MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fauna obratlovců ČR (+SR) 2. Mihule a ryby 1. Úvod geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika, ohrožení a ochrana Fauna obratlovců ČR (a SR) 1. Úvod Zeměpisná mapa České republiky Vegetační mapa Evropy Vodní toky a nádrže (6) Mokřady a pobřežní vegetace (19) Prameniště a rašeliniště (13) Skály, sutě a jeskyně (7) Alpínské bezlesí (13) Sekundární trávníky a vřesoviště (31) Křoviny (5) Lesy (33) Nepřírodní biotopy (16) BIOTOPY ČESKÉ REPUBLIKY: dle Katalogu biotopů ČR GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ ČR Geomorfologické členění ČR Evropská úmoří, hlavní evropské rozvodí Hanel & Lusk 2005 Hydrologické celky ČR (povodí) A - Ohře B - dol. Labe C - stř. Labe D - hor. Labe E - Berounka F - dol. Vltava G - Sázava H - Otava I - hor. Vltava J - Lužnice K – hor. Morava L - hor. Dyje+Svratka M - dol. Morava + Dyje O - Bečva P - Odra N – stř. Morava Řeky v ČR Ohrožení – červený seznam ohrožených druhů IUCN International Union for Conservation of Nature „Mezinárodní svaz ochrany přírody“ stupně ohrožení dle IUCN 3.1 z roku 2001 Ohrožení – červené seznamy Vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění změnové vyhlášky 175/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Ochrana dle české legislativy ohroženýO silně ohroženýSO kriticky ohroženýKO Ochrana dle české legislativy – vyhláška č. 395/1992 Sb. 2. Mihule a ryby Fauna obratlovců ČR (+SR) Myxinoidea - sliznatky † Anaspida - birkenie Petromyzontes - mihule † Osteostraci † Placodermi - pancířnatci Chondrichthyes - paryby † Acanthodii - trnoploutví Actinopterygii - paprskoploutví Sarcopterygii – svaloploutví, nozdratí CRANIATA - lebečnatci VERTEBRATA - obratlovci Petromyzontes Myxinoidea † „Placodermi“ Chondrichthyes † „Acanthodii“ Actinopterygii Sarcopterygii Gnathostomata Osteichthyes Agnatha Cyclostomata Agnatha Osteognathostomata OBRATLOVCI (Vertebrata) žijící v ČR a SR MIHULE (Petromyzontida): MIHULOVITÍ (Petromyzontidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: 2 druhy v současnosti žijící v ČR i SR, oba zákonem chráněny jako kriticky ohrožené: mihule potoční – Lampetra planeri (Bloch, 1784) – běžnější mihule ukrajinská – Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) – jediná lokalita v ČR, hojnější v SR 2 druhy z ČR vymizelé, oba dravé („parazitické“), anadromní: mihule mořská – Petromyzon marinus Linnaeus, 1758 mihule říční – Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758) 3 druhy v současnosti žijící v SR: kromě L. planeri a E. mariae mihule karpatská – Eudontomyzon danfordi Regan, 1911 – „parazitický“ druh mihule EN: Lamprey DE: Neunauge Lampetra fluviatilis Lampetra planeri Petromyzon marinus Lampetra fluviatilis Eudontomyzon danfordi Eudontomyzon mariae > 5 (8-12) max 5 soustředných řad drobých zoubků v přední části Petromyzon marinus – mihule mořská Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská podle: Maria Ivanovová – Bergová, manželka Lva Semjonoviče Berga (1876-1950) syn. E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 – mihule Vladykova Ukrajinec Vadim Dimitrijevič Vladykov (1898 Charkov – 1984), 1921-1925 RNDr. - UK Praha dospělci 120 cm, 2,5 kg dospělci 22 cm, minohy 23 cm dospělci 30 cm, minohy 25 cmsyn. E. gracilis – mihule drobná Petromyzon marinus – mihule mořská Petromyzon marinus – mihule mořská 1857-1902 Poslední v ČR: 1902 – Labe u Děčína v posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska Sea lamprey Ohrožení a ochrana: červ. seznam ČR: RE (RE) červ. seznam IUCN: LC žijící u dna, anadromní (po metamorfóze návrat do moře), euryhalinní, monocyklický druh dravá – „parazitický“ biotyp Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská Račí potok u Velkých Losin (okr. Šumperk) 1968-Kux, od 1995-Hanel, 2000-18 larev, 2005-45 larev 1968-2005 SK: ostrůvkovitě v Dunaji, horních úsecích Ipľu, Hronu, Váhu, Nitry a jejich přítocíchRačí potok u Velkých Losin Ohrožení a ochrana: červ. seznam ČR: CR červ. seznam IUCN: LC česká legislativa: KO Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská Ukrainian brook lamprey Hanel L. & Lusk S., 2006: Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v Račím potoce (1998-2006). Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VI):45-49 Holčík, J. & C.B. Renaud, 1986: Eudontomyzon mariae (Berg, 1931). p. 165-185. In J. Holčík (ed.) The Freshwater fishes of Europe. Vol.1, Part I, Petromyzontiformes. „neparazitický“ biotyp horské a podhorské potoky se štěrko-kamenitým dnem Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská „Evidence is presented which suggests that the nonparasitic lamprey, Lampetra (Eudontomyzon) gracilis Kux, 1965, is conspecific with the parasitic lamprey Eudontomyzon danfordi Regan, 1911. The diagnostic characters of the holotype and of the non-type material of E. gracilis are features found in E. danfordi specimens in their second and final year of adult life, thereby making the former a junior synonym of the latter.“ Renaud C. B. & Holčík J., 1988: Lampetra (Eudontomyzon) gracilis, a synonym of Eudontomyzon danfordi. Environmental Biology of Fishes, 23 (1-2): 127-130 Carpathian brook lamprey v SR žije: „parazitický“ biotyp celý život ve sladké vodě karpatský endemit – povodí Tisy Lampetra fluviatilis – mihule říční River lamprey dospělec – 50 cm, 150 g „parazitický“ biotyp, anadromní endemit Evropy Lampetra planeri – mihule potoční European brook lamprey dospělec – 17 cm, minoha – 19 cm Lampetra planeri – mihule potoční (minoha, juv) Lampetra planeri – mihule potoční 1961-2005 Lampetra fluviatilis – mihule říční 1866-1879 400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Maršovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20. st. – Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty v 19. st. v povodí Labe a v Odře, dnes v D-Bad Schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) Ohrožení a ochrana: červ. seznam ČR: EX červ. seznam IUCN: LC mihule potoční – Lampetra planeri neparazitický, sladkovodní druh potamodromní = migrující v rámci sladkých vod – třecí migrace proti proudu monocyklický = rozmnožuje se pouze 1x za život, po vytření dospělci hynou tekoucí vody pstruhového pásma (ojediněle v průtočných rybnících či mlýnských náhonech), nejčastěji v nadmořské výšce 300-600 m dospělci v době tření (duben – květen) nad písčitým nebo štěrkovitým dnem larva (minoha) ukryta v jemných bahnitých a písčitých náplavech – u nás vývoj 4-5 let (v rámci celého areálu 3-7 let); živí se rozsivkami, řasami, detritem (filtrace) metamorfóza od podzimu do cca dubna: vynoří se oči, přemění ústa, zkrátí tělo, degeneruje střevo dospělci nepřijímají potravu, migrují proti proudu ve dne i v noci (NEschopní překonání vyšších překážek) a třou se hromadně několik dnů až týdnů ve vytvořených miskovitých hnízdech na písčitoštěrkovitém dně v hloubce 5-15 cm Ohrožení a ochrana: červ. seznam ČR: VU (EN) červ. seznam IUCN: LC česká legislativa: KO Recept z knížky dr. Jiřího Handsche - Labské rybářství v Čechách a Míšeňsku z 16. století Mihule mořská. Živá se polije krétským vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu lze použít i obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se na kusy a uvaří se ve vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček, zázvor, malé hrozinky, mandle a celý pepř. Vše se svaří. Vařená ryba se vloží do omáčky a ještě jednou se povaří. Může se nechat týden uležet. Takto připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů. Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína, cukru, skořice, malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává třešňová šťáva a k tomu několik kuliček pepře nebo škrob se šafránem. Uzená mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na rožni. Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče na másle. Pokrmem z dušených mihulí se udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II. RYBY ACTINOPTERYGII druhová bohatost sladkovodních ryb Evropy „Holostei“- mnohokostnatí Actinopterygii - paprskoploutví Cladistia (bichiři) Actinopteri Chondrostei (chrupavčití) Neopterygii Ginglymodi (kostlíni) Halecomorphi (kaprouni) Teleostei (kostnatí) Ginglymodi (kostlíni) Halecomorphi (kaprouni) Teleostei (kostnatí) RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR JESETEŘI (Acipenseriformes) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: CHRUPAVČITÍ (Chondrostei): JESETEŘI (Acipenseriformes) v ČR a SR v ČR ve volných vodách velmi vzácně 1 druh: jeseter malý – Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 – CR/VU/-, v SR jako VU v ČR se již nevyskytují (EX) 2 druhy: jeseter velký – Acipenser sturio Linnaeus, 1758 – EX/CR/vyza velká – Huso huso (Linnaeus, 1758) – EX/CR/v SR ve volných vodách 2 druhy: kromě A. ruthenus jeseter ruský – Acipenser gueldenstaedtii Brandt, 1833 – -/CR/-; v SR jako CR v SR se již nevyskytují (EX) 3 druhy: kromě H. huso jeseter hladký – Acipenser nudiventris Lovetzky, 1828 – -/CR/jeseter hvězdnatý – Acipenser stellatus Pallas, 1811 – -/CR/- 2 nepůvodní druhy chovány v akvakulturách: jeseter sibiřský – Acipenser baerii Brandt, 1869 – -/EN/veslonosovití: veslonos americký – Polyodon spathula (Walbaum, 1792) – -/VU/červ. seznam ČR / červ. seznam IUCN / vyhl. 395 (176) Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká 1916 v ČR: Morava u Lanžhota (1916?); chov Mydlovary v SR: Dunaj, poslední 1926 – u Štúrova anadromní, euryhalinní, dospělci v moři Černém, Kaspickém, Azovském a Jaderském 10 m; 1,5 tuny Acipenser ruthenus – jeseter malý Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský Acipenser sturio – jeseter velký Acipenser nudiventris – jeseter hladký Anud – jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol – po Bratislavu., tažný güldenstädtii Acipenser ruthenus – jeseter malý 1990-2005 Možnost záměny s bestěrem = beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý), v ČR chybí doklad sladkovodní v SR na tření táhne proti proudu 55 cm, 1,5 kg – nejmenší jeseter potrava: larvy hmyzu, máloštětinatci, měkkýši v ČR: vzácně ze Slovenska až do dolní Dyje v SR: v Dunaji, dolní Moravě, dolním Váhu; Tisa, Bodrog, Latorica - slovenská populace posilována z umělých výtěrů Acipenser sturio – jeseter velký Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský 1858-1870 Labe, Odra – 19. století, Vltava – Praha, Labe – 1872 v povodí Labe uloveno cca 100 ks), Mělník, Litoměřice, Odra u Bohumína (1856)), Poslední 1903 – Labe, Prosmyky u Litoměřic; 1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech). Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale vzácně – poslední doklad 1987 – Dunaj - Bratislava Acipenser baerii – jeseter sibiřský Polyodon spathula – veslonos americký Polyodontidae - veslonosovití Acipenser stellatus– jeseter hvězdnatý Jen SR Dunaj – poslední u Komárna 1926 Jen v akvakulturách (ČR i SR) Veslonos – do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA – Mydlovary, dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 – 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova – splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo); ve volných vodách NE RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR TELEOSTEI: ELOPOMORPHA: ANGUILLIFORMES – HOLOBŘIŠÍ TELEOSTEI: CLUPEOMORPHA: CLUPEIFORMES – BEZOSTNÍ TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: SILURIFORMES – SUMCI Legenda – stupeň ohrožení v ČR: HOLOBŘIŠÍ (Anguilliformes): ÚHOŘOVITÍ (Anguillidae) žijící v ČR i SR: úhoř říční – Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – EN (NT)/CR/BEZOSTNÍ (Clupeiformes): SLEĎOVITÍ (Clupeidae) vymizelá z ČR: placka pomořanská – Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – RE (EX/LC) - Anguilliformes - Holobřiší Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – úhoř říční Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – placka pomořanská katadromní (thalassotokní) ryba v ČR původní jen v povodí Labe a Odry od zač. 20. st. uměle vysazován po celém území – dnes všude, ve většině typů vod, ale vázán na umělé vysazování – monté loveno u evropských břehů tření v Sargasovém moři – pelagofilní; po vytření dospělci hynou MM v brakických vodách, FF do řek dravá ryba: ryby, bezobratlí, mršiny žije až 20 let anadromní (potamotokní) ryba v 19. st. Labem až do Prahy Anguilla anguilla – úhoř říční Alosa alosa – placka pomořanská 1955-2005 1859-1871 Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace; v krevním séru ichtyotoxin – imunizace proti zmijímu uštknutí. Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v ČR znám od 17. století Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová, první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice. Filtrace planktonu. TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: SUMCI (Siluriformes) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: 1 původní druh žijící v ČR i SR: sumcovití: sumec velký – Silurus glanis Linnaeus, 1758 – LC/ -/ - 1 nepůvodní druhy v ČR i SR: sumečkovití: sumeček americký – Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819) – -/LC/+ 2 nepůvodní druhy v SR: sumečkovití: sumeček černý – Ameiurus melas (Rafinesque, 1820) – -/LC/keříčkovcovití: keříčkovec jihoafrický – Clarias gariepinus (Burchell, 1922) – - /LC/ - Silurus glanis Linnaeus, 1758 – sumec velký největší ryba v ČR (2,55 m, 93 kg) původní evropský druh původně v dolních a středních úsecích velkých řek a inundačních vodách nižších poloh (Labe, Vltava, Lužnice, Morava) nyní spíše v nižších polochách, často v přehradách a rybnících přirozené populace podporovány umělým vysazováním preferuje členité dno a břehy (dostatek úkrytů) aktivní v noci a brzo ráno dravá teplomilná ryba (loví ryby, savce, ptáky, zdechliny) fytofilní, M střeží jikry Silurus glanis – sumec velký 1991-2005 Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819) – sumeček americký Ictalurus punctatus (Rafinesque, 1818) – sumeček tečkovaný Ameiurus melas (Rafinesque, 1820) – sumeček černý sumečkovití – ICTALURIDAE původem severo- a středoamerické sladkovodní ryby (do Evropy již v 19. st.) Ameiurus nebulosus – sumeček americký 1955-2005 ČR: A. melas: 2003 – na Třeboňsku, nebeské rybníky u Lomnice nad Lužnicí (Vydymač aj.), asi s plůdkem z Chorvatska, po povodních v 2002 záměrně udržován v rybnících, postupně mizí; neúspěšná naturalizace SR – od 1999 migrací z Maďarska do Latorice (poté Bodrog, Laborec, Ondava), od 2003 Dunajem z Maďarska do ramen Dunaje, početnost roste na úkor A. nebulosus, dříve již zavlečen s násadou jiných ryb z Maďarska, na východě SR se chová expanzivně Sumeček tečkovaný (skvrnitý) – ryba čistých prokysličených vod; dovoz v r. 1985 do Vodňan, úhyn v 1. roce po dovozu, dožíval jen ve slepém ramenu u Uherského Hradiště, dnes žádný výskyt v ČR ani SR ČR: A. nebulosus – od 1890 rybníky Třeboňska, chov, pak už jen v tekoucích vodách, dnes: stálá populace ve stř. Polabí, bodový výskyt v Pomoraví u Kroměříže, SR od 1926 – Dunajem a Tisou z Maďarska; stojaté až mírně tekoucí zarostlé vody s bahnitým dnem (tůně, slepá ramena, melior. kanály) Ameiurus melas – sumeček černý Clarias gariepinus (Burchell, 1922) – keříčkovec jihoafrický Od 90. let v oteplené vodě akvakultury v Jeseníku, SR – 1989 z Maďarska do aquakultur v Bratislavě a Kežmarku, dnes jen ve Vrbovém u Piešťan – chov závislý na umělém výtěru. Žádný výskyt ve volných vodách. Schopnost využití vzdušného kyslíku, přežití vysušení a pohybu po souši. Chutné maso. „sumeček africký“ TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): mřenkovití a sekavcovití v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: 1 původní druh mřenkovitých (Nemacheilidae) žijící v ČR i SR: mřenka mramorovaná – Barbatula barbatula (Linnaeus, 1758) – LC/LC/- 3 původní druhy sekavcovitých (Cobitidae) v ČR i SR: sekavec podunajský – Cobitis elongatoides Bacescu et Maier, 1969 – EN/LC/SO piskoř pruhovaný – Misgurnus fossilis (Linnaeus, 1758) – EN/LC/O sekavčík balkánský – Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922) – CR/LC/KO drobné štíhlé bentické ryby s nízkým tělem, malýma očima a spodními ústy s 6 či 10 vousky Cobitis elongatoides Bacescu et Maier, 1969 – sekavec podunajský Misgurnus fossilis (Linnaeus, 1758) – piskoř pruhovaný Barbatula barbatula (Linnaeus, 1758) – mřenka mramorovaná Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922) – sekavčík balkánský (horský) NEMACHEILIDAE: Barbatula barbatula – mřenka mramorovaná 1955-2005 proudivé říčky se štěrkovitým až píščitým dnem (i chladnější stojaté vody) po celém území ČR a SR, ukrývá se pod kameny 13 cm délky, 6 vousků živí se zoobentosem: larvy hmyzu, blešivci tření u hladiny, jikry se na dně přilepují na nárosty řas na kamenech Cobitis elongatoides - sekavec podunajský Diploidně-polyploidní komplexy: populace hybridů C. elongatoides x C. taenia – Labe C. elongatoides x C. tanaitica – Morava 1970-2005 Cobitis taenia komplex - sekavec písečný C. elongatoides C. calderoni C. taenia C. tanaitica ČR – čisté populace – aluvium Lužnice – Kačležský rybník u JH; rybníky v CHKO Č. ráj – Věžák aj., povodí horní Dyje – Olšanský potok u nádrže Nová Říše hybridi s C. tanaitica – Jevišovka a Soutok, v 50. letech 20. st. vymizel z Bečvy, Rokytné, Oslavy, Jihlavy a Svratky hybridi s C. taenia – Pšovka v povodí Labe SR – C. elongatoides x C. tanaitica – většina povodí s výjimkou Visly COBITIDAE: Misgurnus fossilis – piskoř pruhovaný 1964-2005 stojaté až mírně tekoucí prohřáté vody s bahnitým dnem až 35 cm délky, 10 vousků, střevní dýchání při nedostatku kyslíku, potrava: zoobentos, fytofilní v ČR: mozaikovitě po celém území (endangered) v SR: ramena řek povodí jihu a východu (critically endangered) COBITIDAE: Sabanejewia aurata komplex – sekavčík horský S. balcanica Sabanejewia balcanica – sekavčík balkánský 1943-2005 ČR- 1843 Bečva, Lipník, 50. léta 20.st. Bečva a Senice, poslední 1967 v náhonu u Hovězí, dnes zde není; znovu zjištěn až 2001, 2005 – Vlára u hranic se SR (Bílé Karpaty) – CR SR - běžný v podhorských oblastech povodí Tisy, či povodí Dunaje, Váhu aj. – chladné vody – VU COBITIDAE: http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/v-rece-jihlave-byl- objeven-sekavcik-horsky/ SEKAVČÍK HORSKÝ V ŘECE JIHLAVĚ – OBJEVEN V 2016 TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): pakaprovcovití (Catostomidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: 2 nepůvodní druhy pakaprovcovitých (Catostomidae) v akvakulturách: kaprovec velkoústý – Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – -/LC/kaprovec černý – Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – -/LC/- Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý Ze S. Ameriky - bufalo, stojaté vody; v ČR od 1986 – Vodňany a Milevsko, záznam úniku z chovu, chutné maso, perspektivní ryby uzavřených vod, S VYLOUČENÍM RIZIKA ÚNIKU DO VOLNÝCH VOD RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití: CYPRININAE: Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, RE (EX/DD)/O Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný, CR (VU) Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý, NEPŮVODNÍ Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný dunajský sazan forma šupinatá forma řádková forma lysá forma hladká Cyprinus carpio – kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. domestica Cyprinus carpio carpio m. hungaricus 1955-2005 Vlast: od Japonska k Černému moři do Evropy: Dunaj před 10-8 000 lety – nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani východoasijská forma – asi sazan, domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol. Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý nepůvodní Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný Carassius carassius – karas obecný 1960-2005 tůně, zabahněné rybníky, slepá ramena řek v nížinách ČR a SR potrava: zooplankton či detrit v ČR: střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a Moravy, pokles početnosti – meliorace, konkurence C. gibelio. CR (VU) Carassius auratus komplex 1982-2005 60. léta – invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze – sexuální parazitismus C. auratus komplex: původ není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B) + chovaná okrasná forma C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa) Carassius gibelio – karas stříbřitý nepůvodní, expanzivní gynogeneze: naše populace tvořené jen FF, výtěr se MM jiných kapr. ryb, jejichž spermie vajíčka karasů neoplodňují, jen stimulují jejich vývoj – z nich opět jen FF; od 1992 se objevují na JM i samci MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití: ACHEILOGNATHINAE: Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka hořká (duhová), NT(EN)/LC/- GOBIONINAE: Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný, LC/LC/(Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý, VU/LC/-) Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův, CR/LC/KO Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý – jen SR Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní – nepůvodní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka hořká Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní Pseudorasbora parva – střevlička východní 1982-2005 Rhodeus amarus – hořavka duhová 1955-2005 Střevlička – z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb; invazní druh – odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným rybám Hořavka – ostrůvkovitý výskyt, teplé vody, vazba na Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův (banátský) Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý Romanogobio uranoscopus = R. uranoscopus, R. frici (jen SR, critically endangered) Gobio gobio = složitý taxonomický komplex: G. gobio (povodí SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM) – hrouzek dunajský - DD (NA), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR) Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R. carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting) Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, (VU) – hrouzek Vladikovův, R. belingi (VU) – hrouzek Belingův (jen Labe ČR) (NE) Gobio gobio – hrouzek obecný 1958-2005 Romanogobio banaticus – hrouzek banátský (Romanogobio kesslerii) – hrouzek Kesslerův) 1950-2005 R. kesslerii – 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.; 1951 – 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 – Bečva u Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 – Morava nad ústím Bečvy – Tovačov, Dub n.M. až k jezu u Bolelouci; 2004 – Morava po proudu – u Kroměříže (207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio. v ČR i SR: CR Romanogobio albipinnatus – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus – hrouzek dlouhovousý R.a.vladykovi 1965-2005 R. albipinnatus – p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc včetně přítoků; R. belingi – p. Labe – Hřensko, Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi. MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití: BARBINAE: Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná, NT/LC/Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská, jen SR TINCINAE: Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný, LC/LC/- Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná 1961-2005 podhorské až nížinné toky, nerada stojatou vodu – náročná na obsah kyslíku Barbus carpathicus – parma karpatská (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002) dříve: Barbus meridionalis - parma středomořská Barbus plebejus Barbus comiza Barbus peloponnensius Barbus carpathicus Dříve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský endemit, Topla, Laborec, Ondava, Torysa – Dunajec, Poprad Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný 1960-2005 střední a dolní toky řek, rybníky, údolní nádrže, dobře snáší nedostatek kyslíku, teplou vodu, nízké pH MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití: ALBURNINAE: Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná, LC/LC/Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná, VU (EN)/-/SO Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská POCHYBNÉ ÚDAJE ZE STARŠÍ LITERATURY O VÝSKYTU VE SLOVENSKÉM DUNAJI Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná Alburnus alburnus – ouklej obecná Alburnus chalcoides – ouklejice dunajská 1957-2005 Achal – výskyt vyloučen Alburnoides bipunctatus – ouklejka pruhovaná 1993-2005 Ostrůvkovitě, místy až dominanní, mělké proudivé úseky podhorských až nížinných řek s tvrdým kamenitým dnem, náročná na čistotu a obsah kyslíku MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití: SQUALIOBARBINAE: - nepůvodní Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) – amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý XENOCYPRINAE: - nepůvodní Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1845) – tolstolobik pestrý (Aristichthys, tolstolobec pestrý) Ctenopharyngodon idella – amur bílý 1981-2005 Amur bílý – jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i v kalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor. Amurovec černý – 1963 – z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany, moluskofágní Mylopharyngodon piceus – amurovec černý SQUALIOBARBINAE Hypophthalmichthys molitrix – tolstolobik bílý introdukovaná ryba z povodí Amuru dovezen v 1964 chován v teplých rybnících jižní Moravy a jižního a východního Slovenska, úniky (zejm. při povodních) do volných vod: slovenský úsek Dunaje (1968), Morava, Váh, Hron, Bodrog – rozmnožování ve volných vodách neprokázáno živí se fytoplanktonem introdukovaná ryba z řek JV Asie dovezen v 1964 na Vodňansko v SR chován až od 1984, již v 1971 ale z JV pronikl do slovenského Dunaje řeky, jezera, údolní nádrže, rybníky, kanály Hypophthalmichthys nobilis – tolstolobik (Arisichthys - tolstolobec) pestrý XENOCYPRINAE MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Cyprinidae – kaprovití LEUCISCINAE: Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen Leuciscus (dříve Aspius) aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Ballerus ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný Ballerus sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná (stříbřitá) Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépède, 1803) – plotice lesklá Rutilus meidingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Leuciscus leuciscus – jelec proudník a Squalius cephalus – jelec tloušť 1955-2005 1964-2005 Lleu – chladnější prokysličené vody Scep – adaptivní ryba tekoucích vod Leuciscus idus – jelec jesen 1960-2005 Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické aberace – reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové rybníčky, JM, NT, v české legislativě OHROŽENÝ Leciscus aspius – bolen dravý Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě vyhledává klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod hladinou dále od břehu, k břehu jen při lovu; v zimě v hluboké vodě; mladé ryby v hejnech 1957-2005 Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Ballerus sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový Ballerus ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný Blicca bjoerkna – cejnek malý Abramis brama – cejn velký 1951-2005 1957-2005 Ballerus sapa – cejn perleťový – CR 1985-2005 Ballerus ballerus – cejn siný – VU 1995-2005 v hloubkách pomalu tekoucích vod, v ČR jen dolní úseky Moravy a Dyje, ČR O, SR O nížinné toky (Morava a Dyje s přítoky), Labe pod Střekovem (16.6.2003) 1957-2005 Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá VU původní jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysazována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé migrace (desítky km), seškrabuje řasové nárosty na kamenech. VULNERABLE Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční VULNERABLE v české legislativě: ohrožený Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná CRITICALLY ENDANGERED Phoxinus phoxinus – střevle potoční 1959-2005 chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod – Mořské oko, Hnilecká nádrž. Bioindikátor čistých vod, potrava pstruha, hostitel glochidií perlorodky říční Leucaspius delineatus – slunka obecná 1964-2005 stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících, tolerantní k nízkému obsahu kyslíku Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará CRITICALLY ENDANGERED v české legislativě: silně ohrožený Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční VULNERABLE Vimba vimba – podoustev říční 1955-2005 V řece Moravě vzácně, častější v povodí Labe a Odry, velké nádrže, hluboká místa s proudící vodou, jikry na kamenitém nebo písčitém podkladě, místo upravuje. Pelecus cultratus – ostrucha křivočará 1990-2005 ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji – oblast soutoku, vyšší početnost po povodních 1997, dnes náhodný výskyt; při výlovu rybníka Starohradišťského na Žďársku v roce 1965 vyloveno několik desítek o velikosti 10-15 cm – původ nejasný! Pelagický tažný druh Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý 1955-2005 Převážně fytofágní Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus virgo (Lacépede, 1803) – plotice podunajská CR (RE) – syn.Rutilus pigus (Haeckel, 1852), plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová v SR jedenkrát, nikdy v ČR Rutilus rutilus – plotice obecná 1951-2005 Rutilus virgo – plotice podunajská Rutilus pigus – plotice lesklá 1854-1955 p.podunajská (lesklá) – Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR – Tisa a Latorica; ČR – kdysi v Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanžhota a v Dyji u Břeclavi (1955), v ČR: EX Rutilus meindingerii – plotice perleťová Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému; MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže). RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: PROTACANTHOPTERYGII: ESOCIFORMES – ŠTIKOTVÁRNÍ v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Esocidae – štikovití: 1 původní druh v ČR i SR štika obecná – Esox lucius Linnaeus, 1758 – LC/LC/Umbridae – blatňákovití: 1 původní druh v SR blatňák tmavý – Umbra krameri Walbaum, 1792 – -/VU/-, v SR jako CR 1961-2005 Esox lucius Linnaeus, 1758 – štika obecná všechny tekoucí vody i vodní nádrže ČR a SR (do nádrží vysazována) preferuje málo proudivá místa s bohatou vegetací a úkryty, teritoriální 1,2-1,4 m délky, 15-25 kg dravec aktivní ve dne Umbra krameri Walbaum, 1792 – blatňák tmavý teplé stojaté či mírně tekoucí vody s bohatou vegetací (absorpce vzdušného kyslíku stěnou plyn. měchýře) do 15 cm potrava: zooplankton, zoobentos, hmyz na hladině, řasy, detrit Na J a JV Slovensku do 60. let masově, dnes jen v kanálech Žitného ostrova a jižně od Latorice, 1 lokalita v Záhoří. Mizí. v SR: CR TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: PROTACANTHOPTERYGII: SALMONIFORMES – LOSOSOTVÁRNÍ v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Salmonidae - lososovití Salmoninae Salmo salar Linnaeus, 1758 – losos obecný, CR/LC/Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792) – pstruh duhový, nepůvodní Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815) – siven americký, nepůvodní Hucho hucho (Linnaeus, 1758) – hlavatka obecná, EW(EN)/- Coregoninae Coregonus maraena (Bloch, 1799) – síh maréna, nepůvodní, NE (NA) Coregonus peled (Gmelin, 1788) – síh peleď, nepůvodní, NA Coregonus oxyrinchus Linnaeus, 1758 – síh ostrorypý, EX/EX/- Thymallinae Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758) – lipan podhorní, VU (NT)/LC/Salmoniformes - lososotvární Hucho hucho (Linnaeus, 1758) – hlavatka obecná Salmo salar Linnaeus, 1758 – losos obecný Hucho hucho hucho – hlavatka obecná podunajská SR: dnes jen Dunaj, Váh a přítoky (Orava, Turiec) v ČR původně dolní Morava a Dyje, dnes jen introdukovaná populace ve Vranovské přehradě a Dyji u Znojma a nádrži Morávka neudrží se bez neustálého vysazování uměle odchovaných násad! kolem 1 m a 13 kg v ČR: EW, v SR: CR anadromní dříve v Labi a přítocích do 1935, v Odře, Olši a Opavě – posl. 1948 repatriace do ČR – Kamenice, Liboc, Ploučnice plůdek 1998; 2002 – již 4 dospělci; 2003-2004 tření v ČR: CR, v SR: EX SR – kdysi v Dunajci a Popradu, posl. odchyt 1947 Salmo salar – losos obecný 2001-2005 Hucho hucho hucho – hlavatka obecná podunajská 1949-2005 S. trutta m. trutta - pstruh mořský, RE Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný S. trutta m. fario - pstruh potoční S. trutta m. lacustris - pstruh jezerní S. trutta m. trutta - pstruh (severo)mořský 1881 Původně táhl Labem a Odrou na území ČR, posl. 1881 v Divoké Orlici u Kostelce n/O., v Ohři u Kadaně 1909 asi z domácího chovu, úlovek z Labe u Hřenska v roce 1998 neověřeno; v SR Poprad a Dunajec do 1958, dnes v ČR i SR: EXTINCT Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný S. trutta m. lacustris - pstruh jezerní S. trutta m. fario - pstruh potoční 1954-2005 p. jezerní – po vybudování nádrží Mostiště, Opatovice, Orava, Liptovská Mara a Dobšiná, Klíčavská nádrž u Lán (CHKO Křivoklátsko) toky s prudce tekoucí, dobře prokysličenou chladnou vodou a s kamenitým až štěrkovitým dnem v ČR hodnocen: LC Oncorhynchus mykiss – pstruh duhový 1956-2005 původem americký druh, do Evropy 1880, 1888 dovoz do ČR z Německa, další dovozy v 60. letech – základ dnešních populací nyní běžně v údolních nádržích a jezerech celé ČR a SR běžný v akvakulturách až 90 cm a 6 kg lepší produkční parametry oproti pstruhovi potočnímu „Salmo gairdnerii irideus“ 1985-2005 dovoz ze S Ameriky do ČR v 1885 na Šumavu, základ chovu dovezená vyšlechtěná forma v 1964 , NA dnes i ve volných vodách: Krkonoše, Orlické hory, různé minipopulace ostrůvkovitě po celém území v SR – Štrbské pleso, Torysa, Nitra, Čierny Váh, Turiec, i Dunaj závislý na umělém chovu, odolnost k nízkému pH Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815) – siven americký 1888-1898 v ČR: 1888 – Labe u Roudnice, 1898 – Vltava u Kralup neúspěšně vysazovány různé druhy síhů – C. autumnalis migratorius – omul tažný z Ruska (1959), C. wartmanni – síh Wartmannův, C. fera – síh písečný (EX) Coregonus peled (Gmelin, 1788) – síh peleď, NA Coregonus oxyrinchus Linnaeus, 1758 – síh ostrorypý tažný, ze Severního moře do řek, i sladkov. populace, nyní globálně EXTINCT Coregonus maraena (Bloch, 1799) – síh maréna, NE (NA) COREGONINAE Coregonus maraena – síh maréna Coregonus peled – síh peleď Coregonus spp. – síh 1970-2005 Maréna – jezerní druh, původem ze S Evropy, u nás od 1882 v chladných rybnících – Vysočina, J Čechy, Podkrušnohoří, nádrž Pastviny – V. Čechy; SR od r. 1929 ve Štrbské plese, ale zjištěna zde až v roce 1984 – jediná divoká populace v Evropě Peleď – severní Rusko – řeky a jezera, od 1970 v ČR, J a Z Čechy, ČM, nádrže Želivka u Benešova, Lipno 1962-2005 Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758) – lipan podhorní THYMALLINAE RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: PARACANTHOPTERYGII: GADIFORMES: LOTIDAE – HRDLOPLOUTVÍ: MNÍKOVITÍ v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: mník jednovousý – Lota lota (Linnaeus, 1758) – NT/LC/O původní druh Lota lota – mník jednovousý 1966-2005 ostrůvkovitě po celém území ČR a SR chladné toky, rybníky a přehrady 50-65 cm, 1-2 kg vody s dostatkem kyslíku, i rybníky, úkryty ve členitém dně, noční aktivita RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII: PERCIFORMES s.s. – OSTNOPLOUTVÍ s.s. v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Ostnoploutví – Perciformes okounovití (Percidae) Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 – okoun říční, LC/LC/Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) – ježdík obecný, LC/LC/Gymnocephalus baloni Holčík et Hensel, 1974 – ježdík dunajský, CR/LC/SO Gymnocephalus schraetser (Linnaeus, 1758) – ježdík žlutý, CR/LC/O Sander lucioperca (Linnaeus, 1758) – candát obecný, LC/LC/Sander volgensis (Gmelin, 1789) – candát východní, NT/LC/Zingel zingel (Linnaeus, 1758) – drsek větší, CR/LC/KO Zingel streber (Siebold, 1863) – drsek menší, CR/LC/KO vrankovití (Cottidae) Cottus gobio Linnaeus, 1758 – vranka obecná, NT (VU)/LC/O Cottus poecilopus Heckel, 1837 – vranka pruhoploutvá, NT/LC/O koljuškovití (Gasterosteidae) Gasterosteus aculeatus Linnaeus, 1758 – koljuška tříostná, nepůvodní Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 – okoun říční 1964-2005 jedna z našich nejhojnějších ryb; eurytopní druh různých tekoucích i stojatých vod (říční ramena, tůně, rybníky, přehradní nádrže); preferuje místa zarostlá roslinstvem; dravá ryba (mladí bezobratlými, dospělí rybami, i kanibalismus) Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) – ježdík obecný Gymnocephalus baloni Holčík et Hensel, 1974 – ježdík dunajský Gymnocephalus schraetser (Linnaeus, 1758) – ježdík žlutý pomalu tekoucí a stojaté vody (dolní toky řek, rybníky, přehrady) 15-20 cm přes den u dna, v noci loví u břehů živí se zoobentosem fytofilní Gymnocephalus cernua – ježdík obecný 1966-2005 Gymnocephalus schraetser – ježdík žlutý Gymnocephalus baloni – ježdík dunajský 1996-20051996-2005 G. schraetser – od 19. st., pravidelně od 1994, dolní Morava (po Hodonín) a Dyje (po Nové Mlýny), G. baloni – v ČR poprvé 1996, ojedinělý výskyt v obl. soutoku Moravy a Dyje, 2003, 2005 – po 2 ks Sander lucioperca (Linnaeus, 1758) – candát obecný Sander volgensis (Gmelin, 1789) – candát východní Sander lucioperca – candát obecný Sander volgensis – candát východní 1992-2005 1992-2005 c. východní – poprvé v ČR 1992 – dolní Dyje, reprodukce od 1996, dnes i v Moravě a Kyjovce, nárůst početnosti Zingel zingel (Linnaeus, 1758) – drsek větší Zingel streber (Siebold, 1863) – drsek menší ČR: štěrkové až kamenité dno koryta hlavních toků řek v podhorské zóně, Morava u Strážnice a Bečva u VM v 19. st., pak až 1994 – dolní Morava a 1996 dolní Dyje v Břeclavi, nyní dolní Morava (po ř.km 74) a dolní Dyje (po ř.km 27,6); 19 st. – z Dunaje do Moravy, Dyje, Svratky, i v Bečvě, dolní Jihlavě a v Moravě u Hodonína, znovu objeven až 2002 v obl. soutoku Moravy a Dyje – tvoří stabilní reprodukující se populaci Zingel zingel – drsek větší Zingel streber – drsek menší 2003-20051992-2005 Cottus gobio Linnaeus, 1758 – vranka obecná Cottus poecilopus Heckel, 1837 – vranka pruhoploutvá C. poecilopus – na Z až po Jeseníky (povodí Moravice, Opavy, Bělé a Oskavy) – poprvé 1948 mimo povodí Dunaje, chybí v povodí Labe, ojedinělý nález ve Fryšávce (p. Dyje), Karpaty + Jeseníky (Moravice, Opava, Desná) Cottidae – vrankovití čisté horské a podhorské toky, ostrůvkovitě po celém území ČR a SR potrava: bezobratlí v okolí úkrytu C. gobio: do 10 cm C. poecilopus: až 20 cm Cottus gobio – vranka obecná 1959-2005 Cottus poecilopus – vranka pruhoploutvá 1968-2005 C. gobio – 295 ev. lokalit v ČR Gasterosteus aculeatus Linnaeus, 1758 – koljuška tříostná 1918-2005 V ČR vysazena před koncem 1. sv. války v okolí Prahy a ve stř. Polabí, dnes Labe, Pšovka, ř. Jihlava, Brno - Černovický potok, Holasecká jezera; v SR Dunaj pod Bratislavou, masově ramena u VD Gabčíkovo – od 1967 Gasterosteidae – koljuškovití nepůvodní, aklimatizovala se zatopené příkopy a tůňky euryhalinní TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII: CENTRARCHIFORMES: CENTRARCHIDAE – OKOUNKOVITÍ v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: nepůvodní, ze Severní Ameriky Lepomis gibbosus (Linnaeus, 1758) – slunečnice pestrá Micropterus salmoides (Lacépede, 1802) – okounek pstruhový Lepomis gibbosus (Linnaeus, 1758) – slunečnice pestrá Micropterus salmoides (Lacépede, 1802) – okounek pstruhový Micropterus salmoides – okounek pstruhový 1966-2005 Lepomis gibbosus – slunečnice pestrá 1985-2005 v ČR od 1889 Třeboňsko, SR 1957 v Dunaji u Štúrova, z Maďarska, umělý výtěr 1990/91 – v Hrbově u Netolic, dnes chov v Hluboké a Třeboni, volně: zatopená pískovna u Veselí nad Lužnicí, Lipno a Fryšták v SR – od 1904 Tisou a Dunajem z Maďarska, dnes masově ramena podél Dunaje, i p. Váhu, Hronu, Žitavy, Moravy, Iplu, Bodrogu; do ČR zavlečena z Jugoslávie 1929 s kapřím plůdkem na Třeboňsko, dnes vzácně v povodí Labe a Moravy, rybníky u Tovačova – považována za nežádoucí! RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII: GOBIIFORMES – HLAVÁČI v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: Čeleď: hlaváčovití (Gobiidae) Proterorhinus semilunaris (Haeckel, 1837) – hlavačka poloměsíčitá „P. marmoratus“(mramorovaná) Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) – hlaváč černotlamý (černoústý) „Apollonia melanostomus“ Neogobius fluviatilis (Pallas, 1814) – hlaváč říční „Apollonia fluviatilis “ Babka gymnotrachelus (Kessler, 1857) – hlaváč dněstěrský Ponticola kessleri (Günther, 1861) – hlaváč Kesslerův hlavačkovcovití (Odontobutidae) Perccottus glenii Dybowski, 1877 – hlavačkovec amurský GOBIIFORMES – hlaváči: 2 druhy v ČR, 6 v SR Proterorhinus semilunaris – hlavačka poloměsíčitá (mramorovaná) 1994-2005 v SR: od 19. st., Dunaj vč. přítoků (Morava, Hron, Malý Dunaj), ramen a kanálů v ČR: poprvé v 1994 v horní zdrži VDNM, dnes v Dyji od nádrží po soutok s Moravou, také v Jihlavě, Svratce, Jevišovce a Moravě nad soutokem s Dyjí až do Hodonína + Dyje nad Vranovskou přehradou původ populací v ČR nejasný: přirozené proniknutí druhu či zavlečení sportovními rybáři Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) – hlaváč černoústý konec 90. let ve starém i novém korytu Dunaje a přilehlých ramenech, dolní tok Hronu u Štúrova, Dolní Morava v ČR: červenec – září 2008: Dyje pod břeclavským jezem, i v dolní Moravě, kde se šíří invazní šířící se druh moře i sladké tekoucí vody – euryhalinní druh do 18 cm, potrava: zoobentos i drobné rybky Neogobius fluviatilis (Pallas, 1814) – hlaváč říční N. fluviatilis – 1970 – Balaton, v Dunaji u Štúrova a v dolním Hronu invazní druhy hlaváčů (Gobiidae) – dosud se vyskytujících pouze na Slovensku: Ponticola kessleri (Günther, 1861) – hlaváč Kesslerův Babka gymnotrachelus (Kessler, 1857) – hlaváč dněstěrský B. gymnotrachelus: 1999 – Karloveské rameno u Bratislavy, dnes i v Dunaji u Bratislavy P. kessleri: v Dunaji od 1996, dnes v průtočných ramenech a v Malém Dunaji, i dolní úseky přítoků Dunaje, kanály VD Gabčíkovo invazní druhy hlaváčů (Gobiidae) – dosud se vyskytujících pouze na Slovensku: Percottus glenii Dybowski, 1877 – hlavačkovec amurský z V Asie zavlečen do Ruska a odtud se šíří na západ, i přes Ukrajinu na V Slovensko, v SR poprvé 1998 v tůni v lužním lese Kamenná Molva v aluviu Latorice, po záplavách v roce 1999 se rozšířil do řek (Latorica, Bodrog, Tisa) – ramena a tůně, vytlačuje blatňáka z V Slovenska do 25 cm schopný přežít vymrznutí i vyschnutí, eutrofizované vody, deficit kyslíku potrava: bezobratlí, rybky, larvy obojživelníků i dospělí čolci hlavačkovcovití (Odontobutidae) invazní odolný šířící se druh TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII: PLEURONECTIFORMES: PLEURONECTIDAE – PLATÝSOVITÍ CICHLIFORMES: CICHLIDAE – VRUBOZUBCOVITÍ CYPRINODONTIFORMES: POECILIIDAE – ŽIVORODKOVITÍ v ČR a SR Legenda – stupeň ohrožení v ČR: PLEURONECTIFORMES: PLEURONECTIDAE platýsi: platýsovití Platichthys flesus (Linnaeus, 1758) – platýs bradavičnatý, v ČR EX CICHLIFORMES: CICHLIDAE vrubozubcovití Oreochromis niloticus (Linnaeus, 1758) – tlamoun nilský (okounovec, tilápie) CYPRINODONTIFORMES: POECILIIDAE - ne v ČR, ale v SR halančíkovci: živorodkovití Poecilia reticulata Peters, 1859 – živorodka duhová Poecilia sphenops Valenciennes, 1846 – živorodka ostrotlamá Xiphophorus hellerii Heckel, 1848 – mečovka zelená Platichthys flesus – platýs bradavičnatý v ČR: EXTINCT 1900-1914 V Labi znám již od 16. st., posl. úlovek 1914 Labe u Děčína Oreochromis aureus (Steindachner, 1864) – tlamoun zlatý Oreochromis mosambicus (Peters, 1852) – tlamoun mosambický Oreochromis niloticus (Linnaeus, 1758) – tlamoun nilský (okounovec) Africké cichlidy (tilápie), akvakultury, 1985 ze Sudánu do Prahy, pak do ČB, dnes v teplé vodě z elektrárny v Tisové u Mariánských Lázní, odtud únik do volných vod přes říčku Teplou až do Ohře (u Kadaně) a do nádrže Nechranice; v SR od 1995 – experimentální chov v Ivánke u Bratislavy, prosperující chov Zbylé 2 druhy se v chovu neuplatnily: Poecilia reticulata Peters, 1859 – živorodka duhová Poecilia sphenops Valenciennes, 1846 – živorodka ostrotlamá Xiphophorus hellerii Heckel, 1848 – mečovka zelená akvarijní rybky přežívají jen v termálních vodách Teplého potoka u Bojnic Literatura: Banarescu P. M. (ed), 1999: The freshwater fishes of Europe, Vol. 5/I, Aula, Wiesbaden, 426 pp. Banarescu P. M., Paepke H.-J. (eds), 2002: The freshwater fishes of Europe, Vol. 5/III, Aula, Wiesbaden, 305 pp. Baruš V., Oliva O. (eds) et al., 1995: Mihulovci (Petromyzontes) a ryby (Osteichthyes) (1, 2). Fauna ČR a SR, Academia, Praha, sv. 28/1 a 28/2, 624 a 698 pp. Dungel J. & Řehák Z., 2005: Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 181 pp. Eschmeyer W., 2007: Catalog of fishes (www.calacademy.org/research/ichthyology/catalog/fishcatsearch.html, October 9/2007) Froese R., Pauly D., 2007: FishBase (www.fishbase.org, 09/2007) Hanel L. & Lusk S., 2003: Červený seznam ryb a mihulí ČR. Ochrana přírody, 22: 81-91. Hanel L. & Lusk S., 2005: Ryby a mihule České republiky. ČSOP, Vlašim, 448 pp. Hanel L. (ed), 1986, 1989: The freshwater fishes of Europe, Vol. 1/ I, II, Aula, Wiesbaden, 313, 469 pp. Hanel L., 2001: Naše ryby a rybaření. Brázda, Praha, 288 pp. Holčík J., 1998: Ichtyológia. Príroda, Bratislava, 310 pp. Chobot K. & Němec M., 2017: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Příroda, 34: 1-182 IUCN 2014: 2014 IUCN Red List of Threatened Species (www.redlist.org). Kottelat M., 1997: European freshwater fishes. Biológia, Bratislava, 52/Supplement 5: 1-271. Lusk S., Halačka K. (eds), 1996, 1998, 2000: Biodiverzita ichtyofauny České republiky I, II, III. ÚBO AV ČR, Brno, 87, 162, 204 pp. Lusk S., Hanel L. & Lusková V., 2004: Red List of the ichthyofauna of the Czech Republic: Development and present status. Folia Zool., 53: 215-226. Lusk S., Lusková V. (eds), 2006: Biodiverzita ichtyofauny České republiky VI, ÚBO AV ČR, Brno, 162 pp. Lusk S., Lusková V., Halačka K. (eds), 2002, 2004: Biodiverzita ichtyofauny České republiky IV, V, ÚBO AV ČR, Brno, 189, 168 pp. Miller P. J. (ed), 2003: The freshwater fishes of Europe, Vol. 8/I, Aula, Wiesbaden, 404 pp. Nelson J. S., 1994: Fishes of the world. 3rd edition. John Willey & Sons, New York, Chichester, Brisbane, Singapore, 600 pp. Pokorný J. et al., 2004: Velký encyklopedický rybářský slovník. Fraus, Plzeň, 649 pp.