MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Fauna obratlovců ČR (+SR)
2. Mihule a ryby
1. Úvod
geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika,
ohrožení a ochrana
Fauna obratlovců ČR (a SR)
1. Úvod
Zeměpisná mapa České republiky
Vegetační mapa Evropy
Vodní toky a nádrže (6)
Mokřady a pobřežní vegetace (19)
Prameniště a rašeliniště (13)
Skály, sutě a jeskyně (7)
Alpínské bezlesí (13)
Sekundární trávníky a vřesoviště (31)
Křoviny (5)
Lesy (33)
Nepřírodní biotopy (16)
BIOTOPY ČESKÉ REPUBLIKY:
dle Katalogu biotopů ČR
GEOMORFOLOGICKÉ
ČLENĚNÍ ČR
Geomorfologické členění ČR
Evropská úmoří, hlavní evropské rozvodí
Hanel & Lusk 2005
Hydrologické celky ČR (povodí)
A - Ohře
B - dol. Labe
C - stř. Labe
D - hor. Labe
E - Berounka
F - dol. Vltava
G - Sázava
H - Otava
I - hor. Vltava
J - Lužnice
K – hor. Morava
L - hor. Dyje+Svratka
M - dol. Morava + Dyje
O - Bečva
P - Odra
N – stř. Morava
Řeky v ČR
Ohrožení – červený seznam ohrožených druhů IUCN
International Union for
Conservation of Nature
„Mezinárodní svaz ochrany přírody“
stupně ohrožení dle IUCN 3.1 z roku 2001
Ohrožení – červené seznamy
Vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění změnové vyhlášky 175/2006 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny
Ochrana dle české legislativy
ohroženýO
silně ohroženýSO
kriticky ohroženýKO
Ochrana dle české legislativy – vyhláška č. 395/1992 Sb.
2. Mihule a ryby
Fauna obratlovců ČR (+SR)
Myxinoidea - sliznatky
† Anaspida - birkenie
Petromyzontes - mihule
† Osteostraci
† Placodermi - pancířnatci
Chondrichthyes - paryby
† Acanthodii - trnoploutví
Actinopterygii - paprskoploutví
Sarcopterygii – svaloploutví, nozdratí
CRANIATA - lebečnatci VERTEBRATA - obratlovci
Petromyzontes
Myxinoidea
† „Placodermi“
Chondrichthyes
† „Acanthodii“
Actinopterygii
Sarcopterygii
Gnathostomata
Osteichthyes
Agnatha
Cyclostomata
Agnatha
Osteognathostomata
OBRATLOVCI (Vertebrata) žijící v ČR a SR
MIHULE (Petromyzontida): MIHULOVITÍ (Petromyzontidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
2 druhy v současnosti žijící v ČR i SR, oba zákonem chráněny jako kriticky ohrožené:
mihule potoční – Lampetra planeri (Bloch, 1784) – běžnější
mihule ukrajinská – Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) – jediná lokalita v ČR,
hojnější v SR
2 druhy z ČR vymizelé, oba dravé („parazitické“), anadromní:
mihule mořská – Petromyzon marinus Linnaeus, 1758
mihule říční – Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758)
3 druhy v současnosti žijící v SR: kromě L. planeri a E. mariae
mihule karpatská – Eudontomyzon danfordi Regan, 1911 – „parazitický“ druh
mihule
EN: Lamprey
DE: Neunauge
Lampetra fluviatilis
Lampetra planeri
Petromyzon marinus Lampetra fluviatilis
Eudontomyzon danfordi
Eudontomyzon mariae
> 5 (8-12) max 5
soustředných řad drobých zoubků v přední části
Petromyzon marinus – mihule mořská
Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská
Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská
podle: Maria Ivanovová – Bergová,
manželka Lva Semjonoviče Berga (1876-1950)
syn. E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 –
mihule Vladykova
Ukrajinec Vadim Dimitrijevič Vladykov (1898 Charkov –
1984), 1921-1925 RNDr. - UK Praha
dospělci 120 cm, 2,5 kg
dospělci 22 cm, minohy 23 cm
dospělci 30 cm, minohy 25 cmsyn. E. gracilis –
mihule drobná
Petromyzon marinus – mihule mořská
Petromyzon marinus – mihule mořská
1857-1902
Poslední v ČR: 1902 – Labe u Děčína
v posledních letech: D-Bad Schandau
u Hřenska
Sea lamprey Ohrožení a ochrana:
červ. seznam ČR: RE (RE)
červ. seznam IUCN: LC
žijící u dna, anadromní (po
metamorfóze návrat do moře),
euryhalinní, monocyklický druh
dravá – „parazitický“ biotyp
Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská
Račí potok u Velkých Losin (okr. Šumperk)
1968-Kux, od 1995-Hanel, 2000-18 larev, 2005-45 larev
1968-2005
SK: ostrůvkovitě v Dunaji, horních
úsecích Ipľu, Hronu, Váhu, Nitry a
jejich přítocíchRačí potok
u Velkých Losin
Ohrožení a ochrana:
červ. seznam ČR: CR
červ. seznam IUCN: LC
česká legislativa: KO
Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská
Ukrainian brook lamprey
Hanel L. & Lusk S., 2006: Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v
Račím potoce (1998-2006). Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VI):45-49
Holčík, J. & C.B. Renaud, 1986: Eudontomyzon mariae (Berg, 1931).
p. 165-185. In J. Holčík (ed.) The Freshwater fishes of Europe. Vol.1,
Part I, Petromyzontiformes.
„neparazitický“ biotyp
horské a podhorské potoky se štěrko-kamenitým dnem
Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská
„Evidence is presented which suggests that the nonparasitic
lamprey, Lampetra (Eudontomyzon) gracilis Kux, 1965, is
conspecific with the parasitic lamprey Eudontomyzon danfordi
Regan, 1911. The diagnostic characters of the holotype and of the
non-type material of E. gracilis are features found in E. danfordi
specimens in their second and final year of adult life, thereby
making the former a junior synonym of the latter.“
Renaud C. B. & Holčík J., 1988: Lampetra (Eudontomyzon) gracilis, a
synonym of Eudontomyzon danfordi. Environmental Biology of
Fishes, 23 (1-2): 127-130
Carpathian brook lamprey
v SR žije:
„parazitický“ biotyp
celý život ve sladké vodě
karpatský endemit – povodí Tisy
Lampetra fluviatilis – mihule říční
River lamprey dospělec – 50 cm, 150 g
„parazitický“ biotyp, anadromní
endemit Evropy
Lampetra planeri – mihule potoční
European brook lamprey
dospělec – 17 cm, minoha – 19 cm
Lampetra planeri – mihule potoční (minoha, juv)
Lampetra planeri – mihule potoční
1961-2005
Lampetra fluviatilis – mihule říční
1866-1879
400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí
Moravy (Maršovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20. st. – Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy
od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty
v 19. st. v povodí Labe a v Odře, dnes v D-Bad Schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice
(1872), Odra u Bohumína (1785)
Ohrožení a ochrana:
červ. seznam ČR: EX
červ. seznam IUCN: LC
mihule potoční – Lampetra planeri
neparazitický, sladkovodní druh
potamodromní = migrující v rámci sladkých vod – třecí migrace proti proudu
monocyklický = rozmnožuje se pouze 1x za život, po vytření dospělci hynou
tekoucí vody pstruhového pásma (ojediněle v průtočných rybnících či mlýnských náhonech), nejčastěji v
nadmořské výšce 300-600 m
dospělci v době tření (duben – květen) nad písčitým nebo štěrkovitým dnem
larva (minoha) ukryta v jemných bahnitých a písčitých náplavech – u nás vývoj 4-5 let (v rámci celého
areálu 3-7 let); živí se rozsivkami, řasami, detritem (filtrace)
metamorfóza od podzimu do cca dubna: vynoří se oči, přemění ústa, zkrátí tělo, degeneruje střevo
dospělci nepřijímají potravu, migrují proti proudu ve dne i v noci (NEschopní překonání vyšších
překážek) a třou se hromadně několik dnů až týdnů ve vytvořených miskovitých hnízdech na
písčitoštěrkovitém dně v hloubce 5-15 cm
Ohrožení a ochrana:
červ. seznam ČR: VU (EN)
červ. seznam IUCN: LC
česká legislativa: KO
Recept z knížky dr. Jiřího Handsche - Labské rybářství v Čechách
a Míšeňsku z 16. století
Mihule mořská. Živá se polije krétským vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu lze použít i
obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se na kusy a uvaří se ve
vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček, zázvor, malé hrozinky, mandle a celý
pepř. Vše se svaří. Vařená ryba se vloží do omáčky a ještě jednou se povaří. Může se
nechat týden uležet. Takto připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů.
Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína, cukru, skořice,
malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává třešňová šťáva a k tomu několik
kuliček pepře nebo škrob se šafránem. Uzená mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na
rožni.
Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče na másle.
Pokrmem z dušených mihulí se udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě
zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným
způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři
Matyldě anglickou korunu o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež
ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II.
RYBY
ACTINOPTERYGII
druhová bohatost sladkovodních ryb Evropy
„Holostei“-
mnohokostnatí
Actinopterygii - paprskoploutví
Cladistia (bichiři)
Actinopteri
Chondrostei (chrupavčití)
Neopterygii
Ginglymodi (kostlíni)
Halecomorphi (kaprouni)
Teleostei (kostnatí)
Ginglymodi (kostlíni)
Halecomorphi (kaprouni)
Teleostei (kostnatí)
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
JESETEŘI (Acipenseriformes) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
CHRUPAVČITÍ (Chondrostei):
JESETEŘI (Acipenseriformes) v ČR a SR
v ČR ve volných vodách velmi vzácně 1 druh:
jeseter malý – Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 – CR/VU/-, v SR jako VU
v ČR se již nevyskytují (EX) 2 druhy:
jeseter velký – Acipenser sturio Linnaeus, 1758 – EX/CR/vyza
velká – Huso huso (Linnaeus, 1758) – EX/CR/v
SR ve volných vodách 2 druhy: kromě A. ruthenus
jeseter ruský – Acipenser gueldenstaedtii Brandt, 1833 – -/CR/-; v SR jako CR
v SR se již nevyskytují (EX) 3 druhy: kromě H. huso
jeseter hladký – Acipenser nudiventris Lovetzky, 1828 – -/CR/jeseter
hvězdnatý – Acipenser stellatus Pallas, 1811 – -/CR/-
2 nepůvodní druhy chovány v akvakulturách:
jeseter sibiřský – Acipenser baerii Brandt, 1869 – -/EN/veslonosovití:
veslonos americký – Polyodon spathula (Walbaum, 1792) – -/VU/červ.
seznam ČR / červ. seznam IUCN / vyhl. 395 (176)
Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká
1916
v ČR: Morava u Lanžhota (1916?); chov Mydlovary
v SR: Dunaj, poslední 1926 – u Štúrova
anadromní, euryhalinní, dospělci v moři
Černém, Kaspickém, Azovském a Jaderském
10 m; 1,5 tuny
Acipenser ruthenus – jeseter malý
Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský
Acipenser sturio – jeseter velký
Acipenser nudiventris – jeseter hladký
Anud – jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol – po
Bratislavu., tažný
güldenstädtii
Acipenser ruthenus – jeseter malý
1990-2005
Možnost záměny s bestěrem =
beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý),
v ČR chybí doklad
sladkovodní v SR
na tření táhne proti proudu
55 cm, 1,5 kg – nejmenší jeseter
potrava: larvy hmyzu, máloštětinatci, měkkýši
v ČR: vzácně ze Slovenska až do dolní Dyje
v SR: v Dunaji, dolní Moravě, dolním Váhu; Tisa,
Bodrog, Latorica
- slovenská populace posilována z
umělých výtěrů
Acipenser sturio – jeseter velký
Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský
1858-1870
Labe, Odra – 19. století, Vltava – Praha, Labe – 1872 v povodí Labe
uloveno cca 100 ks), Mělník, Litoměřice, Odra u Bohumína (1856)),
Poslední 1903 – Labe, Prosmyky u Litoměřic;
1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech).
Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná
forma, dodnes, ale vzácně – poslední doklad
1987 – Dunaj - Bratislava
Acipenser baerii – jeseter sibiřský
Polyodon spathula – veslonos americký
Polyodontidae - veslonosovití
Acipenser stellatus– jeseter hvězdnatý
Jen SR Dunaj – poslední u Komárna 1926
Jen v akvakulturách (ČR i SR)
Veslonos – do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA – Mydlovary,
dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 – 1 kus
Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova – splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně
vypuštěn (Rakousko nebo Německo); ve volných vodách NE
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
TELEOSTEI: ELOPOMORPHA: ANGUILLIFORMES – HOLOBŘIŠÍ
TELEOSTEI: CLUPEOMORPHA: CLUPEIFORMES – BEZOSTNÍ
TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: SILURIFORMES – SUMCI
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
HOLOBŘIŠÍ (Anguilliformes): ÚHOŘOVITÍ (Anguillidae) žijící v ČR i SR:
úhoř říční – Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – EN (NT)/CR/BEZOSTNÍ
(Clupeiformes): SLEĎOVITÍ (Clupeidae) vymizelá z ČR:
placka pomořanská – Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – RE (EX/LC) -
Anguilliformes - Holobřiší
Anguillidae - úhořovití
Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758)
– úhoř říční
Clupeiformes - Bezostní
Clupeidae - sleďovití
Alosa alosa (Linnaeus, 1758)
– placka pomořanská
katadromní (thalassotokní) ryba
v ČR původní jen v povodí Labe a Odry
od zač. 20. st. uměle vysazován po celém území –
dnes všude, ve většině typů vod, ale vázán na
umělé vysazování – monté loveno u evropských
břehů
tření v Sargasovém moři – pelagofilní; po vytření
dospělci hynou
MM v brakických vodách, FF do řek
dravá ryba: ryby, bezobratlí, mršiny
žije až 20 let
anadromní (potamotokní) ryba
v 19. st. Labem až do Prahy
Anguilla anguilla – úhoř říční
Alosa alosa – placka pomořanská
1955-2005
1859-1871
Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod
Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace;
v krevním séru ichtyotoxin – imunizace proti zmijímu uštknutí.
Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v
ČR znám od 17. století
Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem
k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová, první 1859
Praha, poslední 1871 Lobkovice. Filtrace planktonu.
TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: SUMCI (Siluriformes) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR: 1 původní druh žijící v ČR i SR:
sumcovití: sumec velký – Silurus glanis Linnaeus, 1758 – LC/ -/ -
1 nepůvodní druhy v ČR i SR:
sumečkovití: sumeček americký – Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819) – -/LC/+
2 nepůvodní druhy v SR:
sumečkovití: sumeček černý – Ameiurus melas (Rafinesque, 1820) – -/LC/keříčkovcovití:
keříčkovec jihoafrický – Clarias gariepinus (Burchell, 1922) – - /LC/ -
Silurus glanis Linnaeus, 1758
– sumec velký
největší ryba v ČR (2,55 m, 93 kg)
původní evropský druh
původně v dolních a středních
úsecích velkých řek a inundačních
vodách nižších poloh (Labe, Vltava,
Lužnice, Morava)
nyní spíše v nižších polochách, často
v přehradách a rybnících
přirozené populace podporovány
umělým vysazováním
preferuje členité dno a břehy
(dostatek úkrytů)
aktivní v noci a brzo ráno
dravá teplomilná ryba (loví ryby,
savce, ptáky, zdechliny)
fytofilní, M střeží jikry
Silurus glanis – sumec velký
1991-2005
Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819) – sumeček americký
Ictalurus punctatus (Rafinesque, 1818) – sumeček tečkovaný
Ameiurus melas (Rafinesque, 1820)
– sumeček černý
sumečkovití – ICTALURIDAE
původem severo- a
středoamerické sladkovodní ryby
(do Evropy již v 19. st.)
Ameiurus nebulosus – sumeček americký
1955-2005
ČR: A. melas: 2003 – na Třeboňsku, nebeské rybníky
u Lomnice nad Lužnicí (Vydymač aj.), asi s plůdkem z
Chorvatska, po povodních v 2002 záměrně udržován
v rybnících, postupně mizí; neúspěšná naturalizace
SR – od 1999 migrací z Maďarska do Latorice (poté
Bodrog, Laborec, Ondava), od 2003 Dunajem z
Maďarska do ramen Dunaje, početnost roste na
úkor A. nebulosus, dříve již zavlečen s násadou jiných
ryb z Maďarska, na východě SR se chová expanzivně
Sumeček tečkovaný (skvrnitý) – ryba čistých prokysličených vod; dovoz v r. 1985 do Vodňan, úhyn v 1. roce
po dovozu, dožíval jen ve slepém ramenu u Uherského Hradiště, dnes žádný výskyt v ČR ani SR
ČR: A. nebulosus – od 1890 rybníky Třeboňska, chov,
pak už jen v tekoucích vodách, dnes: stálá populace
ve stř. Polabí, bodový výskyt v Pomoraví u
Kroměříže, SR od 1926 – Dunajem a Tisou z
Maďarska; stojaté až mírně tekoucí zarostlé vody s
bahnitým dnem (tůně, slepá ramena, melior. kanály)
Ameiurus melas – sumeček černý
Clarias gariepinus (Burchell, 1922) – keříčkovec jihoafrický
Od 90. let v oteplené vodě akvakultury v Jeseníku, SR – 1989 z Maďarska do aquakultur v
Bratislavě a Kežmarku, dnes jen ve Vrbovém u Piešťan – chov závislý na umělém výtěru.
Žádný výskyt ve volných vodách. Schopnost využití vzdušného kyslíku, přežití vysušení a
pohybu po souši. Chutné maso.
„sumeček africký“
TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes):
mřenkovití a sekavcovití v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
1 původní druh mřenkovitých (Nemacheilidae) žijící v ČR i SR:
mřenka mramorovaná – Barbatula barbatula (Linnaeus, 1758) – LC/LC/-
3 původní druhy sekavcovitých (Cobitidae) v ČR i SR:
sekavec podunajský – Cobitis elongatoides Bacescu et Maier, 1969 – EN/LC/SO
piskoř pruhovaný – Misgurnus fossilis (Linnaeus, 1758) – EN/LC/O
sekavčík balkánský – Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922) – CR/LC/KO
drobné štíhlé bentické ryby s
nízkým tělem, malýma očima a
spodními ústy s 6 či 10 vousky
Cobitis elongatoides Bacescu et Maier, 1969
– sekavec podunajský
Misgurnus fossilis (Linnaeus, 1758)
– piskoř pruhovaný
Barbatula barbatula (Linnaeus, 1758)
– mřenka mramorovaná
Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922)
– sekavčík balkánský (horský)
NEMACHEILIDAE: Barbatula barbatula – mřenka mramorovaná
1955-2005
proudivé říčky se štěrkovitým až píščitým dnem (i
chladnější stojaté vody) po celém území ČR a SR,
ukrývá se pod kameny
13 cm délky, 6 vousků
živí se zoobentosem: larvy hmyzu, blešivci
tření u hladiny, jikry se na dně přilepují na nárosty řas
na kamenech
Cobitis elongatoides - sekavec podunajský
Diploidně-polyploidní komplexy:
populace hybridů
C. elongatoides x C. taenia – Labe
C. elongatoides x C. tanaitica – Morava
1970-2005
Cobitis taenia komplex - sekavec písečný
C. elongatoides
C. calderoni
C. taenia
C. tanaitica
ČR – čisté populace – aluvium Lužnice – Kačležský rybník u
JH; rybníky v CHKO Č. ráj – Věžák aj., povodí horní Dyje –
Olšanský potok u nádrže Nová Říše
hybridi s C. tanaitica – Jevišovka a Soutok, v 50. letech 20.
st. vymizel z Bečvy, Rokytné, Oslavy, Jihlavy a Svratky
hybridi s C. taenia – Pšovka v povodí Labe
SR – C. elongatoides x C. tanaitica – většina povodí s
výjimkou Visly
COBITIDAE:
Misgurnus fossilis – piskoř pruhovaný
1964-2005
stojaté až mírně tekoucí prohřáté vody s bahnitým
dnem
až 35 cm délky, 10 vousků, střevní dýchání při
nedostatku kyslíku, potrava: zoobentos, fytofilní
v ČR: mozaikovitě po celém území (endangered)
v SR: ramena řek povodí jihu a východu (critically
endangered)
COBITIDAE:
Sabanejewia aurata komplex – sekavčík horský
S. balcanica
Sabanejewia balcanica
– sekavčík balkánský
1943-2005
ČR- 1843 Bečva, Lipník, 50. léta 20.st. Bečva a Senice,
poslední 1967 v náhonu u Hovězí, dnes zde není;
znovu zjištěn až 2001, 2005 – Vlára u hranic se SR (Bílé
Karpaty) – CR
SR - běžný v podhorských oblastech povodí Tisy, či
povodí Dunaje, Váhu aj. – chladné vody – VU
COBITIDAE:
http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/v-rece-jihlave-byl-
objeven-sekavcik-horsky/
SEKAVČÍK HORSKÝ V ŘECE JIHLAVĚ
– OBJEVEN V 2016
TELEOSTEI: OSTARIOPHYSI: MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes):
pakaprovcovití (Catostomidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
2 nepůvodní druhy pakaprovcovitých (Catostomidae) v akvakulturách:
kaprovec velkoústý – Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – -/LC/kaprovec
černý – Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – -/LC/-
Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý
Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý
Ze S. Ameriky - bufalo, stojaté vody; v ČR od 1986 –
Vodňany a Milevsko, záznam úniku z chovu, chutné maso,
perspektivní ryby uzavřených vod, S VYLOUČENÍM RIZIKA
ÚNIKU DO VOLNÝCH VOD
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití:
CYPRININAE:
Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný
Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, RE (EX/DD)/O
Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný, CR (VU) Carassius
gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý, NEPŮVODNÍ
Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný
dunajský sazan
forma
šupinatá
forma
řádková
forma
lysá
forma
hladká
Cyprinus carpio – kapr obecný
Cyprinus carpio carpio m. domestica
Cyprinus carpio carpio m. hungaricus
1955-2005
Vlast: od Japonska k Černému moři
do Evropy: Dunaj před 10-8 000 lety – nízkotělá forma sazan,
jinde nepůvodní,
sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997)
není kříženec, ani východoasijská forma – asi sazan,
domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol.,
chovy v 15. a 16. stol.
Carassius gibelio (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý
nepůvodní
Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný
Carassius carassius – karas obecný
1960-2005
tůně, zabahněné rybníky, slepá ramena řek v
nížinách ČR a SR
potrava: zooplankton či detrit
v ČR: střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a
Moravy, pokles početnosti – meliorace,
konkurence C. gibelio.
CR (VU)
Carassius auratus komplex
1982-2005
60. léta – invaze z Maďarska do SR, 70. léta na
Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze –
sexuální parazitismus
C. auratus komplex: původ není znám,
zavlečení do Evropy:
C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B) +
chovaná okrasná forma
C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa)
Carassius gibelio – karas stříbřitý
nepůvodní, expanzivní
gynogeneze: naše populace tvořené jen FF, výtěr se
MM jiných kapr. ryb, jejichž spermie vajíčka karasů
neoplodňují, jen stimulují jejich vývoj – z nich opět
jen FF;
od 1992 se objevují na JM i samci
MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití:
ACHEILOGNATHINAE:
Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka hořká (duhová),
NT(EN)/LC/-
GOBIONINAE:
Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný, LC/LC/(Romanogobio
albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý, VU/LC/-)
Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův, CR/LC/KO
Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý – jen SR
Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846)
– střevlička východní – nepůvodní
Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka hořká
Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní
Pseudorasbora parva – střevlička východní
1982-2005
Rhodeus amarus – hořavka duhová
1955-2005
Střevlička – z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska,
1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na
Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky
záplavám nebo s násadou jiných ryb; invazní druh –
odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání,
rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným
rybám
Hořavka – ostrůvkovitý výskyt, teplé vody, vazba na
Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní
Gobio gobio (Linnaeus, 1758)
– hrouzek obecný
Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862
– hrouzek Kesslerův (banátský)
Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933
– hrouzek běloploutvý
Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828)
– hrouzek dlouhovousý
Romanogobio uranoscopus = R. uranoscopus, R. frici (jen SR,
critically endangered)
Gobio gobio = složitý taxonomický komplex: G. gobio (povodí
SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM) – hrouzek dunajský
- DD (NA), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR)
Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R.
carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting)
Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, (VU) – hrouzek
Vladikovův, R. belingi (VU) – hrouzek Belingův (jen Labe
ČR) (NE)
Gobio gobio – hrouzek obecný
1958-2005
Romanogobio banaticus – hrouzek banátský
(Romanogobio kesslerii) – hrouzek Kesslerův)
1950-2005
R. kesslerii – 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.;
1951 – 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 – Bečva u
Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 –
Morava nad ústím Bečvy – Tovačov, Dub n.M. až k jezu u
Bolelouci; 2004 – Morava po proudu – u Kroměříže
(207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio.
v ČR i SR: CR
Romanogobio albipinnatus
– hrouzek běloploutvý
Romanogobio uranoscopus
– hrouzek dlouhovousý
R.a.vladykovi
1965-2005
R. albipinnatus – p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce
až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc
včetně přítoků; R. belingi – p. Labe – Hřensko, Neratovice, moravské
populace mohou patřit druhu R. vladykovi.
MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití:
BARBINAE:
Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná, NT/LC/Barbus
carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) –
parma karpatská, jen SR
TINCINAE:
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný, LC/LC/-
Barbus barbus (Linnaeus, 1758)
– parma obecná
Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos,
Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný
Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná
1961-2005
podhorské až nížinné toky, nerada
stojatou vodu – náročná na obsah
kyslíku
Barbus carpathicus – parma karpatská
(Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002)
dříve: Barbus meridionalis - parma středomořská
Barbus plebejus
Barbus comiza
Barbus peloponnensius
Barbus carpathicus
Dříve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský
endemit, Topla, Laborec, Ondava, Torysa – Dunajec,
Poprad
Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný
1960-2005
střední a dolní toky řek, rybníky,
údolní nádrže, dobře snáší
nedostatek kyslíku, teplou vodu,
nízké pH
MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití:
ALBURNINAE:
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná, LC/LC/Alburnoides
bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná,
VU (EN)/-/SO
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758)
– ouklej obecná
Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772)
– ouklejice dunajská
POCHYBNÉ ÚDAJE ZE STARŠÍ
LITERATURY O VÝSKYTU VE
SLOVENSKÉM DUNAJI
Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782)
– ouklejka pruhovaná
Alburnus alburnus – ouklej obecná
Alburnus chalcoides – ouklejice dunajská
1957-2005
Achal – výskyt vyloučen
Alburnoides bipunctatus – ouklejka pruhovaná
1993-2005
Ostrůvkovitě, místy až dominanní, mělké
proudivé úseky podhorských až nížinných řek s
tvrdým kamenitým dnem, náročná na čistotu a
obsah kyslíku
MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Cypriniformes - Máloostní
Cyprinidae – kaprovití:
SQUALIOBARBINAE: - nepůvodní
Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) – amur bílý
Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý
XENOCYPRINAE: - nepůvodní
Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý
Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1845) – tolstolobik pestrý
(Aristichthys, tolstolobec pestrý)
Ctenopharyngodon idella – amur bílý
1981-2005
Amur bílý – jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od
1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do
volných vod; i v kalných vodách, makrofytofág, jen
umělý výtěr, biomeliátor.
Amurovec černý – 1963 – z Číny do Maďarska;
dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany,
moluskofágní
Mylopharyngodon piceus
– amurovec černý
SQUALIOBARBINAE
Hypophthalmichthys molitrix
– tolstolobik bílý
introdukovaná ryba z povodí Amuru
dovezen v 1964
chován v teplých rybnících jižní Moravy
a jižního a východního Slovenska, úniky
(zejm. při povodních) do volných vod:
slovenský úsek Dunaje (1968), Morava,
Váh, Hron, Bodrog – rozmnožování ve
volných vodách neprokázáno
živí se fytoplanktonem
introdukovaná ryba z řek JV Asie
dovezen v 1964 na Vodňansko
v SR chován až od 1984, již v 1971 ale z JV
pronikl do slovenského Dunaje
řeky, jezera, údolní nádrže, rybníky, kanály
Hypophthalmichthys nobilis –
tolstolobik (Arisichthys - tolstolobec)
pestrý
XENOCYPRINAE
MÁLOOSTNÍ (Cypriniformes): kaprovití (Cyprinidae) v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Cyprinidae – kaprovití
LEUCISCINAE:
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen
Leuciscus (dříve Aspius) aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý
Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť
Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký
Ballerus ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný
Ballerus sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový
Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá
Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná (stříbřitá)
Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará
Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční
Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná
Rutilus pigus (Lacépède, 1803) – plotice lesklá
Rutilus meidingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová
Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý
Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen
Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť
Leuciscus leuciscus – jelec proudník a Squalius cephalus – jelec tloušť
1955-2005 1964-2005
Lleu – chladnější prokysličené vody
Scep – adaptivní ryba tekoucích vod
Leuciscus idus – jelec jesen
1960-2005
Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické
aberace – reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové
rybníčky, JM, NT, v české legislativě OHROŽENÝ
Leciscus aspius – bolen dravý
Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě
vyhledává klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod
hladinou dále od břehu, k břehu jen při lovu; v zimě
v hluboké vodě; mladé ryby v hejnech
1957-2005
Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý
Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký
Ballerus sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový
Ballerus ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný
Blicca bjoerkna – cejnek malý Abramis brama – cejn velký
1951-2005 1957-2005
Ballerus sapa – cejn perleťový – CR
1985-2005
Ballerus ballerus – cejn siný – VU
1995-2005
v hloubkách pomalu tekoucích vod, v
ČR jen dolní úseky Moravy a Dyje,
ČR O, SR O
nížinné toky (Morava a Dyje s přítoky), Labe
pod Střekovem (16.6.2003)
1957-2005
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758)
– ostroretka stěhovavá VU
původní jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let
vysazována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé
migrace (desítky km), seškrabuje řasové nárosty na
kamenech.
VULNERABLE
Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční
VULNERABLE
v české legislativě: ohrožený
Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná
CRITICALLY ENDANGERED
Phoxinus phoxinus – střevle potoční
1959-2005
chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava
v Brně; vysázena i do chladných stojatých
vod – Mořské oko, Hnilecká nádrž.
Bioindikátor čistých vod, potrava pstruha,
hostitel glochidií perlorodky říční
Leucaspius delineatus – slunka obecná
1964-2005
stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících,
tolerantní k nízkému obsahu kyslíku
Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará
CRITICALLY ENDANGERED
v české legislativě: silně ohrožený
Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční
VULNERABLE
Vimba vimba – podoustev říční
1955-2005
V řece Moravě vzácně, častější v povodí Labe
a Odry, velké nádrže, hluboká místa s proudící
vodou, jikry na kamenitém nebo písčitém
podkladě, místo upravuje.
Pelecus cultratus – ostrucha křivočará
1990-2005
ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji
– oblast soutoku, vyšší početnost po
povodních 1997, dnes náhodný
výskyt; při výlovu rybníka
Starohradišťského na Žďársku v roce
1965 vyloveno několik desítek o
velikosti 10-15 cm – původ nejasný!
Pelagický tažný druh
Scardinius erythrophthalmus
(Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý
1955-2005
Převážně fytofágní
Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná
Rutilus virgo (Lacépede, 1803) – plotice podunajská
CR (RE) – syn.Rutilus pigus (Haeckel, 1852),
plotice lesklá
Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová
v SR jedenkrát, nikdy v ČR
Rutilus rutilus – plotice obecná
1951-2005
Rutilus virgo – plotice podunajská
Rutilus pigus – plotice lesklá
1854-1955
p.podunajská (lesklá) – Dunaj a jeho přítoky
(Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR – Tisa a
Latorica; ČR – kdysi v Moravě až po
Olomouc (1864), později u Lanžhota a v
Dyji u Břeclavi (1955), v ČR: EX
Rutilus meindingerii – plotice perleťová
Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního
Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému;
MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže).
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: PROTACANTHOPTERYGII:
ESOCIFORMES – ŠTIKOTVÁRNÍ v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Esocidae – štikovití: 1 původní druh v ČR i SR
štika obecná – Esox lucius Linnaeus, 1758 – LC/LC/Umbridae
– blatňákovití: 1 původní druh v SR
blatňák tmavý – Umbra krameri Walbaum, 1792 – -/VU/-, v SR jako CR
1961-2005
Esox lucius Linnaeus, 1758 – štika obecná
všechny tekoucí vody i vodní nádrže ČR a SR
(do nádrží vysazována)
preferuje málo proudivá místa s bohatou
vegetací a úkryty, teritoriální
1,2-1,4 m délky, 15-25 kg
dravec aktivní ve dne
Umbra krameri Walbaum, 1792 – blatňák tmavý
teplé stojaté či mírně tekoucí vody s
bohatou vegetací (absorpce vzdušného
kyslíku stěnou plyn. měchýře)
do 15 cm
potrava: zooplankton, zoobentos, hmyz
na hladině, řasy, detrit
Na J a JV Slovensku do 60. let
masově, dnes jen v kanálech
Žitného ostrova a jižně od Latorice,
1 lokalita v Záhoří. Mizí. v SR: CR
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: PROTACANTHOPTERYGII:
SALMONIFORMES – LOSOSOTVÁRNÍ v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Salmonidae - lososovití
Salmoninae
Salmo salar Linnaeus, 1758 – losos obecný, CR/LC/Salmo
trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný
Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792) – pstruh duhový, nepůvodní
Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815) – siven americký, nepůvodní
Hucho hucho (Linnaeus, 1758) – hlavatka obecná, EW(EN)/-
Coregoninae
Coregonus maraena (Bloch, 1799) – síh maréna, nepůvodní, NE (NA)
Coregonus peled (Gmelin, 1788) – síh peleď, nepůvodní, NA
Coregonus oxyrinchus Linnaeus, 1758 – síh ostrorypý, EX/EX/-
Thymallinae
Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758) – lipan podhorní, VU (NT)/LC/Salmoniformes
- lososotvární
Hucho hucho (Linnaeus, 1758)
– hlavatka obecná
Salmo salar Linnaeus, 1758 – losos obecný
Hucho hucho hucho – hlavatka obecná podunajská
SR: dnes jen Dunaj, Váh a přítoky (Orava, Turiec)
v ČR původně dolní Morava a Dyje, dnes jen
introdukovaná populace ve Vranovské přehradě
a Dyji u Znojma a nádrži Morávka
neudrží se bez neustálého vysazování uměle
odchovaných násad!
kolem 1 m a 13 kg
v ČR: EW, v SR: CR
anadromní
dříve v Labi a přítocích do 1935, v Odře, Olši a
Opavě – posl. 1948
repatriace do ČR – Kamenice, Liboc, Ploučnice
plůdek 1998; 2002 – již 4 dospělci; 2003-2004
tření
v ČR: CR, v SR: EX
SR – kdysi v Dunajci a Popradu, posl. odchyt
1947
Salmo salar – losos obecný
2001-2005
Hucho hucho hucho – hlavatka obecná podunajská
1949-2005
S. trutta m. trutta - pstruh mořský, RE
Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný
S. trutta m. fario - pstruh potoční
S. trutta m. lacustris - pstruh jezerní
S. trutta m. trutta - pstruh (severo)mořský
1881
Původně táhl Labem a Odrou na území ČR,
posl. 1881 v Divoké Orlici u Kostelce n/O., v
Ohři u Kadaně 1909 asi z domácího chovu,
úlovek z Labe u Hřenska v roce 1998 neověřeno;
v SR Poprad a Dunajec do 1958,
dnes v ČR i SR: EXTINCT
Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný
Salmo trutta Linnaeus, 1758 – pstruh obecný
S. trutta m. lacustris - pstruh jezerní
S. trutta m. fario - pstruh potoční
1954-2005
p. jezerní – po vybudování nádrží Mostiště,
Opatovice, Orava, Liptovská Mara a
Dobšiná, Klíčavská nádrž u Lán (CHKO
Křivoklátsko)
toky s prudce tekoucí, dobře
prokysličenou chladnou vodou a s
kamenitým až štěrkovitým dnem
v ČR hodnocen: LC
Oncorhynchus mykiss – pstruh duhový
1956-2005
původem americký druh, do
Evropy 1880, 1888 dovoz do ČR z
Německa, další dovozy v 60. letech
– základ dnešních populací
nyní běžně v údolních nádržích a
jezerech celé ČR a SR
běžný v akvakulturách
až 90 cm a 6 kg
lepší produkční parametry oproti
pstruhovi potočnímu
„Salmo gairdnerii irideus“
1985-2005
dovoz ze S Ameriky do ČR v 1885 na
Šumavu, základ chovu dovezená
vyšlechtěná forma v 1964 , NA
dnes i ve volných vodách: Krkonoše,
Orlické hory, různé minipopulace
ostrůvkovitě po celém území
v SR – Štrbské pleso, Torysa, Nitra, Čierny
Váh, Turiec, i Dunaj
závislý na umělém chovu, odolnost k
nízkému pH
Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815)
– siven americký
1888-1898
v ČR: 1888 – Labe u Roudnice, 1898 – Vltava u
Kralup
neúspěšně vysazovány různé druhy síhů –
C. autumnalis migratorius – omul tažný z Ruska
(1959), C. wartmanni – síh Wartmannův,
C. fera – síh písečný (EX)
Coregonus peled (Gmelin, 1788) – síh peleď, NA
Coregonus oxyrinchus Linnaeus, 1758 – síh ostrorypý
tažný, ze Severního moře do řek, i sladkov. populace,
nyní globálně EXTINCT
Coregonus maraena (Bloch, 1799) – síh maréna,
NE (NA)
COREGONINAE
Coregonus maraena – síh maréna
Coregonus peled – síh peleď
Coregonus spp. – síh 1970-2005
Maréna – jezerní druh, původem ze S Evropy, u nás od 1882 v chladných rybnících –
Vysočina, J Čechy, Podkrušnohoří, nádrž Pastviny – V. Čechy; SR od r. 1929 ve Štrbské plese,
ale zjištěna zde až v roce 1984 – jediná divoká populace v Evropě
Peleď – severní Rusko – řeky a jezera, od 1970 v ČR, J a Z Čechy, ČM, nádrže Želivka u
Benešova, Lipno
1962-2005
Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758) – lipan podhorní
THYMALLINAE
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: PARACANTHOPTERYGII:
GADIFORMES: LOTIDAE
– HRDLOPLOUTVÍ: MNÍKOVITÍ v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
mník jednovousý – Lota lota (Linnaeus, 1758) – NT/LC/O
původní druh
Lota lota – mník jednovousý
1966-2005
ostrůvkovitě po celém území ČR a SR
chladné toky, rybníky a přehrady
50-65 cm, 1-2 kg
vody s dostatkem kyslíku, i rybníky,
úkryty ve členitém dně, noční aktivita
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII:
PERCIFORMES s.s. – OSTNOPLOUTVÍ s.s. v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Ostnoploutví – Perciformes
okounovití (Percidae)
Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 – okoun říční, LC/LC/Gymnocephalus
cernua (Linnaeus, 1758) – ježdík obecný, LC/LC/Gymnocephalus
baloni Holčík et Hensel, 1974 – ježdík dunajský, CR/LC/SO
Gymnocephalus schraetser (Linnaeus, 1758) – ježdík žlutý, CR/LC/O
Sander lucioperca (Linnaeus, 1758) – candát obecný, LC/LC/Sander
volgensis (Gmelin, 1789) – candát východní, NT/LC/Zingel
zingel (Linnaeus, 1758) – drsek větší, CR/LC/KO
Zingel streber (Siebold, 1863) – drsek menší, CR/LC/KO
vrankovití (Cottidae)
Cottus gobio Linnaeus, 1758 – vranka obecná, NT (VU)/LC/O
Cottus poecilopus Heckel, 1837 – vranka pruhoploutvá, NT/LC/O
koljuškovití (Gasterosteidae)
Gasterosteus aculeatus Linnaeus, 1758 – koljuška tříostná, nepůvodní
Perca fluviatilis Linnaeus, 1758 – okoun říční
1964-2005
jedna z našich nejhojnějších ryb; eurytopní druh různých tekoucích i stojatých
vod (říční ramena, tůně, rybníky, přehradní nádrže); preferuje místa zarostlá
roslinstvem; dravá ryba (mladí bezobratlými, dospělí rybami, i kanibalismus)
Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) –
ježdík obecný
Gymnocephalus baloni Holčík et Hensel, 1974 –
ježdík dunajský
Gymnocephalus schraetser (Linnaeus, 1758) –
ježdík žlutý
pomalu tekoucí a stojaté vody (dolní
toky řek, rybníky, přehrady)
15-20 cm
přes den u dna, v noci loví u břehů
živí se zoobentosem
fytofilní
Gymnocephalus cernua – ježdík obecný
1966-2005
Gymnocephalus schraetser – ježdík žlutý Gymnocephalus baloni – ježdík dunajský
1996-20051996-2005
G. schraetser – od 19. st., pravidelně od 1994, dolní Morava (po Hodonín) a Dyje (po Nové Mlýny),
G. baloni – v ČR poprvé 1996, ojedinělý výskyt v obl. soutoku Moravy a Dyje, 2003, 2005 – po 2 ks
Sander lucioperca (Linnaeus, 1758) – candát obecný
Sander volgensis
(Gmelin, 1789) –
candát východní
Sander lucioperca – candát obecný Sander volgensis – candát východní
1992-2005
1992-2005
c. východní – poprvé v ČR 1992 – dolní Dyje,
reprodukce od 1996, dnes i v Moravě a Kyjovce,
nárůst početnosti
Zingel zingel (Linnaeus, 1758)
– drsek větší
Zingel streber (Siebold, 1863)
– drsek menší
ČR: štěrkové až kamenité dno koryta hlavních
toků řek v podhorské zóně, Morava u Strážnice
a Bečva u VM v 19. st., pak až 1994 – dolní
Morava a 1996 dolní Dyje v Břeclavi, nyní dolní
Morava (po ř.km 74) a dolní Dyje (po ř.km
27,6);
19 st. – z Dunaje do Moravy, Dyje, Svratky, i v
Bečvě, dolní Jihlavě a v Moravě u Hodonína,
znovu objeven až 2002 v obl. soutoku Moravy
a Dyje – tvoří stabilní reprodukující se populaci
Zingel zingel – drsek větší Zingel streber – drsek menší
2003-20051992-2005
Cottus gobio Linnaeus, 1758
– vranka obecná
Cottus poecilopus Heckel, 1837
– vranka pruhoploutvá
C. poecilopus – na Z až po Jeseníky (povodí
Moravice, Opavy, Bělé a Oskavy) – poprvé
1948 mimo povodí Dunaje, chybí v povodí
Labe, ojedinělý nález ve Fryšávce (p. Dyje),
Karpaty + Jeseníky (Moravice, Opava,
Desná)
Cottidae – vrankovití
čisté horské a podhorské toky, ostrůvkovitě
po celém území ČR a SR
potrava: bezobratlí v okolí úkrytu
C. gobio: do 10 cm
C. poecilopus: až 20 cm
Cottus gobio – vranka obecná
1959-2005
Cottus poecilopus – vranka pruhoploutvá
1968-2005
C. gobio – 295 ev. lokalit v ČR
Gasterosteus aculeatus Linnaeus, 1758 – koljuška tříostná
1918-2005
V ČR vysazena před koncem 1. sv. války v okolí
Prahy a ve stř. Polabí, dnes Labe, Pšovka, ř. Jihlava,
Brno - Černovický potok, Holasecká jezera; v SR
Dunaj pod Bratislavou, masově ramena u VD
Gabčíkovo – od 1967
Gasterosteidae – koljuškovití
nepůvodní, aklimatizovala se
zatopené příkopy a tůňky
euryhalinní
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII:
CENTRARCHIFORMES: CENTRARCHIDAE – OKOUNKOVITÍ v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
nepůvodní, ze Severní Ameriky
Lepomis gibbosus (Linnaeus, 1758) – slunečnice pestrá
Micropterus salmoides (Lacépede, 1802) – okounek pstruhový
Lepomis gibbosus (Linnaeus, 1758)
– slunečnice pestrá
Micropterus salmoides (Lacépede, 1802) –
okounek pstruhový
Micropterus salmoides – okounek pstruhový
1966-2005
Lepomis gibbosus – slunečnice pestrá
1985-2005
v ČR od 1889 Třeboňsko, SR 1957 v Dunaji u
Štúrova, z Maďarska, umělý výtěr 1990/91 – v
Hrbově u Netolic, dnes chov v Hluboké a
Třeboni, volně: zatopená pískovna u Veselí
nad Lužnicí, Lipno a Fryšták
v SR – od 1904 Tisou a Dunajem z Maďarska, dnes
masově ramena podél Dunaje, i p. Váhu, Hronu,
Žitavy, Moravy, Iplu, Bodrogu; do ČR zavlečena z
Jugoslávie 1929 s kapřím plůdkem na Třeboňsko,
dnes vzácně v povodí Labe a Moravy, rybníky u
Tovačova – považována za nežádoucí!
RYBY (Actinopterygii) v ČR a SR
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII:
GOBIIFORMES – HLAVÁČI v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
Čeleď: hlaváčovití (Gobiidae)
Proterorhinus semilunaris (Haeckel, 1837) – hlavačka poloměsíčitá
„P. marmoratus“(mramorovaná)
Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) – hlaváč černotlamý (černoústý)
„Apollonia melanostomus“
Neogobius fluviatilis (Pallas, 1814) – hlaváč říční
„Apollonia fluviatilis “
Babka gymnotrachelus (Kessler, 1857) – hlaváč dněstěrský
Ponticola kessleri (Günther, 1861) – hlaváč Kesslerův
hlavačkovcovití (Odontobutidae)
Perccottus glenii Dybowski, 1877 – hlavačkovec amurský
GOBIIFORMES – hlaváči: 2 druhy v ČR, 6 v SR
Proterorhinus semilunaris – hlavačka poloměsíčitá (mramorovaná)
1994-2005
v SR: od 19. st., Dunaj vč. přítoků (Morava, Hron, Malý
Dunaj), ramen a kanálů
v ČR: poprvé v 1994 v horní zdrži VDNM, dnes v Dyji
od nádrží po soutok s Moravou, také v Jihlavě, Svratce,
Jevišovce a Moravě nad soutokem s Dyjí až do
Hodonína + Dyje nad Vranovskou přehradou
původ populací v ČR nejasný: přirozené
proniknutí druhu či zavlečení sportovními rybáři
Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) – hlaváč černoústý
konec 90. let ve starém i novém korytu
Dunaje a přilehlých ramenech, dolní tok
Hronu u Štúrova, Dolní Morava
v ČR: červenec – září 2008: Dyje pod
břeclavským jezem, i v dolní Moravě, kde se
šíří
invazní šířící se druh
moře i sladké tekoucí vody – euryhalinní druh
do 18 cm, potrava: zoobentos i drobné rybky
Neogobius fluviatilis (Pallas, 1814) – hlaváč říční
N. fluviatilis – 1970 – Balaton, v Dunaji u Štúrova a v dolním Hronu
invazní druhy hlaváčů (Gobiidae) – dosud se vyskytujících pouze na Slovensku:
Ponticola kessleri (Günther, 1861) –
hlaváč Kesslerův
Babka gymnotrachelus (Kessler, 1857) – hlaváč dněstěrský
B. gymnotrachelus: 1999 – Karloveské
rameno u Bratislavy, dnes i v Dunaji u
Bratislavy
P. kessleri: v Dunaji od 1996, dnes v
průtočných ramenech a v Malém Dunaji, i
dolní úseky přítoků Dunaje, kanály VD
Gabčíkovo
invazní druhy hlaváčů (Gobiidae) – dosud se vyskytujících pouze na Slovensku:
Percottus glenii Dybowski, 1877 – hlavačkovec amurský
z V Asie zavlečen do Ruska a odtud se šíří na západ, i přes Ukrajinu na V Slovensko, v SR
poprvé 1998 v tůni v lužním lese Kamenná Molva v aluviu Latorice, po záplavách v roce
1999 se rozšířil do řek (Latorica, Bodrog, Tisa) – ramena a tůně, vytlačuje blatňáka z V
Slovenska
do 25 cm
schopný přežít vymrznutí i vyschnutí, eutrofizované vody, deficit kyslíku
potrava: bezobratlí, rybky, larvy obojživelníků i dospělí čolci
hlavačkovcovití (Odontobutidae)
invazní odolný šířící se druh
TELEOSTEI: EUTELEOSTEI: NEOTELEOSTEI: ACANTHOPTERYGII:
PLEURONECTIFORMES: PLEURONECTIDAE – PLATÝSOVITÍ
CICHLIFORMES: CICHLIDAE – VRUBOZUBCOVITÍ
CYPRINODONTIFORMES: POECILIIDAE – ŽIVORODKOVITÍ v ČR a SR
Legenda – stupeň
ohrožení v ČR:
PLEURONECTIFORMES: PLEURONECTIDAE
platýsi: platýsovití
Platichthys flesus (Linnaeus, 1758) – platýs bradavičnatý, v ČR EX
CICHLIFORMES: CICHLIDAE
vrubozubcovití
Oreochromis niloticus (Linnaeus, 1758) – tlamoun nilský (okounovec, tilápie)
CYPRINODONTIFORMES: POECILIIDAE - ne v ČR, ale v SR
halančíkovci: živorodkovití
Poecilia reticulata Peters, 1859 – živorodka duhová
Poecilia sphenops Valenciennes, 1846 – živorodka ostrotlamá
Xiphophorus hellerii Heckel, 1848 – mečovka zelená
Platichthys flesus
– platýs bradavičnatý
v ČR: EXTINCT
1900-1914
V Labi znám již od 16. st.,
posl. úlovek 1914 Labe u Děčína
Oreochromis aureus (Steindachner, 1864)
– tlamoun zlatý
Oreochromis mosambicus (Peters, 1852) –
tlamoun mosambický
Oreochromis niloticus (Linnaeus, 1758) –
tlamoun nilský (okounovec)
Africké cichlidy (tilápie), akvakultury, 1985 ze
Sudánu do Prahy, pak do ČB, dnes v teplé vodě
z elektrárny v Tisové u Mariánských Lázní,
odtud únik do volných vod přes říčku Teplou
až do Ohře (u Kadaně) a do nádrže
Nechranice; v SR od 1995 – experimentální
chov v Ivánke u Bratislavy, prosperující chov
Zbylé 2 druhy se v chovu neuplatnily:
Poecilia reticulata Peters, 1859 –
živorodka duhová
Poecilia sphenops Valenciennes, 1846 –
živorodka ostrotlamá
Xiphophorus hellerii Heckel, 1848 –
mečovka zelená
akvarijní rybky
přežívají jen v termálních
vodách Teplého potoka u
Bojnic
Literatura:
Banarescu P. M. (ed), 1999: The freshwater fishes of Europe, Vol. 5/I, Aula, Wiesbaden, 426 pp.
Banarescu P. M., Paepke H.-J. (eds), 2002: The freshwater fishes of Europe, Vol. 5/III, Aula, Wiesbaden, 305 pp.
Baruš V., Oliva O. (eds) et al., 1995: Mihulovci (Petromyzontes) a ryby (Osteichthyes) (1, 2). Fauna ČR a SR, Academia, Praha,
sv. 28/1 a 28/2, 624 a 698 pp.
Dungel J. & Řehák Z., 2005: Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 181 pp.
Eschmeyer W., 2007: Catalog of fishes (www.calacademy.org/research/ichthyology/catalog/fishcatsearch.html, October
9/2007)
Froese R., Pauly D., 2007: FishBase (www.fishbase.org, 09/2007)
Hanel L. & Lusk S., 2003: Červený seznam ryb a mihulí ČR. Ochrana přírody, 22: 81-91.
Hanel L. & Lusk S., 2005: Ryby a mihule České republiky. ČSOP, Vlašim, 448 pp.
Hanel L. (ed), 1986, 1989: The freshwater fishes of Europe, Vol. 1/ I, II, Aula, Wiesbaden, 313, 469 pp.
Hanel L., 2001: Naše ryby a rybaření. Brázda, Praha, 288 pp.
Holčík J., 1998: Ichtyológia. Príroda, Bratislava, 310 pp.
Chobot K. & Němec M., 2017: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Příroda, 34: 1-182
IUCN 2014: 2014 IUCN Red List of Threatened Species (www.redlist.org).
Kottelat M., 1997: European freshwater fishes. Biológia, Bratislava, 52/Supplement 5: 1-271.
Lusk S., Halačka K. (eds), 1996, 1998, 2000: Biodiverzita ichtyofauny České republiky I, II, III. ÚBO AV ČR, Brno, 87, 162, 204
pp.
Lusk S., Hanel L. & Lusková V., 2004: Red List of the ichthyofauna of the Czech Republic: Development and present status.
Folia Zool., 53: 215-226.
Lusk S., Lusková V. (eds), 2006: Biodiverzita ichtyofauny České republiky VI, ÚBO AV ČR, Brno, 162 pp.
Lusk S., Lusková V., Halačka K. (eds), 2002, 2004: Biodiverzita ichtyofauny České republiky IV, V, ÚBO AV ČR, Brno, 189, 168
pp.
Miller P. J. (ed), 2003: The freshwater fishes of Europe, Vol. 8/I, Aula, Wiesbaden, 404 pp.
Nelson J. S., 1994: Fishes of the world. 3rd edition. John Willey & Sons, New York, Chichester, Brisbane, Singapore, 600 pp.
Pokorný J. et al., 2004: Velký encyklopedický rybářský slovník. Fraus, Plzeň, 649 pp.