Potrava netopýrů
Feeding ecology
• typy potravy
• behaviorální adaptace
• netopýři jako potrava
Potrava jako faktor přežití
• rychlý metabolismus – vysoká
spotřeba
• specifická přizpůsobení k
získávání potravy
• oportunismus
• vysoká variabilita potravy
Insektivorní druhy
• 70 % druhů
• všechny evropské druhy
• vysoká diverzita potravy
• specializace i oportunismus
• konkurence – teritorialita
Noctuidae
Lepidoptera
Tympanální
motýli
Orthoptera
Orthoptera
Coleoptera
• mystacina
Omnivorní
Karnivorní druhy
• 10 druhů – velké druhy
• malé druhy obratlovců (plazi, žáby,
ptáky, zemní savce i malé druhy netopýrů)
• všechny světadíly
• rybožravé druhy (2 – 5?) – dlouhá
tibia a prsty na zadních končetinách
(konvergentní vývoj)
Sanquivorní druhy
• 3 druhy
• vysoká specializace
• antikoagulační látka ve slinách
• uzpůsobení čenichu
• vysoce efektivní funkce ledvin
reciproční
altruismus
Býložravé druhy
• ovoce, květy, pyl, nektar, listy
• kaloni a listonosovití
• strava bohatá na rychlou energii
• velký obsah těžce stravitelné
vlákniny
plodynektar
pyl a
okvětí
opylovači
neobvyklé druhy
predátorů
Molinari et al 2010 Caribbean Journal of Science
Simon Tomlinson
Nyffeler & Knörnschild 2013 Plos ONE
neobvyklé druhy
predátorů
savčí druhy
predátorů
Ivo Rys
ptačí predátoři -
specialisté
Alperry.com
ptačí predátoři -
oportunisté
10 200 netopýrů ročně
Silvestr Szabó
celkem 201 400
netopýrů ročně
11 % roční
mortality
8 800 netopýrů ročně
168 850 netopýrů
ročně
Speakman 1991 Mamm Review
8 400 netopýrů ročně
Antipredační adaptace netopýrů
• nokturnalita
• socialita
• výběr úkrytu
• chování v úkrytu
• model výletové a návratové aktivity
• využívání ochranných prvků v krajině
Lima & O’Keefe 2013 Biol Rev
Medián doby výletu
Západ Slunce
20.00
21.00
19.00
18.00
Čas
květen červen červenec srpen září
netopýři udržují noční aktivitu
nepublikovaná data
Eptesicus serotinus
Lokalita
netopýři udržují noční aktivitu
Petrželková et al 2006 Acta Chir
výletová a
návratová
aktivita na
koloniích
rodu
Pipistrellus
Riziko predace Energetická
bilance
velikost kolonie klima
lokalita
reproduční
období
sociální struktura?
pohlaví?
čas
jedinci?
aktivita
model výletové
aktivity
predátor má jen
krátkou chvíli na útok
efekt
zředění
nárazová
aktivita
experimenty
Tyto alba
maketa – playback
– živý jedinec
Falco tinnunculus
maketa – playback
G-value
začátekvýletu
-1200
-800
-400
0
400
800
1200
1600
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
G-value
začátekvýletu
-2000
-1500
-1000
-500
0
500
1000
1500
2000
0 20 40 60 80 100
výlety s
přítomností
predátora
kontrolní
výlety
Petrželková & Zukal 2006 Neth J Zool,
Petrželková & Zukal 2010 Acta Chir
nárazová aktivita
je významnou
antipredační
strategií
využívání
letových
koridorů
Úkryty netopýrů
Roosting ecology
• typy využívaných úkrytů
• geografická a časová variabilita
• výhody a rizika spojená s úkryty
Významný evoluční a ekologický faktor
• netopýři stráví více než polovinu
života v úkrytech
• úkryty představují významný
selekční faktor
• vysoká variabilita využívaných
úkrytů
Typy úkrytů
• listoví a jiné typy otevřených „úkrytů“
• dutiny ve stromech
• štěrbiny
• jeskyně a podzemní prostory
• lidské stavby
Typy úkrytů
• listoví a jiné typy otevřených „úkrytů“
• dutiny ve stromech
• štěrbiny
• jeskyně a podzemní prostory
• lidské stavby
výhradně
tropy s
jedinou
výjimkou Merlin Tuttle, Bat Conservation International
Merlin Tuttle, Bat Conservation International
kaloní
„camps“
morfologická
přizpůsobení
kryptické
zbarveníJulie Zickefoose
Andrew Gray
tent-making
tent-making
Typy úkrytů
• listoví a jiné typy otevřených „úkrytů“
• dutiny ve stromech
• štěrbiny
• jeskyně a podzemní prostory
• lidské stavby
Jude Hirstwood
v mírné pásmu
i v tropech –
rozdílné typy
druhově
specifické
nároky
Ruczyński & Bogdanowicz 2005 Acta Chiropterologica
náhradní
úkryty –
budky
Gerald Kerth et al. 2010 Proc. R. Soc. B
fission–fusion
strategie
Typy úkrytů
• listoví a jiné typy otevřených „úkrytů“
• dutiny ve stromech
• štěrbiny
• jeskyně a podzemní prostory
• lidské stavby
málo stabilní prostředí
velmi početné úkryty
Michaelsen et al. 2013 Folia Zoologica
problematické nalezení úkrytu
sdílení více druhy
Michaelsen et al. 2013 Folia Zoologica
vysoká mobilita mezi i
uvnitř úkrytu
Jaroslav Červený
Paul Webala
morfologická
přizpůsobení
Typy úkrytů
• listoví a jiné typy otevřených „úkrytů“
• dutiny ve stromech
• štěrbiny
• jeskyně a podzemní prostory
• lidské stavby
málo početné
shlukově v krajině
Systém JESO v ČR
2227 jeskyní a
propastí
z toho
1771 krasových
456 pseudo-
krasových
malá část vyhovuje a je využívána
EUROBATS
Pubserie No2.
tvorba velkých agregací
ovlivnění úkrytu
Merlin Tuttle, Bat Conservation International
pro letní kolonie
pouze v některých
oblastech, jinak
pouze zimoviště
Typy úkrytů
• listoví a jiné typy otevřených „úkrytů“
• dutiny ve stromech
• štěrbiny
• jeskyně a podzemní prostory
• lidské stavby
různé typy staveb
po celém světě
Ulrike Loehr
synatropizace
synatropizace
specializace
synurbanizace
Ivo Krejčíř
Úkryty – bytové
domy panelové
Úkryty – bytové domy nepanelové
58 km
JJZ
5 km
znalost dostupných
úkrytů
nepublikovaná data
Časová variabilita
I
II
III
IV
V
VIVII
VIII
IX
X
XI
XII
Hibernace
Jarní
migrace
Letní
kolonie
Podzimní
migrace
Prostorová variabilita
• Zahn Německo vs Portugalsko kolonie Mmyo
Postawa & Gas 2009 Folia Zoologica
Úkryty
Výhody
• ochrana před počasím
• ochrana před predátory
• levnější termoregulace
• menší náklady na přelety na
loviště
• sdílená mateřská péče
• přenos informací
• vyloučení kompetice s
jinými živočichy
Nevýhody
• vazba na limitovaný počet
úkrytů
• nebezpečí zániku úkrytu
(zejména vlivem lidské
činnosti)
• rychlejší přenos nemocí
nebo parazitů
• zviditelnění pro predátory
Hibernace
Torpor and hibernation
• heterotermie
• ekofyziologické aspekty
• behaviorální adaptace
Endotermie
Živočichové
udržují teplotu těla metabolizací
potravy a tvorbou vnitřního tepla
Výhoda nezávislost na klimatu
Nevýhoda vysoká energetická
náročnost
Homoiotermie stále
aktivní
Heterotermie aktivně
regulují
svoji tělesnou
teplotu
Heterotermie
• jedna ze strategii reakce organismu na snižující
se teplotu prostředí
• využiti fyziologických mechanismů strnulosti a
hibernace
– kontrolovaný proces, dovolující snížení teploty
těla na úroveň blízkou teplotě okolního
vzduchu, respektive její opětovné zvýšení díky
nashromážděným zásobám energie
– minimalizace energetických ztrát v nepříznivém
období
Termoneutrální zóna
Heterotermie u netopýrů
Heterotermie u netopýrů
• STRNULOST (torpor) - je schopnost snížit
teplotu těla a udržet ji v určitém úzkém
rozpětí bez ohledu na vnější prostředí
• ZIMNÍ SPÁNEK (hibernace) - je vlastně
prodloužený torpor (dny, týdny i měsíce)
v odpovědi na dlouhodobý pokles vnější
teploty a nedostatek potravy
Strnulost
• využití energetických zásob
pro udržení tělesné teploty na
potřebném stupni, což je v
některých případech nezbytné
(např. kojící samice)
• kontrolovaný vstup do stavu
strnulosti, dovolující
minimalizovat metabolické
potřeby
• faktory – teplota, dostatek potravy, celkový stav
zvířete
• od hibernace se strnulost odlišuje vyšší hladinou
metabolismu a zachováním denní periody
probouzení synchronizované se soumrakem
• faktory – teplota, dostatek potravy, celkový stav
zvířete
• od hibernace se strnulost odlišuje vyšší hladinou
metabolismu a zachováním denní periody
probouzení synchronizované se soumrakem
pokles teploty okolí pod termoneutrální zónu jedince v
mimohibernačním období
pokles teploty okolí pod termoneutrální zónu jedince v
mimohibernačním období
Hibernace
• dochází pravděpodobně ke změně
kontroly procesu probouzení tj.
potlačení funkce biologických hodin
(zřejmě vlivem určitých hormonů),
které se podílí na pravidelném nástupu
aktivity za soumraku
 prodloužený stav strnulosti
• dochází pravděpodobně ke změně
kontroly procesu probouzení tj.
potlačení funkce biologických hodin
(zřejmě vlivem určitých hormonů),
které se podílí na pravidelném nástupu
aktivity za soumraku
 prodloužený stav strnulosti
Fyziologie hibernace
• s kontrolovaným ochlazováním těla klesá intenzita
metabolismu a životních pochodů
– tepová frekvence 4-20/min (asi 800/min při
letu)
– tok krve periferními oblastmi těla je odstaven
– pomalý nepravidelný dech s dlouhou klidovou
(až 60-90 min) a krátkou ventilační fází
– celkový metabolismus klesá asi na 1/150
základního stavu
• s kontrolovaným ochlazováním těla klesá intenzita
metabolismu a životních pochodů
– tepová frekvence 4-20/min (asi 800/min při
letu)
– tok krve periferními oblastmi těla je odstaven
– pomalý nepravidelný dech s dlouhou klidovou
(až 60-90 min) a krátkou ventilační fází
– celkový metabolismus klesá asi na 1/150
základního stavu
Energetické zásoby
• hlavní fyziologický faktor nutný k
zajištění procesu aktivního probouzení
v těle ve formě tuku (glykogenu)
• intenzivní ukládáni díky častějšímu
vstupu zvířete do strnulosti během
podzimu (impulsem je zkracující se
světelná perioda)
• hlavní fyziologický faktor nutný k
zajištění procesu aktivního probouzení
v těle ve formě tuku (glykogenu)
• intenzivní ukládáni díky častějšímu
vstupu zvířete do strnulosti během
podzimu (impulsem je zkracující se
světelná perioda)
Energetické zásoby
• dvě formy tukové tkáně
» WAT (bílá tuková tkáň) – izolace, zásoba energie
» BAT (hnědá tuková tkáň) – metabolická přeměna
energeticky bohatých látek z krve za produkce
tepla
• dvě formy tukové tkáně
» WAT (bílá tuková tkáň) – izolace, zásoba energie
» BAT (hnědá tuková tkáň) – metabolická přeměna
energeticky bohatých látek z krve za produkce
tepla
Energetické zásoby
• 20-30% z hmotnosti těla na počátku hibernace
• doba probouzení se pohybuje v závislosti na okolní
teplotě a velikosti jedince kolem 30-60 min
• 20-30% z hmotnosti těla na počátku hibernace
• doba probouzení se pohybuje v závislosti na okolní
teplotě a velikosti jedince kolem 30-60 min
Ekologické faktory
• úspěšná hibernace je ovlivněna řadou
klimatických (teplota, vlhkost, proudění
vzduchu) a ekologických (pohlaví, staří) faktorů
• vliv na distribuci jedinců v rámci zimoviště,
aktivitu, populační změny v průběhu zimování
• trend zvyšování počtu jedinců v předních,
teplotně variabilních částech zimovišť
• úspěšná hibernace je ovlivněna řadou
klimatických (teplota, vlhkost, proudění
vzduchu) a ekologických (pohlaví, staří) faktorů
• vliv na distribuci jedinců v rámci zimoviště,
aktivitu, populační změny v průběhu zimování
• trend zvyšování počtu jedinců v předních,
teplotně variabilních částech zimovišť
Geografické aspekty
• denní strnulost je využívána i jinými
skupinami netopýrů
• v subtropech homoiotermní i
heterotermní populace druhu
• kaloni téměř výhradně
homoiotermní
Rozmnožování
Mating behaviour
• sezónnost
• etologické projevy
• sociální organizace populací
Základní strategie
K - stratégové
• malý počet mláďat
• dlouhá doba březosti
• dlouhá doba péče
• vysoký význam učení a
sociálních vztahů
Obecnácharakteristika
Samec
počátek říje – říje a páření – pohlavní klid –
počátek dalšího cyklu
Samice
říje a páření – oplození vajíčka – vývoj
zárodku – porod a kojení – pohlavní klid –
říje a počátek dalšího cyklu
Změny rozmnožovacího cyklu
• zkrácení pohlavního klidu
• vnitro-populační synchronizace
• prodloužení rozmnožovacího cyklu
• počet vrhů
– polyestrické druhy – nesynchronní a synchronní
– monoestrické druhy
Prodloužení rozmnožovacího cyklu
• prodloužení obou fází
• prodloužení pohlavního klidu
• jiné mechanismy
– zpožděné oplození
– utajená březost
– zastavení vývoje ve fázi blastuly
I
II
III
IV
V
VIVII
VIII
IX
X
XI
XII
Hibernace
Jarní
migrace
Letní
kolonie
Podzimní
migrace
Život netopýra
Sezónní úpravy cyklu
• velké rozšíření až kosmopolitní druhy
• monoestrické všechny populace
• všechny typy rozmnožovacích cyklů
Etologie rozmnožování
• ve správný čas na
správném místě
• námluvy (hlasové
projevy)
• sociální
diferenciace
• zásnubní chování
Sociální hlasy
Pipistrellus
nathusii
• komplikovaná
struktura
• různé
významy
Sociální diferenciace
Etologie rozmnožování
• porody
• péče o mládě
• pachové značky a hlasová komunikace
• předávání informací
• odstav – rozpad kolonie
Sociální organizace
• celoročně stálé populace
– energeticky méně náročné
– rozdělení teritoria
– harémové uspořádání (stabilní
nebo proměnlivé)
Sociální organizace
• sezónně cyklické populace
– sezónnost potravy
– oddělené letní kolonie
– obsazování úkrytů (individuální
strategie vs. sociální strategie)
Sociální strategie
• migrace
• orientace
• předávání
informací
Aktivita netopýrů
Flight activity
• roční cyklus aktivity
• denní cyklus aktivity
• změny aktivity
Roční cyklus aktivity
I
II
III
IV
V
VIVII
VIII
IX
X
XI
XII
Hibernace
Jarní
migrace
Letní
kolonie
Podzimní
migrace
ZIMOVIŠTĚ
Letová aktivita u vchodu jeskyně
-500
-400
-300
-200
-100
0
100
200
300
400
500
1.10.1997
5.11.1997
19.11.1997
17.12.1997
14.1.1998
11.2.1998
25.3.1998
15.4.1998
20.5.1998
17.6.1998
15.7.1998
26.8.1998
29.9.1998
8.4.1999
28.4.1999
26.5.1999
24.6.1999
17.8.1999
29.9.1999
26.10.1999
In
Out
Sum
A: 5.11.-25.3.
B: 31.3.-9.6.
C: 17.6.-15.7.
D: 29.7.-26.10.
• B:
Ø B1: 31.3.-
15.4.
Ø B2: 22.4.-9.6.
189,5
44,5
17
539
0
100
200
300
400
500
600
A B C D
Numberofpasses/night
7 82,5 18 290
-10 -101 -26 -265
-300
-200
-100
0
100
200
300
A B C D
Numberofpasses/night
In
Out
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
19.11.92
3.12.92
17.12.92
4.1.93
15.1.93
28.1.93
11.2.93
25.2.93
11.3.93
24.3.93
8.4.93
22.4.93
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
19.11.92
3.12.92
17.12.92
4.1.93
15.1.93
28.1.93
11.2.93
25.2.93
11.3.93
24.3.93
8.4.93
22.4.93
0
20
40
60
80
100
120
Celkový počet Mmyo
Počet nových nálezů Mmyo
0
5
10
15
20
25
Celkový počet Rhip
Počet nových nálezů Rhip
M. myotis R. hipposideros
Aktivita uvnitř jeskyně
Aktivita na zimovišti
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
19.11.99
30.11.99
15.12.99
29.12.99
12.1.00
28.1.00
10.2.00
25.2.00
8.3.00
21.3.00
6.4.00
Chodba Dómy
R
2
= 0.72
0
5
10
15
20
25
30
35
40
28.10.1995
25.11.1995
16.12.1995
06.01.1996
27.01.1996
16.02.1996
10.03.1996
28.03.1996
activity(N/h)
Winter 1995/1996
-10
-5
0
5
10
o
C
outside temperature
R
2
= 0.89
0
5
10
15
20
25
30
35
40
01.11.1996
24.11.1996
14.12.1996
02.01.1997
25.01.1997
17.02.1997
14.03.1997
05.04.1997
activity(N/h)
Winter 1996/1997
-10
-5
0
5
10
o
C outside temperature
R
2
= 0.998
0
5
10
15
20
25
30
35
40
05.04.1998
23.04.1998
01.07.1998
06.08.1998
04.09.1998
03.10.1998
08.11.1998
activity(N/h)
Summer 1998
0
5
10
15
20
o
C outside temperature
Aktivita R. hipposideros ve vchodu jeskyně
LETNÍ KOLONIE
5050
100100
150150
200200
250250
31.831.8 5.95.9 17.917.9 21.921.9 12.1012.10 22.1022.10
odchyceno
zpětný odchyt
Velikost kolonie
• značné kolísání početnosti
• nepravidelné přesuny mezi úkryty
• objevují se dospělí samci
• vymizení dospělých samic
• váha mláďat nestabilní
„podzimní kolonie“
M. myotis
17 kol., 3700 a. f.
R. hipposideros
7 kol., 140 a. f.
P. austriacus
11 kol., 136 a. f.
E. serotinus
7 kol., 80 a. f.
Přeletová
aktivita
jedinců
netopýra
velkého
kroužkovaných
v oblasti
Moravského
krasu
58 km
JJZ
5 km
migrace
Migrace
• intenzívně studovány
• kroužkování
• jen některé rody netopýrů podnikají
dlouhé přelety („migrace“)
• ostatní pouze krátké přelety mezi zimními
a letními úkryty
Migrace
Orientace
• migrace jsou vysoce energeticky náročné
- potřeba perfektní navigace
• vizuální a echolokace na krátkou
vzdálenost (loviště - úkryty)
• migrace na velkou vzdálenost (hvězdy,
prostorová paměť)
• nepotvrzeno využívání magnetismu
DENNÍ RYTMUS AKTIVITY
Typy
• Aktivita v denním úkrytu a
předodletová aktivita
• Výletová aktivita
• Letová aktivita
• Návratová aktivita
AKTIVITA V DENNÍM ÚKRYTU
Sledované projevy aktivity
Pomocí blízké kamery
• Odpočinek
• Ostražitost
• Čištění
• Protahování
• Lezení
• Průlet
Pomocí vzdálené kamery
• Letová aktivita
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
0:00
1:30
3:00
4:30
6:00
7:30
9:00
10:30
12:00
13:30
15:00
16:30
18:00
19:30
21:00
22:30
Čas
%jedinců
odpočinek
ostražitost
čištění
Odpočinek, ostražitost a čištění v průběhu 24 hodin
Vnitřní a vnější teplota, vlhkost vzduchu a intenzita světla během 24h (°C, %, lux)
Chování během 24hDenní aktivita
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
0:00
2:00
4:00
6:00
8:00
10:00
12:00
14:00
16:00
18:00
20:00
22:00
Čas
Letováaktivita
Letová aktivita během 24 hodin
Letová aktivita
Riziko predace Energetická
bilance
velikost kolonie klima
lokalita
období
sociální struktura?
pohlaví?
čas
jedinci?
A
Výletová aktivita
• čas výletu prvního netopýra
• čas výletu prostředního netopýra
• čas výletu posledního netopýra
• velikost kolonie
• délka výletu (Z – K)
• rychlost výletu (N/D)
Sledované proměnné
Medián doby výletu
Západ Slunce
20.00
21.00
19.00
18.00
Čas
květen červen červenec srpen září
netopýři udržují noční aktivitu
nepublikovaná data
Eptesicus serotinus
Vztah výletu a návratu k ZS/VS
•Medián
•Box: 25%; 75%
•Non outlier Min
•Non outlier Max
Z
Outliers
Kn
A C DB E
Lokalita
-3000
-2000
-1000
0
1000
2000
SekundyvzhledemkZ/VSlunce
3000
A C DB E
-3000
-2000
-1000
0
1000
2000
3000
Návratová aktivita
• Návrat mateřských kolonií netopýrů probíhal za
nižších světelných intenzit než výlet
• Interval mezi ranním návratem a V Slunce byl delší
než interval mezi Z Slunce a výletem
• Délka výletu je shodná s délkou návratu
• Vliv reprodukční periody na změny v nárazové
aktivitě během výletu a návratu
DENNÍ AKTIVITA NA ZIMOVIŠTI
Period A: 5.11.-25.3.
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
1 2 3 4
Letová aktivita v noci
Period A: 5.11.-25.3.
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4
Period B1: 31.3.-15.4.
0
20
40
60
80
100
120
1 2 3 4
Periodí B1: 31.3-15.4.
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
1 2 3 4
Period B2: 22.4.-9.6.
0
20
40
60
80
100
120
1 2 3 4
Period B2: 22.4.-9.6.
-30
-25
-20
-15
-10
-5
0
5
10
1 2 3 4
Period C: 17.6.-15.7.
0
5
10
15
20
25
1 2 3 4
Period C: 17.6.-15.7.
-10
-9
-8
-7
-6
-5
-4
-3
-2
-1
0
1
2
3
4
5
1 2 3 4
Period D: 29.7.-26.10.
0
50
100
150
200
250
1 2 3 4
Period D: 29.7.-26.10.
-20
-10
0
10
20
30
40
50
1 2 3 4
Večerní a ranní aktivita
-135
-105
-75
-45
-15
15
45
75
105
135
6.12.2006
19.12.2006
3.1.2007
17.1.2007
30.1.2007
13.2.2007
28.2.2007
14.3.2007
29.3.2007
10.4.2007
24.4.2007
numberofflights
IN
OUT
-135
-105
-75
-45
-15
15
45
75
105
135
6.12.2006
19.12.2006
3.1.2007
17.1.2007
30.1.2007
13.2.2007
28.2.2007
14.3.2007
29.3.2007
10.4.2007
24.4.2007
IN
OUT
-135
-105
-75
-45
-15
15
45
75
105
135
7.12.2007
20.12.2007
3.1.2008
17.1.2008
31.1.2008
16.2.2008
28.2.2008
13.3.2008
27.3.2008
10.4.2008
24.4.2008
9.5.2008
numberofflights
IN
OUT
-135
-105
-75
-45
-15
15
45
75
105
135
7.12.2007
20.12.2007
3.1.2008
17.1.2008
31.1.2008
16.2.2008
28.2.2008
13.3.2008
27.3.2008
10.4.2008
24.4.2008
9.5.2008
IN
OUT
2006/2007
2007/2008
Večerní aktivita Ranní aktivita
Deep hibernation
Deep hibernation
úroveň aktivity během hluboké hibernace
Medián aktivity kolemMedián aktivity kolem
západu sluncezápadu slunce
time
numberofflights
-1 1 2
-20
0
20
40
60
80
100
120
2006/07
2007/08
-20
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
Numberofflights
Medián 25%-75% Min-Max
2006/07 2007/08
LETOVÁ AKTIVITA
Moravské
Málkovice
Orlovice
Bohdalice
Hvězdlice
HRADISKO
1km
Dědice 10km
19:30
19:40
do 22:40
3:30 – 4:00
1 km
juv
juv
22.10.
do 26.10.torpor
24.10.
Dědice do
26.10.
Bohdalice
Kozlany
Hvězdlice
Chvalkovice
Uhřice
Nemochovice
Brankovice
HRADISKO
Nesovice
Dobročkovice
1km
Křtiny 17,1 km
1km
Dědice
Vyško
vDrnovice
Radslavice
Letová aktivita - časové změny
0.0
10.0
20.0
30.0
40.0
1 2 3 4
activity(min+/h)
total
foraging only
B: 15 May - 14 July
293 261 176 65
N = 111 min+
part of the night
0.0
10.0
20.0
30.0
40.0
1 2 3 4
activity(min+/h)
total
foraging only
C: 15 July - 14 September
181 287
151
N = 333 min+
267
part of the night
0
5
10
15
20
25
30
A B C D
season
activity(min+/h)
total
foraging only
A - 15.3. - 14.5., B - 15.5. - 14.7., C - 15.7 - 14.9¨., D - 15.9. - 14.11.
A. Sezónní změny
A. Noční změny
Letová aktivita - preference biotopů
0
10
20
30
40
50
60
Md Pp Es Mm Nn Pa Ms Mn Me Nl Pn Mb Bb Rh En Vm
Activity(min+/h)
0
10
20
30
40
50
p s v r e fo m l fi
Activity(min+/h)
120 90 60 30 0
1
2
3
4 vesnice (v)
liniové porosty (l)
okraj lesa (e)
louka (m)
les (f)
skály (r)
pole (f)
potok (s)
rybník (p)
100 80 60 40 20
1
2
3
Es
Me
Mm
Ms
Pa
Md
Mn
Nn
Pp
Celková intenzita letové aktivity netopýrů v 9 typech
biotopů
Celková intenzita letové aktivity jednotlivých druhů
netopýrů
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ AKTIVITU
NETOPÝRŮ
Klimatické faktory
• Velmi rozporuplné výsledky
Klimatická data
• teplota °C
• tlak <979; 999> hPa
• vlhkost <36; 97> %
• oblačnost <0; 10> index
• rychlost větru <0; 7> index
Velikost kolonie
Reprodukční období
Reprodukční období
Závěry
• počasí a velikost kolonie mají na výlet
netopýrů jen malý vliv
• načasování výletu dáno situací z
předchozí noci (špatné počasí = dříve)
• model výletu – ovlivněn více faktory
Netopýři a patogeny
Zoonoses
• nositelé patogenů
• bioindikační význam
• WNS
 pro člověka jsou nebezpečné infekce zejména od savců
 hlodavci
 kopytníci
 primáti
 šelmy
 netopýři
 méně než 20% virů pochází od ptáků
 výjimečně od jiných obratlovců
ZVÍŘECÍ HOSTITELÉ
INFEKČNÍ CHOROBY ZVÍŘAT
chytridiomykóza žab
varoáza včel
vrtohlavost lososovitých
mrtví jedinci hvízdalky antilské
paramyxoviry u mořských savců a psů
virus západonilské horečky u ptáků
Ebola a Marburg u lidoopů
 lidský virus příušnic
 SARS
 MERS
 vzteklina
 Ebola
 Marburg
 NIPAH
 Hendra
 a řada
dalších ..
INFEKČNÍ CHOROBY U NETOPÝRŮ
 rozvíjí se rozsáhlý výzkum – potvrzen přenos na člověka
 netopýři jsou totiž „dokonalými“ hostiteli
INFEKČNÍ CHOROBY U NETOPÝRŮ
 neočekávaná diverzita hepacivirů u netopýrů z Jižní Ameriky a
Afriky
 doposud neznámý původ hepacivirů
VIRUS HEPATITIDY C
 netopýři byly
pravděpodobně
hlavní přirozeným
zdrojem hepacivirů
vč. těch které
napadají člověka
VIRUS HEPATITIDY C
 nejvyšší diverzita a rozšíření ze všech
savců
 široké spektrum ekologických nik
 úkrytová a potravní specializace
PROČ ZROVNA NETOPÝŘI ?
BATS AS BIOINDICATORS (JONES ET AL. 2009)
 Relatively stable taxonomy
 Can be sampled at several levels (e.g. population, feeding
rates of individuals)
 Wide geographic range
 Graded responses to habitat degradation correlated with
responses of other taxa (e.g. insects)
 Rich trophic diversity
 Slow reproductive rate, meaning that population declines can
be rapid
 Perform key ecosystem services (e.g. pollination, fruit
dispersal, arthropod control)
 Reservoirs of a wide range of emerging infectious diseases
whose epidemiology may reflect environmental stress
NETOPÝŘI JAKO HOSTITELÉ
Parametr
Aktivní let
Sociální vazby
Synantropie
Význam pro EID
Šíření patogenu
Šíření patogenu
Kontakt s lidmi
NETOPÝŘI JAKO HOSTITELÉ
Parametr
Vysoká diverzita
Hibernace
Součást
kulturních obřadů
Význam pro EID
Variabilita
patogenu
Snížení imunity
Přenos patogenu
WHITE NOSE SYNDROME
CO JE TO WNS?
2006 v USA
jeskyně 50 km od
města Alabama ve
státě New York
Myotis lucifugus
atypické chování
PATOGEN
 jediným patogenem je houba Geomyces destructans
Gargas A., Trest M.T., Christiensen M., Volk T.J., Blehert D.S.,
2009: Geomyces destructans sp. nov. Associated with bat
white-nose syndrome. Mycotaxon, 108: 147-154.
 specifický tvar spor
 působení je omezeno
na povrchové kožní
léze
AKTUÁLNÍ SITUACE
 úhyn až 6 000 000 netopýrů v Americe – epizootické
šíření
 zjištěn od Francie až po Turecko bez zvýšené mortality
AKTUÁLNÍ SITUACE
 9(25) resp. 11(15)
druhů v SA a Evropě
 atypické chování
zimujících netopýrů
Myotis myotis Myotis austrioparius
M. oxygnathus (M.blythii) M. grisescens
M. brandtii M. leibii
M. daubentonii M. lucifugus
M. dasycneme M. septentrionalis
M. mystacinus M. sodalis
M. nattereri M. velifer
M. bechsteinii Eptesicus fuscus
M. emarginatus Perimyotis subflavus
Eptesicus nilssonii
Rhinolophus hipposideros
EID dotýkající se bezprostředně lidského
zdraví a našich životů, nebo mající značný
ekonomický dopad, budou vždy zaplavovat
média, na rozdíl od infekční onemocnění
volně žijících zvířat, i když význam i dopad
obou může být stejně dramatický …….
PATOGENY A OCHRANA NETOPÝRŮ