•Analýza rostlinných makrozbytků (macrofossils, macroremains) - •studijní literatura •Kapitoly (review) v různých učebnicích a monografiích: 978-1-4020-0681-4 •J. P. Smol, H. J. B. Birks & W. M. Last (eds.), 2001. Tracking Environmental Change Using Lake Sediments. Volume 3: Terrestrial, Algal, and Siliceous Indicators. Přední strana obálky •J. J. Lowe and M.J.C. Walker (eds.), 1997. Reconstructing Quaternary Environments. 000a4260_medium •Mauquoy, D. & Van Geel, B. (2007). 'Plant macrofossil methods and studies: Mire and Peat Macros'. •Kapitola o makrozbytcích od H. Birks •SA Elias (ed.), Encyclopedia of Quaternary Science. •Krátká kapitola o makrozbytcích •Literatura •B.E.Berglund (ed.), 1986. Handbook of Holocene Palaeoecology and Palaeohydrology Přední strana obálky •Mackay A., Battarbee R., Birks J., Oldfield F. (ed.), 2005. Global change in the Holocene. 41QXWSJQM9L •Birks H.H. & Birks H.J.B. Reconstructing holocene climates from pollen and plant macrofossils •Česká paleoekologická literatura týkající se historie naší přírody: •Pokorný P. (2011): Neklidné časy. Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí. Dokořán, Praha •Sádlo J., Pokorný P., Hájek P., Dreslerová D., Cílek V. (2008): Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. 3. upravené vydání. Malá Skála, Praha. •Ložek V. (2011): Po stopách pravěkých dějů. O silách, které vytvářely naši krajinu Dokořán. •Ložek V. (2011): Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru . Dokořán. Obalka Po stopách pravěkých dějů Obalka Zrcadlo minulosti, 2. vydání Neklidné časy: Kapitoly ze společných dějin přírody a lidí Krajina a revoluce: Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí •Analýza makrozbytků – historie -počátky sahají do 19. století (Skandinávie), před vývojem pylové analýzy (ca 1920) to byla jediná metoda umožňující studium historie vegetace - -na jejím základě byly rekonstruovány klimatické změny na konci poslední doby ledové (první poznatky) - -přinesla nám také první představu o třetihorní vegetaci (Reid 1989, Godwin 1975) - -po roce 1920 pokles využívání makrozbytkové analýzy, nahradila ji pylová analýza - -po roce 1960 opět nárůst v důsledku odhalení různých omezení pylové analýzy (málokdy určení do druhu, různá produkce pylu různými druhy atd.). Jsou to komplementární metody. První stratigrafický diagram (Baker 1965) •všechny zachované objekty, které jsou viditelné pouhým okem nebo binokulární lupou a je možné s nimi manipulovat ručně (pinzeta) nad ca 0.5 cm, rostlinné i živočišné (schránky měkkýšů, kosti obratlovců, krovky brouků, hlavy mravenců atd.) • - generativní části rostlin: semena, plody, příp. megasporangia (kapradiny) - vegetativní části rostlin: dřevo, kůra, uhlíky, pletiva cévnatých rostlin (např. kutikula, listová žilnatina, kořeny, oddenky), jehlice, šišky, pupenové šupiny a pupeny atd. -nižší rostliny: mechy (rašeliníky, hnědé mechy), méně často játrovky (hůře se zachovávají), makrofytické řasy – Characeae (oogonia) - identifikace možná často do druhu, i když ne vždy •Analýza makrozbytků – co to je? •Mauquoy and van Geel 2007 •vegetativní části •sporangia, oospory •semena •Oxycoccus •Thelypteris •Sphagnum peat •Equisetum - diafragma •Phragmites-tissues •Betula nana •Juncus sp. •Menyanthes •pupen •Thelypteris •Chara •zachovávají se ve vlhkých přírodních organických sedimentech (rašelinné, slatinné, limnické, říční) nebo v antropogenních sedimentech (odpadní jámy, hlinité výplně zbytků budov) - -přírodní sedimenty lze hledat na současných rašeliništích a slatiništích, v odříznutých starých meandrech nebo jsou pohřbené, např. pod ornicí (lze je najít při stavbách silnic, při kopání studny apod.). Zabývá se jimi PALEOBOTANIKA - -antropogenní sedimenty se nacházejí při archeologickém výzkumu, zabývá se jimi samostatný obor ARCHEOBOTANIKA - -odběr sedimentů na analýzy se provádí výkopem nebo pomocí různých vrtáků (ruský typ „křídlo“, Dachnovského sonda, velký žlab, Vandenaar, vibrační vrtná souprava“puf puf“ atd.) •Analýza makrozbytků – kde se zachovávají? Rojkov IMG_6530 IMG_6539 IMG_6562 •v lokálním kontextu: •-rekonstrukce vývoje vegetace a ekosystémů, např. ověření sukcesních sérií popsaných původně na základě recentní vegetace (sukcesní stádia při zazemňování jezer byla původně popsána na základě recentní zonace) • •Zazemňování jezer: makrofyta (oligotrofní, eutrofní) - rákosina/vysoké ostřice – slatinná vegetace – rašeliniště/ rašelinný les •Analýza makrozbytků – K čemu se využívají? Jakou nám dávají informaci? •Hannon and Gaillard 1997 •Potůčková et al. in press. •-rekonstrukce sukcese rašelinné vegetace a fen-bog transition (přechod slatina-vrchoviště) •Ostřicovo-mechová slatina •(Hamatocaulis, Meesia, Sphagnum teres, Carex appropinquata, C. limosa) •Dudová et al. 2014 •Slatinná rákosina s břízou •(pletiva rákosu a přesliček, dřevo břízy, Carex limosa) •Vrchoviště •(pletiva Eriophorum vaginatum, Sphagnum magellanicum) •Rašelinná smrčina •(dřevo smrku, Sphagnum capillifolium) •FEN-BOG TRANSITION •Hughes at Barber 2004 •Salix+Phragmites •Phragmites+Betula+Carex+Menyanthes •Carex+Menyanthes •Eriophorum vaginatum + Ericaceae •Contrasting pathways to ombrotrophy in three raised bogs from Ireland and Cumbria, England •Sphagnum palustre v regionálním kontextu: -rekonstrukce klimatu (změny vodního režimu) – vhodné na vrchovištích sycených výlučně srážkovou vodou •Sušší období: pokles S. magellanicum, nárůst Eriophorum vaginatum, víc uhlíků - požáry •Galka et al. 2016 •v regionálním kontextu: •-změny vegetačního pokryvu v okolí v souvislosti se změnou klimatu – arktická a alpinská jezera •Birks 2002 •arktická a alpinská jezera •transport vodou ze stružek a tajícího sněhu •větrem (Betula, Acer) •transport z odtávajícího sněhového políčka •transport soliflukcí •Birks et al. 2013: Preslia, jezero Krakenes •Změna vegetačního krytu v okolí jezera v závislosti na klimatických změnách v pozdním glaciálu a na přechodu pozdní glaciál/holocén •Mladší Dryas •Holocén • •Ústup druhů alpinských trávníků •Saxifraga rivularis, Draba, Cochlearia, Ranunculus glacialis atd. • •Expanze nízkých vrb •Nástup Polypodiaceae (sporangia) •11550 cal. BP •11350 cal. BP v regionálním kontextu: -změny horní hranice lesa – vhodné porovnání jezer v různé nadmořské výšce (pod i nad dnešní hranicí lesa) •Feurdean et al. 2016 •Ildiko et al. 2017 •Hranice lesa (timberline) •Hranice výskytu stromů •(treeline) •Analýza makrozbytků postup •nalezení vhodného sedimentu •(geofyzikální průzkum, botanický průzkum, náhoda) •odběr výkopem nebo vrtáním •odběr vzorků z profilu •(objem zpravidla 50-100 cm3) •příprava vzorků na analýzu: dezintegrace pomocí 10% NaOH (huminové sedimenty), 5 % KOH, HCl, 30% peroxid (jílovité sedimenty) •determinace •(různé atlasy, srovnávací sbírka) •prezentace výsledků (stratigrafický diagram), interpretace, porovnání s dalšími proxy IMG_6548 IMG_6637 •odběr sedimentu do stříkaček – na pyly (ca 1 cm3) •zbytek sedimentu v intervalu 2-5 cm do zipovacích sáčků •proplavení na sítech (nejmenší 250 /125 μm, 630 μm, 1 mm, vybírání •Analýza makrozbytků- určovací literatura •mechorosty: Michaelis 2001 (pro paleoekologii), Hedenäs 2003 (Amblystegiaceae), Daniels et Eddy 1985 (Handbook of European Sphagna), Bildatlas der Moose Deutschlands (M. Lüdt): on-line http://www.bildatlas-moose.de/index.htm • •semena: Berggren 1969 (2. díly), Mauquoy and Van Geel 2007, Velichkewicz & Zastawniak 2008-Pleistocénní flora (fotky fosilních semen), Cappers et al. 2012-holandský atlas semen,on-line: http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/?pLanguage=en • •dřevo: Schweingrubber 1978, on-line: http://www.wsl.ch/land/products/dendro/species_az.php • •pletiva: Grosse-Brauckmann 1972, 1992, Katz et al. 1977 •Machová, malé nelesní pěnovcové prameniště v jižní části Bílých Karpat •Machová, malé nelesní pěnovcové prameniště v jižní části Bílých Karpat – starý profil •450 AD •1550 AD • •1150 AD •Profil Machová1, ca od roku 480 AD •obilí •Poaceae, Chenopodiaceae, Artemisia •Luční typy •E. Rybníčková (pyly) •Profil Machová2, ca od roku 1350 AD; změna na kosení až mezi 1600-1700 AD •Do roku ca 1450 AD mokřad je zarostlý lesem, okolní krajina je už ale mozaika lesa a bezlesí (podle pylů) •světlomilné slatinné druhy •Poaceae •obilí, louky •rozšlapávání mokřadu •vypalování •AP/NAP •E. Jamrichová (pyly), L. Petr (LOI, magnetika), P. Hájková (makrozbytky, složení sedimentu) 1442.jpg •Carex flava (1-1.3 mm) •Carex panicea (2-3 mm) 1438.jpg 1440.jpg •Carex flacca (ca 1.7 mm) 1486.jpg •Carex nigra (ca 2 mm) 1489.jpg •Carex paniculata (ca 2 mm) 2439.jpg •Potentilla erecta (ca 1.75 mm) 2284.jpg •Linum catharticum (ca 1.2 mm) 3265.jpg •Juncus inflexus (ca 0.6 mm) 2062.jpg •Caltha palustris (ca 3 mm) 2058.jpg •Cirsium palustre (ca 4.2 mm) •Ajuga reptans (ca 2.5 mm) 2888.jpg •Atropa bella-dona (ca 1.7 mm) 3208.jpg 2330.jpg •Rubus sp. (ca 3 mm) 5933.jpg •Sambucus sp. (3-4 mm) 1468.jpg •Carex sylvatica (ca 2.5 mm) •Carex remota (ca 1.6 mm) 1504.jpg •Eriophorum latifolium (ca 3 mm) 3095.jpg 1653.jpg •Carpinus (ca 8 mm) 3199.jpg •Solanum dulcamara (ca 2.5 mm) •Ranunculus acris (ca 3.5 mm) 2078.jpg •http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/?pLanguage=en •Semena •Valeriana dioica (ca 2.7 mm) •Molinia caerulea (ca 2 mm) •Viola sp. (2-2.5 mm) •Carex pendula (ca 1.9 mm •Briza media (ca 1.6 mm) •Betula pendula •Alnus glutinosa •Cornus sanguinea (ca 5 mm) •Crataegus monogyna (6 mm) 2643.jpg •Myosotis palustris (ca 1.5 mm) 3163.jpg 1673.jpg 1472.jpg 5030.jpg 5168.jpg 6246.jpg 6000.jpg 2052.jpg 1624.jpg 5923.jpg 2384.jpg •Viburnum opulus (ca 8 mm) •http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/?pLanguage=en •Betula pubescens 1416.jpg 1413.jpg •Carex pendula 3.5 mm •Carex sylvatica 5 mm 1395.jpg •Carex flava 5 mm 5976.jpg •Carex flacca 2.5 mm 1393.jpg •Carex panicea 4 mm 1374.jpg •Carex remota 3 mm 1350.jpg •Carex paniculata 3 mm •http://seeds.eldoc.ub.rug.nl/?pLanguage=en •Mošničky ostřic •Mechorosty •Cratoneuron commutatum (=Palustriella commutata) Cratoneurum_commutatum •Campylium stellatum Campylium_stellatum •http://www.bildatlas-moose.de/index.htm Tomentypnum_nitens •Tomentypnum nitens Tomentypnum_nitens •Bryum pseudotriquetrum Bryum_pseudotriquetrum •Plagiomnium elatum Plagiomnium_elatum •Fissidens adianthoides Fissidens_adianthoides