Paleoetnologie – Etologie člověka v kvartéru
1. Úvod
Ecce Homo
Problém oživení statického archeologického záznamu
Evolucionismus
Jean Baptiste Lamarck (1744-1829): vývojová teorie = adaptace pod vlivem prostředí
Étienne G. Saint-Hillaire (1772-1844): vývojové skoky od „příšer k věrohodným předkům“
Charles Darwin (1809-1882): proces postupných biologických změn; kontinuita vývoje zvíře-člověk
přes společného předka; přirozený výběr; adaptace nemusí být vždy „ideální“
Kritika: přeceňování přírodního a sexuálního výběru x boj o život jedince Alfred R. Wallace (1823-
1913)  hledání sociální interpretace
plynulost x diskontinuita vývoje --- stabilita společností
Stephen J. Gould (1941-2002) a Nils Eldredge (1943): teorie přerušovaných rovnováh; Jaroslav Flegr
(1958): teorie zamrzlé evoluce
Sociologie
Auguste Comte (1794-1859): vědecké pochopení společnosti (předvídatelnost a regulace lidského
jednání)
Herbert Spencer (1820-1903): „Darwin sociologie“
Émile Durkheim (1858-1917): positivismus, základem sociální fakta (ekonomie, náboženství…), dělba
práce, urbanizace, industrializace
Marxismus = materialismus, důraz na ekonomiku a třídní boj (teorie sociální evoluce a prehistorie: L.
H. Morgan – F. Engels)
Max Weber (1864-1920) a Georg Simmel (1858-1918): sociologie náboženství a teorie „vhledu“
Ferdinand de Saussure (1857-1913) a Claudé Lévi-Strauss (1908-2009): strukturalismus a hledání
opozit
Michel Foucault (1926): vnější pozorovatel; „archeologie vědění“; řád věcí, sexualita, moc a svoboda
Jürgen Habermas (1929): komunikativní a instrumentální jednání
Talcott Parsons (1909-1979) a Anthony Giddens (1938): smysl lidského jednání a konfrontace s
globalizací
Pokusy o syntézu
Etologie = nauka o instinktivním chování zvířat
Karl Lorenz (1903-1989), Karl von Frisch (1886-1982), Nikolaas Tinbergen (1907-1988) a Irënaus EiblEibesfeldt
(1928)
Instinkt + učení → vzorce chování (habituace, asociace, vtiskování; imitace, apetence, sociální přenos;
výuka); agrese – kooperace – přeskokové chování; autodomestikace člověka
Sociobiologie = nauka o sociálním chováním vyplývajícím z evoluční adaptace na prostředí; ritualizace
chování
Edward O. Wilson (1929), Peter Kropotkin (1842-1921), Robert Trivers (1943) a William D. Hamilton
(1936-2000) X chování je zakotveno v genetickém kódu (Stephen J. Gould a Richard Lewontin)
Behaviorismus = nauka o „laboratorním“ chování; John B. Watson (1878-1958) a B. F. Skinner (1904-
1990)
Studium lidského chování
Behaviorální ekologie člověka (Krebs, Davies 1997; Shennan 2000; Smith et al. 2000): konkrétní znak
je biologickou adaptací zvyšuje-li fitness jedince (reprodukční úspěšnost v závislosti na odlišných
behaviorálních strategiích), předpoklad, že selekční tlaky fungují v současnosti, stejně jako v minulosti
Evoluční psychologie (Symons 1989, 1990; Tooby, Cosmides 1990; Sherman 1997; Smith 2000):
studium univerzálních kognitivních mechanismů, které lidé používají při svém rozhodování, sledování
důkazů „vhodného designu“, ukazujícího na průběh selekce v minulosti, dotazníkové studie v
laboratorním prostředí
Prostředí evolučních adaptací (Bowlby 1969, 1973; Tooby, Cosmidesová 1990; Irons 1998; Malik
2000): HBE: současné chování člověka je adaptivní x EP: žádné chování současného člověka není
adaptivní, konglomerát selekčních tlaků, vytvořil adaptivně relativní prostředí s kontinuálně
adaptivním chováním a neadaptivním chováním
Paleoetnologie
Od r. 1865 = L. Pigorrini (1842-1925) a P. Montegazzo (1831-1910) (La Spezia)
Po 2. sv. v. = A. Leroi-Gourhan (1911-1986)
Paleoetnologie v ČR (K. Absolon, J. Svoboda)
Etnoarcheologie
Od r. 1900 = J. Fewkes (1850-1930)
Od 60.-70.let 20. stol. = L. Binford (1931-2011), J. E. Yellen, I. Hodder (1948), R. A. Gould
Etnologie v postmoderní době – integrace nových materiálů a technologií, hledání definic „tradiční“
Lovecko-sběračské společnosti
mobilní – usedlé společnosti, které mají svou strategii obživy (lov/rybolov/sběr) postavenou na
využití divokých zvířat a rostlin; malé skupiny, které se mohou sezónně shlukovat; populační hustota
menší oproti zemědělcům;
Man the Hunter (1966)
1) malé osobní vlastnictví, egalitářství;
2) vysoká pohyblivost jedinců uvnitř skupin, větší skupiny sezónně;
3) volná organizace, bez teritoriálních práv;
4) žádné skladování potravin;
Teorie původní společnosti v hojnosti
Teorie 4 rozměrů (1999) rozdělení podle pohyblivosti – sdílení potravy – skladování – teritoriality
Komplexní lovci sběrači (1994, 1996)
polousedlé – usedlé společnosti, sociálně stratifikované, max. využití přírodních zdrojů a úzká
specializace na přírodní prostředí, při změně potřeba nových řešení
Nomádské společnosti
mobilní – polousedlé společnosti, které mají svou strategii obživy postavenou na pohybu za stády
domestikovaných zvířat a sezónně doplněnou o sběr a lov; malé skupiny, často klany
Zemědělské společnosti
polousedlé – usedlé společnosti, které mají svou strategii obživy postavenou na pěstování plodin a
domestikaci zvířat; střední – velké skupiny
Modelování v paleoetnologii
práce s pravděpodobnostmi, etnologická analogie nemusí vždy poskytnout přesné ztotožnění s
archeologickým materiálem, výhody + nevýhody; limitní podmínky v modelování
Terénní studie = terénní dokumentace: a) organizační, b) terénní, c)analytické, d) „technické“; sběr
dat v terénu + práce s informátory = sociální pozice, jazykové bariéry, zprostředkovaný výběr dat,
nemusí znát odpověď, vtípky (spolupráce mimo-místo/spolupráce na místě)
Studium sbírek = umožňuje získat širší přehled o vybraných kulturních artefaktech a jejich použití;
součást dobové dokumentace (x nevýhody)
Studium literatury = obsahuje množství relevantních informací a detailních popisů života a prostředí
vybraných společností světa (x nevýhody)
Model diskontinuální (Gould, 1974) srovnává vzájemně ohraničené datové sady → studované
společnosti spolu „nemají nic společného“ nebo se shodují v některém z limitujících faktorů.
Model kontinuální (Gould, 1974) srovnává vzájemně propojené datové sady= studované společnosti
mají kontinuální časoprostorový vývoj
2. Lidské chování I
Přirozenost vs. výchova
John Locke (1632-1704): lidská mysl „tabula rasa“
Francis Galton (1822-1911): „nature vs. nurture“ v Hereditary genius (1869)
Lesley White (1900-1975): kultura jako extrasomatická adaptace
Sebeidentifikace = individuální vnímání „sebe sama“, formuje se kolem 3. roku života dítěte, závisí
na: kultuře, pohlaví, ekonomickém a sociálním postavení
Vlčí děti = 17. 10. 1920, Midnapore = Joseph Amrit Lal Singh přijímá dívky 18-měsíční Amalu a 8-letou
Kamalu
Intencionalita = umění číst myšlenky a teorie mysli (Kinderman a kol., 1998; Dunbar, 2009); člověk do
5. stupně, děti si dovednost osvojují 3.-4.rokem (vyjma autismus, schizofrenie)
Spolupráce = vězňovo dilema (Merill Flood, Melvin Dresher, 1950)
Rodina = postavení sourozenců otce i matky a jejich dětí (křížoví; paralelní); prarodičovství =
upřednostnění vnoučat před vlastními dětmi; nutriční příspěvky zkracují IBI dcer; míra péče o dítě a
příbuznost; spolupráce mezi příbuznými
Spolupráce mezi nepříbuznými férovost = 2 typy společností chovající se férově v závislosti na
frekvenci kontaktů; sdílení potravy a tolerovaná krádež (Blurton-Jones, 1994); získávání potravy u
lovecko-sběračských společností = rozdíl v nutričních hodnotách příspěvku v závislosti na pohlaví;
hypotéza předvádění se (Kaplan a Hill 1985; Hawkes 1990, 1991) = muži obstarávají potravu, aby
mohli sdílet
Potlach William Duncan (1875), Franz Boas (1887, 1897), Stuart Piddocke (1988) různé příležitosti;
dary nevymahatelné a nemusí být opláceny; návratnost ve stejné/mírně vyšší hodnotě/nižší hodnotě
a s příslibem budoucího vrácení; redistribuce potravy a majetku = potvrzení sociálního statusu a
bohatství; ničení majetku
Příživníci (Kaplan a Hill, 1985; Winterhalder, 1996) producent může propásnout příležitost získat
potravu od někoho jiného; únosnost = velikost komunity
Altruismus (Caporeal a kol. 1989) = selekce upřednostňuje jedince adaptované na život ve
společnosti, smyslem povznášející pocity; adopce v tradičních společnostech v menší míře a určitá
míra příbuznosti; v industriálních společnostech adopce i nepříbuzných dětí = u neplodných párů
evolučně neutrální jev; řešení sociálních problémů
Regulace porodnosti – (Lee 1979) !Kung = prodlužování IBI v závislosti na přenášené váze, (More
1996) Gabbra = o početí dítěte rozhoduje pohlaví sourozenců
Agrese = I. Eibl-Eibelsfeld (1989), E. Fromm (1973), K. Lorenz (1992), F. de Waal (2006), ad.; útočná a
obranná; Robert F. Murphy (1957): efektivní prostředek podporující sociální soudržnost; Philip G.
Zimbardo (*1933): 1971 vězeňský experiment; vraždy = větší pravděpodobnost nebezpečí pro
nepříbuzného, násilí i mezi příbuznými
Infanticida = nízká kvalita dítěte; nejistota otcovství; nedostatek rodičovských zdrojů; selektivní
infanticida porušuje TW (např. Mukagodové x Masajové + Sambursové; Inuité); Investiční strategie v
závislosti na podmínkách neporušuje TW; přesto znevýhodnění určitých jedinců
Změněné stavy vědomí Charles Tart (1969) Altered states of conciousness (ASC); Erica Bourguignon
(1973): trans (extáze) a trans posedlosti (MPD/PD)
3. Lidské chování II
Jedinec ve společnosti = zařazení do společnosti; společenská klasifikace rodiny ≠ biologickou
příbuzností; Př. 1 Mužský pohled na klasifikaci: a) termín otec i pro bratra z otcovy a matčiny strany
(Havajané); b) podobně jako předchozí, ale příbuzní matrilineární/patrilineární (Irokézové); c) odlišení
otce od bratrů obou rodičů (Inuité); d) jiné jméno pro každého příbuzného (Nuerové); Př.2: Indiáni
Crow a Omaha (Hughes, 1988): bratranci a sestřenice v generaci rodičů nebo v generaci potomků =
uspořádání společnosti a jistota otcovství
Tibetská polyandrie = Specifické řešení náročných přírodních podmínek = zajištění majetku ≠ ženy
nezvyšují svoji plodnost počtem manželů (Goldstein, 1976); monomaritální princip  zvyšující fitness
rodu; signifikantní výhoda pro polyandrické babičky; inkluzivní fitness starší vs. mladší bratři = rozpad
manželství
( ) [( )( )] ( ) [ ( )] [ ( )]( ) ( )
Rodové linie = unilaterální linie (polygamní systém), bilaterální linie (monogamní systém)
Kognitivní omezení velikosti sociální skupiny =kritický práh společnosti 500 lidí (Naroll, 1956), za ním
se společnost bez vnitřní struktury rozpadá; jedinec udrží vztahy se 150 lidmi = emocionální blízkost a
nedávnost kontaktu (Dubar, 1993); ale je schopen přiřadit jména až 2000 obličejům; účastenská
skupina (12-15 jedinců) a podpůrná skupina (4-6 jedinců)
Sousedské vztahy = přechodně rozptýlené sociální struktury jako reakce na přírodní podmínky a
dostupnost zdrojů (Dyson-Hudson, 1979); a) primární sousedské vztahy = rodiny se silnými vazbami,
b) sekundární sousedské vztahy = dočasná akumulace více rodin
Sociální parazitismus = limitace ze strany společnosti: omezující mechanismy spolupráce, zvýšená
senzitivita ke společenskému podvádění (Cosmides, 1989; Cosmides, Tooby 1992); výměna informací
o sociálních parazitech (Enquist, Leimar, 1993; Dubar, 1996) = nářečí; omezení přátelských projevů na
příbuzenstvo a blízké přátele = genealogická amnézie (Dunbar, 1999)
Jazyk = Efektivnost mluveného jazyka (Crystal, 1997) interakce s více osobami najednou, výměna
informací, represivní zásah proti parazitujícím jedincům; sociální příčiny vývoje mluveného jazyka = a)
hypotéza drbů (Dunbar, 1993, 1996), b) hypotéza společenské úmluvy (Deacon, 1997), c) Šeherezádin
efekt (Miller, 2000)
Etnicita = proces ztotožnění se s kulturou, typické pro všechny současné kultury; sounáležitost s
danou skupinou navenek deklarována „těm druhým“; úskalí etnicity v archeologii; relační identita
(Anderson, 2000) = nedochází k definitivnímu ztotožnění se jedince s národnostní identitou (1-více).
Kulturní změny A. Kroeber (1876-1960) = proměnlivost kulturních vzorců; endogenní a exogenní
změny ovlivňující danou kulturu (rychlé/ pomalé; kvalitativní/ kvantitativní; revoluční/ postupné…); a)
proměny kulturních prvků uvnitř dané kultury  inovace; b) proměny kulturních prvků mezi 1 a více
kulturami  difúze, substituce a migrace; akulturace; kulturní nárazníky a bariéry; Kalervo Oberg
(1960): kulturní šok; př. Lauriston Sharp (1968): Yir Yorontové (Austrálie) = integrace kovových seker
do mytologického systému
4.-5. Experimentální archeologie
6.-7. Artefakty, výrobní procesy a doklady lidských aktivit I-II
Châine opératoire = A. Leroi- Gourhan (1964) = funkce metodologický nástroj; přírodní a kulturní
parametry (např. alokace suroviny, funkční nároky, ad.); typ suroviny (stabilní/nestabilní) a její výběr;
transformační schéma = první ošetření suroviny + technologie přípravy; debitáž; fasonáž; finální
úpravy (leštění, hlazení…); technika (typ artefaktu, pohyb, činnost);
Traseologie = stopy neantropogenního původu (anatomie, tafonomie); stopy antropogenního
původu (výrobní, pracovní): fyzikální a chemický vliv sedimentů, zvětrávání, činnost vody a kryogenní
vlivy, kontakt s kořenovým systémem rostlin, zdupání, predace, činnost hlodavců, lidské aktivity (cut
marks, spálené kosti)
8.-9. Společnost v krajině I-II
Koncepce času = biologické hodiny (zvířata, člověk) x potřeba čas strukturálně zaznamenávat
(lineárně, cyklicky)
Koncepce prostoru = mikro/makroregionální charakter; struktura sídliště a jeho okolí (mikrosvět) se
často odráží v náboženském chápání zbytku vesmíru (makrosvěta).
Model „muži u ohniště“ Lewis Binford (1978) = zóny distribuce předmětů (podle velikosti) vnitřní
zóna (drop zone) a vnější zóna (toss zone) → centrifugální efekt (Löhr, 1979)
Metoda „kruhů a sektorů“ Dick Stapert (1989) = pozici obydlí indikuje distribuce předmětů v ploše
sídliště; ohniště jako centrální bod (unimodální/bimodální model)
Prostorová distribuce a její zobrazení ; odlišné prezentace (body, histogramy, projekce)
Demografie, sezonalita a stabilita sídliště = chata = 10 obyv. + experimenty (Kent, 1991); sídliště 5-
10 chat; sezonalita =zastoupení artefaktů + traseologie; fauna; rostlinné makrozbytky; délka osídlení
(Beresford-Jones et al. 2010; 2011) – uhlíky a kosti
Teritorialita (Brown 1964; Binford 1980; Cashdan 1983) = dva modely na základě rozptýlení a
předvídatelnosti potravy a vodních zdrojů v krajině; kognitivní mapování = GPS (kartografické mapy) x
orientace na základě mezi-cílů, př. Komiové x Něnci; typy krajin podle středo-a mladopaleolitických
kultur (expozice, vzdálenost od vody, výškový poloha)
Výživa = nabídka daného regionu vs. selekce zdrojů (+ tafonomické komplikace), druhové spektra a
klimatické požadavky; izotopy C, N, Sr, Ba, Fe, Cu; strategie čerpání zdrojů; G. Isaac (70.léta 20.
století) x L. Binford (1987) = teorie lovce x mrchožrouta
10. Počátky náboženství
Každodenní život = smlouva s duchy; Člověk = několik duší = zdraví a síla jedince. Duše mohou
člověka opustit: a) Dočasně duše svévolně opustí své místo, nebo je unesena; b) trvale duše se
odmítne vrátit, nebo se nepodaří přesvědčit únosce
Rituální předměty = zviditelněním identity duchů, oboustranný komunikační prostředek; péče o
rituální předměty
Primitivní ateismus John Lubbock (1834-1913); animismus Sir Edward Burnett Tylor (1832-1917);
manismus Robert Ranulph Marett (1866-1943); totemismus Émile Durkheim (1858-1917), Claudé
Lévi-Strauss (1908-2009).
Totem = mýtický prapředek; příslušnost ke klanu po matce, ačkoliv společnost je patriarchální;
spojení klanu a totemu se přizpůsobuje rituálnímu zájmu, který totem v lidech podněcuje.
Magické myšlení James G. Frazer (1854-1941) = homeopatický a konstantní princip
Šamanismus/Paleošamanismus/Neošamanismus = širší x užší pojetí, problém definice; tradiční x
euroamerické pojetí společnosti a úlohy šamana v ní
11.-12. Etnoarcheologický výzkum
Binfordovská premisa o distribuci předmětů v prostoru sídliště, sezonalitě a délce pobytu
A) Ohňová země = indiáni Yamana a Selknam; speciace ve výživě a sídelní strategii; př. Tunel VII:
1. sezóna: na jaře, málo kostěných artefaktů, málo kostí ploutvonožců; hodně guanaka, kytovců a
papoušků; 2. sezóna: pravděpodobně na jaře, štípání a výroba kamenných artefaktů, konzumace
lachtanů, manipulace s velrybími kostmi (výroba); 3. sezóna: pozdní zima – jaro, výroba kostěných
artefaktů, konzumace lachtanů, guanako, manipulace s velrybími kostmi (konzumace/výroba);
kumulace odpadu jako ochrana před větry; 4. sezóna: pravděpodobně zima/jaro; výroba hrotů šípů a
štípání kamenných artefaktů; zaznamenána dvě nová ohniště (uvnitř i vně obydlí), zpracování dřeva a
konzumace lachtanů, kumulace mušlí na východní straně; střed obydlí se začal pomalu propadat; 5.
sezóna: zima; komplexní okupace, štípání kamenných artefaktů (vně i uvnitř obydlí), konzumace
lachtanů a guanako, velrybí kosti a méně kosti ptačí, větší intenzita spálené půdy (hlavní i sekundární
ohniště), vchod orientován jihozápadně; 6. sezóna: brzké léto; klesá konzumace lachtanů, zvyšuje se
podíl ryb a ptáků, ohniště centrální a 1 mimo obydlí; vchod orientován jižně k moři, kumulace odpadu
při severní straně; zpracování kostěných nástrojů; 7. sezóna: krátkodobá; výroba kostěných nástrojů
a šípů, konzumace lachtanů, mořských ptáků a ryb; zmenšení centrálního ohniště a vznik drobných
sekundárních ohnišť uvnitř chaty; 8. a 9. sezóna: letní; výroba kamenných nástrojů na zpracování
zvířecích těl (velryby, guanako, ryby a ptáci); 10. sezóna: krátkodobá – letní; výroba kamenných
artefaktů, zpracování zvěře, málo konzumace = shodné pouze umístění centrální části objektu
Srovnání nutričního a symbolického významu ryb
B) Jangana Pe = Něnci - v létě lov vodních ptáků, rybolov a sběr rostlinných zdrojů; letní a zimní
sídelní strategie odvislá od strategie obživy; sezónní kalibrace táborů; rozdíly mezi jednotlivými
tábory (výzkum v 2009): vzdálenost mezi jednotlivými tábory a nejbližším obchodem (nebo další
infrastrukturou), demografická struktura tábořiště, specifické zvyky a návyky obyvatel; finanční
potenciál; Rozdíly v sídelní strategii uvnitř krajiny (výzkum v 2012): sezónní výběr polohy tábořiště (v
zimě na svazích Jangana Pe; v létě poblíž jezer); těžba plynu a související infrastruktura na Jamalu
(stavba železnice a silnice), nárůst zboží importovaného Rusy v prostoru něněckých tábořišť; pokles
velikosti něněckých teritorií; změny v lidské a sobí demografii (zahušťování na obou stranách) +
změny v pohybech v krajině jako reakce na pokles rozlohy dostupných pastvišť