Petr Mikulík: Spektroskopické metody 1 Spektroskopické metody: rtg zdroje, monochromatizace, index lomu, absorpce, zobrazování (CT) Petr Mikulík Ústav fyziky kondenzovaných látek Masarykova univerzita Brno Petr Mikulík: Spektroskopické metody 2 Obsah ● Interakce látky a rtg záření (foton, svazek) ● Zdroje rtg: laboratorní a synchrotron ● Monochromatizace záření ● Index lomu pro rtg ● Zobrazovací metody: absorpční radiografie, počítačová tomografie, koherentní zobrazování Petr Mikulík: Spektroskopické metody 3 ● Fyzika ● Materiálové vědy ● Chemie ● Biologie ● Medicína ● Životní prostředí ● Vědy o Zemi ● Předměty kulturn dědictví Interakce záření a látky (vzorek, materiál, ...): laboratorní zdroj, synchrotron jako supermikroskop absorption Vzorek (+ teplota, tlak, mg. pole, čas) Fluorescence Zobrazování Tomografie Neelastický rozptyl Foton Změna energie Absorbce Elastický rozptyl Spektroskopie Refrakce Elektron Elipsometrie Difrakce Dopadající svazek Maloúhlový rozptyl Fotoemise Petr Mikulík: Spektroskopické metody 4 XPS – X-ray Photoelectron Spectroscopy XRD – X-Ray Diffraction XRF – X-Ray Fluorescence XRR – X-Ray Reflectivity XFA – X-ray Fluorescence Analysis NDT – Non-Destructive Testing Využití rtg záření podle energie Petr Mikulík: Spektroskopické metody 5 Rentgenka – laboratorní zdroj rtg záření Žhavená katoda a kovová anoda Reflexní vs transmisní rentgenky Spektrum: Charakteristické a brzdné záření Petr Mikulík: Spektroskopické metody 6 Rentgenka – brzdné záření Max energie: Emax = e ∙U Max energie naměřená: E = hc/λ E(eV ) = 12399/λ(Å) sinθ = hc 2 dhkl eU Petr Mikulík: Spektroskopické metody 7 Rentgenka – charakteristické záření 1914 – objev charakteristického rtg záření H. G. J. Moseley, Phil. Mag., 1914, p. 70 – první experimentální potvrzení Bohrova modelu atomu Wolfram: Z = 74 Měď: Z = 29 Skutečnost: „stínění“ ostatními elektrony; stínící konstanta k (pro Kα čáru je k=1): √E ∝ √ω ∝ Z En =−R (Z−k) 2 n2 Petr Mikulík: Spektroskopické metody 8 Rentgenka – charakteristické záření Cu Electron binding energies  Výběrová pravidla: ΔL = ±1, ΔJ = 0, ±1 Moseley: EK α=R(Z−1)2 [1 12 − 1 22 ] ELα=R(Z−7.4)2 [1 22 − 1 32 ] Petr Mikulík: Spektroskopické metody 9 Rentgenka – laboratorní zdroj rtg záření Lorentzův profil spektrálních čar: Cu-Kα1: 8048.06 eV = 1.54051 Å w=4.75e-4 Å rel.int. =1.0 Cu-Kα2: 8028.10 eV = 1.54433 Å w=5.20e-4 Å rel.int. = 0.497 Polohy charakteristických čar: CoKa1=1.78896 Å CuKa1=1.54056   CuKa2=1.54439   CuKa=1.54184    CuKb1=1.39222 Å MoKa1=0.7093    MoKa2=0.71359   MoKa=0.711445   MoKb1=0.632288 Å AgKa1=0.559408  AgKa2=0.563798  AgKa=0.561603   AgKb2=0.497069 Å TaKa1=0.215947 Å WKa1 =0.20901 Å I (r) = I0 1+ (2(E−E0) w ) 2 Petr Mikulík: Spektroskopické metody 10 Synchrotronové záření Wiggler a undulátor:Ohybový magnet: Petr Mikulík: Spektroskopické metody 11 1 eV 10 eV 100 eV 1 keV 10 keV 100 keV Energie 1013 1014 109 1010 1011 1012 10000 1000 100 10 1 0.1 Longueur d'onde (Å) 108 107 Nombre de photons Emisní spektrum Ohybový magnet Slunce Lab. rtg.Početfotonů Vlnová délka (Å) Energie Jedinečné vlastnosti synchrotronového záření ● Bílé světlo v širokém spektrálním rozsahu: – Tvrdé rtg: do 40 keV (příp. do 60 keV) – Měkké rtg: 250 eV–3 keV – VUV: 5–40 eV – IR: 1–700 meV ● Laditelná vlnová délka a vysoká intenzita: Monochromatické transmisní zobrazování (absorbce i fáze)→ Spektroskopie a difrakce s vysokým rozlišením→ Rychlý sběr dat, sledování rychlých jevů→ Studium mikrostruktur→ i nanoobjektů ● Pulsní struktura Časové rozlišení a superrychlé děje→ ● Polarizace v rovině synchrotronu Magnetický rozptyl→ ● Malý průřez svazku Koherentní rozptyl→ Petr Mikulík: Spektroskopické metody 12 DAFNE ELETTRA ALBA ESRF SOLEIL DIAMOND ANKA BESSY HASYLAB MAX-lab ELSA ASTRID Krakov SLS DELTA CESLAB Synchrotrony v Evropě Petr Mikulík: Spektroskopické metody 13 Index lomu pro rtg ● Filtrace záření – Ni filtr pro Cu, buď jako plíšky o různých tloušťkách nebo jako vrstvy v multivrstvě ● n(λ) = 1 – δ(λ) = 1 – δ'(λ) + i β(λ) ● Indexu lomu: reálná část – refrakce imaginární část – absorpce ● E = E0 exp(iKnr) = E0 exp(iKr) exp(-iKδ'r) exp(-Kβr) ● Intenzita při absorpci: I = I0 exp(-μz) = |E|2 = I0 exp(-2Kβz) μ(λ) = 4πβ(λ) / λ Dekrement indexu lomu δ(E)=1–n(E): závislost reálné a imaginární části na energii Reálná  část  d  E-2 Imaginární  část d  E-3 → Dávka z ozáření  klesá! Atomový strukturní faktor f(E) = Z + f1 (E) + i f2 (E): log-log závislost f1 a f2 na energii Výpočet: a.s.f. pro všechny atomy ve vzorci nebo elementární buňce → strukturní faktor → susceptibilita → index lomu n2 = εr = 1 + χ → δ = – χ/2 χ = – (rel λ2 /π) ρel k(r) = n(r) K, K=2π/λ Eforw =  f (rel /r) Einc Vlnový vektor: Dopředná vlna – jeden atom: ρel = suma(f) / Velem.b. Petr Mikulík: Spektroskopické metody 16 Monochromatizace rtg záření ● Absorpce: filtry o různých tloušťkách (Vyšší harmonické...) ● Měkké rtg: difrakce na mřížce ● Reflexe (odraz): totální nebo maximum na vrstvě, δλ / λ = 10-2 ● Difrakce na dokonalém krystalu, δλ / λ = 10-4 X-ray sourceX-ray source (tube, synchrotron):(tube, synchrotron): λ,λ, EE,, divergencedivergence slit conditioning optics devices sample detectordetector central raycentral ray detectordetector (monitor)(monitor) slit, analyzing optics devices Petr Mikulík: Spektroskopické metody 17 Monochromatizace rtg záření – difrakce na krystalu DuMondovy diagramy: ● Difrakce na dokonalém krystalu: δλ / λ = 10-4 2 dh k l sin θh k l = λ   R1 R2 2 1 1 2   R1R2 (b)(a) Rentgenové metody: historie – Objev paprsků X C. Röntgen, N.P. 1901 → absorpční rentgenové zobrazovací metody: radiografie, tomografie, tomosyntéza, laminografie, … – Vlnová délka srovnatelná se vzdálenostmi atomů M. von Laue, N.P. 1914 W.H. a W.L. Braggovi, N.P. 1915 → rentgenové difrakční metody: studium krystalické struktury látek Absorbční zobrazovací metody Techniky 3D rekonstrukce μ(r) v celém objemu vzorku: — Tomosyntéza — (Výpočetní) Laminografie (CL) — Výpočetní tomografie (CT) Radiografie: 2D zobrazení prošlé intensity – závisí na distribuci  koeficientu absorbce μ(r,E) v objemu vzorku I r=I 0 e −∫ p ,tdt μ I 0 I r μ 2D detektor (Lambertův-Beerův zákon): μ=μ(E)  E -2 Radiografie na Phywe Hrudní koš myši a akvarijní ryba Bakalářka E. Staffa 2008 Experimentální uspořádání – princip ● zdroj: laboratoř: + polychromatický zdroj + sférická vlna (zvětšení) + nekoherentní ● zdroj: synchrotron: + monochromatický zdroj + rovinná vlna (není zvětšení) + částečně koherentní ● manipulátor: stabilita; stupně volnosti pohybu ● detektor: velikost pixelu; rychlý/pomalý; binning; point spread function translace Tomosyntéza Rychlá metoda pro zobrazení fokusační roviny;  ostatní roviny vzorku rozmazány na stínítku O X XO XO vzorek detektor Bodový rtg zdroj fokusační rovina Rozlišení 0,03 mm (Výpočetní) Laminografie Princip: Linární posuv vzorku v divergentním svazku  z bodového zdroje. vzorek digitální detektor Rtg zdroj Vyhodnocení objemu ze série radiografů: ART (algebraic reconstruction technique) Aplikace: desky elektronických obvodů Výpočetní tomografie (CT) – princip Rekonstrukční metody:  ● Radonova transformace  (1917) ● Algebraic reconstruction   technique (ART) ● Filtered backprojection φ Výpočetní tomografie (CT) – artefakty Experimentální artefakty:  ● Vzorek větší než detekční oblast ● Velikost zdroje: ● Mechanická stabilita, excentricita rotační osy ● Lab: Polychromatický zdroj: „beam hardening“ ● Synchrotron: nenulová vzdálenost:   za vzorkem, fázový kontrast 1 pixel I0(E) exp(-μ(E)) 1 pixel E E Laboratorní a průmyslové tomografy Komerční tomograf (Phoenix X-ray): turbína píst ethernetový konektor Synchrotronová mikrotomografie Stavebnictví: beton Autoprůmysl: hliníkové pěny Palentologie: zkameněliny Biologie: struktura tkání Humánní medicína: osteoporóza AlSi(7%wt) Nedestruktivní... Další možnosti Kontaktování (flip-chip bonding) u mikroelektronického čipu: Kulturní dědictví: zobrazení skrytých objektů Krug et al., J. Synch. Rad. 15 55 (2008) Radiogram a 3D renderování složitého čipu: pixel 7.5 μm Petr Mikulík: Spektroskopické metody 29 Využití pro lékařský výzkum Osteoporóza: vývoj struktury kostí Angiografie (kontrastní látka) Ukládání prvků v tkáních Radioterapie rtg mikrosvazkem Petr Mikulík: Spektroskopické metody 30 Zobrazování fázovým kontrastem: využití reálné části indexu lomu pro zobrazování VIS: Rtg? I 0 n d Fokusace rtg svazku drážkami v Al Snigirev et al., Nature, 1996 (De)Fokusace rtg svazku Výpočet fázového kontrastu Transmise fáze skrze vzorek: propagátor: šíření vlny prošlé vzorkem k detektoru; defokusační vzdálenost D=z2 /M us r=u0 e −i K ∫ p ,tdt Výpočet fázového kontrastu: Fresnelova difrakce Výsledná vlna ve vzdálenosti z2 za vzorkem: FT transmise fáze skrze vzorek propagátor Měřená intenzita I exp : konvoluce ud s koherenční funkcí zdroje a  „rozmazávací“ funkcí detektoru. Fresnel­Kirchhoffův difrakční vzorec Fresnelův integrál pro vzdálenost z2 za vzorkem >> rozměr vzorku d2  d2 x d2  dx2 Metody zobrazující fázový kontrast Propagační “holografická” metoda: Fresnelova difrakce; nejjednodušší, stačí posunovat detektorem. Interferometrie: Interference s referenčním svazekem. Složité, nutné precizní experimentální uspořádání krystalů. Hartman (1994); Cloetens; Snigirev; Wilkins  Ando & Hosoya, 1972; Bonse; Momose Diffraction Enhanced Imaging (DEI) – Schlierenova technika: Detekce směru refraktovaných paprsků analyzátorem. d dxZaumseil, 1980; Belyaevskaia & Ingal, Chapman Radiograf – dvě orientace vzorku Fázový kontrast – dvě vzdálenosti vzorek–detektor Různé materiály: dvě vzdálenosti a tři energie lab rtg zdroje Kulička z křemíku,  germania, teflonu, ...  poloměr 50 μm    Vzdálenosti 0,25 a 1,00 m “Edge detection regime”:  zvýraznění hran   d2  dx2 Křemíková kulička,  poloměr 50 μm, vzdálenost 0,6 m Spektra:  monochromatická vlna  krystalový monochromátor  zrcadlový monochromátor  laboratorní rtg zdroj Chromacita zdroje: vyhlazení rychlých oscilací Získání fáze: neabsorbující polystyrénová pěna D = 0,21 m D = 0,51 m D = 0,90 mD = 0,03 m 50 μm D E = 18 keV Rekonstruovaná fázová mapa: Holo-tomografie = fázový kontrast & CT D φ Organické textilie Holo-tomography Petr Mikulík: Spektroskopické metody 40 Závěr ● Interakce látky a rtg záření (foton, svazek) index lomu = reálná část a→ index absorce ● Zdroje rtg: laboratorní a synchrotron ● Monochromatizace záření ● Zobrazovací metody: absorpční radiografie, počítačová tomografie, koherentní zobrazování