•1
Horninotvorné minerály IV
•

•2
Titanit I
•krystaly zpravidla klínovitě čočkovité nebo psaníčkovité, zrnité agregáty, tvoří i povlaky na
puklinách
•barva zelená, hnědá nebo černá, lesk diamantový nebo mastný
•
•velmi často automorfně omezená zrna kosočtvercového průřezu
•bezbarvý nebo zelenavý a hnědavý, někdy se zřetelným pleochroismem podle a bezbarvý, b světle
žlutý, světle zelený a podle g červenohnědý
•velmi vysoké indexy lomu a velmi vysoký dvojlom, při zkřížených nikolech se při zasunutí
sádrovcové destičky interferenční barva již nezmění

•3
Titanit II
•na = 1,843 – 1,950
•nb = 1,870 – 2,034
•ng =  1,943 – 2,110
•D = 0,100 – 0,192
•Ro odpovídá (010), b = b. 2Vg = 20°-56°, zhášení šikmé g/c = 36°-51°
•štěpnost dobrá (110)
•dvojčatění podle (100)
•může se měnit na leukoxen (směs Ti a Fe minerálů)
•běžná akcesorie v kyselých a intermediálních plutonických horninách (granity a granodiority), méně
častý ve vulkanických ekvivalentech. Typický je pro pegmatity nebo alpskou paragenezi. Častý je i
v metamorfovaných horninách (ruly, amfibolity).
•minerální parageneze: amfibol, plagioklas, apatit
•

•4
automorfní zrno titanitu (vysoký reliéf); amfibolit, 1 nikol


•5
automorfní zrno titanitu (vysoký dvojlom); amfibolit, zkř. nikoly


•6
nepravidelné zrno titanitu v plagioklasu, biotit; syenit, 1 nikol


•7
nepravidelné zrno titanitu v plagioklasu, biotit; syenit, zkř. nikoly


•8
Karbonáty I
• Skupina karbonátů (kalcit, dolomit, ankerit, rodochrozit, siderit) má základní optické
charakteristiky velmi podobné. Podle složení se mění barva nebo index lomu. K rozlišení
jednotlivých minerálů v této skupině je třeba některých speciálních metod. Nejběžnějším karbonátem
je kalcit, pro který platí následující hodnoty.
•zpravidla xenomorfní zrna, oolity, vláknité agregáty nebo forma fosilních zbytků
•barva: průhledný, bezbarvý
•charakteristické je dvojčatné lamelování, které vzniká již při malém tlaku. Dokonalá štěpnost se
protíná pod úhlem přibližně 120°. Nápadný je také velmi vysoký dvojlom. Karbonáty často uzavírají
grafitový nebo železitý pigment, který způsobuje zakalení zrn.
•n(e ) = 1,486
•n(w)  = 1,658
•D = 0,172
•vysoký dvojlom způsobuje vznik bělavých interferenčních barev, které se při zasunutí sádrovcové
destičky nemění, Chm-

•9
Karbonáty II
•štěpnost dokonalá podle klence (10-11)
•dvojčatění může být různé: podle báze (0001), podle základního klence
(10-11), podle nižšího záporného klence (01-12), podle záporného klence
(02-21), případně tlakové dvojčatění
•vůči změnám tlaku a teploty je poměrně odolný, během zvětrávání se velmi snadno rozpouští
•v magmatických horninách se vyskytuje pouze v alkalických typech (karbonatity), běžný je na
hydrotermálních žilách nebo jako druhotné výplň dutin vulkanických hornin. Je jedním z produktů
přeměn bazických plagioklasů. V sedimentech je naprosto převažující ve vápencích a mramorech, méně
pak v klastických sedimentech, zpravidla jako tmel. V metamorfovanách horninách je typický pro
mramory a některé kontaktní horniny.

•10
klencová štěpnost kalcitu, zrna křemene; 1 nikol


•11
dvojlom kalcitu, zrna křemene; zkř. nikoly


•12
tlakové dvojčatění kalcitu; 1 nikol


•13
tlakové dvojčatění kalcitu; zkř. nikoly


•14
žilka karbonátu v plagioklasu; durbachit, zkř. nikoly


•15
Epidot I
•tvoří izomorfní řadu
s klinozoisitem a podle složení se mění i většina optických vlastností
•žlutý nebo žlutozelený, slabě pleochroický
•nepravidelná zrna, sloupcovité krystaly nebo radiálně paprsčité agregáty
•nápadný je výrazný reliéf a dokonalá čtěpnost podle (001)
•řezy proložené osou b zháší vzhledem k štěpným trhlinám rovnoběžně, řezy kolmé k ose b zháčí
vzhledem k štěpnosti šikmo (25° - 30°)
•

•16
Epidot II
•na = 1,72 - 1,73
•nb = 1,73 - 1,77
•ng = 1,74 - 1,78
•D = 0,020 - 0,050
•Ro rovnoběžná s (010), a/c = 0°-5°, 2V = 70°-90°, Chm-, Chz + i –
•je běžným minerálem metamorfovaných hornin (zelené břidlice, amfibolity) a častý je i v kontaktně
metamorfovaných horninách (skarny, erlány). V magmatických horninách je zpravidla druhotný, jako
produkt přeměny plagioklasů (saussuritizace).
•paragenese: zoisit, klinozoisit, amfibol, kalcit
•řez (100)
•řez (010)

•17
sloupcovité zrno epidotu; diorit, 1 nikol


•18
sloupcovité zrno epidotu, interferenční barvy; diorit, zkř. nikoly


•19
sloupcovitá zrna epidotu v chloritu a křemeni; 1 nikol


•20
sloupcovitá zrna epidotu v chloritu a křemeni; zkř. nikoly


•21
Chlority I
• Tato skupina patří mezi důležité horninotvorné minerály. Chemicky a strukturně jsou jednotlivé
druhy poměrně rozmanité, ale v mikroskopu jsou jejich optické vlastnosti podobné a poměrně snadno
se poznávají.
• Pro optické účely lze provést rozdělení následujícím způsobem:
•Mg-chlorit má 0 – 20 mol.% Fe (pennin, klinochlor)
•Mg Fe+2 chlorit má 20 – 40 mol.% Fe (Mg-ripidolit)
•Fe+2 Mg chlorit má 40 – 60 mol.% Fe (Fe ripidolit)
•Fe+2 chlorit má nad 60 mol.% Fe (brunsvigit)
• Nápadná je bazální štěpnost a zbarvení, ve zkřížených nikolech mají některé chlority anomální
interferenční barvy (levandulově modré), jinak je dvojlom velmi nízký. Zhášení vzhledem ke
štěpnosti (g, a / a) je zpravidla přímé, někdy šikmé do 7°. Běžné jsou paralelní srůsty s biotitem
a flogopitem, kolem radioaktivních minerálů bývají pleochroické dvůrky.

•22
Chlority II
• Mg chlorit MgFe+2 a Fe+2Mg chlorit Fe+2 chlorit
•na 1,562 – 1,594 1,589 – 1,605 1,632 – 1,665
•nb 1,565 – 1,594 1,595 – 1,608 1,638 – 1,676
•ng 1,565 – 1,606 1,595 – 1,615 1,638 – 1,675
•D 0,003 – 0,012 0,002 – 0,010 0,004 – 0,010
•Ro je (010), b = b, ostatní indexy lomu a Chm závisí na složení:
• Mg chlorit – Chm- mají anomální interferenční barvy, Chm+ mají normální interferenční barvy
• Mg Fe+2 chlorit – Chm+ mají anomální hnědé interferenční barvy
• Fe+2 Mg chlorit – Chm- mají anomální modré interferenční barvy
• Fe+2 chlorit – Chm- zpravidla normální interferenční barvy
•štěpnost dokonalá (001)
•zpravidla se mění na jílové minerály, Mg-Fe karbonáty, limonit a křemen
•chlority jsou zastoupeny hlavně v regionálně metamorfovaných horninách facie zelených břidlic
(chloritické břidlice, fylity, kontaktně metamorfované horniny).
Ve výše metamorfovaných horninách vzniká alterací (chloritizace) biotitu, amfibolu, granátu a
kordieritu. V magmatických horninách tvoří buď sekundární výplň dutin a trhlin, nebo je přítomen
jako alterační produkt (bazalty, gabra, spility).
•minerální parageneze: albit, biotit, křemen, epidot

•23
agregát zeleného chloritu; 1 nikol


•24
interferenční barvy chloritu, zkř. nikoly


•25
agregát chloritu (kolmo na štěpnost světlý odstín), amfibol; 1 nikol


•26
agregát chloritu (rovnoběžně se štěpností zelený odstín), amfibol; 1 nikol


•27
agregát chloritu (interferenční barvy), amfibol; zkř. nikoly


•28
Serpentinová skupiny - antigorit
•nízký reliéf a nízké intrferenční barvy, někdy vícenásobně dvojčatí ve směru (010) ve formě vějíře
s undulózním zhášením. V ultrabazických horninách je běžná mřížková textura. Zhášení je zpravidla
rovnoběžné, nebo a/c je velmi malý úhel.
•hodnoty stoupají s obsahem Fe
•na = 1,546 – 1,595
•nb = 1,551 – 1,603
•ng = 1,552 – 1,604
•D = 0,006 – 0,009
•Ro = (010), c = a. Chm-, Chz+, úhel 2Va = 27°-60°
•štěpnost dokonalá podle (001)
•hydrotermální přeměna za přítomnosti SiO2 na mastek
•v bazických a ultrabazických magmatitech nebo nízce metamorfovaných horninách je součást produktů
přeměn olivínu. Může vznikat i přeměnou Mg bohatých ortopyroxenů. Je podstatnou součástí hadců
(serpentinitů).
•minerální parageneze: olivín, chrysotil, magnetit, mastek

•29
Serpentinová skupiny - chrysotil
•nízký lom a nízký dvojlom, zháší rovnoběžně
•opticky se vyčleňují:
• chrysotil g chrysotil a
• na = 1,532 – 1,552 1,538 – 1,560
• nb = 1,545 – 1,561 1,546 – 1,567
• ng = 1,545 – 1,561 1,546 – 1,567
• D = 0,013 – 0,009 0,008 – 0,007
•oba typy mají Ro= (010), chrysotil g má Chm+, Chz+ a 2Vg = 10°-90°. Chrysotil a má Chm-, Chz- a
2Va = 30°-35°.
•bývá spolu s antigoritem v produktech serpentinizace olivínu popř. pyroxenů. Za podmínek nízké
metamorfźy přechází na antigorit.
•je hojně zastoupen v hadcích, běžně je i v olivinických vyvřelinách
•minerální parageneze: olivin, antigorit

•30
shluky minerálů serpentinové skupiny, olivín; 1 nikol


•31
shluky minerálů serpentinové skupiny, olivín; zkř. nikoly


•32
Glaukonit
•nápadná trávově zelená barva, okrouhlý tvar zrn a drsný povrch
•zpravidla vyplňuje prostor mezi klastickými zrny
•na = 1,59 – 1,63
•ng = 1,61 – 1,66
•D = 0,020 – 0,030
•úhel 2V malý, Chm –
•mění se na směs limonitu a opálu
•je běžný v sedimentárních horninách mořského původu, které sedimantovali
v podmínkách mělkovodních (cenomanské pískovce)

•33
zrnka glaukonitu v typické barvě mezi zrny křemene; pískovec, 1 nikol


•34
zrnka glaukonitu, interferenční barvy; pískovec, zkř. nikoly