Vyučující: doc. Zdeněk Losos, doc. Jindřich Štelcl
Rozsaha forma výuky: podzimní semestr: 2 hodiny týdně, praktická cvičení
Určeno: bakalářský program geologie
Předpoklad: řádné ukončení předmětů Mineralogie a Petrologie
Ukončení předmětu: klasifikovaný zápočet
Forma ukončení: praktické poznávání vzorků minerálů a hornin a prokázání teoretických znalostí
ústní formou
Podmínky připuštění ke klasifikovanému zápočtu: 100% účast na cvičeních (absence nutno nahradit po
domluvě s vyučujícím)
Klasifikovaný zápočet: Poznávání 5 vzorků minerálů a 5 vzorků hornin (minerály a horniny vyznačené
v sylabu tučně je u zápočtu nutné bezpodmínečně poznat). Znalost odpovídajících teoretických
základů z předmětů Mineralogie a Petrologie se ověřuje ústní formou. Neznalost elementárních
teoretických poznatků může být důvodem pro neudělení zápočtu!!!
G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin

Sylabus
A. Určování prvků symetrie a pojmenování krystalových tvarů na modelech, prvky symetrie,
krystalografická oddělení souměrnosti (bodové grupy), orientace krystalů, určování a pojmenování
hlavních krystalových tvarů na spojkách
B. Úvod do praktického studia mineralogických vzorků 1. Reálný vývin krystalů minerálů, habitus a
typus krystalů, agregáty krystalů,zonální a sektorová stavba krystalů. Krystalové srůsty.
Pseudosymetrie, epitaxe, pseudomorfózy
2. Praktické procvičení hlavních fyzikálních vlastností minerálů: barva, prostupnost světla, lesk,
vryp, tvrdost, štěpnost, pružnost, kujnost, hustota, magnetismus, tepelná a elektrická vodivost,
luminiscence, radioaktivita.
C. Seznam minerálů určených pro praktické poznávání
1. Prvky: zlato, stříbro, měď, grafit, síra
2. Sulfidy: sfalerit, chalkopyrit, pyrhotin, galenit, cinnabarit, pyrit, markazit, arzenopyrit,
antimonit, molybdenit
3. Halovce: halit, fluorit
4. Oxidy a hydroxidy: křemen, chalcedon, opál, achát, korund, hematit, ilmenit, rutil, kasiterit,
spinel, magnetit, wolframit,
    limonit (goethit), bauxit
5. Karbonáty: kalcit, siderit, magnezit, dolomit, ankerit, aragonit, malachit, azurit
6. Sulfáty: anhydrit, baryt, sádrovec
7. Fosfáty: apatit, pyromorfit
8. Silikáty: nesosilikáty: granáty (pyrop, almandin, spessartin, grosulár, andradit), olivín,
zirkon, andalusit, sillimanit, kyanit, titanit, staurolit, sorosilikáty: skupina epidotu
(klinozoisit, epidot, allanit), vesuvian, cyklosilikáty: beryl, cordierit- sekaninait, skupina
turmalínů, inosilikáty: pyroxeny (enstatit, diopsid, hedenbergit, augit), amfiboly (tremolit,
aktinolit, Mg-hornblend, antofylit, glakufán), wollastonit, prehnit, fylosilikáty: muskovit,
biotit, lepidolit, kaolinit, serpentinová skupina, chlority, tektosilikáty: živce (ortoklas,
mikroklin, sanidin, plagioklasy), zeolity (natrolit, stilbit).
G3121,G3121k - Poznávání minerálů a hornin

8. Silikáty
http://www.pinterest.org


8c. Cyklosilikáty
http://www.pinterest.org


chemické složení: XY3Z6(BO3)3(Si6O18) (OH)3(F,OH)
X=vakance,Na, Ca, K
Y=Fe, Al, Mg, Ti, Li, Cu, Zn
Z=Al, Fe, Mg, Cr, V
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 3-3,3 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, růžový, zelený, modrý, červený, hnědý, černý,
Štěpnost – neštěpný, lesk matný až skelný, neprůhledný, průsvitný, průhledný, Tvrdost 7 dle Mohsovy
stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Minerály sk. turmalínu krystalují v trigonální s., odd. ditrigonálně pyramidální. Velmi proměnlivé
chemické složení odrážející podmínky vzniku.
Vzhled v přírodě:
Turmalíny se objevují v prostředí s dostatkem B. V magmatických horninách jsou v granitech
(skoryl-dravit), pegmatitech (elbait, rossmanit, liddicoatit), v metapelitech (skoryl-dravit),
mramorech (dravit-uvit), greisenech (skoryl-dravit), v klastických sedimentech. Tvoří zrna,
grafické srůsty s křemenem a nízce až dlouze sloupcovité krystaly, podélně rýhované, zakončené
bází, romboedry, pyramidami.
8c. Cyklosilkáty – sk. turmalínu

8d. Inosilikáty
http://www.pinterest.org


chemické složení: XY(Si,Al)2O6
X = Na, Ca, Fe2+, Mg, vzácně Zn, Mn, Li
Y= Al, Fe3+, Mg, Mn, Ti, vzácně Cr, Co, Sc, V, Fe2+
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 3,1-3,7 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, šedý, zelený, hnědý, černý, růžový, zelený,
modrý, červený Štěpnost – dobře štěpný dle dvou navzájem téměř kolmých ploch (110+010), lesk matný
až skelný, neprůhledný, průsvitný, průhledný, Tvrdost 6-7 dle Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp
bílý, šedobílý, šedozelený.
Krystalochemie:
Minerály sk. pyroxenu krystalují v monoklinické (CPX) a rombické (OPX) soustavách. Velmi proměnlivé
chemické složení odrážející podmínky vzniku.
Vzhled v přírodě:
Pyroxeny jsou běžným h.m. magmatických hornin (bazaltoidy, gabra, některé syenitoidy, ultrabazika,
spodumen v Li-pegmatitech), dále v metamorfovaných h. (skarny, erlány, pyroxenické ruly), do
sedimentů nepřechází. Běžně se mění na amfibol, popř. m. serpentinové skupiny. Tvoří sloupcovité a
tabulkovité krystaly omezené prizm.plochami a plochami pyramid a bází.
8d. Inosilkáty – sk. pyroxenu
Clinopyroxeny (monoclinické; zkr. CPX)
Egirín, NaFe3+Si2O6
Augit, (Ca,Na)(Mg,Fe,Al,Ti)(Si,Al)2O6
Clinoenstatit, MgSiO3
Diopsid, CaMgSi2O6
Esseneit, CaFe3+[AlSiO6]
Hedenbergit, CaFe2+Si2O6
Jadeit, Na(Al,Fe3+)Si2O6
Jervisit, (Na,Ca,Fe2+)(Sc,Mg,Fe2+)Si2O6
Johannsenit, CaMn2+Si2O6
Kanoit, Mn2+(Mg,Mn2+)Si2O6
Kosmochlor, NaCrSi2O6
Namansilit, NaMn3+Si2O6
Natalyit, NaV3+Si2O6
Omphacit, (Ca,Na)(Mg,Fe2+,Al)Si2O6
Petedunnit, Ca(Zn,Mn2+,Mg,Fe2+)Si2O6
Pigeonit, (Ca,Mg,Fe)(Mg,Fe)Si2O6
Spodumen, LiAl(SiO3)2
Ortopyroxeny (rombické; zkr. OPX)
Hypersthen, (Mg,Fe)SiO3
Donpeacorit, (MgMn)MgSi2O6
Enstatit, Mg2Si2O6
Ferrosilit, Fe2Si2O6
Nchwaningit, Mn2+2SiO3(OH)2•(H2O)

8d. Inosilkáty – sk. pyroxenu
Enstatit
Diopsid
Hedenbergit
Spodumen
Augit
Ferrosilit

chemické složení:      X2Y5(Si,Al)8O22(OH,F.Cl)2
X = vac.,Na, Ca, K, vzácně Li, Pb
Y = Fe2+, Mg, Fe3+ , Al, vzácně Zn, Mn, Ti, Cr, V, Ni
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 3,1-3,8 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, šedý, zelený, hnědý, černý, růžový, zelený,
modrý, červený, Štěpnost – dobře štěpný dle dvou ploch svírajících úhel cca 120 stupňů
lesk matný až skelný, neprůhledný, průsvitný, průhledný, Tvrdost 5-6 dle Mohsovy stupnice,
nemagnetický, vryp bílý, šedobílý, šedozelený.
Krystalochemie:
Minerály sk. amfibolu krystalují v monoklinické a rombické soustavách. Velmi proměnlivé chemické
složení odrážející podmínky vzniku.
Vzhled v přírodě:
Amnfiboly jsou běžným h.m. magmatických hornin (bazaltoidy, gabra, některé syenitoidy, ultrabazika,
holmquistit na kontaktu Li-pegmatitů a okolních hornin), dále v metamorfovaných h. (skarny, erlány,
metabazity s.l.), v alpských žilách, do sedimentů nepřechází. Běžně se mění na chlorit. Tvoří
sloupcovité a tabulkovité krystaly omezené prizm.plochami a plochami pyramid a bází.
8d. Inosilkáty – sk. amfibolu
Rombická série
Antofyllit, (Mg,Mg)7Si8O22(OH)2
Holmquistit Li2Mg3Al2Si8O22(OH)2
Ferrogedrit Fe2+5Al4Si6O22(OH)2
Monoclinická série
Tremolit Ca2Mg5Si8O22(OH)2
Aktinolit Ca2(Mg,Fe)5Si8O22(OH)2
Cummingtonit Fe2Mg5Si8O22(OH)2
Grunerit Fe7Si8O22(OH)2
Hornblend (K,Na)0-1(Ca,Na,Fe,Mg)2
                                                              (Mg,Fe,Al)5(Al,Si)8O22(OH)2
Glaukofán Na2(Mg,Fe)3Al2Si8O22(OH)2
Riebeckit (popř. Crocidolit), Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2
Arfvedsonit Na3Fe2+4Fe3+Si8O22(OH)2
Richterit Na2Ca(Mg,Fe)5Si8O22(OH)2
Pargasit NaCa2Mg3Fe2+Si6Al3O22(OH)2
Winchit (CaNa)Mg4(Al,Fe3+)Si8O22(OH)2
Edenit NaCa2Mg5(Si7Al)O22(OH)2

8d. Inosilkáty – sk. amfibolu
hornblend
Aktinolit
holmquistit
Antofylit
glaukofán
Grunerit

chemické složení:      CaSiO3
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 3 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, namodralý, narůžovělý, Štěpnost – dokonalá dle báze,
lesk matný až skelný, hedvábný až perleťový, neprůhledný, průsvitný, Tvrdost 4,5-5 dle Mohsovy
stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Wollastonit krystaluje v monoklinické s., další polymorfy jsou triklinické, obvykle čistý.
Vzhled v přírodě:
Jde o minerál kontaktních asociací (mramory-magmatity), kde je v asociaci s dalším Ca-alumosilikáty
(epidot, grossular, vesuvian) a kalcitem. Vzácně tvoří sloupcovité a tabulkovité krystaly, obvykle
vláknitý až tence sloupcovitý.
8d. Inosilkáty –    wollastonit      prehnit
chemické složení:      Ca2Al2Si3O10(OH)2
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 2,9 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, zelený, narůžovělý, nažloutlý, Štěpnost –
nevýrazná dle báze, lesk matný až skelný, neprůhledný, průsvitný až průhledný, Tvrdost 6-6,5 dle
Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Prehnit krystaluje v rombické s., mívá příměs Fe a Mg.
Vzhled v přírodě:
Prehnit je typickým minerálem sekundárních mineralizací spojených s hydrotermálními procesy
(zatlačování primárních minerálů za přínosu Ca a vody), charakteristický je pro alpské žíly spolu s
dalšími Ca-alumosilikáty (epidot, clinozoisit, axinit), popř. karbonáty a zeolity. Vzácně tvoří
tabulkovité krystaly, obvykle celistvý, velmi často ledvinité agregáty s radiálně paprsčitou
stavbou.

8e. Fylosilikáty
http://www.pinterest.org


chemické složení: KAl2(Si3Al)O10(OH,F)2
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 2,8 g/cm3, Barva – bílý, šedavý, žlutavý, zelenavý, Štěpnost – dokonalá dle báze,
lesk skelný, neprůhledný, průsvitný, průhledný, Tvrdost 2-2,5 dle Mohsovy stupnice, nemagnetický,
vryp bílý.
Krystalochemie:
Muskovit krystaluje v monoklinické s., často pseudohexagonální. Obvykle čistý, někdy s příměsí Fe,
Mg (celadonitová složka), Na (paragonit. složka), Cr (odr. Fuchsit), B (boromuskovit) aj.
Vzhled v přírodě:
Muskovit je velmi rozšířený minerál, výskyt v některých typech granitů (S-typy), běžný v
pegmatitech, metamorfogenní je v metapelitech (fylity, svory, některé ruly, sericitické břidlice,
kvarcity apod.). Sekundárně zatlačuje plagioklasy (sericit), běžný v klastických sedimentech (i
aleuritech, odolává zvětrávání). Tvoří drobně šupinkaté agregáty (sericit) i automorfně vyvinuté
krystaly v pegmatitech. V metapelitech tence až tlustě tabulkovitý.
8e. Fylosilkáty – muskovit

chemické složení: K(Mg,Fe2+,Al)3AlSi3O10(OH,F)2
4 hlavní koncové členy (viz diagram)
Fyzikální vlastnosti:
Hustota 2,7-3 g/cm3, Barva – hnědý, světle hnědý, červenohnědý, hnědozelený, bronzový, černý
Štěpnost – dokonalá dle (001), lesk skelný až perleťový, neprůhledný, průsvitný, vzácně průhledný,
Tvrdost 2-2,5 dle Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Minerály sk. biotitu krystalují v monoklinické s., odd. prismatické. Proměnlivé chemické složení
odrážející podmínky a prostředí vzniku. Při chloritizaci ztrácí K, při baueritizaci Fe a Mg.
Vzhled v přírodě:
Biotit je významným horninotvorným minerálem granitoidů (od kyselých po intermediální –granity,
granodiority, diority a žilné a výlevné ekvivalenty – aplity, lamprofyry, pegmatity). Běžná součást
metapelitů (fylit, svor, rula) a některých metabazitů, vzácněji v mramorech (flogopit). Tvoří
tabulky, lupeny, lištovité krystaly, vzácněji sloupečkovité pseudohexagonální krystaly. Při
chloritizaci přechází do brnozova až zelena, při baueritizaci bledne barva.
8e. Fylosilkáty – sk. biotitu

chemické složení: (Mg,Fe 2+>Mn,Al, Ni)6(Si>Al)4O10(OH)8
Klinochlor: (Mg5Al)(AlSi3)O10(OH)8
Chamosit: (Fe5Al)(AlSi3)O10(OH)8
Nimit:        (Ni5Al)(AlSi3)O10(OH)8
Pennantit: (Mn,Al)6(Si,Al)4O10(OH)8
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 3-3,5 g/cm3, Barva – šedý, černý, šedozelený, hnědozelený, červenofialový
Štěpnost – dokonalá dle báze, lesk matný až skelný, neprůhledný, průsvitný, vzácně průhledný,
Tvrdost 3 dle Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp šedý až šedozelený.
Krystalochemie:
Minerály sk. chloritu krystalují v monoklinické s., odd. prismatické. Velmi proměnlivé chemické
složení odrážející podmínky a prostředí vzniku.
Vzhled v přírodě:
Chlorit se vyskytuje coby sekundární minerál v magmatitech a metamorfitech, kde zatlačuje primární
minerály (amfiboly, pyroxeny, biotit, granát), běžný je v alpských trhlinách coby práškovité až
kulovité agregáty nebo drobné tabulky (klinochlor), v serpentinitech po ortopyroxenech vyšší obsah
Ni (nimit) nebo Cr (Kämmererit), v sedimentárních Fe-rudách chamosit (někdy oolitcký), v
metamorfovaných Mn,Zn ložiscích pak Pennantit. Většinou jsouchlority masívní.
8e. Fylosilkáty – sk. chloritu
Klinochlor
Klinochlor
Kämmererit
Chamosit

chemické složení:
sk. kaolinitu Al2Si2O5(OH)4 – kaolinit, dickit, halloysit, nacrit
montmorillonit (Na,Ca)0,3(Al,Mg)2Si4O10(OH)2•n(H2O)
Illit (K,H3O)(Al,Mg,Fe)2(Si,Al)4O10[(OH)2,(H2O)]
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 2,5-2,8 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, šedobílý, šedý, zelenavý
Štěpnost – štěpný dle báze, lesk matný až skelný, perleťový, neprůhledný, průsvitný, průhledný,
Tvrdost 1-2 dle Mohsovy stupnice, vryp bílý.
Krystalochemie:
Jílové minerály krystalují v monoklinické, triklincké s. Proměnlivé chemické složení i struktura (v
zásadě vrstvy tetr. SiO4 střídající se z oktaedrickými pozicemi (2:1 – např. montmorillonit nebo
1:1 – např. kaolinit).
Vzhled v přírodě:
Jílové minerály vznikají alteracemi primárních minerálů (např. živců ad.) za přínosu vody a odnosu
alkálií, popř. fylosilikátů přínosem H+.
Tvoří samostatná horninová tělesa (např. přeměnou pyroklastik, granitoidů, rul, arkóz apod.
Makroskopické krystaly tvoří vyjímečně.
8e. Fylosilkáty – sk. jílových minerálů
Dickit
Kaolinit - SEM
Montmorillonit- SEM

chemické složení: (Mg, Fe)3Si2O5(OH)4
8e. Fylosilkáty – sk. serpentinových minerálů


8f. Tektosilikáty
http://www.pinterest.org


chemické složení: KAlSi3O8
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 2,5 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, šedavý, nažloutlý, načervenalý, nazelenalý,
hnědošedý Štěpnost – dokonalá dle báze a plochy (010), lesk matný až skelný, hedvábný, neprůhledný,
průsvitný, vzácně průhledný (adulár), Tvrdost 6 dle Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Mikroklin je triklinický, ortoklas a sanidin monoklinický,  některé K-živce mohou obsahovat příměs
Ba namísto K (hyalofán, celsian), popř. Fe3+ namísto Al, nebo Pb namísto K (amazonit), vzácně Rb
namísto K (rubiklin).
Vzhled v přírodě:
K-živce jsou běžné horninotvorné m. kyselých až. int. magmatických h. (granitoidy, syenitoidy,
pegmatity, aplity aj.), metamorfovaných h. (ortoruly, z metapelitů zejména v rulách). Na alpských
žilách ve formě aduláru. Přechází do klastických sedimentů (droby, arkózy). Přeměňuje se na jíl.
minerály, popř. sericit). Nejč. tabulkovité krystaly, často zdvojčatělé dle karlovarského,
bavenského nebo manebašského zákona, tvoří vyrostlice.
8f. Tektosilkáty – sk. živců – draselné živce

chemické složení: NaAlSi3O8 – CaAl2Si2O8
Řada albit-anortit
Fyzikální vlastnosti:
Hustota kolem 2,6-2,75 g/cm3, Barva – bezbarvý, šedobílý, bílý, narůžovělý, nažloutlý, tmavě šedý s
barvoměnou (labradorit), Štěpnost – dokonale štěpný dle báze a plochy (010), lesk matný až skelný,
neprůhledný, průsvitný, průhledný, Tvrdost 6 dle Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Plagioklasy krystalují v triklinické s., složení se mění od albitu (Ab) do anortitu (An), příměs K
bývá nízká, někdy příměs Sr.
Vzhled v přírodě:
Plagioklasy jsou běžným horninotv. m. magmatických h. (granitoidy, syenitoidy, gabra a jejich
výlevné ekvivalenty), dále v metapelitech (zejm. ruly) a metabazitech (bazické plagioklasy), albit
v alpských žilách. V sedimentech okrajový. Tabulkovité, často zdvojčatělé krystaly, vyrostlice,
přeměňuje se na sericit a jílové m. (kyselé plg) nebo clinozoisit (bazické plg.)
8f. Tektosilkáty – sk. živců – plagioklasy

chemické složení: hydratované alumosilikáty alkalických kovů a kovů alkalických zemin
Fyzikální vlastnosti:
Hustota od 2-3 g/cm3, Barva – bezbarvý, bílý, narůžovělý, nazelenalý, červený, hnědý Štěpnost – v
závislosti na druhu, lesk matný až skelný,perleťový, neprůhledný, průsvitný, průhledný, Tvrdost 4-6
dle Mohsovy stupnice, nemagnetický, vryp bílý.
Krystalochemie:
Zeolity jsou typické různým uspořádáním tetraedrů SiO4 a AlO6 a přítomností velkých strukturních
dutin, navzájem propojených ve kterých jsou molekuly vody a jiných látek. Základní konfigurace jsou
smyčky 4, 5, 6, 8, 10 a 12 tetraedrů. Vzájemně propojené smyčky utvářejí větší a komplikovanější
polyedrické klece. V chemickém složení zeolitů dominuje křemík a hliník, přičemž Al nikdy
nepřevažuje nad Si. V závislosti na jejich poměru v tetraedrických pozicích jsou obsazeny dutiny
ionty Na, Ca, K a Ba.
Vzhled v přírodě:
Zeolity jsou široce rozšířené minerály. V magmatických horninách vzácně primární (např. natrolit v
některých alkalických h. , analcim v těšínitech apod.), běžnější je sekundární jako hydrotermální
produkt alterace primárních minerálů ve vulkanitech (živců, skla atd.), nebo ve výplních dutin ve
vulkanitech (hlavně bazalty), na alpských žilách v metabazitech i metagranitoidech, vzniká i v
sedimentech v zeolitové metamorfní facii nebo při podmořském zvětrávání. Tvoří celistvé agregáty i
v závislosti na druhu krystaly sloupcovité (natrolit, mezolit, skolecit), tabulkovité (heulandit,
phillipsit, thomsonit), dvanáctistěny kosočtverečné (analcim, pollucit) aj.
8f. Tektosilkáty – sk. zeolitů

8f. Tektosilkáty – sk. zeolitů
Natrolit
Heulandit
Stilbit
Harmotom
Thomsonit
Ferrierit