PROGRAMOVÁNÍ V R
•if...else podmínka
•ifelse- alternativa
•Switch
•
•for cyklus
•
•apply funkce
•
•funkce: function() {}
•

if … else podmínka
•if (logická podmínka) {příkaz_1} else {příkaz_2}
•Pozn. složené závorky – pravý Alt + B/N; {}
•
•logická podmínka vrací logickou hodnotu TRUE nebo FALSE, tzn. je-li logická podmínka splněna,
provede se příkaz_1, není-li logická podmínka splněna, je proveden příkaz_2
•
•POZOR! Příkaz else je volitelný, tzn. není nutný:
•if (logická podmínka) {příkaz_1}
•v případě, že logická podmínka vrátí hodnotu FALSE nebude proveden žádný příkaz
•
•
•

ifelse
•if … else bývá většinou součástí větších cyklů (zejména v případě programování)
•ALE osamoceně pracuje s vektory délky 1
•ifelse umožňuje práci s vektory delšími než 1
•Př.:
•

switch
•osamoceně pracuje s vektory délky 1
•
•
•
•
•
•
•v momentě, kdy je zadána hodnota, která neodpovídá textovému řetězci, nebude nic vypsáno
•
•

for cyklus
•v případě, že máme opakovat několik příkazů mnohokrát
•for (objekt in vektor_hodnot) {příkaz 1}
•Př.:
•
•
•
•
•
•
•
•objekt i v rámci for cyklu upravujeme, ale cyklus to neovlivní
•
for(i in 1:3) {print(i^2)}
1   2   3   {print(i^2)}
1
4
9

Uložení výsledku for cyklu
•vektor_pok_1 = c()
•for(i in 1:3) {vektor_pok_1[length(vektor_pok_1)+1] <- i}
•vektor_pok_1
•
•vektor_pok_1 = c() <- délka vektoru je 0
•
•
•1 2 3 {vektor_pok_1[length(vektor_pok_1)+1] <- i^3}
•
•length(0 + 1) = 1;  1
•length(1 + 1) = 1;  8
•length(2 + 1) = 1; 27
•
• vektor_pok_1 <- délka vektoru je nyní 3
•
•
•

•POZOR:
•for(i in 1:3) {vysledek[length(vysledek)+3] <- c(i^3,i-2,i)}
•v tomto případě, se do jedné dimenze snažíme vložit tři hodnoty najednou, resp.:
•vysledek[length(vysledek)+3] = 0 + 3 = 3
•vysledek[3] <- c(1, -1, 1) což NELZE!
•
•Alternativa:
•for(i in 1:3) {
•  vysledek[length(vysledek)+1] <- i^3
•  vysledek[length(vysledek)+1] <- i-2
•  vysledek[length(vysledek)+1] <- i
•  }
•
•Nebo přímo „slučováním“ vektorů, bez length():
•vysledek_2 = c()
•for(i in 1:3){vysledek_2 = c(vysledek_2,i^3,i-2,i)}
•
•

apply
•Funkce aplikuje funkci zadanou parametrem FUN
•
•
•
•
•Např.
•apply(X = ma, MARGIN = 1, FUN = mean)
•apply(ma,1,mean) průměr po řádcích
•apply(ma,2,mean) průměr po sloupcích
•
•Jako parametr FUN lze vkládat i námi vytvořené funkce

Funkce
•nazev_funkce <- function (argument/y) {výraz/skript}
•
•podil <- function(citatel, jmenovatel)
•  { result <- citatel/jmenovatel
•  return(result)
•  }
•
•return() vrátí hodnotu/výstup funkce
•print() zobrazí hodnotu/výstup funkce
•Note: v případě více výsledků:
•return(list(objekt1, objekt2, … , objektN))

•EUKLIDOVSKÁ VZDÁLENOST DVOU BODŮ
•
•x1 <- c(0,0)
•x2 <- c(1,2)
•euc_dist <- function(x1, x2) {
•  sqrt(sum((x1 - x2)^2))
•  }
•euc_dist(x1,x2)
•
•A <- c(0,0,0)
•B <- c(1,2,3)
•
•euc_dist(A,B)