1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. Ekotoxikologie terestrického ekosystému 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posuzování vlivů na životní prostředí OPVK_MU.tif •Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Ekotoxikologie terestrického ekosystému 1.Úvod do ekotoxikologie terestrického ekosystému 2.Toxikant v terestrickém ekosystému 3.Biosystém ve vztahu k toxikantu 4.Expozice terestrického ekosystému 5.Osud toxikantů v terestrickém ekosystému 6.Účinky toxikantu na úrovni organismu 7.Účinky toxikantů na úrovni populace 8.Účinky toxikantů na úrovni ekosystému – energie, hmota 9.Účinky toxikantů na úrovni ekosystému – řízení, vývoj 10.Metodika ekotoxikologického výzkumu • • 3. BIOSYSTÉM brazilie 008 Malárie • • • Závažnost malárie • • • q jedna z nejzávažnějších nemocí na světě q ročně onemocní asi 500 miliónů lidí q úmrtnost asi 1 milión lidí – většinou dětí Závažnost malárie • • • q jedna z nejzávažnějších nemocí na světě q ročně onemocní asi 500 miliónů lidí q úmrtnost asi 1 milión lidí – většinou děti q boj proti malárií – jeden z cílů OSN pro 21. století Původce malárie • • • q původce nemoci – krevní parazitičtí prvoci (r. Plasmodium) q mají složitý vývoj – přenašečem jsou komáři (především r. Anopheles) Rozmnožovací cyklus • komár člověk sliny krvinky játra krev střevo •sporozoidy •oplozená buňka •merozoidy •gametocyty •oplození Léčení malárie • • • q základním lékem – alkaloid chinin q získává se z kůry stromu chinovníku (r. Cinchona) q existuje asi 50 druhů – s různými obsahy chininu Léčení malárie • • • q léky – antimalarika q dnes řada syntetických léků q problémem jsou rezistentní kmeny prvoků (důsledek velké genetické variability) Prevence pro cestovatele • • • •Před cestou: • ØVyhýbat se zemím s vysokým výskytem malárie (zvláště v období dešťů) ØPři těhotenství – velmi zvážit nutnost cesty malárie – riziko pro matku i dítě ØChemoprofylaxe (ochrana léčivými přípravky) - typ a dávkování určuje lékař • Prevence pro cestovatele • • • •Na cestě: • ØVyhýbat se místům s vysokým výskytem malárie ØOblečení pokrývající skoro celé tělo ØRepelenty, případně v kombinaci s insekticidy (na oděv) ØSpaní v uzavřené místnosti ØSítě proti moskytům Prevence pro obyvatele • • • •Boj proti komárům: •vysoušení močálů (název malárie z ital. mall´aria = špatný vzduch) Aplikace insekticidů • • • •Boj proti komárům: •polovina 20. století – insekticidy – DDT •DDT – dichlorodifenyltrichloroetan syntetizován již 1874 (německý chemik Othmar Zeidler) insekticidní účinky - 1939 – Paul Müller Aplikace DDT • • • •DDT •¯ komáři •¯ malárie Aplikace DDT • • • •DDT •¯ komáři •¯ švábi •¯ malárie Aplikace DDT • • • •DDT •¯ kočky •¯ ještěrky •¯ komáři •¯ švábi •¯ malárie Aplikace DDT • • • •DDT • potkani •¯ kočky •¯ ještěrky •¯ komáři •¯ švábi • blechy •¯ malárie Aplikace DDT • • • •DDT • potkani •¯ kočky •¯ ještěrky •¯ komáři •¯ švábi • blechy •¯ malárie • mor • Aplikace DDT • • • •DDT • potkani •¯ kočky •¯ ještěrky •¯ komáři •¯ švábi • blechy •¯ malárie • mor •¯ vosy • Aplikace DDT • • • •DDT • potkani •¯ kočky •¯ ještěrky •¯ komáři •¯ švábi • blechy •¯ malárie • mor > •¯ vosy • housenky •zničené •střechy • Perspektivy • • • q prvoci vykazují velkou odolnost k lékům tvorba rezistentních kmenů Perspektivy • • • q prvoci vykazují velkou odolnost k lékům tvorba rezistentních kmenů q globální změny klimatu se zvyšující se teplotou – se rozšiřuje areál výskytu přenašeče – komára r. Anopheles 3.1. OBECNÉ VLASTNOSTI HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ STRUKTURA SYSTÉMU 1.PRVKY • •C, H, O, N, S, P - základní biogenní prvky •Na, K, Ca, Mg - hlavní kationty •Cl, F, I - hlavní anionty • •řada dalších mikroprvků •Fe součást krevního barviva hemoglobinu •Cu součást enzymů STRUKTURA SYSTÉMU • •2. MOLEKULY • •hlavní skupiny: • bílkoviny (proteiny) • cukry (sacharidy) • tuky (lipidy) • nukleové kyseliny BÍLKOVINA bílkovina CUKR cukr •KYSLÍK •VODÍK •UHLÍK TUKY tuky •KYSLÍK •UHLÍK •VODÍK DNA Dnk STRUKTURA SYSTÉMU •3. ORGANELY buňka buňka buňka buňka buňka STRUKTURA SYSTÉMU •4. BUŇKA - velká schopnost diferenciace buňka STRUKTURA SYSTÉMU •5. TKÁNĚ (PLETIVA) • • EPITELY • • POJIVA (vazivo, chrupavka, kost) • • SVALOVÁ (hladké, příčně pruhované, srdeční) • • NERVOVÁ • • TĚLNÍ TEKUTINY (krev, míza, mezibuněčná t.) STRUKTURA SYSTÉMU •6. ORGÁNY ledviny mozek2 • • STRUKTURA SYSTÉMU •7. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY • •KS – kůže •OPS - opěrná a pohybová •TS - trávicí •DS - dýchací •VS - vylučovací •CS - cévní •NS - nervová •SS - smyslová •ES - endokrinní (žlázy s vnitřní sekrecí) •RS - rozmnožovací STRUKTURA SYSTÉMU •8. ORGANISMUS člověk – jedinec Purkyně 274 STRUKTURA SYSTÉMU •9. POPULACE •= soubor jedinců téhož druhu, které mají možnost pohlavního rozmnožování - lidská společnost • STRUKTURA SYSTÉMU •10. SPOLEČENSTVO (biocenóza) • soubor organismů všech druhů pcháč louka STRUKTURA SYSTÉMU •11. EKOSYSTÉM • základní stavební jednotka přírody • ekosystém = společenstvo + neživé prostředí P1010081 STRUKTURA SYSTÉMU •12. BIOM • • rozsáhlé celky dělené podle makroklimatu • STRUKTURA SYSTÉMU •13. BIOCYKLY • • pevninský • mořský • sladkovodní P1010184 P7190123 P1010444 STRUKTURA SYSTÉMU •14. BIOSFÉRA • soubor všech ekosystémů na Zemi • DVĚ PROTISMĚRNÉ CESTY EXPOZICE A ÚČINKU 2 PROTISMĚRNÉ CESTY • • • •EKOSYSTÉM • •SPOLEČENSTVO • •POPULACE • •ORGANISMUS • •ORG. SOUSTAVY • •ORGÁNY • •TKÁNĚ • •BUŇKA • •ORGANELY • •MOLEKULA 2 PROTISMĚRNÉ CESTY • • • •EXPOZICE • •EKOSYSTÉM • •SPOLEČENSTVO • •POPULACE • •ORGANISMUS • •ORG. SOUSTAVY • •ORGÁNY • •TKÁNĚ • •BUŇKA • •ORGANELY • •MOLEKULA 2 PROTISMĚRNÉ CESTY • • • •EXPOZICE •ÚČINEK • • •EKOSYSTÉM • •SPOLEČENSTVO • •POPULACE • •ORGANISMUS • •ORG. SOUSTAVY • •ORGÁNY • •TKÁNĚ • •BUŇKA • •ORGANELY • •MOLEKULA DIVERZITA VLASTNOSTI •Vlastnosti, které posilují obranu proti toxikantu: •= ty, které zvyšují variabilitu a diverzitu populace • • genetická diverzita • druhová diverzita • věková diverzita • prostorová diverzita GENETICKÁ INFORMACE GENETICKÁ INFORMACE P1010103 •BUK •MECH •CHOROŠ GENETICKÁ INFORMACE sejmout0001 •James D. WATSON •americký biolog •Francis H. CRICK •britský biochemik •1953 – objevení struktury DNA GENETICKÁ INFORMACE Dnk GENETICKÁ INFORMACE • •SPLYNUTÍ JADER •(KARYOGAMIE) •FÁZE •DIPLOIDNÍ •FÁZE •HAPLOIDNÍ •FÁZE •DIKARYOTICKÁ •REDUKČNÍ DĚLENÍ •(MEIÓZA) •SPLYNUTÍ POHLAVNÍCH •BUNĚK (OPLOZENÍ) •2n •n •n + n •OBECNÉ SCHEMA •POHLAVNÍHO •ROZMNOŽOVÁNÍ GENETICKÁ INFORMACE P1010103 •BUK •2n •MECH •n •CHOROŠ •n + n •VĚTŠINU SVÉHO ŽIVOTA PROŽIJÍ •V ROZDÍLNÝCH JADERNÝCH FÁZÍCH Mutace MUTACE •Mutace – chyby v přepisu genetické informace • • • •Mutageny – faktory, které způsobují mutaci např. – ultrafiové záření • radioaktivní záření • chemické látky (alkohol) PROJEV MUTACE •vajíčko •spermie •oplozené v. •1.generace PROJEV MUTACE •vajíčko •spermie •oplozené v. •embryo •1.generace •MUTAGEN • PROJEV MUTACE •vajíčko •spermie •oplozené v. •embryo •dcera •1.generace •2.generace •MUTAGEN • PROJEV MUTACE •vajíčko •spermie •oplozené v. •embryo •dcera •vajíčko •1.generace •2.generace •MUTAGEN • PROJEV MUTACE •vajíčko •spermie •oplozené v. •spermie •embryo •dcera •vajíčko •oplozené v. •embryo •vnučka •1.generace •2.generace •3.generace •MUTAGEN •DEFEKT • 3.2. KLASIFIKACE – ÚROVEŇ POPULACE ROZDĚLENÍ PODLE DRUHŮ (TAXONOMIE) ROZDĚLENÍ DRUHŮ PODLE STAVEBNÍHO PLÁNU Johnsbach • • • • P6250094 ROZDĚLENÍ ORGANISMŮ • • • •2 TYPY ORGANISMŮ •modulární •unitární • ROZDĚLENÍ ORGANISMŮ • • • •2 TYPY ORGANISMŮ •modulární •unitární • • sestaveny z modulů • rostliny, korály • obecně přisedlé organ. • často nelze odlišit jednotlivé jedince MODULÁRNÍ ORGANISMY • • • křídlatka ROZDĚLENÍ ORGANISMŮ • • • •2 TYPY ORGANISMŮ •modulární •unitární • • sestaveny z modulů • rostliny, korály • obecně přisedlé organ. • často nelze odlišit jednotlivé jedince • jednotný plán výstavby • živočichové • obecně pohyblivé organ. • jedince lze odlišit • • ČLOVĚK ROZDĚLENÍ ORGANISMŮ • • • •2 TYPY ORGANISMŮ •modulární •unitární • •regenerace z modulů pohyb (únik z dosahu) • • • obrana proti toxikantům ROZDĚLENÍ DRUHŮ PODLE ŽIVOTNÍHO CYKLU OBDOBÍ ROZMNOŽOVÁNÍ • • ŽIVOTNÍ CYKLUS P3040535 • • ŽIVOTNÍ CYKLUS P3040535 P3040535 • • ŽIVOTNÍ CYKLUS •2 základní faktory: •různé fáze životního cyklu mohou mít různou citlivost i potenciální přístup ke kontaminantům • • • • • ŽIVOTNÍ CYKLUS •2 základní faktory: •různé fáze životního cyklu mohou mít různou citlivost i potenciální přístup ke kontaminantům •délka života určuje potenciální dobu působení kontaminantu • • • • Rozdělení podle četnosti rozmnožování •A) druhy semelparní (monokarpické) • - 1 období rozmnožování, potom hynou • - př. jednoleté rostliny, jepice, saranče • - zranitelné v případě zásahu kontaminantu v citlivém období • • • • Rozdělení podle četnosti rozmnožování •A) druhy semelparní (monokarpické) • - 1 období rozmnožování, potom hynou • - př. jednoleté rostliny, jepice, saranče • - zranitelné v případě zásahu kontaminantu v citlivém období •B) druhy iteroparní (polykarpické) - více rozmnožovacích období, dále přežívají - př. savci, víceleté rostliny - větší pravděpodobnost přežití populace - možnost opakovaného rozmnožování • • • Rozdělení podle synchronizace rozmnožování •(I) všichni jedinci populace najednou - jedno období - dáno především vlivem přírodních podmínek - sezónní chod klimatu v mírném pásmu - vysoké riziko pro populaci • • • • Rozdělení podle synchronizace rozmnožování •(I) všichni jedinci populace najednou - jedno období - dáno především vlivem přírodních podmínek - sezónní chod klimatu v mírném pásmu - vysoké riziko pro populaci •(II) různí jedinci - v různém období, nebo kdykoliv - vliv stálých přírodních podmínek (moře, tropy, …) - nižší riziko pro populaci • • • ŽIVOTNÍ CYKLUS •Kombinací obou faktorů vzniká tabulka: • • pravděpodobnost přežití při vlivu kontaminantu roste semelparie iteroparie roste jedno období (všichni stejně) jednoleté rostliny víceleté rostliny více období (kdykoliv) vzácný typ, př. Octopus cynea člověk tropické stromy • • Obranné mechanismy •Potenciálně nejvíce ohrožené: •= jednoleté druhy se společným obdobím rozmnožování -př. jednoleté rostliny saranče - •Obranné mechanismy: - semenné banky - vegetativní formy rozmnožování - - • • • Obranné mechanismy •Potenciálně nejvíce ohrožené: •= jednoleté druhy se společným obdobím rozmnožování -př. jednoleté rostliny saranče - •Obranné mechanismy: - semenné banky - vegetativní formy rozmnožování - - •Závěr: •stejné mechanismy, které brání populaci před působením jiných ekologických faktorů (sucho, mráz …) jsou využívány i pro obranu proti toxikantům P7130007 PŘÍKLAD: ŠÍDLATEC X DIMETHOAT • • ŽIVOTNÍ CYKLUS X CITLIVOST •Insekticid •DIMETHOAT •ŠÍDLATEC LESKLÝ •Bembidion lampros •X •(inhibitor cholinesterázy) •(brouk, čeleď střevlíkovití) • • ŽIVOTNÍ CYKLUS X CITLIVOST •Insekticid •DIMETHOAT •ŠÍDLATEC LESKLÝ •Bembidion lampros •X •(inhibitor cholinesterázy) •(brouk, čeleď střevlíkovití) •Šídlatec není cílovým škůdcem, jeho ovlivnění je vedlejším efektem zemědělského používání insekticidů. • Mortalita brouků je závislá na termínu provedení aplikace insekticidu. • ŽIVOTNÍ CYKLUS X CITLIVOST •Insekticid •DIMETHOAT •ŠÍDLATEC LESKLÝ •Bembidion lampros •X •(inhibitor cholinesterázy) •(brouk, čeleď střevlíkovití) •Při modelových experimentech bylo zjištěno: • při letní aplikaci se mortalita blížila k 100 % • při podzimní aplikaci byla mortalita cca 50 % •Šídlatec není cílovým škůdcem, jeho ovlivnění je vedlejším efektem zemědělského používání insekticidů. • Mortalita brouků je závislá na termínu provedení aplikace insekticidu. • •Vysvětlení vychází ze znalosti životního cyklu těchto brouků. •(Gyldenkaerne et al.: Chemosphere 41, 1045-1057) ŽIVOTNÍ CYKLUS X CITLIVOST •(Gyldenkaerne et al.: Chemosphere 41, 1045-1057) •ŽIVOTNÍ CYKLUS •ŠÍDLATCE LESKLÉHO •jaro •léto •podzim •zima •Páření a •kladení vajíček •Vývoj larev •Dožívání starých •brouků •Líhnutí mladých •brouků •Přezimování •ve formě •dospělých brouků • •žije 1 rok ŽIVOTNÍ CYKLUS X CITLIVOST •(Gyldenkaerne et al.: Chemosphere 41, 1045-1057) •ŽIVOTNÍ CYKLUS •ŠÍDLATCE LESKLÉHO •jaro •léto •podzim •zima •Páření a •kladení vajíček •Vývoj larev •Dožívání starých •brouků •Líhnutí mladých •brouků •Přezimování •ve formě •dospělých brouků •V LÉTĚ (od poloviny června) • působí na staré vykladené brouky • jen urychluje přirozené vymírání • nízká odolnost - vysoká mortalita • přesto nízký dopad na populaci • (vliv na vajíčka nebyl zjištěn) • •APLIKACE INSEKTICIDU • •žije 1 rok ŽIVOTNÍ CYKLUS X CITLIVOST •(Gyldenkaerne et al.: Chemosphere 41, 1045-1057) •ŽIVOTNÍ CYKLUS •ŠÍDLATCE LESKLÉHO •jaro •léto •podzim •zima •Páření a •kladení vajíček •Vývoj larev •Dožívání starých •brouků •Líhnutí mladých •brouků •Přezimování •ve formě •dospělých brouků •V LÉTĚ (od poloviny června) • působí na staré vykladené brouky • jen urychluje přirozené vymírání • nízká odolnost - vysoká mortalita • přesto nízký dopad na populaci • (vliv na vajíčka nebyl zjištěn) •NA PODZIM • působí na mladé brouky • jsou odolnější – nižší mortalita • ale vyšší dopad na populaci • pokles reprodukčního potenciálu • •APLIKACE INSEKTICIDU • • •žije 1 rok OVLIVŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU • • ŽIVOTNÍ CYKLUS •šlechtění •genetické inženýrství • • • MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ •vlastní •vlastní •tělo matky •tělo matky • • • • MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ •vlastní •vlastní •cizí •tělo matky •tělo matky • • • • • • • • MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ •vlastní •vlastní •cizí •tělo matky •in vitro •tělo matky • • • • • • • • • MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ •vlastní •vlastní •cizí •tělo matky •in vitro •tělo matky • • • • • • • • • • • • MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ •vlastní •cizí •vlastní •cizí •tělo matky •in vitro •tělo matky •jiná žena • • • • • • • • • • • • • • • • MINULOST x BUDOUCNOST •VAJÍČKA •SPERMIE •OPLOZENÍ •DONOŠENÍ •vlastní •cizí •vlastní •cizí •tělo matky •in vitro •tělo matky •jiná žena • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • 3.3. KLASIFIKACE – ÚROVEŇ EKOSYSTÉMŮ Bezjména-1 •Katalog biotopů České republliky •Chytrý, Kučera, Kočí /ed./ •moderní, aktuální publikace (2001) •podle ní probíhá mapování NATURA 2000 •převodní klíč na evropský systém (natural habitat – směrnice 92/43/EHS) •hierarchické uspořádání biotopů •možnost diferencovaného přístupu v EcoRA •popis druhového složení – dominantní i •minoritní druhy – pro volbu endpointů •hodnocení založené na vegetačních. jednotkách, •reprezentuje i spektrum abiotických faktorů •Hierarchie biotopů •formační •skupiny •základní •jednotky •podjednotky • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •V Vodní toky a nádrže •M Mokřady a pobřežní vegetace •R Prameniště a rašeliniště •S Skály, sutě a jeskyně •A Alpínské bezlesí •T Sekundární trávníky a vřesoviště •K Křoviny •L Lesy •X Biotopy silně ovlivněné člověkem •L5 Bučiny •L5.4 Acidofilní bučiny •L Lesy • V - VODNÍ TOKY A NÁDRŽE 1-5rybníček •Přírodní park Východní Krušné hory, rybník na toku Slatina • M - MOKŘADY A POBŘEŽNÍ VEGETACE P1010170 •Rákosina v NPR Novozámecký rybník (okres Česká Lípa) • R - PRAMENIŠTĚ A RAŠELINIŠTĚ suchopýr • •Vrchoviště se suchopýrem pochvatým – Hrubý Jeseník • S - SKÁLY, SUTĚ A JESKYNĚ 19-14 suťová pole na vrch •Suťové pole v PR Špičák – Krušné hory • A - ALPÍNSKÉ BEZLESÍ alpinské bezlesí •Druhově chudý smilkový trávník na vrcholových plošinách Krkonoš u Harrachových kamenů • T – SEKUNDÁRNÍ TRÁVNÍKY A VŘESOVIŠTĚ 16-2 úpolínová louka •Úpolínová louka na úpatí PR Špičák – Krušné hory • T – SEKUNDÁRNÍ TRÁVNÍKY A VŘESOVIŠTĚ pcháč louka •Porost pcháče různolistého – Kamenný Dvůr • T – SEKUNDÁRNÍ TRÁVNÍKY A VŘESOVIŠTĚ P6130064 •Rozsáhlé porosty kavylů – Hadcová step u Mohlelna • T – SEKUNDÁRNÍ TRÁVNÍKY A VŘESOVIŠTĚ P8230203 •Sekundární vřesoviště – Nakléřov (Ústí nad Labem) • K – KŘOVINY 115-bod 32-porost na břehu Vltavy •Mokřadní vrbiny v nivě Vltavy – PP Krňák (Praha) • L – LESY - L1 Mokřadní olšiny P8210246 •Olšina s porosty ostřice řízné – u rybníka Jordán (Hradec Králové) • L – LESY – L2 Lužní lesy P1010142 • •Lužní les v údolí Robečského potoka - Zahrádky • L – LESY – L3 Dubohabřiny P8300316 •Dubohabřinový porost – PP Modřanská rokle – Cholupice - Praha • L – LESY - L4 Suťové lesy PA010411 •KRUŠNÉ HORY, •údolí Rybného potoka • L – LESY – L5 Bučiny • •Acidofilní bučina - Ralsko PB180159 • L – LESY – L6 Teplomilné doubravy • •Moravský kras PA270641 • L – LESY – L7 Acidofilní doubravy • •JEDLOVÁ HORA PA010514 • L – LESY – L8 Suché bory • •Novohradské hory P7210236 • L – LESY – L9 Smrčiny • •Novohradské hory P1010195 • L – LESY – L10 Rašelinný bor P1010071 •Rašelinný bor v PR Borkovická blata (Tábor) • X – BIOTOPY SILNĚ OVLIVNĚNÉ NEBO VYTVOŘENÉ ČLOVĚKEM P6130091 MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP •PŘÍKRÉ SVAHY NAD ÚDOLÍM JIHLAVY P6130087 MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP •JADERNÁ ELEKTRÁRNA DUKOVANY P6130054 MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP •NÁHORNÍ PLOŠINA SE STEPNÍMI POROSTY •(ostřice nízká, kostřava ovčí, křivatec český, divizna brunátná) P6130061 MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP P6130063 P6130064 •VE STEPI SE VYSKYTUJE ŘADA VZÁCNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ •Např. •kavyl tenkolistý (Stipa stenophylla) •kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla) MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP •CHARAKTERISTICKÝM JEVEM V REZERVACI JE VÝSKYT ČETNÝCH •NANISMŮ – TRPASLIČÍCH TVARŮ – ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ, •JAKÉ JSOU PŘÍČINY? P6130060 MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP •HADEC (SERPENTINIT) • • • • • ŠEDOZELENÁ, TMAVĚZELENÁ AŽ ČERNÁ HORNINA • ULTRABAZICKÁ HORNINA • SKLÁDÁ SE Z MINERÁLŮ SERPENTINOVÉ SKUPINY • (NAPŘ. CHRYZOTIL, KTERÝ SE TĚŽÍ JAKO SERPENTINOVÝ AZBEST) • SLOŽENÍ EXTRÉMNÍ NEDOSTATEK DRASLÍKU 0,27 % K2O NÍZKÝ OBSAH VÁPNÍKU 2,84 % CaO • NÍZKÝ OBSAH FOSFORU 0,15 % P2O5 • EXTRÉMNĚ VYSOKÝ OBSAH HOŘČÍKU 32,9 % MgO P6130074 MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP P6130060 P6130074 P6130083 •KLASICKÉ VYSVĚTLENÍ NANISMŮ: CHEMISMUS HADCŮ •XEROTERMNÍ •PODMÍNKY •CHEMISMUS •HADCŮ •INTENZIVNÍ •PASTVA •NA VZNIKU EKOMORFÓZ SE PATRNĚ PODÍLÍ 3 HLAVNÍ FAKTORY 3.4. KLASIFIKACE – ÚROVEŇ BIOMŮ BIOMY • • •BIOMY: • 1.TUNDRA 2.TAJGA 3.OPADAVÉ LISTNATÉ LESY 4.VŽDYZELENÝ SUBTROPICKÝ A TROPICKÝ LES 5.STEP 6.SAVANA 7.TROPICKÝ DEŠTNÝ PRALES 8.POUŠŤ BIOMY - TUNDRA • alpinské bezlesí BIOMY - TUNDRA • •Ekotoxikologická charakteristika: • nízké teploty – studená past pro volatilní org. látky • kumulace umělých radionuklidů v lišejníkách – vstup do potravního řetězce BIOMY - TAJGA • P5080325 BIOMY - TAJGA • •Ekotoxikologická charakteristika: • nízké teploty – vypadání persistentních organických látek z atmosféry • značná citlivost převládajících jehličnanů k acidifikaci • velký potenciální zdroj skleníkového plynu – metanu • velký aktivní povrch biomasy pro záchyt toxikantů • BIOMY - OPADAVÉ LISTNATÉ LESY P1010098 •BUČINA – BROUMOVSKÉ STĚNY BIOMY - OPADAVÉ LISTNATÉ LESY •Ekotoxikologická charakteristika: • blízký kontakt s průmyslovými a zemědělskými zdroji • vysoká spotřeba pesticidů v industriálním zemědělství • vyšší odolnost listnatých stromů vůči imisím • velký aktivní povrch biomasy pro záchyt toxikantů • BIOMY - VŽDYZELENÝ SUBTROPICKÝ A TROPICKÝ LES P1010375 P1010374 •JIHOZÁPADNÍ FRANCIE •POBŘEŽÍ ATLANTIKU • •Lesy s vřesovci a planikou BIOMY - VŽDYZELENÝ SUBTROPICKÝ A TROPICKÝ LES •Ekotoxikologická charakteristika: • časté požáry jako zdroj emisí přírodního původu • destrukce organických látek v půdě při požárech • vyšší teploty – zvýšená volatilizace organických látek • • BIOMY - STEP cizina 5 •MAĎARSKÁ PUSTA BIOMY - STEP •Ekotoxikologická charakterisitka: • nízký podíl srážek při vstupu a pohybu toxikantů • vysoká teplota – zvýšená volatilizace • převaha zemědělského využití – nárůst spotřeby průmyslových hnojiv a pesticidů • vysoká sorpční a akumulační schopnost půdy • nízký aktivní povrch biomasy pro záchyt toxikantů BIOMY - SAVANY žirafy BIOMY - SAVANY •Ekotoxikologická charakteristika: • časté požáry jako zdroj emisí přírodního původu • destrukce organických látek v půdě při požárech • vyšší teploty – zvýšená volatilizace organických látek • • BIOMY - POUŠTĚ Tunis 5 • •POUŠŤ SE SOLNÝM JEZEREM - TUNIS BIOMY - POUŠTĚ •Ekotoxikologická charakteristika: • vysoká teplota, vysoká volatilizace organických látek • velmi nízká sorpční a akumulační schopnost půdy • nepodstatný vliv biomasy na pohybu toxikantů • vysoký podíl větru na přenosu látek • nízký vliv srážek na pohyb toxikantů BIOMY - TROPICKÝ DEŠTNÝ PRALES orangutan 48 BIOMY - TROPICKÝ DEŠTNÝ PRALES •Ekotoxikologická charakteristika: • vysoká teplota – vysoká volatilizace • vysoký podíl srážek na pohybu toxikantů • snížená sorpční a akumulační kapacita půdy • velmi rychlý koloběh biomasy a vázaných toxikantů • velký aktivní povrch biomasy pro záchyt toxikantů • zvýšená reakční rychlost chemické degradace látek 1212569_21823227.jpg logo_mu_cerne.gif 1212570_28446780.jpg Adobe Systems logo_mu_cerne.gif Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Posuzování vlivů na životní prostředí OPVK_MU.tif •Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky