TERMINOLOGIE NEJASNÉ POJMY V OBLASTI CYANOBAKTERIÍ A JEJICH TOXINŮ Blahoslav Maršálek eutrophi scum This is an image from the EPA State Of the Environment Report 2000 showing the affects of Eutrophication on Irish Rivers wp06f10 Nejednotnost pojmů trofie, eutrofizace apod. •Trofie- „úživnost vody“ je stav definovaný parametry jako např: • koncentrace a formy fosforu •množství biomasy na plochu či objem vody •strukturou společenstev, další kriteria (chemická, mikrobiologická) •Eutrofizace (či hypertrofizace) je proces znečišťování živinami a je definovaný intervaly •hlavní rozdíly mezi kategorizací pojmů jsou v: • názvech kategorií (ultraoligotrofie, mezo-eutrofie, polytrofie.. jsou podrobnější) •kvantifikaci – Skandinávie – eutrofie 10-30 (mg/l veškerého fosforu), Japonsko, USA.. •citaci zdrojů – klasickou citaci OECD 1982 lze najít v 3-5 obdobách.... • stupeň trofie oligotrofie mezotrofie eutrofie hypertrofie veškerý fosfor (mg/l) < 15 15 - 50 50 - 200 > 200 chlorofyl a (mg/l) < 3 3 - 7 7 - 30 > 30 průhlednost (m) > 5 2 – 5 0,5 - 2 < 0,5 Kategorizace st. trofie dle koncentrace chlorofylu a dle www.povodí.cz •1. výborná do 2,5 mg.l-1 •2. dobrá 2,5-10 mg.l-1 •3. vyhovující 10-30 mg.l-1 •4. nevyhovující 30-110 mg.l-1 •5. závadná nad 110 mg.l-1 • •Určitě není správné používat pro všechny lokality jednotný termín „eutrofizace“ Vodní květy sinic nejsou jediným možným důsledkem „eutrofizace“ • Podle povahy vodního ekosystému a dané konfigurace vnějších podmínek mohou díky zvýšenému přísunu biodostupných živin dosáhnout dominantního postavení : –1. litorální vláknité řasy –2. vyšší vodní vegetace (submerzní, emerzní, litorální) –3. drobné planktonní řasy, vytvářející opticky homogenní suspenzi (ve vžité české terminologii vegetační zbarvení či vegetační zákal včetně masového rozvoje pikocyanobakterií). –4. vodní květy sinic (koloniální a vláknité) –5. bentické sinice a rozsivky, vláknité bakterie – • Neplatí tedy zjednodušení typu – „eutrofizace“ = vodní květy sinic – Trofizace či „znečištění vody živinami“….? •mluvíme-li o určité lokalitě a neznáme-li hodnoty parametrů trofie, je asi terminologicky čistější používat termín trofizace (na mnoha nádržích jde exaktně vzato o hypertrofizaci) •Česky možná lépe - „znečištění živinami“– tedy v plné souvislosti jde o proces znečišťování povrchových vod živinami. • …a když to doporučujeme- je to srozumitelné? • Algicidy, cyanocidy, cyanostatika… •Nepoučená veřejnost zná většinou pouze termín algicid. •Přípravky, které byly komponovány specielně pro omezení masového rozvoje sinic a řas v přírodních podmínkách označujeme jako algicidy 2. generace (jsou látky cyanocidní a biodegradovatelné) •cyanocidní látky označujeme zpravidla ty látky, které mohou sinice přímo zabíjet •cyanostatické jsou označovány látky, které sinice přímo nezabíjejí, ale zabraňují jejich rozvoji Bioaugmentace… •Bioaugmentace je proces inokulace a podpory růstu specifických mikrobiálních kultur s cílem dosažení výsledků, realizovaných těmito mikroorganismy. Obecně jde o veškeré biotechnologie, které používají kultur mikroorganismů (od sýrů, přes víno, pivo, ale také akcelerované biodegradace při likvidaci toxických látek v podzemní vodě, či na skládkách) • akcelerované mineralizace sedimentů v trofizovaných nádržích, • biotechnologickém ošetření nádrží s masovým rozvojem sinic atd. •Pitoreskní situace nastává, když si někdo začne hrát s tímto slovem (nejčastěji publicisté) a píší o tom, že vědci používají v boji se sinicemi augmentaci. Augmentace je zvětšovací operace používaná nejčastěji v plastické chirurgii a tento termín je běžně používán v souvislosti s plastikou obličeje, nebo zvětšováním prsů. Vědci jsou sice hraví , vášniví a tvůrčí, s VODNÍMI EKOSYSTÉMY však augmentace nemá nic společného.