9. Využití jaderných reakcí pro kvalitativní a kvantitativní chemickou analýzu Neutronová aktivační analýza · nedestruktivní analýza prováděná přímo vložením vzorku do ozařovacího kanálu ozařovacího zařízení (měření lze automatizovat) · využívá se známé jaderné reakce terčového jádra · po aktivaci se analyzuje gama spektrum z přímého ozařování („prompt gama“) nebo se · proměří se radioaktivní charakteristiky nuklidu vzniklého touto reakcí (apod.) --tímto způsobem se identifikuje terčový nuklid · z velikosti aktivity pak lze soudit na kvantitu prvku · k vyhodnocení kvantity slouží standardy o známé hmotnosti, které se ozařují za stejných podmínek Průběh reakce · (n,g) probíhá nejčastěji v jaderném reaktoru (vysoký tok neutronů) · může být použit i jiný zdroj neutronů, pak je ale nutno ozařovat nuklidy s vysokým účinných průřezem · vysoká citlivost (jako důsledek velkých účinných průřezů) · lze analyzovat více složek najednou · gama záření nuklidů vzniklých aktivací se analyzuje polovodičovým detektorem · v případech příliš složitých směsí je nutno vzorek chemicky dělit (extrakce, ionexy aj.) Použití: · stanovení příměsí v čistých materiálech, horninách, kovech aj. · archeologie (obsah stopových prvků umožňuje stanovit původ použitých surovin) · výtvarné umění (cca 1 mg vzorku barvy umožní stanovit různé pigmenty charakteristické pro určité období – lze vyloučit falzifikáty) · kriminalistika Aktivační analýza kladnými projektily Přímá metoda (analyzuje se aktivita vzniklého nuklidu) · jako zdroj projektilů slouží cyklotron · stanovení lehkých prvků (bor v křemíku, kyslík v oceli) ^10B(d,n)^11C ^16O(^3He,p)^18F Metoda okamžitých částic A(x,y)B · analýza je založena na studiu energie a počtu částic y (okamžité částice-vznikají při rozpadu složeného jádra) · používá se pro stanovení stopových množství lehkých prvků ^10B(n,a)^7Li ^6Li(n,a)^3H ^14N(n,g)^15N n-g karotáž (metoda okamžitých částic používaná v geologii) º aktivační analýza uvnitř geologického vrtu Z – zdroj neutronů ….^241Am-Be., ^252Cf M – moderátor D- detektor okamžitého g - záření Z D M