GOS 8
 a) genetické
 např. vyšší úmrtnost mužů (ženy mají nižší úmrtnost a
žijí déle, proto studujeme úmrtnost vždy odděleně za
jednotlivá pohlaví)
 b) ekologické faktory
 např. klimatické podmínky, životní prostředí
 c) socioekonomické
 individuální: životní úroveň, úroveň vzdělání, postoj
ke zdraví, péče o vlastní zdraví a využívání
preventivních opatření, stravovací návyky, výživa,
fyzická aktivita
 vlivy prostředí: úroveň zdravotnictví, dostupnost a
kvalita lékařské péče, rozvoj medicíny a lékařské
techniky, systém zdravotní politiky, systém sociálního
zabezpečení, ekonomická situace
 List o prohlídce mrtvého
 Lékař
 řada charakteristik (vedle identifikačních údajů také rodinný stav,
vzdělání apod.), lékařské osvědčení o příčinách smrti.
 Matrika
 formulář Hlášení o úmrtí,
 Českému statistickému úřadu
 čtvrtletně publikuje absolutní i relativní údaje o zemřelých
 v mezinárodním pohledu Světová zdravotnická organizace.
 HMÚ = Z/P ‰)
 Specifické míry:
 podle věku, vzdělání, povolání…
 vývoj:
 velké výkyvy zvl. v období před demografickou
revolucí – důsledek socioekonomického vývoje
 do 19. století vhodný ukazatel – stabilně kolem 30
‰, pokles od 2. pol. 18. stol. ve Skandinávii,
kolem r. 1800 ve Francii, v 80. letech 19. stol. v ČR
 v současnosti rozdíly cca 5 – 30 %o
 nízké hodnoty ztrácejí vypovídací schopnost (vliv
věkové struktury)
 není v současnosti vhodná charakteristika (vliv
věkové struktury) →
 nutná standardizace
 v každém věku je jiná intenzita úmrtnosti, počet
rizik se mění s věkem
 túx
m,ž = tDx
m,ž / tPx
m,ž
 mužská nadúmrtnost
 nutnost sledovat zvlášť ukazatele pro muže a
ženy
 tabulkový počet zemřelých podle věku
 typická u-křivka
 nejnižší intenzita ve věku 5-10 let
pravděpodobnost úmrtí podle věku
změny řádu vymírání v čase
 Kojenecká úmrtnost ú0 = kú = D0 /N *100
 v prvním roce života, tzn. v průběhu prvních 365 dní života dítěte
 mezinárodní srovnání, vyspělost státu
 Kvocient kojenecké úmrtnosti (kú)
 počet zemřelých do 1 roku života na 1 000 živě narozených v
daném roce.
 novorozenecká, tj. v průběhu prvních 0 - 27 dní
 časná 0 - 6 dní
 pozdní 7 - 27 dní
 ponovorozenecká 28 - 364 dní
 Perinatální úmrtnost 
počet mrtvě narozených a zemřelých v průběhu prvních šesti dnů
života na 1 000 všech narozených (živě i mrtvě)
 řád vymírání určité populace
 základem ukazatele pravděpodobnost úmrtí v jednotlivých
věkových kategoriích
 počet zemřelých / počáteční počet osob vystavených riziku
úmrtí
 od reálné populace k fiktivní tabulkové populaci, která
vychází ze zaokrouhleného počtu narozených (např. 100 000)
 aplikací reálných pravděpodobností úmrtí na tabulkovou
populaci
 prostřednictvím specifických výpočtů tabulkové počty
žijících, zemřelých a zároveň získáváme hlavní výstup
úmrtnostní tabulky, a to
 střední délku života (naději dožití)
 střední délka života (naděje dožití)
 průměrný počet let, které zbývá osobě ve věku x
ještě prožít. Nejčastěji se tento ukazatel uvádí ve
věku 0 let a je označován jako střední délka života při
narození
 e0 neříká nic o skutečné délce života
 normální délka života = modus ê
 dx nejvyšší (umírá nejvíce lidí)
 vývoj v čase není tak dramatický jako u e0
 pravděpodobná délka života
 mediánová hodnota l(x) = ½ l (0)
 maximální délka života
 předpoklad dosažení nejvyššího možného věku při
nejpříznivějších podmínkách
 u člověka je 115–120 let
 Lidský věk se v zásadě neprodlužuje, i dříve se lidé dožívali
věku nad sto let – doklady o tom máme už z antiky.
 faktory:
 příslušnost k sociální vrstvě, stav veřejného zdravotnictví ,
konflikty / války, HIV A TBC, hladomory, kvalita života,
prostředí, strava, fyzická kondice, abusus (kouření,
závislost na alkoholu, lécích, kofeinu apod.) úrazovost
 V předindustriálním období, když někdo přežil pubertu,
měl vysokou pravděpodobnost dožít se stejného věku jako
my dnes, ale v návaznosti na smrtnost mladých byla
průměrná délka života nižší (20–30 let)
 příčina úmrtí
 taková nemoc, která stála na počátku událostí, jejichž
výsledkem je smrt
 klasifikace:
 poprvé ve Francii (1893, J. Bertillon), rozdělení do skupin
 WHO – nyní platí X. revize
 úmrtnost podle podle příčin
 druh speifické úmrtnosti - letalita (smrtnost):
 mt = Mt/St
 příčiny úmrtí a jejich změny v čase:
 v současnosti IV. fáze epidemiologického přechodu (pokles
ischemických chorob, nárůst jiných – zvl. rakoviny)
 otázka tzv. konkurujících si rizik
 rozdíly u různých nemocí (otravy X chřipka)
 nemocnost
 míra incidence = míra onemocnění (mi = B/S %)
 míra prevalence
 zdraví
 stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody
 statistika nemocnosti
 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR) v rámci (NZIS)
 data / údaje epidemiologické, vztahující se k rozšíření onemocnění v
populaci.
 Národní zdravotnický informační systém
 Programu statistických zjišťování MZ ČR (údaje povinně poskytované
zdravotnickými zařízeními formou výkazů),
 Národní zdravotní registry (onkologický, vrozených vad, rodiček,
novorozenců, hospitalizovaných apod.),
 další resortní informační systémy (potraty, údaje z informačního
systému hygienické služby - registr tuberkulózy (TBC), pohlavních a
infekčních nemoci)
 údaje z mimoresortních informačních systémů (informace MPSV, ČSÚ a
Zdravotních pojišťoven)
 prostřednictvím výběrových šetření o zdravotním stavu
 Health Interview Survey, 1993+ / 2500 respondentů
Úroveň plodnosti a její trendy ve světě