•Biotopy ČR • •Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České Republiky. AOPK. •Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2010): Katalog biotopů České Republiky. AOPK. • •Vodní toky a nádrže •Členění: •- eutrofní stojaté vody (rdesty, stulíky, voďanka, lakušník, žebratka) •- oligotrofní stojaté vody • - navápnité (bublinatky, zevar nejmenší, hvězdoš, šídlatka) • - vápnité (parožnatky) •- tekoucí vody (lakušník vzplývavý, stolístek střídavolistý) •- periodicky vysychající nádrže (listonoh, halucha vodní) • •Ekologie: •(viz přednáška dr. Zahrádkové) •- biotopy se vzájemně liší podle obsahu vápníku a živin •- organismy jsou nuceny žít ve vodním prostředí: zdroje (O2, CO2) čerpají z vody. Tyto plyny mají ve vodě kolísavý obsah. V závislosti na pH kolísá poměr CO2:HCO3- (uhličitanová rovnováha). Některé rostliny nedokáží využít HCO3 - pro fotosyntézu. Ztížené dýchání (průduchy jen na svrchní straně plovoucího listu). •- ekologický rozdíl hladina:vodní sloupec •- sezónní změny ve stratifikaci vodního sloupce (sezónní změny teploty a koncentrace živin s hloubkou) •- přítomnost ryb •- kaskádový efekt predace (Sádlo, Storch, str. 43) •Ohrožení: •- zničení biotopů (zasypávání, meliorace, regulace), přerybnění, chov amura, tolstolobika a kachen •- eutrofizace • a) hnojení mrvou: produkce kaprů vzroste 10x, ale prudce klesne biodiverzita • b) splachy z polí -používání herbicidů • v rybnících •- vyhrnování rybníků •- filmování (Plešné jezero) MH0080 •Mokřady a pobřežní vegetace •Členění: •A. rákosiny a vysoké ostřice •nevápnité •vápnité •moc N a P •moc N a P •málo N a P •málo N a P •Carex rostrata, Calla palustris, Comarum palustre •Carex appropinquata •Cladium mariscus •Carex acutiformis •Carex paniculata •Phragmites •Typha •Carex gracilis •slané •Bolboschoenus •Schoenoplectus •Carex otrubae •Členění: • •B. společenstva jednoletých a obojživelných rostlin • sítina žabí (Juncus bufonius), třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), drobné trávy (Coleanthus subtilis), šáchor hnědý (Cyperus fuscus) • Dcp_0665 MH0120 •C. říční náplavy • - štěrkové (židovník německý, Myricaria germanica) • • - bahnité (dvouzubec, rdesno, chrastice) • • - devětsilové lemy (Petasites hybridus) •Ekologie: •- vznikají při zazemňování nebo periodickém „letnění“ vodních ploch •- mohou vzniknout i eutrofizací rašelinišť •- vyžadují trvalé přemokření, ale přežijí suché období v létě: minerální půda, množství živin a podzemní biomasa nedovolí změnu společenstva) •- slané mokřady vznikají na vysýchavých půdách (viz též slané louky) JD_Z88 •Ohrožení: • meliorace, intenzívní rybníkářství, chov drůbeže • „protipovodňová“opatření • šíření invazních druhů a neofytů podél řek • • slané mokřady: vyslazení, eutrofizace •Prameniště a rašeliniště •Členění: •- luční prameniště • •- lesní prameniště • •- subalpinská prameniště (Allium sibiricum, kropenáč Swertia perennis) •- vápnitá slatiniště (Polabské černavy, ostřice davalova) •- rašelinné louky (kosená rašeliniště) •- přechodová rašeliniště (podzemní, minerálně chudá voda, rosnatka okrouhlolistá, klikva žoravina, ostřice šedavá) •- vrchoviště (syceny jen srážkovou vodou; kyhanka sivolistá, rašeliník hnědý, vlochyně bahenní, klikva žoravina) • •pěnovcovo-slatinná. Cratoneuron commutatum, suchopýry, nízké ostřice •nevápnitá. Montia fontana •Pěnovcová. Cratoneuron commutatum •Nevápnitá. Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium •vrchoviště •pěnovcové prameniště •Ekologie: •- vznikají při zazemňování jezer, na pramenech nebo paludifikací •- neúplná živinová recyklace •- limitace živinami (P u vápnitých typů) •- trvalé přemokření: redukční podmínky •- u některých typů extrémní kyselost •- výrazný vliv mechorostů •- druhové složení se mění podél gradientu zásobení minerály a nasycení bázemi: minerotrofie - ombrotrofie, slatiniště - přech.rašeliniště -vrchoviště. •- tento gradient sleduje i přirozená autogenní sukcese 1955 •Ohrožení: •- odvodnění rašelinišť •- těžba rašeliny •- eutrofizace (splachy, atmosférická depozice) •- zalesňování MH0235 •Skály, sutě a jeskyně •Členění: • •- skály a droliny (sleziníky, osladiče, kyvor, bukovník; z cévnatých rostlin např, brukvovité rostliny dvojštítek, řeřišničník), trávy • •- sutě (mechorosty, lišejníky, kapradiny) • •- jeskyně MC376 •Ekologie: • •- převažují kryptogamy •- floristické rozdíly mezi vápnitými a nevápnitými skalami a sutěmi •- specifický teplotní režim sutí (chladný vzduch ze spodu, výhřevný povrch) •- pohyblivost sutí •- extrémní tma v jeskyních MC422 •Ohrožení: •- eutrofizace •- disturbance při přezvěření •- stavba komunikací (versus skály) •- světla lamp ve zpřístupněných jeskyních 102-0287 •Alpínské bezlesí JD_31A •Členění: •- alpínské trávníky, keříčky a sněhová výležiska (plavuník alpský, sítina trojklanná, ostřice Bigelowa, šicha oboupohlavná, sasanka narcisokvětá, vrba laponská) •- vysokobylinné nivy (oměj šalamounek, stračka vyvýšená, úpolín, papratka horská) •- kosodřevina a subalpínské listnaté křoviny (Pinus mugo, Alnus viridis) MH0053 MH0087 •Salix lapponum •Ekologie: • •- azonální tundra •- vysoká nadmořská výška (u nás Krkonoše, Hr. Jeseník, Kral. Sněžník) •- adaptace rostlin: • stálezelenné rostliny • chlupatý povrch, drobný polštářovitý vzrůst (x vítr, zima) • nápadné květy •- endemismus díky izolaci: interglaciální vývoje •- anemoorografické systémy •Ohrožení: • •- sjezdařská lobby •- atmosférické depozice •- přímé působení SO2 •- přezvěření (včetně kamzíka) -eutrofizace, expanze kompetičně • zdatných druhů •- v ČR: globální oteplování MH0061 •Louky, pastviny, vřesoviště •tzv. sekundární trávníky MH0247 •Členění: • • •- mokřadní louky (mokřadní pcháče,Cirsium palustre, blatouch, skřípina) •- aluviální a střídavě vlhké louky (bezkolenec, metlice, psárka, jarva) •- mezofilní a eutrofní louky a pastviny (ovsík, trojštět, poháňka) •- suché trávníky (sveřep, válečka) •- písky (kavyl písečný, smil písečný) •- slané louky (extrémně ohrožené, sivěnka: Glaux, slanobýl) •- vřesoviště (Podyjí, Calluna vulgaris) MC299 •Mokré louky – Calthion MH0113 •Střídavě vlhké přeplavované louky – Deschampsion MH0146 •Střídavě vlhké živinově limitované louky – Molinion •Ovsíkové louky •Arrhenatherion •Suché trávníky – Bromion erecti 101-0109 MC373 •Poháňkové pastviny– Cynosurion MC303 •písky •vřesoviště •slané trávníky DCP_4571 MC325 MC330 •Ekologie: • •- pravidelně sečené nebo pasené (pravidelná disturbance a export živin) •- druhově bohaté x druhově chudé ekosystémy •- druhové složení se mění podél gradientů • vlhkosti • reakce a minerální síly • půdní frakce (písek-jíl) • -problematika lesních • lemů •- stepní otázka LT0046 DCP_4378 •Ohrožení: • •Společenstvo a diverzita louky se mění když se: • •a) nekosí •b) přeorá nebo doseje •c) pohnojí (uměle, depozicí, splachy) • • Zánik luk rozoráním. • DCP_4394 MC418 •Křoviny •Členění: • •- mokřadní vrbiny (Salix cinerea, S. aurita, Frangula alnus) •- vrbové křoviny podél vodních toků (Salix fragilis, S. purpurea) •- vysoké mezofilní a xerofilní křoviny (Cornus mas, C. sanguinea, Crataegus, Prunus, Ligustrum) •- nízké xerofilní křoviny (Cotoneaster, Prunus fruticosa, P. tenella: mandloň, Rosa) • MC234 104-0466 •Ekologie: • •- gradient vlhkosti: dlouhodobě stagnující nebo tekoucí voda až suché půdy. •- hodně světla pro keře, ale v zapojených podrostech chudý podrost •- druhová diverzita menší v zapojených porostech •- u vodních toků jsou nevyvinuté půdy a pravidelné poškozování vegetace štěrkem -gradient step-křoviny-les; • příp. louka-křoviny-les JD_X21 •Ohrožení: •- eutrofizace •- šíření ruderálních a nepůvodních druhů •- kácení křovin pro účely pastvy •- zarůstání lesem -přechod nízkých nezapojených křovin na husté vysoké - invaze (foto: Lycium barbarum) 122-2273 •Lesy 102-0204 •lužní les 107-0789 •bor na písku •Lesy •dubohabřina •teplomilná doubrava •Lesy •acidofilní bučina •horská klenová bučina •Lesy •horská smrčina •suchý bor MH0122 102-0207 •Lesy •rašelinný bor •mokřadní olšina •Členění (viz též Sádlo a Storch obr. str. 73) •u každého typu uvést „ekologii“ a příklad druhů •- olšiny: trvale vysoká hladina spodní vody, nížiny; olše, jasan •- tvrdý luh: střídání záplav a sucha; jilm, dub letní •- dubohabřiny: čerstvo, nekyselo, létem tma, pařezinové hospod; habr •- bučiny: hory, čerstvo až vlhko: buk, klen •- suťové lesy: suť, vlhko, živiny; klen, jilm, lípa •- doubravy: teplomilné a acidofilní: sucho, světlo, nížiny; dub, jeřáb. •- suché bory: snížená konkurence jiných dřevin, sucho, kyselo; b. lesní •- horské smrčiny: hory, vlhko, kyselo, podzol; smrk •- rašelinné lesy (březiny, smrčiny, bory): trvale mokro, rašelina; bříza pýřitá, smrk, borovice lesní, borovice blatka •Ekologie (obecně pro lesy): • •- dlouhý vývoj stromů: zranitelnost na hranici „biomu“: důležité je mikroklima •- specifické mikroklima lesa ve srovnání s okolím •- vliv světla (podrost) •- živiny: recyklace skrz opad (N, P, K, Ca), proplavování z korun •- vliv dekompozice opadu • MC022 •Ohrožení: • •- změna porostu (jehličnany) •- depozice •- přímý vliv SO2 •- kácení, holoruby, težká technika •- chemizace v lesích MC345 •Antropogenní biotopy •Členění: • Červeně jsou vyznačeny biotopy ohrožených druhů •- města a vesnice •- vesnická hnojiště •- intenzívní pole •- extenzívní pole •- intenzívní louky •- ruderální plochy •- paseky a nitrofilní křoviny •- stromové výsadby •- přehrady •- vojenské prostory MC327 Bezlesý kolek, stepní zóna Kazachstánu Březový kolek s Veronica longifolia, V. spuria, Thalictrum simplex, Galium boreale, G. verum etc. „subxerotermní trávník“ „Cnidion“ „Phragmito-Magnocaricetea“ Milan Chytrý Kde se druhy ochranářsky významných luk vzaly? V Pleistocénu a starém Holocénu zde řada z nich rostla, a zemědělství k přežití nepotřebovala. Vidíme to ostatně na současných analogiích. Holocenní vývoj luk a lesů Šluchty se „subxerotermními trávníky“ a ostepněné louky v nivách luhová step Mozaika subxerotermních trávníků a „aluviálních luk“ IMG_3110 Hemiboreální lesy, březové, borové či modřínové, s podrostem subxerotermních praluk v podrostu Produktivní, mezické trávníky lesostepní kontinentální krajiny (Crepidetalia sibiricae) Vysokobylinná popožárová stádia V mezolitu zde už převládaly lesy, ale mnohé byly světlé doubravy. Mezolitici pravděpodobně zakládali požáry, jak je v pylových diagramech vidět ze zastoupení uhlíků a druhů podporovaných ohněm (Calluna, Pteridium – Kuneš et al. 2008 Veget. Hist. Archaeobot. ). Předpokládá se i vliv velkých býložravců, jak naznačují koprofilní houby v profilech. Oba tyto procesy fungovaly velkoplošně, na krajinné úrovni. Vlastně bránily vývoji v souvislý les, udržovaly mozaikovitost. Sukcese byla asi obecně pomalejší než je dnes z důvodu menší koncentrace CO2 v atmosféře (otevřenější průduchy znamenají větší ztráty vody), drsného klimatu (krátká vegetační sezóna) i mělčích půd. Na škále desítek kilometrů čtverečních krajiny porostlé přirozenou vegetací mohly tyto faktory velkou část druhového zásobníku světlomilných druhů udržet. Jak přežily lesnaté fáze Holocénu? © Zdeněk Burian http://www.historiasztuki.com.pl/ © Zdeněk Burian V neolitu tyto procesy vlastně pokračovaly. V neolitických osadách u jezer na severním okraji Alp se našla řada druhů dnešních trávníků (například Campanula glomerata, Achillea millefolium, Sanguisorba minor, Poa pratenis), podobně i v Porýní (Euphorbia cyparissias, Potentilla tabernaemontani, Ajuga genevensis etc.) či jinde v jižním Německu (Alchemilla, Phleum, Rumex acetosella). Předpokládá se, že tehdy šlo o lesní pastvu, jejíž rozsah se postupně rozšiřoval. Světlomilné druhy podporovalo i sklízení letniny a jiné disturbance v souvislosti se zakládáním sídelních enkláv. V pylovém záznamu se někdy ukazuje zřeďování lesa a šíření světlomilných keřů (např. Jamrichová et al. 2014, Holocene, profil Parížske močiare). Ale jinak se neolit v pylových záznamech projevuje jen málo, šlo spíš o udržování krajinné mozaiky s převládajícími (světlými) lesy. Wood pasture provided valuable timber and wood for fuel as well as grazing for livestock. http://www.farm-direct.co.uk/ vrcholy: Centaurea scabiosa, Salvia pratensis, Lotus sp., Gentiana pneumonanthe, Rumex acetosa, Filipendula sp., Chaerophyllum hirsutum, Trifolium badium typ, Potentilla sp., Cirsium sp., plž Vertigo moulinsiana nesnášející pastvu, mech Campylium polygamum Poklesy indikátorů živin nebo pastvy: Urtica dioica, Chenopodiacae, Botryococcus (zelená řasa náročná na fosfor), Sporormiella (koprofilní houba), Orlaya, Juniperus, Rubus, semena Schoenoplectus tabernaemon. Profil Velké Bielice (Partizánske, horní tok řeky Nitry mezi Strážovskými vrchy a Tríbečem), Hájková et al. 2013 Preslia Kosení versus pastva v pylovém záznamu: indikace kosených luk na začátku Hallstattu a zejména v La Téne. V té době i první nálezy „krátkých kos“ ve střední Evropě. Filipendula sp Vývoj luk můžeme sledovat i v paleokologických profilech, například v pylovém diagramu Valašská kolonizace Znamenala odlesnění vyšších poloh a pastvu na hřebenech. Vznikla velká potřeba sena a v té době například vznikly kosené slatinné louky ve své dnešní podobě na místě lesních pramenišť, olšin a slatinných lesů. Podobně vznikla řada kosených luk, asi podobně jako dnes v Rumunsku: buď stálé, kontinuálně kosené louky nebo stěhující se oplůtky v pastvinách. L. Dudová, Mituchovci, nepublikovaný profil L. Dudová, Biele Karpaty, nepublikovaný profil Historie lesních biotopů během Holocénu – pylové diagramy Konec doby ledové - tajga lípa smíšený listnatý les Vznik bučin (doba bronzová a železná) Valašská kolonizace jedlobučiny