Tatranský národný park Tatrzański Park Narodowy 708 + 307 (OP) km2 Vyhlášen 1949 Sídlo správy: Štrba Oficiální web: http://spravatanap.sk/web/index.php 211 km2 Vyhlášen 1955 Sídlo správy: Zakopane Oficiální web: http://tpn.pl/ Biosférická rezervace (1993) TANAP – vymezení, zonace Geomorfologické členění Tater Západné Tatry (Bystrá – 2248 m) Východné Tatry (Gerlachovský štít – 2654 m) Sivý vrch Osobitá Roháče Červené vrchy Belianské Tatry Liptovské Tatry Liptovské kopy Vysoké Tatry Giewont • Gerlachovský štít (2654 m n. m.) • nejvyšší vrchol Karpat (2654 m n. m.) • Vysoké Tatry • Rysy (2503 m n. m.) • Nejvyšší vrchol Polska (2499 m n. m.) Geomorfologické členění Tater • Tatransko-fatranské pásmo jaderných pohoří • Tatrikum – převažují žuly + Liptovské Tatry - ruly, svor, Roháčsko-tatranská zóna • Križňanský příkrov – zpravidla vápnité sedimenty • Chočský příkrov – vzácně, vápence a dolomity • V masivu Osobité ojediněle bazické vulkanity (limburgit) Geologická stavba Subtatranské příkrovy (nasunuty v křídě) Geologická stavba Roháčsko-tatranská zóna Subtatranské příkrovy Geologická stavba Zasadni & Klapyta 2014 • Vápencové a dolomitové okrsky relativně vzácné • Masivy Osobité a Sivého vrchu – Osobitá 1687 m n. m., Sivý vrch 1805 m n. m. • Červené vrchy a okolí – Kresanica 2122 m n. m. + Giewont 1895 m n. m. • Belianské Tatry a okolí– Havran 2152 m n. m. • Ve vápencích Belianských Tater místy kyselé křemencové žíly (tzv. rendy) Mylonitizované žuly • Mylonit – obecný název pro metamorfovanou horninu • Mylonitizace – intenzivní drcení hornin podél tektonických zlomů • Rozdrcení minerálních zrn – jemnozrnná hornina • Metamorfované žuly se zvýšeným obsahem vápníku • Dobrá bioindikace – často nápadné obohacení bioty oproti klasickým minerálně chudým žulám v okolí • Kvetnica, Bielovodská dolina i jinde Reliéf ovlivněný ledovci • V posledním glaciálu asi 150 km2 ledovců, nejdelší 14 km (Bielovodská dolina) • Dodnes pozůstatky • Trogy – ledovcová údolí s „U“ průřezem (většina tatranských dolin) • Kary – kotle vyhloubené ledovci • Plesa – vysokohorská jezera (často v karech) • Morény – kamenité sedimenty uložené ledovcem • Víceletá firnová pole v subniválním stupni • Glacieret – malý podsuťový ledovec • Měděná kotlina, led od posledního glaciálu (až 20 m mocnost) • Zlomiska - stabilizované sutě z velkých balvanů Reliéf ovlivněný ledovci • Vysokohorský kras – nejlepší v Západních Tatrách a Polsku • Asi sto jeskyní, vzácně závrty a škrapy • Belianské Tatry – málo krasových jevů • Přístupná Belianská jaskyňa • Wielka Śnieżna – nejdelší (24 km) a nejhlubší jeskyně Tater a celého Polska • Ledová jeskyně Ľadová pivnica v Belianských Tatrách Krasové jevy Vodstvo • Jižní část odvodňována do Váhu (Černé moře) x sever a východ do Visly (Balt) • Přes sto horských jezer (ples) – zpravidla na dnech ledovcových karů • Největší a nejhlubší jezero na Slovensku – Veľké Hincovo pleso (20 ha, 54 m) • Největší tatranské - Morskie Oko v Polsku (35 ha, 50 m) Poprad Váh Klima • Nejchladnější část Karpat • Dosti vlhké klima – v dolinách místy až 2400 mm/rok (65 % déšť) • Nejvyšší vrcholy – průměrná roční teplota pod 0°C (Lomnický štít -3,8°C) • Větrné podzimy, padavé větry (→ kalamity) • Inverzní situace (hlavně v zimě) Klima • Velký srážkový gradient Zakopane 4.8 Grad C 844 m 1124 mm <- SZ JV -> Liptovská kotlina • 500–900 m n. m. • Glacifluviální a glacigenní sedimenty, vzácně flyš, vápence a sprašové hlíny • Dno kotliny poměrně odlesněné • Fenomén mrazových kotlin • Kontinentálně laděné klima (roční srážky pod 700 mm, jarní mrazíky apod.) • Znám z mnoha pohoří (Alpy, Český masiv, Karpaty, Balkán, Kavkaz i jinde) • Přirozená vegetace – pravděpodobně velká převaha jehličnatých lesů a naopak jen malé zastoupení mezofilních listnatých lesů www.wikipedia.com www.wikipedia.com Vegetace • Lesy asi 60 % rozlohy obou národních parků (zcela převažují jehličnaté) • Ekosystémy nad horní hranicí lesa nejlepší ze Západních Karpat • Horní hranice lesa přibližně v 1600 m n. m. • Snížení horní lesní hranice vlivem člověka (hlavně pastva – např. Belianky) Vegetace a – západ b – střed c - východ Pawlowski 1972 Vegetace a – západ b – střed c - východ Pawlowski 1972 Subnivální Alpínský Subalpínský Supramontánní Montánní • Na kyselu zpravidla smrčiny (často vtroušen modřín) • Sušší smrčiny s borůvkou, Luzula sylvatica – bika lesní, Homogyne alpina – podbělice alpská • Na mírném vlhku vysokobylinné – kapradiny, Cicerbita alpina – mléčivec alpský • Vlhké smrčiny často zamechatělé (rašeliník a další) • Na vápencích bazifilní jedlové smrčiny (Carex alba – ostřice bílá) • Buk skoro chybí (snad kvůli kontinentálnímu klimatu Liptovské kotliny) x S svahy Lesní vegetace Linnaea borealis – zimozel severní • Cirkumpolární boreální keřík • Jehličnaté lesy (smrčiny, porosty borovice kleče) • Kyselé oligotrofní půdy • Potvrzen výskyt na jediné lokalitě ve Vysokých Tatrách a několik v Polsku • Tatry, Alpy, Krkonoše (†), hojněji severní Eurasie i Amerika • Horní hranice lesa většinou kolem 1600 m n. m. • Místy horní lesní hranice snížena pastvou • Na kyselu mohutné porosty kleče místy s limbou a modřínem • Na jejich horní hranici časté porosty brusnic (zejména borůvky) • Na vápencích kleč a listnaté křoviny Subalpínský stupeň • Hojně zejména na silikátech (Západní a Vysoké Tatry) • Vyfoukávané trávníky s Juncus trifidus – sítinou trojklannou • Druhově chudé acidofilní trávníky • Vysokobylinné nivy • Porosty brusnic – Vaccinium spp. a vřesu – Calluna vulgaris • Skalní vegetace s Oreochloa disticha – holnicí dvouřadou Acidofilní alpínská vegetace • Okrsky s vápencovými a dolomitovými substráty, mylonity • Vápnomilná skalní a suťová vegetace • Vyfoukávané trávníky s Carex firma – ostřicí pevnou • Porosty zakrslých vrb se Salix reticulata – vrbou síťnatou • Skalní bazifilní trávníky se Sesleria caerulea – pěchavou vápnomilnou • Vysokohorská bazifilní tundra spíše na hlubších půdách • Vysokobylinné nivy podél potoků Vápnomilná alpínská vegetace • Vysokohorská vápnomilná tundra v Belianských Tatrách • Hojné arktoalpínské druhy s cirkumpolárními areály • Vysokohorské trávníky - Kobresia myosuroides – ostřička myší ocásek, Dryas octopetala – dryádka osmiplátečná, Carex rupestris – ostřice skalní, Astragalus alpinus – kozinec alpský, Lloydia serotina – lilijka pozdní, Vápnomilná alpínská vegetace • Sutě kyselých substrátů (často mírně zazemněné) • Druhově relativně chudé (více acidofilních trav) • Sutě na neutrálních horninách (mylonity, odvápněné vápence) • Druhově bohatá vegetace (lomikameny, Oxyria digyna – šťovíček vysokohorský) • Sutě na vápencích – endemický svaz Papaverion tatrici • Papaver tatricum – mák tatranský, Rumex scutatus – šťovík štítnatý, Cerastium tatrae – rožec tatranský, Pritzelago alpina – řeřuška alpská Vegetace sutí nad horní hranicí lesa • Endemit - vápencové Červené vrchy, vzácně Vysoké Tatry a Veľká Fatra • Pohyblivé sutě na vápencích, vzácně i mylonitech • Taxon z okruhu Papaver alpinum – máku alpského Papaver tatricum – mák tatranský • Nad 2300 m n. m. (v Tatrách pouze kyselé horniny), nízké nezapojené porosty • Místy víceletá firnová pole • Gentiana frigida – hořec ledovcový • Ranunculus glacialis – pryskyřník ledovcový • Saxifraga bryoides – lomikámen mechovitý • Silene acaulis – silenka bezlodyžná Subnivální stupeň Karový fenomén • Kar – ledovcový kotel vzniklý zejména hloubkovou a zpětnou erozí ledovce • Na dně často morény, někdy i jezera • Ve střední Evropě relativně časté v horách, kde byly v glaciálu ledovce • Centra diverzity horských poloh (např. krkonošské zahrádky) Karový fenomén • Anemo-orografické systémy (anemos=vítr) – změna laminárního na turbulentní proudění, pokles unášivé síly větru • Akumulace sněhu, laviny, vyšší letní teplota, import diaspor a živin… • Hercynská pohoří – Krkonoše, Jeseníky, Šumava, Schwarzwald, Vogézy • Alpidy (Alpy, Karpaty, Pyreneje, Kavkaz…) • Velmi bohatá (asi 1400 druhů) • Karpatské endemity –Aconitum moldavicum – oměj moldavský, Campanula carpatica – zvonek karpatský, Pyrola carpatica – hruštička karpatská • Západokarpatské endemity – Delphinium oxysepalum – stračka tatranská, Pulsatilla slavica – koniklec slovenský, Campanula serrata – zvonek kopinatý Květena Endemity Tater - příklady • Poa granitica – lipnice žulová (celé Tatry) od Poa glauca • Poa nobilis – lipnice vzněšená (Vysoké Tatry) od alpsko-pyrenejské Poa cenisia • Poa sejuncta – lipnice osobitá (Osobitá) od Poa glauca • Cochlearia tatrae – lžičník tatranský (celé Tatry) • Euphrasia exaristata – světlík bezosinný (Červené vrchy) od Euphrasia picta • Ranunculus altitatrensis – pryskyřník vysokotatranský (Vysoké Tatry) • Mnoho taxonů z rodu kontryhel (Alchemilla sp.) Cochlearia tatrae – lžičník tatranský • Západní, Vysoké (hojně) a Belianské Tatry • Vysokohorská prameniště, vlhké sutě (hlavně žuly a mylonity) • Naturový druh s malým areálem V Západních Karpatech jen Tatry • Pinus cembra – borovice limba • Gentiana nivalis – hořec sněžný • Artemisia petrosa – pelyněk skalní • Ranunculus thora – pryskyřník ledvinitý • Bellardiochloa violacea – kostřavinec fialový • Blízce příbuzná Pinus sibirica – borovici sibiřské • Tatry, Východní Karpaty, Alpy – relikt glaciálních lesů, zde subalpínský stupeň Pinus cembra – borovice limba • Floristicky nejbohatší část Západních Karpat (vápence, velké rozpětí výšek) • V Západních Karpatech hlavně/jen zde • Arctostaphyllos alpina – medvědice alpská • Chamorchis alpina – vstaváček alpský • Kobresia myosuroides – ostřička myší ocásek • Petrocallis pyrenaica – krasoskalník pyrenejský • Primula halleri – prvosenka Hallerova Floristická specifika Belianských Tater Živý svět tatranských ples • Druhově chudá, ale specifická biota – často značně izolované výskyty • Sparganium angustifolium – zevar úzkolistý • Ranunculus reptans – pryskyřník kořenující (obnažené břehy Nižného Furkotského plesa) • Zrašelinělé břehy zazemňujících se ples – Carex limosa – ostřice bažinná • Přirozeně bez rybí obsádky • Reliktní chladnomilní korýši: • Žábronožka severská • Hrbatka jezerní Sparganium angustifolium – zevar úzkolistý • Cirkumpolární boreální druh (od severní Německa a Polska souvisleji) • Oligotrofní až dystrofní jezera • Koření do hloubky ca 2 m • Na Slovensku jen Západní a Vysoké Tatry, polské Tatry, na Šumavě †, více Alpy Branchinecta paludosa – žábronožka severská • Nejčastější žábronožka tundry a arktických jezer Eurasie a Severní Ameriky • V Tatrách recentně jen Horné Furkotské pleso (na polské straně †) • Význačný glaciální relikt Tater (chybí např. v Alpách) Mokřady pod Tatrami • Slatiniště (Belianské lúky), rašeliniště (hlavně na západě) • Řada vzácných světlomilných druhů (snad glaciálních reliktů) • Cévnaté rostliny – Carex limosa – ostřice bažinná, Pedicularis sceptrum-carolinum – všivec žezlovitý, Polemonium caeruleum – jirnice modrá, • Mechy – Calliergon trifarium, Meesia triquetra • Šneci – Vertigo geyeri – vrkoč Geyerův, V. angustior – v. útlý Pedicularis sceptrum-carolinum – všivec žezlovitý • Euroasijský boreální prvek • Druh minerotrofních slatin • Ve střední Evropě glaciální relikt • V ČR vyhynul (Šumava), na Slovensku hlavně pod Tatrami Glaciální relikty mezi mokřadními mechy • Často druhy bazických slatinišť a slatinišť s kalcitolerantními rašeliníky • Zpravidla velmi citlivé na narušení vodního režimu • Calliergon trifarium – bařinatec třířadý • Meesia triquetra – poparka trojřadá, bipolární areál (např. Austrálie) • Paludella squarrosa – bažiník kostrbatý • Významné zejména vápencové okrsky • Relikt klimatického optima Spelaeodiscus triarius – trojníček tatranský • Vápencové skály • Chondrina tatrica – ovsenka tatranská • Faustina cingulella – skalnatka horská • Relikty glaciální stepotundry na vápencích nad horní hranicí lesa • Columella columella – ostroústka válcovitá • Vertigo modesta – vrkoč severní Měkkýši • Relikt klimatického optima (pravděpodobně přirozený dálkový výsadek) • Slovenský endemický poddruh x ostatní – východní Balkán Spelaeodiscus triarius tatricus – trojníček tatranský Obratlovci • Obojživelníci – čolek karpatský, mlok skrvnitý • Plazi – zmije obecná, ještěrka živorodá • Ptáci • Ptačí oblast • Lesy – datlík tříprstý, datel bělohřbetý, puštík bělavý • Lesní hrabaví - tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní • Skály – orel skalní, bělořit šedý, zedníček skalní • Alpínské bezlesí – pěvuška podhorní, linduška horská Obratlovci • Velké šelmy • Letouni v jeskyních – netopýr severní • Glaciální relikty • Hrabošík tatranský, hraboš sněžný, svišť horský tatranský • kamzík horský tatranský, • Microtus tatricus – hrabošík tatranský • karpatský endemit (Slovensko–Rumunsko) • Chionomys nivalis - hraboš sněžný • Alpy, Tatry i jinde (v ČR chybí) • Nad horní hranicí lesa, hlavně suťová pole • Sicista betulina - myšivka horská • Vlhká místa v horských oblastech • Hory střední Evropy–Sibiř, v ČR hlavně pohraniční hory Tatranské horské myši Kamzík horský tatranský – Rupicapra rupicapra tatrica 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 Kamzík v Tatrách - vývoj velikosti popualce Zdroj dat: wikipedia.sk • Endemický poddruh (Tatry) • Glaciální relikt (v dobách ledových i v nižších polohách) • Endemický poddruh (Tatry + Nízké Tatry) • Kolonie, nory • Zimní hibernace • Glaciální relikt Svišť horský tatranský – Marmota marmota latirostris 19. 11. 2004 • Až 230 km/hod (orkán), 2 hlavní vlny (2, 3) • 120 km2 (2,5 x 50 km) lesních porostů v jižním podhůří Tater silně poškozeno 1915 • Některé části znovu uměle osázeny hlavně jehličnany • Místy – přirozené zmlazení (břízy, smrk, modřín, osika, jeřáb ptačí…) • Pravděpodobně přirozená součást cyklické velkoplošné dynamiky horských lesů (velký vývojový cyklus lesa) 19. 11. 2004 Další environmentální problémy • Přílišná návštěvnost (rušení obratlovců, sešlap, eroze) • Zakládání nových cest v horských lesích • Mokřady pod Tatrami – odvodňování, absence obhospodařování • Znečištění vody v horských jezerech