• 23 národních parků • 9 biosférických rezervací • 122 parků krajobrazowych Polsko Białowieski PN + Belovezhskaya Pushcha NP • NP (1932), BR (1979) • 152 km2 • Sídlo správy: Białowieża • https://www.bpn.com.pl/ • NP (1932), BR (1993) • 1530 km2 • Sídlo správy: Kamyanyuki Vymezení • Ochrana ploché zalesněná krajiny Vymezení • Ochrana ploché zalesněná krajiny • 140-180 m n. m. (Kozia góra 202 m) • Třetihorní sedimenty překryté čtvrtohorními sedimenty • Písky, štěrkopísky, organické sedimenty • Území zaledněno kontinentálním ledovcem v předposledním glaciálu • Kyselé podloží Geologie 3 – říční sedimenty 24 – glacifluviální štěrky a písky (sandr) 28 – glaciální štěrky a písky (till) Geomorfologie • Rovina (140–190 m n. m.) • Severopodleská nížina – Bielská nížina • Stopy po zalednění dodnes v krajině patrné Geomorfologie • Pozůstatky po kontinentálním ledovci • Bludné balvany tvořené často skandinávskými horninami (až 1 m) • Zbytky morén ledovce (písky, štěrky) – hlavně čelní morény • Kamy – protažené kopečky vzniklé ze štěrkopískových výplní puklin v ledovci Skandinávská žula typu rapakivi Klima a vodstvo • Klima relativně kontinentální • Roční srážky asi 600 mm/rok • Průměrné roční teploty 6-7 °C • Chladné zimy • Úmoří Baltu (povodí Wisly, řeka Narew) Historie • Oblast osídlena už v pravěku • 15. stol. – jediné osídlení lesa byl lovecký zámeček Jagellonců • Lovecký revír polský králů • Palivové i stavební dřevo • V 19. stol. pod carským Ruskem • velké odlesňování, požáry • Lesy • Východní konec středoevropských hájů • Chybí buk • Končí na východ dub zimní, jedle bělokorá, břečťan, tis (†) • Poblíž severovýchodní hranice habru obecného Vegetace • Dubohabřiny • Nejrozšířenější vegetační typ NP • Habr, lípa srdčitá, javor mléč, dub letní • Přirozená příměs smrku Vegetace • Mochnové doubravy • Subkontinentální doubravy • Světlé lesy dubu letního • Druhově nejbohatší lesy NP • Písčité vyvýšeniny (morény) s kontinentálními bory • Borůvky, brusinky, Chimaphila umbellata, Peucedanum oreoselinum, Polygonatum odoratum Vegetace • Lesy • Na okrajích rašelinišť rašelinné bory s vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum) • Na vlhkých místech se stagnující vodou mokřadní olšiny (Ribeso nigri-Alnetum) Vegetace • Nelesní • Rákosiny + vodní vegetace • Mokré louky + rašeliniště • Suché trávníky a lemy na kamech Vegetace • 990 druhů (včetně zdomácnělých nepůvodních) • Výrazně ovlivnění severem (boreální) a východem (kontinentální) Květena Betula humilis – bříza nízká • Boreálně-kontinentální druh (v ČR EX) • Okraje vlhkých luk a rašelinišť Dracocephalum ruyshiana – včelník skalní • Kontinentální druh suchých trávníků a světlých lesů • V NP mochnové doubravy • Poměrně bohaté na lesní druhy • Vertigo moulinsiana - vrkoč bažinný • Stále patrný vliv Karpat • Clausilidae – závornatky • Monachoides vicinus – vlahovka karpatská • Druhy horských lesů (Discus ruderatus, Macrogastra latestriata, Vertigo alpestris) Měkkýši Obratlovci • Datlík tříprstý, strakapoud bělohřbetý • Velké šelmy • Los • Zubr Případ zubr • Zubr evropský (Bison bonasus bonasus) • 3 poddruhy – nížinný (přežil), karpatský (†) a kavkazský (+- nepřežil) • Spíše druh polootevřené krajiny (lesní louky pro pastvu) • V Bělověžském pralese zastřelen poslední jedinec ve volné přírodě 1919 • Později už jen jedinci chovaní v zajetí → 1923 založena Společnost pro záchranu zubra → shromážděno posledních 54 jedinců → 7 z nich základ pro obnovu nížinného typu → 1953 už 180 jedinců → od padesátých let reintrodukce v Bělověži Environmentalní problémy • Těžba dřeva • Pokračující ústup světlých doubrav • Přezvěření? Německo • 16 národních parků • Celkem 10 500 km2 • 15 biosférických rezervací • Mnoho velkoplošných chráněných území v nižších kategoriích (Landschaftsschutzgebiet apod.) NP České Švýcarsko a NP Sächsische Schweiz NP České Švýcarsko CHKO Labské pískovce (1972) NP (2000) 79 km2, sídlo správy Děčín http://www.npcs.cz NP Sächsische Schweiz Landschaftsschutzgebiet Sächs. Schweiz (1956) NP (1990) 94 km2, sídlo správy Pirna http://www.nationalpark-saechsische-schweiz.de Vymezení • Součást České křídové tabule • Zcela převažují křemenné pískovce křídového stáří, zpravidla kyselé • Vzácně se objevují průniky třetihorních neovulkanitů – čedič a znělec • V kaňonu Labe se řeka místy proerodovala na krystalické žulové podloží • Z čtvrtohorních sedimentů jsou významná ložiska rašeliny Geologie Geologie Geomorfologie • Největší skalní brána ve střední Evropě – Pravčická brána (26x16 m) • Největší pískovcový kaňon v Evropě – průlom Labe Děčín–Pirna Pískovcový ekofenomén • Fenomén pískovcových skalních měst • Česká křídová tabule • Kvádrové pískovce křídového stáří • Horizontálně uložené sedimenty s vertikálními puklinami • Tři hlavní směry odlučnosti – odlučují se kvádry • Křemenná zrna slepená Si, Fe či vzácně i vápnitým tmelem • Dobře rozpadavé a propustné pro vodu • Pískovcový pseudokras – členitý erozně-denudační reliéf na více úrovních • Voštiny a skalní mísy • Převisy, skalní brány, skalní hřiby, skalní města • Jeskyně, závrty, ponory a vyvěračky Pískovcový ekofenomén Česká křídová tabule Pískovcový ekofenomén Brno Českosaské Švýcarsko Lužické hory Dokesko Broumovsko/Gory stolowe Kokořínsko Český ráj Maštale Pískovcový ekofenomén • Pískovcový pseudokras – další geologická specifika • Fulgurity (bleskovce) – útvary vzniklé roztavením písku po úderu blesku • Železivce (železité pískovce) – souvislost s vulkanismem, při průniku magmatu pískovci se železité roztoky dostaly do puklin v hornině • Krajiny zpravidla lesnaté s členitým reliéfem, málo osídlené • Rozčleněné pískovcové plošiny, stolové hory, vzácně i průniky neovulkanitů • Řídké osídlení • Vysoká diverzita stanovišť (výslunné skalní hrany vs. inverzní rokle) • Obvykle kyselé půdy náchylné k podzolizaci Pískovcový ekofenomén Pískovcový ekofenomén • Kyselé bory na skalách, smrčiny na chladných údolních dnech • Kyselé bučiny a doubravy Pískovcový ekofenomén • Olšiny, smrčiny a rašeliniště na mokrých dnech roklí Pískovcový ekofenomén • Ale – vápnité pískovce (Hradčanské stěny, Kokořínsko i jinde) často mnohem druhově bohatší bazifilní společenstva • Zpravidla chudá acidofilní květena, šnečena fragmentárně vyvinuta • Ale – asi to tak nebylo v celém holocénu • Ložkova „Lužická katastrofa“ – „náhlé“ okyselení pískovcových oblastí v době bronzové Pískovce v tureckém pohoří Taurus - jedna z možných analogií pískovcových skalních měst před acidifikací (Pokorný 2011) Pískovcový ekofenomén Pískovcový ekofenomén • Rašeliništní keř rojovník bahenní (Rhododendron tomentosum) i na skalách • Druhy otevřených kyselých písčin – tráva Corynephorus canescens paličkovec šedavý, jednoletka Spergula morisonii – kolenec Morisonův • Horské druhy – inverzní rokle, nejvýše položená pískovcová města v Sudetech • Athyrium distentifolium – papratka alpínská, Viola biflora – violka dvoukvětá, častěji např. horské plavuně – Lycopodium annotinum – plavuň pučivá, Huperzia selago – vranec jedlový • Atlantské druhy – oceanické klima – Blechnum spicant – žebrovice různolistá Klima a vodstvo • Průměrné roční srážky 700–800 mm, v roklích významné horizontální srážky • Během vegetačního období vyrovnané srážky – vyšší oceanita klimatu • Průměrné roční teploty 7–8 °C • Výrazná klimatická inverze hluboce zařezaných údolí • Celé území odvodňuje Labe (Severní moře) • Lesnatost přesahuje 90 % • V květeně převládají acidofyty, spíše s oceánickou tendencí rozšíření • Květena spíše chudší (ale obohacují ji bazické substráty) • Bohatá květena mechorostů – asi 300 druhů, z toho 70 červenoseznamních • V roklích horský Polytrichum alpinum – ploník alpínský či oceanický prvek Plagiothecium undulatum – lesklec čeřitý • Invazní mech z jižní polokoule – Campylopus introflexus – křivonožka vehnutá Květena a vegetace • Na pískovcích dnes převládají jehličnaté lesy včetně kulturních borů a smrčin • Acidofilní (místy reliktní) bory – borůvka, vřes, mechy… • Acidofilní bučiny a doubravy – jen vzácně • Květnaté bučiny a suťové lesy na neovulkanitech a žule • Reliktní podmáčené smrčiny na dnech roklí, rašelinné bory kolem rašelinišť Lesní vegetace • Otevřené písčiny a vřesoviště – místy primární bezlesí • Rašeliniště místy vrchovištního charakteru (ombrotrofní) • Skalní vegetace – zpravidla chudá na cévnaté rostliny (kyselo, snadná erodovatelnost pískovce) x dost mechorostů Nelesní vegetace Náplavy Labe • Specifický případ primárního bezlesí – v ČR unikátní • Pravidelné disturbance a přesun substrátového materiálu • Náplavy s jednoletkami – Corrigiola littoralis – drobnokovět pobřežní, Lindernia procumbens - puštička rozprostřená (jen N), Pulicaria vulgaris - blešník obecný • Bahňáci - pisík obecný, kulík říční Corrigiola litoralis – drobnokvět pobřežní • Světlomilná jednoletka štěrkopískových substrátů • Periodicky pohyblivá vodní hladina • V ČR dnes jen zde, dále na SZ a Z častější • Vlhké klima, členitý reliéf, geografická poloha – vysoké zastoupení oceánických druhů • Často v roklích s vysokou vzdušnou vlhkostí a větší teplotní stabilitou – Blechnum spicant – žebrovice různolistá, Chrysosplenium oppositifolium – mokrýš vstřícnolistý • Dva druhy kapradin z oceanické čeledi Hymenophyllaceae - blánatcovité Ocenické druhy Trichomanes speciosum – vláskatec tajemný • Velký areál v oceanické Evropě a Makaronésii, naturový druh • Ve střední Evropě pouze gametofyty v pískovcových jeskyních • U nás nalezen až v roce 1993 (České Švýcarsko), postupně další lokality Hymenophyllum tunbrigense – blánatec kentský • Drobná kapradina hyperoceanických oblastí celého světa • Historicky a izolovaně v Českosaském Švýcarsku • V ČR jen zde a nejistě (Edmundova soutěska, literární údaj z pol. 19 stol.) • Na německé straně vyhynul ve 40. letech 20. století • Šneci • Pískovce druhově velmi chudé (často jen „naháči“ na houbách) • Do suťových lesů na čediči zasahuje atlantská závornatka černavá (Clausilia bidentata) • V inverzních roklích horští brouci – karpatský nosatec Plinthus tischeri • Koník jeskynní • První nález na sever od Alp a Balkánu • Pískovcové jeskyně a štoly Bezobratlí • Ryby • Reintrodukce lososa obecného do říčky Kamenice • Obojživelníci • Atlantský čolek hranatý (literární údaje) • Ptáci • Největší středoevropská populace sokola stěhovavého • Skalní druhy – rorýs obecný, výr velký • Savci • Bobr evropský, vydra říční • Introdukovaná malá populace kamzík horského • Vzácně rys ostrovid Obratlovci • Celoplošní invaze severoamerické Pinus strobus – borovice vejmutovky • Výstavba plavebních stupňů a další úpravy toku Labe – hrozící zánik unikátních poříčních ekosystémů Environmentální problémy