• 10 národních parků • 6 biosférických rezervací • 39 CHKO („tájvédelmi körzet“) Maďarsko Maďarsko • NP vznikl v roce 1997 spojením NP Pilis (taky BR) a NP Bözsöny • 603 km2 • Sídlo správy: Esztergom • http://www.dinpi.hu/ • Na Slovensko CHKO Burda (návrh) NP Duna-Ipoly NP Duna-Ipoly • Ochrana přírody Maďarského středohoří • Velmi pestrá geologie (dolomity, vápence, vulkanity, spraše…), členitý reliéf Zadunajské středohoří Předdunajské Středohoří (Bozsóny, Mátra, Bükk…) Vymezení Nezider Balaton Budapest Bratislava Velká uherská nížina (Alföld) Malá uherská nížina Sopečná Matra s vrchem Kekes (1015 m) Lesnaté vápencové pohoří Bükk Vulkanická stolová hora Badacsony hegy nad BalatonemDolomitové svahy v pohoří Vertes Krajiny Maďarského středohoří • Tři pohoří • Börzsöny (Csóványos 938 m) + Burda (395 m) • Visegrádské kopce (Dobogó-kö 700 m) • Pilis (Pilis – 756 m) Vymezení Dunaj 110 m n. m. Geologie • Komplexní geologická stavba • Visegrádské kopce, Börzsöny, Burda – třetihorní neovulkanity (andezit, dacit) • Pilis – triasové vápence a vzácně i dolomity • Na úpatí sprašové návěje (hlavně na západě Piliše a Burdy) • Mocné aluviální sedimenty Dunaje (písky, štěrkopísky) Geologie 10 – vápenec a další sedimenty 11 – pískovec, slepenec 13 – andezit, dacit 15 - pískovec, slepenec 26 – vápenec dolomit Neovulkanitový ekofenomén • Specifický reliéf krajin budovaných neovulkanity • Různě minerálně silné, různá teplota tuhnutí (-> reliéf) • Spíše kyselé – andezit, dacit, ryolit, znělec • Spíše bazické – čedič a od něho odvozené • Lávové tabule, svědecké vrchy, vulkanické kužely, skalní věže, lakolity Neovulkanitový ekofenomén • Ve střední Evropě: • Český masiv • Jižní okraj vnitřních Karpat (Balaton-Rumunsko) • Ojediněle jinde (Štýrsko, Německo - Eifel, Hegau, Vogelsberg) Skalní věžedroliny Stolové horyVulkanické kuželyVulkanické suky Maarová jezera Neovulkanitový ekofenomén • Specifický reliéf krajin budovaných neovulkanity • Velmi členitý terén a minerální síla podkladu • Rozmanité primární bezlesí • Droliny • Skalní vegetace • Řídké lesy Neovulkanitový ekofenomén • Specifický reliéf krajin budovaných neovulkanity • Velmi členitý terén a minerální síla podkladu Údolní ekofenomén • Hluboké údolní zářezy v jinak reliéfově nevýrazné krajině • Typicky Český masiv, vzácně rozlišován i jinde (popsán z Vltavy) • „Hory naruby“ • Meandrující řeka – členitý terén se skalnatými svahy, různé expozice svahů, často i pestrá geologie • Velmi rozmanitá vegetace, květena i fauna • Údolní dna s pod/horskými druhy, lužní a suťové lesy • Skalnaté svahy, podle expozice teplejší či chladnější • Horní hrany skal – často přirozené bezlesí Údolní ekofenomén • Velmi rozmanitá vegetace, květena i fauna • Údolní dna s pod/horskými druhy, lužní a suťové lesy • Skalnaté svahy, podle expozice teplejší či chladnější • Horní hrany skal – často přirozené bezlesí • Migrační koridor • V ČR zejména řeky JZ Moravy (Dyje, Oslava, Rokytná…) + Vltava, vzácně jinde • V Rakousku typicky Wachau (průlom Dunaje Českým masivem) • V Maďarsku průlom Dunaje Maďarským středohořím Údolní ekofenomén Geomorfologie • Vulkanický reliéf Börszöny a Visegrádských kopců • Krasové jevy (Pilis) • Jeskyně, škrapy Klima, vodstvo • Teplé a ne moc suché klima v nejnižších polohách • Spíše chladné a relativně vlhké podhorské klima ve vyšších polohách • Průměrná teplota 5–11 °C (nejteplejší část Slovenska) • Roční srážkové úhrny 600–800 mm • Odvodňováno Dunajem Lesní vegetace • Zcela převládají polo/přirozené lesní porosty • V nižších polohách plošně dubohabřiny, výše bučiny • Skalnaté svahy • Výslunné svahy s teplomilnými doubravami a porosty jasanu zimnáře • Stinné svahy se suťovými lesy • Specifické vrcholové lesy Lesní vegetace • Bučiny a dubohabřiny většinou květnaté • V jarním aspektu Helleborus purpurascens – čemeřice nachová • Často převládá Carex pilosa – ostřice chlupatá Lesní vegetace • Suťové lesy – květnaté jižní typy • Scrophularia vernalis – krtičník jarní, Staphylea pinnata – klokoč zpeřený, Oryzopsis virosa – rýženka zelenavá Lesní vegetace • Výslunné svahy s řídkými teplomilnými lesy • Na vulkanitech mírně kyselé doubravy často s Genista pilosa – kručinkou chlupatou • Na vápencích porosty dubu šipáku a jasanu zimnáře Fraxinus ornus – jasan zimnář • Submediteránní a spíše bazifilní stromek • Výslunné skalnaté svahy, jižněji i mezofilní lesy • Od slovenských Malých Karpat na jih • Slovensky jaseň mannový Lužní lesy podél Dunaje • Písčité a štěrkopísčité sedimenty, často zaplavované • Zachovány spíše měkké luhy podél toku (vrby, topoly) – např. Szentendré-sziget • V podrostu teplomilné a vlhkomilné druhy • Leucanthemella serotina – luhovnice pozdní • Leucojum aestivum – bledule letní • Viola elatior – violka vyvýšená • Vitis sylvestris – réva lesní Lužní lesy podél Dunaje • Význačný fenomén Maďarského středohoří • Typicky na vrcholových plošinách ohraničených ze všech stran strmými svahy • Přechod - výslunné svahy s teplomilnými doubravami a stinné s dubohabřinami a suťáky • Zpravidla na vápencích (vzácně dolomit) Vrcholové lesy • Druhově pestré stromové patro – duby (často cer), jasan zimnář, javory • V bylinném patře několik ekologických skupin • Mezofilní lesní druhy dubohabrových hájů i suťových lesů • Druhy teplomilných doubrav • Specialisté vrcholových lesů – Veratrum nigrum – kýchavice černá, Aconitum anthora – oměj jedhoj, Waldsteinia geoides – mochnička kuklíkovitá, Serratula lycopifolia – srpice karbincolistá –, Muscari botryoides – modřenec širolistý… Vrcholové lesy Vrcholové lesy na Piliši Vápnomilná vegetace skal a skalních stepí • Vápencové skály a skalní stepi lemující masiv Piliše • Hornungia petraea – řeřišník skalní • Lactuca perennis – locika vytrvalá • Papaver maculosum – mák bělokvětý • Smyrnium perfoliatum – tromín prorostlý • Spiraea media – tavolník prostřední • Dobře vyvinuta ve Višegrádských kopcích, Kováčovskách a v průlomu Dunaje • Hlavně druhy snášející/vyhledávající kyselé substráty • Asplenium septentrionale – sleziník severní • Genista pilosa – kručinka chlupatá • Sempervivum matricum – netřesk matranský Vegetace vulkanických skal a skalních stepí Vegetace sprašových stepí • Zejména západní úpatí Piliše a Kováčovek • Astragalus exscapus – kozinec bezlodyžný • Taraxacum serotinum – pampeliška pozdní • Crepis pannonica – škarda panonská Květena • Velmi bohatá • Endemické druhy • Ferula sadleriana – ločidlo Sadlerovo (peripanonský endemit na vápencích) • Minuartia frutescens – kuřička keříčková (peripanonský endemit na vulkanitech) • Rosa sancti-andreae – růže svatoondřejská („kulturní“ endemit) • Colchicum arenarium – ocún písečný (endemit panonských alkalických písků) • Achillea horánszkyi – řebříček Horánszkého („snad“endemit Visegrádských kopců) • Helleborus purpurascens – čemeřice nachová (zde izolovaně, jinak hlavně V Karpaty) Květena • Mnoho jižních druhů, některé na severní hranici rozšíření: • Končí Colutea arborescens – žanovec měchýřník, Sternbergia colchiciflora – lužanka ocúnokvětá, Serratula radiata – srpice, • Maďarským středohořím až sem vyznívají východoaplské prvky • Cyclamen purpurascens – brambořík nachový, Lamium orvala – hluchavka šalvějová • Některé horské druhy od severu v návaznosti na Karpaty • Carduus collinus – bodliak kopcový Sternbergia colchiciflora – lužanka ocúnokvětá • Teplomilný podzimní geofyt • Živinami bohaté lesy • Od jižního Slovenska na jih • Jedno z center diverzity šnečeny v Maďarsku (členitý reliéf, vápnité substráty, vyšší teploty, refugia?) • Hauffenia kissdalmae – (Snad) endemit podzemních vod vulkanického Bözsönye • Teplomilné druhy různých biotopů • Lozekia transsilvanica – vojenka sedmihradská • Tandonia budapestensis – plžice štíhlá • Zebrina detrita – láčník stepní Malakofauna Druhová bohatost měkkýšů (zrno 10x10 km); Sólymos & Fehér 2005. Rozšíření rodu Hauffenia v Evropě (Chybí výskyt na Slovensku). Lozekia transsilvanica – vojenka sedmihradská • Teplomilný druh jižních Karpat a Maďarského středohoří (včetně Slovenska) • Suťové lesy • Různé substráty (vápence, vulkanity) • Druhy velkých řek • Theodoxus danubilis, T. transversalis a T. fluviatilis – zubovec dunajský, z. pruhovaný a z. říční • Fagotia acicularis a F. esperi – fagotka ostrá a f. skvrnitá • Borysthenia naticina – točenka říční • Tři druhu velevrubů a tři druhy škeblí Malakofauna • Invazní měkkýši v Dunaji • Corbicula fluminea – Korbikula asijská • Dreissena polymorpha a D. rostriformis – slávička mnohotvárná • Potamopyrgus antipodarum – písečník novozélandský • Sinanodonta woodiana – škeble asijská Malakofauna • Plazi • Ještěrky – včetně zední a zelené, krátkonožka evropská • Slepýš křehký, užovka stromová • Ptáci – ptačí oblast • Savci – rys ostrovid, kočka divoká, bobr evropský Obratlovci Krátkonožka evropská • Jediný původní scinkovitý plaz (Scincidae) ve střední Evropě • Ve střední Evropě v Panonii rozlišen poddrud fitzingeri (HU, J SK, S Srbsko) • Centrum rozšíření ve Středozemí a na Balkáně • Snad už pohřbený záměr na dunajský plavební stupeň Nagymáros • Výsadby jehličnanů Environmentální problémy