NP Hortobágy NP Kiskunsági Molnár et al. 2018 NP Hortobágy • NP (1973), BR (1999) • 820 km2 • Sídlo správy: Debrecen • http://www.hnp.hu/ Vymezení • Ochrana slané puszty - plochá a často zasolená krajina s pastvinami a jezery • Nejrozsáhlejší komplex vnitrozemských slaných trávníků v Evropě • Měkké třetihorní sedimenty Panonského moře (jíly, slíny apod.) • Na nich vyvinuté zasolené půdy (solončaky i slance) • Místy překryty návějemi kvartérních spraší Geologie • Rovina (70–90 m n. m.) • Ještě v pol. 19. stol velká část zaplavována • Specifická mikrotopografie Geomorfologie suchovlhko Klima a vodstvo • Klima relativně kontinentální • Roční srážky asi 570 mm/rok • Průměrné roční teploty 9–10 °C • Chladné zimy • Plochá pustza – rozvodí Tisa vs. Körös • Kanál Hortobágy-Berettyó • Tisza-tó Historie • Poslední glaciál • Chladná step, místy zasolená • Boreální lesy (borovice, smrk, bříza) v aluviích • Začátek holocénu: rychlé šíření dubu letního, lísky, jasanu, lípy • Klimatické optimum: hajní vegetace v nivě Tisy (vč. habru a buku) • Kolem 3000 BP • Ústup lesů • Indikátory pastvy a lidské přítomnosti (obilniny, druhy sídlišť) • Později další zintenzivnění pastvy Historie • Kultura Yamnaya • Kurgany • Dodnes jen malé pozůstatky světlých doubrav s dubem letním: • Panonské doubravy s javorem tatarským na spraších • Iris aphylla – kosatec bezlistý, Polygonatum latifolium – kokořík širolistý, Phlomis tuberosa – sápa hlíznatá, Doronicum hungaricum – kamzičník maďarský • Subhalofilní doubravy na mírně slaných půdách (Galatello-Quercetum) • Galatella punctata – hvězdnice tečkovaná, Peucedanum officinale – smldník lékařský Lesní vegetace Acer tataricum – javor tatarský • Kontinentální druh mezofilních i sušších lesů (doubravy, tvrdé luhy) • Od Bratislavi po Ural • Měkké luhy podél toku s vrbami, topolem černým a topolem bílým • Tvrdé luhy dále od toku s dubem letním, jilmem vazem, jasanem úzkolistým, v podrostu jarní geofyty (bledule letní, dymnivky, křivatce, ladoňky…) Lesní vegetace • Submediteránní druh lužních lesů • Ve střední Evropě hlavně Panonie Leucojum aestivum – bledule letní Nelesní vegetace • Původ pusty • Z části zřejmě přirození zasolené a sprašové trávníky • Velmi dlouhá kontinuita bezlesí (minimálně od poslední doby ledové) • V minulosti také obrovské Hortobágyské mokřady • Lesy zřejmě jen na méně zasolených místech – slané světlé doubravy nebo světlé sprašové doubravy • Člověkem osídlena v pravěku (trvale zřejmě od neolitu) – vykácení doubrav, rozšíření pastvin a trávníků Nelesní vegetace • Tři hlavní druhy zdejší pusty podle ovlivnění podzemní vodou a solemi: • Alkalická (zasolená, spíš vlhčí) • Sprašová (neslaná, spíš sušší) • Mokřadní (dočasně zaplavovavá) slano sucho neslano vlhko • Slaná pusta • Porosty sukulentních halofytů a jednoletých trav na dnech vysychajících slaných jezer • Vhlké slané louky a pastviny s Juncus gerardii – sítinou Gerardovou • Slané stepi s Artemisia santonicum – pelyňkem slanomilným Nelesní vegetace Foto Štěpánkovi Nelesní vegetace • Vlhká pusta – rákosiny a porosty vysokých ostřic ve vlhkých sníženinách • Vhlké a často mírně zasolené nivní louky v nivě Tisy (svaz Beckmannion) • Armoracia macrocarpa – křen velkoplodý • Beckmannia eruciformis – housenkovce zduřelý • Clematis integrifolia – plamének celolistý • Iris spuria – kosatec žlutofialový Foto Štěpánkovi • Subendemit východní Panonie • Zaplavované nivní louky Armoracia macrocarpa – křen velkoplodý Nelesní vegetace • Sprašová pusta - sprašové vyvýšeniny • Vyvýšená místa sprašových návějí – menší vliv zasoleného podloží • Vysokostéblé stepní trávníky (x nízké trávníky na slaných půdách) • Stipa capillata – kavyl vláskovitý, Agropyron pectinatum – žitňák hřebenitý • Phlomis tuberosa – sápa hlíznatá • Trinia ucrainica – bezobalka ukrajinská Pastviny • Pasou se rozmanité druhy • Uherský stepní skot, ovce Racka, prase Mangalica, osel, vodní buvoly, koně… • Největší světová populace koně Przewalského (asi 300 jedinců) FotoŠtěpánkovi Nelesní vegetace • Rybníky, kanály, ramena Tisy, přehrada Tisza-tó • Bohatá vodní vegetace • Salvinia natans - nepukalka vzplývavá • Marsilea quadrifolia – marsilka čtyřlistá • Elatine alsinastrum – úpor kuřičkovitý • Nymphoides peltata – plavín štítnatý • Dosti bohatá – asi 1300 druhů cévnatých rostlin • Subendemity a endemity Panonie • Slanomilné panonské druhy – Limonium gmellini hungaricum – limonka Gmelinova uherská, Cirsium brachycephallum – pcháč žlutoostenný a další • Chrysanthemum serotinum – luhovnice pozdní • Armoracia macrocarpa – křen velkoplodý Květena • Bohatě zastoupeny druhy kontinentálních sprašových stepí a slanisek • Amygdalus nana – mandloň nízká • Bassia prostrata – bytel rozprostřený • Bassia sedoides – trnoplodník rozchodníkovitý • Eryngium planum – máčka plocholistá • Glycyrrhiza echinata – lékořice • Phlomis tuberosa – sápa hlíznatá Květena Tiszavirág (kvetení Tisy) Velká jepice Palingenia longicauda Ptactvo • Ptačí oblast • Stepní druhy typické pro pusztu – často druhy hnízdící v trávě na zemi • Ouhorlík stepní – slané travnaté pustiny • Drop velký • Dytík úhorní • Mandelík hajní • Poštolka rudonohá Ptactvo • Mokřadní druhy • Jeřáb popelavý • Kolpík bílý • Kormorán menší • Tenkozobec opačný • Volavky – popelavá, bílá, stříbřitá, vlasatá, červená Savci • Typické druhy panonských stepí • Tchoř stepní • Sysel obecný • Šakal obecný • Přehrada na Tise (Tisza-tó) – 1973 zbudována hráz • V minulosti velkoplošné odvodnění a vykácení lesů • Neobhospodařování vlhkých luk Environmentální problémy NP Kiskunsági • NP (1975), BR (1979) • 530 km2 • Sídlo správy: Keckemét • http://knp.nemzetipark.gov.hu/ Vymezení • Ochrana písčité i slané puszty • Nejrozsáhlejší komplex vnitrozemských alkalických písků v Evropě • Měkké třetihorní sedimenty Panonského moře (jíly, slíny apod.) • Na nich vyvinuté zasolené půdy (solončaky i slance) • Velkoplošně překryty návějemi kvartérních spraší a hlavně alkalických písků • 80–130 m n. m. Geologie Klima a vodstvo • Klima kontinentální-submediteránní • Roční srážky kolem 550 mm/rok • Průměrné roční teploty 10–11 °C • Meziříčí Tisy a Dunaje Vegetace • Subkontinentální doubravy (Irido variegatae-Quercetum roboris) • Porosty topolu bílého a jalovce • Suché trávníky • Vlhčí trávníky v mezidunových depresích Fenomén alkalických panonských písčin • Alkalické písky – naváty v glaciálech z aluvia Dunaje • Hluboké a vápnité, velmi propustné, přesýpavé • V NP Kiskunsági a okolí centrum rozšíření (celkem asi 150 km2) • Dále i na jižním Slovensku, v Srbsku a ojediněle i v Rumunsku a Rakousku • Vegetace – mezernaté porosty topolu bílého a jalovce – Junipero-Populetum • Místy snad stabilizované pastvou (původ ne zcela jasný) • Lesy s převahou topolu bílého spíše suchomilný a světlomilný podrost • Ojediněle i dubové lesíky s dubem šipákem a dubem letním Fenomén alkalických panonských písčin • Travinobylinná vegetace svazu Festucion vaginatae • Alkanna tinctoria – kamejník barvířský • Fumana procumbens – devaterka poléhavá • Onosma arenarium – ruměnice písečná • Stipa borysthenica – kavyl písečný • Některé stepní druhy společné se sprašemi či vápenci • Podobné písčitém stepím Ukrajiny a jižního Ruska Fenomén alkalických panonských písčin • Otevřené písečné plochy s jednoletkami • Příliš extrémní podmínky pro udržení trvalek • Tribulus terrestris – kotvičník zemní • Tragus racemosus – bodloplev hroznatý • Kochia laniflora – bytel vlnokvětý • Rdesna z okruhu rdesna písečného – Polygonum arenarium • Corispermum spp. - velbloudníky Fenomén alkalických panonských písčin • Mezidunové sníženiny s vlhkomilnou luční vegetací • Druhy bezkolencových luk i slatin • Blackstonia perfoliata – žlutnice prorostlá • Carex divisa – ostřice dělená • Salix rosmarinifolia – vrba rozmarýnolistá • Scirpoides holoschoenus – kamýšek obecný • Thalictrum simplex – žluťucha jednoduchá Fenomén alkalických panonských písčin • Panonské písečné endemity • Colchicum arenarium – ocún písečný • Dianthus serotinus – hvozdík pozdní • Dianthus diutinus – hvozdík, endemit Kiskunságu a okolí • Festuca vaginata – kostřava pochvatá • Iris arenaria – koastec písečný • Pulsatilla zimmermanni – koniklec Zimmermannův Fenomén alkalických panonských písčin • Vzácně světlomilné a pravděpodobně reliktní druhy (některé také na spraších) • Astragalus exscapus – kozinec bezlodyžný • Bassia laniflora – bytel vlnokvětý • Ephedra distachya – chvojník dvouklasý • Achillea ochroleuca – řebříček bledožlutý • Šnek Helicopsis striata – suchorypka rýhovaná • Saranče uherská Fenomén alkalických panonských písčin • Relikt glaciální i fylogenetický • Ve střední Evropě světlé alkalické písky • Mediteránně-kontinentální druh Ephedra distachya – chvojník dvouklasý • Glaciální relikt • Stepní vegetace • Ve střední Evropě zejména Panonie Helicopsis striata – suchorypka rýhovaná • Velmi ohrožené biotopy – i v minulosti celkem vzácné • V Maďarsku postupně zaniklo asi 95 % rozlohy otevřených písčin • Zarůstání invazními dřevinami i bylinami, ústup pastvy • Kritická situace na Slovensku (v posledních letech zlepšení) Fenomén alkalických panonských písčin • Typická maďarská slaniska podobná Hortobágyské pustě • Vysýchavá mělká jezera Slaniska Fauna • Zmije menší rákošská (Vipera ursinii subsp. rakosiensis) • Krátkonožka evropská • Želva bahenní • Ptačí oblast • Sysel obecný • Ústup od pastvy, zalesňování dun borovicemi a akátem • Šíření invazních druhů, hlavně dřevin, do písčitých biotopů • Akát, pajasan, hlošina úzkolistá, klejicha hedvábná, dvouřadec pozdní a další • Meliorace slanisek Environmentální problémy