Ústav fyzikální elektroniky PřF MU F5060 Atomová a molekulová spektrometrie příklady do cvičení Zdeněk Navrátil Brno 2018 Optická mřížka a spektrometr 1. Odvoďte podmínku pro maximum interference na optické mřížce na průchod a na odraz pro obecný směr dopadající vlnoplochy. 2. Odvoďte vztahy pro úhlovou disperzi lineární disperzi ^ a reciprokou lineární disperzi ^ optické mřížky. ^3. Určete reciprokou lineární disperzi mřížky spektrometru FHR 1000 (ohnisková délka zrcadel je 1 m) s hustotou 3600 čar/mm. Jaký spektrální rozsah v nm odpovídá velikosti jednoho pixelu CCD o rozměru 13 /im? 4. Ukažte, že podmínku pro maximum interference na optické mřížce lze vyvodit z interferenčního faktoru intenzity. 5. Ukažte, že hlavní maxima mřížkového faktoru rostou s N2, kde ./V je počet vrypů. 6. Odvoďte vztah pro rozlišovací schopnost mřížky = mN. Rozlišovací schopnost je definována = X/AX, kde AX je rozdíl vlnových délek čar, které mřížka právě rozliší. Ukažte, že stejný výsledek obdržíme, pokud bychom uvažovali difrakci na celé mřížce jako na otvoru. ^ 1. Spočtěte dle Rayleighova kriteria rozlišení AX mřížky spektrometru FHR 1000 s hustotou 3600 čar/mm, šířkou 110 mm a první spektrální řád. 8. Ukažte, že v monochromátoru s konstantním deviačním úhlem 2K je vlnová délka přímo úměrná sinu úhlu natočení difrakční mřížky 0. Pomůcka: při 0 = 0 pozorujeme nultý řád spektra. Bohrův model atomu vodíku 9. Zopakujte Bohrův postup pro odvození vlnočtu spektrálních čar atomu vodíku. 2 10. Převeďte Balmerův vzorec X = 364,6^^ nm do tvaru, ve kterém je vlnočet roven rozdílu spektrálních termů. Objasněte pojem Balmerova série. Roo = 10 973 731,568 508(65) mTx 11. Ukažte, že Bohrův přístup v sobě obsahuje Rydbergův-Ritzův kombinační princip. Užijte jej pro výpočet vlnové délky spektrální čáry vodíku Lp. Vlnové délky La a Ha jsou 121,57 nm a 656,28 nm. 102,57 nm ^ 12. Ukažte, že kinetickou energii systému jádro + elektron lze rozdělit na pohyb těžiště a pohyb tyt' tyt virtuální částice o redukované hmostnosti /ie — — rrij+me ^13. Porovnejte Rydbergovu konstantu pro vodík a deuterium. Najděte rozdíl vlnových délek Ha a Da. Jsou rozdíly ve vlnových délkách přechodů měřitelné? ÁE/E = 3E-4, 0.179 nm 14. Pomocí Bohrova vzorce odhadněte energie excitovaných stavů pozitronia. Doby života single-tového stavu (parapozitronia) a tripletového stavu (ortopozitronia) jsou 124ps a 142 ns. 15. Ukažte, že Pickeringova série („additional hydrogen lines"), objevená roku 1897 ve spektru hvězdy £ Puppis a připisovaná vodíku s poločíselnými kvantovými čísly, je výsledkem atomových přechodů v jiném plynu. Nově pozorované přechody byly 4/2-5/2 (1012.4 nm), 4/2-7/2 (541.2 nm) a 4/2-9/2 (452.2 nm), viz obr. 1. Nakreslete Grotrianův diagram. 2 16. Určete ionizační energii atomu vodíku, je-li vlnová délka přechodu ha 121,5 nm a hrana Bal-merovy série je 365 nm. Vysvětlete pojem Balmerův skok (Balmer jump), viz obr. 2. 17. Ve spektrech hvězd se pozice Balmerova skoku posouvá k delším vlnovým délkám za vyššího tlaku a kompletní série tak není pozorována. Určete, jaké nejvyšší kvantové číslo n můžeme očekávat na Slunci, je-li koncentrace atomů vodíku rovna 1017 cm~3. 18. Kvantum světla vznikající mezi dvěma nejnižšími hladinami v He+ vytrhuje elektron ze základního stavu atomu H. Určete rychlost elektronu mimo mateřský atom. Pracujte s vlnočty car. 3 -106 ms 19. Vyjádřete změnu vlnové délky fotonu, která je způsobena zpětným rázem atomu vodíku, který foton vyzářil. Jakou rychlostí se bude atom vodíku pohybovat při zpětném rázu, když vyzáří foton čáry La? Porovnejte rychlost s rychlostí tepelného pohybu. 3.2 ms~ix k.2000m s~l 20. Vypočtěte velikost Dopplerova posuvu vlnové délky fotonu vyzářeného atomem. Využijte zákony zachování energie a impulzu. Řešte nerelativisticky. Odhadněte Dopplerův posuv u atomu vodíku, který se pohybuje tepelným pohybem. Jak se bude výsledek lišit u molekuly N2? 21. O vysoce excitovaných atomech se říká, že jsou ve vysokých Rydbergovských stavech. (Ry-dbergovské stavy mají závislost na energii l/n2.) Tyto atomy mají zvláštní vlastnosti a jsou v posledních letech objektem zájmu např. radioastronomie a astrofyziky. Pro atomy vodíkového typu určete vztah pro vzdálenost sousedních hladin. Pro n = 100 spočtěte průměrný poloměr, geometrický průřez a ionizační energii. Může srážka s jiným atomem vlivem tepelného pohybu atom ionizovat? AE = 4,29 -10~24/ = 0,216cm-1; Rm = 529 nm; IWq = 10,97cmT1 TI. Nejdlouhovlnnější rezonanční přechody iontu Li2+ mají vlnočet 740747, 877 924 a 925 933 cm-1. Určete jeho ionizační energii. 122,5 eV 23. Ukažte, že světlo přirozené intenzity představuje pro atom jen slabou poruchu. Interakci světla s atomem (tj. např. absorpci záření) lze potom řešit poruchovým počtem. Návod: spočtěte intenzitu elektrického pole v základním stavu atomu vodíku a porovnejte ji s elektrickým polem záření s iradiancí slunečního světla. Solární konstanta je 1362 W/m2. 10 x 5 ■ 109 V/cm Víceelektronové atomy, stínění náboje jádra Term vícelektronového atomu je udáván ve tvaru RZlff RJZ + p)2 R(Z-af In 9 9 9 1 kde efektivní náboj jádra Zeff = Z — a, a je zastiňovací parametr. Ľ, = Z — (N — \) udává efektivní náboj při plném stínění, N je počet elektronů, p je penetrační parametr. Alternativní Rydbergův přístup využívaný u atomů s jedním valenčním elektronem zavádí tzv. kvantový defekt 8ni: n* je efektivní hlavní kvantové číslo. 24. Série čar ve spektru neutrálního litia, vznikající mezi stavy ls2 2P1 2P a ls2 n d1 2D, nalezneme na vlnových délkách 610,36, 460,29, 413,23 nm. Orbitaly d jsou hydrogenické. Navíc víme, že stav 2P leží 670,78 nm nad základním stavem ls22s1 2S. Určete ionizační energii neutrálního atomu litia. 5,39 eV 3 ^25. Jsou známy ionizační potenciály několika prvních členů izoelektronové řady1: Li (5,39 eV), Be+ (18,21 eV), B2+ (37,93 eV), C3+ (64,49 eV) a N4+ (97,89 eV). Zkonstruujte Moseleyho graf a určete hlavní kvantové číslo základních stavů všech členů řady a hodnotu zastiňovací konstanty. o = 1,76, n =2, obr. 3 ^26. Určete výšku prvního excitovaného stavu 3p 2P° sodíku nad základním stavem 3s 2S a vlnovou délku rezonančního přechodu. Při teplotě plazmatu 3000 K a tlaku 15 kPa určete koncentraci atomů v excitovaném stavu. Statistické váhy horního a dolního stavu jsou rovny 6 a 2. tab. 6 Kvantově-mechanický model atomu vodíku Střední hodnota veličiny (x) = JJcl^Ppd3?. Vlnová funkce mn i m(r, 0,0) = Rn i(r)Yi mi(6,(j>). orbital n l Rn,i(r) ~ 2(z\3/2e-p/2 orbital 1 mi Yi,m,(e^) [ao) 3/2. .. ~ o o (i)1/2 2s 2 0 (2~p/2^p/4 p i o (I)1/2cos e 2P 2 1 ^(|)3/2pe-P/4 P 1 ±1 T(éf2™°z±H r c n 1/2 • t d 2 0 (Tfe)i/Z(3cos20-1) P = ?> «0 = ^ d 2 ±1 T(||)1/2cos0sin0e±^ d 2 ±2 (^)1/2sin20e±2í> Síla čáry s = sif = sfi = ££|(/|^IOI2 = III(/I^IOI2 + l(/kjlOI2 + l(/k^)l2 (D m f m,- m f m,- Pravděpodobnost spontánního přechodu 1 lóftV g2 3£ohc Intenzita spektrální čáry (koeficient emise) 1 Mi = -^-rrS- (2) hl = j-A2lN2hv, [I2l] = WirT3 sr-1, (3) N2 je koncentrace stavu 2. 27. Které veličiny a kvantová čísla používáme pro popis excitovaných stavů atomu vodíku? Jak spolu souvisí? ^28. Určete nejpravděpodobnější vzdálenost r* elektronu od jádra atomu vodíkového typu ve stavu a)ls, b)2s, c)2p. ŕ = f, (3 ± y/Š)%, ^ ^29. Určete střední vzdálenost (r)io elektronu od jádra atomu vodíkového typu ve stavu ls. Použijte integrál /JVe-^d* = ^. (r>B>/ = n2 {1 + \ [l - ^il] } Z 1 Atomy se stejným počtem elektronů n a různým protonovým číslem Z. 4 30. Aplikací hamiltoniánu na vlnovou funkci dokažte, že energie základního stavu je — 1 Ry. 31. Ukažte, že při dipólovém přechodu se musí změnit parita vlnové funkce. 32. Jak musíme transformovat sférické souřadnice, aby kartézské souřadnice byly invertovány? 33. Ověřte, že pro stavy vodíku ls, 2s, 2p a 3d se se změnou Ál = ±1 mění parita vlnové funkce. 34. Spočtěte sílu čáry S a Einsteinův koeficient spontánní emise A pro vodíkovou čáru ha. Stanovte též radiační dobu života horního stavu, neurčitost jeho energie a přirozené rozšíření ha. S = 3733e2a27 A = 6,26-108s~1, %= l,6ns, AX = 4,8 • l S počet hladin. Místo čísla L se obdobně jako u jednoelektronových stavů používají symboly S,P, D, F... Racahovo značení používá přechodové vazebné schéma jK. Nejprve se sčítají momenty hybnosti stejných druhů k, s i pouze od elektronů jádra se vznikem celkového orbitálního L, spinového S a výsledného /c momentu hybnosti jádra. Vektor /c se následně skládá s orbitálním momentem hybnosti vnějšího elektronu /ext za vzniku přechodového vektoru K a přičtením spinového momentu hybnosti vnějšího elektronu ?ext vznikne celkový moment hybnosti /. V běžném způsobu zápisu skládání momentů hybnosti {([(lh .. .li)L,(sh .. .Si)S]Jc,kxt)K,sext}J. (4) Hladina je v Racahově značení potom popsána výrazem \s2 ...nrc(2S+lLJc)n'l^[K\j. (5) Část popisující slupku se někdy vynechává. Stavy s hodnotou Jc = 1/2 tvoří u argonu, neonu tzv. čárkovaný systém, stavy s /c = 3/2 systém nečárkovaný. Paschenovo značení používané běžně u vzácných plynů je čistě empirické. Nejnižší excitované stavy s (např. stavy 3s u atomu neonu, 4s u argonu) jsou popsány symboly ls2 ... IS5, nejnižší p stavy 2pi... 2pio atd. Stavy konfigurace d však mohou být popsány kromě 3d i čárkovanými 3s. Stavy jsou číslovány od vyšší energie k energii nižší, a tak si značení mezi jednotlivými vzácnými plyny nemusí odpovídat. 5 Hundova pravidla pro energii termů v rámci jedné konfigurace Pokud je to možné, elektrony zůstávají nesporované (mají rovnoběžné spiny). 1. Nejnižší energii má stav s nejvyšší spinovou multiplicitou. 2. Ze stavů se stejnou multiplicitou má nejnižší energii stav s nejvyšším orbitálním momentem hybnosti. 3. Pro stavy příslušné stejnému termu je v normálním případě nejniží stav s nejmenším /; v inverzním případě stav s největším /. Normální případ nastává, když slupka je zaplněna méně než z poloviny, je-li zaplněna více než z poloviny, jde o inverzní případ. Povolené termy ekvivalentních elektronů Termy povolené Pauliho vylučovacím principem pro systémy s ekvivalentními elektrony (stejné n, l) mají sudý součet L + S. [4, s. 66]. ^35. Najděte možné hodnoty j a jeho orientace pro jednoelektronový atom s elektronem ve stavu s / = 1. Nakreslete vektory l,sa j. ^36. Najděte LS termy tří nejnižších hladin atomu sodíku. ^37. Najděte LS term základního stavu atomu helia. 1Sq 38. Najděte LS termy excitovaných stavů atomu helia konfigurace ls 2s. ^o, 32 do 6s 6p tvoří žluté čáry 576,96 a 579,07 nm), (c) Ti I termu základního stavu a 3F, (d) Til termu a5F. 7 Atom ve vnějším poli Magnetické pole gj = i + gjt-r-J, Mb = 9,27400915(23) • 10 24JT n , J(J+l)-L(L+l)+S(S+l) AEB 2/(/+l) JipB = gj^JB = gj^JzB = gjUBMjB Výběrová pravidla AMj AMj 0, — komponenty ± 1, o — komponenty 51. Odvoďte výše uvedený vztah pro Landého faktor gj. 52. Nakreslete, jak se rozštěpí spektrální čára v magnetickém poli, která odpovídá přechodu mezi následujícími singletovými stavy: a) *D -> lp, b) *F -> :D 53. Vypočtěte, na kolik komponent se rozpadnou dvě čáry D sodíkového dubletu v magnetickém poli. 4 a 6 54. Určete, jaké vlnové délky budou mít komponenty spektrální čáry kadmia 3 1£>2 —> 2 lP\. Vlnová délka přechodu bez přítomnosti magnetického poleje 643,847 nm. V dvouatomové molekule je symetrie určena mezijadernou osou. Na rozdíl od atomu orbitální moment hybnosti zde není zachovávající se veličinou a je silně vázán k mezijaderné ose. Zachovává se ale průmět orbitálního momentu hybnosti do směru jaderné osy (směr z), popsaný pro jeden elektron kvantovým číslem m\. U nerotující molekuly jsou stavy s opačným m\ O 0 degenerované, zavádí se tedy nové kvantové číslo Molekulová spektra X = \mi Jednoelektronové molekulové orbitaly se pak značí a, Jt, 5,0 pro X = 0,1,2,3. Stav molekuly je popsán termovým symbolem 8 kde celkové spinové číslo S získané podobným způsobem jako u atomu (spin je slabě vázán k ose) a A udává průmět celkového orbitálního momentu hybnosti (který se opět nezachovává) L do směru osy A = J>. i Místo hodnoty A = 0,1,2,3 ... píšeme E, n, A, <í> ... Termový symbol může být doplněn dalšími indikátory symetrie vlnové funkce (horní index +/— pro stavy E, dolní index g/u pro molekuly se středovou symetrií). V Hudnově typu vazby a je průmět S do směru osy vektor E. Průmět celkového elektronického momentu hybnosti do směru mezijaderné osy je á = A + L. Rotující molekula má navíc moment hybnosti rotace, značí se většinou R nebo N. Výsledný moment hybnosti / je pak v Hudnově typu vazby a součtem j=q+ň. Jeho průmět do směru mezijaderné osy je stále Cl. Rotační a vibrační termy a konstanty F(J) = BvJ(J+l)-DvJ2(J+l)2+HvJ3(J+l)3... Bv = fíe-ae(v+l/2)+7e(v+l/2)2... Dv = De-j8e(v+l/2)... G(v) = C0e(v+l/2)-C0e^e(v+l/2)2 + C0eJe(v+l/2)3... 55. Stanovte teplotu, při které je střední kinetická energie translačního pohybu dvouatomo-vých molekul rovna jejich rotační energii v prvním nabuzeném rotačním stavu. Vypočtěte tuto teplotu pro H2 a O2. Rovnovážná délka vazby je v základním stavu 0,74 A a 1,21 A. 117Ka2,76K 56. V čistě rotačním spektru par *H35C1 mají čáry ze stavů J = 2,3 stejnou intenzitu. Stanovte teplotu plynu. Rotační konstanta je rovna 10,6 cm-1. 57. Odvoďte vztah pro vlastní frekvenci netlumeného harmonického oscilátoru tvořeného dvěma hmotnými body o hmotnostech m\ a m2 spojených vazbou o tuhosti k. 58. Stanovte vibrační frekvence molekul OH a OD a určete vzdálenost vibračních hladin. Potenciál vazby HO-H je dán závislostí y (r- r0) = \k2{r-ro)2 + h3(r-r0)\ k2 = 870,7N/m, k3 = -0.614 x 1014N/m2[l 1]. 2 6 Určete též vlnovou délku záření, které by bylo tímto oscilátorem absorbováno. Může molekula absorbovat záření vibracemi i na jiných frekvencích? (Ooh = 3737,761 cm~l, Xoh = 2,67jim 59. Vypočtěte, do kterého rotačního stavu musí být nabuzena molekula CI2 (é =2047,17 cirr1, (Dg = 1733,39 cm-1, mezijaderné vzdálenosti R'e = 1,1486 Ä, <=1,2126Á. 0,455 65. Napište term základního stavu molekuly . Výsledek porovnejte s tabulkami [8]. 66. Najděte všechny možné typy elektronových termů dvouatomové molekuly, jejíž neuzavřená elektronová podslupka obsahuje a) jeden o a jeden ô elektron, b) jeden o, jeden % a jeden ô elektron, a) iA2, 3Ai,2,3, b) 2H\/2,?,/2> 4n_i/2,1/2,3/2,5/2, 2*5/2,7/2> 4*3/2,5/2,7/2,9/2 10 Literatura [I] Palmer C, Loewen E. (2014) Diffraction Grating Handbook. Newport. [2] Thorne A., Litzén U. a Johansson S. (1999) Spectrophysics. Principles and Applications. Berlin - Heidelberg - New York: Springer-Verlag. [3] Atkins P. W. (1999) Physical Chemistry. Oxford University Press. [4] Tennyson J. (2005) Astronomical spectroscopy. Imperial College Press. [5] Janča J. Cvičení z atomové fyziky. UJEP Brno. [6] Struve W. S. (1987) Fundamentals of Molecular Spectroscopy. Wiley & Sons. [7] Houden J. T. (1970) NBS Monograph 115 The Calculation of Rotational Energy Levels and Rotational Line Intensities in Diatomic Molecules http: //physics .nist .gov/Pubs/ Monol15/cover.html [8] NIST Chemistry WebBook. http: //webbook. nist. gov/chemistry/ [9] NIST Atomic Spectra Database, http: //webbook. nist. gov/asd/ [10] Flame Photometry. [II] Bernardi E, Schlegel H. B and Wolfe S. (1976) Journal of Molecular Structure 35 149 [12] Špolskij E. V. (1957) Atomová fysika I. SNTL 11 Tabulky a grafy k příkladům H, H, 1- 0 i hrano l 1 1 1 1 M ill Ji i!> il i li l ll 1 1 1 1 J 25 000 cm-1 20000 15000 Obrázek 1: Pickeringova a Balmerova série. Balmerova je vykreslena delšími čarami. Převzato z [12]. 60000 20000 - Obrázek 2: Spektrum hvězdy 01 B Ori s absorpcí na Balmerově sérii. Převzato z [4]. H He li 1 1.6875 Li Be B C N 0 F Ne Is 2.6906 3.6848 4.6795 5.6727 6.6651 7.6579 8.6501 9.6421 Is 1.2792 1.9120 2.5762 3.2166 3.8474 4.4916 5.1276 5.7584 2p 2.4214 3.1358 3.8340 4.4532 5.1000 5.7584 Na Mg AI Si P S Cl Ar Is 10.6259 11.6089 11910 13.5754 14.5578 15.5409 16.5239 17.5075 2s 6.5714 7.3920 8.2136 9.0200 9.8250 10.6288 11.4304 12.2304 2p 6.8018 7.8258 8.9634 9.9450 10.9612 11.9770 12.9932 14.0082 3s 2.5074 3.3075 4.1172 4.9032 5.6418 6.3669 7.0683 7.7568 3p 4.0656 4.2852 4.8864 5.4819 6.1161 6.7641 Data: E. Clementi and D.L Raimondi, Atomic screening constants from SCF functions. IBM Res. Note NJ-27 (1963). Tabulka 1: Odstínění jaderného náboje neutrálních atomů. Tabulka udává hodnoty efektivního náboje jádra Zeff = Z — o. 12 4.5 4.0 - 3.5 - c. 3.0 - m 2.5 - Equation y = a + b*x Weight No Weighting Residual 5.24224E- Sum of 4 Pearson's r 0.99998 Adj. R-Squ 0.99994 Value Standard Er Intercept -0.879 0.00994 C Slope 0.5086 0.00144 8 10 Z Ne7+ Obrázek 3: Zastiňovací konstanta izoelektronové řady lithia, základní stav / n = 3 n = 4 n = 5 n = 6 n — oo 0 s 1.373 1.357 1.353 1.351 1.348 1 P 0.883 0.867 0.862 0.857 0.855 2 d 0.012 0.013 0.014 0.014 0.015 3 f — 0.000 0.000 0.000 0.000 Tabulka 2: Kvantový defekt 8ni stavů atomu sodíku J= 2 1 0 1 1 3 2 1 2 1 2 0 1 0 0 1 4 3 2 1 2 3 2 3 2 1 S5S4S3S2 P10P9 Pa P7 Pe P5 At P3 P2 Pi d,dtd;d4d3d2d" rf,'s"s"s," s,' Obrázek 4: Schéma energiových hladin atomu neonu v Paschenově značení. Konfigurace jsou uvedeny v závorkách. Převzato z práce [Chilton 2000]. 13 2q 2r>0 2yv 2i Obrázek 5: Grotrianovský diagram atomu sodíku Element Emission Line (Anm) Temperature "Kelvin 2000 3000 4000 Sodium 589 i x itr5 6 x itr4 4 x itr3 Potassium 767 1.7 x itr4 3.8 x itr3 1.8 x itr2 lithium 670 4.4 x itr5 1.5 x itr5 9.4 x itr3 Calcium 422 i x itr7 4 x itr7 6 x itr4 Magnesium 285 3.4 x 10"" 1.5 x itr7 i x itr5 Obrázek 6: Poměr koncentrace atomů v rezonančních stavech alkalických kovů při plamenové spektroskopii [10]. 14 prvek přechod Ao (nm) E (cm"1) 2Sl/2 - 2P3/2 2Sl/2 - 2Pl/2 2P3/2 2Pl/2 Li ls22s- ls22p 670.961 670.976 14 904.00 14 903.66 Na 2p63s-2p6 3p 589.1583264 589.7558147 16 973.36619 16 956.17025 K 3p6 4s - 3p6 4p 766.7008906 770.1083536 13 042.896027 12 985.185724 Rb 4p6 5 s - 4p6 5p 780.2414 794.9789 12 816.545 12 578.950 Cs 5p6 6s - 5p6 6p 852.34727589 894.592960021 11 732.3071041 11 178.26815870 Tabulka 3: Pozorované vakuové vlnové délky rezonančních dubletu alkalických kovů. Ve vzduchu má sodíkový dublet D vlnové délky 588.9950943 a 589.5924237 nm. Zdroj http: //www. nist. gov/ asd. t-1-1-1-1-1-1-1-1-1-r Atomové číslo Z Obrázek 7: Konstanta spin-orbitální interakce pro alkalické kovy a rezonanční hladiny termu np 2P. Observed Wavelength Air (nm) (»<) f* s* (a.u.) Acc. E; (eV) (eV) Lower Level Conf, Term, J Upper Level Conf., Term, J 9f - Sk Type 121.56699 6 2S48e+0B 2 7760e-01 22220e+00 -0.25564 AAA 0 0000000000000 10 19 85106866 1s 2S % 2p 2p» 3,2 2 - 4 121.56699 6.2649e+08 1.38816-01 1.1110B+00 -0.55656 AAA 0 0000000000000 10 19 80570432 1s 2S % 2p 2P° Vj 2 - 2 121.56701 4 698Se+08 4.1B41e-01 33331e+00 -0.07945 AAA 0 0000000000000 10 19 8353 1s 2S \ 2 2 - 121.5673123130200 2.495e-06 3.323e-10 AAA 0 0000000000000 10 19 81007922431 1s 2S v, 2s 2S V, 2 - 2 M1 Tabulka 4: Záznam pro La v NIST ASD. 15 n 3 2 1,2 0,1 0.02 cm' 0.04 cm 0.11 cm T 1 J '5/2 3/2 1/2 0,1 0.09 cm" 0.37 cm" 3/2 1/2 0 1.46 cm" 1/2 Obrázek 8: Skutečná struktura hladin vodíku pro n = 1,2,3 (bez Lambova posuvu). Nerelativistická hodnota je zobrazena tečkovaně. Měřítko se mění podle l/n2. Obrázek 9: Komponenty spektrální čáry Ha. 16 3/2. _+3/2 _+1/2 ^-1/2 _-3/2 ST 2 +1/2 -1/2 ., i, I I i. .. a 0 JT j ir if