GOS 1
 Humánní geografie: součástí
 geografie obyvatelstva +x geografie sídel
 objektem: obyvatelstvo, další/příbuzné vědní
disciplíny
 Předmětem: základní znaky a zákonitosti
 vývoje: význam věkové struktury (-100 let+)
 velikosti a rozmístění: kvantita, územní diferenciace
 složení (struktury): znaky biologické, ekonomické,
kulturní
 dynamiky prostorových struktur obyvatelstva: pohyb
přirozený, mechanický, sociální
 Časoprostorový princip, kauzalita/podmíněnost
 Přístupy: analýza průřezová (statistická), dynamická
 Samostatná disciplína – po 2. světové válce
 Antropogeografie – konec 19. stol., RATZEL,
biologický determinismus (předurčenost), Die
geographische Verbereitung des Menschen
 Francouzská antropogeografie – začátek 20. stol., de
la BLACHE, GEORGE, BEAUJEU-GARNIER, geografický
posibilismus (aktivita člověka)
 rozvoj teorie formování samostatného oboru – po r.
1945, ve vazbě na aktuální problémy:
 exploze počtu obyvatel,
 rozsáhlé migrační pohyby obyvatelstva,
 problémy výživy a hladu obyvatelstva světa,
 utvoření národních a světových organizací (OSN –
zejména její Populační komise (PAVLÍK), UNESCO, …),
 postupné zdokonalování statistických informací o
obyvatelstvu aj.
 Různorodost teoretických východisek a přístupů –
příklady:
 centrální postavení geografie obyvatelstva v rámci
celé geografie TREWARTH, ZELINSKY, CLARK,
BUNGE, DEMKO, HAGGET aj.),
 uplatnění biosociálních aspektů a sociologického
přístupu
 s nástupem kvantitativní revoluce lze hovořit o
tzv. prostorové demografii = důraz na studium
prostorového rozložení demografických prvků a
prostorovou mobilitu (švédská/lundská škola
HÄGERSTRAND) apod.;
 v zemích východní Evropy se v GO vycházelo
z materialistických pozic, které zdůrazňují
význam lidské práce a výrobního procesu;
 oddálení od hlavních témat (např.
problematika genderu, humanismu,
postmodernismu, …), která byla rozvíjena v
80. a 90. letech v rámci konceptu tzv.
humánní geografie → hledání a uplatňování
teoretických přístupů
 V české a československé geografické
literatuře frekventované téma / autoři:
KORČÁK, VEREŠÍK, MACKA, BAŠOVSKÝ,
HAMPL, KÜHNL, MUSIL, MLÁDEK, …
 DEMOGRAFIE: lidské populace, demografická /
populační reprodukce X
 demografický / populační vývoj – vč. prostorovou
mobilitu obyvatelstva (úroveň lokální X globální)
 Obyvatelstvo X (lidská) populace
 Obyvatelstvo jednoho státu se může skládat
z několika relativně izolovaných populací a naopak
politické hranice mohou rozdělit jednu populaci.
 klíčovou roli území = zejména v moderní době existuje
ve vyspělých zemích tendence ke splynutí různých
populací v jednu, může však dojít i k procesu opačnému
 vymezení populace je svou podstatou biologické, a má
tedy primární a trvalejší povahu než vymezení
obyvatelstva
 kulturní (etnické) a ekonomické znaky (viz např. postavení
židovské populace ve střední Evropě ve středověku, postavení
černošské populace v JAR v době apartheidu apod.).
 Demografie podstatně starší než geografie
obyvatelstva: praktické důvody – např.
 snaha zjistit celkový počet obyvatel chápaný jako
zdroj vojenské, hospodářské a politické síly a
moci státu X
 obavy z možného přelidnění světa a nedostatku
obživy pro lidstvo apod.
 Problematika úmrtností - zakladatelem
GRAUNT (Natural and political Observations,
made upon the Bills of Mortality, 1662)
 dodnes platné pravidelnosti a vztahy
v populačním dění
 merkantilistický populacionismus - konec 18. a
celé 19. stol. Zájem o ekonomické, sociální a
politické problémy, MONTESQUIEU, de
MIRABEAU), vzrůst obyvatelstva za základní
předpoklad moci a blaha státu;
 malthusianismus - země je přelidněna a není
schopna uživit další obyvatele, MALTHUS (1766 –
1834), růst obyvatelstva neustále směřuje
k převýšení hranice dané prostředky obživy →
polemika, dodnes neomalthusianismus – např.
propagace antikoncepčních prostředků
 sociální darwinismus – biologická koncepce
populačního vývoje;
 19. století a přelom 19. a 20. století:
 hledání „průměrného člověka“ prostřednictvím
demografických dat (QUETELET),
 demografická síť (LEXIS),
 klasifikace věkových struktur (SUNDBÄRG)…
 20. století – složitý a různorodý rozvoj
demografie podobně jako v případě geografie
obyvatelstva
 demografická metodologie, analýza, matematizace,
 teorie – např. demografický přechod, druhý
demografický přechod, …).
Vybraná literatura - demografie:
 KALIBOVÁ, K.: Úvod do demografie, Praha:
Karolinum , 1997
 Kalibová, K., Pavlík, Z., Vodáková, A.:
Demografie (nejen) pro demografy. SLON Praha,
1998, 128 s.
 PAVLÍK, Z. a kol.: Základy demografie. Academia
Praha 1986, 732 s.
 PAVLÍK, Z. A KOL.: Populační vývoj České
republiky 1990-2002, Praha: UK, 2002
 PAVLÍK, Z., KALIBOVÁ, K.: Mnohojazyčný
demografický slovník (český svazek), ČDS, PřF UK
v Praze, 2005, 182 s.
 KOSCHIN, F.: Demografie poprvé, Praha : VŠE,
2005, 122 s.
Vybraná literatura – obyvatelstvo:
 Fialová, L.: Dějiny obyvatelstva českých zemí.
MF Praha, 1996, 380 s.
 BAŠOVSKÝ, O., MLÁDEK, J.: Geografie
obyvatelstva a sídel, Bratislava: UK , 1989
 MLÁDEK, J.: Základy geografie obyvatelstva,
Bratislava: SPN , 1992
 Mládek, J.: Základy geografie obyvatelstva. SPN,
Bratislava 1992.
 Chalupa, P., Tarabová, Z.: Geografie
obyvatelstva, demografie, geografie sídel. MU,
Brno 1990.
 KÁRNÍKOVÁ, L.: Vývoj obyvatelstva v českých
zemích1754-1914, Praha : Academia , 1965
 Hlavní internetové adresy:
 http://www.un.org (Populační komise 1950 –
2050, populační prognózy, …),
 www.odci.gov (The World Factbook),
 http://www.fao.org/
 http://www.worldbank.org/
 http://www.who.org/
 http://www.xist.org
 Česko – Český statistický úřad (www.czso.cz),
 sčítání lidu
 přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, …).
 časopis Demografie
Data
 Animované grafy - Obyvatelstvo
 Časové řady - Obyvatelstvo
 ČR od roku 1989 v číslech
 Databáze demografických údajů za obce ČR
 Demografická příručka 2009
 Demografické ročenky (pramenná díla) (1950-1965 a 1977-2008)
 Grafy, kartogramy
 Nejnovější čísla v Rychlých informacích
 Úmrtnostní tabulky (ČR, kraje a okresy)
 Publikace
 Vybrané tabulky z Veřejné databáze
Metodika
 Metodika
 Rozdíly mezi daty zveřejňovanými ČSÚ a Eurostatem
Související informace
 Cizinci
 Demografie - časopis
 Externí zdroje dat
 Nejoblíbenější dětská jména
 Prezentace a tiskové konference