GOS 6
tři kategorie pohybu:
 přirozený (vnitřní změny)
 výsledkem přirozeného rozmnožování a umírání
obyvatelstva
 přírůstek / úbytek obyvatelstva.
 DEMOGRAFIE
 mechanický (mobilita) (prostorové přesuny)
 emigrace X imigrace obyvatel
 tzv. migrační saldo
 GEOGRAFIE OBYVATELSTVA
 sociálně-ekonomický (sociální) (mezi
jednotlivými sociálními skupinami)
 změna rodinného stavu, povolání a zaměstnání, úrovně
vzdělání, sociální příslušnosti apod.
 změna struktuře obyvatelstva podle určitých znaků
 SOCIOLOGIE
populační procesy:
 rozmnožování – porodnost (natalita)
 umírání - úmrtnost (mortalita)
 bilance pohybu obyvatelstva, vliv faktorů a
procesů:
 biologické povahy,
 historické povahy,
 socioekonomické povahy.
 dalšími populačními procesy:
 sňatečnost,
 rozvodovost,
 potratovost.
 základní populační proces, který zajišťuje reprodukci
obyvatelstva.
 množství statistických ukazatelů
 počet narozených, ovlivněn:
 rozsahem sledované populace,
 velikostí časové jednotky (intervalu), zpravidla jeden rok
 fází populačního vývoje dané populace
 Absolutní ukazatele / hodnoty
 Relativní ukazatele
 Vazba na střední stav obyvatelstva
 průměrný počet osob žijících během daného časového intervalu
(nejčastěji roku)
 chronologický průměr okamžikových stavů uvnitř období,
 prostý aritmetický průměr dvou okamžikových údajů z počátku a
konce daného období
 okamžikový stav ve středu studovaného období (např. k 31. 6.)
 hrubá míra celkové porodnosti (natalita):
 N - počet všech narozených ve sledovaném období
 S - střední stav obyvatelstva
 hrubá míra živorodnosti (efektivní natalita):
 Nv - počet živě narozených ve sledovaném období
 Rozdíl hodnot pouze 0,1 až 0,3 promile
 hrubá míra mrtvorodnosti:
 Nm - počet mrtvě narozených ve sledovaném období
 vitalita narozených / mrtvorozenost
(mortinatalita)
 Na 1000 narozených dětí celkem
N
hmcp = ---- .1000
S
Nv
hmp = ---- .1000
S
Nm
hmm = ---- .1000
S
Nm
Nm = ---- .1000
N
definice pojmů (podle vyhlášky Ministerstva
zdravotnictví ČSR č. 11 ze dne 22.1.1988):
 narození živého dítěte
 úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže
projevuje alespoň jednu ze známek života
 Dech, akce srdeční, pulsace pupečníku, aktivní
pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen
nebo placenta nebyla porozena.
 a má porodní hmotnosti
 500 g a vyšší nebo
 nižší než 500 g a přežije-li 24 hodin po porodu.
 narození mrtvého dítěte
 úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod
neprojevuje ani jednu ze známek života a má porodní
hmotnost 1000 g a vyšší.
 (má-li nižší hmotnost a neprojevuje známky života,
jde o potrat)
 nezohlednění vnitřní diference souboru, v němž se
reprodukce uskutečňuje (struktura podle věku a
pohlaví, vliv migrací apod.).
 počty událostí (narození) jsou vztaženy k celému
obyvatelstvu bez ohledu na to, zda všichni jeho
příslušníci mohou mít děti
 významně ovlivněny věkovou strukturou dané populace,
případně různými přijatými populačními opatřeními.
 Užití:
 pro mezinárodní srovnání (v mnoha státech jediné
dostupné ukazatele),
 nenahraditelnými charakteristikami také v analýzách
velkých měřítek,
 v úrovni menších území je její vypovídací schopnost
menší (vliv migrací)
 Vliv / podmíněnost socioekonomickým vývojem
společnosti:
 v jednotlivých populacích v různých obdobích s různou
rychlostí,
 stupeň urbanizace (urbanizační teorie)
 Venkov: výchovu dětí, pracovní síla (pomocné práce) X
 Město: bydlení, životní styl
 vliv ekonomických podmínek (teorie životní úrovně)
 méně rozvinuté X ekonomicky rozvinuté země např. o
emancipační teorii apod.);
 vliv tradic a náboženství;
 populační politika
 aplikace pronatalitních × antinatalitních opatření
 antikoncepční prostředky X moc státu,
 sociální stratifikace;
 vliv válek a válečných událostí – hospodářské krize
 demografický zákon války (E. Rosset): destrukční fáze
kompenzační fáze
 Statistika porodnosti je založena na Hlášení o
narození,
 údaje o narozeném dítěti, rodičích a údaje vztahující se
k porodu
 na matrice sbírány na základě podkladů zdravotnických
zařízení
 dále hlášení Českému statistickému úřadu pro další
zpracování.
 Narozené děti se rozlišují podle několika faktorů:
 dle rodinného stavu matky v době porodu - manželské a
nemanželské
 dle projevu, resp. neexistence známek života - živě a
mrtvě narozené
 dle věku matky při porodu
 dle pořadí - tzn. kolikáté dítě matky, biologické a v
manželství
http://www.demografie.info/?cz_popvyvoj
 porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním
věku, tj. ve věku 15 až 49 let
 hrubá míra plodnosti (fertility) - počet narozených na 1000 žen v
reprodukčním věku
 F15-49 – počet žen v reprodukčním věku
 čistá míra plodnosti (fertility) - počet živě narozených na 1000
žen v reprodukčním věku
 ženy v reprodukčním věku tvoří pětinu až třetinu celkového počtu
obyvatel, ukazatel plodnosti je 3 až 5krát vyšší než hrubá míra
porodnosti.
 specifické plodnosti, tj. míry plodnosti pro jednotlivé věkové
kategorie žen (obvykle pětileté):
 fx – míra specifické plodnosti pro ženy věkové kategorie x
 NFx – počet dětí, jež se narodily ženám ve věku x
 Fx – střední stav žen ve věku x
N
f´x = --------- .1000
F15-49
Nv
fx = --------- .1000
F15-49
NFx
fx = --------- .1000
Fx
 úhrnná plodnost
 sečteme plochu pod křivkou - úhrn specifických fertilit (součet
měr plodnosti), vydělíme 1000 - kolik by průměrně měla žena
dětí za celé reprodukční období (za předpokladu zachování
současné úrovně plodnosti).
 hrubá míra reprodukce (hmr)
 součet měr plodnosti vynásobený podílem děvčat při narození
(u nás se používá koeficient 0,485)
 průměrný počet živě narozených dívek jedné ženě za
předpokladu, že by po celou dobu zůstala zachována úroveň
plodnosti žen a za předpokladu neexistence úmrtnosti v
reprodukčním období.
 čistá míra reprodukce (čmr)
 kolik děvčat, jež se narodí jedné ženě v reprodukčním období,
se dožije věku matky v době porodu (jinými slovy říká, kolik
matek bude v příští generaci).
 Hodnoty
 1 prostá reprodukce populace,
 > 1 rozšířená reprodukce,
 < 1 zúžená reprodukce.
(1) (2) (3) (4)
věk žen počet žen počet specifická specifická
narozených míra plodnosti míra plodnosti
(2)/(1)
15-19 244 000 4 474 0,018 0,090
20-24 225 800 28 013 0,124 0,620
25-29 194 200 36 440 0,188 0,940
30-34 182 300 27 402 0,150 0,750
35-39 181 400 14 044 0,077 0,385
40-44 177 600 3 176 0,018 0,090
45-49 151 100 182 0,001 0,005
celkem - úhrn plodností 2,880

49
15
xfúp
0
50
100
150
200
250
15
17
19
21
23
25
27
29
31
33
35
37
39
41
43
45
47
49
věk
fx
fx- rok 1950 fx- rok 1970 fx- rok 1990 fx- rok 1995 fx- rok 2001
Figure 1 Cumulative global population by total fertility, 1950-55, 1975-80, 2000
0
25
50
75
100
12345678
Total Fertilty
%ofworldpopulationwithTFRabovethislevel
1950-55
1975-80
2000
Sources: See Appendix 1
Figure 2 Percentage of global population at each fertility level by type of country: a - 1950-55
0
5
10
15
20
25
8.0-8.49 7.5-7.99 7.0-7.49 6.5-6.99 6.0-6.49 5.5-5.99 5.0-5.49 4.5-4.99 4.0-4.49 3.5-3.99 3.0-3.49 2.5-2.99 2.0-2.49 1.5-1.99 1.0-1.49
Total fertility
Percentageofglobalpopulation
Developing Communist Developed
Figure 2b - 1975-80
0
5
10
15
20
25
8.0-8.49 7.5-7.99 7.0-7.49 6.5-6.99 6.0-6.49 5.5-5.99 5.0-5.49 4.5-4.99 4.0-4.49 3.5-3.99 3.0-3.49 2.5-2.99 2.0-2.49 1.5-1.99 1.0-1.49
Total fertility
Percentageofglobalpopulation
Developing Communist Developed
Figure 2c - 2000
0
5
10
15
20
25
8.0-8.49 7.5-7.99 7.0-7.49 6.5-6.99 6.0-6.49 5.5-5.99 5.0-5.49 4.5-4.99 4.0-4.49 3.5-3.99 3.0-3.49 2.5-2.99 2.0-2.49 1.5-1.99 1.0-1.49
Total fertility
Percentageofglobalpopulation
Developing Communist Developed
Zdroj: United Nations, Population Division: World Population Prospects: The
2010 Revision; World Population Prospects: The 1998 Revision. In.: The World
at Six Billion, UN Population Division.
Zdroj: U.S. Census Bureau, International Data Base