Environmentální rizika biodiverzity Z5151 Mgr. Karel Brabec, Ph.D. brabec@sci.muni.cz Změny biotopů a chemické vlivy SYLABUS 1) Úvod (struktura ekosystémů, biologická diverzita, ekologické procesy) 2) Biodiverzita – teorie, charakteristiky, řídící faktory 3) Biodiverzita – časo-prostorové aspekty 4) Environmentální rizika (typologie); schéma DPSIR (Řídící faktory, Tlaky, Stavy, Dopady, Odezvy) 5) Ekologie působení stresoru 6) Biodiverzita a ekosystémové procesy 7) Vztahy biodiverzity ke klimatu 8) Scénáře změn využití krajiny 9) Změny biotopů (Natura 2000, Ochrana stanovišť) 10) Vliv chemického znečištění na biodiverzitu 11) Biologické invaze 12) Ekosystémové služby 13) Analýza rizik pro biodiverzitu BIODIVERZITA A LIDSKÁ ČINNOST • přeměny a degradace habitatů • fragmentace habitatů • změny klimatu • zemědělské hospodaření • znečišťování STRATEGIE OCHRANY BIODIVERZITY Biodiversity Strategy • to halt the loss of biodiversity and ecosystem services in the EU and help stop global biodiversity loss by 2020 Nature and biodiversity law • The Birds and Habitats Directives are the pillars of our nature legislation. New laws now tackle specific issues such as invasive alien species. Species protection • We aim to protect all animal and plant species facing particular threats in Europe and work with CITES to fight illegal wildlife trade across the world. STRATEGIE OCHRANY BIODIVERZITY Knowledge and data • Tap into our resources for reporting, databases, maps and publications. Natura 2000 • The world's largest network of protected areas, it offers a haven to Europe's most valuable and threatened species and habitats. Green infrastructure • The EU promotes nature-based solutions as a cost-effective alternative to traditional infrastructure. It's good for society, the economy and the environment. OCHRANA BIOTOPŮ Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). 1) směrnice 2009/147/ES (nahradila směrnici 79/409/EHS), o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) 2) směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“) Požadavky obou směrnic jsou implementovány do národní legislativy zejména prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. SMĚRNICE „O STANOVIŠTÍCH“ (92/43/EHS) Cíle • cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na evropském území členských států, na které se vztahuje Smlouva • cílem opatření přijímaných na základě této směrnice je zachování nebo obnova příznivého stavu z hlediska ochrany u přírodních stanovišť a u druhů volně žijících živočichů a planěrostoucích rostlin v zájmu Společenství. • opatření přijímaná na základě této směrnice musí brát v úvahu hospodářské, sociální a kulturní požadavky a regionální a místní charakteristiky OCHRANA BIOTOPŮ Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy Natura 2000 vymezeny. Tyto druhy či typy přírodních stanovišť mohou být označené jako "prioritní" (hvězdička před názvem). Pro prioritní druhy a typy přírodních stanovišť platí přísnější kritéria ochrany než pro ostatní, neprioritní. Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti – PO za účelem ochrany ptáků (angl. Special Protection Areas – SPA) a podle směrnice o stanovištích evropsky významné lokality – EVL za účelem ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (angl. Sites of Community Importace – SCI). Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných území Natura 2000. OCHRANA BIOTOPŮ Protože v rámci soustavy Natura 2000 jsou chráněny druhy a stanoviště, které jsou v naší přírodě přítomny jen díky lidské činnosti, není cílem v těchto chráněných územích zcela vyloučit vliv člověka. Naopak, vhodný management těchto lokalit je nutný pro jejich udržení. Zakázány jsou jen takové činnosti, které mají negativní vliv. Ovšem veškeré plány a projekty, které nějakým způsobem mohou významně ovlivnit ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality, podléhají samostatnému posuzování vlivů projektů z hlediska zachování předmětu ochrany. Vytvoření soustavy Natura 2000 se tak dotkne především vlastníků a uživatelů pozemků, obcí, zájmových organizací a skupin. SMĚRNICE „O STANOVIŠTÍCH“ (92/43/EHS) definice • ochrana - rozumí všechna opatření, která jsou potřebná pro zachování nebo obnovu přírodních stanovišť a populací volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v příznivém stavu z hlediska jejich ochrany podle definice pod písmeny e) a i) • přírodní stanoviště - rozumí přírodní nebo přírodě blízká suchozemská nebo vodní oblast vymezená zeměpisnými, abiotickými a biotickými znaky • typy přírodních stanovišť v zájmu Společenství rozumí ty typy přírodních stanovišť na území uvedeném v článku 2, které: i/ jsou ve svém přirozeném areálu rozšíření ohroženy vymizením; nebo ii/ mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu nebo již beztak omezeného výskytu; nebo iii/ představují výjimečné příklady jedné nebo více z následujících pěti biogeografických oblastí: alpinské, atlantské, boreální, kontinentální, makaronéské a středomořské SMĚRNICE „O STANOVIŠTÍCH“ (92/43/EHS) definice • prioritní typy přírodních stanovišť rozumí typy přírodních stanovišť ohrožené vymizením, které se vyskytují na území uvedeném v článku 2 a za jejichž ochranu má Společenství zvláštní odpovědnost vzhledem k podílu jejich přirozeného areálu rozšíření na území uvedeném v článku 2; tyto prioritní typy přírodních stanovišť jsou v příloze I označeny hvězdičkou (*) • stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežívání jeho typických druhů na území uvedeném v článku 2 • stav přírodního stanoviště z hlediska ochrany se považuje za „příznivý“, pokud: - jeho přirozený areál rozšíření a plochy, které v rámci tohoto areálu pokrývá, jsou stabilní nebo se zvětšují a - specifická struktura a funkce, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobé zachování, existují a budou pravděpodobně v dohledné době i nadále existovat a - stav jeho typických druhů z hlediska ochrany je podle definice uvedené pod písmenem i) příznivý SMĚRNICE „O OCHRANĚ VOLNĚ ŽIJÍCÍCH PTÁKŮ“ (2009/147/ES) • početnost velkého množství druhů volně žijících ptáků přirozeně se vyskytujících na evropském území členských států klesá. Tento pokles představuje vážnou hrozbu pro ochranu přírodního prostředí, především protože takový vývoj ohrožuje biologickou rovnováhu. • převážně stěhovavé druhy: tvoří společné dědictví a jejich účinná ochrana je typickým problémem životního prostředí překračujícím hranice státu, který vyžaduje společnou odpovědnost • zachování, udržování nebo obnova dostatečné rozmanitosti a rozlohy stanovišť jsou pro ochranu všech druhů ptáků nezbytné • chrana, uchování a obnova biotopů a stanovišť bude zahrnovat zejména následující opatření: - zřizování chráněných území - udržování a péči v souladu s ekologickými potřebami stanovišť uvnitř chráněných území i mimo ně - obnovu zničených biotopů - vytváření biotopů KATALOG BIOTOPŮ OCHRANA DIVERZITY Červený seznam IUCN Červený seznam IUCN eviduje celosvětově téměř 17 tisíc druhů ohrožených vyhynutím. V rámci živočichů je to 21% savců, 12 % ptáků, 31 % plazů, 30 % obojživelníků a 37 % ryb. Jen v Evropě je to dle evropského červeného seznamu ohroženo 23 % obojživelníků, 19 % plazů, 15 % savců a 13 % ptáků. www.veronica.cz PŘÍKLAD: ŽIDOVINÍK NĚMECKÝ https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d0/Myricaria_germanica_coppice.jpg PŘÍKLAD: ŽIDOVINÍK NĚMECKÝ • velice specifické nároky na stanoviště • roste na štěrkových a písčitých náplavách na březích potoků a řek. Je to absolutní heliofyt (nesnáší jakýkoli zástin) a tato skutečnost je důležitá i při klíčení semen • schopnost konkurence vůči jiným rostlinám je téměř nulová Ekologie PŘÍKLAD: ŽIDOVINÍK NĚMECKÝ PŘÍKLAD: ŽIDOVINÍK NĚMECKÝ 3230 - Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s židoviníkem německým (Myricaria germanica) Alpine rivers and their ligneous vegetation with Myricaria germanica Stanoviště Štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) Převod na biotopy Niva Morávky Niva řeky Morávky se nachází v blízkosti vesnic Nošovice a Nižní Lhoty. Lokality, ve kterých je stanoviště předmětem ochrany: PŘÍKLAD: ŽIDOVINÍK NĚMECKÝ • úsek původního neupraveného toku Morávky - typické divočící a větvící se štěrkonosné řeky v oblasti západokarpatského flyše - a na něj vázáné, tokem vytvářené doprovodné poříční ekosystémy • území je významné jedním z posledních výskytů kriticky ohroženého druhu židoviníku německého (Myricaria germanica) • na této lokalitě se také vyskytují dvě vzácná sarančata Tetrix tuerki a Chorthippus pullus. Tetrix tuerki, který žije na štěrkových náplavech se v celé ČR vyskytuje pouze na tomto místě Kvalita a význam: PŘÍKLAD: ŽIDOVINÍK NĚMECKÝ Likvidace invazních druhů rostlin. Zabránění těžbě štěrku. Management • Břehy a prosvětlené příbřežní lesní porosty silně zarůstá křídlatka japonská (Reynoutria japonica), méně netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), které potlačují až likvidují původní rostlinné druhy a některé typy stanovišť. V menší míře se zde vyskytuje také bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum). Zazemnění štěrkových náplavů a šíření křídlatky jsou jednou z příčin ústupu židoviníku německého (Myricaria germanica). • Území je pod značným antropickým tlakem neřízené rekreace, lokálního ukládání odpadu a těžby štěrků. • Ohrožení současného charakteru vodního toku spočívá ve vodohospodářských úpravách: V jejich důsledku došlo k omezení až zastavení přísunu štěrkových splavenin do území řečiště. Hrazení v povodí Morávky, přehradní hráz a jez ve Vyšních Lhotách natolik narušily pro uchování kvalit řečiště nutný splaveninový režim, že v horní částí CHÚ (zejména ochranné pásmo) je tok již úzký a zařízlý do matečné horniny. Tento proces se postupně šíří do vnitřní částí CHÚ. Přestože zásoby štěrků v území dosahují snad tisíce m3, na mnoha místech tvoří již jen tenkou vrstvu. Intenzívní, stále probíhající, těžba štěrků má velmi silný negativní dopad na náplavové ekosystémy. Vlivem jezu ve Vyšních Lhotách je snižován průtok v korytě řeky v chráněném území. Výstavbou čistíren odpadních vod v území (např. ČOV Raškovice) může paradoxně dojít k místnímu zhoršení kvality vody řeky Morávky v chráněném území. • Negativním vlivem může být záměrné zavlékání nepůvodních druhů živočichů. Jsou zde vybudována myslivecká zařízení. Zranitelnost: CHEMICKÉ STRESORY BIODIVERZITY • přeměny a degradace habitatů • fragmentace habitatů • změny klimatu • zemědělské hospodaření • znečišťování CHEMICKÉ STRESORY BIODIVERZITY • narušení ozonové vrstvy – emise freonů • zvyšující se potřeba produkce potravin – používání umělých hnojiv, pesticidů a dalších chemických látek • kontaminace prostředí širokým spektrem látek (především perzistentních) • narušování vztahů mezi organismy (vedlejší účinky insekticidů na opylovače) • ztráta samočistící schopnosti vodních toků • degradace zemědělské půdy CHEMICKÉ STRESORY BIODIVERZITY Ekotoxikologie – negativní působení toxikantů na biosystémy Biosystém – živý systém na libovolném stupni hierarchické biotické organizace Toxikant – chemická látka nebo směs látek, které mají schopnost vyvolat negativní účinky na biosystém Ekotoxikologie • prospektivní (prevence znečištění prostředí) • retrospektivní (hodnocení dopadů činností a aktivit z minulosti) METODY Fostering integration of freshwater ecology with ecotoxicology MARK O. GESSNER*, † AND AHMED TLILI‡ Freshwater Biology (2016) 61, 1991–2001 EKOTOXIKOLOGIE - EKOLOGIE • vliv chemických látek na mezidruhové interakce a potravní sítě • účinky kombinace stresorů; interakce mezi kontaminanty a faktory prostředí • účinky chemické kontaminace na ekosystémové procesy (např. primární produkce, rozklad organické hmoty) EKOTOXIKOLOGIE - EKOLOGIE • integrace ekologických principů do uspořádání ekotoxikologického výzkumu je důležité pro hodnocení a predikování účinků kontaminantů na biologická společenstva a ekosystémy • aplikovaná ekologie a bioindikační hodnocení by mohlo využít koncepty a přístupy vyvíjené v ekotoxikologii • acidifikace • těžké kovy • pesticidy, POPs • radionuklidy • léčiva (antibiotika, cytostatika, hormonální prostředky) • ropné látky • tenzidy a detergenty • tzv. prioritní látky zahrnuté v rámcové směrnici Toxické stresory Jiné stresory • eutrofizace/organické znečištění • hydromorfologická degradace TYPY STRESORŮ TOXIKANTY A SPOLEČENSTVA • přenos a koncentrace toxikantu v potravním řetězci • snižování biodiverzity (mizí citlivé druhy) • narušení koloběhu živin (eutrofizace prostředí) • narušení dominantních producentů (ti určují základní funkční i prostorovou strukturu společenstva a energetický vstup; jejich likvidace vede k rozpadu celého ekosystému, návrat k dřívějším sukcesním stádiím) • narušení širokého spektra vzájemných vztahů mezi organismy (poškození nebo likvidace regulačních mechanismů, zajišťujících udržování ekologické rovnováhy TOXIKANTY A SPOLEČENSTVA regulační mechanismy • ztráta služeb poskytovaných mezi organismy (opylení, mykorhiza) • uvolnění obsazené niky a nové zahájení konkurenčního boje • ztráta regulace velikosti populace, princip negativní zpětné vazby (např. přemnožení škůdců v důsledku odstranění predátorů) CHEMICKÉ LÁTKY A BIODIVERZITA https://www.nap.edu/read/21775/chapter/8 Quantitative structure–activity relationship models (QSAR models) are regression or classification models used in the chemical and biological sciences and engineering CHEMICKÉ LÁTKY A BIODIVERZITA DÁVKA - REAKCE DÁVKA – ODPOVĚD (DOSE – RESPONSE CURVE) mortalita mortalitarůst růst DÁVKA – ODPOVĚD (DOSE – RESPONSE CURVE) • NOAEC (No Observed Adverse Effect Concentration) – nejvyšší dávka v rámci studie, při které nebyl pozorován škodlivý účinek) • LOAEC (Lowest Observed Adverse Effect Concentration) – nejnižší dávka v rámci studie, při které byl pozorován škodlivý účinek HORMESE • i/ pozitivní vliv látky na organismus • ii/ obranná reakce organismu na stresor (dočasná stimulace a mobilizace metabolismu) PREDIKCE EXPOZICE A ÚČINKU • PEC (Predicted Environmental Concentration) – předpokládaná environmentální koncentrace – výstup hodnocení expozice • PNEC (Predicted No-Effect Concentration) – předpokládaná koncentrace nezpůsobující negativní účinek – výstup hodnocení účinku na základě výsledků ekotoxikologických testů • kritérium přijatelnosti = PEC / PNEC (> 1; riziko je nepřijatelné) VÍCE STRESORŮ CHEMICKÉ LÁTKY A BIODIVERZITA PESTICIDY SPEAR index (Species At Risk) www.systemecology.eu/SPEAR/index.php Systém hodnocení odezvy společenstva na polutanty PESTICIDY SPEARpesticides Taxon Name Gen. Time Gen. Time Threshold (SPEARpesti cides) Gen. Time Coding (SPEARpesti cides) Sensitivity* / SPEARorganic Classification Sensitivity Threshold (SPEARpesti cides) Sensitivity Coding (SPEARpesti cides) Migration Migration Coding (SPEARpest icides) Exposed Exposed Coding (SPEARpest icides) SPEARpestic ides Classificatio n Antocha vitripennis{-#~#-}4331 3 0.5 1 -0.95986 -0.357 0 0 1 1 1 Aphelocheirus aestivalis{-#~#-}4335 1 0.5 1 -0.56061 -0.357 0 0 1 1 1 Apsectrotanypus trifascipennis{-#~#-}4338 0.5 0.5 1 -0.35 -0.357 1 0 1 1 1 1 Argulus foliaceus{-#~#-}4346 0.4 0.5 0 0.04139 -0.357 1 0 1 1 1 Asellus aquaticus{-#~#-}8691 0.33 0.5 0 -0.17455 -0.357 1 0 1 1 1 Atherix ibis{-#~#-}4363 1 0.5 1 -0.35 -0.357 1 0 1 1 1 1 Athripsodes albifrons{-#~#-}4366 1 0.5 1 -0.05811 -0.357 1 0 1 1 1 1 1 2 3 4 5 6 7 8 ASPT 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 SPEARpesticides 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 Mean Mean±SE SPEARpesticides ≤2 %0 > AND 020% 4 %≤ > AND 040% 6 %≤ > 06 % Agriculture land use within an upstream catchment 0-10 10-30 30-60 60-100 Vegetation within a buffer 2 km upstream (%) 0-10 10-30 30-60 60-100 0-10 10-30 30-60 60-100 0-10 10-30 30-60 60-100 HODNOCENÍ STAVU ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD HODNOCENÍ STAVU ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD HODNOCENÍ STAVU ÚTVARŮ POVRCHOVÝCH VOD PLÁNY OBLASTÍ POVODÍ – OPATŘENÍ – PLOŠNÉ ZDROJE - PESTICIDY TOXICKÝ STRES V EVROPSKÝCH ŘEKÁCH • zlepšení diagnostických možností při hodnocení stavu vodních útvarů • detekce toxických vlivů na různých úrovních biologické organizace (od buněčné po společenstva) • hodnocení ztrát biodiverzity a citlivých taxonů a přiřazení těchto dopadů ke specifickým tlakům, včetně těch chemických • určení místně-specifických klíčových toxických látek s potenciálním vlivem na biologické prvky (fytobentos, fytoplankton, bezobratlí, ryby) • stanovení biodostupnosti a akumulace v potravních sítích jako důležité faktory, které vypovídají o vlivech toxikantů v ekosystémech TOXICKÝ STRES V EVROPSKÝCH ŘEKÁCH • predikce ekologických rizik toxikantů v podélném profilu toků ve vazbě na bodové a plošné zdroje • podpora rozhodování pro vodohospodáře v oblasti analýzy rizik a jejich prioritizace EFFECT-DIRECTED ANALYSIS (EDA) TOXICKÝ STRES V EVROPSKÝCH ŘEKÁCH • biologické analýzy in vivo nebo in vitro • frakcionace za účelem snížení složitosti směsi • pro izolované frakce nebo jednotlivé toxikanty je zjišťována struktura a podíl chemických látek • závěrečné ověření pomocí biotestů • pozornost věnována hlavně nepolárním látkám (PAH, PCB) • orientace na nové látky a směsi (extrakty z vody a sedimentů) • in vitro testy jsou dobrými nástroji včasné výstrahy (early warning tools), jejich platnost v rámci celých organismů a reálných expozičních podmínek musí být prověřena • to se děje vystavením biomarkerů reálným vzorkům nebo využitím organismům odebraným přímo na lokalitě EFFECT-DIRECTED ANALYSIS (EDA) TOXICKÝ STRES V EVROPSKÝCH ŘEKÁCH • testování sedimentů s plžem písečníkem novozélandským (Potamorgus antipodarum) • estrogenní účinek potvrzen ve 3 ze 6 sedimentů evropských řek (indikovaných in vitro testem) www.ryanphotographic.com/images TOLERANCE SPOLEČENSTVA VYVOLANÁ ZNEČIŠTĚNÍM TOXICKÝ STRES V EVROPSKÝCH ŘEKÁCH • společenstva vystavená vlivu toxikantů jsou vůči němu méně citlivá než referenční společenstva (nezasažená), protože citlivé druhy vymizely • příklad říčního biofilmu: inhibice fotosyntetické aktivity fytobentosu herbicidem (společenstva ze znečištěného a neznečištěného toku); Brack et al. 1999; Schmitt-Jansen et al. 2008 POLLUTION INDUCED COMMUNITY TOLERANCE TOXICKÝ STRES V EVROPSKÝCH ŘEKÁCH • xxx SPECIES-SENSITIVITY DISTRIBUTION TERESTRICKÉ EKOSYSTÉMY FUNKČNÍ DIVERZITA MIKROBIÁLNÍCH SPOLEČENSTEV (KOVY) • zdroje kovů v prostředí: i/ geologické podloží, ii/ antropogenní činnost (těžba, zpracování kovů, spalování fosilních paliv, doprava, hnojiva, zpracování odpadů) • účinky kovů v půdě (klíčové taxony půdní fauny jsou citlivé vůči toxickým účinkům kovů); na rozdíl od organických kontaminantů kovy nepodléhají rozkladu, ztráty z půdy – pomalý proces eroze, vymývání a sklizeň úrody • mikroorganismy představují největší díl půdní biomasy a zajišťují převážnou část mineralizace organického uhlíku (význam pro funkce půdy a biomarkery přítomnosti kontaminantů) • mineralizace dusíku, enzymatická aktivita • BIOLOG destičkové testy – fyziologické profilování na úrovni společenstev TERESTRICKÉ EKOSYSTÉMY FUNKČNÍ DIVERZITA MIKROBIÁLNÍCH SPOLEČENSTEV (KOVY) • příklad ukazuje predikci prostorové a habitatové distribuce rizik souvisejících s kovy v prostředí • zjištění koncentrace v prostředí (measured environmental concentration – MEC) • převedení zjištěných koncentrací na (eko)toxikologickou hodnotu = jednotky toxicity (TU) = stanovené koncentrace/toxický účinek na jednotlivé taxony • účinek stanoven jako 50% snížení aktivity dehydrogenázy • významný rozdíl mezi habitaty: méně (mokřady, jehličnatý les) a značně ovlivněnými lidskou činností (zahrady, zemědělská půda, pastviny) TERESTRICKÉ EKOSYSTÉMY FUNKČNÍ DIVERZITA MIKROBIÁLNÍCH SPOLEČENSTEV (KOVY) TERESTRICKÉ EKOSYSTÉMY FUNKČNÍ DIVERZITA MIKROBIÁLNÍCH SPOLEČENSTEV TERESTRICKÉ EKOSYSTÉMY DEPOZICE DUSÍKU TERESTRICKÉ EKOSYSTÉMY DEPOZICE DUSÍKU • významný vliv na biodiverzitu – změna kompetiční rovnováhy mezi druhy v ekosystémech limitovaných množstvím dusíku • zvýhodňovány rychle rostoucí druhy na úkor pomaleji rostoucích • zdroje: dusíkatá hnojiva, spalování fosilních paliv, pěstování rostlin fixujících vzdušný dusík • eutrofizace a acidifikace, dusičnany v podzemních vodách • ztráty diverzity rostlin, změny struktury společenstev, nitrofilní druhy • interakce s dalšími stresory, zasaženy především ekosystémy přirozeně chudé na živiny