GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ VI Ústřední správní úřady a využití GI – III a Krajské úřady (historie) podzim 2019 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic GIS ve veřejné správě Zadání cvičení IV. • Popište, jak jsou organizovány informační systémy o vodě v rámci MŽP, na jaké technologii jsou vybudovány a jaké jsou jejich silné a slabé stránky. 20 minut + diskuze. • Zpracování: Jan Přikryl GIS ve veřejné správě Ústřední správní úřady a využití GI – Český úřad zeměměřický a katastrální GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě INSPIRE Datová témata • Služba pro KATASTRÁLNÍ PARCELY – http://services.cuzk.cz/wms/inspire- cpwms.asp – Spuštěna 9.5.2011 – Bezúplatně – Bez nutnosti registrace GIS ve veřejné správě • GetFeatureInfo (pro definiční body parcel) GIS ve veřejné správě INSPIRE stahovací služby Služba pro KATASTRÁLNÍ PARCELY • Stahovací služby ve dvou variantách: – 1. Stahování předpřipravených datových sad. – 2. Stahování dat s přímým přístupem (WFS). 1) Stahování předpřipravených datových sad • Generované GML soubory jsou aktualizovány jednou denně. • Pro každé katastrální území a podporovaný souřadnicový systém je generován jeden soubor. • Podporované souřadnicové systémy pro generované soubory: – S-JTSK Krovak East North (EPSG 5514), – http://services.cuzk.cz/gml/inspire/cp/epsg-5514/ – ETRS 89 (EPSG 4258), – http://services.cuzk.cz/gml/inspire/cp/epsg-4258/ GIS ve veřejné správě Stahovací služby 2) Stahování dat s přímým přístupem (WFS) • http://services.cuzk.cz/wfs/inspire-cp-wfs.asp • Aktualizace dat ONLINE – Získání konkrétní parcely – dle PAR_ID – Získání dat z území – zadáno obdélníkem (BBOX) GIS ve veřejné správě Další témata INSPIRE • Z Informačního systému územní identifikace (ISÚI): – Téma Adresy (z přílohy I) – Téma Územní správní jednotky (z přílohy I) – Téma Budovy (z přílohy III) – Implementace přes Publikační databázi • Prohlížecí a stahovací služby – Mapový server Marushka® od firmy Geovap. GIS ve veřejné správě AD GIS ve veřejné správě AD GIS ve veřejné správě AU GIS ve veřejné správě TECHNICKÉ OKÉNKO – hodnocení geoinformačních aplikací GIS ve veřejné správě Hodnocení webových mapových aplikací • První práce vznikaly počátkem 90. let 20. století, kdy se jednalo spíše o návrhy uživatelského rozhraní desktopových GIS. – MacEachren a kol. (1998) – hodnocení vizualizace; – Andrienko a kol.(2002) – použitelnost nástrojů; – Wachovicz (2007) – spokojenost během práce s produktem, rozhraní; – VanElzakker (2004) využívá uživatelského testování. • ČR – Komárková a kol., DP a BP práce. • Hodnocení pomocí uživatelů x odborníků. GIS ve veřejné správě Heuristické hodnocení mapových aplikací - odborníci • Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt, objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž neznáme algoritmus nebo přesnější metodu. • ISO 9126 - Software engineering — Product quality mezinárodní standard pro zhodnocení kvality software. • Kvalitou je rozuměn souhrn charakteristik o entitě, který souvisí se schopností uspokojit určené i předpokládané potřeby. • POZOR: standard je neaktuální: • ISO/IEC 25010:2011 Preview • Systems and software engineering -- Systems and software Quality Requirements and Evaluation (SQuaRE) -- System and software quality models GIS ve veřejné správě Charakteristiky kvality výrobku (produktu) • funkčnost – schopnost aplikace nabídnout požadované funkce, • použitelnost – kvalita při použití produktu, • bezporuchovost – schopnost produktu fungovat na požadované úrovni, • účinnost – schopnost produktu fungovat s přiměřeným nárokem na zdroje, • udržovatelnost – schopnost produktu být udržován v provozu a dle potřeby dále vyvíjen, • přenositelnost – schopnost produktu fungovat a spolupracovat s produkty na jiných platformách. GIS ve veřejné správě Charakteristiky kvality GIS ve veřejné správě Použitelnost • Použitelnost „sada atributů, které mají vliv na úsilí nutné k užití a na individuální hodnocení tohoto užití stanovenými a implicitními skupinami uživatelů.“ • Kategorie použitelnosti (8 - ISO 9126): – prostředí a uživatelské rozhraní ; – použití a podpora technologií ; – řízení chyb ; – flexibilita, design a estetika ; – uživatelská přívětivost ; – nápověda a ostatní dokumenty ; – uživatelská kontrola nad aplikací, volnost a dovednosti ; – dostupné služby. GIS ve veřejné správě Prostředí a uživatelské rozhraní – kritéria (příklad) ∑ 1 GIS ve veřejné správě Funkčnost - aplikace a nástroje GIS ve veřejné správě Výsledky hodnocení • Heuristiky – ano/ne GIS ve veřejné správě Výsledky hodnocení – srovnání aplikací Zdroj: Humlíčková 2013 GIS ve veřejné správě Další příklady hodnocení • Heuristické hodnocení použitelnosti webových GIS aplikací (Slavíková 2009) • Hodnocení kartografické funkcionality v GIS programech (Dobešová, Kusendová 2009). • Hodnocení kartografické funkcionality pro mobilní GIS aplikace (Peško 2013). GIS ve veřejné správě Uživatelský pohled • Oblast Human–computer interaction (HCI) popsáno v ISO 9241 (Ergonomics of Human System Interaction). • Aplikační oblast zaměřená jak na užitnost systémů, nástrojů, rozhraní (prostředí) a užité formy reprezentace (vizualizace). • V oblasti GISci otázka souladu mezi počítačovou reprezentací (datové modely, datové struktury, vizualizace) a lidskou kognitivní reprezentací prostoru, místa či prostředí (mentální mapy, mentální modely, egocentrické pohledy). • Prvky užitnosti(usability elements): – vhodnost (angl. efficiency) reprezentace; – účelnost (angl. effectiveness) reprezentace. – Zatímco vhodnost je posuzována pomocí rychlosti, se kterou se uživatelé rozhodují, účelnost úzce souvisí se správností rozhodnutí. – spokojenost (satisfaction) s reprezentací. • Více ve Wachowicz et al (2005). GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Geoinformatika na krajských úřadech GIS ve veřejné správě Stručná historie krajské informatiky • 2001 – Základní informatizace krajů pod koordinací MVČR • 2002 – vznik Komise informatiky AKČR, • 2003 – realizace společných projektů krajů, delimitace OkÚ, Úvodní studie GIS; vznik PS GIS; vznik MIČR • 2006 – Strategie rozvoje ICT regionů ČR v letech 2007-13, příprava IOP a ROP; zánik MIČR • 2009 – platnost eGOV legislativy, první výzvy IOP, opětovný vznik KI AKČR • 2012 – realizace projektů IOP, příprava Digitální strategie krajů na roky 2013-2020 GIS ve veřejné správě GIS krajů – úvodní studie (2003) • Řešitelem je společnost T-MAPY. • Vymezené základního rámec pro budování GIS krajských úřadů. • cíle: – analýza prostředí centrální správy, úřadů samosprávy (na úrovni krajů, magistrátů, měst, obcí) a dalších složek veřejného i soukromého sektoru z pohledu GIS; – návrh řešení za oblast datové základny, architektury systému s návazností na systémové a aplikační SW vybavení, oblast lidských zdrojů a oblast řízení. GIS ve veřejné správě Typová studie GIS krajů Studie má tři části: – analytickou část; – návrhovou část; – způsob realizace; • Analytická – role krajů při vytváření prostředí pro GIS od legislativy až po tvorbu datové základny. – Využitelnost vybavení okresních úřadů. – Situace v GIS na městech a obcích. – Využití GIS v privátním sektoru a možnosti veřejnosti pracovat s GIS především v prostředí internetu. GIS ve veřejné správě Návrhová část • Řešení různých aspektů GIS jako součásti informačního systému úřadu. • „Geografický informační systém je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací.― • Složky GIS: – technické vybavení – základní programové vybavení – data – aplikace – lidé – organizace a řízení GIS ve veřejné správě Potřeby odborů krajských úřadů v oblasti GIS • SDZA (správa datových zdrojů a aplikací) – aplikace, sledující vazby mezi podněty (=zákony, usneseními zastupitelstva) – z nich vyplývajícími agendami jednotlivých odborů – daty (potřebnými pro výkon agend) – a příslušnými aplikacemi. • „jaká data potřebuji pro výkon jednotlivých agend“, „ve kterých agendách využiji zvolenou datovou sadu“? • Organizační struktury krajských úřadů byly dekomponovány do 20 oblastí – identifikace agend – přiřazeny datové vrstvy definované v konceptuálním datovém modelu GIS krajů. • Zdůvodnění potřebnosti datových sad pro výkon. GIS ve veřejné správě Kraje a okresy, kraje a obce • „dědictví― okresních úřadů na poli GIS v oblasti: – personální – přechod části pracovníků; – hardware – prakticky nevyužito; – software – částečná delimitace, není plnohodnotně využito; – data - zablokování tzv. datových konzerv (které nelze legálně „otevřít“). • Města a obce – zjistit základní informace o stavu rozvoje (geo)informačních systémů na městech a obcích, konkrétní formy spolupráce; – seznámit obce s aktivitami krajských úřadů na poli GIS, zjistit požadavky. GIS ve veřejné správě Datová základna referenční mapové podklady: – katastrální mapy v digitální formě – ZABAGED (digitální ekvivalent Základní mapy 1:10 000) – územní identifikace (její prostorová - mapová složka – adresní body) – ortofotomapy tematická data: – územně plánovací dokumentace – doprava – životní prostředí GIS ve veřejné správě GIS – nepodkročitelný standard GIS kraje Minimální úroveň, kterou by GIS krajského úřadu měl dosahovat ve všech svých složkách – nepodkročitelný standard GIS kraje (NSGK): • Systémová část NSGK • Datová část NSGK • Aplikační část NSGK • Personální část GIS ve veřejné správě Systémová část NSGK Používání produktů ESRI jako základního kamene softwarového vybavení GIS na krajském úřadě zahrnuje systémy: •silný robustní nástroj pro správu, operativní provádění analýz, konverzí aj. operací GIS (ArcInfo) •silný robustní nástroj pro správu geografické databáze a jednoduchou administraci heterogenních datových zdrojů (ArcSDE) •silný robustní nástroj pro obsloužení všech tříd klientů (ArcIMS) Systémovou část NSGK dále tvoří: – virtuální mapový server – metainformační systém – zajištění bezpečnosti GIS GIS ve veřejné správě Datová část Krajský GIS musí disponovat obsahově, lokalizačně i topologicky kvalitními geodaty, jejichž permanentní přísun musí být zajištěn a garantován. Za datovou část byly navrženy následující složky NSGK: • referenční data – katastrální mapy v digitální formě – ZABAGED – správní jednotky (do úrovně obcí a k.ú.) – prostorová složka územní identifikace (adresní body, do budoucna lépe i budovy/ZRÚIN) – účelová mapa povrchové situace – ortofotomapy • tematická data: nutno doplňovat a upřesňovat obsah dat – datové sady pro integrovaný záchranný systém – ÚP VÚC a územně plánovací podklady – datové sady pro regionální rozvoj, – vybrané datové sady za oblast dopravy (silniční síť v majetku krajů ad.) – vybrané datové sady za oblast životního prostředí (hydrografická síť, pedologie,ochrana přírody, ovzduší, odpadové hospodářství). • metadata GIS ve veřejné správě Aplikační část NSGK na pomezí činnosti oddělení GIS a „vlastní“ informatiky: – SW pro zpřístupnění dat SPI KN (obecně registru nemovitostí) – SW pro zpřístupnění dat územní identifikace ÚIR-ADR, ÚIR-ZSJ a ÚIR-ČSÚ. – SW pro zpřístupnění referenčních dat a nad nimi vytvářených nebo externě dodávaných geodat v jednoduchých přehledných projektech pro průběžnou kontrolu probíhajících prací, přebírání zakázek a rychlé publikování v případě potřeby (např. povodně, kalamitní situace). GIS ve veřejné správě Personální část Nepodkročitelné personální zajištění tvoří: • manažer GIS– vedoucí oddělení GIS; • 2 - 4 specialisté, jejichž konkrétní náplň závisí na tom, nakolik je určitý okruh služeb např. z oblasti správy geodatabáze nebo webových mapových aplikací schopen zajistit vlastní odbor informatiky. Na Typovou studii navazoval „Funkční rámec― pro jednotlivé kraje, který bral do úvahy konkrétní situaci a příslušná specifika krajských úřadů. GIS ve veřejné správě Zadání cvičení VI. • Na základě článku Feciskanin a kol. (2015) specifikujte postupy testování výkonu webových mapových aplikací. • Zpracování: Jakub Řehák