TB0500MV003 Metodika pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat Otakar Čerba Štěpán Kafka Jan Ježek Dzmitry Kozhukh Václav Čada Karel Charvát Stanislav Holý Tomáš Mildorf 2016 Obsah Seznam zkratek 6 Seznam příloh 10 Úvod 11 1 Slovník základních pojmů 14 2 Metodika (Návrhová část) 17 2.1 Licence a ochrana osobních údajů................ 17 2.1.1 Ochrana osobních údajů................. 17 2.1.2 Otevírám dat ve vztahu k zákonu o ochraně utajovaných skutečností......................... 18 2.1.3 Práva duševního vlastnictví a otevřené licence..... 20 2.2 Metadata ............................. 22 2.2.1 Shrnutí požadavků na metadata............. 22 2.2.2 Detailní popis....................... 23 2.2.2.1 Klíčová slova.................. 23 2.2.2.2 Aplikační schéma / struktura dat....... 24 2.2.2.3 Licence..................... 26 2.2.2.4 Adresy...................... 27 2.2.2.5 Organizace................... 28 2.2.2.6 Prostorový rozsah dat............. 28 2.2.2.7 Účel vytvoření ................. 29 2.2.2.8 Modelování vazeb................ 30 2.2.3 Příklady.......................... 33 2.2.4 Postup při publikaci otevřených dat........... 33 1 2.2.4.1 Scénář 1 - Publikování přes Národní katalog INSPIRE.................... 33 2.2.4.2 Scénář 2 - Publikování přes Národní katalog otevřených dat................. 33 2.3 Formáty prostorových dat.................... 34 2.3.1 Přehled používaných formátů a software........ 34 2.3.2 Hlavní otevřené datové formáty pro prostorová data . . 36 2.3.2.1 Comma Separated Values (CSV)....... 36 2.3.2.2 Keyhole Markup Language - KML/KMZ ... 37 2.3.2.3 Geography Markup Language - GML..... 37 2.3.2.4 ShapeFile SHP................. 38 2.3.2.5 GeoJSON.................... 38 2.3.3 Rastrová data....................... 39 2.3.4 Otevřené datové služby.................. 39 2.4 Publikování datových modelů.................. 40 2.4.1 Jednoduchý datový model................ 40 2.4.2 Středně složitý datový model .............. 41 2.4.3 Komplexní datový model................. 41 2.5 Identifikátory........................... 41 2.5.1 Registr osob (ROS).................... 42 2.5.2 Registr obyvatel (ROB) ................. 43 2.5.3 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN) 43 2.5.4 Registr práv a povinností (RPP) ............ 44 2.6 Vazby na externí datové zdroje ................. 44 2.6.1 Identické a podobnostní vazby.............. 45 2.6.1.1 owksameAs................... 45 2.6.1.2 rdfs:seeAlso................... 45 2.6.1.3 skos:closeMatch................. 46 2.6.1.4 skos:exactMatch ................ 46 2.6.2 Topologické vazby..................... 47 2.6.3 Heirarchické a mereologické vazby............ 49 3 Modelové aplikace 52 3.1 Metadata ............................. 52 3.1.1 MICKA.......................... 52 3.1.2 Katalogový klient na Národním geoportálu INSPIRE . 52 3.1.3 On-line převodník..................... 55 3.2 Ontologie VF XML........................ 55 2 3.3 Smart Points of Interest ..................... 58 3.4 Open Transport Map....................... 62 3.4.1 Datový model OTM ................... 64 3.4.2 Převod dat do RDF.................... 65 3.5 Open Land Use Map....................... 69 3.5.1 OLU datový model.................... 71 3.6 Adresy............................... 74 4 Závěr 77 Použitá literatura 81 3 Seznam tabulek 1 Příklady formátů v GIS...................... 34 2 Slovník RCC8........................... 48 3 Ukázka OTM čísledníku..................... 64 4 Seznam obrázků 1 Uživatelské rozhraní katalogu MICKA. Červené šipky označují možnost exportu GeoDCAT. Vlevo - feed, vpravo jednotlivý záznam............................... 53 2 Uživatelské rozhraní katalogového klienta. Červená šipka označuje možnost exportu jednoho metadatového záznamu do GeoDCAT............................... 54 3 Zkušební rozhraní převodníku................... 55 4 Ukázka objektových relací Ontológie VF XML......... 56 5 Ukázka anotačních vlastností Ontológie VF XML........ 57 6 Vizualizace Ontológie VF XML.................. 59 7 Mapový klient SPOI........................ 60 8 Ukázka možnosti přístupu k datům OTM............ 63 9 OTM jako dvouhvězdičková linked open data.......... 64 10 Datový model OTM........................ 65 11 Číselníky použité v OTM..................... 66 12 Open Land Use České republiky.................. 70 13 Open Land Use - as data..................... 70 14 Open Land Use - as a map.................... 71 15 OLU změny v modelu oproti INSPIRE.............. 72 5 Seznam zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky API Application programming interface BMIS Bezdrátový místní informační systém CAD Computer-aided design CC Classification of Types of Constructions CCO Creative Commons CC BY Creative Commons - Uveďte původ CC SA Creative Commons - Zachovejte licenci CEGIS Center of Excellence for Geospatial Information Science CKAN Comprehensive Knowledge Archive Network CORINE Coordination of Information on the Environment CP C Central Product Classification CSV Comma-separated values CSW Catalog Service for the Web CEZ České energetické závody (dříve) CHMU Český hydrometeorologický ústav CR Česká republika CSN Česká technická norma CSU Český statistický úřad CTU Český telekomunikační úřad CUZK Český úřad zeměměřický a katastrální DCAT Data Catalog Vocabulary DGN "design" DPZ Dálkový průzkum Země DTM Digitální technická mapa DXF Drawing Interchange Format ECLAS European Commission Libraries Catalogue 6 ECMA European Computer Manufacturers Association EEA European Environmental Agency EPSG European Petroleum Survey Group ESA European Space Agency, Evropská kosmická agentura ESRI Environmental Systems Research Institute ETRS European Terrestrial Reference System EU European Union, Evropská unie FAO Food and Agriculture Organization FOAF Friend of a friend G8 Group of Eight GB Gigabyte GEMET GEneral Multilingual Environmental Thesaurus GEO Group on Earth Observation GEOSS Global Earth Observation System of Systems GIS Geografický informační systém GML Geography Markup Language GNU GPL GNU General Public License HILUCS Hierarchical INSPIRE Land Use Classification System HS-RS Help service - remote sensing HTML Hyper Text Markup Language IC Identifikační číslo ICO Identifikační číslo osoby IETF Internet Engineering Task Force INSPIRE INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe IPR Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ISKN Informační systém katastru nemovitosti ISO International Organization for Standardization, Mezinárodní organizace pro normalizaci ISÚI Informační systém územní identifikace JPG Joint Photographic Experts Group JRC Joint Research Centre JSON JavaScript Object Notation JSON-LD JavaScript Object Notation for Linking Data KML Keyhole Markup Language LAEA Lambert azimuthal equal-area projection LCC Lambert conformal conic projection LCR Lesy České republiky LOD Linked Open Data 7 LPIS Land Parcel Identification Systems MARC MAchine-Readable Cataloging METIS Metainformační systém MHD Městská hromadná doprava MOMC městský obvod/ městská část MV ČR Ministerstvo vnitra České republiky NAL National Agricultural Library NGA Next Generation Access NKOD Národní katalog otevřených dat NUTS Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques OAI-PMH Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting OD4D Open Data for Development ODbL Open Database License OGC Open Geospatial Consortium ORP Obec s rozšířenou působností OSN Organizace spojených národů OTN Open Transport Net OWL Web Ontology Language OWS OGC Web Services PDF Portable Document Format PNG Portable Network Graphics POI Point of Interest POU Pověřený obecní úřad PSI Public Sector Information RCC Region Connection Calculus RDF Resource Description Framework RDFS Resource Description Framework Schema RDMS Relational Database Management System REST Representational state transfer RGB red-green-blue; barevný model červená-zelená-modrá ROB Registr obyvatel ROS Registr osob RPP Registr práv a povinností RSS Rich Site Summary RÚIAN Registr územní identifikace, adres a nemovitostí RWE Rheinisch-Westfälische Elektrizitätswerke RSD Ředitelství silnic a dálnic S-JTSK Systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální 8 SDI Spatial Data Infrastructure SHP ESRI Shapefile SKOS Simple Knowledge Organization System SQL Structured Query Language SPARQL SPARQL Protocol and RDF Query Language SPOI Smart Points of Interest SQL Structured Query Language SWOT Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats TIFF Tagged Image File Format UMN University of Minnesota UNBIS United Nations Bibliographic Information System URI Uniform Resource Identifier URL Uniform Resource Locator USA United Staes of America, Spojené státy americké USGS U.S. Geological Survey UTM Universal Transverse Mercator ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů UML Unified Modeling Language USES Územní systém ekologické stability VF XML Výměnný formát XML VFR Výměnný formát RÚIAN VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd. v.v.i. VUSC Vyšší územně-správní celek W3C World Wide Web Consortium WCS Web Coverage Service WFS Web Feature Service WGS World Geodetic System WKT Well-known text WMS Web Map Service, Webová mapová služba XML Extensible Markup Language ZSJ Základní sídelní jednotka ZÚ Zeměměřický úřad ZUR Zásady územního rozvoje 9 Seznam příloh Příloha A: Analytická část 10 Úvod Metodika pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat je koncipována jako sada postupů, které uživateli (subjektu publikujícímu prostorová data jako data otevřená) poskytne návod jak implementovat jednotlivé kroky (například volba licence, vazba na externí data, vhodný formát nebo tvorba identifikátorů) spojené s otevíráním dat, přičemž jsou zohledněna specifika prostorových dat (například velký rozsah dat, existence topologických vazeb nebo georeferencování). Dokument byl vypracovaný kolektivem, který se skládal ze členů Katedry geo-matiky2 Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a společnosti Help service remote sensing3. Jednotliví odborníci mají zkušenosti s otvíráním prostorových dat (například v rámci mezinárodních projektů SDI4Apps nebo SmartOpenData) a také se podíleli na tvorbě GeoInfoStrategie (jako klíčového dokumentu pro rozvoj geoinformatiky, včetně sad prostorových dat, v České republice) a vývoje i implementace datových specifikací a dalších součástí směrnice INSPIRE. Pro tvorbu metodiky byly využity i články a další publikace členů autorského kolektivu - Čerba a Jedlička (2014), Čerba et al. (2016), Čerba a Jedlička (2016) - i texty další respektovaných expertů na otevřená data a jejich implementaci na doméně prostorových dat - Lebo a Williams (2010), Bauer a Kaltenbock (2011), Shadbolt et al. (2012), (Open Data Consultancy. Finál Report 2013), Mráček a kolektiv (2014), Raamkumar, Thangavelu, a others (2015), Chlápek XV dalším textu bude kromě českého termínu, případně dalších českých synonym volná data nebo volně šiřitelná data, používáno i anglické (v českém prostředí etablované) spojení open data, přičemž oba výrazy budou chápány jako synonyma. 2http://kgm.zcu.cz 3http://bnhelp.cz 11 et al. (2015); Kavouras a Kokla (2007), Kovacs, Dolbear, a Goodwin (2007), Kritikos, Rousakis, a Kotzinos (2013), Kuhn, Kauppinen, a Janowicz (2014), Čepičky et al. (2015). Informace uvedené v tomto dokumentu jsou aktuální ke konci října 2016 (poslední revize byla provedena na konci listopadu 2016), což je zapotřebí brát v úvahu při implementaci metodiky, neboť oblast otevřených dat je velice dynamická. Dokument je zaměřený především na aktuální situaci v České republice, včetně současné legislativy, ale opírá se i o mezinárodní aktivity, mezi které patří především ISO normy, standardy organizací W3C nebo OGC, směrnice INSPIRE a příklady dobré praxe z různých mezinárodních projektů (podrobnosti jsou uvedeny v analytické části, která je v rámci metodiky publikována jako Příloha A). Metodika se podrobně nezabývá otevřenými daty jako obecným fenoménem. Vlastnosti a výhody otevřených dat jsou detailně popsány v mnoha publikacích. V českém prostředí se jedná například o publikace Mráček a kolektiv (2014), Chlápek et al. (2015) nebo Čepičky et al. (2015), z mezinárodních aktivit lze doporučit například Bauer a Kaltenbôck (2011) nebo (Open Data Consultancy. Finál Report 2013). Text metodiky akcentuje především specifika prostorových dat (viz níže uvedená struktura dokumentu). Jedná se především 0 technický dokument, který nemá ambici obhajovat koncept otevřených dat ani rozhodovat nebo doporučovat otevírání konkrétních datových sad (v tomto případě se jedná často o politické rozhodnutí spojené se změnou financování dané organizace, viz výstupy projektu TB0500MV002 Model financování datového fondu klíčových prostorových informací), ale ukazovat postupy, jak by bylo možné zvýšit otevřenost prostorových dat. Metodika je určena především pro jednotlivé subjekty veřejné správy, které uvažují o otevřených prostorových datech z jakýchkoli pohnutek (to znamená 1 v případě, kdy si daná organizace plně neuvědomuje výhody otevřených dat, ale je povinna data v této formě publikovat). Navrhované postupy však mohou pro publikování nebo další využívání otevřených dat s výhodou využít i komerční nebo akademické organizace. Práce je členěna tradičně. Kromě úvodní závěrečného shrnutí obsahuje seznam používaných zkratek a jednoduchý slovníček základních pojmů a Přílohu A, která obsahuje analytickou část návrhu. Hlavní část metodiky je členěna podle tzv. pětihvězdičkového klasifikačního systému (Berners-Lee (2006)), který posuzuje otevřenost a provázanost dat podle pěti základních 12 parametrů (jde o kumulační systém, proto pro získání každého stupně musí být splněny všechny předchozí podmínky): 1. Data jsou publikována na webu pod otevřenou licencí. 2. Data jsou ve strojově čitelném formátu. 3. Data jsou v neproprietárním formátu. 4. Data jsou ukládána, dotazována a přenášena prostřednictvím standardů W3C (URI, HTTP, RDF a SPARQL) 5. Data jsou propojena s dalšími (externími) daty. Jak bylo uvedeno výše, v jednotlivých kapitolách, které odpovídají jednotlivým hvězdičkám v klasifikačním systému, nebudou diskutovány obecné vlastnosti dat, ale především specifika a dílčí problémy spojené s prostorovými daty publikovanými v České republice (například zápis souřadnic, topologické vlastnosti nebo identifikátory pro registry veřejné správy). Každá kapitola obsahuje teoretickou část a na závěr sadu konkrétních doporučení pro prostorová data. Konkrétní příklady aplikace open data přístupů jsou uvedeny v části Modelové aplikace, která obsahuje šest konkrétních a funkčních aplikací (nástrojů, datových sad), jež ilustrují jednotlivé aspekty prostorových otevřených dat: • Metadata • Ontológie VF XML - sémantická vrstva otevřených dat • Smart Points of Interest - licence, využívání RDF pro prostorová data (body), tvorba slovníků • Open Transport Map - propojení s INSPIRE registry, využívání RDF pro prostorová data (linie) • Open Land Use Map - propojení s INSPIRE registry, využívání RDF pro prostorová data (plochy) • Nepřímé geokódování (adresy) - formáty a slovníky 13 Kapitola 1 Slovník základních pojmů Vzhledem k tomu, že metodika je zaměřena na prostorové informace a otevřená data, autoři považují za vhodné nejprve uvést definice těchto klíčových termínů, tak jak budou používány v analytické i návrhové části projektu. Riziko používání nesprávných termínů je patrné například z publikace Jak otevírat data? (Mráček a kolektiv 2014), která se také zabývá otevíráním dat, včetně dat prostorových. Autoři, kteří jsou zřejmě nepoučení v oblasti prostorových dat, když používají naprosto nekorektní definici pro geodata -„Datasety mající reálnou kartografickou reprezentaci (je možné je zobrazit na mapě).". Prostorová informace, geoinformace, geografická informace (Šíma 2016) 1. informace týkající se jevů implicitně nebo explicitně přidružených k místu vztaženému k Zemi 2. znalost získaná jako výsledek syntézy, analýzy nebo integrace geografických dat1 Prostorová data, geodata, geografická data (Šíma 2016) 1. data s implicitním nebo explicitním vztahem k místu na Zemi 2. počítačově zpracovatelná forma informace týkající se jevů přímo nebo nepřímo přidružených k místu na Zemi 1 Podle (ČSN P ISO/TS 19104 (979823) Geografická informace - Terminologie 2010) a Pražák a ostatní (2005-2016). 14 3. data identifikující geografickou polohu a charakteristiky přírodních a antropogenních jevů a hranic mezi nimi2 Otevřená data („298/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů" 2016) Otevřenými daty se pro účely zákona 298/2016 Sb. rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.3 Otevřená data, volná, otevřená, otevřeně šiřitelná data (Šíma 2016) data zveřejněná na internetu, která jsou úplná, snadno dostupná, strojově čitelná, používající standardy s volně dostupnou specifikací, zpřístupněná za jasně definovaných podmínek užití dat s minimem omezení a dostupná uživatelům při vynaložení minima možných nákladů4 Otevřená data; open government data (Open Knowledge Foundation) • "Open" - freely used, reused and redistributed by materiál (data) is open if it can be anyone • "Government data" produced or commissioned by government or data and information government controlled entities. Otevřená data, open data (Hakrae 2012) 2Podle (ČSN P ISO/TS 19104 (979823) Geografická informace - Terminologie 2010), (Akční plán Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 2015) a Pražák a ostatní (2005-2016). 3Poznámka autorů metodiky: V definici jsou nesmyslně kombinovány výrazy "data" a "informace" (otevřená data musí stále zůstat daty, tedy strojově čitelnými a formalizovanými entitami, a nemůže se jednat o informace). Navíc vazba na konkrétní katalogový produkt naprosto popírá princip otevřenosti. 4 Omezení při poskytování dat (například požadavek na otevřený formát pro data i metadata) jsou popsána také v Předpisu č. 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Podle (Akční plán Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 2015). Stejná definice je publikována i v sekci Otevřená data na strace eGoverment MV CR. 15 • Equal access for all • Licensing, legal issues • Transparency • Changing the way government works Jak je patrné z předchozího textu, definice pojmu prostorová data jsou různorodé. V dalším textu bude pojmem otevřená data chápána definice z (Akční plán Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 2015) ze dvou základních důvodů: • Udržení kontinuity s GeoInfoStrategií a dalšími projekty zaměřenými na její implementaci. • Vlastnosti otevřených dat, které jsou pro návrh metodiky klíčové, se ve všech uvedených definicích víceméně shodují. Definice dalších pojmů jako jsou například metadata nebo licence budou uvedeny podle potřeby v této pasáži nebo dalším textu analytické nebo návrhové části. 16 Kapitola 2 Metodika (Návrhová část) 2.1 Licence a ochrana osobních údajů 2.1.1 Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů je v České republice regulována zákonem č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a dalšími právními předpisy. Zákon rozlišuje osoby, které zpracovávají osobní údaje jiných lidí (tzv. správce nebo zpracovatel osobních údajů) a dále osoby, jejichž osobní údaje správce a zpracovatelé zpracovávají (tzv. subjekty údajů). Správcům a zpracovatelům jsou při ochraně osobních údajů ukládány především povinnosti, zatímco subjektům údajů jsou dána práva. Zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů, se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby (§3 odst. 1), a vztahuje se na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky (§3 odst. 2). Tento zákon se nevztahuje na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu (§3 odst. 3), a nevztahuje se na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány (§3 odst. 4.). Osobní údaj je v § 4 písm. a) zákona č. 101/2001 Sb., vymezen jako jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt 17 údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů (§ 4 písm. b) zákon č. 101/2001 Sb.). Anonymním údajem je takový údaj, který buď v původním tvaru, nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů (§ 4 písm. c) zákona č. 101/2001 Sb.). Zákon č. 101/2001 Sb., o ochraně osobních údajů, dále reguluje zpracování osobních údajů, čímž jsou jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace (§ 4 písm. e). Zákon definuje shromažďování osobních údajů jako systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování (§ 4 písm. f), a uchovávání osobních údajů je udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat (§ 4 písm. g). Systematicky prováděnou činností je zejména tvorba různých databází a rejstříků, které umožňují s osobními údaji dále pracovat. V praxi v podstatě jakékoli automatizované zpracování, které například umožňuje vyhledávání jednotlivých údajů, bude zpracováním osobních údajů. 2.1.2 Otevírání dat ve vztahu k zákonu o ochraně utajovaných skutečností. Ochrana státního tajemství je zásadní součástí bezpečnostní politiky státu, a v praxi se s touto problematikou setkává řada úřadů a organizací. Ačkoli zdaleka nejde o problematiku novou, přístup k ní musí být v době budování informační společnosti zcela nový. Ochrana utajovaných skutečností nemůže být založena 18 pouze na prostém výčtu činností, které fyzická nebo právnická osoba musí udělat, aby naplnila podmínky pro získání určitého osvědčení či potvrzení. Zásadní důležitost a význam má především bezpečnost podniků, úřadů a informací (tedy nikoli pouze utajovaných skutečností) v dnešním světě, zejména například ve sféře obchodu, obrany a bezpečnostní problematiky. Úspěšné firmy již dnes pochopily, že vyřešením bezpečnostních otázek přispívají nejenom k úspěšnému rozvoji a stabilitě konkrétní organizace nebo instituce, ale také k větší stabilitě celé společnosti i k rozvoji celkové bezpečnostní kultury. Vytvořením Schengenského prostoru byly právní předpisy tvořící základ Schen-genské spolupráce začleněny do institucionálního rámce Evropské unie (EU), čímž byla Schengenská spolupráce přesunuta na úroveň Evropské unie. Tím přijímané předpisy EU představují unijní právní instrumenty platné pro všechny členské státy unie. Na úrovni ČR v souladu s právem Evropské unie upravuje práva a povinnosti v oblasti ochrany utajovaných skutečností jednak zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) a Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat č. 108, vyhlášená pod č. 115/2001 Sb. m. s. Problematiku zpracování osobních údajů a podmínky pro předávání osobních údajů do jiných států a jejich využití ošetřuje Zákon č. 101/2000 Sb. Zákon o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Tento zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné moci, jakož i fyzické a právnické osoby. Zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky, nevztahuje se na zpracování osobních údajů, které provádí fyzická osoba výlučně pro osobní potřebu a na nahodilé shromažďování osobních údajů, pokud tyto údaje nejsou dále zpracovávány. Výjimky z působení zákona (bezpečnost ČR, obrana ČR, veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon kontroly, dozoru, dohledu a regulace spojené s výkonem veřejné moci) ošetřuje §3, odst. 6 zákona č. 101/2000 Sb. Zákon definuje shromažďováním osobních údajů jako systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování. Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, 19 ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. Uchovávání osobních údajů je definováno jako udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat. Zveřejněným osobním údajem se v tomto zákoně rozumí osobní údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu. Pro oblast otevírání dat je zcela zásadní Zákon č. 412/2005 Sb.Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Tento zákon upravuje zásady pro stanovení informací jako informací utajovaných, podmínky pro přístup k nim a další požadavky na jejich ochranu, zásady pro stanovení citlivých činností a podmínky pro jejich výkon a s tím spojený výkon státní správy. 2.1.3 Práva duševního vlastnictví a otevřené licence Problematika publikování otevřených dat je úzce spojena s jejich ochranou z pohledu duševního vlastnictví. Pro publikování otevřených dat je potřeba nastavit podmínky takové, aby data bylo možné snadno sdílet, upravovat a dále šířit a to i za hranicemi státu. Z mezinárodního pohledu můžeme práva duševního vlastnictví rozdělit na: 1. Autorská práva (Copyright) 2. Databázová práva 3. Práva průmyslového vlastnictví (např. patenty, obchodní známky a průmyslové vzory). V legislativě České republiky jsou první dvě kategorie zakotveny v zákoně č. 121/2000 Sb., o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Práva průmyslového vlastnictví jsou zakotvena ve více dílčích právních předpisech. Z hlediska publikování otevřených informací ve formě otevřených dat jsou to právě autorská a databázová práva, které je nutné analyzovat před samotnou publikací dat. Podmínky užití dat jsou dány tzv. licencí. Obecná ustanovení k problematice licencí jsou regulována zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v §§ 2358 až 2370. Zvláštní ustanovení pro licence k předmětům chráněným autorským zákonem jsou uvedena v §§ 2371 až 2377. 20 Licence upravuje, jak lze s daty nakládat. Může omezit např. způsob využití dat či časový limit, kdy lze data využít. Licence může být ujednána formou licenční smlouvy mezi vlastníkem dat a jejich uživatelem. Licence může být ale také přímo spojena s datovou sadou a každý uživatel musí podmínky dané licencí dodržet. Vlastník dat může přidělit různé licence (podmínky užití) pro různé skupiny uživatelů (např. pro nekomerční využití je možné využít data bez poplatku, pro komerční účely jsou data zpoplatněna). V mezinárodním kontextu se užívá pojem otevřená licence (open licence), který je v souladu z tzv. Otevřenou definicí1: „Znalosti jsou otevřené, pokud k nim může kdokoliv volně přistupovat, používat je, upravovat a sdílet je - za podmínek, které nejvíce zabezpečí zachování původu, tedy vlastnictví, a otevřenosti." Otevřené licence musí umožnit uživatelům nejen přístup k datům, ale i možnost je znovu využit, upravovat, kombinovat s jinými daty či dále šířit, a to pro komerční i nekomerční účely. Otevřená definice umožňuje nastavit omezení uvedení původu (Attribution) a zachování licence (Share Alike). Sdělení Evropské komise 2014/C 240/01 doporučuje používat normované mezinárodní otevřené licence Creative Commons2 namísto vytváření vlastních licencí. Komise doporučuje použít CCO Public Domain3, která „zajišťuje uživatelům plnou flexibilitu a omezuje komplikace spojené s prací s četnými licencemi, které mohou obsahovat protichůdná ustanovení." Creative Commons nabízí i otevřené licence s omezeními CC-BY (attribution) a CC-BY-SA (attribution and share-alike). Obecný trend ve zpřístupňování informací veřejné sféry jako otevřená data je nastavení podmínek užití s co nejméně omezeními, ideálně bez jakýchkoliv omezení, tj. CCO Public Domain. To je i obecné doporučení této metodiky. Další informace o podmínkách užití datových sad můžete nalézt na stránkách http://opendata.gov.cz/cinnost:stanoveni-podminek-uziti zpracované obecně pro otevřená data. 1http://opendefinition.org/od/2.0/cz/ 2https://creativecommons.org/ 3https://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/deed.cs 21 2.2 Metadata Při publikování otevřených dat mají metadata klíčovou roli. • Představují dokumentaci dat, která je nutná pro jejich správnou interpretaci. • Pomocí metadat jsou vytvářeny katalogy, ve kterých je možné data podle určitých parametrů vyhledávat. Z těchto důvodů by každá otevřená data měla být vybavena metadaty. 2.2.1 Shrnutí požadavků na metadata 1. Vzhledem k tomu, že řada projektů v oblasti geoinformatiky se řídí směrnicemi INSPIRE, doporučuje4 se primárně vytvářet všechna metadata prostorových dat v souladu s nařízeními INSPIRE (INSMD INSPIRE 2008, INSNS INSPIRE (2009), I. M. I. INSPIRE (2016), INSPIRE (2010)) a národním metadatovým profilem (Metadata 2015). 2. Pro uplatnění přístupů sémantického webu se doporučuje vytvářet metadata v souladu s posledními technickými návody pro metadata (I. M. I. INSPIRE 2016) s maximálním použitím URI pro klíčová slova, souřadnicové referenční systémy a další metadatové prvky. 3. Pro použití v katalozích otevřených dat by měla být metadata souběžně publikována ve formátu GeoDCAT-AP (Bechhofer a Miles 2009) v souladu s evropskými nařízeními. Je možnost využít k automatické konverzi např. nástroje na Národním geoportálu INSPIRE5, aby metadata nemusela být pořizována souběžně ve dvou formátech. 4. Aby bylo umožněno vyhledání, je třeba metadata publikovat v katalogu. Primárně se doporučuje Národní katalog INSPIRE6, sekundárně Národní katalog otevřených dat7. Technicky bude zajištěna automatická 4Doporučení v tomto dokumentu nepředstavují obecně platná pravidla nebo regule (například legislativní či normativní doporučení), ale výsledek analytické a syntetické práce autorů dokumentu. 5https: //geoportal. gov.cz/web/guest/metadata/geodcat / 6http://geoport al.gov.cz 7http: //portál.gov.cz/portál/rej střiky/data/97898/ 22 synchronizace8 mezi těmito katalogy. Je vhodné se informovat u jejich správců. 5. Pro správnou interpretaci dat je nutno poskytovat dokumentaci jejich struktury (popis atributů, jejich význam a domény) alespoň ve formě textového dokumentu. 2.2.2 Detailní popis V posledních technických návodech pro metadata INSPIRE (I. M. I. INSPIRE 2016) je vidět výrazný posun k sémantickému webu. Radu položek je možnost prezentovat ve formě URI, které jsou v ISO 19139 implementovány pomocí elementu gmx: Anchor. I když je umožněno nadále stále uvádět některé položky pomocí řetězců, doporučuje se upřednostnit tento přístup pro budoucí kompatibilitu. Zde předkládané technické řešení vychází ze standardu GeoDCAT a nástrojů poskytovaných JRC pro převod z metadat ISO 19139 (INSPIRE) do GeoDCAT, ovšem rozšiřuje tento přístup o následující aspekty: • Podpora multilinguálního řešení • Rozšíření konceptu o další požadavky definované tímto projektem, např. adresa apod. • Rozšíření mapování vazeb mezi metadatovými záznamy • Podpora zpětného mapování klíčových slov INSPIRE a citací dokumentů INSPIRE v textovém formátu na URI 2.2.2.1 Klíčová slova Doporučuje se kódovat témata INSPIRE pomocí URI ve tvaru uváděném v INSPIRE registry. Příklad v ISO 19139: 8Orientačně od dubna 2017. 23 Krajinný pokryv Příklad v GeoDCAT: Doporučuje se podobně kódovat další klíčová slova, pokud pocházejí z nějakého tezauru podle SKOS (Bechhofer a Miles 2009), např. GEMET Příklad v ISO 19139: Kraj ina Příklad v GeoDCAT: 2.2.2.2 Aplikační schéma / struktura dat Pro účely publikace otevřených dat je tato informace zásadní ke správné interpretaci dat, proto musí být pro uživatele lehce přístupná9. V ISO 19139 je možno strukturu dat dokumentovat bud • odkazem na Feature katalog (v ISO 19115-1:2014 je možné Feature katalog přímo vložit do metadat) • V MD_ApplicationSchemaInf ormation, kde je odkaz na UML model nebo jinou dokumentaci Doporučuje se poskytovat dokumentaci dat ve formě odkazu na dokument s detailním popisem struktury dat. V obou případech se doporučuje kódovat tento odkaz v GeoDCAT pomocí dcat: documenation. V budoucnu by struktura mohla být dokumentována pomocí ontologického popisu. 9INSPIRE dokumentaci struktury dat v metadatech neřeší. Struktura je dokumentována v popisu jednotlivých datových témat. 24 Příklad v ISO 19139: Aplikační schéma Textová dokumentace v PDF 2016 Příklad v GeoDCAT: 25 2.2.2.3 Licence Licence je důležitým údajem pro nakládání s daty. Pro geodata se doporučuje zejména využití licencí Creative Commons, pokud bude nutné též licencí INSPIRE. Příklad kódování licencí Creative Commons bude vypadat následovně: Příklad v ISO 19139: CC BY-SA 4.0 Příklad v GeoDCAT: Základni licence INSPIRE Příklad v GeoDCAT: 2.2.2.4 Adresy Doporučuje se, aby adresy byly uvedeny nejen v textovém tvaru, ale též ve formě URL Problémem je, že v ČR neexistuje dosud systém URI pro adresy. Veřejná správa by tento systém měla vytvořit a kodifikovat. Více v kapitole o identifikátorech. Doporučuje se uvádět URI adresy v položce metadat deliveryPoint a souběžně vyplnit další položky adresy v textovém tvaru na odpovídající místa normy (viz příklad). Příklad v ISO 19139: Pod sídlištěm 9 Praha 182 11 Praha 8 Česká republika cuzk.helpdesk@cuzk.cz Příklad v GeoDCAT: 27 Poznámka: Patrně by bylo vhodné duplicitně uvádět adresu i textově i na tomto místě. 2.2.2.5 Organizace Podobně jakou u adres se doporučuje uvádět URI organizace v elementu organisationName založenou na budoucích základních registrech (více v kapitole o identifikátorech). Příklad v ISO 19139: Český úřad ... V GeoDCAT: 2.2.2.6 Prostorový rozsah dat Směrnice INSPIRE vyžaduje pouze ohraničující obdélník v podobě geografických souřadnic. Doporučuje se přidat ještě element obsahující URI odpovídající prostorové jednotky ze základních registrů10 (alternativně je možné použít např. GeoNames.org). Pokud je rozsah odpovídající území České republiky, bude použita tato URI (v souladu s DCAT): http://publications.europa.eu/ reso urce/authority/country/C ZE. Příklad v ISO 19139: 10 Až budou stanoveny. 28 http://data.gov.cz/reg/RUIAN/OBCE/123456 Příklad v GeoDCAT: 2.2.2.7 Účel vytvoření Účel vytvoření je významnou položkou pro zjišťování, z jakého titulu (důvodu) jsou určitá data pořizována ve veřejné správě. Proto je textové vyjádření nedostatečné a bylo by vhodné použít URI na odpovídající zákon či jiný předpis, pokud by byla tato data k dispozici jako LOD. Položka není v ISO 19139 násobná, proto je k diskusi zda je vhodné adresovat příslušnou legislativu přímo nebo použít odkaz na nějaký registr, odkud budou teprve další odkazy na jednotlivé zákony. Možné způsoby mapování do DCAT (k diskusi): dct:conformsTo dcat:theme dct:relation Příklad v ISO 19139: 29 Zde citace zákona. Příklad v GeoDCAT: 2.2.2.8 Modelování vazeb Vazby mezi daty navzájem a daty a službami jsou informačně významné pro interpretování metadat. Zvláště v prostředí LOD je modelování těchto vazeb důležité. Doporučuje se zohlednit tyto vazby (v popisu se vychází z aktuálního metadatového popisu): 1. Nadřízená datová sada (např. pokud je datová sada součástí série -katastrální mapy apod.) 2. Podřízené datové sady (symetrické k 1. V tomto případě ale může existovat i několik tisíc datových sad - jak u CÚZK - je tedy třeba uvážit velikost metadatového záznamu) 3. Které datové sady jsou použité službou 4. Které služby používají datovou sadu (symetrické k 3.) Pozn.: Technicky není možné zajistit modelování všech vazeb při převodu jednoho metadatového záznamu externím programem, které vyžaduje implementaci přímo v metadatovém katalogu, protože např. parentldentifier poskytuje pouze identifikátor záznamu a neposkytuje odkaz na nařízený metadatový záznam (více u jednotlivých případů). ad 1. Je definován v GeoDCAT - ovšem zatím ve fázi diskuse. Popis zahrnuje jak odkaz na metadatový záznam ve tvaru GeoDCAT tak vlastní identifikátor dat. Není možno jej generovat externím konvertorem. Příklad v ISO 19139: id-rodičovských-metadat 30 Pozn.: ISO 19139 neposkytuje odkaz na nadřízený metadatový záznam, ten je k dispozici až v ISO 19115-3:2014) Příklad v DCAT: dataset-id Pozn.:dct:identifier je generován z identificationlnfo/*/citation/*/identifier ad 2. Není uváděn v GeoDCAT. Mapuje se podobně jako 1, ovšem pomocí dct:hasPart. Není možno generovat externím konvertorem. V ISO není tato vazba modelována, je však možno ji nalézt v katalogu dotazem zpětně pomocí parentldentif ier. Příklad v DCAT: dataset-id Pozn: V případě většího množství podřízených záznamů (X000 - X0000), jak je tomu v případě CUZK, by mohlo dojít k extrémnímu nárůstu velikosti souboru a případném zahlcení programu. 31 ad 3. Podle metodiky v GeoDCAT. Tam je modelováno pomocí hasPart, což se nepovažuje za přesné. Lze generovat přímo i v externím konvertoru vzhledem k přítomnosti URL ve zdrojových metadatech. Příklad v ISO 19139: Příklad v DCAT: id-dat ad 4. Není definován v GeoDCAT, V ISO není přímo definován, ale je možné jej modelovat dotazem do katalogu. Je otázkou, zda používat dct: isPartOf. Identifikátor služby není v INSPIRE požadován, proto zde nemusí být uveden Příklad v DCAT: id-služby 32 2.2.3 Příklady 1. Vzorový soubor metadat INSPIRE 2. Odpovídající vzorový soubor metadat ve formátu GeoDCAT-AP12 2.2.4 Postup při publikaci otevřených dat 2.2.4.1 Scénář 1 - Publikování přes Národní katalog INSPIRE 1. Umístěte data na veřejně přístupnou adresu nebo vytvořte veřejně přístupnou webovou službu. 2. Vytvořte odpovídající metadata ve formátu INSPIRE (ISO 19139) bud ve Vašem vlastním metadatovém editoru nebo použijte editor na [Národním geoportáluINSPIRE13. 3. Publikujte metadata na národním geoportálu INSPIRE14. a) Buď přímo na portálu nebo importem souboru do metadatového editoru. b) Harvestingem z Vašeho připojeného katalogu . 4. Z Národního geoportálu INSPIRE by měly být Vaše záznamy do 24 hodin replikovány na Národním katalogu otevřených dat. Pokud se tak nestane, prosím, kontaktujte technickou podporu. 2.2.4.2 Scénář 2 - Publikování přes Národní katalog otevřených dat V případě, že z nějakého důvodu nemůžete publikovat Vaše metadata na Národním geoportálu INSPIRE postupujte takto: 1. Publikujte data jako ve scénáři 1. 2. Vytvořte metadata jako ve scénáři 1. 11http://geoportal.gov.cz/res/example-anchor.xml 12http://geoportal. gov.cz/res/example-dcat.xml 13https://geoport al.gov.cz/web/guest/metadata/create/ 14Pokud nejste registrováni na Národním geoportálu INSPIRE, je možné se registrovat zde: https://geoportal.gov.cz/web/guest/create-account Postupujte podle instrukcí zde uvedených. 33 3. Metadatový záznam v INSPIRE formátu můžete převést pomocí ONLINE nástroje15 do formátu GeoDCAT. 4. Poté publikujte metadata ve formátu GeoDCAT na Národní katalog otevřených dat16. 2.3 Formáty prostorových dat Formáty prostorových dat lze rozdělit dle kritérií pětihvězdičkového schématu pro otevřená data na formáty otevřené a proprietami. Za otevřené formáty lze považovat takové formáty, které mají dostupnou specifikaci, jež je publikována nezávislou standardizační organizací (např OGC nebo ISO). Často používané formáty, včetně ukázky softwaru na jejich zpracování, jsou znázorněny v Tabulce 1. 2.3.1 Přehled používaných formátů a software Proprietárních formátů, které jsou však v komunitě GIS hojně používány, je celá řada. Ačkoliv nesplňují požadavky pětihvězdičkového schématu, jsou mnohdy hojně využívány. Nevýhodou je možná změna jejich specifikace, případně uzavření a znepřístupnění této specifikace. Nejpožívanější formáty včetně příslušné organizace jsou znázorněny v Tabulce 1. Tabulka 1: Příklady formátů v GIS. Název formátu Přípona Příklad software Arc/Info & Space Imaging BIP Arc/Info & Space Imaging BSQ AutoCad Drawing (DWG) AutoCAD DXF .bip ArcMap .bsq ArcMap .dwg AutoCad .dxf AutoCad, ogr .dgn Microstation, ogr .ers ArcMap MicroStation Design File (DGN) ER Mapper 15 https: //geoportal.gov.cz/web/guest/metadata/geodcat http: //portal.gov.cz/portal/rej střiky/data / 16 34 Název formátu Přípona Příklad software ERDAS 7.5 GIS .gis ERDAS, ArcMap ERDAS 7.5 LAN .lan ERDAS, ArcMap ESRI binary interleaved format .bil ArcMap (BIL) Floating-Point Grid (FLT) .fit ArcMap Golden Software Grid .grd ArcMap GRIB .grb ArcMap GScit •gff ArcMap GXF (Grid eXchange File) .gxf ArcMap IDRISI Raster .rst ArcMap Intergraph CIT .cit Geomedia, ArcMap Intergraph COT .cot Geomedia, ArcMap Intergraph CTB .ctb Geomedia, ArcMap Intergraph CTC .etc Geomedia, ArcMap Pictometry Oblique Image .psi ArcMap (PSI) SRTM HGT .hgt ArcMap Terragen Heightfield (TER) .ter ArcMap USGS ASCII DEM .dem ArcMap USGS SDTS DEM .ddf ArcMap ER Mapper ECW .ecw ArcMap, gdal Erdas Imagine IMG .img ArcMap, gdal File Geodatabase (FileGDB) .gdb ogr Ascii XYZ .xyz gdal MrSID .sid gdal Global Navigation Chart .gnl, gdal, ArcMap (GNC) .gn2, .gn3, 35 Název formátu Přípona Příklad software Naval Range Operating Area .oal, gdal, ArcMap Chart .oa2, .oa3, ... PCI Geomatics Database File .pix gdal, ArcMap Raster Product (RPF) .rpf gdal, ArcMap National Imagery Transmission .ntf, gdal, ArcMap Format (NITF) .nitf Flexible Image Transport .fits, .fit, gdal System (FITS) its GPS exchange Format (GPX) .gpx gpx, ogr Compressed Lidar File .laz lastools (LIDAR) Lidar (LIDAR) .las lastools Atlas BNA .bna ogr GeoConcept Text Export .gxt ogr (GXT) GMT Ascii Vector .gmt ogr 2.3.2 Hlavní otevřené datové formáty pro prostorová data Mezi nej důležitější otevřené formáty pro vektorová data používané v oblasti otevřených dat patří především KML, GML, SHP a GeoJSON. Formáty KML, GML a GeoJSON jsou specifikované konsorciem OGC. Formát SHP je specifikován firmou ESRI jako otevřený a v oblasti GIS je obecně zavedeným a používaným formátem. 2.3.2.1 Comma Separated Values (CSV) Bezpochyby nejjednodušší způsob poskytnutí dat je textový dokument. Tzv CSV je obvykle dokument, kde v první řádce jsou uvedeny názvy jednotlivých sloupců a následují řádky s jednotlivými datovými záznamy odděleny čárkou případně jiným způsobem. Důležitou součástí dat je popis jednotlivých atributů a informace o souřadnicové systému prostorových souřadnic. 36 x,y,accident_severity,speed_limit,timestamp,vehicle_type 126.6870848,83.96586725,2,30,1451591400,7 126.63756871,83.99031819,3,30,1451576280,6 126.66713458.83.95373734.3.30.1451563260.8 126.66357049.84.01691118.3.30.1451544540.9 126.60777102,84.01112928,3,30,1451502000,9 126.60777102,84.01112928,3,30,1451502000,9 126.69904142,84.01444347,3,30,1451501220,9 2.3.2.2 Keyhole Markup Language - KML/KMZ KML je formát postavený na XML (KMZ je komprimovaná varianta v zip formátu). Původně byl formát spjat s aplikací Google Earth a mapovými produkty firmy Google. V dnešní době je formát standardem OGC a jeho plný popis a aktuální verzi lze nalézt na stránkách OGC. Formát je vhodný pro jednoduchá data, především z důvodu podpory v GIS aplikacích i aplikacích pro širokou veřejnost. Na druhou stranu KML není vhodný pro uchování komplexních dat, kde se předpokládá jejich využití v GIS analýzách. Ukázka KML: Plzeň Střed města Plzeň 13.3775,49.7475,0 2.3.2.3 Geography Markup Language - GML GML je formát na bázi jazyka XML, jež je od počátku vyvíjen konsorciem OGC. GML je učené pro prostorová data, je spojené především s ostatními 37 standardy OGC jako je např. Web Feature Service. GML je taktéž používaný formát v datech podléhajících směrnici INSPIRE. GML je formát, v němž jsou dle směrnice poskytovány data příslušných orgánů stání správy (např. katastru nemovitosti). Vhodný je především pro komplexní data, jež se týkají směrnice INSPIRE. Pro jednoduchá data není vhodný, protože jeho využitelnost v GIS aplikacích není vždy zcela bez problémů. Ukázka GML: 13.3775,49.7475,0 2.3.2.4 ShapeFile SHP Formát SHP je binárním formátem na základě otevřeného standardu, jež je vyvinut firmou ESRI. Ačkoliv ESRI není nezávislá organizace, je formát SHP široce rozšířen a v GIS komunitě všeobecně používaným. Jeho použití ve vhodné především tam, kde se očekává využití dat v GIS aplikacích a jejich další analýze. 2.3.2.5 GeoJSON GeoJSON je formát postavený na jazyce JSON a je standardizován OGC. Jeho využití je především ve webových aplikacích. { "type": "FeatureCollection", "features": [ { "type": "Feature", "geometry": {"type": "Point", "coordinates": [13.3775,49.7475,0]}, "properties": {"název": "Plzeň"} }] } 38 2.3.3 Rastrová data Rastrová data jsou proti vektorovým poměrně jednoduchá. K dispozici je řada formátů popsaných pomocí specifikací OGC. V GIS je rozšířen zejména Geo-Tiff, případně JPG. Klíčové rozšíření oproti standardním rastrovým formátům je doplněné tzv. georeferenci. Například v případě JPG je to tzv. WorldFile a PRJ soubor vyjadřující kartografické zobrazení a afinní transformaci rastru do geoprostoru. 2.3.4 Otevřené datové služby V případě, že velikost dat neumožňuje nabízet data ke stažení po souborech, je vhodné poskytnout data pomocí webových služeb. Nejdůležitější služby s otevřenou specifikací v oblasti prostorový data jsou: • WMS - Web Map Service - služba určená pro poskytování rastrů určených ke zobrazení (např. RGB). • WFS - Web Feature Service - služba určená pro poskytování vektorových dat • WCS - Web Coverage Service - služba vhodná k poskytování obecných prostorových dat většinou rastrového charakteru (např. data o geofyzikálních veličinách). Z hlediska poskytovatele i uživatele dat je vhodné použít řešení, které je nejjednodušší možné pro daný účel. Např. použití komplexního GML je žádoucí pouze tehdy, pokud skutečně není možné data dostatečně dobře uchopit jiným způsobem. Obdobně RDF je vhodné použít pouze pokud se očekává využití dat např pro jazyk SPARQL. Na základě zkušeností z prostředí GIS také platí, že ačkoliv formát SHP není standardizován nezávislou organizací, je jeho použití vhodné a velice snadno využitelné v prostředí GIS. V případě potřeby poskytování dat prostřednictvím služeb (velkoobjemová data, často aktualizována data) se doporučuje využití standardů OGC (zejména WMS, WFS a WCS). Důvodem je jejich návaznost na direktivu IN-SPIRE. Problematikou služeb a formátů se zabývá i národní GeoInfoStrategie, zejména v rámci v projektů TB9500MV002 Vytvoření národních technických specifikací služeb nad prostorovými daty a metadaty. Tato problematika je 39 dále náplní následujících opatření GeoInfoStrategie - 015 Zpracování analýzy prostorových informací a principů jejich správy v informačních systémech veřejné správy, 016 Připravit a publikovat klíčové sady prostorových dat jako otevřená data a 076 Implementace směrnice INSPIRE. 2.4 Publikování datových modelů Datovým modelem se rozumí popis struktury dat a vzájemné vztahy jednotlivých datových prvků. V současnosti lze na datové modelování nahlížet v několika úrovních: • Konceptuální datový model - nejvyšší míra abstrakce, model obsahuje informace, které je nutné uchovávat. Konceptuální model charakterizuje, CO uchovávat. • Technologický (logický) datový model - v technickém modelu je zohledňováno technologické řešení problému. Mode definuje, JAK budou uchovávaná data strukturována (zda bude použit relační model, objektový, síťový apod.) • Implementační model - Model na nejnižší úrovni kde je řešena vlastní implementace v konkrétním systému (např SQL). Pro prostorová data a v souvislosti s otevřenými daty je stěžejní Technologický (datový model), kterému se věnujeme v této části. Datové modely lze chápat jako samostatný datový zdroj, nebo jako doplňkovou informaci k existujícím datům. V následujících části uvedeme tři stupně komplexnosti datového modelu a jeho publikování. 2.4.1 Jednoduchý datový model Pro jednoduchá data, kde je zřejmý jejich význam postačují jednoduché způsoby popisu modelu. Důležité je vysvětlit význam veličin a atributů ve vlastních datech. Ukázkou může být datová sada dopravních nehod ve Velké Británii poskytovaná na adrese https: / / data.gov.uk / dataset / road- accidents- safety- data /. Zmíněná datová sada obsahuje tzv "Lookup tables for variables", kde jsou ve formátu XLS k dispozici jednotlivé číselníky pro dílčí proměnné. 40 2.4.2 Středně složitý datový model Data mají složitější datovou strukturu než jednoduchá tabulka. Jedná se např. o relační nebo síťový datový model, avšak jeho komplexnost je na nižší úrovni, která umožňuje jeho znázornění pomocí schématu v pro člověka srozumitelné podobě. Příkladem může být datová sada Open Transport Map. Na stránkách http:// opentransportmap.info/ je k dispozici vizualizace datového modelu a příslušné číselníky a definice atributů. 2.4.3 Komplexní datový model Pokud je datový model komplexní a je předpokládáno jeho softwarové zpracování (např. automatické vytvoření databázového schématu, tvorba RDF apod.) je nutné model publikovat dle relevantních standardů ve strojově čitelné podobě. Z hlediska formátů a technologií lze datový model poskytnout např. prostřednictvím následujících formátů: • Resource Description Framework (RDF) . Feature catalogue (ISO 19110) XML • Unified Modeling Language (UML) Datový model se stává důležitou součástí metadat. Způsob jeho definice a jeho implementace v metadatovém profile je podrobněji rozebrána v kapitole Aplikační schéma / struktura dat. 2.5 Identifikátory Veřejně dostupný systém jednotných časově stálých URI tvoří základ pro publikování otevřených propojených dat na webu. Tato metodika doporučuje veřejné správě • vést systém jednotných identifikátorů u všech organizací nebo jejich územně oddělených složek • stanovit systém URI mapující stávající základní registry 41 • vybudovat systém webových služeb zajišťující přístup k těmto registrům ve formě LOD. Požadované vlastnosti: . Dereferencovatelné URI (XML-RDF/HTML/JSON-LD). • V RDF budou definovány možné vazby na další identifikátory (např. vazba mezi budovou a parcelou, budovou a adresou apod.). • Služby by měly být v gesci správců základních registrů. • Služby by měly být publikovány pod doménou data.gov.cz17. Vytvořením těchto komponent bude stanoven referenční rámec pro vytváření dalších otevřených dat v rámci ČR. Tvar URI a struktura RDF dokumentů by měly být předmětem širší diskuse, proto následující doporučení je nutno brát jako předběžný návrh. 2.5.1 Registr osob (ROS) Seznam právnických osob. IČ je platné pro většinu, ale některé organizace IČ nemají. Unikátní identifikace je zaručena v tomto případě např. Číslem datové schránky. Do budoucna se doporučuje zavést IČ pro všechny organizace. Dočasné řešení: V případě, že neexistuje IČ, je možno použít k identifikací číslo datové schránky. Tvar URI (návrhy) http://data.gov.cz/reg/ROS/[IC/|DS/<číslo-dat-schránky>] Nebo například http://data.gov.cz/reg/ROS/[|DS-<číslo-dat-schránky>] Příklad (IČO): http://data.gov.cz/reg/R0S/00007064 17Pro ilustraci komplikovanosti problematiky definování URI autoři připojují komentář Doc. Mgr. Martina Nečaského, Ph.D., který publikoval ve veřejné pracovní verzi tohoto dokumentu: „Po poměrně intenzivní diskuzi s linked open data a sémantickými kolegy jsme došli k závěru, že ta URI by neměla být centralizována na doméně gov.cz, ale na doméně příslušného poskytovatele. Tj. v případě RUIAN na doméně cuzk.cz nebo ruian.cz. Už jen proto, že URI musí být dereferencovatelná a poskytovatel k nim musí poskytnout relevantní údaje. Jak je má při dereferenci poskytnout, když nemá doménu pod svojí správou/,' 42 Příklad (Datová schránka): http://data.gov.cz/reg/R0S/DS-123456 2.5.2 Registr obyvatel (ROB) Jedná se o důvěrná data, ale mohla by existovat služba založená na podobných principech jako organizace (Neveřejná). 2.5.3 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) Tento registr je nej významnější pro oblast geoinformatiky. Sledované entity: . Stát • Region soudržnosti . Kraj (VÚSC) • Okres . ORP . POU • Obec, vojenský újezd • Správní obvod Prahy • Městská část/obvod • Část obce • Volební okrsek . Ulice • Stavební objekt • Adresní místo • Katastrální území • Parcela . ZSJ Doporučení: • V URI použít zkratky datových témat INSPIRE, pokud jsou definovány. • Použít v maximální míře stávající číselníky a kódy používané ČUZK. Příklad - adresní místo: http://data.gov.cz/reg/RUAIN/AD/123456 43 2.5.4 Registr práv a povinností (RPP) Registr práv a povinností slouží jako zdroj údajů pro informační systémy základních registrů při řízení přístupu uživatelů k údajům v jednotlivých registrech a agendových informačních systémech. Obsahem jsou • referenční údaje o působnosti orgánů veřejné moci, a to o agendách, o orgánech veřejné moci, které je vykonávají, o informačních systémech, které pro výkon agend používají a o rozsahu oprávnění přístupu k referenčním údajům a návaznost na eSbírku, • referenční údaje o právech a povinnostech osob, a to o údajích o rozhodnutích, na jejichž základě dochází ke změně referenčních údajů v základních registrech, o údajích o dalších právech a povinnostech osob, pokud tak stanoví jiný právní předpis. Tento registr by měl být zdrojem informací o vazbách mezi pořizovanými daty a odpovídající agendou ve veřejné správě. Příklad: http: //data. gov. cz/reg/RPP/123456 Poznámka: V současné době jsou data RPP přístupná na adrese: https: //rpp-ais.egon.gov.cz/gen/agendy-detail, tedy pro konkrétní agendu například https://rpp-ais.egon.gov.cz/gen/agendy-detail/Agendal23.html. Takto je navrhováno použití v kapitole o metadatech. 2.6 Vazby na externí datové zdroje Nejvyšší úroveň Linked Open Data je spojená s vazbami na externí data a slovníky. Tyto vazby plní tzv. sociální funkci LOD, protože napomáhají k vytváření datových struktur napříč různými organizacemi, státy a kulturami. V případě prostorových dat můžeme typy vazeb rozdělit do tří skupin: 1. Identické a podobnostní vazby 2. Topologické vazby 3. Hierarchické a mereologické vazby 44 2.6.1 Identické a podobnostní vazby Tato kapitola vychází především ze standardů OWL (W3C 2012, Dean et al. (2004)), SKOS (Miles a Bechhofer 2009) a dalších. Následující přehled ukazuje, jak jsou definované jednotlivé vlastnosti propojující identické (shodné, ekvivalentní) a podobné objekty. Seznam vlastností je abecední, přičemž řazení i popis relace využívá i standardní prefixy (například skos: nebo owl:). OWL disponuje i opačnou vlastností owl :dif f erentFrom, která by se v případě prostorových hodila pro odlišení různých prvků se stejným zeměpisným jménem. 2.6.1.1 owl:sameAs Vlastnost owl:sameAs je speciálním případem relace rdf :Property. Podle Dean et al. (2004) vlastnost propojuje dva individuály (tedy nikoli třídy18), proto se často využívá k mapování mezi ontologiemi. Referenční příručka (Dean et al. 2004) tvrdí, že vlastnost owl: sameAs poukazuje na to, „že dva identifikátory (URI) odkazují na stejný objekt, tyto individuály mají stejnou identitu". Na tomto místě je potřeba poznamenat, že v originální definici je poslední slovo předchozího citátu, tedy „identita" psáno v uvozovkách, což zcela jistě znamená, že se jedná o poměrně vágní pojem, především ve světě komunikace a přenosu informací. 2.6.1.2 rdfs:seeAlso V některých řídkých případech (například GeoNames.org) se pro odkazy na příbuzné (tedy i ekvivalentní a podobné) prvky používá i tato velice obecná vlastnost standardizovaná v rámci RDFS (Brickley a Guha 2014). Vlastnost rdfs:seeAlso má podle standardu Brickley a Guha (2014) „poukazovat na zdroj, který může poskytovat doplňkové informace o subjektu". Při výzkumu identických a podobných objektů je nutné v případě použití vlastnosti rdfs:seeAlso přesvědčit se o charakteru datového zdroje a způsobu použití výše jmenované vlastnosti. 18Výjimkou je dialekt OWL Full, kde se třídami zachází stejně jako s instancemi, a vlastnost owl: sameAs může tudíž definovat ekvivalenci tříd. Pro propojení dvou stejných tříd se obvykle používá vlastnost owl: equivalentClass. 45 2.6.1.3 skos:closeMatch Miles a Bechhofer (2009) uvádí, že vlastnost skos: closeMatch „je používána k propojení dvou konceptů, které jsou dostatečně podobné, takže mohou být zaměnitelně použity v aplikacích pro vyhledávání informací". Vlastnost skos : closeMatch není definována jako tranzitivní (především z důvodu toho, že „dostatečná podobnost" je velice vágní a neurčité kritérium pro propojování konceptů napříč znalostními bázemi). 2.6.1.4 skos :exact Mat ch Podle Referenční příručky standardu SKOS (Miles a Bechhofer 2009) vlastnost skos : exactMatch je použita „k propojení dvou konceptů vykazujících vysoký stupeň důvěry, že tyto koncepty mohou být využívány nezaměnitelně ve velkém množství aplikací pro vyhledávání informací". Vlastnost skos: exactMatch je tranzitivní a je pod-vlastností skos: closeMatch. Standard SKOS (Miles a Bechhofer 2009) ještě uvádí další vlastnosti, které slouží ke vzájemnému mapování zdrojů. Konkrétně se jedná o relace skos:broadMatch, skos:narrowMatch a skos:relatedMatch. V tomto dokumentu však nejsou více rozváděny, protože jejich využití je sporé a nevyskytují se ani v případových studiích. Kromě čtyř výše uvedených standardizovaných vlastností pro zápis vazeb mezi identickými nebo podobnými prvky používají různé znalostní báze a další podobné nástroje využívající princip Linked Data je další vazby, které můžeme označit jako produktově specifické. Mezi nejdůležitější patří Wikidata Identifiers. V této sekci se vyskytují položky, které reprezentují odkazy na ekvivalentní nebo vysoce podobné objekty v jiných datových sadách. Problémem je, že každý externí zdroj má definovanou specifickou vlastnost. Například vlastnost P15663 představuje identifikátor v GeoNames.org. Z předchozích řádků jsou evidentní následující závěry a doporučení: 1. V oblasti Linked Open Data neexistuje jedna dominantní vlastnost propojující stejné a podobné prvky. 46 2. Výše uvedené definice vlastností obsahují řadu vágních pojmů, které znesnadňují rozhodování, kdy jsou objekty skutečně identické nebo podobné. 3. Při volbě vhodné identické a podobnostní vlastnosti by měly být upřednostňovány existující standardy (SKOS, OWL, RDFS). 4. Při rozhodování, kterou z výše uvedených standardizovaných vlastností zvolit, by se uživatel měl orientovat podle „síly vyjádření ekvivalence a podobnosti". Jako nejobecnější vlastnost byla shledána rdfs:seeAlso (kde jsou podmínky ekvivalence a podobnosti vyjádřeny nejvíce obecně a vágně; tato vlastnost se často používá k propojení dat na nestrukturované prvky týkající se konkrétního objektu, například na fotografie, dokumenty apod.). Naopak owl:seeAlso je nejstriktněji definovaná. 5. Vlastnost owl:sameAs by měla propojovat pouze třídy nebo instance, zatímco rdfs:seeAlso je vlastnost anotační a vlastnosti skos : exactMatch, případně skos : closeMatch mohou být také využity jako anotační, což zvyšuje jejich využitelnost. Příklady využívání identických a podobnostních vlastností jsou uvedeny v modelové aplikaci Smart Points of Interest. 2.6.2 Topologické vazby Topologické vazby (vztahy, pravidla) definují propojení mezi jednotlivými objekty na základě geometrických principů. Proto je tento typ vazeb specifický pro prostorová data, která často vyjadřují polohu nebo vymezení prvků nikoli pomocí nepřímého geokódování. Topologické vazby jsou důležité i z pohledu dotazovacích jazyků. Kdy jazyky jako GeoSPARQL dokáží definovat vazby na bázi topologických vztahů (například „najdi objekty leží ve městě" apod.). Vlastní topologická pravidla jsou definována a popsána v mnoha publikacích, například Longley et al. (2001). Tato metodika se zabývá přepisem těchto pravidel do RDF trojic pomocí standardizovaných slovníků. Topologické vazby jsou formalizovány pomocí několika modelů jako například Region Connection Calculus (RCC), Simple Features Topological Relations nebo Egenhofer nine-way intersection model. Open Geospatial Consortium nadefinovalo přepis slovníku RCC8 (8 topolo- 47 gických vlastností zaměřené především na vztahy mezi polygony) do podoby sémantického slovníku, kde jednotlivé vlastnosti jsou identifikovány pomocí URL Následující tabulka (Tabulka 2) obsahuje kromě URI vlastností (jmenný prostor s prefixem geo:19 a označení vlastnosti ve slovníku), anglický a česká název vlastnosti. Tabulka 2: Slovník RCC8. Vlastnost (česky) Vlastnost (anglicky) OGC URI Identické objekty equals geo : rcc8- -ec Objekty, které nejsou disconnected geo : rcc8- -de spojeny, ani se nedotýkají Dotýkající se objekty externally connected geo : rcc8- -ec Částečně se partially overlapping geo : rcc8- -po překrývající objekty Jeden objekt je non-tangential proper geo : rcc8- -ntpp podmnožinou part druhého Inverzní vlastnost k non-tangential proper geo : rcc8- -ntppi předchozí part inverse Jeden objekt je tangential proper part geo : rcc8- -tpp podmnožinou druhého a zároveň se oba objekty dotýkají Inverzní vlastnost k tangential proper part geo : rcc8- -tppi předchozí inverse Standard GeoSPARQL (Perry a Herring 2012) obsahuje v kapitole 7 transkripce obou dalších výše jmenovaných slovníků do podoby Linked Data slovníků. Dále v tomtéž dokumentu jsou v příloze B2 příklady dotazů s topologickými vazbami. Ukázky používání topologických vazeb jsou k dispozici například v modelové aplikaci Smart Points of Interest, kde je použitý slovník Simple Features Relation Family. 19http: //www.opengis.net/ont/OGC- GeoSPARQL/1.0/ 48 Pro používání topologických vazeb platí podobná pravidla jako v předchozích i následujících případech typů vlastností: 1. Uživatel by si měl vybrat model, který chce (například na základě předchozí zkušenosti nebo implementace v software) používat. 2. V první řadě by měly být objekty propojené pomocí vazeb standardizovaných v modelech. 3. Pokud se v modelu (resp. jeho formalizaci do podoby Linked Data slovníku) daná vlastnost přímo nevyskytuje, je žádoucí ji do takové vazby transformovat (například vlastnost "leží v sousedství" může být nahrazena vlastností "dotýká se"). 4. Nepodaří-li se předchozí krok, pak je vhodné poohlédnout se po jiném řešení, které už podobnou vlast použilo a tedy i definovalo. Příkladem takového řešení mohou být aktivity Center of Excellence for Geospatial Information Science (CEGIS), především Ontology for The National Map20. 5. Další možností je nahrazení topologické vazby standardizovanou hierarchickou nebo mereologickou vlastností (viz níže). 6. Poslední, nejméně vhodnou, možností, protože tato varianta snižuje interoperabilitu, je definování si vlastní topologické vazby. 2.6.3 Heirarchické a mereologické vazby Tyto vazby nejsou primárně určeny k propojení na jiná externí data, ale především ke klasifikaci a vnitřnímu rozdělení prvků v datové sadě. Vzhledem k principu LOD je však zřejmé, že objektem (cílem) relace nemusí být nutně prvek ve stejné datové sadě, ale může se jednat o libovolnou identitu používající URI jako identifikátor. Nejprve je vhodné uvést rozdíl mezi hierarchickou a mereologickou vlastností. • Hierarchická vlastnost je založena na specifičnosti a obecnosti. Příkladem může být vazba mezi objekty "poušť" a "písečná poušť", kdy "písečná poušť" je specifickým případem entity "poušť", která je naopak obecným případem prvku "písečná poušť". Ontológie (jako jeden z 20http://cegis.usgs.gov/ontology.html 49 případů LOD), které s hierarchií často pracují, používají označení nadřazená a podřazená třída (superclass a subclass). Existuje také možnost, kdy se nej nižší stupeň hierarchie dále nečlení. Pak je v rámci ontológií popisován jako instance (individuál). • Mereologické vlastnosti se používají k propojení částí a celku. Aplikujeme-li mereologickou vlastnost na příklad pouští, pak je možné říct, že prvky "zrnko písku" nebo "oáza" jsou částmi (nikoli specifickými případy) objektu "poušť". Na rozdíl od hierarchických vlastností vlastnosti část-celek nejsou standardizovány (nebo se konkrétní relace uvedené ve standardech příliš nepoužívají v praxi). Proto se následující odstavce (s výjimkou závěrečných doporučení) budou týkat především hierarchických vlastností. Jak již bylo uvedeno výše hierarchické vlastnosti jsou definovány zpravidla v ontologických strukturách. Druhou možností jejich využití jsou tezaury. Pro jejich tvorbu je určený standard SKOS, který pracuje se dvěma základními relacemi, které popisují strukturu tezauru: 1. Vazba na obecnější pojmy - skos:broader (existuje i tranzitivní varianta této vazby skos : broaderTransitive). 2. Vazba na specifičtější termíny - skos :narrower (případně skos:narrowerTransitive). Standard OWL pro realizaci hierarchických struktur dvě základní objektové vlastnosti: 1. rdf s : subClassOf pro definování podtříd. 2. owl: Namedlndividual ve spojení s rdf : type (odkaz na třídu nadřazenou dané instanci) pro relaci mezi individuálem a třídou. Doporučení: • Používají-li se v datech hierarchické i mereologické vazby, není možné je kombinovat a popisovat pomocí stejné vlastnosti. Na tomto místě je zapotřebí uvést, že v tomto bodě se teorie často liší od praxe. V mnoha tezaurech jsou vlastnosti skos :narrower a skos:broader používány pro definování obou typů vazeb. • Podobně jako v předchozích případech je žádoucí držet se standardů, které jsou v v rámci hierarchických vazeb definovány v rámci jazyků 50 OWL a SKOS. Podobně jako v případu ekvivalentních a podobnostních vazeb i hierarchické relace mají odlišných význam. Zatímco v případě standardu OWL se jedná o striktní vymezení instancí podtříd a nadřazených tříd, u standardu SKOS (přístup vhodný pro tezaury) jsou vazby skos :narrower a skos:broader mnohem vágnější. U mereologických vazeb je na prvním místě především jejich implicitní sémantika. Proto se doporučuje používat pro pojmenovávání takových vlastností pojmy jako "is Part Of", "is Compoennt Of" apod. 51 Kapitola 3 Modelové aplikace 3.1 Metadata 3.1.1 MICKA Micka (Obrázek 1) je systém pro správu metadat, který podporuje CSW 2.0.2 - ISO AP 1.0, GeoDCAT, OpenSearch, a další standardy. Výstup GeoDCAT je jednak umožněn pro každý metadatový záznam, jednak jako feed všech nalezených záznamů vybraných podle určitých kritérií. Funkčnost je možno vyzkoušet na adrese: http://geoportal.gov.cz/php/ micka5. 3.1.2 Katalogový klient na Národním geoportálu INSPIRE Katalogový klient zobrazuje metadata uložená v národním katalogu INSPIRE (Obrázek 2), ale umožňuje připojit další katalogy pracující s CSW 2.0.2. Součástí nabízených funkcí je export jednotlivých záznamů v GeoDCAT. Funkčnost je možno vyzkoušet na adrese: https://geoportal.gov.cz/web/guest/ catalogue- client. 52 Q. vytilBdävini äl NALEZENÉ ZÁZNAM V & □ programu Nalezeno: 2125 -y ňhf .11 m-1 tu - Pi: ■'. i" KiaÍlkLT,:i j v>vilíl» - liiuíjälui . I" -.-.ílu i: :la-Ur JĽtlíiM* íiíi-.HlľľniHiii J:«t V-i*, Wí: — Adiuiniriiuuviii !■■ i- i. B rlú> ■\idmini:3Ci lííiilpCŮŮB KibraiLJĚ tfStrtl 6 J1 ŕ ŕ ú Cíl Můj ä OŮňí Ul C Aaty 3ŕ Mtilailf' alrt -HĚ Hfíi fllíllMäl. •ľ ? ÚíalŮ näw flkřSSii. na™ nlh*. nAwj mfinUrthn Qhwfr mte mtatJK* H3tt nteW tiJfl OÍCB netm V pHp^rlé Mnwiľo mSírtí Pnjhi k.latl uľi' iľíiii ť ul j l l :iĽik- iíl-l (mJíiÍiii im;/, i :': ■. /ivi:. žni a píipaan: úcaiu : ií: ir/o ľi : ÚV:: »:-jCtiii:h t líc :. i1h mľ ty nhv v mňnrŕífi'n pndHaflu jk-ilail ah' -napi: liU-.-l-iii ľ i'l-Iľ .ť.'jľ'j icľi iiciiI /. j . ľ.fí Ľ:l t líh, i = J111 -.: 11 ■.■ . l11 ■.< rTcjn;nu ií> Adrmnhniaaí íO f i.:...i ": v ' "1 líní ni -tr.- •ter' ■' \ r--:' nl i i-ľní n ■■ íl i -.-ľ .1:. : .1: -"i.ih: v Obrázek 1: Uživatelské rozhraní katalogu MICKA. Červené šipky označuj možnost exportu GeoDCAT. Vlevo - feed, vpravo jednotlivý záznam. 53 A ^GEOFORTÁL{2]Z5) | 'Q | iJ1 i . - -jkv IjUiJ'JV •any raitr vyívcicny z dignalmhc modeL zástavby zobrazuje absoLKni r ail ->. i she . yiky Útvar roTvoje hi. m. Prahy [j I Administrativní cleníní ČR Adnnistrair.m'hranic* ČR. t/aii ckresů. obci s fozJIeiuupusutmoBt', kataairalnfcti ůzemJ... CENU, čť-akň inlormmr.ni agentura írvnlnihn prnslřrrli ■0 Adresní body a názvy ulit ■esnich bodu a názvů uic a veřejných preilrans'vi vi ľ. J n prostred CFHIA, ctíxkä inlormaŕni agentu nt írvntr |2 Adresní body a názvy uic Krjmpozfco zobrazuje vfsivj adresní'* bodů a nazvi ulic Vrstvy se zobrazuji až ve fetýefr (J) Adrv-tniludyČSIJ [j*] Aíresrimsto budovy je lakové málo. Hore tze ia vztahu k Sudové jadnozriaJfiá úentifkovat Adresou bodový Adresou rozumine tomCnHciúdaji název okresu, název obce. název městského obvodu nebo mŕslikc žaili náiev Ĺai'.l akže iebu v p:padŕ hla. 'ií'iľ més . Český atatisIkJNý ú rad 0 Adre&iirriisraČSJ Siužtm ;«irnruj* »dresni body, tteré reprezentuj Ddresni métfo tak. Hry nyi bizký reámému vchodu CENIA, ŕio-ská mlormačni •Qsntura životnitio prostredí (H | Adresy Útvar rozv oie hl. m. Prahy fjf Adresy postov nich úrad u f^hiržecs'skjztM zobrazuje urrtstěni poboček Češke pošty vrew servcedopujynrj Czech Pps1 CENIA, čcaha informační agentura h volni h o prostredí J! Adresy pošlovnkh úradu AlrHihiLní výsky budov Abstrakt Ktasrikavaný rastr vytvořený i digra ní-o ma s e b zástavby nadmo^é výíky budov. Typ datová sada Jedinečný C4JRW-D3H_CUFLBUD1M_ABS z^B'-Oe al Vstání ĺJ"ji Jazyk testina Tematická Na S morská výĚka kategorie KlíCOvé SlOVO GFMFT - INSPIRE th&ftGS, ŕftrSHM JrO .' • Nadmořská výSca IbesaunK URN v. 1 r • mapové podklady, budovy, výškopE URN - TJiemes : • Ostd'ji Lii-d"JLká dd"j HM • i'i:h rapubkka Volná • C . ~ í c; Geografické 14.201491 , 49.9.10791 , 14.735057 , 50,193123 uhrapihLuni H < I Strmí 1 2BS| t> Ml ôJti: Obrázek 2: Uživatelské rozhraní katalogového klienta. Červená šipka označuje možnost exportu jednoho metadatového záznamu do GeoDCAT. 54 3.1.3 On-line převodník Převodník převádí jednotlivé záznamy ISO 19139 do GeoDCAT. Předpokládá se v budoucnu jeho integrace do národního geoportálu INSPIRE. Zadejte bud URL metadatového záznamu nebo nahrajte soubor z lokálního počítače (Obrázek 3). Je k dispozici zatím na adrese: https://geoportal.gov.cz/php/catalogue/ convert/. Převod metadat z INSPIRE na GeoDCAT URL Soubor Výstup Procházet... Soubor nevyhrán. DCAT ^ 1 Převést Vyästit Obrázek 3: Zkušební rozhraní převodníku. 3.2 Ontológie VF XML Ontológie VF XML je součástí projektu vytvoření výměnného formátu digitální technické mapy. Jejím primární účelem je evidence, klasifikace a popis objektů zobrazovaných v DTM a případně v dalších datových sadách. Tato modelová aplikace tedy představuje návrh slovníku, který by měl sloužit pro sémantickou podporu otevřených prostorových dat a tak snížit (nebo zcela potlačit) neurčitosti a vágnosti vznikající při interpretaci a dalším používání dat. Při tvorbě ontológie bylo využíváno přístupu pro tvorbu tezaurů, proto ontológie využívá základní hierarchické vlastnosti formátu SKOS (Simple Knowledge Organization System), které definují vazby mezi jednotlivými typy objektů (Obrázek 4). Konkrétně se jedná o relace 55 • skos:broader - odkaz na typ objektu se širším významem (například typ objektu stavba je pomocí této vlastnosti spojený s typem objektu prostorový objekt). • skos : broaderTransitive - tranzitivní varianta předchozí vlastnosti, která dokáže propojit i typy objektů v různých úrovních (například jakýkoli typ objektu s kořenovým prvkem prostorový objekt). • skos: narrower - odkaz na typ objektu s užším významem (například typ objektu stavba je pomocí této vlastnosti spojený s typem objektu pozemní stavba). • skos : narrowerTransitive - tranzitivní varianta předchozí vlastnosti. Ohjctr propeny ajjerlions (A ■ skos:broader 'společná dopravní stavba' ■ skosibroaderTransíťve 'společná dopravní stavba' ■ s kos: broaderTransitive 'prostorový objekt' míkos:broadsrTransitivs 'iníenrrské dílo' ■ skosibroaderTransitive 'dopravní stavba Obrázek 4: Ukázka objektových relací Ontológie VF XML. Kromě těchto objektových vlastností jsou ze SKOS použity také anotační vlastnosti skos: definition a skos: note (Obrázek 5). Tyto vlastnosti detailněji popisují typy objektů, včetně odkazů na příslušné normy a standardy. Ontológie také obsahuje vlastnosti umožňující zápis typu geometrie a atributů. Tímto způsobem bude možné definovat konkrétní prvky výměnného formátu. Například hranice budovy jako prvek výměnného formátu (tedy element prostorových dat) sice nebude popsána ontológií, protože nejde o samostatný objekt, avšak vazba mezi výměnným formátem a ontológií bude realizována odkazem na kombinace typu geometrie (v tomto případě linie) a typu objektu (budova). Rámcový ontologický popis objektů digitální technické mapy vychází z Klasifikace stavebních děl CZ-CC (dále jen „Klasifikace CZ-CC") vypracované Českým statistickým úřadem na základě mezinárodního standardu Classification of Types of Constructions - CC, vydaného Eurostatem v říjnu 1997. Za základ při vypracování klasifikace CC byl vzat oddíl 52 mezinárodní klasifikace produkce - CPC (Central Product Classification), kterou publikovala 56 iJMtibel ||d- .LItT-I- ■_ j @QO Stavba skos:definition [language: cs] CJ^S^) "§13? Pokud se v tomto zákone používá po|mu ä) "stavba"", rozumí setím l lejíčást. (L) za stavtu se povazují veškerá stavební díla bez zretele na jejich stavební technickí provádění, účel a dubu trvání. [2] Stavby mohou být a) trvalá, b) dočasné, u nichřsa předem omezí doba Jejich trvání. (3) Změnami dokončených staveb jsou a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují, b) prístavby, jimiž se stavby půda rys ne rozšiřují a které jsou vzájemné prevozné propojeny s dosavadní stavbou, c) stavební úpravy, pri nichž se zachovává vnějisí půdorysno i výšková ohraničeni stavby.' Zákon č. 50/197Ů Sb., a uzemním plánovania stavebním řádu tstavebníjäkonJ. ve znění pozdějších předpisů. (Zrušen] akosidaflnltlon [language: cs| ©OO "5 2 Í3) Stevbou se rozumí veškerá stavební díla. která vznikali stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použitě stavebni výrobky, mstenálya konstrukce, na účel využiti a dobu trvání- Dočasná stavba |e stavba, u které stavebniúřad předem omezí'dobu lelího trvání- st avba, kt erá slouží' re kl a mn m J c cl £ nn. je st avb a pro reklamu. \A) P oku d se v to mto zákonů používá p ojmu stavba, rozum í s a t ľm podl e okolnosti"! iejí rast nebo změna dokončená stavby. (5) Zrninou dokončené stavby Je a) nástavba, kterou se stavba zyysuie, bl přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která |e vzájemná provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vná|si půdorysně l výskwŕ ohraničení stavby za Ětavabriíúpravu se povazuje taz zateplení pláste ttavLy. (6} zrninou stavby před jejím dokonŕenľmse rozumí zrn & na v provádění stavby oproti jejímu povolaní nebo dokumentaci stavby ověřeně st avebním úřadem. ' Zákon č. 1B3/2006 5b., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. skosidefinition [language: cs| OOO Stevbaje obvykle definována j ako umělá tnejivá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojené se zemi. nebojako souhm dodávek různého druhu, stavebních materiálů, stavebních pr^cí. výrobků (napr. dil8. strojů, zařízení a inventáře) nebo vyšších dodávek, včernš souvisel icith prací, vykonávaných vsouvlslém čase na souvislém místě (obvykle na staveništi] v souladu s příslušnou dokumentaci stavby (dokumentaci projektu), Stavba ]e výsledkem přípravy a realrzace projektu spo|cncho s výstavbou a rozhodujícím prostředkem k dosazeni ;il; projektu tohoto drubu. Podle stavebnino zákona se za stavbu povazují ves kerá stavební" díl a bez zřetele na jejich stavebné -technické provedení, ucel, cl dobu trvaní, stavební'zákon flůní stavby na trvalé a dočasná. Stavební'zákon také definuje pojmy Jednoduchá stavba a drobná stavba a ílaní stavby také podle vybraných účelů, napp. stavby pro bezpeťnost státu. Stavby se zapisují do katastru nemovitostí s výhradou staveb drobných a staveb, které nesplňuj] podmínky zapsaní jako budovy. Další členení staveb podle různých hledisek víz další hesla začínající' slovem stavba. Matějka, Vladimír, Mokrý.Jan: Slovník pojmů ve výstavbě. Doporučený standard. Metodická rada DOS M Ol .01. Praha: Informační centrum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. 2000. Obrázek 5: Ukázka anotačních vlastností Ontológie VF XML. Statistická komise OSN v roce 1991. Ve srovnám se strukturou CPC je v klasifikaci CC sekce „Budovy" rozdělena podrobněji, aby dostatečně zahrnula potřebný počet klasifikačních úrovní (stupňů). Klasifikace je sestavena tak, aby mohla být využita například i pro statistiku stavebních činností, sčítání domů a bytů, statistiku cen stavebních prací nebo pro národní účetnictví. Klasifikace je používána pro definici staveb, která je potřebná pro zabezpečení informací o specifických proměnných krátkodobých ukazatelích (např. stavební povolení, kolaudace, uvedení do provozu). Lze ji rovněž využívat v průběhu celé životnosti stavby pro evidenci změn užívání, pro obchodní jednání, opravy, rekonstrukci a modernizaci. Účelné může být rovněž její využití jako klasifikačního standardu pro vyhlašování tendrů nebo uzavírání kontraktů v rámci zadávání veřejných zakázek, využita může být pro potřeby daňové a rozpočtové. Uvažuje-li se v budoucnu při údržbě a vedení DTM s využitím geodetické části dokumentace skutečného provedení staveb dílčích investičních celků, představuje tento přístup jednotné systémové řešení pro komplex činností od podkladů pro projekt, po celou dobu jeho životnosti, až po proces zániku daného objektu. Prostorové objekty jako nejobecnější objekty jsou děleny na stavby, inženýrská díla, přírodní a polopřírodní objekty, abstraktní objekty a byla doplněna 57 kategorie odvozený objekt. Stavby se klasifikují podle technického řešení stavby (projektu), které vyplývá ze zvláštního užívání stavby (např. budovy pro obchod, komunikace, díla vodní, vedení dálková trubní apod.); budovy jsou klasifikovány podle jejich hlavního užívání (bytové, nebytové), inženýrská díla podle projektů, které přímo určují účel a užití stavebního díla. První úroveň ontológie (kořenový prvek) představuje univerzální prostorový objekt, který jako atributy obsahuje identifikátor, geometrii (typu Geometry v INSPIRE, který bude zahrnovat různé typy geometrií) a případně metadata (včetně evidence změn). Jedná se o v reálném světě existující jednotlivý objekt nebo fenomén, v modelovém světě pak o synonymum pro typ entity či geoprvku. Druhá až šestá úroveň znázorňuje hierarchické uspořádání kategorií základních objektových typů ontológie, včetně pojmenování základního objektového typu ontológie na nej nižší vedené úrovni daného objektu. Rámcový ontologický popis je navržen pro možnost univerzálního rozšíření na jakékoliv úrovni jeho uspořádání. Na závěr je nutné poznamenat, že tvorba Ontológie VF XML není ukončena a očekávají se výrazné změny a doplnění chybějících informací. Pro základní orientaci v ontológii je možné použít vizualizaci ontológie1 (Obrázek 6) a jejích jednotlivých prvků ve formě webových stránek. Vlastní ontológie je pak zapsána pomocí formátu OWL 2 (Web Ontology Language) s využitím všech návazných standardů (například RDFS) a serializace RDF/XML. 3.3 Smart Points of Interest V rámci projektu SDI4apps vzniká ve spolupráci Katedry geomatiky na Západočeské univerzitě, Českého centra pro vědu a společnost a Baltic Open Solution Centre (Lotyšsko) datová sada SPOI (Smart Points of Interest). SPOI obsahuje tzv. body zájmu (points of interest), které jsou určeny především jako datový podklad pro aplikace zabývající se turistikou nebo cestovním ruchem. Informace uložené ve SPOI mohou sloužit i jako velmi účinná a efektivní propagace konkrétních památek nebo služeb. Data nejsou uložena v tradiční relační databázi, ale jako grafová struktura -RDF (Resource Description Framework) trojice. V současné době je k dispozici 1http://gis. zcu.cz/projekty/Ontologie/ 58 chmelnice ur 1 '■; ljíWľu u/ptq^wp^_iA^i»Cŕrtie*'.hai MDpiae* ■ ■ ■ - ■ crtneHiĽ* II-: i-.-s A Vazba na VF KML: chmelnice Typy objemu se Sirim významem |PDecnejti oůfefcty |) Typy oDjeKiú » uztim vyznimtm [sp*cidciejsi a c puty .j Typ objwiu h iiíilm významem - s troedwTXIMUttád O) Typ objektu w tWľm v ý znamení - liarujbvrl pfmaM a pctop*frmaTJ otjefcl 12) Typ ohjetrtu w írtlm výmamem - trarzrtrwrt , Éninnlmuv - pmstarovy ohleW (1) Typ ctjeklu se Stiíľm významem - tonzHvftf ■ [»{»>:'T-, - ■ MMMMÉtOj MM atnbuJy oí**tu (Mum (pmsr™-my níijetn;. Ml I I IIH rtaF/iri'k ,-. -ti^.- potato (inUnnriJ ciiiekíj KjMi gcamMJky Zapactočeste uwody v Ptzn. Geoftoji 201S Obrázek 6: Vizualizace Ontológie VF XML. více než 27 miliónů bodů, které může uživatel využívat při dodržení podmínek licence ODbL (Open Database License). Data je možné prohlížet v mapovém prohlížeči využívajícím knihovny HS Layers anebo stahovat pomocí SPARQL (SPARQL Protocol and RDF Query Language) endpoint ve formátech RDF, CSV, JSON a dalších. SPOI splňuje veškeré požadavky pro tzv. pětihvězdičková Linked Open Data - otevřenost z pohledu licence, dostupnost ve strukturovaném a otevřeném formátu, jednoznačné identifikátory prvků pomocí URI (Uniform Resource Identifier) a standardizované propojení na jiná data (například na objekty v databázích Dbpedia, LinkedGeoData.org nebo GeoNames.org). Při tvorbě datové sady byla využita převážně existující data z volně dostupných zdrojů. Jedná se například o OpenStreetMap, Wikidata, Natural Earth nebo Ge-oNames.org. Kromě těchto globálních datových sad byly také zpracovány lokální datové sady od partnerů projektů SDI4apps (Pošumaví, Zemgale), Open Transport Net (Antverpy, Issy) a vybraná otevřená data (Praha, projekt Citadel on the Move). Velkou výhodou řešení SPOI je kromě toho, že jde o otevřená a bezešvá data, existence jednotného datového modelu. Ten maximálně využívá existující slovníky Linked Data (například RDFS, FOAF, GeoSPARQL nebo Dublin 59 Core) a umožňuje propojení s dalšími objekty a slovníky. Veškeré informace (vizualizace - Obrázek 7, SPARQL endpoint, datový model, schéma datové harmonizace, aktuality...) jsou k dispozici na webové stránce sdi4apps.eu/spoi2. Obrázek 7: Mapový klient SPOI. Ukázka RDF zápisu bodu zájmu: Sovramonte Busa di Cavaren e Busa di Monsampiano si trovano in comune di Sovramonte, sulle Vette Feltrine, all'interno del Parco Nazionale delle Dolomiti Bellunesi e all'ombra delle Grandi Vette. Entrambe sono dedicate all1alpeggio delle vacche. P0INT(11.826083000000001 46.098517000000001) +39 331 8956681 "NULLA piedi: dall'abitato di Aune (a 13km da Feltre direzione passo Croce d'Aune) s'imbocca il sentiero CAI n. 810 ""Sentiero di S. Antonio"" sino alia Malga Monsampiano (3.5h), da qui si segue il sentiero CAI 810" 2http: //sdi4apps.eu/spoi 60 A piedi o in mtb: dal Passo Croce d'Aune (a 11km nord da Feltre) tramite la mulattiera (CAI 801; 2,5h) o la strada militare chiusa che conduce al Rif. Dal Piaz; poco prima del rifugio seguire, sulla sinistra, il segnavia CAI n. 810 http://www.infodolomiti.it/media/infodolomiti/Strutture/ Malghe/Malga_Cavaren_Monsampiano/Malga_Cavaren_Monsampiano_l.jpg http://www.infodolomiti.it/dormire-e-mangiare/malghe/ busa-di-cavaren-e-busa-di-monsampiano/6972-11.html SPOI (http://sdi4apps.eu/spoi) Sovramonte 2016-08-23 Z hlediska otevřených dat jsou důležité především vazby na jiné datové zdroje a slovníky. SPOI využívá následující vlastnosti k propojení na externí data: • f oaf : homepage - propojení na webovou stránku bodu zájmu. Vlastnost je definována ve standardu FOAF (Friend of a friend). Formát FOAF obsahuje i další vlastnosti. Ve SPOI jsou použity ještě foaf:phone (zápis telefonního čísla) a foaf :mbox (zápis emailové adresy). • rdf s : seeAlso - link na webové stránky popisující POI (například články na Wikipedii, Wolfram|Alpha nebo mapy a plánky ve formě rastrů). • skos : exactMatch a owl: sameAs - propojení na identické prvky v jiných datových sadách. Z důvodu vyšší interoperability jsou zatím použity oba atributy, protože tento způsob zvyšuje průchodnost topologického grafu zobrazujícího podobné nebo ekvivalentní objekty v různých datových sadách. • geos: sf Within - topologická vazba podle standardu GeoSPARQL vycházející z přístupu Simple Features. Ve SPOI je tato vazba využita pro propojení objektu s příslušným státem. Ten je uveden pomocí URI v 61 databázích GeoNames.org a DBpedia. Pro každý objekt SPOI jsou publikována stručná feature metadata vycházející ze standardu Dublin Core. Konkrétně se jedná o identifikátor, licenci, název prvku, datum zařazení do databáze a název datové sady. Souřadnice v systému WGS 84 jsou zapsány pomocí WKT serializace (zeměpisná délka zeměpisná šířka) v GeoSPARQL standardu. Z důvodu lepší kom-patability se systémem Virtuoso, který zajišťuje databázové uložení dat, byl původní atribut poi: hasExactGeometry propojen na datový typ sf: Point nahrazený vlastností geos : as WKT. 3.4 Open Transport Map Open Transport Map (česky Otevřená dopravní mapa) je příkladem datové sady poskytující prostorová data o pozemních komunikacích pro území Evropy ve formě otevřených dat. Datová sada je k dispozici na adrese: http://opentransportmap.info/. Hlavní vlastnosti této datové sady jsou: • Datový model kompatibilní s INSPIRE. • Datový model použitelný pro hledání nejkratší cesty (routing). • Datový model rozšířený pro informace o intenzitě dopravy. • Jedná se o rozsáhlou datovou sadu (cca 50 GB). • Jedná se o liniová vektorová data. • Datová sada je vydávána pod licencí Open Data Commons Open Data-base License (ODbL). Datová sada je odvozena především z dat OpenStreetMap a byla vytvořena v rámci projektu OTN. Z hlediska metodiky publikování otevřených dat se jedná o prostorovou datovou sadu, jež je k dispozici v několika různým podobách (Obrázek 8), které odpovídají různým úrovním pětihvězdičkového modelu. Důvodem je velikost datové sady (dopravní síť celé Evropy), která neumožňuje přímočarý způsob poskytnutí dat ve formě jednoho souboru. K dispozici jsou následující postupy: 62 CO opentrjnsportmj|i.OTfo * O 0 1 Open Transport Map HOME VISUALIZATION ABOUT USE CONTRIBUTION CONTACT tt LICENSE AS DATA AS A MAP Download OTM here - - Emb*d OTM to your own website - Use OTM as a map layer in your own map - 0 AS A SERVICE - OTM as a geodata service -- OTM routing API -1 How can 1 contribute? Obrázek 8: Ukázka možnosti přístupu k datům OTM. • As data - V tomto případě je možné stáhnout jednotlivé části dat v proprietárním (avšak v geo-komunitě velice rozšířeném) formátu SHP. Při stažení je dostupné i permanentní URL příslušné datové sady. Tuto službu lze hodnotit jako dvouhvězdičkovou (Obrázek 9), protože data jsou strojové čitelná, avšak nikoliv v neproprietárním formátu. • As a Map - Zde jsou data dostupná v rastrové podobě pomocí formátu standardu WMS (označováno také jako prohlížecí služba). Výhodou je nabízená aplikace, která umožňuje přímé začlenění datové sady do konkrétní webové stránky. Tuto službu lze hodnotit jako jednohvězdičková, protože neumožňuje strojové čtení dat (jedná se vlastně o vektorová data, poskytovaná formou rastru). V případě jiného typu dat (např ortofoto) by však tato metoda splňovala minimálně tři hvězdičky). • As a service - datová sada ve formě WFS (stahovací služba) a ve formě Linked Open Dat (RDF). Tato úroveň zatím není na webových stránkách k dispozici. Metoda by splňovala tři hvězdičky a více. Postup použitý pro tvorbu RDF je popsán níže. 63 Download OpenTransportMap datasets in format of shapefile on level of European NUTS-3 regions. I Belgium' 1 I Region de Bnjxeiies-Capitaie Brussels Hootdstedeiijlt Gewest T I Réq>ori da Bmxelles-Capitale Brussels Hoofdstedeliik Gewest * It you don't want to use GUI - please leel tree to use URLs in term ol opentransportrnap nfo/drjwntoadrnuts-:yiJV(/7S-3 from Eurosat] For example to download data for I iberec region go to opentransportrnap wfa/downloaoVnuts-S/C7051 Obrázek 9: OTM jako dvouhvězdičková linked open data. 3.4.1 Datový model OTM Pro publikování dat je důležitá nejen forma jejich poskytovaní, ale rovněž datový model. Pro účely OTM došlo k vytvoření datového modelu (viz Obrázek 10), který je kompatibilní se směrnicí INSPIRE a používá příslušné číselníky a vztahy mezi prvky. Číselníky pro jednotlivé kategorie (viz Obrázek 11). K tomuto účelu bylo vytvořeno v rámci projektu OTN konverzní schéma, které definovalo vztahy mezi vstupním datovým modelem (většinou OpenStreetMap) a uvedeným cílovým datovým modelem. Ukázka konverzního schématu (Tabulka 3): «codeList» Tabulka 3: Ukázka OTM čísledníku. RoadSurfaceCategoryValue OSM.roads.surface + paved: paved, asphalt, cobblestone, cobblestone:flattened, sett, concrete, concretedanes, concrete:plates, paving_stones, paving_stones:30, paving_stones:20, metal 64 RoadSurfaceCategory Value OSM.roads.surface + unpaved: Z technického hlediska byla původní data nejprve importována do RDMS PostgreSQL. Pomocí definovaného konverzního schématu byla vytvořena sada funkcí pro převod jednotlivých prvků do tzv. publikační databáze. Výsledná databáze slouží jako datový zdroj pro publikovaná data v příslušné formě pomocí softwaru jako UMN Mapserver, Geoserver případně dalšího. «Žtií tut eT ype » Roa dLi nk +in3pireID : Identifier - Datase^5Qurce_ID + be ginLi £ e SpanVe tsi on: Date T ime +endlmif e5panVer a ion: Date Time +validFrcm; DateTime +validTo: DaisT line +f i c ti tia us: D: clean +ce n te rlmi n eGa ome tr y: GH_CUi7e +directian; LinkDirectionValue +±xomRDadHQdEi Identifier = Roa dl-lo ie.inspire ID +toRoadNade: Identifier = RaadNode.inapirelD +RcadName: Geag;raphicalName +nat ianalR oadCa de; Character 3tr i ng +iun ctionalRoadClaa s: Punct1onalftoadClasaValue +formO£Way; FormQr'Way Value +rc-a dSur fa cetat e gory: roads urf ac eCate g or yVa lue +3peedLimit; SpeedLiraitValue +cap aclty: ttumbe rOfMa ximalT r a± f1cVolumeValue +ma k imumJTe ight: Float = meters o ta 1 '■. = i glit: Flaar- = me z- era +tm k imumWi dth; Float = metera +vehicleT/ype: YehisleTypeValue « f ea t Lire Type>r Roa d N od e + inspire ID: Identifier - Dar-a a e tS our se_I D +beginliife3panverslon; DattTl»e + E-ndLi±e SpanVe raion: Date Tune +vftlidFrem: Daterime +validIo: DateTime - f .c1.. . I.. Jŕ: r '.-r. ii + geametr^ EM_Point + g eagraphle-alN ABie: g*og ľ aphi ca 1 Name + f omrCfRoadNode-: Fo rmOfRo adNade Value + e auntjy: Iden tlfIe x + a rea: 3 denr-i f ier «table» TrafficVolum e +ID: Identifier r c adLl nltl D: Identifier — RcadLinlt, lnaplrelD +trafficVolume: NumberCfVehicleaCrdbbinglheSeg™ entlnTimePer iod +t r a f flcYolumeTime Period: T ime Peri odValue f romT/ime: DateTime-+tclime: Date Time +TehicleType: Vehi c leType-Value Obrázek 10: Datový model OTM. 3.4.2 Převod dat do RDF Převod dat OTM do podoby pětihvězdičkových LOD spočíval v několika krocích: 1. Určení identifikátorů. 2. Transformace dat do formátu RDF. 3. Doplnění vazeb na externí data a slovníky. 65 < > VahicleTypeValue all vehicle btcycle car wilh trailer dekvery truck emergency vehicle employee vehicle facility vehicle farm vehicle high occupancy vehicle light rail mail vehicle military vehicle moped motorcycle passenger car pedes) nan prr.- ate bus public bus residential vehicle school bus snow chain equipped vehicle tanker taxi transport truck trolley bU9 vehicle for disabled person vehicle with explore load vehicle with other dangerous load vehicle with water polluting load < > Tim ePeriodValue hour day monday weekday weekend week month year Sunday < > ll.Tj.Vi/,.).: bicycle-Road duatCarriageway e n do sedTraff ic At ea e n t ra nee Or Ex it Car ft r k e n t ra nceOf Ex it So rv ice freeway mrjiorway pedestrian? one roundabout serviceRoad smgleCarnageway sli p Ro ad tractor trgfficSquare walkway ■= <■ codeList> > Lin k Direct ion Value bat h Directions m Direction in Opposite Direction < > FormOfRoadNodeValue enclosed traffic area junction level crossing psvudo node road end road service area roundabout traffic square < < codeList>> enclosed traffic area junction level crossing pseudo node road end road service area roundabout traffic square <> RaadSurfaceCatagoryValue paved un paved < < enumeration> > Functional Road Class Value m am Road f r st Class 5econdClass thirdClass fourth CU» frflhClass Obrázek 11: Číselníky použité v OTM. 66 Ad 1. Jako jednoznačný identifikátor bylo v případě jednotlivých komponent silnic a ulic převzato označení těchto komponent ve zdrojové sadě (Open-StreetMap). Pouze bylo upraveno do formy URI (což spočívalo v připojení jmenného prostoru http://opentransportmap. inf o/rdf #). Ad 2. Data pro jednotlivé silniční úseky byla do RDF (viz následující ukázka kódu) transformována pomocí Bash skriptu, který používal jako vstupní soubor tabulková data ve formátu CSV. Vzhledem k neexistenci slovníků, obsahujících vhodné sémanticky popsané atributy, byl datový model vytvořen převážně transkripcí původních jmen atributů a přidáním jmenného prostoru http: / / opentransportmap. inf o/rdf # s prefixem otm:. Kromě tohoto jmenného prostoru, s jehož pomocí byly deklarovány atributy datového modelu, byly využity ještě slovníky GeoSPARQL (pro zápis geometrie ve formátu WKT) a Web Ontology Language (pro odkaz na identické prvky). LINESTRING (15.0848344 50.9267013,15.0839874 50.9265742) 2015/10/20 2015/10/20 0 6959932 6959933 2000 0 Ad 3. Vazby na externí zdroje lze rozdělit do dvou skupin - vazby na externí data a vazby na slovníkové položky. V prvním případě byla pomocí vlastnosti owl: sameAs definována vazba na ekvivalentní prvek v datové sadě LinkedGeoData3, která obsahuje prvky OpenStreetMap převedené do podoby Linked Open Data. V druhém případě byly využity INSPIRE Registry4, které jsou k dispozici také ve formátu RDF. Proto byly příslušné položky seznamů pretransformovaný z textové podoby do formy URI odkazů do INSPIRE Registry. Podobným způsobem jako cestní úseky byla do RDF transformována i data týkající se intenzity dopravy (příklad viz níže). Tato data nemají vlastní prostorovou složku, ale jsou připojena pomocí vlastnosti otm:roadlink k jednotlivým úsekům cest. 5 333 2016-04-04 00:00:00 2016-04-04 01:00:00 3 ht tp: //linkedgeodata .org 4http://inspire.ec.europa.eu/registry/ 68 3.5 Open Land Use Map Open Land Use (OLU) Map neboli Otevřená mapa využití území je příkladem datové sady poskytující prostorová data využití území. OLU vznikla jako jeden z pilotních záměru projektu SDI4Apps5. OLU je součástí iniciativy, která má za cíl vytvořit souvislou otevřenou mapu využití území pro celou Evropu v souladu s direktivou INSPIRE. V Evropě dosud neexistuje taková souvislá mapa, která je potřebná jak pro účely plánování, výzkumu, tak i pro potřeby investorů a obyvatel. Mapa vzniká na základě specifikací INSPIRE tématu Užití území a OLU České republiky (Obrázek 12) je díky dostupnosti otevřených podkladů jedním z prvních a nejlepších příkladů. Kromě ČR je v současné době pokryto Rakousko, Slovensko, Lotyšsko, Řecko, část Belgie (Flandry), Maďarsko, Španělsko. Pro účel projektu TB0500MV003 byl tento produkt vybrán z následujících důvodů: - Datový model je kompatibilní s INSPIRE - Jedná se o otevřená data - Jedná se o vektorová data - Část dat je zpřístupněna ve formátu RDF -Jedná se o rozsáhlý datový soubor - Data jsou dnes publikována dle několika úrovní hvězdičkové konvence Datová sada vznikla kombinací dat digitální katastrální mapy, LPIS, Urban Atlas a CORINE land cover. Z hlediska metodiky publikování otevřených dat se jedná o prostorovou datovou sadu, jež je k dispozici v několika různým podobách, které odpovídají různým úrovním pětihvězdičkového modelu. • As data (Obrázek 13) - V tomto případě je možné stáhnout jednotlivé části dat v proprietárním (avšak v geo-komunitě velice rozšířeném) formátu SHP. Při stažení je dostupné i permanentní URL příslušné datové sady. Tuto službu lze hodnotit jako dvouhvězdičkovou, protože jsou data strojové čitelná. • As a map (Obrázek 14) - Zde jsou data dostupná v rastrové podobě pomocí formátu standardu WMS (označováno také jako prohlížecí služba). Výhodou je nabízená aplikace, která umožňuje přímé začlenění datové sady do konkrétní webové stránky. Tuto službu lze hodnotit jako jednohvězdičkovou, protože neumožňuje strojové čtení dat (jedná se 5http://sdi4apps.eu/ 69 Open Land-Use Map in Czech Republic Obrázek 12: Open Land Use České republiky. Download Open Land Use dataset in format of shapefile on level of municipalities. Česka Republika T Jihomoravský kraj T Břeclav ^^^^^^^J^ivák^ Download Obrázek 13: Open Land Use - as data. 70 de-facto o vektorová data, poskytovaná formou rastru). V případě jiného typu dat (např. ortofoto) by však tato metoda splňovala minimálně tři hvězdičky. Obrázek 14: Open Land Use - as a map. • As a service - datová sada ve formě WFS (stahovací služba) a ve formě Linked Open Dat (RDF). Tato úroveň zatím není na stránkách k dispozici. Metoda splňuje tři hvězdičky. • As a RDF - OLU je transformováno do RDF schématu a publikováno prostřednictvím SPARQL endpoint. 3.5.1 OLU datový model Při tvorbě datového modelu se se vycházelo z datové specifikace INSPIRE pro Land Use. Definice datového modelu byla zaměřena na současné užití území. Budoucí užití území není v této době v OLU modelu zahrnuto. Model současného užití území byl oproti INPSIRE specifikaci rozšířen o několik prvků (Obrázek 15). Pro klasifikaci objektů byl užit kód HILUCS6. Při implementaci OLU modelu jsou hlavními změnami přidání atributů geometry_source (zdroj geometrii prvku), attribute_source (zdroj podle kterého se určila třída využití území daného prvku) a municipal_code (kód 6 ht tp: //inspire. ec. europa .eu/codelist /HILUC S Value / 71 «featureType» ExistingLandUse Object «featureType>> LandUse Object + geometry: GM MultiSurfece + hilucsLandUse: HILUCSValue [1..*] 5=^-«lifeCyclelntb, voidable» + beginLifespanVersion: DateTime s. + endLifespanVersion: Date Time [0..1]^. «voidable» ^«0*^ + hilucsPresence: HILUCSPresence ^Os,, + speciicLandUse: LandUseClassifcationValue [iNj + speciicPresence: SpecilicPresence + obser\ationDate: Date + validFrom: Date[0..1] + \slidTo: Date [0.-1] < + id: unique serial identifier + geom: geometry('type':'MultiPolygon','crs':'EPSG:3857;'dimension':'2') +hilucs_land_use_value: HILUCSValue +hilucs_land_use: URI of HILUCSValue +or/gina/_/a/id_use_ra/ue:OriginalLandUseValue +original_land_use: URI of OriginalLandUseValue +geometry_source: OriginalFeature (from which geometry was derived) reference (dataset.id) +attribute_source: OriginalFeature (from which land use was derived) reference (dataset,id) +municipa!_code: EUROSTAT community code +start_date: Date +end_date: Date +valid_from: Date +valid_to: Date +original_planned_land_u$e_value: OriginalPIannedLandUseValue +original_planned_land_use: URI of OriginalPIannedLandUseValue +hilucs_planned_land_use_value: HILUCSValue +hilucs_pianned_land_use: URI of HILUCSValue +planned_íand_use_saurce: OriginalFeature (from which geometry was derived) reference (dataset.id) Obrázek 15: OLU změny v modelu oproti INSPIRE. obce dle čiselniku Eurostatu). Atribut geometry_source má plnit funkci odkazu na prvek, z něhož byla odvozena geometrie prvku OLU. Atribut attribute_source představuje odkaz na prvek, z něhož byla odvozena třída využití území daného prvku. Má stejný datový typ a strukturu jako atribut geometry_source. Důvodem je, že ne každý zdroj geometrii prvků obsahuje informaci o využití území. Tyto dva atributy (geometry_source a attribute_source) jsou mimořádně důležité i z hlediska publikace dat. V tomto případě představují metadata o daných prvcích. V případě datových sad publikovaných státními orgány jako například jsou katastrální data - jejich metadata se publikují obvykle za celou datovou sadu, takže pak na hledaní metadat se použije klič dataset. V případě, že se jedná o datovou sadu podobnou otevřené databázi OpenStreetMap, jsou metadata na úrovni jednotlivých prvků. Atribut municipal_code čili kód obci dle číselníku Eurostatu je užit pro potřebu jednoduššího filtrování a správy dat. Data jsou rozdělena podle obci NUTS 5. V budoucnu, pokud se začnou publikovat územní plány měst v digitální formě, nebude problém rozšířit datový model o dodatečný atribut plánované využití území a související územně plánovací dokumentace. Publikaci dat v RDF ilustruje následující příklad: 72 POLYGON(1634627.98094257 6408270.48312739,1634612.40675096 6408267.16978162,1634586.00576481 6408261.19679501, 1634571.73370109 6408258.29300313,1634556.39552567 6408254.96435802,1634553.93945051 6408261.43751295, 1634548.23418306 6408276.46679834,1634556.17803332 6408278.17588873,1634556.08988778 6408278.60195522, 6408285.80885242,1634689.49425963 6408283.88115016, 1634671.13085769 6408279.84894462,1634643.04040244 6408273.68033685,1634636.39974587 6408272.25598002, 1634630.91114475 6408271.08031145,1634627.98094257 6408270.48312739) ostatni komunikace zpiisob vyuziti 2016-09-28 CZ0201529303 73 3.6 Adresy Problematika adres v Linked Open Data je klíčová, protože kromě nepřímého georeferencování konkrétních prostorových objektů mají adresy nezastupitelné místo také v metadatech. V rámci projektu SDI4Apps (pilotní aplikace Smart Points of Interest) byl proveden krátký průzkum zaměřený na standardy spojené se zápisem adres ve formátu RDF, které by mohly nahradit původní jednochou formu zápisu ve formě nestrukturovaného textového řetězce. Různé přístupy byly diskutovány na schůzce se zástupci CÚZK i s účastníky projektů SDI4Apps, OTN a externími odborníky (obě schůzky se uskutečnily v lednu 2016). Na základě získaných informací byl nakonec pro zápis adres ve SPOI zvolen slovník ISA Programme Location Vacabulary (Perego a Lutz 2015). Tento slovník je vhodný i pro ostatní prostorová data, přičemž jeho základní výhodou je možnost mapování do INSPIRE datového modelu pro adresy (součást INSPIRE specifikace Addresses7). Slovník obsahuje následující komponenty pro zápis adresy: • locn: f ullAddress - kompletní adresa zapsaná ve formě nestrukturovaného textového řetězce. • locn:poBox - číslo poštovní přihrádky (P.O. BOX). • locn: thoroughf are - označení pojmenovaného objektu (například ulice nebo třída). • locn: locatorDesignator - v České republice se může jednat o číslo orientační, domovní, písmeno v orientačním čísle, typ domovního číslo, poštovní přihrádku • locn: locatorName - například jméno budovy nebo celého komplexu. • locn: addressArea - zpravidla část města, čtvrť nebo obec. • locn: postName - jméno poštovního úřadu. • locn: adminUnitL2 - jméno kraje, federálního státu nebo jiného regiónu. • locn: adminUnitLl - zpravidla jméno státu, podle standardu je příkladem dobré praxe použití kódu podle ISO 3166-1. • locn: postCode - poštovní směrovací číslo. • locn: addressld - unikátní identifikátor podle datové specifikace směrnice INSPIRE. 7http: //inspire.ec.europa.eu/documents/Data_Specifications/INSPIRE_ DataSpecification_AD_v3.0.pdf 74 Příklady zápisu adresy pomocí ISA Programme Location Vacabulary lze najít v testovací aplikaci Core Location Pilot - Interconnecting Belgian address data8: ArrondissementHalle-Vilvoorde Hoeilaart Hoeilaart 5 Terhulpsesteenweg http://nominatim.openstreetmap.org/ search?q=Terhulpsesteenweg 5,Hoeilaart&polygon=l Vlaams Gewest Terhulpsesteenweg 5
1560 Hoeilaart 8http://location.testproject.eu/BEL/ 75 1560 0 Provincie Vlaams-Brabant Kromě ISA Programme Location Vocabulary byly ještě diskutovány následující slovníky, ale jejich použití nebylo shledáno jako dostatečně efektivní a zároveň splňující všechny požadavky na prostorová data, včetně zohlednění směrnice INSPIRE. • vCard9 - zřejmě světově nejpoužívanější slovník pro kódování adres, který je velmi jednoduchý (obsahuje pouze komponenty extended-address, locality, country-name, post-office-box, region, postal-code, street-address), avšak není možné bezproblémové propojení se směrnicí INSPIRE. Přístup založený na vCard používají například OxPoints10 nebo Organization ontology11. • GeoNames Ontology • Postal Address Resource12 . FOAF13 • Addresses Ontology14 9 ht tp: / / w ww. w3. org/Submission / vcard- rdf/ 10http://help. it. ox.ac.uk/oxpoints/index 11 http://www.epimorphics.com/public/vocabulary/org.html 12https:/ / www.oclc.org/developer/develop / web-services / worldcat-registry / rdf-interface/postal-address-resource.en.html 13 http: //xmlns .com/foaf/spec/ 14http://www.omg.org/spec/EDMC-FIBO/FND/Places/Addresses.rdf 76 Kapitola 4 Závěr Metodika uvedená v tomto dokumentu byla vypracována v roce 2016 v rámci veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích TB0500MV003 s názvem Vypracování certifikované metodiky pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat. Podle zadání zakázky je cílem metodiky podpořit rozvoj podmínek pro efektivní využívání prostorových informací ve veřejných službách a službách veřejné správy a naplňovat principy otevřených dat veřejné správy i v této oblasti v návaznosti na systémové projekty k otevřeným datům v České republice. Na základě vypracované certifikované metodiky mohou následně být iniciovány potřebné legislativní změny souvisejících právních předpisů. Metodika je určena především orgánům veřejné správy (některé příklady subjektů veřejné správy publikujících prostorová data jsou uvedeny v Příloze A), které se rozhodnou publikovat (zveřejňovat pro další nejen veřejnoprávní subjekty) prostorová data ve formě otevřených propojených dat (Linked Open Data). Veřejná správa však není jedinou skupinou, která může pociťovat výhody plynoucí z publikování otevřených prostorových dat, včetně návodných kroků, které mohou toto publikování usnadnit. Výstupy z metodiky mohou využívat nejen subjekty publikující data, ale také organizace data zpracovávající a dále využívající. Ty mohou využít například odkazy na slovníky a formáty, které mohou začlenit do svých služeb nebo aplikací a zajistit tak lepší sémantický popis nebo automatickou validaci. Dalším benefitem úzce souvisejícím s propojenými daty je možnost propojení dat veřejné správy s dalšími datovými zdroji, a tak získat nové odvozené informace. 77 Jak bylo poznamenáno v úvodní části metodiky, tento text je koncipován jako soubor technických kroků, které vedou k otevírání prostorových dat. Autoři neměli ambice obecně popisovat fenomén otevřených dat (v části Úvod je uvedeno velké množství zdrojů věnujících se otevřeným datům na obecné úrovni), ani argumentovat ve prospěch otevírání prostorových dat ve veřejné správě (výše uvedené dokumenty poskytují celou řadu argumentů podporujících otevírání dat, ale vlastní rozhodnutí je spíše na politické úrovni). Kromě toho, že se metodika věnuje prostorovým datům, její další omezení spočívá v orientaci na aktuální situaci v České republice. Jednotlivé kroky vedoucí k otevírání prostorových dat vycházejí jednak z obecných standardů, příkladů dobré praxe a jednak z analýz současné situace v České republice i ve světě, včetně konzultací s vybranými subjekty statní správy (viz Příloha A). Vlastní metodika je členěna do pěti základních kapitol, které na jedné straně odpovídají jednotlivým segmentům pětihvězdičkového klasifikačního systému Linked Open Data (viz Úvod) a na straně druhé jsou zaměřeny na konkrétní problémy týkající se prostorových dat. Následující seznam ukazuje části metodiky a odpovídající úroveň pětihvězdičkového klasifikačního systému. • Licence a ochrana osobních údajů (*) • Metadata (*) • Formáty prostorových dat (**, ***) • Publikování datových modelů (**, ***) • Identifikátory (****) • Vazby na externí datové zdroje (*****) Každý řešený aspekt otevřených prostorových dat je nahlížen ze tří pohledů: 1. Teorie 2. Doporučení 3. Ukázky dobré praxe (část Modelové aplikace) Jak již bylo několikrát uvedeno, pro publikování otevřených dat existuje řada návodů a metodik. Následující výčet uvádí, v čem spočívá hlavní inovativní aspekt této metodiky: 1. Orientace na prostorová data, která jsou do jisté míry velmi specifická. 2. Metodika obsahuje konkrétní ukázky a příklady dobré praxe z projektů, na nichž se jednotliví autoři podíleli. 78 3. Doporučení na jedné straně zohledňují národní specifika, na straně druhé akcentují mezinárodní standardy a doporučení. 4. Autoři si jsou vědomi, že propojená otevřená data (úroveň pěti hvězdiček) představují nej vyšší standard, ale pro mnoho typů otevřených prostorových dat je postačující publikování na úrovni dvou nebo tří hvězdiček (česká legislativa považuje za otevřená taková data, která jsou publikována pod otevřenou licencí v neproprietárním formátu; viz kapitola Slovník základních pojmů). Pro publikování otevřených prostorových dat na úrovni dvou a tří hvězdiček lze použít veškeré obvyklé technologie v ČR. Zahrnuje to komerční platformy ESRI, Intergraph, AutoCad ale také další v současnosti velice populární open source nástroje, především pak MapServer a Geoserver. Složitější je publikace dat ve formátu RDF a Linked Open Data. K uchovaní RDF dat je potřeba použít RDF úložiště. K dotazovaní se nad úložišti, která uchovávají data v RDF formátu, je využíván jazyk SPARQL. Proto musí taková databáze pro přístup k RDF datům zajišťovat i funkci SPARQL endpointu, tj. podporovat dotazování v jazyku SPARQL. Jako příklad takového řešení je možno uvést například Virtuoso. Požadavek na otevřená jako data označená třemi hvězdičkami (tedy nepro-prietární data pod otevřenou licencí) je částečně v rozporu s praxí v České republice. Většina orgánů veřejné správy využívá komerční technologie (převážně produkty společnosti ESRI). Ty pracují formátem SHP, který je sice otevřený, ale také proprietami. Navíc je tento formát de facto standardem v oblasti geoinformačních technologií. Většina běžného programového vybavení dokáže s tímto formátem pracovat ve velké míře efektivněji než s nějakým neproprietárním formátem typu GML, který je otevřený, neproprietární a závazný z pohledu směrnice INSPIRE. Z tohoto důvodu by bylo vhodné definovat požadavek na otevřená data jako na data tzv. dva a půl hvězdičková, přičemž klíčové je používám metadat, publikování pod otevřenou licencí, soulad s legislativou a využívání otevřeného datového formátu. Na závěr je vhodné poděkovat Doc. Ing. Jiřímu Šímovi, CSc, a dalším anonymním přispěvatelům za kontrolu textu, připomínky a návrhy. 79 T A Č R „Tato metodika pro publikování prostorových informací ve formě otevřených dat byla vytvořena s finanční podporou TA ČR". 80 Použitá literatura „298/2016 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů". 2016. Parlament České republiky. Akční plán Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020. 2015. Ministerstvo vnitra, Český úřad zeměměřický a katastrální, Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo financí. Bauer, Florian, a Martin Kaltenbóck. 2011. „Linked open data: The essentials". Edition mono/monochrom, Vienna. Bechhofer, Sean, a Alistair Miles. 2009. „SKOS simple knowledge organization systém reference". W3C recommendation, W3C. Berners-Lee, Tim. 2006. „Linked data, 2006". Brickley, Dan, a R Guha. 2014. „RDF Schéma 1.1. W3C Recommendation (25 February 2014)". World Wide Web Consortium. Chlápek, Dušan, Jakub Klímek, Jan Kučera, a Martin Nečaský. 2015. Metodika publikace otevřených a propojitelných dat. Technologická agentura ČR, Fond Otakara Motejla. http://opendata.vse.cz/tacr/mf/TD020277_Metodika_ publikace_otevřených_a_propojitelných_dat.pdf. Čepičky, Jáchym, Martin Landa, Radek Augustýn, Jan Cibulka, Jan Michálek, a Lucie Prunerová. 2015. Otevírání geografických dat - Případová studie. 81 OpenGeoLabs s.r.o., IPR Praha, http://opengeolabs.cz/otevrena-geodata/. Cerba, Otakar, a Karel Jedlička. 2014. „Geomatic Concepts in Agriculture Thesauri". Papers in Economics and Informatics. --. 2016. „Linked Forest". Open Geosciences. Cerba, Otakar, Karel Charvát, Tomáš Mildorf, Raitis Běrzinš, Pavel Vlach, a Barbora Musilová. 2016. „SDI4Apps Points of Interest Knowledge Base". In Progress in Cartography, 229-37. Springer. ČSN P ISO/TS 19104 (979823) Geografická informace - Terminologie. 2010. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dean, Mike, Guus Schreiber, Sean Bechhofer, Frank van Harmelen, Jim Hendler, Ian Horrocks, Deborah L McGuinness, Peter F Patel-Schneider, a L Andrea Stein. 2004. „OWL web ontology language reference". W3C Recommendation February 10. Hakrae, Kim. 2012. „Overview of Open Data, Linked Data and Web Science". INSPIRE. 2010. „Technical Guidance to implement INSPIRE Discovery Services, version 2.12". INSPIRE, INS MD IMPL. 2016. „INSPIRE Metadata Implementing Rules: Technical Guidelines based on ISO/TS 19139:2007, v2.0". INSPIRE, INSMD. 2008. „Commission Regulation (EC) No 1205/2008 of 3 December 2008 implementing Directive 2007/2/EC of the European Parliament and of the Council as regards metadata (Text with EEA relevance)". See also Corrigendum to INSPIRE Metadata Regulation. INSPIRE, INSNS. 2009. „Commission Regulation (EC) No 976/2009 of 19 October 2009 implementing Directive 2007/2". EC of the European Parliament and of the Council as regards the Network Services. Kavouras, Marinos, a Margarita Kokla. 2007. Theories of geographic concepts: ontological approaches to semantic integration. CRC Press. Kovacs, K, C Dolbear, a J Goodwin. 2007. „Spatial concepts and OWL issues in a topographic ontology framework". Proc. of the GIS. Citeseer. Kritikos, Kyriakos, Yannis Rousakis, a Dimitris Kotzinos. 2013. „Linked open GeoData management in the cloud". In Proceedings of the 2nd international 82 workshop on open data, 3. ACM. Kuhn, Werner, Tomi Kauppinen, a Krzysztof Janowicz. 2014. „Linked data-A paradigm shift for geographic information science". In International Conference on Geographic Information Science, 173-86. Springer. Lebo, Timothy, a Gregory Todd Williams. 2010. „Converting governmental datasets into linked data". In Proceedings of the 6th International Conference on Semantic Systems, 38. ACM. Longley, P. A., M. F. Goodchild, D. J. Maguire, a D. W. Rhind. 2001. Geographic information systems and science. John Wiley & Sons Ltd. Metadata, Technická pracovní skupina. 2015. „Metadatový profil CR pro soubory prostorových dat, sérií souborů prostorových dat a služeb založených na prostorových datech, verze 3.0". Miles, Alistair, a Sean Bechhofer. 2009. „SKOS simple knowledge organization system reference". W3C recommendation 18: W3C. Mráček, Jakub, a kolektiv. 2014. Jak otevírat data. Fond Otakara Motej la. http: / / www.otevrenadata.cz / res / data/001 /003498.pdf. Open Data Consultancy. Final Report. 2013. Scottish Government by APS Group Scotland. Perego, Andrea, a Michael Lutz. 2015. ISA Programme Location Core Vocabulary. EU ISA Programme Core Vocabularies Working Group (Location Task Force), https://www.w3.org/ns/locn. Perry, M., a J. Herring. 2012. „OGC GeoSPARQL-A geographic query language for RDF data". OGC Implementation Standard. Pražák, Josef, a ostatní. 2005-2016. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru. Výzkumný ústav geodeticky, topograficky a kartograficky, Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Raamkumar, Aravind Sesagiri, Muthu Kumaar Thangavelu, a others. 2015. „Designing a Linked Data Migrational Framework for Singapore Government Datasets". arXiv preprint arXiv:1504-01987. Shadbolt, Nigel, Kieron O'Hara, Tim Berners-Lee, Nicholas Gibbins, Hugh Glaser, Wendy Hall, a others. 2012. „Linked open government data: Lessons 83 from data. gov. uk". IEEE Intelligent Systems 27 (3): 16-24. Šíma, Jiří. 2016. Terminologický výkladový slovník pro potřeby realizace Akčního plánu Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 - verze 3.4- W3C. 2012. „OWL 2 web ontology language document overview". Word Wide Web Consortium. 84