Kulturní složky krajinného rázu Urbanismus venkova ČR •Dvorce – římská, západní tradice, v ČR tak stavěla šlechta, od 16. stol. i selské statky na vysočinách mezi Moravou a Čechami (Ždárské vrchy, Svitavsko – podívat se na Stabilní katastr •Tradiční vesnice - středovýchodoevrovský způsob bydlení v krajině – sociálně homogennější společnost dominuje. Vsi podle půdorysu: •Shluková – organické či nahodilé, od 11. stol. kolem kostela – dominuje od pravěku do pol. 13. stol., - slovanská vnitřní kolonizace (doba románská) •Řadová – podél potoka, cesty, jednostranná či dvoustranná. Plužina – pole kolmo k podél. ose sídla. Tak kolonizační vesnice 13. a 14. stol. a pak vesnice pozdní kolonizace vrchovin v 2. pol.15. stol. a 1. pol. 16. stol. •Návesová (návesní) náves = centrum, návsi pravidel. X nepravidelné. Návsi velké – pastviště obce. Ve 13. a 1. pol. 14. stol. Pravidelné návsi: •Okrouhlice – domy kolem návsi víceméně do kruhu, ne vždy kompletního. Uprostřed často rybníček. Radiální plužina, tj. klíny polí se rozbíhají paprsčitě od humen dozadu, ohraničeny cestami, potoky, mezemi. •Pravoúhlá náves – kolonizační ves 13.-15. stol., nápodoba náměstí měst. •Záhumenní cesta – za domy byla humna (s kurníky, stodolami, sušárnami, zeleninou, ovocné stromy). Za plotem všech humen vedla obvodová cesta hranice zastavěného území obce, později vedla kolem stodol. „Výškové Zóny“ osídlení v ČR • Rozvoj osídlení od konce glaciálu. • Od doby 6 000 l. př.n.l. – tzv. starosídelní oblast, vzdál. síd. 1-2 km (dnes prům.1,8 km - podobná), tehdy jen 2-6 domů, 25 lidí. • 1. Nížiny – do 300 m – sídla do r. 1250 v nivách, po rozvoji bahnitých povodní na nízkých terasách, hrúdech, návrších v blízkosti vody. Pole a louky u sídla, lesy dál – plavení dřeva po řece • 2. Krajina údolí a plošin - 250 – 500 m. Zpravidla kolonizace v 11.-12. stol. – sídla v širších údolích u vody na slunných svazích, kde údolí úzká (Jihlava u Mohelna) tak na plošinách u potoků (Mohelno), nivy–louky, svahy– pastviny, nemokré plošiny–pole, vzdálené svahy a kamenité elevace-lesy. • 3. Vrchovinná 450 – 600 m. Kolonizace vrcholně středověká – 13.-15. stol. Lokátoři – města, Němci. Pole – úpatí svahů u sídla, svahy – pastviny, vrcholy – lesy. Posouvalo se podle počtu lidí. • 4. Horská 600 – 1050 m. Kolonizace od konce 17. st., v Krkonoších od pol. 16. stol. Sídla na hl. na suchu !, rozptýlená zástavba!!, krkonošské boudy i Valašsko, nebylo na Šumavě, pole na mírných svazích (poč. 19. stol. až do výše 900 m, na Šumavě 1050 m!), pastviny na strmějších svazích blízko, lesy- svahy dále. • 5. Vysokohorská 900 – 1603 m. Rekreač. a spec. stavby. Ca od r. 1890: Boudy, hotely, lanovky, meteor.st., telekom.věže. Soliterní, bez zeměděl. zázemí, s příjezdovou, větš. asfalt. cest. Velikosti sídel • Samota (zemědělské – rozptýlená zástavba, dvorec, hájovny, mlýny, horské boudy, salaše), nově - nádražíčka, meteor. stanice…. • Osada (Víska) – dependance obce (cca 10 domů) • Vesnice – malé (do 200 obyv., velké přes 2000 obyv.) – specifické pro jednotl. krajiny • Malá města • Středně velká města • Velkoměsta • Konurbace Sídelní „novotvary“ v krajině – postupně graduje od r. 1890 • Předměstské vilové čtvrti • Chatové kolonie • Drůbežárny, kravíny, velkokapacitní vepříny • Sídliště • Hotely • Post-agrární sídla – funkční novotvar – obnova vesnice? • Suburbánní obytné kolonie • Suburbánní halové kolonie Významné znaky historické kultivace krajiny: CESTY • STEZKY: První v neolitu: podél toků v úvalech, dálkové • Keltové – známy i regionální stezky • Středověk 13.-15. stol. – max. hustota stezek (= úzkých cest) – kola vozů měla rozchod ca 1,1 m ! • 18.-20. stol. – téměř zánik stezek - stavba silnic, železnic, zůstaly jen mezi vesnicemi a z vesnic na pole. • od r. 1970 – stavba dálnic – opět síť co přesekává dosavadní silniční síť. • Cesty - světský i náboženský účel (poutní), osnova pro rozvoj kulturní krajiny, posvátná místa (brody, křižovatky), mýty kolem nich, pověsti o vraždách atd. Od pozdní gotiky u nich ojediněle smírčí kameny a kamenné rozcestníky, od baroka u nich ve velkém výstavba božích muk, poklon, u hlavních cest i kostelíků. • Význam cest: funkční, estetický, kulturní. • Úvozy – jejich vývoj od pravěku dodnes, mnohé staré dnes zavezeny odpadky a rekultivovány – dobře vidět z porovnání s II. vojenským mapováním. • Vesnice – radiální x paralelní síť cest. • Císařské silnice od r. 1745 začaly být stavěny přímkové – kvůli dělostřelbě. Okolo aleje lip – stín pro vojáky, u ostat. silnic ovoc. stromy – aby se hladoví pocestní trochu najedli a nekradli. • Komponované krajiny – aleje, průhledy, osy směřující k dominantám – alej k poutnímu chrámu, loveckému zámečku, zámku, později i nejvýznam. památníkům. MEZE x AGRÁRNÍ TERASY • Meze = původně jen signál hranice vlastnické držby! Úzký pásek trávy (0,5 m), ale i oj. hraniční stromy, cesty, hranečníky, rozcestníky, ploty, zídky. • Součástí mezí se časem staly snosy kamení z polí → kamenice, tarasy. Stromy a křoviny na nich téměř nebyly. Meze vznikly postupně za staletí naoráváním a splachy ornice k travnaté hraně (tzv. naorané meze = všechny naše meze). Všechny až do 50. let 20. stol. byly jen travnaté, bez dřevin, max. řídká řada ovocných stromů u paty meze. Po opuštění využívání teprve zarostly, jak to vidíme dnes. Krajina často dnes přestala být přehledná. • V ploché krajině bez kamení - živé ploty (Vel. Británie, Irsko, sevvých. USA) • Estetická funkce mezí – člení plochu, barvy. • Protierozní funkce – druhotně, po té co mez „vyrostla“ a zarostla. • Ekologická funkce – např. interakční prvky ÚSES • Historický význam – info o bývalé plužině, po nich často pěšiny přes pole. • Terasy – jiný systém i význam – využití příkrých svahů teplých úrodných oblastí pro socialistickou zastaralou techniku. Vystavěny jednorázově, až 10 m vysoké. Jsou úzké (60-70. léta 20. stol.), nebo běžnější široké (80. léta). • Naprostá většina v ČR je jich ve vinorodých oblastech na jih od rovnoběžky Dolních Kounic. Kamenice na Blatinách (Žďárské vrchy) Wales – živé ploty 100 m Živé ploty doplněné v rozích hraničními stromy. Původně pole, dnes pastviny. Umělé terasy nad Židlochovicemi VYZNAČENÍ HRANICE MAJETKU • Kláštery a šlechtici – hranice majetku (min. od poč. 13. stol., Johanité ? ) – později i zapsány i v Zemských deskách (Čechy asi od r. 1270, Morava a Slezsko asi od r. 1348). • – Jan Menšík z Menštejna: Meze a hranice (r. 1600) • – poddaní – poddanské řády šlechty • Postupný zánik vyznačení (Sudety - téměř úplný x vých. Morava) • Dodnes vyznačeny hranice lesů, železnice, nově plastové geodet. body. • Přirozená znamení: cesty, hranice lesa, vodní toky, solitéry stromů (s hřeby, vypálenými letopočty, vlastníky „lizované stromy“ – oseklá kůra) • Cílená znamení: hierarchie: hranečníky, mezníky, mezní znamení. • Hranečníky : na koncích meze, dřevěné, pak kamenné Mezníky : lomové body Mezní znamení : v trase hrany pole – Ukládány podsádky (svědkové kamene) – střepy, cihly • Trojmezí, Troják (Dreiwappenstein)…. NÁBOŽENSKÁ ZNAMENÍ, KAPLIČKY, BOŽÍ MUKA, KŘÍŽE Králův stolec ve Chřibech – asi povalený menhir, znám již 1228. Hojnost v barokní době – „barokní krajina“ Smírčí kříže – často vyroben zločincem jako součást pokání a znázorňuje vražednou zbraň. Přežívající prvky v krajině, nejvíce na vých. Moravě poklonaMariánská socha Poutní místo Tři kříže u Vev. Bitýšky nad přehradou Většina křížů je z doby kol. r. 1900, hl. mramorových Zlínsko • Zpestřují a zabydlují krajinu ROMANTICKÉ A TURISTICKÉ STAVBY, SOCHY, POMNÍKY A ZNAČKY Čertův most u Litovle - Liechtensteini Slůně na Kralickém Sněžníku – moderní z I. republiky – to by dřív nikoho nenapadlo, Němci Lesnický Slavín se studánkami v Masarykově školním lese (Mendelova Univ.) Křtiny u Brna 20-30. léta 20. stol. dnes oj. doplňky a opravy. Zvláštní typ lesní krajiny. Partyzánský památník na Ploštině v Karpatech, za vlády komunistů zprofanováno, ale účastníci byli opravdu hrdinové, tedy do krajiny patří. Moderní pomník Prof. Alois Zlatník 90. léta 20. stol. Objekty v lázeňském parku Jeseník Krajinu dnes místo božích muk často člení turistická infrastruktura a srandičky… Industriální dominanty Vč. postupně přibývajících větrných elektráren – nástup další fáze industrializace krajiny HUMNA • „Ekoton“ zastavěné části vesnice – první, co je (bylo) při příchodu vidět (odrazuje, láká) • Součástí stodoly, stáje, špejchary, kůlny, seníky, sklepy, ploty, zídky, ohrady. • Působivá je drobná zachovalá struktura – ploty, zídky, vinice, ovoc. stromy, záhonky…. • Obkružuje je záhumenní cesta (u někt. typů sídel) Za cestou vlevo začínají humna, vpravo již pole. Hrubá Vrbka Řada podélných stodol ohraničuje humna v Senoradech u Oslavan. Velmi vzácně zachovaný příklad. Dodávaly vsi charakter pevnosti. Vnitřní struktura humen. Střížov u Jihlavy POVRCHOVÉ LOMY • Dnes – často negativní (mimo měřítko, prach, hluk) • Dříve: malé, hustá síť – obohacení geodiversity, nové prvky, intimní místa, vodní plošky, zdůraznění tvaru (Panská skála) • Důležité: měřítko (Sč. doly !) • Doly svahové x jámové • Jak hodnotit současné a opuštěné lomy? Využití? – skládky odpadů? Naučné lokality? • Rekultivace – dříve a dnes: Jezírka po zatopených šachtách u Rudic Velká Amerika u Prahy – dřív prašný lom, dnes magnet Opuštěný lom v křídových vápencích u Tlumačova Učebnicové geologické defilé na Hádech Z dálky však lom poškodil pohled na Brno a dodnes kvůli absenci větší revitalizace působí v panoramatu rušivě Severočeské hnědouhelné – dle mého názoru působivá, zajímavá krajina, bohužel nepřístupná a nevyužitá jako atrakce v tomto deprivovaném regionu