GOS 4
 od nejstarších dob velmi složitá – nedostatek
spolehlivých informací:
 o početnosti a rozmístění populací,
 o podmínkách a způsobech jejich života
 V dosavadním vývoji lidstva na Zemi podle různých
odhadů 60 - 100 mld. lidí, tzn.
 Současné obyvatelstvo (cca 6 mld.) tak tvoří pouze 6 - 10 %
 Rozložení obyvatelstva v jednotlivých obdobích vývoje však
bylo krajně asymetrické.
 Nerovnoměrnost vývoje ovlivňovaly:
 soustavně se opakující katastrofické události, které brzdily
kvantitativní růst populací;
 stále rostoucí vliv člověka na svůj vlastní vývoj.
 Nejstarší pro období poslední doby ledové
(würm, konec ca 10 000 let př.n.l.)
 ve druhé polovině žilo několik desítek tisíc obyvatel
 před 20 tisíci lety se počet obyvatel odhaduje na
několik set tisíc
 Přístup:
 maximálního počtu obyvatel – maximální zalidnění
prostoru
 minimálního počtu obyvatel –biologicko-genetické
požadavky
 na základě způsobu hospodaření a z něj
vyplývající hustoty obyvatel:
 Lov, primitivní formy zemědělství → 0,5–1 obyv./km2
 z celkové rozlohy souše pro život populací vhodných 1-5 %
(Pavlík 1964) až 0,6 až 6,8 mil. obyvatel
 závislost na stupni a povaze hospodářského
vývoje (KORČÁK (1973, LEVASSEUR 1883) –
5 stupňů:
 lovecké hospodářství – 0,02 až 0,03 obyv./km2,
 pastevní hospodářství (bez zemědělství) – 0,5 až 2,7
obyv./km2,
 zemědělské hospodářství – 3 až 40 obyv./km2,
 průmyslové hospodářství – až 160 obyv./km2,
 obchodní oblasti – „značně více“.
 nedostatkem: (potenciální) závislost obživy na
jiných zemích
 v průmyslových státech (vývoz jejich průmyslových
výrobků do neprůmyslových zemí nemůže být často
zaplacen jiným zbožím než potravinovými surovinami)
 rozvoj zemědělství: obdělávání půdy (rostlinná
výroba) a chov zvířat
 7000 – 3000 let př.n.l.
 v důsledku usedlého způsobu života (nové výrobní
podmínky a vyšší produktivita práce) výrazný početní
růst obyvatelstva (první městská sídla)
 v období 7000 - 4500 let př.n.l. se počet obyvatel
zdvojnásobil z 10 na 20 mil.
 nejdříve proběhla v následujících oblastech:
 údolí Indu, Mezopotámie (meziříčí Eufrat a Tigris), Turanská
nížina, údolí Nilu,
 v Evropě:
 povodí řek Don, Dněpr, Morava, Rýn a přímořské oblasti
Francie a jižní Anglie
 odhady (STAMP 1952):
 7500 let př.n.l. 5-20 milionů obyvatel,
 5000 let př.n.l. přibližně 20 milionů obyvatel,
 1000 př.n.l. asi 80 milionů.
 existence Římské říše:
 Relativně spolehlivější informace díky sčítání lidu
 (Pavlík 1964) 256 mil.
 Jiní autoři (Hambloch 1982, Weber, Benthien
1976), Zimpel (1980) – s nižším počtem 160 mil.
Světadíl PAVLÍK (1964) Možná chyba v % HAMBLOCH (1982)
Evropa 35 20 34
Asie 180 50 138
Afrika 30 50 30
Amerika 10 100 8
Oceánie 1 50 x
Svět 256 20 210
 poměrně pomalý
 V některých oblastech se dokonce předpokládá i pokles
počtu obyvatel v důsledku válek, epidemií, hladu a
dalších vlivů
 roku 500 Evropa kolem přibližně 20 mil.
 roku 1000 populace světa cca 300 mil.
 1650 - 0,5 miliardy (chyba 20-50 %)
 těžiště ekonomické aktivity v nepříliš produktivním
zemědělství
 Soustavnější, dlouhodobější růst obyvatelstva
světa
 od počátku 16. století
 rozvoj biologie a lékařských oborů → zvládnutí řady
epidemických onemocnění
 postupné snížení vysoké úmrtnosti
 růst výroby zemědělských produktů (např. brambory, obilí
aj.), zabezpečení obyvatelstva potravinami, odstranění
hrozby masového hladomoru;
 Formování nových poměrů (kapitalismus):
 v 16. století, Británie, Francie, Německo
 rozvoj průmyslu a zemědělství, vědy a výzkumu
 zlepšení sanitárních a hygienických podmínek života
obyvatel
 tzv. demografický přechod - pokles mortality a se
zpožděním pokles natality → velký početní růst
populace)
 z původních 40 ‰ až na hodnoty 10-20 ‰
 zkracování časových intervalů:
 zvýšení počtu obyvatel o mld.
 zdvojnásobení počtu obyvatel světa
Rok Počet obyvatel (v mil.)
Období potřebné ke
zdvojnásobení populace
10 000 př.n.l. 5 .
7000 př.n.l. 10 3 000
4500 př.n.l. 20 2 500
2500 př.n.l. 40 2 000
1000 př.n.l. 80 1 500
0 160 1 000
900 320 900
1700 600 800
1850 1 200 150
1950 2 500 100
1986 5 000 36
2000 6 057 .
Pramen: MLÁDEK, 1992, ČSÚ, 2000
Year
(estimate/projected)
Amount Years in between
1804 1 mld. -
1927 2 mld. 123
1960 3 mld. 33
1974 4 mld. 14
1987 5 mld. 13
1999 6 mld. 12
2013 7 mld. 14
2028 8 mld. 15
2054 9 mld. 26
Source: United Nations Population Division, "World Population Prospects: The 1998 Revision".
Rok
Počet obyvatel v mil. osob
Evropa Asie Afrika Amerika
Austrálie a
Oceánie
Svět
1000 42 170 50 13 1 276
1200 61 203 61 23 1 349
1500 69 253 82 41 1 446
1650 100 330 100 13 2 545
1750 140 479 95 12 2 728
1800 187 602 90 25 2 906
1850 266 749 95 59 2 1 171
1900 401 937 120 144 6 1 608
Pramen: MLÁDEK (1992), sestaveno podle H. HAMBLOCH (1982), K. WITHAUER (1969), M. CARR-SAUNDERS (1936)
 jeden z klíčových problémů vědy:
 v regionálním měřítku (úroveň státu) - plánování (např.
výchova a kvalifikace obyvatelstva - vzdělávání, sociální
politika, pracovní síly, bytové otázky);
 v celosvětovém měřítku - nerostné a biologické zdroje,
zabezpečení výživy lidstva, zachování ekologické
rovnováhy apod.
 Předpoklad stabilizace, tzn. prostá reprodukce
obyvatelstva:
 čas (tj. kdy?)
 úroveň (počet obyvatel - kolik?)
 horní hranice (nasycení) počtu obyvatel velmi rozdílné.
 Stabilní (stacionární) obyvatelstvo - nepatrný
(respektive nulový) růst jeho početnosti
 rozvoj obyvatelstva z aspektu kvalitativních
charakteristik (všeobecné vzdělání, profesní příprava,
zdraví obyvatelstva, bydlení, kulturní úroveň apod.)
VYCHÁZEJÍCÍ Z POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ
ZEMĚ
 sumárním ukazatel množství zemědělské půdy
 minimální plochy potřebné na zabezpečení
životních potřeb 1 obyvatele / velikosti
potravinových požadavků
 v rozpětí 40 až 50 mld., extrém až 150 mld.
 rezervy
ZALOŽENÉ NA MATEMATICKO-STATISTICKÝCH
METODÁCH
 extrapolaci na základě údajů z minulosti a
současnosti - využití různých typů křivek:
 extrémních růstových hodnot podle exponenciální
křivky s konstantním přirozeným přírůstkem
 (STASZEWSKI 1963) roční přírůstek pouze 50 mil.
obyvatel / v roce 3000 asi 15 tis. bil.!
 realističtější s využitím logistické funkce (S-křivkou):
 1. pol. 19. stol. VERHULST (Verhulstova křivka)
 inflexní bod křivky
 bod, v němž končí růst relativního přírůstku obyvatelstva a
nastupuje zpomalený růst; bod, v němž nastává zvrat
 Odlišnost prognóz počtu obyvatel - příčiny:
 Empirické hodnoty dost citlivé na změny v populačních
procesech, jež samy o sobě jsou výsledkem působení složitého
souboru jevů a procesů; ekonomickými, kulturními, sociálními
a jinými faktory
 Vývoj počtu obyvatel celé Země je výsledkem různých úrovní
reprodukčních procesů v jednotlivých regionech světa
 Nelze zohlednit vlivy všech těchto faktorů a navíc
v perspektivě
 Významný nástroj, jež prognózy počtu obyvatel různých
regionálních útvarů vůbec umožňuje.
 člověk – Země
 Zrod tzv. ŘÍMSKÉHO KLUBU, sdružujícího významné
představitele, týkající se aktuálních problémů
současného a budoucího světa.
 „Hranice růstu“, MEADOWS D. et al., 1972
 růstem obyvatelstva a výroby X
 omezenost přírodních zdrojů ekologickými problémy
 Zpráva simulovala vývoj stavu světa do roku 2100:
 průmyslová výroba a výroba potravin na jednoho obyvatele,
počet obyvatel, zásoby surovin, znečištění životního prostředí.
 „standardní vývoj/model“
 exponenciální růstu výroby a počtu obyvatel, zmenšení
zásoby surovin, zvětšení znečištění prostředí.
 hrozba celosvětové katastrofy
 Druhá zpráva (MESAROVIČ, M., PESTEL, E., 1974)
 koncepce tzv. „organického růstu“: diferenciace světa
podle geografických, sociálních, ekonomických a
kulturních znaků do 10 (resp. 12) regionů
 ČINNOST ORGÁNŮ OSN
 vícevariantním řešení (minimální, střední a
maximální varianta), případně v postupném
zpřesňování hodnot.
 předvídání určitých procesů přirozené
reprodukce:
 snížení porodnosti / plodnosti na úroveň prosté
reprodukce,
 snížení úmrtnosti,
 zvýšení střední délky života.
 Trend poklesu početního růstu světové
populace zahájený zhruba v 80. letech 20.
století bude podle projekcí OSN (výchozí rok
1998) i nadále pokračovat:
 kolem roku 2050 – 8,9 mld., většina nárůstu
proběhne v první čtvrtině 21. století,
 střední varianta - 8,9 mld., 8 mld. v roce 2028.
 minimální varianta - jen 7,3 mld.
 maximální varianta - 10,7 mld.
Území
Střední stav obyvatelstva
2003 2025 2050
tis. obyv.
v % (svět =
100)
tis. obyv.
v % (svět =
100)
tis. obyv.
v % (svět =
100)
Svět 6 301 463 100,0 7 851 455 100,0 8 918 724 100,0
více rozvinuté státy 1 203 296 19,1 1 241 377 15,8 1 219 662 13,7
méně rozvinuté státy 5 098 167 80,9 6 610 079 84,2 7 699 061 86,3
nejméně rozvinuté státy 718 080 11,4 1 148 840 14,6 1 674 521 18,8
Afrika 850 558 13,5 1 292 085 16,5 1 803 298 20,2
Asie 3 823 390 60,7 4 742 232 60,4 5 222 058 58,6
Čína 1 304 196 20,7 1 445 100 18,4 1 395 182 15,6
Indie 1 065 462 16,9 1 369 284 17,4 1 531 438 17,2
Evropa 726 338 11,5 696 036 8,9 631 938 7,1
Latinská Amerika a Karibik 543 246 8,6 686 857 8,7 767 685 8,6
Severní Amerika 325 698 5,2 394 312 5,0 447 931 5,0
Oceánie (včetně Austrálie) 32 234 0,5 39 933 0,5 45 815 0,5
Austrálie 19 731 0,3 23 205 0,3 25 560 0,3
Pramen: 2002 Revision of the official United Nations Population Estimates and Projections
 růst počtu obyvatel koncentrován do méně
rozvinutých regionů (Less Developed Regions - LDRs):
 (1950-2000) 89 % celkového přírůstku „nových“ lidí (3,4
mld. osob),
 (2000-2050) celý přírůstek světové populace X
 více rozvinuté regiony (MDRs – More Developed Regions)
celkový pokles
 V rámci LDRs skupina 48 nejméně rozvinutých zemí,
absolutně největší nárůst populace (2050 žít 16,8 %)
 Důsledkem podstatná změna rozložení populace -
MDRs:
 1950 třetina, 1998 pětina, 2050 osmina!
 rozložení mezi hlavními regiony světa:
 „předstižení“ Evropy Afrikou v polovině 90. let 20.
století (2050 Evropa 7%, zatímco Afrika 19,8%),
 Asie hlavním přispěvatelem v absolutním vyjádření, přes
zřetelné omezení tempa růstu.
 Na úrovni jednotlivých zemí – trvá dominance
Čína a Indie
 dohromady více než jednu třetinu světové populace.
 2050 změna pořadí, obě kolem kolem 1,5 mld.
 Nárůst počtu populačně velkých zemí (50+ mil.):
 1950 / 9, 1998 / 23, 2050 / 37
 rychlý růst obyvatelstva v zemích s významnou
přítomností muslimů
 od Pákistánu západním směrem až k africkému
atlantickému pobřeží
 trend, který pravděpodobně v dalším období ještě
zesílí.
 OSN: 40 zemí (50+ %):
 1950 302 mil. (12 % populace světa), 1998 952 mil. (16 %
populace světa), 2050 1,869 mld. (21 %).