Základy vědecké práce a příprava vědecké
publikace ve fyzické geografii
podzim 2019
Daniel Nývlt (daniel.nyvlt@sci.muni.cz)
Bibliografické databáze, scientometrie a RIV
On-line bibliografické databáze
Web of Science, Scopus, Google Scholar, ScienceDirect, Springer Link, Wiley
Online Library, GeoRef (GeoScienceWorld), Copernicus Publications,
Cambridge Core,…
Principy scientometrie
co je to impakt faktor, h-index, různé parametry Scopusu … a co je ovlivňuje
Systém CrossLink a DOI
Open Access – budoucnost publikování?
RIV a uznatelné výstupy
Online kolekce vlastních citací
Researcher ID, Scopus ID, ORCID, ResearchGate, Academia.edu, Loop,
Google Scholar, LinkedIn, Mendeley,…
On-line bibliografické databáze
Web of Science (https://apps.webofknowledge.com/)
Proč používat?
• Od 60. let standard pro citační
analýzu
• (Velmi) přesný
• Dobré časové pokrytí (1900–) 1945–
• Vybrány pouze „lepší“ práce z
časopisů s IF – odpadá šum, většina
relevantní
• Citation map
• Řada dalších nástrojů
• Přímý export do programů jako je
EndNote nebo RefMan
• Integrace s EndNote online
• Propojení s osobní databází
ResearcherID
• Fulltext from publisher
• Citation alert (propojení s kolegy)
• Funding info
Proč nepoužívat?
• Drahý
• Nevhodný pro regionální studie
• Soukromá firma
On-line bibliografické databáze
Web of Science (https://apps.webofknowledge.com/)
Scientometrie
Eugene Garfield (1925–2017)
• Zakladatel organizace Institute of Scientific
Information (ISI), Philadelphia, USA – 1958
• Vytvořil inovativní bibliografické databáze
(Science Citation Index (SCI) – 1963, Current
Contents, Journal Citation Reports, Index
Chemicus…) – dnes zastřešeny pod
hlavičkou Web of Science
• Zakladatel a dlouholetý editor The Scientist
• Průkopník použití počítačů v bibliometrické
analýze, zaměřil se na vytvoření univerzálního
citačního indexu (impakt faktor)
• 1995 čestný doktorát UK
Historie Web of Science
• 1992 ISI získává vědecká divize Thomson
Reuters, nyní Clarivate Analytics
• 1997 spuštěn ISI Web of Science (informace
před rokem 1970, předchozí v tištěné formě
nebo na CD ROM v knihovně AV ČR a STK)
Principy scientometrie
Impakt faktor se vypočítá na základě citovanosti všech prací v daném
časopisu v průběhu dvou let. Například impakt faktor časopisu pro rok 2018 se
dá zjistit následovně:
A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2016–2017
citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2018
B = kolik v něm celkem vyšlo v období 2016–2017 „citovatelných článků“†
2018 impakt faktor daného časopisu = A/B (zveřejňován v červnu následujícího roku)
† Do jmenovatele zlomku se nezapočítávají komentáře, editorialy, diskuze a odpovědi, errata…
Principy scientometrie
Impakt faktor
Nevýhody:
• Metrika navržená pro měření vlivu časopisů. Nebyl zamýšlen k porovnávání
kvality jednotlivých článků, natož pak jednotlivých vědců!
• Jde o průměrnou citovanost průměrného článku v daném časopise, nic tedy
neříká o konkrétní citovanosti práce/prací daného autora (distribuce silně
asymetrická, aritmetický průměr pak není statisticky vhodný odhad střední
hodnoty)
• Článek „IntCal13 and Marine13 Radiocarbon age calibration curves 0-50,000
years cal BP “ v Radiocarbon z roku 2013 získal >5700 citací. IF vzrostl z 1,037
(2013) na 2,228 (2014) a následně na 4,565 (2015).
• Zahrnuje poměrně úzké časové okno, nebere v potaz ‚poločas rozpadu‘
jednotlivých článků, často citovaných desetiletí, přitom zpracování Clarivate
Analytics trvá poměrně dlouho
• Záleží na velikosti komunity (extrém – populární přírodovědné časopisy jako
Nature nebo Science)
• Záleží na průměrné velikosti autorských týmů, citačních zvyklostech v daném
oboru
Principy scientometrie
Impakt faktor
Manipulace s IF
!!! Impakt faktor lze snadno ovlivňovat editory, jde o $$$ (Elsevier, Wiley)
• Zařazení článků s velkým citačním potenciálem na začátek ročníku
• Manipulace data vydání (první číslo na webu už v srpnu – Elsevier)
• Review články
• Akceptance rukopisů „by invitation only“
• Omezení počtu citovatelných položek (články bez abstraktu a referencí)
• Coercive citation (autocitace daného časopisu) – Acta Geodynamica et
Geomaterialia (2015: 17 %; 2011: 68 %, přišel o IF v roce 2012!!!); GeografiePraha
(2015: 47 %; 2012: 69 %!!!); Land Degradation and Development (2015:
25 %; 2014: 14 %; 2013: 11 %), Nature (2015: 1,4 %; 2014: 1,5 %)
Land Degradation and Development increased its impact factor from 3.089 (2014) to 8.145 (2015; ranked #1
in Soil Science)! See: https://scholarlykitchen.sspnet.org/2017/03/09/citation-cartel-or-editor-gone-rogue/
Immediacy index – počet citací článků v časopise ze stejného roku (Special
issues!!!)
Cited half-life – medián distribuce stáří citovaných článků (pokud v roce 2018
je 5, pak polovina článků byla citována v letech 2018–2014, druhá polovina
před rokem 2014
Principy scientometrie
Hirschův index (h-index)
h-index byl definován Jorgem E. Hischem v roce 2005 jako
počet článků (h) s počtem citací větším nebo stejným než h.
Tedy autor s h-indexem 15 má 15 vědeckých článků
citovaných nejméně 15×
Výhody:
• Kromě množství článků odráží i jejich průměrnou citovanost (= ohlas)
• Lze použít pro časopisy, jednotlivce, týmy
Na čem záleží:
• Počtu let publikační aktivity daného autora, tedy absolutní hodnota h-indexu musí být
posuzována vždy v kontextu stáří badatele, respektive délky jeho vědecké kariéry –
roční vzestup o 1 se někdy bere jako známka kvalitní publikační aktivity autora
• Velikosti komunity, průměrnému počtu spoluautorů a citačních zvyklostech v oboru
• (Ne)přítomnosti autocitací
• Volbě databáze – nejčastěji je jako základ stanovení h-indexu vybrána databáze WOS
(Google Scholar může být manipulován elektronickými dokumenty)
Na čem nezáleží:
• Pořadí autora v týmu
Principy scientometrie
WOS citační ohlas (http://www.isiknowledge.com/WOS)
- Otevřít stránku databáze Web of Science
- Vybrat záložku vlevo nahoře ‚Author search‘
- Vyplnit příjmení a iniciálu, lépe bez diakritiky (např. Novak M); pro provdané
autorky s variantou jména lze použít ‚+Add Author Name Variant‘
- Kliknout na
- Pro zpřesnění výběru lze také použít
- Kliknout na
- Pokud je potřeba dále zpřesnit hledání, vybrat záložku vlevo nahoře
‚n Record sets‘; zaškrtnout odpovídající záznamy; kliknout na
- Kliknout vpravo nahoře ‚Create citation report‘
- Pokud je ještě mezi vybranými publikacemi práce jiného autora, označit ji v
okénku na levé straně a kliknout na
- Výsledný dokument vytisknout, uložit do PDF nebo exportovat do .txt, .xls
- Alternativně lze použít ResearcherID (viz níže)
Principy scientometrie WOS citační ohlas
Principy scientometrie
Pravidla pro výběr časopisů do databází WOS
Publikační standard
• Včasnost publikace
• Mezinárodní ediční konvence
(deskriptivní název, autoři + plné adresy, abstrakt, kompletní bibliografická
informace pro všechny citované práce v seznamu literatury,…)
• Mezinárodní redakční rada
• Nezávislá recenzní procedura (peer-review)
• Funding acknowledgement…
Jazyk – angličtina minimálně v abstraktu, referencích a klíčových slovech
Obsah – snaha zaznamenat maximální množství relevantních informací, co
nejmenším počtem časopisů
Mezinárodní diverzita/pokrytí – nezahrnuje regionální tituly
Citační analýza – časopisů již na WOS + autorů a členů redakční rady, self-
citations
Časopis je sledován minimálně po 2 roky (nové) nebo 3 roky (existující),
reevaluace
Master Journal List: https://mjl.clarivate.com/home
Principy scientometrie
InCites JCR (https://jcr.clarivate.com/JCRLandingPageAction.action)
GEOGRAPHY, PHYSICAL
On-line bibliografické databáze
Scopus (https://www.scopus.com/)
Proč používat?
• O dost širší záběr než WOS (nejen časopisy s IF)
• Vhodný pro detailnější nebo regionální (evropské)
studie
• Export do řady formátů
• Přímý export do programů jako je EndNote nebo
RefMan
• Intuitivní nástroje pro zpřesnění výběru
• Link na fulltext pokud k dispozici
• Integrace s Mendeley
Proč nepoužívat?
• Drahý
• Špatné pokrytí před rokem
1996
• Nevhodný, pokud
začínáme s nějakým
problémem a hledáme
několik klíčových citací
On-line bibliografické databáze
Scopus (https://www.scopus.com/)
Principy scientometrie
Parametry Scopusu
SCImago Journal Rank
(SJR) -
http://www.scimagojr.com/
• Obdoba PageRank Googlu,
pro hodnocení vlivu
jednotlivých časopisů
• Zohledňuje nejen počet
citací, ale také „prestiž“ jejich
zdroje
• Nezáleží na velikosti
komunity!
• Zdarma
• Iterativní výpočet
Impact per Publication
(IPP)
• Průměrné množství citací
jednoho článku v časopise.
• Obdoba IF, ale za tři roky a
založená na SCOPUSu
Source Normalized Impact
per Paper (SNIP)
• Průměrné množství citací
jednoho článku, vážené
celkovým množstvím citací
v daném oboru
(http://www.journalindicators.com/)
Principy scientometrie
Parametry Scopusu (https://blog.scopus.com/posts/journal-metrics-in-scopus-source-
normalized-impact-per-paper-snip)
Principy scientometrie
Parametry Scopusu (CiteScore)
On-line bibliografické databáze
Google Scholar (http://scholar.google.cz/)
Proč používat?
• Nejužitečnější a
nejrychlejší nástroj
pokud mám citaci a
hledám zdroj
článku/PDF fulltext
• Integrace s Web of
Science
• Přímý export do
programů jako je
EndNote nebo
RefMan
• Zdarma, všude
dostupný
• Data pro analýzu
programem Publish
or Perish (Harzing)
Proč nepoužívat?
• Poměrně nepřesný
• Šum, nepříliš relevantní informace
• Špatné pokrytí před rokem 1990
On-line bibliografické databáze
Science Direct (http://www.sciencedirect.com/) – Elsevier
On-line bibliografické databáze
Spinger Link (http://link.springer.com/) – Springer
On-line bibliografické databáze
Wiley Online Library (http://onlinelibrary.wiley.com/) – Wiley-Blackwell
On-line bibliografické databáze
GeoScienceWorld
(http://geoscienceworld.org/search/node/) – dříve GeoRef
Proč používat?
• Bezkonkurenční pokrytí
1666–2017
• Velmi detailní
• Přesný
• Knihy!
• Vhodný pro regionální
studie
• Export do řady formátů
• Přímý export do
programů jako je
EndNote nebo RefMan
• Detailní bibliografické
informace
• Mapové vyhledávání
Proč nepoužívat?
• Drahý
• Dříve neintuitivní interface, ale GSW už je jiná liga 
On-line bibliografické databáze
Copenicus Publications – Open-access journals
(http://publications.copernicus.org/open-access_journals/)
On-line bibliografické databáze
Cambridge Core (https://www.cambridge.org/core/)
Systém CrossLink a DOI
Systém CrossLink
• Textový řetězec („Digital Object Identifier“, DOI) je použit k unikátní identifikaci
autorsky chráněných děl, typicky elektronických dokumentů (vědecké články,
knihy, datasety, oficiální publikace EU, komerční videa…)
• Komerční systém byl založen roku 1996 Asociací amerických nakladatelů za
účelem ochrany autorských práv (intelektuálního vlastnictví), od roku 1998 je
dále rozvíjen nadací International DOI Foundation (IDF).
• (Povinná) metadata objektu typicky odkazují na umístění (URL), kde je k
nalezení
• DOI zůstává stejné po celou dobu, i když se třeba URL několikrát změní
DOI
• Prefix – registrant, pak lomítko
• Suffix – unikátní identifikace
dokumentu
• Resolution:
https://dx.doi.org/[DOI]
http://doi.org/[DOI]
International DOI Foundation
http://www.doi.org/
Resolve a DOI name
http://dx.doi.org/
doi:10.3190/jgeosci.184
http://doi.org/ 10.3190/jgeosci.184
http://www.jgeosci.org/detail/jgeosci.184
Open Access – budoucnost publikování?
Proč Open-Access (OA)?
• Obrana proti monopolu velkých publikačních domů (drahé
přístupy k časopisům – např. Elsevier, Springer)
• [Redukování nákladů na publikování]
• Maximalizace impaktu článku
• Rychlost publikování
• Volný přístup pro zadavatele (= daňový poplatník, univerzita
etc.), ale i pro kolegy z rozvojových zemí
• Vyžadován rostoucím množstvím grantových agentur (vč.
EU, např. HORIZON 2020)
Typy OA
• Golden – publikováno v Open-Access časopisu, obvykle
přímo na webu nakladatele, některé časopisy s předplatným
takto zpřístupňují starší články po určité době embarga
• Green – self archiving, na webu instituce nebo v OA
repositáři
• Hybrid open-access journals – normální články
přístupné jen s předplatným, za Open Access k danému
článku platí autoři
Open Access – budoucnost publikování?
Modely financování Open-Access
• Jednorázový poplatek za publikování nebo recenzi (např.
Public Library of Science, PLoS)
• Zpoplatněn tisk, page charges
• Dobrovolné příspěvky
• Dotace
Otevřený přístup (Open
Access)
www.openaccess.cz
Geoscience e-Journals
webring
http://paleopolis.rediris.es/geo
sciences/
Directory of Open Access
Journals
http://www.doaj.org
RIV a uznatelné výstupy
Nové zásady hodnocení výzkumných organizací (VO) od roku 2017
(http://vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796)
- fixace finančních prostředků na tříleté období (2017–2019),
- nový systém hodnocení bude postupně zaváděn v následujících třech
letech, avšak každoroční hodnocení VO ponecháno,
- od roku 2019 bude probíhat škálování VO (A–D)
- od roku 2020 bude probíhat kompletní hodnocení v pětiletých cyklech,
- obecně zvýšený tlak na mezinárodní spolupráci VO a hodnocení podle
modulů: „Kvalita vybraných výsledků“, „Výkonnost výzkumu“, „Společenská
relevance výzkumu“, „Životaschopnost“ a „Strategie a koncepce“
RIV = Rejstřík Informací o Výsledcích
(státem podporovaného výzkumu a vývoje)
• Databáze podkladů pro hodnocení výsledků účelově i
institucionálně podporovaného výzkumu
• Hodnocením VaV je pověřena Rada pro výzkum, vývoj
a inovace (odborný a poradní orgán vlády).
• V RIVu jsou obsaženy publikace, které splňují v daném roce definice výsledků
(a Metodiky hodnocení VaV) – ta se v čase měnila… získané body
přepočítávány na finance…
Online kolekce vlastních citací
Proč se tím zabývat?
• Kontaktní informace, CV
• Přehled o rozsahu/ohlasu vlastní práce
• Ušetření práce při vytváření citačních
přehledů (granty, dizertace, habilitace,…)
• Zvýšení citovanosti (= peníze, nezávislost)
• Zpětná vazba, networking s kolegy
• Přehled o práci kolegů/konkurentů
• Trendy a nové poznatky v oboru
• Pracovní příležitosti
• Publikace v ISu (podklad pro hodnocení!)
• ResearcherID
• Scopus Author ID
• ORCID
• ResearchGate
• Academia.edu
• Loop
• Google Scholar
• LinkedIn
• Mendeley …
Online kolekce vlastních citací
ResearcherID (http://www.researcherid.com/)
Proč používat?
• Unikátní ID číslo pro daného vědce
• Aktuální přehled publikační aktivity/
citovanosti (počty citací/h-index,…)
• týdenní update
• možno použít k hledání ve WOSu
Na UK od roku 2016 povinné pro
každého akademického a
pedagogického zaměstnance i
doktoranda!!!
Online kolekce vlastních citací
Scopus Author ID (https://www.scopus.com/)
Na UK od roku 2016 povinné pro každého akademického a pedagogického
zaměstnance i doktoranda!!!
Online kolekce vlastních citací
ORCID (https://orcid.org/)
Na UK od roku 2016 povinné pro
každého akademického a
pedagogického zaměstnance i
doktoranda!!!
Proč používat?
• Unikátní ID číslo pro daného
vědce
• Propojitelnost s ResearcherID a
s Research Gate
Online kolekce vlastních citací
Research Gate (https://www.researchgate.net/)
Proč používat?
• Vědecký facebook
• Aktuální přehled publikační aktivity/ citovanosti (počty citací/h-index,…)
• každodenní update
• možnost sledování (a srovnání) prací kolegů i konkurentů
• kontakty & networking, otázky & odpovědi
• možnost vložení téměř jakýchkoliv výstupů (nejen články, ale abstrakty z konferencí,
postery, tabulky, databáze,…)
• vhodné ke komunitnímu uploadu/downloadu fulltextů vědeckých článků
Online kolekce vlastních citací
Academia.edu (https://www.researchgate.net/)
Proč používat?
• obdobné jako Research Gate
• někteří lidé preferují (nebo spíše dříve
preferovali)
P.S. A study recently published in PLOS ONE
found that papers uploaded to Academia.edu
receive a 69% boost in citations over 5 years.
Proč nepoužívat?
• plná verze placená
Online kolekce vlastních citací
Loop (http://loop.frontiersin.org/)
Proč používat?
• obdobný jako Research Gate
avšak…
• vlastní publikační řady „Frontiers in…“
(mnohé z nich dosáhly velmi vysokých IF)
Frontiers in Ecology and the Environment
IF10,5
Online kolekce vlastních citací
Google Scholar (http://scholar.google.cz/)
Proč používat?
• Přehled o ohlasu napříč celým
webem
• Networking se spoluautory
• Tematické aktualizace
• Včetně knih
LinkedIn (https://cz.linkedin.com/)
Proč používat?
• Profesní síť
• Vhodné pro hledání práce
• Sdílení novinek
Online kolekce vlastních citací
Mendeley (https://www.mendeley.com/)
Proč používat?
• kombinace s reference managerem
• blogy
• propojení s ORCID a SCOPUS Author ID
• citace propojené se Scopusem
Základy typografie
Co je to typografie…
Písma
Sady písem, velikost,
proporcionalita a řezy písem
Speciální znaky a kódování
Použití pomlček a spojovníků
Dělení slov
Estetické a ergonomické
formátování textu
Vzorník písem, William Caslon, 1728
Co je to typografie…
Johannes Gensfleisch zur Laden zum
Gutenberg (ca. 1398 –3.února 1468)
• kovář, zlatník, obchodník
• vynálezce knihtisku
• 1452 – jako první kniha v „evropském”
světě vyšla Gutenbergova Bible
Typografie je umělecko-technický obor,
který se zabývá tiskovým písmem.
Mikrotypografie se zabývá uměleckou
tvorbou písma.
Makrotypografie se zabývá umístěním
písma na stránku, proporcemi titulů, textů
a ilustrací, v češtině se tradičně nazývá
grafická úprava.
DTP = Desktop Publishing, sazba na PC
Typografická měrná soustava
Velikost písma se udává v bodech:
- 1 bod (b.) = 0,376 mm
- typografický bod či Didotův bod (1774),
užívaný tradičně v Evropě mimo UK a
Švýcarsko)
- 12 bodů = 1 cicero = 4,512 mm
Stupeň písma
- násobky Didotova bodu, např. 8 = petit,
10 = garmond, 12 = cicero)
DTP
- 1 point (pt., v měrném sytému pica,
také desktop publishing point) = 1/72
palce = 0,3528 mm
12 pt. = 1 pica = 1/6 palce = 4,236 mm
72 pt. = 6 picas = 1 palec = 2.542 cm
Normostrana (CZ): 30 řádků o 60 znacích, přibližně 250 slov běžného textu
Sady písem (fonty)
Patkový font Bezpatkový font
baseline = základní dotažnice (účaří)
kerning = rozpal/vyrovnání
střední, spodní, horní, akcentová
dotažnice
ascender = horní dotah
descender = dolní dotah
serif = patka
x-height = střední výška písma
Sady písem (fonty)
Tah písma = kresebný prvek písma (např. dřík nebo oblouk)
Duktus = tloušťka tahu
Stínování = proměnlivý duktus, záleží na směru tahu
Lineární písmo = není stínované, tedy všechny tahy mají stejný duktus
Font = sada písmových znaků (včetně diakritických a interpunkčních znamének), číslic
a dalších znaků pro jeden typ a jeden řez písma
• Antikva: patkové fonty se stínovanými tahy (Times, Garamond) – vhodné pro delší text
• Grotesk: bezpatkové lineární fonty (Arial, Tahoma) – dekorativnější, vhodnější pro
kratší texty, jako jsou nadpisy a obrázky nebo grafy
• Písmo psacího stroje (monotype, Courier New) – vhodné pro počítačový kód
• Psaná písma
Pro řádkový text používat patkový font, ideálně Times New Roman, případně v
kombinaci se Symbolem (ale většinou se mu dá vyhnout – za použití kódování
Unicode). Pro obrázky nebo popisky je vhodný Arial.
Počítačové fonty: Adobe Type 1 (1984) – beziérovy křivky, True Type Fonts (1991) –
vektorový formát, Open Type Fonts (1996) – otevřený standard ISO, Unicode (až
65536 znaků)
Proporcionalita písem
Proporcionální písma
Každý znak jinak široký, Antikva
nutnost vyrovnání mezer mezi
písmeny (kerning),
existují i slitky (ligatury):
Neproporcionální písma
Všechny znaky zabírají stejné místo; jsou
vhodné pro sazbu počítačového kódu:
Courier NEW
Řezy písem, možnosti zvýraznění textu
Řez písma = úplná sada písmen určitého tvaru:
normální, tučné, kurzíva, tučná kurzíva, podtržené,
minusky (minuskule), VERZÁLKY (MAJUSKULE),
KAPITÁLKY,
p r o l o ž e n ý / p r o s t r k a n ý t e x t
Možnosti zvýraznění textu:
• umístěním na samostatný řádek
• změnou řezu písma
• podtržením
• změnou velikosti písma
• změnou fontu písma
• psaním velkými písmeny, kapitálkami
• vložením do uvozovek
• proložením/prostrkáním
Verzálky ani kapitálky
nezapisovat se
zapnutým Caps Lockem!!!
Použít příslušnou funkci
Wordu!
K zvýraznění neužívat
podtržení!
V dokumentu nebo na
obrázku použít jeden, max.
dva fonty!
Zapomenout na fonty typu
skript
Volit střízlivější fonty
Kurzívu používat střídmě
Neměnit příliš moc velikost
písma, základní text má
obvykle 10–12 pt.
Kódování češtiny
US-ASCII = American Standard Code for
Information Interchange (7-bitový binární kód – 128
znaků)
ISO 8859-1; následně ISO 8859-2 (Latin 2) –
obsahoval české znaky (1987), 8-bitový binární kód
(256 znaků)
Bratři Kameničtí (KEYBCS2)
Windows-1250
Unicode (podtypy UTF-32, UTF-16, UTF-8, UCS-2)
16-bitové kódování – tedy 1114112 znaků
Nevýhodou zdvojnásobení velikosti bez
přidání informace
Znaky v Unicode najdete v MS Word:
Vložení - Symbol
Speciální znaky
Speciální znaky
Kdekoli ve Windows stisknutím klávesy Alt +
vypsání decimálního kódu na numerické klávesnici
nebo Mapa znaků (viz Tabulka)
• Stupně Celsia – mezera je mezi číslem a
stupněm, stupeň není ‚o‘ jako horní index.
Např. 10 °C, 540 K pro Kelviny
• Úhlové stupně – bez mezery: Např. 95°
• Kód symbolu násobku/krát je Alt+0215 a
odděluje se z obou stran mezerami.
Např. 10 × 20 m
• Promile se získá kombinací Alt+0137.
Např. –6 ‰
• Procento a promile se oddělují mezerou, pokud
nejde o adjektivum:
Např. 75 % SiO2 vs. 10% rise
• O není 0, l není 1
• Lomítko – Sazba bez mezer: Např and/or
popis dec. kód výsledek
pomlčka
(en-dash)
0150 –
dlouhá (US)
pomlčka
(em-dash)
0151 —
stupeň 0176 °
krát 0215 ×
promile 0137 ‰
tři tečky
(ellipsis)
0133 …
plus minus 0177 ±
křížek 0134 †
Používání znaků v textu
Příklady použití uvozovek:
Anglický “text” - Z vnitřní strany neobsahují
mezeru: (also known as structure-from-motion)
Český „text“
Francouzský «text»
Psaní souřadnic:
52°32'12" tj. bez mezer.
Apostrof:
- Sází se těsně ke slovu: O’Brien, ’95
Interpunkce:
Desetinná čárka vs. desetinná tečka
- Pohlídat v českém vs. anglickém textu
- Pozor na nastavení systému (Windows),
také v Excelu zvláštní možnost
- Neoddělovat mezerou
Tečka, otazník a vykřičník, dvojtečka,
středník:
- Nejsou předcházeny mezerou: Tečka.
Otazník? Vykřičník! Dvojtečka: Středník;
- Za nimi právě jedna mezera
popis dec. kód Výsledek
české uvozovky
dole
0132 „XXX
české uvozovky
nahoře
0147 XXX“
anglické
uvozovky vlevo
0147 “XXX
anglické
uvozovky vpravo
0148 XXX”
francouzské
uvozovky vlevo
0171 «XXX
francouzské
uvozovky vpravo
0187 XXX»
apostrof 0146 O’Cofaigh
úhlová minuta 0039 XX‘
úhlová vteřina 0034 XX“
Použití pomlčky a spojovníku
Nutné rozlišovat rozdělovník/spojovník/divis (hyphen, ‚-‘) a pomlčku (en-dash, ‚–‘,
Alt+0150, Word Ctrl+‚-‘)
Hyphen:
- Dělení slov
- Kompozitní slova, především přídavná jména:
island-arc volcanic rocks, biotite-bearing granite, calc-alkaline plutonism, greenschistfacies
rocks, Fe-rich basaltic rocks, K-feldspar, mid-Atlantic ridge
!nikoliv pro příslovce a stupňovaná přídavná jména:
unusually swift stream, weakly porphyritic granite, less weathered boulders, the best
preserved texture
En-dash:
- Rozsah/rozmezí:
pp. 10–15, Carboniferous–Triassic, labradorite–bytownite, N–S, Figs 2–6, time–
pressure curve, Rb–Sr dating
- Pomlčka (UK, CZ: oddělena mezerami z obou stran): Pseudotachylite – a rare
phenomenon (em-dash v USA, Alt+151, bez mezer: Pseudotachylite—a rare
phenomenon)
- Minus: –15 (bez mezery), 7 – 5 = 2 (s mezerami)
Dělení slov (hyphenation, syllabification)
Hlavní pravidla:
- Na konci řádku nesmí zůstat jedno písmeno
- Přenášet na další řádek by se neměla také jen dvě písmena (bez interpunkce)
- V češtině se přihlíží ke složení slova: předpona–základ–slabičná přípona
- Nedělit slova na více než třech řádcích nad sebou
- Neoddělovat číslo od své jednotky
- Pokud dělíme výraz se spojovníkem, opakujeme ho na začátku další řádky
- Řádek nesmí začínat pomlčkou
- Zásadně nedělit zkratky, číslovky, titul od jména, zkratku křestního jména od
příjmení
- Slovo nedělit pokud vznikne vulgarismus
- Lépe dělit na levých než pravých stránkách
Estetické a ergonomické formátování textu
Hlavní pravidla:
- Neponechávat na konci řádky jednohláskové
předložky a spojky (ale čeština je v tom striktnější
než angličtina)
- Neopakovat stejná slova nad sebou na
konci/začátku řádku
- Pozor na vznik „řek“, nepěkných souvislých bílých
ploch hlavně při sloupcové sazbě
- Bojujte proti parchantům (vdovám a sirotkům)!
Vdova (widow):
Zapomenutý řádek na konci stránky
Sirotek (orphan):
Osamělý řádek na začátku stránky
“An orphan has no past; a widow has no future”
Sazební obrazec:
Van de Graafův kánon, Zlatý řez (1/1,618)
Tvorba vědeckých ilustrací a tabulek
Rozdíly mezi rastrovou a vektorovou grafikou
vhodné použití, výhody a nevýhody každého z přístupů
Bitmapy
Rozlišení, dpi, barevná hloubka/barevné modely RGB a CMYK
Hlavní bitmapové formáty (např. GIF, TIF, PNG), výhody a nevýhody
Komprese bitmap, ztrátová a bezztrátová
Konverze a úpravy bitmap, barevná saturace, hodnota gamma etc.
Dostupný software
Vektorizace/OCR
Vektorová grafika
Typy běžně používaných vektorových formátů (např. PS/EPS, PDF, WMF, EMF,
SVG, CDR, AI), výhody a nevýhody
Grafické editory
Mapy
Tabulky
Bitově mapovaná (rastrová) vs. vektorová (čárová) grafika
rastr vektor
- tvořená jednotlivými
„čtverečky“ (pixely)
- každému přiřazena
barva (nebo stupeň šedi)
- vytvářena fotoaparáty a
skenery
- popsána matematicky
(vždy znova přepočítávána)
- atributy navíc: barva
okraje, barva/styl výplně,
tloušťka čáry
- vhodná k vysoce
kvalitnímu tisku, výstupům
na plotteru technické
ilustrace, grafy, mapy apod.
- nevhodná pro fotografie
Bitově mapovaná (rastrová) grafika
• Každý pixel musí být uložen spolu s
informací o barevné hloubce (colour
depth, dvě/více barev).
• Počet bodů na jednotku délky se
označuje jako rozlišení (resolution);
udává se v dpi (dots per inch, bodech na
palec).
• Obrazovka má c. 96 dpi (67–130 dpi),
laserové tiskárny 600 dpi a více
• Vždy je důležitá informace o počtu
pixelů v horizontálním a vertikálním
směru a zároveň rozlišení, jen tak se dá
určit konečná velikost obrázku
• Např. 1 megapixelový fotoaparát vytvoří
fotografii 1000 × 1000 pixelů, a ta se
vytiskne na 250 dpi tiskárně jako obrázek
4 × 4 palce, tedy zhruba 10 × 10 cm
77 dpi
4× lepší?
Chybějící rozlišení
později nedoženeš!!!
Bitově mapovaná (rastrová) grafika
Barevný prostor = rozsah barev, tedy počet barev na pixel
Černobílé obrázky (1 bit = 21 = 2
barvy)
Stupně šedé – greyscale (8 bit =
28 = 256 odstínů šedi)
8-bitové barevné obrázky (256
barev + „přizpůsobená paleta“
RGB (red-green-blue, „true colour“,
24 bit = 16777216 barev)
CMYK (cyan-magenta-yellowblack,
32 bit = 232 = 4,3 mld. barev)
Vyhlazování obrysů (antialiasing)
Při nízkém rozlišení nepoužívejte
čistě čb obrázky, ale použijte
stupně šedé a antialiasing.
RGB model
RGB model (24 bitů) je aditivní:
• kombinace tří barev (po 8 bitech), pro
které má lidské oko receptory: červené
(R), zelené (G) a modré (B) (čísla 0–255
nebo %).
• Černá je v počátku, bílá [255,255,255]
• Ostatní odstíny jsou získány míšením
těchto základních barev:
red + green = yellow
green + blue = cyan
red + blue = magenta
Typickými RGB zařízeními jsou
digitální fotoaparáty, skenery,
monitory a televize
CMYK model
CMYK model (32bitů) je subtraktivní:
• kombinace čtyřech barev/tiskových
inkoustů (Cyan, Magenta, Yellow, blacK
vždy po 8bitech).
• smícháním dvou pigmentů omezíme
barevné spektrum odráženého světla jen
na tu část, která se nevyskytuje ve
spektru žádného z nich
• po smíchání všech pigmentů se
neodráží nic (vzniká špinavá černá)
Typickými CMYK zařízeními jsou
tiskárny, plottery,
osvitové jednotky apod.
Barevné prostory RGB
a CMYK se liší
Barevný prostor – RGB vs. CMYK
Barevné prostory RGB a CMYK
nejsou stejné, CMYK je
nejmenší, ale ne přesná
podmnožina RGB
V RGB nelze správně zobrazit
čistou žlutou, světle modrou
nebo fialovou
V CMYK nelze správně zobrazit
jasnou zelenou, taktéž čistě
červená a tmavě modrá nejsou
přesné
Další modely barevného prostoru:
HSV model = Hue, Saturation and Value
(odstín, sytost a jas)
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – použití
Výhody:
• Vhodná pro fotografie aj. obrázky, které se nedají rozložit na jednoduché
objekty a které obsahují řadu odstínů barev.
• Odpadají problémy s rychlostí vykreslování a kódováním písem (WYSIWYG)
• Nelze snadno zkomolit: vysázejí nám přesně to, co chceme (také dobré pro
Web)
Nevýhody:
• Velké soubory, se kterými se špatně zachází (nároky na paměť, velké
tiskové PDF) – proto se používá komprese, jež grafické soubory zmenšuje –
ta může být bezztrátová (žádná grafická informace se při ukládání neztrácí)
nebo ztrátová (část grafických dat je obětována na úkor zmenšení souboru)
• Nelze snadno měnit atributy objektů, např. výplň křivek, tloušťku čar,
editovat text
• Ztrácí kvalitu nejen při zvětšování, ale i zmenšování!
• Vysloveně nevhodná pro čárovou grafiku, mapy!!!!
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – nejpoužívanější formáty
GIF (Graphics Interchange Format)
JPEG (Joint Photographic Expert Group)
PNG (Portable Network Graphics)
TIFF (Tagged Image File Format)
BMP (Bitmap – Windows schránka)
PSD (Photoshop nativní formát)
PCX (Corel PhotoPaint nativní formát)
PIC (PICT – Macintosh)
Bitmapy vždy navrhovat na danou konečnou velikost na stránce časopisu,
obvykle šířka 1 sloupce, 1.5 sloupce nebo stránky (brát v potaz i max. výšku)
Velikost obrázku v pixelech pokud možno neměnit, radši zvětšit/zmenšit
rozlišení. Když nelze jinak, využít celočíselné násobky původní velikosti.
Převod barevných fotek na škálu šedé
Neukládat barevné fotografie jako 8-bit greyscale, protože přijdete o informace
díky redukci z 16,7 mil. barev na 256 barev! Lépe použít 16-bitový formát
greyscale nebo speciální funkce jako je „desaturate“.
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – JPEG/JPG
JPEG (Joint Photographic Expert Group)
• Provádí účinnou (ale ztrátovou!) kompresi grafických dat
• Obrázky 24-bitové, mohou mít až 16,777,216 barev
• Ideální pro fotografie, většina digitálních fotoaparátů pro ukládání snímků
• Obvykle se při ukládání otevře dialog, v němž lze zvolit míru požadované
komprese, tj. nastavit poměr velikost/kvalita výsledného obrázku
• Progresivní JPG – postupné ‚zaostřování‘ např. při nahrávání webové
stránky
Nevýhody:
• S každým dalším uložením se snižuje kvalita, nejvíce trpí rovné čáry a písmo
• Chybějí animace a průhlednost
• Neostrý vzhled čar
• Pro jednoduché obrázky s omezeným počtem barev (např. ikony) poskytuje
zbytečně velké soubory
Používat výhradně pro barevné nebo černobílé fotografie v 24-bitové
škále (a nic jiného)! Nepřehnat kompresní poměr, radši volit menší a kde
lze, novější definici JPG 2000
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – TIFF/TIF
TIFF (Tagged Image File Format)
• Kontejner (tagged format) – hlavička popisuje, co je uvnitř
• Různé typy obrázků: černobílé (2 bit), ve stupních šedi (8 bit), barevné (8- i
24-bitové RGB...)
• Podpora bezztrátové komprese grafických dat, uložením se nesnižuje kvalita
• Ideální je zvolit kompresi LZW
• Pro výměnu s Macintoshem (pokud jsou problémy s kompatibilitou, použijte
PackBits kompresi, ale výsledný soubor je větší)
Při ukládání TIFF obrázku vždy zapnout kompresi, nebo aspoň před
odesláním finální verze do redakce.
TIFF používat pro fotografie ve stupních šedi, případně pro kombinaci
fotografie s čárovou grafikou. Pro čistou čárovou grafiku jen u velmi
složitých obrázků (např. mapy s výplněmi), nebo nouzově, pokud není k
dispozici vektorová alternativa exportu.
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – GIF
GIF (Graphics Interchange Format)
GIF87a
• Barevné obrázky s hloubkou pouhých 8 bit (256 barev + paleta)
• Podporuje bezztrátovou LZW kompresi, tj. s ukládáním se nesnižuje kvalita
GIF89a
• zavedena průhlednost (1 barva)
• prokládání (interlacing) – postupné ‚zaostřování‘, vhodné pro web
• animace.
Ideální pro Web, zvláště malé ostré obrázky s několika barvami (loga),
drobné animace
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – PNG
PNG (Portable Network Graphic)
• Lepší dvojstupňová, stále však bezztrátová komprese
• Řešil licenční problémy (porušení patentu na komprimaci LZW, již prošel)
• >256 barev je možných (až 48bitová hloubka)
• Více barev může být průhledných (osmibitová průhlednost)
• Definice alfa kanálu (poloprůhlednost)
• Nastavení hodnoty gama
• Je vhodnou náhradou GIF i pro Web
Nevýhody:
• Není dostupná jednoduchá animace
Ideální pro Web, PowerPoint prezentace – v DTP nám moc nepomůže
Bitově mapovaná (rastrová) grafika – před odesláním
• Přesně ořízněte
• Uložte v konečné velikosti a potřebném rozlišení
• Použijte kompresi
• Obrázky uložit do CMYK nebo RGB (podle Instrukcí)
• Nepoužívejte dithering
• V případě malého množství použitých barev snižte barevnou hloubku,
nastavte optimalizovanou paletu barev
• Dejte pozor na šrafování, bitmapové výplně a skeny (často vzniká moiré!)
• Barevné fotografie min. 300 dpi (RGB; JPG)
• Obrázky ve stupních šedé min. 600 dpi (greyscale; TIFF+LZW)
• Čárová grafika min. 1200 dpi (greyscale/8-bit barevná paleta; TIFF+LZW)
Vektorová (čárová) grafika
• Vektorové obrázky sestávají z
jednotlivých objektů definovaných
matematickými rovnicemi
• Typické objekty složené z přímek,
křivek, obdélníků, oválů a dalších tvarů
s editovatelnými atributy (např. barva,
výplň)
Výhody:
• Malé soubory
• Vždy se tiskne v nejvyšší možné
kvalitě výstupního zařízení
• Snadno se modifikuje (zvětšení,
posuny, rotace objektů...), včetně změn
atributů jednotlivých objektů (barva,
tloušťka a typ čáry...), editace textu
• Prohledávatelné (text)
• Snadno lze transformovat (rotovat,
zvětšovat/zmenšovat, zrcadlit atd.)
Vektorizace/OCR
Vektorizace bitmap – např. zabudováno
v CorelDraw. Použití beziérových křivek:
• umožňuje interaktivní vytváření
parametrické křivky a modifikaci tvarů
• definování křivek a ploch v rámci CAD,
při vektorových grafikách (např. .cdr, .ai)
a k popsání písma (např. PostScript
Type 1)
Optical Character Recognition (OCR)
• Optické rozpoznávání znaků, tj. převod
obrazu písma na digitální formu, s níž
lze pracovat jako s počítačovým textem
(např. ho snadno editovat nebo
prohledávat)
• ‚ostrý‘ Adobe Acrobat, dedikované
programy ABBYY FineReader,
OmniPage… (často dodány se
skenerem)
Vektorová grafika – použití
Kromě fotografií vždy preferovat vektorové formáty, pokud je to možné. I
u fototabulí nejlépe působí kombinace bitmapových fotografií popsaných
vektorovým písmem a vektorovými měřítky, ty se pak navíc dají
jednoduše upravovat.
Nevýhody:
• Pomalu se vykresluje – pokud je obrázek skutečně složitý, může dojít k
chybám (hlavně výplně a akcentované znaky v textu, v tom případě je vždy
dobré ještě poslat bitmapový nebo PDF náhled)
• Problémy pro nestandardní písma (pokud nejsou vložena)
• Nevhodná pro samotné fotografie
Nejpoužívanější formáty:
EPS (Encapsulated PostScript), AI (Adobe Illustrator, často jen přejmenovaný
PDF), CDR (CorelDRAW), WMF (Windows Metafile – používán schránkou
Windows), SVG (Scalable Vector Graphics), DXF (Autocad)...
Vektorová grafika – PS/EPS
(Encapsulated) PostScript (EPS), PS
• Vyvinut firmou Adobe v r. 1985 původně pro popis fontů; nyní používán
hlavně jako univerzální programovací jazyk pro popis tiskových úloh pro různá
grafická zařízení – lepší tiskárny/plottery (nezávisí na OS/zařízení)
• Kombinace vektorové grafiky, bitmap a textu (vkládat fonty)
• Univerzální exportní formát (výměna mezi programy, např. Adobe Illustrator)
• Lze zobrazit např. volně šiřitelným programem GhostScript/GhostView
• Zapouzdřený (Encapsulated) PostScript – obsahuje i náhledovou bitmapu s
nízkým rozlišením, ta se zobrazuje při sazbě – není nutné stále překreslovat
složitou vektorovou grafiku. Pozor, někdy importován jen náhled jako bitmapa!
• Nemá kompresi (velké soubory, potřeba komprimovat např. ZIPem)
Používat jako výměnný formát. Výstupy např. z R-package jsou
nejkvalitnější právě v PostScriptu, lze je také nejsnáze dále upravovat
(např. v CorelDraw!)
PostScript importovat do starších verzí CorelDraw! jako „PS, PRN, EPS –
PostScript Interpreted“ jinak se načte pouze náhledová bitmapa s
(nízkým) rozlišením obrazovky!
Vektorová grafika – PDF
PDF (Portable Document Format)
• Vyvinut firmou Adobe v r. 1993 na základě PostScriptu – na něm založen AI
• Slouží pro výměnu dokumentů kombinujících text a grafiku, má za účel
zachovávat svůj přesný vzhled
• Ukládání dokumentů nezávisle na softwaru i hardwaru, na kterém byly
pořízeny
• Kombinace vektorové a bitmapové grafiky, textu a fontů;
• Lze specifikovat průhlednost (má alfa kanál)
• Automaticky používá komprese (mj. JPG)
• Pro zobrazovaní se používá hlavně freewareový Adobe Acrobat Reader
• Pro vytváření/úpravy PDF souborů slouží Adobe Acrobat, PDF-XChange Pro
• Do PDF ukládají mj. Adobe Illustrator/Freehand, Corel Draw, Open Office,
MS Word, Excel, PowerPoint.
PDF je výborný formát pro zaslání první verze obrázků pro recenzní
účely. Často nevhodný pro finální verzi textu nebo obrázků určených k
sazbě.
Vektorová grafika – Windows Metafile (WMF, EMF), SVG
WMF, EMF (Windows Metafile, Enhanced Windows Metafile)
• Formát výměny mezi aplikacemi ve Windows (přes schránku)
• WMF zaveden již ve Windows 3.0, od Win-XP EMF
• Pozor – nemusí být vektorový obrázek, ale může být i bitmapa
• Běžný formát pro clipart
SVG (Scalable Vector Graphics)
• V principu XML, původně pro definování vektorové grafiky pro Web (1999)
• Otevřený standard, kombinace vektorové grafiky, bitmap (JPG a PNG) a textu
• Zabudován v nových webových prohlížečích
• Import/export vektorovými programy Adobe Illustrator, Corel Draw etc.
• Používán jako nativní formát freewarem InkScape
Vektorová grafika – praktické rady při tvorbě
Vektorové obrázky
Tloušťka čáry
• Dodržovat minimální, ale ani příliš silné čáry nejsou pěkné (zkontrolovat
Instrukce) – CorelDraw! má funkci Edit | Find and replace | Replace objects |
Replace outline pen properties, kterou lze tloušťky čar nahradit najednou pro
celý dokument
• Nepoužívat vlasové obrysy!
• Dodržujte stejnou tloušťku pro obdobné objekty
Písma
• Dodržovat minimální velikost (zkontrolovat Instrukce, obvykle 2 mm, tj. 8 pt)
• Použít jen jeden, maximálně dva typy fontu
• Omezené variace, konzistence!
• Lépe čitelné a estetičtější jsou bezpatkové fonty (Arial, Helvetica)
• Vyhýbat se nestandardním fontům, ty by však měly být vloženy do dokumentu
• Text by neměl být křížen jinými objekty (čárami apod.)
• Nepoužívat obrysy pro text, lépe podložit bílým textem s bílým silným okrajem
Vektorová grafika – praktické rady při tvorbě
Vektorové obrázky
Výplně, barvy
• Minimální stupeň šedi 20 %; dostatečné rozdíly (20 %; max. 3–4 odstíny)
• Šetřit počtem barev; musí být dostatečné rozdíly, nutno počítat s barevnými
posuny
• Nebát se používat indexy (třeba v mapě)
• Používat pokud možno vektorové výplně, musí být rozeznatelné z legendy
• Myslet na lidi s černobílou tiskárnou (stále jich je většina!)
Obecně
• Navrhovat obrázek v konečné velikosti, a také si ho v ní vytisknout!
• Omezit počet značek na grafech (plotting symbols), volit logicky
• Pro složité obrázky s výplněmi apod. pošlete i náhled jako bitmapu
• Pokud problémy přetrvávají, použít bitmapu v 256 stupních šedi (TIFF+LZW
komprese) jako poslední možnost
Vektorová grafika – praktické rady při tvorbě, před odesláním
Obecně
• Při vkládání grafických objektů např. z Excelu do grafického programu přes
schránku Windows vždy použít volbu Paste special/Vložit jinak – tedy jako
(Enhanced) Windows metafile. Jinak zůstane aktivní (OLE) propojení na
původní program, kde byl objekt vytvořen a na jiném počítači nepůjde editovat!
• Neposílejte obrázky ve formátu MS Excel nebo MS Word! Většina redakcí
tohle nepříjme.
• Většina redakcí přijímá vektorovou grafiku ve formátech CDR, AI, EPS
• Vyexportujte obrázky též do PDF, příp. náhledy do TIFF (naplatí u editorial
systémů velkých vydavatelských domů, ty toto vytvářejí sami)
• Velké soubory komprimujte
Mapy – praktické rady při tvorbě publikovatelných výstupů
Mapy
• Vždy musí obsahovat měřítko, orientaci k severu (jednoduchou) a legendu
• Ideálně i souřadnice (také pro všechny lokality/vzorky poskytnout GPS)
• Grafická legenda, ne číslované položky vysvětlené v popisku
• Všechny místní názvy/jednotky zmiňované v textu musí být na mapě
Tabulky – praktické rady při tvorbě
• Neformátovat mezerníkem!
• Minimalizovat délku nadpisu, zbytečně neopakovat informace
• Doplňující informace pod tabulku
• Jednotky!
• Řadit pořadí položek v tabulce v logickém pořadí, nikoliv abecedně
• Všechny parametry zmiňované v textu by měly být v tabulce
• Musí být zřejmý způsob jejich výpočtu (je uveden v M+M?)
• Je možné, a někdy dokonce nutné, do textu dát jen vybraná data, velké
datasety se mohou uložit na webu jako ‚Supplementary electronic material‘
• Objevují se i internetové kolekce (repositories) kde data dostanou i svůj Digital
Object Identifier (doi, lze pak odkazovat přímo na dataset)
• Některé časopisy umožňují minimum vodorovných čar (zkontrolovat Instrukce)
• Do redakce v XLS, příp. jako wordovské tabulky – DOC, RTF (zkontrolovat
Instrukce), nikdy jako grafické soubory (CDR, AI, TIFF)!
Tabulky je třeba vždy navrhovat na danou konečnou velikost na stránce
časopisu, pro danou šířku sloupce nebo stránky (zkontrolovat Instrukce).
Hlavně pozor na „přetečení“ délky strany.
Filozofie a struktura vědecké publikace
Proč publikovat?
…trocha filozofie
Specifická struktura článku ve FG
Role jednotlivých částí rukopisu
Název, Autoři, Abstract, Introduction, Study site/area (State of the art), Material
and Methods, Results, Interpretation, Discussion, References, Appendices
Zvláštní typy článků
Short Communication/Short Note
Reviews
Diskuze a odpovědi na ně
Errata a Corrigenda
Publikační etika, duševní vlastnictví a plagiátorství
Proč publikovat… – trocha filozofie
Rozhodnutí, jakému tématu se v detailu věnovat
- Identifikace horkých/zajímavých témat
- Pravidelné sledování klíčových časopisů (alerting services)
- Komunikace s autory článků, které mne zajímají (e-mail, ResearchGate,…)
- Jezdit na konference (lepší malé, lépe zafokusované), exkurze
- Dělat recenze (ale vybírat si, čemu rozumím a kam se chci směřovat)
- Sledovat výzkumné blogy, diskuzní skupiny na netu
Zajímavý problém, záhada, možný nový postup identifikován… co teď!
- Formulace problému, pracovní hypotéza, stanovení cíle výzkumu
- Stanovení strategie, jak problém řešit včetně vhodných metod
- Inventura zdrojů, které jsou k dispozici (analytika, přístroje,…)
- Najít finance (např. připravit návrh výzkumného projektu)
- Sestavení týmu – klíčoví kolegové, spolupráce s nimi
- Sledování klíčových publikací v oboru
- Vytvoření literární databáze, databáze dat, vzorků,…
Proč publikovat… – trocha filozofie
!!! Psaní vědeckých článku je integrální součástí výzkumné práce !!!
…publish or perish… (Coolidge, 1932)
Donutí nás zpracovat detailní Literární rešerši:
- Relevance problému (je to aktuální téma?)
- Jasná formulace problému a přístupu k jeho řešení
- Background information
- Vstupní data, parametry pro výpočty (chemické a fyzikální konstanty…),
data pro srovnání s našimi daty
- Podpora naší vlastní argumentace
Ucelená prezentace
- metodik, dat a jejich detailní interpretace
Testování alternativní hypotézy (robustnost té naší)
Zlepšuje se argumentace (pro a proti)
Odfiltrovány podružné detaily
Proč publikovat… – trocha filozofie
Recenzní řízení (peer review)
- Důležitá zpětná vazba – kontrola našich přístupů, správnosti argumentace,
vhodnosti a kompletnosti použité literatury, velmi cenné podněty pro další
výzkum
Proč komunikovat vlastní výsledky publikačně?
- Aby na nich mohli stavět jiní
- Snažíme se o vědeckou prioritu
- Měřitelný výstup (vědecká kariéra, CV, granty, RIV… $$$)
- Zpětná vazba celé komunity
- Je to (občas) zábava a (skoro vždy) dobrodružství
Alternativy prezentace výsledků (důležité, ale dnes méně ceněné)
- Konference
- WWW (vlastní homepage, blog, vlog,…)
- Internetové diskuzní skupiny
- Organizace workshopů, konferencí, zvláštní sekce na světových
konferencích
Proč publikovat… – kde se to můžu naučit?
Journal Author Academy
(https://www.springer.com/gp/authors-editors/journal-author/journal-author-academy/15186)
Academe, n.:
An ancient school where morality and philosophy were taught.
Academy, n.:
A modern school where football is taught.
Ambrose Bierce: The Unabridged Devil’s Dictionary
Typická struktura článku/rukopisu ve fyzické geografii
- Title (Running title), Authors
- Keywords, Highlights
- Abstract (Graphical Abstract)
- Introduction
- Study site (area)/State of the art
- Material and Methods
- Results
- Interpretation
- Discussion
- Conclusions
- Acknowledgements
- References
- Appendices
- List of figures, tables
- Electronic supplements
IMRD
Title, (Running title), Authors
Title
• VELMI důležitý – většina kolegů přečte jen ten… pokud nezaujme title, tak nečtou dál!
• Uvádí hlavní téma článku a shrnuje, proč je naše studie důležitá
• Je stručný, ale výstižný, lépe deklarativní než neutrální
• Otázka v názvu článku – vhodná jen pro review články
• Začít klíčovými slovy, co chci sdělit
• Nepoužívat zkratky, kromě snad těch nejběžnějších
• Nejlépe napsat několik verzí, jednu pak vybrat
[Running title] – zkrácený výstižný název používaný v záhlaví stránek
Authors
• Autoři musí splňovat:
• Inicializoval a plánoval práci na výzkumu, který vedl k publikaci a/nebo interpretoval
získaná data
• Podílel se na psaní článku, nebo ho aspoň sám později výrazně upravoval
• Schválil finální verzi
Pořadí – nejlépe stanoví hlavní autor
Credit line/Author’s contributions – vyžadována některými časopisy (Nature,
Antarctic Science, Geografiska Annaler (A),…) – kdo udělal co
Keywords, Highlights, Abstract
Keywords
• Hlavní použití pro indexování v databázích
• Krátké (nejlépe jednoslovné nebo krátká slovní spojení), specifické
• Omezený počet (4–6)
• Není nutné opakovat slova z názvu
• Některá vydavatelství (časopisy) mají Thesaurus
Highlights
• Výstižné krátké věty (obvykle < 80 znaků)
• Zmínit nejen výsledky, ale i motivace nebo zvláštní aplikované metody
• Nejčastěji 4–5
Abstract
• Psaní článku je vhodné začít provizorním abstraktem (někdy máme z konference) – dá
článku jasnou strukturu a argumentační logiku
• Finální abstrakt se píše poslední, po závěru, ovšem je fundamentálně jiný
• Abstrakt musí být konkrétní, výstižný, informativní
• Obsahuje všechno v kostce: motivaci – cíle – metodiku – hlavní výsledky a závěry
• Stručný × využít prostor k dispozici (nebývá ho obvykle mnoho, často jen 200 slov!)
• Musí být pochopitelný sám o sobě (nepoužívat zkratky nebo vysvětlit)
Graphical Abstract
• Ideální kombinace mapy, interpretované fotky s našimi daty – graf, vývojový diagram
• Měl by graficky charakterizovat celý článek, jeho přínos
• Volně dostupný pro každého, stejně jako abstrakt
• Možno použít nejvýznamnější obrázek z článku nebo kombinace dvou podstatných –
lokalizace vs. výsledky
Introduction
• Vychází ze znalosti problematiky, důkladné rešerše ale i průběžného sledování
klíčových časopisů (citation alerts)
• Používá se hlavně nejnovější literatura, reviews, citací spíše méně (hlavně neřetězit)
• Jasně podává základ problému!
• Doložit význam (lokální, regionální, celosvětový) zvolené problematiky
• Shrnuje dosavadní poznatky
• Charakterizuje (jiný) způsob, jak jsme přistoupili k řešení
• Postup od obecného ke konkrétnímu (mému terénu, datům)
• V posledním odstavci by měl být seznam hlavních cílů a/nebo krátké motivační
‚preview‘ hlavních výsledků
• Přiměřená délka (~ 1–2 strany rukopisu)
• Pro specifické detaily a detailní přehled literatury slouží Study site/area (State of the
Art) nebo Appendix (nebo samostatný Review Paper!)
• Píše se předposlední (ale pozor, ať se článek nerozbředne, když ho napíšete na
začátku, tak máte větší šanci se přidržet vodící linky definované v úvodu)
Study site/area (State of the art)
• Regionální začlenění studované oblasti, včetně klíčových a snadno dostupných citací
• Figure 1 s lokalizací a souřadnicemi, myslet na zahraniční čtenáře, i z exotických zemí
(USA apod.)
• Postup z regionálního pohledu do menšího měřítka
• Zásadní je detailní popis studované oblasti
• Všechny klíčové práce o daném problému/oblasti (na základě precizní literární rešerše)
• Všechny potřebné „background“ informace pro uvedení do kontextu našich výsledků,
případně diskuze a závěrů
Fig. 1
Material and Methods / Analytical techniques,…
• Specifikace studované oblasti a materiálu (lokalizace, odběry vzorků)
• Popis jednotlivých technik měření, přepočtů apod.
• Používat podnadpisy k rozčlenění na dílčí části
• Obsahuje dostatek detailů, aby bylo možno výzkum zopakovat (a reprodukovat
výsledky!)
• Speciální pozornost je věnována nestandardním/novým přístupům, netypické
konfigurace přístrojů, analytické postupy apod.
• Lze částečně řešit citacemi článků s metodickými podrobnostmi (musí být snadno
dostupné) popř. Appendixem nebo Elektronickým supplementem
• Nezapomenout na výsledky měření standardů, a jejich očekávané hodnoty
• Pokud jsou důležité chyby (třeba geochronologie, stanovení bilance hmoty ledovců,…),
jasně specifikujte způsob výpočtu a typ chyby (1 nebo 2 sigma?)
• Konzultovat aktuální články z daného časopisu a Instrukce pro autory
Results
• Může to být poměrně krátká kapitola!
• Různé typy výsledků bez rozsáhlejších interpretací
• Jasná, logická struktura, ale samozřejmě nemusí odrážet přesné pořadí našich prací
(nepíšeme deník nebo memoáry), používat podnadpisy
• Neobsahují odkazy na citace, některé časopisy to dokonce striktně zakázují!
• Rozdělení dat do několika koherentních skupin, prezentovat vždy ve stejném pořadí
• Popis lokalit, vzorků (např. terénní, laboratorní) – fotografie!
• Kondenzovaná charakteristika získaných dat, s potřebným množstvím diagramů
• Neuvádět v přílišném detailu čísla přímo v textu, lépe je vypsat v tabulkách nebo
prezentovat v grafech
• Obrázky a Tabulky pomohou, zvláště pokud se opakuje podobný typ informace (třeba
pro různé skupiny vzorků nebo lokalit)
• Popsat např. odlehlé hodnoty apod. ale nediskutovat důvody, proč jsou jiné
• Nikdy nemíchat popis dat a jejich interpretaci! Minimálně oddělit po odstavcích,
plus použít fráze jako ‚These data are interpreted to show…‘
• Obecnější interpretace do „Interpretation“, srovnání s daty jiných autorů patří do
„Discussion“!
Někdy se Interpretace spojují s výsledky, není to vhodné, avšak je nutné obojí
jasně oddělit, ideálně např. do samostatných odstavců!
Interpretation
• Uvést sem všechny generalizace, ale i vysvětlení odchylek od očekávaného chování
(odlehlé hodnoty apod.)
• Nepřidávat nová data, přepočty apod. – interpretuje se jen to, co je v „Results“
• Postupovat od nejdůležitějších poznatků/výsledků k méně důležitým
• Přesná argumentace
• Obecná struktura je od detailu po globální měřítko: od konkrétních výsledků, procesů v
minulosti (minulý čas) po obecnější poznatky, všeobecně platné zákonitosti a
mechanismy (přítomný čas)
• Vyhnout se overinterpretaci výsledků
Častěji se Interpretace spojují s diskuzí, ale i v tomto případě je nutné obojí jasně
oddělit, ideálně např. do samostatných odstavců – nejprve intepretace výsledků a
pak jejich diskuze oproti srovnatelným/rozdílným výsledkům jiných autorů!
Discussion
• Postupovat v diskuzi od nejdůležitějších poznatků/výsledků k méně důležitým
• Důkazy pro každé tvrzení podložené citací/citacemi
• Obdobně jako v Interpretation postupovat od detailu po globální měřítko: od
konkrétních výsledků po obecnější poznatky
• Opatrně se spekulacemi, jasně je odlišit (např. kondicionálem)
• Návaznost na „Introduction“, jednotlivé otázky, jež jsme si tam kladli, by měly být
diskutovány, ideálně zodpovězeny. Také vazba na obecné práce tam zmiňované.
• Nepřisvojovat si prioritu!
• Kritizovat výsledky – ne autory!
• Nic nezamlčovat!
Discussion – optimální struktura
Main message
• Shrnutí nejdůležitějších výsledků studie, odpověď na hlavní otázku/y z
Introduction
Critical assessment
• Uvést limitace námi zvoleného přístupu – designu pokusu, metod, analýzy dat,
platnosti předpokladů
Comparison with other studies
• Širší pohled na interpretaci dat v kontextu prací jiných autorů
• Nejprve souhlasné výsledky, potom i poctivá diskuze těch co jsou v rozporu s našimi
• Srovnání s podobnými výsledky odjinud
Concluding remarks
• Důsledky studie – teoretické/praktické, rozšíření pro další situace/oblasti
• Poslední věta = důležitá! Shrnuje význam práce, hlavní závěry, a také se často obrací
do budoucna, jak lze navázat v dalších výzkumech
Conclusions
• Měly by být (téměř) povinné, jen někdy je lze spojit s diskuzí (krátké články)
• V žádném případě nesmějí být závěry a abstrakt téměř stejné!!!
• Měly by obsahovat konkrétnější výsledky než abstrakt
• Často bodový výčet, i číslované
• Přiměřeně dlouhé (ale také ne jeden odstavec)
• Nepřinášejí žádné nové (= dosud nediskutované) myšlenky
• Zpravidla neobsahují odkazy na citace, v některých časopisech je to dokonce striktně
zakázáno
• Měly by navazovat na otázky formulované v „Introduction“
• Mohou být uvedené otevřené otázky k dalšímu studiu
Acknowledgements, Appendices and Lists
Acknowledgements
• Uvádějí se všichni, kdo s tím pomohli, nicméně se nekvalifikovali mezi spoluautory (ale
také ne knihovník, uklízečka nebo sekretářka)
• Všichni recenzenti (i anonymní a ti, které nemám rád nebo s jejichž recenzí
nesouhlasím)
• Handling editor
• Grantové projekty aj. zdroje peněz (někdy i jako zvláštní kapitolka) - pozor, přesný text
se ukazuje na Web of Science, tedy nutné napsat přesně!
• Názvy grantových agentur oficiální, nezkracovat
• Dvakrát zkontrolovat správnost čísla projektu (často nejdůležitější informace v článku!),
pozor na vícenásobné dedikace
References
• [viz]
Appendices
List of figures
List of tables
Electronic supplements
Zvláštní typy článků
Short/Rapid Communications/Note, Letters/Letters to editor, Brevia…
• Krátké články prezentující významný nový objev/poznatek
• Editoři předpokládají, že zajímá široké spektrum čtenářů
• Rychlá recenze
• Publikovány rychle (obvykle do půl roku, ale třeba i za pár měsíců)
• Vhodné pro rychle se vyvíjející vědecké disciplíny (medicína), také pokud je
velká konkurence (vědecká priorita)
• Silná limitace místa – omezený prostor pro metodiku apod., často
následovány delším článkem typu Original paper
• Často limit v počtu obrázků a tabulek
• Obvykle nemají abstrakt, mají limitovaný počet citací atd.
Zvláštní typy článků
Reviews
• Obsáhlé pojednání určitého aktuálního tématu (sumarizuje v
průměru stovky originálních článků)
• Shrnutí současného stádia poznání a perspektiv do
budoucna
• Často psány experty v daném oboru, na vyzvání (editorem
časopisu):
!Proto je vhodné se předem zeptat, zda o takový příspěvek
mají zájem
• Existují i časopisy, jež se na články typu review specializují
(Earth-Science Reviews, Annual Review of Earth and
Planetary Sciences, Quaternary Science Reviews,…)
• Vysoce citovány
• Velmi důležité – ukazují nové trendy, jsou potřeba pro
začátečníky, co se chtějí rychle zorientovat a pro ty, kteří
nejsou experty na danou problematiku
• Takové kompilace jsou skvělý zdroj základních informací
(Introduction)
Zvláštní typy článků
Discussion/Reply
• Je skutečně má diskuze potřeba?
• Jaké jsou mé skutečné důvody pro kritiku?
• Rozumím dobře, co chtěli autoři říci?
• Držet se fakt, vše několikrát ověřit
• Kritizovat data/myšlenky, ne autory
• Psát v klidu, používat emocionálně
nezabarvená synonyma
• Nechat hotovou diskuzi ještě uležet
• Dát nezúčastněnému kolegovi k pročtení!
• První odstavec sumarizuje, nejprve je
doporučeno (pokud možno) pochválit a pak
kritika (cukr a bič, viz Otto von Bismarck…)
• Pak uvést, co je předmětem kritiky, cituje se
originální článek
• Následují protiargumenty
• Podpořit dostatečně citacemi, nejen svými!
Don‘t criticize what
you can‘t understand.
–– Bob Dylan
Zvláštní typy článků
Errata a Corrigenda
Erratum
• [Oprava chyb na straně redakce/časopisu]
• Typicky problémy se sazbou
• Typos (mohou být jen drobnosti)
• Problémy se jmény/pořadím autorů
Corrigendum
• [Oprava chyb na straně autorů]
• Problémy ve vědecké argumentaci
• Zásadní chyby ve výsledcích
• !!! Je morální povinností autorů takové
chyby odstraňovat, a to neprodleně
To err is human; to
forgive is against
company policy
–– Anonymous
Publikační etika, duševní vlastnictví a plagiátorství
Scientific misconduct – a co k němu vede
• Kariéra ve vědě záleží na reputaci ve vědecké komunitě
• Publikace v renomovaných časopisech jsou nezbytné pro získání
práce/financí (grantů)
• Je poměrně snadné fabrikovat data v přírodních vědách (jsou obvykle značně
nepřesná)
Obrana – časopisy
• Committee on Publication Ethics (COPE) guidelines
• Některá periodika vyžadují zveřejnění kompletních datasetů
• Další politiky jednotlivých časopisů
• Software pro detekci plagiátorství
• Retraction notes
• Expressions of concern
• Banning authors
• Propuštění z instituce
• Odnětí vědecké hodnosti
• Právní kroky
Publikační etika, duševní vlastnictví a plagiátorství
Retraction notes
Jsou psány autory původní publikace, editorem časopisu, případně společně:
• Existují jasné důkazy, že výsledky jsou principiálně nesprávné, a to buď díky
neúmyslné chybě (honest error) nebo falzifikaci (misconduct) a nelze je
jednoduše opravit (pomocí erraty nebo corrigenda)
• Výsledky byly dříve publikovány jinde bez toho, aby byly správně citovány
nebo bylo získáno svolení k jejich reprodukci
• Jde o plagiát (pozor, existuje i self-plagiarism)
• Článek je výsledkem neetického výzkumu (hlavně lékařské vědy)
Expressions of concern
Jsou psány obvykle editorem časopisu:
• Existují jisté (vážné) důvody proč se domnívat, že se autoři dopustili
neetického jednání
• Jsou (omezené) důkazy, že výsledky jsou nesprávné
• Lze se domnívat, že vyšetřování neetického jednání mateřskou institucí
bylo/by bylo neobjektivní
• Vyšetřování sice probíhá, ale bude zřejmě trvat dlouho
Publikační etika, duševní vlastnictví a plagiátorství
Sedm smrtelných hříchů
sin hřích Příklady
Carelessness
(and Citation
Bias)
Nedbalost (a
ovlivněné
citace)
Nekompletní literární přehled, výběr jen vhodných citací,
citace bez toho, abychom článek četli, dezinterpretace
výsledků jiných (i neúmyslná), chyby v metodice, statistice…
Redundant
Publication
Nadbytečná
publikace
Publikace vlastního článku, jenž vyšel už jinde nebo na
stejné téma/se stejnými výsledky jako byl již publikován
někým jiným
Unfair
Authorship
Nespravedlivé
autorství
Nejsou uvedení autoři (ghost authors) nebo naopak jsou
připsáni ti, kdo se na práci nepodíleli (guest authors)
Undeclared
Conflict of
Interest
Nedeklarovaný
konflikt zájmů
Není citován zdroj financování, jiné konflikty
Human/animal
subject
violations
Porušení práv
člověka/zvířete
(medicína, biologie)
Plagiarism
(and self-
plagiarism)
Plagiátorství a
auto-
plagiátorství
Cizí idea/data/ilustrace prezentovány jako vlastní. Nebo
vlastní, ale byl porušen copyright
Other Fraud Další podvody Viz dále
Publikační etika, duševní vlastnictví a plagiátorství
Další provinění
Double
submission
Dvojité
odeslání
Článek odeslán do několika časopisů zároveň
nebo než bylo ukončeno recenzní řízení v
předchozím časopise
Falsification =
Trimming +
Cooking
Falšování =
přizpůsobení dat
Změna dat / Selektivní použití dat
Forging Falšování
Fabrikace dat, případně citací, jež údajně podporují
autorovy výsledky
Failure to keep the
original data
Nezachování
původních dat
Všechna originální data musí být archivována autory i
po publikaci ve formě článku
Citation plagiarism
/ Citation amnesia
Citační
plagiátorství /
zapomětlivost
Záměrné (nebo také ne) přehlížení předchozích
prací/poznatků jiných autorů
Suppresion Potlačení
Významné výsledky nejsou publikovány, protože
neodpovídají myšlenkám autora (nebo sponzora!) –
nebezpečí hlavně v medicíně
Bare assertions Zveličená tvrzení (Dostatečně) nepodložená tvrzení
Photo
manipulation
Manipulace s
fotografiemi
Manipulace fotografií, primárně za účelem změny
jejich významu, ale pozor i na klonování, přílišný ořez
Proč, jak a co citovat?
Citace slouží pro:
• Specifikaci zdroje uvedených myšlenek
• Důkaz daného tvrzení, uvádějí do kontextu
• Spojují s dalšími relevantními výzkumy na dané téma
• Dokumentují aktuálnost zvoleného tématu
Ve vědeckém textu každý fakt/numerická hodnota musí být zdůvodněna –
buď musí být výsledkem našeho výzkumu, být obecně známá, anebo
(často) podpořena citací/citacemi
Hlavní zásady:
• VŽDY (znovu?) přečíst originální článek (vyhnout se citacím typu Novák 1985
in Vonásek 1993)
• Přesvědčit se, CO autoři přesně říkají (nedezinterpretovat, i třeba nevědomky)
• Stručnost, preferovat nejnovější citace a reviews (hlavně v Úvodu)
• Ale také: citovat zdroj dané teorie, poznatku („otec zakladatel“)
• Vyhýbat se „kaskádám“ citací, zvláště podporujících triviální fakta
• Vybalancovat počty citací pro různá fakta
• Pozor, některé časopisy omezují maximální počet citací!
Proč, jak a co citovat?
Hlavní zásady:
• Uvádět citace pro všechna (předchozí) fakta, na kterých stavíme
• Citace nabízejí jasný kontext daného výzkumu (třeba ve Study sites/area)
• Reference dokumentují aktuálnost výzkumu (nejde o něco obskurního)
Interakce s kolegy, morální rozměr:
• Vytvářejte citační spojení s kolegy, aby bylo možné nalézt relevantní práce na
dané téma
• Pokud byl daný fakt nebo model, zjištěný naším studiem, již před tím
publikován – musí být námi citován
• Neignorovat práce ukazující opak než jsou naše výsledky, diskutovat je!
• Vyhnout se (pokud možno) osobním útokům na duševní integritu autora, tj.
hodnotit fakta, ne kolegy
• (citovat aktuální články z časopisu, v kterém publikuji)
• (citovat možné recenzenty, editory apod.)
• Omezit autocitace
Citace v textu – na co si dát pozor
• Vždy začněte s Instrukcemi pro autory a projděte poslední čísla časopisu
• Vícenásobné citace v textu: chronologické vs. abecední řazení (dle časopisu)
• Různé oddělovače mezi citacemi v textu: ; ,
• Různé oddělovače mezi jménem autora/ů a rokem: , [mezera]
• et al. vs. et al. Dva autoři: & vs. and vs. –
• Kontrola interpunkce (tečky, čárky, středníky, dvojtečky)
• Pozor na správné umístění závorek (hlavně při použití EndNote aj. programu):
As demonstrated by Horáček (2005)….
Which is a long-known fact (Horáček 2005).
• Více citací téhož autora je často uváděno pohromadě, jméno se pak
neopakuje:
(Horáček et al. 1995, 2004; Mach 2006)
• Někdy je potřeba přidat i v textu iniciálu, pokud jsou příjmení stejná (Číňani,
Nováci )
(Zhang Y. 1985; Wang 2005; Zhang W. 2008)
V Číně má >40 % populace 11 příjmení = průměrně 45 mil. lidí se stejným příjmením…
Seznam použité literatury
Hlavní zásady:
• Citace v textu a v seznamu 1:1
• Citace prací v seznamu musejí být co nejsnadněji dohledatelné (mít vše
důležité a ne víc)
• Pro formátování dodržovat Instrukce pro autory
• Citace typu Novák (in review, in prep., submitted, im Kopf) nejsou přípustné
• U časopiseckých citací je číslo v ročníku nepovinný údaj (pokud v rámci
ročníku není každé číslováno od začátku)
Nedbalová, L., Nývlt, D., Kopáček, J., Šobr, M., Elster, J. (2013): Freshwater lakes of Ulu
Peninsula, James Ross Island, north-east Antarctic Peninsula: origin, geomorphology and physical
and chemical limnology. Antarctic Science, 25, 358–372.
• U citací (přijatých) do tisku uvádět doi:
Kňažková, M., Hrbáček, F., Kavan, J., Nývlt, D. (2020): Effect of hyaloclastite breccia boulders on
meso-scale periglacial-aeolian landsystem in semi-arid Antarctic environment, James Ross Island,
Antarctic Peninsula. Cuadernos de Investigaciones Geográficas, 46, in press,doi:10.18172/cig.3800
• To je nutné i u článků, které nemají stránkování (a/nebo uvést číslo článku)
Čejka, T., Nývlt, D., Kopalová, K., Bulínová, M., Kavan, J., Lirio, J.M., Coria, S.H., van de Vijver, B.
(2020): Timing of the Neoglacial onset on the north-eastern Antarctic Peninsula based on lacustrine
archive from Lake Anónima, Vega Island. Global and Planetary Change, 184, 103050, doi:
10.1016/j.gloplacha.2019.103050
Pravidla pro řazení seznamu citací
• Pozor, „ch“ je řazeno v anglickém textu pod „c“
• Pro řazení jmen s diakritikou (Černý) v cizích časopisech nejsou jednotná pravidla
• Totéž „von“, „van“, „de“, „O’“ apod.
• Abecední řazení citací v seznamu pro stejného autora:
1. nejdřív autor sám, chronologicky, případně abecedně podle názvu + a, b, …:
Novák 2000a An outline of…
Novák 2000b Final report…
Novák 2003
2. pak dvojice, autor + někdo, řazeno podle druhého autora, podle potřeby ještě
chronologicky:
Novák a Holeček 2000
Novák a Holeček 2005
Novák a Konopásek 2000
3. Nakonec všechny citace o nejméně třech
autorech chronologicky, bez ohledu na jména
ostatních členů kolektivu
Novák et al. 2000
Novák et al. 2004a An outline of…
Novák et al. 2004b Final report…
Citační styly
Vancouver
As shown originally by Hrbáček et al. (1; 2) and later confirmed by others (3), …
(1) Hrbáček, F., Láska, K., Engel, Z., 2016a. Effect of snow cover on the active-layer thermal
regime – a case study from James Ross Island, Antarctic Peninsula. Permafr. Periglac. Process.
27, 307–315.
(2) Hrbáček, F., Oliva, M., Láska, K., Ruiz-Fernandéz, J., de Pablo, M.A., Vieira, G., Ramos, M.,
Nývlt, D., 2016b. Active layer thermal regime in two climatically contrasted sites of the Antarctic
Peninsula region. Cuadernos de Investigacion Geografica, 42, 457–474.
(3) Oliva, M., Navarro, F., Hrbáček, F., Hernandéz, A., Nývlt, D., Perreira,P., Ruiz-Fernadéz, J.,
Trigo, R., 2017a. Recent regional climate cooling on the Antarctic Peninsula and associated
impacts on the cryosphere. Sci. Total Environ. 580, 210–223.
Číslované citace v pořadí, jak prvně citovány v textu, někdy i pomocí rozsahu
[1,15–17]
Výhody Nevýhody
• Kondenzovaný styl (kratší text) • Špatně se píše (přidávání/mazání citací)
• Odkazy na citace neruší v textu – i když vhodný software pomůže
• (První výskyt) citace ze seznamu • Není hned jasné, co je citováno
lze snadno zpětně dohledat v textu
Citační styly
Harvard
As shown originally by Hrbáček et al. (2016a, b) and later confirmed by others
(Oliva et al., 2017), …
Hrbáček, F., Láska, K., Engel, Z., 2016a. Effect of snow cover on the active-layer thermal regime –
a case study from James Ross Island, Antarctic Peninsula. Permafr. Periglac. Process. 27, 307–
315.
Hrbáček, F., Oliva, M., Láska, K., Ruiz-Fernandéz, J., de Pablo, M.A., Vieira, G., Ramos, M., Nývlt,
D., 2016b. Active layer thermal regime in two climatically contrasted sites of the Antarctic Peninsula
region. Cuadernos de Investigacion Geografica, 42, 457–474.
Oliva, M., Navarro, F., Hrbáček, F., Hernandéz, A., Nývlt, D., Perreira,P., Ruiz-Fernadéz, J., Trigo,
R., 2017a. Recent regional climate cooling on the Antarctic Peninsula and associated impacts on
the cryosphere. Sci. Total Environ. 580, 210–223.
Výhody
• Hned jasné, která práce je citována (autor a rok)
• Článek se lépe píše (citace se lehce vkládají/mažou)
Nevýhody
• Odkazy na citace překážejí v textu, zvláště je-li jich víc pohromadě
• Citace ze seznamu se zpětně špatně hledají v textu (ale není problém v PDF
aj. elektronicky)
Standardní zkratky časopisů
Plné názvy časopisů vs. standardní zkratky
• Česká periodika v geologii:
Beneš, J. (1981): Soupis československých geologických periodik a
bibliografických zkratek jejich názvů. ÚÚG, Praha
• Zahraniční periodika:
Horáková, V., Fikarová, J., Jahelková, M. (1982): Soupis zahraničních
geologických periodik a bibliografických zkratek jejich názvů. ÚÚG, Praha
• Impaktované časopisy:
Journal Citation Reports (součást WOS)
• Webové stránky každého časopisu
• ČSN, ISO, Wikipedia
• Science and Engineering Journal Abbreviations
https://woodward.library.ubc.ca/research-help/journal-abbreviations/
Bibliografické databáze
• Udržuje indexovanou databázi citací s abstrakty, lze
prohledávat podle autorů, klíčových slov apod.
• Přímý import z online databází (Scopus, WOS,
GoogleScholar …) nebo stránek časopisů, RIS formát
• Integrace do textového procesoru = produktivita,
přesnost seznamů literatury
• Generování seznamu literatury v požadovaném formátu
(podle šablony) – odpadá manuální práce
• Lze přidat link na web ± na místní disk (PDF soubor, extra
data v XLS...) = pořádek, rychlost
Anglický vědecký styl
• Vědecký styl, členění textu do vět, odstavců a kapitol
• Logická struktura textu, argumentace
• Psaní fyzicko-geografického textu – praktický postup
• Technické poznámky
• Specifika anglického vědeckého jazyka ve fyzické geografii
• Nejčastější gramatické chyby, nástrahy v angličtině
Jak psát?
• Psát pro čtenáře, jednoduše, jasně a srozumitelně
Když čtenář, recenzent nebo editor něčemu nerozumí, není to
(zpravidla) jeho chyba!
• Myslet na to, co čtenář potřebuje
(reproducibility, verifiability)
Poskytnout veškeré informace, aby si mohl učinit vlastní úsudek
• Nechat si pomoci
(kolegové, recenzenti, editoři, jazykoví korektoři)
• Neustále se učit
vylepšovat vlastní schopnosti jazykové a
stylistické
získávat praxi = psát
• Číst dobré články z vlastního oboru
(rodilí mluvčí = britská angličtina!)
Psaní fyzicko-geografického textu – styl
• Jedno téma = jeden článek (ne opus magnum)
• Nedělat čtení na pokračování (part 1, 2, …n) – forma vhodnější pro nedělníky
• Klíčová věc, které je vše podřízeno: srozumitelnost, proto je důležitá
jednoduchost
• Představit si sama sebe v roli čtenáře
• Nepíšeme detektivku, tzn. neschovávat si rozuzlení až na úplný závěr
• Šetřit (mezi) nadpisy, a ty musí být pokud možno konkrétní
• Každý odstavec:
• Jen jedna myšlenka, navázaná na odstavec předchozí
• Je schopný samostatné existence (nezačíná zájmenem)
• Uveden 1. větou, často na konci shrnut větou poslední
• Lineární, jednoduchý tok textu
• Minimální množství odkazů zpět, žádné dopředu (see below)
• Nedělejte ze čtenáře pitomce:
„classic“ technique; „it is clear that“, „it is obvious that“ – zbytečné!
Glossary for Research Papers
Psaní fyzicko-geografického textu – styl
Pro lepší propojení textu slouží:
1. ‚transition words‘
accordingly, again, also, although, apparently, conceptually, consequently, conversely, eventually,
evidently, doubtless, finally, first (second, third), furthermore, hence, however, indeed, inevitably,
later, meanwhile, moreover, namely, nevertheless, next, nonetheless, now, otherwise, overall,
perhaps, possibly, similarly, specifically, still, subsequently, then, therefore, though, thus, too, yet.
2. ‚transition terms‘
after that, as a result, at the same time, before then, by concept, by contrast, for example, for this
reason, in addition, in any case, in detail, in fact, in general, in particular, in practice, in principle,
no doubt, on the other hand, since then, that is
(a) důsledek (therefore, thus),
(b) příklad (specifically, in particular),
(c) srovnání (similarly, likewise),
(d) kontrast (however, nevertheless, although, on the other hand),
(e) přídavek (moreover, besides),
(f) čas (now, subsequently, before then),
(g) sekvenci událostí (first, next, finally).
Ale nepoužívat however (se synonymy) víc než jednou v daném odstavci (neměnit argumentaci
tam a zpět)
(pro zamezení
monotónnosti textu
často měňte)
Psaní fyzicko-geografického textu – styl
Pro lepší propojení textu slouží:
3. Ukazovací zájmena (this, that, these a those)
nenadužívat
následovat podstatným jménem (klíčovým slovem) odkazujícím k
předchozímu textu
This result is satisfactory.
These observations are important.
4. Opakovat podstatné jméno, nebo i část textu (= klíčová slova)
5. Použití osobních zájmen (hlavně it a they)
pozor, aby věta měla jen jeden význam
The ensuing volcanism yielded enormous basalt flows that spread over a
large part of the drainage system. They filled the main valley and spilled into
neighboring depressions, blocking off many streams. The individual flows
commonly have columnar tops…
Psaní fyzicko-geografického textu – praktický postup
• Vytvořit finální dataset, rozdělit data do skupin
• Přiřadit jim grafické značky a barvy pro diagramy (plotting symbols)
• Vynést v 1. verzi obrázky, srovnat do logické sekvence, vybrat ty podstatné
• Napsat popisky (figure captions), případně i pro obrázky, které ještě
očekávám
• Připravit si osnovu textu (nebo také ne)
• Začít psát vlastní text, přímo do osnovy, od místa které se zdá nejsnadnější
(= je nejjasnější)
• Zapisovat myšlenky po blocích, které udržím v hlavě;
• Psát rychle, jednoduše, nesnažit se formátovat (ale někomu to
naopak pomáhá k lepšímu soustředění)
• Doporučené je bez počítače, tedy použití tužky a papíru
• Jde o zachycení proudu myšlenek
Psaní fyzicko-geografického textu – praktický postup
• Několikrát revidovat v textovém editoru (gramatika, tok textu, styl),
minimálně tři verze textu:
• první verze je nejdelší, jde o to zachytit myšlenku;
• druhá verze se snaží o logickou strukturu celého článku, o
návaznost jednotlivých odstavců, správné zařazení vhodných citací do
kontextu
• třetí verze – kondenzujeme text, případně pracujeme s pořadím
velkých částí textu (odstavce) – věty mají být nakonec jednoduché,
krátké, ale čtivé
• Opakovaně vytisknout a upravovat na papíře!
• Pro dlouhé rukopisy je dobré dodržovat nějakou denní rutinu: ráno psát
nový materiál, editovat odpoledne, práce na hardcopy večer ( )
• Bez milosti mazat vše nepotřebné, hlavně složité pasáže, popř. ukládat na
konec souboru do sekce ‚Junk‘ atp.
• Průběžně kontrolovat strukturu textu (v zobrazení osnovy)
• Nechávat průběžně uležet
Psaní fyzicko-geografického textu – praktický postup
• Možno použít text třeba z konferenčního abstraktu, jiných vlastních rukopisů:
zvláště metodiku, study sites/area apod. – horror vacui
• Ale takové kusy textu se musejí výrazně parafrázovat – pozor na self-
plagiarism!
• Někteří autoři navrhují začít literárním overview (tedy Introduction + State of
the Art)
Pořadí psaní publikace (Journal Author Academy)
1. Materials and Methods
2. Results
These can be written first, as you are doing your experiments and collecting the results.
3. Introduction
4. Discussion
5. Conclusion
Write these sections next, once you have decided on your target journal.
6. Title
7. Abstract
Write your Title and Abstract based on all the other sections.
Following this order will help you write a logical and consistent manuscript.
Jazyková specifika (UK/US angličtina)
• Obvykle si lze na začátku zvolit, zda britská nebo americká angličtina, ale
konzistentně! (nicméně některé časopisy povolují jen jednu normu). Nejčastější
rodíly (UK/US):
aluminium/aluminum
dyke/dike
slova na –tre/-ter: centre/center, fibre/fiber
slova na –our/-or: colour/color
slova na –yse/yze: analyse/analyze
zkrácení některých slov: favour/favor, labour/labor, analogue/analog
metre/meter
orientate/orient
Palaeo-/Paleo-
sulphur/sulfur
modelling/modeling
zcela odlišná slova: quite...
• Internet, např. Wikipedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_American_and_British_English
• British and American terms
https://www.lexico.com/en/grammar/british-and-american-terms
Specifika psaní geografických jmen
• používání členů (the, a) má jisté zákonitosti, i když je množství výjimek…
• názvy řek se vždy píší se členem určitým (the Mississippi River), naproti tomu
názvy jezer se píší bez členu (Monolith Lake)
• názvy vrcholů a ostrovů se píší bez členu (Mount Vinson, James Ross Island),
naproti tomu názvy pohoří nebo souostroví se píší se členem určitým (the Alps,
the Canadian Arctic Archipelago)
• význam slova se mění podle použití členu – „Mississippi“ je stát Unie, naproti
tomu „the Mississippi“ je řeka
• člen určitý se běžně píše s malým písmenem (the Nile River), pokud to není
součástí názvu (The Hague)
• světové strany pokud jsou součástí oficiálního názvu, tak se píší s velkým
písmenem (the North Sea, Western Europe, the Far East, the Southern
Hemisphere), pokud to je ale použito jako popis oblasti bez oficiálního
významu, pak se píší s malým písmenem (the south of France, the west,
central Australia)
• slova ocean, river, sea, lake, island, mountains, desert, state, city, street (a asi
další, které mě teď nenapadají…) se píší s velkým písmenem, když jsou
součástí geografického názvu (New York State), ale naproti tomu (the state of
New York) – ale někdy se píší s velkými písmeny v názvech…
Specifika psaní geografických jmen
Continents and geographical areas Oceans, seas, gulfs, bays, lakes
Article the: Article the:
the Western Hemisphere, the Eastern Hemisphere,
the Northern Hemisphere, the Southern Hemisphere;
the Atlantic Ocean / the Atlantic, the Pacific Ocean / the
Pacific, the Arctic Ocean, the Indian Ocean;
the Arctic, the Antarctic, the Far East, the Middle East;
the Mediterranean Sea / the Mediterranean, the
Caribbean Sea / the Caribbean;
the North Pole, the South Pole.
the Red Sea, the Black Sea, the North Sea, the Baltic
Sea, the Barents Sea, the Bering Sea, the Yellow Sea;
No article:
the Sea of Okhotsk, the Sea of Japan, the Sea of
Marmara;
America, North America, South America, Latin
America, Europe, Asia, Africa, Australia, Antarctica;
the Gulf of Mexico, the Bay of Bengal, the Gulf of
Finland, the Bay of Biscay, the Persian Gulf.
North Africa, Western Europe, Central America, South
Asia, Southeast Asia, Central Asia, Siberia.
But: Hudson Bay, San Francisco Bay.
No article:
Lake Baikal / Baikal, Lake Victoria, Lake Superior, Lake
Huron, Lake Michigan, Lake Erie, Lake Ontario, Crater
Lake, Utah Lake, Lake Geneva, Great Pond.
But: the Great Salt Lake, the Lake of the Woods; the
Great Lakes (5 lakes).
Specifika psaní geografických jmen
Rivers, straits, canals, currents, waterfalls Islands
Article the: No article:
the Amazon / the Amazon River, the Nile / the Nile
River, the Mississippi / the Mississippi River, the Rio
Grande, the Yangtze / the Yangtze River;
Greenland, Java, Cyprus, Madagascar, Hokkaido,
Sakhalin, Jamaica, Ellis Island.
the Thames / the Thames River / the River Thames; Article the:
the Amur / the Amur River, the Dnepr / the Dnepr
River / the Dnieper, the Volga / the Volga River, the
Yenisei / the Yenisei River, the Amu Darya;
the island of Greenland, the island of Java, the island of
Cyprus, the island of Madagascar, the island of
Jamaica, the Isle of Man.
the Strait of Gibraltar, the Strait of Dover (Pas de
Calais), the Strait of Magellan, the Bering Strait;
the British Isles, the Virgin Islands, the Falkland
Islands, the Florida Keys, the West Indies, the Azores;
the Dardanelles, the Bosporus (also, Bosphorus), the
English Channel (La Manche);
the Aleutian Islands / the Aleutians, the Kuril (or Kurile)
Islands / the Kurils, the Canary Islands / the Canaries.
the Suez Canal, the Panama Canal, the Erie Canal; Peninsulas, capes
the Gulf Stream, the Florida Current, the Japan
Current (the Kuroshio);
Article the:
the Victoria Falls / Victoria Falls, Niagara Falls / the
Niagara Falls, the American Falls, the Canadian
Falls, the Horseshoe Falls / Horseshoe Falls.
the Kamchatka Peninsula, the Alaska Peninsula, the
Kola Peninsula, the Balkan Peninsula, the Iberian
Peninsula, the Cape of Good Hope;
No article:
Indochina, Kamchatka, Iberia, Cape Horn, North Cape,
Cape Canaveral, Cape Cod.
Specifika psaní geografických jmen
Mountains, volcanoes, hills Plateaus, canyons, plains
No article: Article the:
Everest / Mount Everest, Fuji / Mount Fuji / Fujiyama,
Kilimanjaro / Mount Kilimanjaro, Elbrus / Mount
Elbrus, Vesuvius / Mount Vesuvius;
the Tibetan Plateau, the Central Siberian Plateau, the
Mexican Plateau, the Colorado Plateau; the Grand
Canyon;
Mount Whitney, Mount McKinley, Mont Blanc, Lassen
Peak;
the Great Plains, the East European Plain (the Russian
Plain), the West Siberian Plain.
Capitol Hill, Telegraph Hill. Deserts, valleys
But: the Kilauea Volcano. Article the:
Article the:
the Sahara / the Sahara Desert, the Arabian Desert, the
Gobi / the Gobi Desert, the Kara Kum;
the Himalayas / the Himalaya / the Himalaya
Mountains, the Rocky Mountains / the Rockies, the
Balkan Mountains, the Ural Mountains / the Urals,
the Caucasus Mountains / the Caucasus;
the Ruhr Valley, the Nile Valley, the Valley of the Kings.
the Pamirs / the Pamir, the Tien Shan / the Tian
Shan;
No article:
the Cordilleras, the Andes, the Pyrenees, the Alps,
the Apennines; the Black Hills, the Berkshire Hills.
Death Valley, Silicon Valley.
Specifika fyzicko-geografického textu
• ! Radši jednodušší, ale gramaticky správná angličtina !
• Často existují kratší synonyma:
for the reason that…, due to the fact that... NE!
because... ANO
• Preferovat běžná slova (většina čtenářů také nejsou rodilými mluvčími):
a plethora of reasons… NE!
a number of reasons... ANO
• Kratší věty jsou vždy jistější (10–15 slov), omezit výskyty předložek (hlavně
of).
• Minimalizovat použití první osoby (rozhodně ne: We can see from Fig. 1…)
• Redukovat použití trpného rodu
• ! Kontrola rodilým mluvčím, kolegy?! Nechat si poradit!!!
• (Pokud možno) používat jednotky SI a jejich podíly a násobky (µm, mm, m,
km; nikoliv cm, dm) – ale kbar, Å…
• V anglickém textu (vč. obrázků, tabulek) užívat desetinnou tečku a ne čárku!
• Všechny zkratky vysvětlit při 1. výskytu
• Věta by neměla začínat číslem nebo zkratkou, také začíná Figure místo Fig.
Minulý čas = geologické děje, laboratorní práce, odkazy na předchozí analýzy,
starší literaturu, (pro danou oblast) specifické závěry a část diskuze
Přítomný čas = popis lokalit, diskuze dat – obecně platné závěry
• Hypotézy vyjadřovat s určitým stupněm nejistoty (např. kondicionálem, slovy
jako perhaps, likely, possibly…)
• antropomorfismus
nepřipisovat neživým věcem vlastnosti živých organismů nebo dokonce city:
…the rocks suffered metamorphism…, …the rocks enjoyed metamorphism…,
…the terrain experienced uplift…, …abundance of hornblende argues for…
• that vs. which
The machine that we have bought
The machine, which is modern
The parts that had failed were replaced
Pozor, co ‚that‘ modifikuje: The parts that had failed in the apparatus were
replaced…
Specifika fyzicko-geografického textu
• středník
odděluje volně propojené věty (šlo by ho v principu nahradit tečkou)
neodděluje položky v jednoduchých seznamech
v složitějších seznamech, hlavně obsahujících čárky, ho ale lze použít
• complement ≠ compliment
• cf. ≠ viz. (videlicet = videre licet), see (negativní srovnání)
• ‚parallel structures‘
pokud je uveden výčet, uvádějte stejné množství detailu
The rock contains dark green amphibole with perfect cleavage, and quartz - NE
The rock contains abundant amphibole, much biotite, and garnet - NE
The rock contains abundant amphibole, much biotite, and rare garnet
výčty řadit logicky, obvykle od nejběžnější k nejméně běžné položce
použít podobné pořadí vyjmenovávaných položek v celém rukopise
Specifika fyzicko-geografického textu
• due to, owing to, because of
due to + přídavné jméno, owing to + příslovce
• if vs. whether
whether = zda
if = pokud
we tried to find out whether this is indeed true
if the results are right, we assume that…
• include
má např. v petrologii také zvláštní význam (= uzavírá)!
Vyvarovat se dvojznačných formulací jako: Primary minerals include quartz,
feldspar and biotite.
• comprise
špatně je: comprised of…!
The parts compose the whole. The whole comprises the parts.
A 'whole' comprises all parts but includes only certain parts.
Specifika fyzicko-geografického textu
• singulár a plurál cizích slov
criterion/criteria, datum/data, phenomonenon/phenomena, spectrum/spectra,
stratum/strata, tetrahedron/tetrahedra, ocellus/ocelli, formula/formulae i
formulas, plateau/plateaux i plateaus, sandur/sandar, schlieren, klippen (ne
schlierens, klippens! – je to z němčiny)
• nepoužívat plurál zkratek, řešit opisem nebo definicí jiné zkratky
• nepoužívat it‘s v psaném vědeckém textu!
• quite, very, a lot, too: patří do hovorové mluvy, ne do vědeckého textu
• příslovce
časové: always, occasionally, often, seldom, sometimes, usually
místní: abundantly, everywhere, extensively, in places, largely, locally, sparsely,
typically, widely
obojí: broadly, chiefly, commonly, frequently, generally, mainly, mostly, rarely
Nelze je volně zaměňovat:
plagioclase is everywhere partly altered ≠ plagioclase is always partly altered
Specifika fyzicko-geografického textu
• módní, nadužívaná slova
poněkud pompézní, oblíbená slova – nahrazovat synonymy (+ Thesaurus)
ascertain (determine. establish,…)
cartoon (schematic diagram)
constrain (control, restrict, define, limit,... )
essentially (generally, commonly, practically,... )
generate (produce)
ongoing (continuing, current)
portion (part)
scenario (postulated circumstances, model, hypothesis,…)
show (demonstrate, illustrate, suggest, indicate, imply)
signature (characteristics)
utilize (use)
Fig., Tab. ale Figs, Tabs (bez tečky, tedy nikoliv Figs., Tabs.)
Specifika fyzicko-geografického textu
• enriched/depleted – implikuje proces!
nezaměňovat za richer, poorer, higher, lower
vždy jasně specifikovat, s čím srovnáváme
most Fe-rich ≠ the rock richest in Fe
least Fe-rich ≠ the rock poorest in Fe
• singulár a plurál jmen minerálů a hornin
vyhradit plurál jmen minerálů a hornin pokud se myslí jejich různé variety
clay, silt, sand, gravel – v angličtině vyjadřují plurál
• akronymy + zkratky
omezit výskyt na užitečné minimum, (radši) všechny vysvětlit při prvním výskytu
• přídavná jména
Nepoužívat přídavná jména namísto podstatných
• volcanics ≠ volcanic rocks
• sediments ≠ sedimentary rocks
Specifika fyzicko-geografického textu
Základní typy publikačního procesu
• Práce redakce, role editora, recenzentů apod.
• Typická ediční procedura
• Průběh recenzního řízení
• Psaní cover letteru
• Poslední kontrola před odesláním do redakce
• Co vede k přijetí článku?
• Nejčastější důvody zamítnutí článku a co dále?
• Příprava revidovaného rukopisu
Práce redakce, role editora a recenzentů
Redakční rada (Editorial Board)
• Experti pokrývající kompletně témata daného časopisu (scope)
• Neplacená funkce, někdy čestná
• Stanovuje celkovou strategii časopisu
• Změny ve formě a obsahu podle aktuálních trendů, hot topics (special issue)
Editor
• Jeden nebo i více (pak bývají specializováni, tedy Topic Editor)
• Mohou být finančně odměňováni (obvykle part-time job)
• Někdy je odlišován i Chief Editor + Handling editors (příp. Guest editors)
• Rozhoduje o přijetí článku do recenzního řízení
• Vybírá 2–3 recenzenty (Peer reviewers)
• Dohlíží na průběh recenzního řízení, nestrannost recenzentů
• Zdůrazňuje hlavní body recenzí/slabiny článku + přidává svoje připomínky
• Shrnuje recenze (reject, major-, minor corrections, accept in present form)
• Vyhodnocuje revidovanou verzi textu, rozhoduje o přijetí, o dalších recenzích nebo
zamítnutí (někdy jen ve formě doporučení Chief Editorovi)
• Rozhodnutí by se mělo řídit čistě vědeckým přínosem/kvalitou článku a
vhodností pro daný časopis
Práce redakce, role editora a recenzentů
Recenzent
• Často mohou autoři navrhnout jména vhodných
recenzentů, někdy i specifikovat, koho by redakce neměla
oslovovat (konkurence apod.) – Pozor na malé obory
• Expert pokrývající kompletně (nebo z významné části)
tématiku článku
• Neplacená funkce (služba komunitě, raný přístup k
výsledkům aktuálního výzkumu)
• Je nestranný (není v konfliktu zájmů – není autorem, ze
stejné instituce…)
• Musí hodnotit článek ne autory!
• Může si zvolit zůstat anonymní (ale pozor na
anonymizací elektronických dokumentů)
• Dostane celý rukopis, včetně ilustrací a příloh, u
některých časopisů však nebude znát autory
• Recenze slouží jako doporučení Editorovi
• Redakce si obvykle udržuje databázi
recenzentů (kontaktní informace, specializace,
reakční doba, data recenzí + čísla rukopisů, dobu kdy není
k dispozici – musí se zabránit přetěžování recenzentů)
Průběh recenzního řízení
Typy recenzí
• Single-blind review: jméno recenzenta zůstává pro autora neznámé
• Double-blind review: jméno recenzenta zůstává pro autora neznámé plus jméno
autora zůstává neznámé recenzentovi
• Open review: žádná z identit není skrytá
• Post-publication review: komentáře čtenářů a recenzentů se objevují až po publikaci
Recenze
• Recenze obvykle řízena recenzním formulářem (základní otázky, odpovědi pak
recenzent rozvede/zdůvodní)
• Často se ukládají komentáře přímo do textu (Word v Režimu oprav, poznámky
Acrobatu) – ale nedávat všechny připomínky do anotací, nezapomenout hlavní body
shrnout do textové podoby
• Recenzent by měl zkontrolovat i jiné články autorů na podobné téma a případně
komentovat etické problémy (např. plagiátorství)
• Recenze musí být: objektivní, konstruktivní, dobře zdůvodněná (hlavně pokud
vede k zamítnutí!), přehledná (referovat k číslům řádku atp.), snadno srozumitelná
(nepoužívat složitá slova/konstrukce, autor nemusí mít angličtinu za mateřský jazyk),
přiměřeně dlouhá, nesmí urážet autory (ani nikoho jiného).
Psaní cover letteru
Jak připravit dobrý cover letter
• Píše korespondenční autor a uvádí v něm kompletní kontaktní informace
• Nesnaží se shrnout obsah celého článku (není to abstrakt), jen uvádí, proč je dobrý a
proč by měl vyjít právě v daném časopise
• Charakterizuje specializaci hlavního autora/týmu (1 věta) “We have been working in
[a certain field]…”
• Zmiňuje jeho současné vědecké zájmy (1 sentence) “We are now interested in /
working on [some hot topic]…”
• Jasně shrne přínos dané práce (1–2 věty) – “In this manuscript, we answered a
critical issue of…”
• Zdůrazní 1–3 hlavní dílčí výsledky (1–3 věty)
• Je stručný (není delší než stránka)
• Zdůrazní, že článek není v současnosti nikde jinde v recenzním řízení
• Všichni autoři byli obeznámeni s poslední verzí a souhlasí s jejím obsahem
• Uvádí, pokud to pravidla dovolují, potenciální recenzenty (obvykle 3–5)
Zdroj: Elsevier, přednáška
‚How to Write a World Class Paper‘
Poslední kontrola před odesláním do redakce
Pár rad, na co nezapomenout… To-Do List
• Optimálně vytisknout celý rukopis včetně obrázků a tabulek (ty ve finální velikosti)
• Zkontrolovat, že vše odpovídá Instrukcím pro autory, kontrola úplnosti
• Ověřit, že je na všechny obrázky a tabulky odkazováno v textu
• Tabulky i obrázky musí být očíslovány přesně v pořadí, jak jsou citovány v textu
• Vynechat diagramy (a tabulky), které neslouží specifickému účelu
• Zkrátit text (obvykle lze kondenzovat minimálně o 10 % bez změny obsahu/významu)
• Zvážit potřebu jednotlivých referencí, zvláště abstraktů a/nebo publikací v jazyce
jiném než angličtina, pozornost věnovat zřetězeným citacím pro stejný jev (nelze
nahradit nějakým review?) – seznam literatury by měl být vybalancován
• Zkontrolovat citace, zda jsou všechny citované práce v seznamu a žádné nejsou
navíc, citační manažery pomáhají, ale nikdy nejsou stoprocentní (odškrtat ve výtisku)
• Provést kontrolu pravopisu (spellchecker), kontrola vícenásobných mezer
• Language editing nebo kontrola kolegou – rodilým mluvčím
• Nechat rukopis pročíst kolegům, kteří jsou experty na danou problematiku
• Nechat pročíst i lidem mimo obor (matka, humanní geograf, manželka/milenec…)
• Optimálně uložit na 1–2 týdny do šuplíku (nechat text uzrát a projít článek s odstupem)
• Před odesláním pročíst ještě jednou a pečlivě (někomu pomáhá čtení nahlas…)
• Připravit kontakty na spoluautory + další nutné informace; připravit cover letter
Co vede k přijetí článku?
ACCEPTANCE =
Attention to details
Check and double check your work
Consider the reviews
English must be as good as possible
Presentation is important
Take your time with revision
Acknowledge those who have helped you
New, original and previously unpublished
Critically evaluate your own manuscript
Ethical rules must be obeyed
Zdroj: Elsevier, přednáška
‚How to Write a World Class Paper‘
Nejčastější důvody zamítnutí článku a co dále?
Obecné
• Plagiátorství
• Příspěvek nemá strukturu vědeckého článku
(psáno žurnalistickým stylem…)
• Autoři nepoužívají vědeckou metodu
• Etické problémy, neobjektivní
• Neúplnost
• Délka (článek dlouhý/krátký)
• Špatná kvalita obrázků
Obsahové
• Parochial (paper of local interest)
• Out of journal scope
• Routine application of well-known methods
• Only incremental advancement of science
• Novelty and significance not justified/evident
Formální
• Paper does not comply with
Instructions
• Incomplete coverage of literature
• Poor English
Nejčastější důvody zamítnutí článku a co dále?
http://www.universalrejection.org/
Pokud je můj článek zamítnut…
• Neztrácet hlavu/nepanikařit (není to v
životě naposledy, pravděpodobně ani prvně,
všem se to stává)
• Několik dní nedělat nic (uklidni se, pokus
se si to nebrat osobně)
• Snažit se pochopit důvody, které k
zamítnutí vedly
• Nejsme na začátku – máme v ruce
komentáře recenzentů – poučme se z
nich…
• Zvážit další postup:
- Má ten rukopis nějakou perspektivu vs.
nemám něco lepšího na práci? [END]
- Výrazně přepracovat (v každém případě)
- Zvážit přidání nových dat nebo naopak
vypuštění nepotřebných/kontroverzních
pasáží (lepší zaměření článku)
- Revidovat do stejného časopisu nebo
- Poslat do časopisu jiného, možná i
vhodnějšího
Pokud je můj článek zamítnut…
• Zaslání do jiného časopisu
• Může se ukázat, že potenciálně vhodnějšího pro danou tématiku:
Scope časopisu vs. problematika článku
Regionální záběr
Status/prestiž
Větší množství potenciálních čtenářů
• Pročíst instrukce pro autory, stáhnout šablonu
• Prostudovat jejich formát
• Začít znovu s čistým dokumentem, do něj vkládat s rozvahou jen co je potřeba
• Důkladně přepracovat, zapracovat poznámky z recenzí
• V cover letteru zmínit, v kterém časopise to zamítli a proč; vysvětlit jak jsme
přepracovali a proč zasíláme právě jim (?nebo taky to nepřiznat?)
Příprava revidovaného rukopisu
• Recenzent je (většinou) Tvůj přítel
• Recenzní řízení je potenciálně velká šance
se něco přiučit u mistrů
• Fundovaná, detailní a konstruktivní recenze
je penězi k nezaplacení!
• Důkladně prostudovat každou z recenzí (případně ji nechat nějakou chvíli uležet)
• Zohlednit maximum připomínek
• Pokud je to jen trochu možné, získat požadovaná doplňující data nebo spočítat
požadované modely
• Revidovat celý rukopis (ne jen kritizované pasáže) – aby text stále logicky plynul
• Kde nelze upravit, je potřeba pro to mít dobrý důvod (a ten napsat do dopisu redakci –
viz dále)
• Připravit detailní dopis Editorovi (Rebuttal), v něm: bod po bodu probereme
jednotlivé recenzní přípomínky; uvedeme změny provedené v rukopise; zdůvodníme
zdvořile, věcně a vědecky správně připomínky co jsme neakceptovali; buďme
přesvědčiví; braňme svou pozici/svůj názor; nebuďme agresivní, nebo příliš submisivní
• Zapojte všechny spoluautory (musí minimálně dostat recenze, rebuttal a schválit
finální verzi rukopisu), dodržujte termíny revize
• Nezapomeňte v článku i rebuttalu poděkovat všem včetně anonymních recenzentů
(i těm, jejichž recenze nebyly úplně přínosné nebo s kterými jsme nesouhlasili!)
Pokud je můj článek přijat…
• Buďte rádi, stálo Vás to hodně úsilí a času
• Neztrácet hlavu/nepanikařit (není to v životě
naposledy, pravděpodobně ani prvně, všem se to stává…
příště to může dopadnout jinak )
• Uložte si Accepted Manuscript (AM). Můžete ho často
poslat na webové úložiště (repository), pokud časopis
povoluje green OA
• Jiné časopisy umožňují dokonce zveřejnit Version of
Record (VoR), tedy kompletní článek jak je publikován po
revizích a DTP fázi, někdy po určité době (embargo period)
• Nebo aspoň Author‘s Original (AO)/Preprint – článek jak
je odeslán na recenze
• Buďte v kontaktu s produkcí (Production Editor), čeká vás
sazba a korektury
• Na všechny jejich požadavky odpovídejte promptně a
ochotně
• Nebojte se ptát, pokud něco není jasné (máte společný
zájem: publikovat co nejdřív, bez chyb a v co nejlepší
technické kvalitě)
Pokud je můj článek vyšel tiskem…
V okamžiku, kdy článek vyjde, maximalizujte jeho impakt
na vědeckou komunitu:
• Používejte sociální média (Twitter, Facebook,
ResearchGate, LinkedIn),
• Posílejte linky na webové diskuzní skupiny
• Updatujte svůj blog, osobní stránku
• Nechte vytisknout titulku ke zvěčnění na tabuli cti a slávy
Geografického ústavu
• Připravte žádost na publikační stipendium ze Specifického
výzkumu
• Vyplňte citaci a vložte článek do ISu
• [kontaktujte Váš PR RMU a snažte se výstup medializovat
tradičně – noviny, MUNI.cz]
• Moc se za získané peníze ze SV neopijte, brzy budete
muset pracovat na dalším 