Extrémní mikrostanoviště RNDr. Martin Culek, Ph.D. Význam extrémních mikrostanovišť •Biodiverzita v jakékoliv krajině není rovnoměrně rozložena •Často se řada druhů nachází na relativně malém prostoru a v širokém okolí již nikoliv. •Příčina: 1. jde o zbytek rozsáhlých populací destruovaných vlivem člověka – to neřešíme • 2. druhy se vyskytují na malé lokalitě, protože jen zde jsou pro ni příznivé přírodní podmínky – o tom je tato přednáška •Jde o to uvědomit si tato mikrostanoviště a často i potřebu jejich ochrany. Mikrostanoviště souvisí s: •Geodiverzitou: •1) maloplošným výskytem chemicky či fyzikálně extrémních hornin - např. hadce, vápence + zříceniny hradů, písková duna, křemence, rašeliny, slaniska … •2) extrémními (výjimečnými) tvary georeliéfu - vysoké skály, ústí jeskyní, otevřené propasti, hluboké skalní trhliny, podzemní prostory, rokle či strže, lidské stavby … •Hydrodiverzitou: •1) maloplošné vodní útvary v krajině obvykle vzácné: studánky a pramenné stružky, vyvěračky, vodopády a peřeje, hluboké tůně … ale i laviny, lavinové dráhy a akumulace •2) vodní útvary fyzikálně či chemicky velmi odlišné od ostatních vod: krasové vyvěračky (přesycení hydroxidem vápenatým), minerální prameny (chemismus a/nebo teplota), vysýchavé slané tůně, rašelinná jezírka …. • Klimadiverzitou: •1) odlišné teploty - teplý/studený vzduch vystupující ze skalních trhlin, jeskyní, extrémní inverzní polohy – dna otevřených propastí, závrtů, stinná úpatí skal, balvaniště, jižně a severně orientované stěny a srázy •2) odlišné vlhkostí – souvisí částečně s předchozím + místa s dlouhým výskytem sněhu – i vliv na teplotu (zkrácení veget. období). Výsušné plochy skal. •3) odlišné silnými větry – vrcholy hor (vrcholový fenomén) •4) odlišné nedostatkem světla – viz skalní trhliny, propasti, jeskyně, severní úpatí skal …. •Výjimečnými biotickými útvary: husté keře nad hranicí lesa, padlé kmeny, akumulace naplaveného biologického materiálu … •Samozřejmě se tyto složky vzájemně podmiňují, např. skály či jeskyně ovlivňuji klimadiverzitu i hydrodiverzitu. Horní hranice lesa bývá proti stinnému lesu bioticky pestrá a též pohledově atraktivní (parková krajina). V ČR pochopitelně velmi vzácné, podobné mikrostanovištím. Hranice stoupá směrem k jihu, k východu a směrem dovnitř hor. Horní hranice lesa ve střední Evropě (nejvyšší vrcholy a přibližné nadmořské výšky hranice): •Harz (Brocken 1142 m) 1050 m •Záp. Krkonoše (Vys. Kolo 1509 m) 1250 m •Vých. Krkonoše (Sněžka 1603 m) 1340 m •Jeseníky (Praděd 1491 m) 1350 m •Šumava SZ (Velký Javor 1457 m) 1420 m •Šumava JV (Plechý 1378 m) nad 1500 m •Vysoké Tatry (Gerlach 2655 m) 1400 s.svah -1600 m již.svah •Severní Alpy (2500 m) 1600 m •Centrální Alpy (Engaden)(4000 m) 2250 m (horská kontin.) •Jižní Alpy (3000 m) – 2000 m* 7. Vegetační stupeň – horní hranice lesa – mozaika lesa a bezlesí, časté skály neporostlé lesem TMP22 • PA214558y Vrcholový fenomén + Anemoorografický systém Z Keprníku k Pradědu • Vrch_fenomén Tentýž pohled v létě –holá Červená hora • P1060167xx Z Pradědu k Červené hoře (jen 1333 m!) a Keprníku (1423 m) • P1060165aaa Důsledek anemo-orografického systému – závěje, laviny. Červená hora. Polykormony smrku nad hranicí lesa - Keprník • PA214523 • PA214546 Uvnitř smrkových polykormonů nad hranicí lesa vznikají podmínky pro růst lesních druhů (stín) – sedmikvítek evropský • PA214520 Trientalis europaea Smrky zničené velkou vrstvou sněhu • b_34 • P7083453a V závětří kleče roste vysoko nad hranicí lesa smrk a je bohaté bylinné patro – teplo v závětří, akumulace živin • P1011015 Vítr - Sněhová pole vzniká pestrá mozaika stanovišť – v létě je však těžce zjistitelná. Heilegenblutt, 7.4. vrchol ca 2800 m • P1011043 Na hřbítcích beze sněhu roste koniklec bílý alpský • P1011041 • P7093565x Větrem vyvátá deprese na hřbetu hory umožňuje existenci skalních druhů – Schnneberg u Vídně • P7083495ax Extrémně výsušné podmínky na hraně drnu umožňují existenci suchomilných druhů • P7083497x Větrem obnažovaný skalní povrch na travnatém hřbetu Korutany 2500 m. Extrémně vyfoukávaná místa: Polštářová vegetace – mydlice nejmenší, vítr odstraňuje půdu konkurenci • Mydlice nejmenší • Alpy_mydlice_sítina A v mydlici vzniká půda pro další rostliny Plazivá vrba Salix serphyllifolia je vysoká do 1,5 cm, roste jen tam, kde nemůže růst jiná vegetace – vítr na skalnatých hřbetech (Korutanské Alpy, 2700 m) • P7044234 Korutanské Alpy – sněhová pole – jedině v jejich okolí je dost vody po celý rok • P7044229 • sněh A sněhová pole způsobují hnití kosodřeviny, čímž se uvolní místo pro vzácné byliny Mikrostanoviště u závěje – zpoždění fenofází, jiné druhy • sněh • Gnaphalium supinum Např. protěž nízká 7.-8. Vegetační stupeň - lavina Moheln50 Laviny obnažují živné žilné horniny na svazích ledovcový kar Velká sněžná jáma v Krkonoších - Bohatá vegetace – vliv dostatku vody, akumulace živin i semen větrem Moheln53 finsteraahorn Finsterahorn ve Švýcarsku. Na vyhřátém skalním hřbítku téměř na vrcholu je nejvyšší lokalita pryskyřníku ledovcového v Evropě To je on: pryskyřník ledovcový • P7044235 • P7073417x Vliv malého modřínu na výskyt borůvčí – zachycuje horizontální srážky - silnější promyv půd •Akumulace živin v kleči a omezení větru vede k výskytu vyšších bylin P7083528ax 9. Vegetační stupeň - Krkonoše Moheln48 Moheln48 • PA214510 Na thufurech jako na jediném místě na Keprníku roste horská sítina trojklanná (vypadá zde jako větší hnědší tráva) • PA214517 PA214518a A na skalkách a balvanech roste šicha černá • zlinsko_36 Vrcholový fenomén II – V. Javořina – námrazou prolámaný les má více světla i vody v půdě – bohaté bylinné patro Žďárské vrchy, Krátká, 720 m –poškození bříz námrazou a větrem – náznak vrcholového fenoménu v nižších polohách • PB164764x Jeřáb – Blatiny, 740 m PB164762x Blatiny – vrch Teplá, 780 m – umělé mikrostanoviště – mez z vysbíraného kamení – výskyt květin i borůvčí, záleží na orientaci ke Slunci a větru • PB164786 Jižní Indický oc., ostr. Amsterdam, 37º j.š. – dřeviny rostou jen v roklích kvůli extrémním větrům • Dřeviny v rokli_Ostrov Amsterdam Rašeliniště: 8. vegetační stupeň – Úpská rašelina, aneb není kleč jako kleč Moheln57 Rašeliniště (vrchoviště) – Úpská rašelina • rašel_Upa Rašeliniště: 7. Vegetační stupeň – zde větší biodiverzita – i lesní druhy Moheln51 7. v.s.: Závěrečné stadium rašeliniště Šumava – Horská Kvilda – zde je již sucho, ale organozem neúrodná a neudrží těžké stromy – jsou tedy druhy světlomilné. Je kleč kosodřevina TMP38 Rašeliniště: 6. v.s. Chalupská slať – Šumava. Rašeliniště uprostřed lesů a luk – zde výskyt již břízy pýřité, suchopýru pochvatého i rosnatky TMP39 Rašeli-niště: 4.-5.v.s. Červené blato. Cervene_blato • P6270861 Rosnatka okrouhlolistá na rašeliništích u Dářka • P6270854ax Hadce - Mohleno • Mohelno_zariznuty_meandr • P5290540a Hadce u Českého Krumlova – výskyt kapradiny sleziníku hadcového • P5290539a Podmrvka hadcová – také jen na hadcích podmrvka (šupinatka) hadcová Budislav_vřes Pískovce a písky – extrémně kyselé – výskyt borovic a vřesu – ale jen na skalách. Toulovcovy maštale, Budislav • Pim0022 Stěna staré pískovny v Oleksovicích – jediná šance pro břehule na velké oblasti Znojemska Vegetace pískových dun – Baltské moře – třtina křovištní – zde je správně • duna-psamofyty • váté písky_Vlkov Písková duna u Vlkova na Třeboňsku – je třeba narušovat povrch, jinak v našich podmínkách zaroste vysokou trávou a lesem • Váté písky_NPP Váté písky u Rohatce – jedinečná pískomilná teplomilná vegetace v ČR • Váté písky_2 • 0P9070138 Kavyl písečný Kavyl písečný_chmýr Kavyl písečný (Stipa dasyphyla) Trávnička Vápence – u nás často charakteru mikrostanovišť (Květnice u Tišnova) – kvetoucí dříny • P4163745 • 5 Martinka na Pálavě • hilltoping_Pálava Děvín – severní srázy skal hostí druhy středních poloh, jižní svahy submediteránní • 0PA200557 Na zříceninách hradů v oblastech kyselých hornin jsou podmínky pro vápnomilnou biotu vč. měkkýšů. Hrad Obřany • 0PA200545 Růženin lom – vznik jezírek se silně vápnitou vodou – vzácné v ČR, chráněné orchideje • foto_06 P1010992 Skály – přirozené lokality borovice a skalních druhů (tařice) 07VrcholDratniku album_09 Jediná borovici v širém okolí na vrcholu Drátniček • Pekárna_perm Permské skály u Ivančic – vlhké rokliny a suché skalní stepi • jeřáb ptačí_skála Světlomilný jeřáb hardeský na skalách v Podyjí • 13_Hyncsk_zpredu Hynčicovy skály u Viničných Šumic – ojedinělá lokalita petrofytů • 10_Hynsk_netresk Jako třeba netřesků výběžkatých • P1011106a Len rakouský na výchozech kulmu u Šlapanic • P7032164 Kontrast ozářených a stinných skalních stěn na permu u Vev. Bitýšky •Skála poskytuje řadu kontrastních mikrostanovišť na vzdálenost několika dm. Drátničky, Žďárské vrchy 14DratnikFoliace • P5160201a Petrofyt tolita lékařská na skalce v NP Podyjí • P5150152a Mozaika mikrostanovišť v závislosti na hloubce půdy. Havraníky Antro-pogenní „skály“ – také zvyšují biodiverzitu Dívčí hrad P5290459a • foto_08 Mikroklimatické vlivy v inverzích – Vranov u Brna • P5300585a Mezi balvany a pod nimi se drží studený vzduch do léta – umožňuje výskyt smrku ve středních polohách a chladnomilných pavouků. Kluk u Čes. Krumlova • P3033602 K jihu orientovaný svah vede k rychlému vytátí sněhové pokrývky, takže půda je pak pod silným vlivem výkyvů teplot na rozdíl od okolí, je tak napodobeno kontinentální klima, což dokumentuje výskyt kontinentálního lnu žlutého. Šiberná u České • Pim0028 Cortusa%20matthiolii Na dně Macochy v extrémní teplotní inverzi roste jako na jediném místě v ČR vysokohorská kruhatka Mathioliho – glaciální relikt Polostinné lokality vchodů jeskyní – Štramberk – velmi specifické i z hlediska hmyzu, mechů a kapradin • P7221335a Zonace jeskyní dle světla • Evropa_jeskyně_094 • Evropa_jeskyně_094 • P2242659x Křižák temnostní (Meta menardi) P3092741x • jelení jazyk Stínomilný jelení jazyk na dně Pustého žlebu, potřebuje zároveň vápenec • a VENTAROLY VE SVAZÍCH rozsedajících se vrcholů – České Středohoří a V zimě stoupá z trhlin teplý vzduch – umožňuje přežití druhů nesnášejících mrazy – na několika metrech čtverečních • P2100837 Podobné v okraji údolí u Letovic – na trhlinách vystupuje v zimě teplý vzduch • P2100838 … a třeba i koncem ledna může kvést bažanka vytrvalá • c Suťová pole v Českém Středohoří – drží chladný vzduch dlouho do léta – výskyt horských druhů pavouků • d Takto vypadá ústí ventaroly koncem května – stále s ledem. A to prý umožnilo na Milešovce přirozený výskyt smrku • Kleč u Plešného jezera Balvaniště v pórech drží chladný vzduch, což znevýhodňuje smrk a umožňuje existenci vysokohorské kleče v poloze pod 1000 m – moréna u Plešného jezera • P5140120a V Podyjí zase zde rostou světlomilné dřeviny – borovice, břízy • P5233259x • Malá Úpa_balvan Extrémní mikrostanoviště pro kapradinu – balvan v Malé Úpě • P5160187 EROZE A STRHÁVÁNÍ – akumulace listí a tedy živin - výskyt kopřivy. NP Podyjí • Sesuv_Stredohori Tzv. bílé stráně na slínovcích v Česk. Středohoří – výskyt druhů obnažených půd • Stremosicka_stran Třemošická stráň – vých. Čechy – podobná situace • P7241543a Vysoká biodiverzita suchomilných druhů na těšinitech ve vlhkém Podbeskydí – díky opakovanému přirozenému narušování drnu. • Karpaty_sesuv_X Voda – prameniště na sesuvech v B. Karpatech – mokřadní a vodní druhy uprostřed louky • P6270910x Vývrat stromu obnažil podzemní vodu a umožnil vyrůst rašeliníku – NPR Rašeliniště u Dářka •Jarní prameniště v Alpách – v létě lokality pro druhy vlhkých sutí. •To už zde ale voda neteče a tak není jasné proč zde jsou. P1011050 • 17b Prameniště mají teplotu vody i v zimě nad 0°C, takže mohou být zelená po celý rok • 13a Zvláštní niva na kyselých píscích – Hodonínsko – výskyt acidofytů • Peklo_prameniště Prameniště na úpatí skály v pískovcovém skalním městě – Bobří potok u České Lípy • P1011095 Krasová vyvěračka se stálou teplotou vody – u Býčí skály. Je ale patrná eutrofizace vody - řasy • P8151715x Mechy v nezamrzající vodě pod vývěrem Říčky • P8151718x • P7201161pp Vodní toky •Splavováním druhů vrchovin se v teplé nížině objevují netypické prvky •Ptačinec prostřední P7201165p • P9021869ax Štěrkové lavice toků umožňují existenci světlomilné bioty s krátkým životním cyklem (do další povodně) – Svratka pod Tišnovem • P9021866ax • 0P9080231 Textové pole: Morávka v Podbeskydí Morávka v Podbeskydí Zde židovník německý (Myricaria germanica)- jediná lokalita v ČR • židoviník_ myricariaherb židoviník_myricaria_detail1 •Téměř jen u mrtvých ramen řeky roste na jižní Moravě bledule letní – Křivé jezero P5130038a • 09a2 Slanisko u Nesytu • 0P9070107 0P9070118 Hvězdnice slanistá a jitrocel přímořský • P7133742a Slaniska u Neziderského jezera – zde dosud se slanorožcem P7133749ax • Cerne_jezero Ledovcové Černé jezero – jediná lokalita vodní kapradiny šídlatky jezerní v ČR • Sidlatka_jezerni Bioticky podmíněná mikrostanoviště – ekoton lesa, Jinačovice • P5023768 • P5023767 S výskytem atraktivního pryšce mnohobarvého U Lelekovic zase s třešní křovitou • P6240705a • P6270802x Smrk roste na rašelinných půdách u Dářka. Kořeny se zvedá z podzemní vody, aby mohly kořeny dýchat – při tom vytvoří kolem sebe stanoviště relativně suché, kde kvete sedmikvítek •V klimaxových smrčinách může smrk zmladit jen na narušených půdách nebo starých kmenech P5300624 • PC260759 Dendrotelmy – jezírka v kmenech – lokality miniaturních organismů •Vlnami a větrem omyté kořenové baly ostřice poskytují stanoviště světlomilným relativně suchomilným druhům •Velké Dářko P6270783 • P5043070x V podhorském lužním lese by mokrýš střídavolistý trpěl nedostatkem světla od vyšších bylin. Roste tedy na padlém stromu, což umožňuje nasávání vody dřevem P5043072ax Dachstein_pod vodopádem Středoevropské „epifyty“ – v lesích u vodopádů, kde je vzduch velmi vlhký, takže rostliny neztrácejí vodu. Nejde samozřejmě o pravé epifyty, ale lesní druh šťavel kyselý • P4132833ax Řeka Oslava naplavila tuto kládu na stojící vrbu a na tomto útvaru našla stanoviště připlavená suchomilná teplomilná rostlina rozchodník největší. Samozřejmě jen dočasně. Hranická propast: - 289,5 m dosažená hl. jezírka >300 m, kyselka 17ºC • Hranická_řez •Netopýr velký – jediná popul. rozmnožující se v létě v jesk. na sever od Alp •Drabčík Atheta spelaea •Štírek Chthonius heterodactylus •Bakteriální „Soplíky“ • Hranická_potápěč • Hranická_kužely • PB252236x Nitrofilní vegetace na stávaništi stád muflonů, kteří přispěli také ke vzniku světliny • P7083516x Spárkatá zvěř ráda zalehává na terénních hranách a vrcholech, kde také intenzivně spásá a pak intenzivně „nitrifikuje“. Kamzík na Schneebergu jižně od Vídně • P7083519ax To je ono ... ! • PA214541x Podobně dopadají jelení říjiště u horní hranice lesa. Keprník • PA214595 • P7231447 No a na závěr: Zvláštní biotická stanoviště samozřejmě vytváří člověk i záměrně. Ve skanzenu v Rožnově p.R. pěstují obilí archaickým způsobem, aby v poli mohly růst i nyní vymizelé plevely, např. koukol.