Thomas Hunt Morgan (1866-1945) Její Veličenstvo královna Octomilka 0,1 mm Drosophila melanogaster : životní cyklus dospělec metamorfóza oplozené vajíčko rýhování gastrulace vylíhnutí 3. 2. 1.larvy 1.- 3. instaru kukla minut po oplození hodin po oplození dny 6 Chromosomy Drosophila • 3 páry autosomů • samečci a samičky se liší v pohlavních chromosomech – samečci XY – samičky XX geny maternální velkých mezer párového pravidla polarity segmentů Indiduální vývin octomilky je kaskádou řízenou maternálními a zygotickými geny fúzí parentálních gamet vzniká diploidní zygota 9 cyklů dělení jader vytváří mnohojaderné cyncytium jádra migrují k povrchu vajíčka – jaderný blastoderm jádra migrují k povrchu vajíčka – jaderný blastoderm pólové buňky tvoří posteriorní pól 4 další cykly dělení jader u buněčného povrchu zárodečné buňky tvorba jednobuněčné vrstvy – buněčný blastoderm Vývoj drosofily • srovnání larvální a adultní segmentace • plán těla zahrnuje hlavovou oblast, hrudní články a zadečkové – prothorax (T1) má jen nohy – mesothorax (T2) má nohy a křídla – metathorax (T3) má nohy a kyvadélka Specifikace hlavní tělní osy • anterior-posteriorní polarita • geny s maternálním účinkem • geny velkých mezer • geny párového pravidla • geny polarity segmentů • homeotické geney A P Geny s maternálním účinkem • translace mRNA bicoid a nanos po fertilizaci • gradient proteinu Bicoid aktivuje více transkripci genu hunchback v anterioru • současně protein Bicoid inhibuje translaci caudal mRNA. • gradient proteinu Nanos v posterioru inhibuje translaci mRNA Hunchback, zatímco protein Caudal se tvoří v posterioru • proteiny Bicoid a Hunchback aktivují geny odpovědné za specifikaci anteriorní části těla • protein Caudal aktivuje geny odpovědné za posteriorní vývin • nesegmentované anteriorní a posteriorní póly jsou regulovány aktivací proteinu Torso v anterior- a posterior-pólech Embrya drosofily mají anteriorně-posteriorní a dorzo-ventrální osy, které jsou založeny prezygoticky maternálními genovými produkty. Distribuce maternální mRNA genu bicoid ve vajíčku a proteinu bicoid po fertilizaci 0,1 mm jedna kopie genu bicoid šest kopií genu bicoid anterior - posterior anterior - posterior koncentrace bicoid koncentrace bicoid prahová hodnota prahová hodnota Hladina maternálního proteinu bicoid řídí expresi zygotického genu hunchback zvýšený počet funkčních maternálních kopií genu bicoid vede ke zvýšení koncentrace proteinu ve vajíčku i rozšíření účinku směrem k posterioru A P vajíčko wt normální larva mutant vajíčko mutantní larva bicoid bicoid vajíčko wt vajíčko bicoid částečný anteriorní vývoj vajíčko wt vajíčko bicoid protein bicoid protein bicoid články hlava články hrudi hrudi Úloha produktu maternálního genu bicoid rozhoduje o tvorbě anteriorních struktur embrya drosofily Transplantace pólové cytoplasmy může indukovat tvorbu zárodečné linie … primordiální zárodečné buňky jsou prvními odlišnými, na posteriorním konci … u drosofily, hlístice (granule P) a žab ink ellow ellow reen cytoplasma posterioru oplozeného vajíčka přenesena do anterioru jiného anteriorní buňky (s pólovou plasmou) přeneseny do jiného posterioru moucha G vytváří zárodečné buňky s genotypem G a Y migrace do gonád syncycium celularizace hunchback nanos hunchback nanos anterior posterior anterior posterior distribuce maternální mRNA distribuce proteinu Maternální podstata A – P gradientu proteinu hunchback - po fertilizaci je nanos mRNA translatována a protein brání translaci hunchback mRNA v posterioru Gradient maternální bicoid RNA v oocytu drosofily spouští transkripci zygotického genu velkých mezer Exprese zygotického genu hunchback je řízena maternálním proteinem bicoid chimérický reportérový gen hunchback normální promotor „částečný“ promotor delece promotoru promotor genu hunchback má vazebné místo k proteinu bicoid řez syncytiálním blastodermem žloutková cytoplasma D D V V V protein Dorsal v cytoplasmě jádra receptorový protein Toll je aktivován ventrálně koncentrace proteinu Dorsal v jádrech protein Dorsal v jádře aktivace receptoru Toll na ventrální straně maternálně získaným ligandem receptorový protein Toll ligand ( Spaetzle ) Dorso-ventrální orientace embrya je určována maternálním faktorem kaskáda vede od ventrální posttranslační úpravy maternálního proteinu Spaetzle uloženého v membráně membrána SPAETZLE TOLL DORSAL Diferenciace dorzo-ventrální osy embrya octomilky. Příčný řez ukazuje interakci mezi membránovým receptorovým proteinem Toll a proteinem spaetzle, která indukuje diferenciaci podél dorzo-ventrální osy. Ke tvorbě interagujícího polypeptidu dochází v prostoru mezi plazmatickou membránou a žloutkovou membránou na ventrální straně embrya. Krok 1: Receptorový protein Toll je uniformně distribuován na povrchu plazmatické membrány embrya. Protein spaetzle se nachází v prostoru mezi žloutkovou a plazmatickou membránou. Krok 2: Proteáza easter štěpí protein spaetzle a vytváří tak aktivní polypetid spaetzle. Krok 3: Aktivní polypeptid spaetzle interaguje s receptorovým proteinem Toll. Krok 4: Aktivní polypeptidový komplex Toll/spaetzle vpouští protein dorsal do jader (indikováno oranžově) na ventrální straně embrya (tmavočerveně). Vývojová kaskáda tvorby tělního plánu drosofily, SEGMENTAČNÍ GENY : geny velkých mezer geny párového účinku geny orientace tělních článků Segmentační geny (zygotické) • vývojové určení buněk nastává ve dvou stádiích : – specifikace – osud buňky je určován vnějšími vlivy, specifikace buněčného osudu je flexibilní a může být měněna signály z jiných buněk – determinace – buňka se nakonec podrobuje přechodu (transition) z „volného určení“ (loose commitment) na „konečný osud“ (fixed determination) • tranzice ze specifikace na determinaci je u drozofily zprostředkována segmentačními geny • tyto geny dělí embryo na opakující se sérii segmentů podél A-P osy • segmentační geny rozdělí embryo na 14 parasegmentů Geny velkých mezer (gap genes) • gradienty maternálních transkripčních faktorů Bicoid, Caudal a Hunchback regulují transcripci genů „gap“ • vysoká hladina proteinu Hunchback indukuje expresi genů Giant, zatímco inhibuje transkripci Knirps • transkript Kruppel se objeví v oblasti, kde klesá Hunchback • exprese genů Giant je také regulována posteriorně produktem genu Caudal 0,1 mm Proužkované embryo - parasegmenty (před celularizací) jsou určovány expresí „sudě-skákajících“ a „liše-skákajích“ párových genů even-skipped fushi tarazu • Geny párového pravidla jsou exprimovány v průběhu 13. buněčného dělení, dělí embryo na 15 částí. Jeden vertikální proužek jader exprimuje „párový“ gen, další nikoli, následující opět ano. • Je známo 8 genů párového pravidla. Ne všechna jádra exprimují stejné „párové“ geny. Uvnitř každého parasegmentu každá řada jader má svůj „pattern“ exprese „párových“ genů. • „Pattern“ exprese „párových“ genů je určován distribucí produktů genů velkých mezer. Geny párového účinku : eve ftz eve ftz en wg en wg en wg en Časově-místní souslednost exprese segmentačních genů v embryu : geny párového účinku geny polarity segmentů eve = even skipped en = engrailed ftz = fushi tarazu wg = wingless hladiny proteinů kódované geny párového účinku A ….. P hladiny proteinů kódované geny polarity článků The Red Model, René Margitte (1935) William BatesonWilliam Bateson (1861-1926) MaterialsMaterials forfor thethe StudyStudy ofof VariationVariation (1894)(1894) … HOMEOSIS… HOMEOSIS isis aa particularparticular typetype of variationof variation,, in whichin which one member ofone member of aa repeatingrepeating series assumes features thatseries assumes features that areare normally associated withnormally associated with aa different numberdifferent number …… „přední“ komplex Antennapaedia „zadní“ komplex Bithorax Expresní domény homeotických genů podél předozadní osy embrya hlava hruď zadeček Chromosomální lokalizace homeotických genů Homeóza je výskyt správné struktury … Homeotická mutace je změna … Homeotický gen je odpovědný za … Homeobox je konzervativní úsek DNA … Homeodoména je část proteinu kódovaná … Ne všechny homeotické geny mají homeobox ! Ne všechny homeoboxové geny mohou způsobovat homeózu ! Homeotické geny (proteiny) jsou definovány strukturou či funkcí … Edward Lewis (1963) : pravidlo spacio-temporální kolinearity HOMEOTICKÉ GENY - jeden z klíčů specifikace embryo dospělec moucha myš Antennapedia Bithorax komplex komplex (anterior) (posterior) BITHORAX specifikuje třetí článek hrudi a zadeček: při ztrátě funkce – místo kyvadélek se tvoří druhý pár křídel ( more anterior phenotype ) Homeotické geny řídí anteriorně - posteriorní specifikaci těla : WT ztráta funkce genu C „více anteriorní“ fenotyp ektopická exprese genu B – „více posteriorní“ fenotyp ANTENNAPEDIA specifikuje mesothorax (T2): jeho ektopická „dominantní“ exprese vyvolává tvorbu nohou na hlavě ( more posterior phenotype ) Antennapedia wt mutant zadeček hruď hlava Bithorax Evoluce homeotických (selektorových) genů • vysoký stupeň podobnosti mezi geny skupin Antennapedia a Bithorax, duplikace • všechny obsahují homeobox, 180 bp • kódují 60-amino-kyselinovou homeodoménu, která se váže k DNA • příbuzné geny nalezeny i u všech jiných živočichů, člověka i rostlin gen Antennapedia protein Antennapedia homeodoména homeobox Strukturní organizace genu Antennapedia a jím kódovaného proteinu - vysoce konzervativní je zejména homeodoména, u všech eukaryot - homeobox má 180 nukleotidů, lokalizován v exonu 8 - homeodoména se nachází u karboxyterminálního konce moucha myšžába Model vazby homeodomény (transkripčního faktoru) na úsek DNA (obvykle promotor) I, II, III – alfa-šroubovice 1 – 60 aminokyseliny Proteiny POLYCOMB a TRITHORAX – klíčové regulátory struktury chromatinu a exprese (homeotických) genů Genetická asimilace homeotického fenotypu Bithorax – specifita normy reakce Conrad Waddington (1953) reakce embrya na éter – „křídlovité“ haltery - fenokopie dlouhodobá fenotypová selekce vede ke stabilizaci změny Model buněčné paměti: zárodečné terčky larva metamorfóza dospělec proximal distal jednotlivé vrstvy terčku mají odlišný vývojový i regenerační potenciál coxa femur tibia tarsal Vývojová mapa nožního terčku drosofily regenerace duplikace rovina řezu regenerace duplikace Imaginální terčky obsahují gradient vývojových schopností klesající od centra A směrem k periferii B Sériové transplantace (přenosy) buněk imaginálního terčku jako testovací systém ke studiu vývojového osudu a determinace larva extirpace a rozdělení genitálního terčku test determinace test determinace testy determinace sériové extirpace, rozdělení terčku a přenosy do dospělců Determinace demonstrována kultivací zárodečných terčků larva terček metamorfóza část terčku přenesena do abdominální dutiny zbytek terčku přenesen do jiné larvy struktury těla dospělce se vyvíjejí z terčků buňky terčku proliferují uvnitř těla, sériové transplantace vzorek terčku implantován do jiné larvy stejné struktury těla jako z původního terčku TRANSDETERMINACE je unikátním případem ztráty buněčné (vývojové) paměti vlivem mnohočetného (ektopického) přenosu zárodečného terčku možné případy změn : křídla genitál tykadla oči kyvadélkahruď ústní ústroje nohy Gen eyeless • Mutantní mušky nevytvářejí oči. • Wild-type gen eyeless kóduje homeodoménový transcripční faktor, který aktivuje dráhu zahrnující tisíce genů. HOMOLOGNÍ GENY PRO ANALOGICKÉ ZNAKY ?! myší gen Pax 6 dává signál mouše ke tvorbě složeného oka na tykadle Eyeless : homolog myšího genu Pax je odpovědný za tvorbu oka – monofyletický původ složených očí hmyzu a jednoduchého oka savců tvorba ektopických očí u transgenní mouchy Savčí homology genu eyeless • Myší homolog genu eyeless, Pax6, pokud je přenesen do octomilky, vytváří přídatné oči. • U myši vedou mutace homologa genu eyeless k reduci velikosti očí. • Mutace homologního genu u člověka způsobují aniridii (chybění duhovky). Buněčná diferenciace oka drozofily - složené oko se tvoří z imaginálního disku, celkem 800 facet, každá sestává z 20 buněk - 8 fotoreceptorových neuronů (R1-R8) Determinace fotoreceptoru R7 facety složeného oka octomilky. (a) Uspořádání osmi fotoreceptorů (R1 - R8) a čtyř čípkových buněk (C) ve facetě. (b) Signalizace mezi diferencovanou buňkou R8 a předpokládanou buňkou R7. Protein BOSS (kódovaný bride of sevenless) buňky R8 je ligandem pro receptorový protein sevenless (SEV) na povrchu buňky R7. Aktivace tohoto receptoru zahajuje signální kaskádu uvnitř buňky R7, čímž ji indukuje k diferenciaci. Determinace fotoreceptoru R7 • Buňka R7 syntetizuje membránový receptor, zvaný sevenless (SEV). • Buňka R8 exprimuje ligand pro receptor sevenless, zvaný bride of sevenless (BOSS). • Kontakt mezi buňkami R7 and R8 je nutný k tomu, aby protein bride of sevenless interagoval (a aktivoval) receptor sevenless. To aktivuje kaskádu změn v buňce R7. • Taková determinace osudu nediferencované buňky signálem z diferencované buňky se nazývá indukce. Drosofila nemá pohlavní hormony: bilaterální gyandromorfie samčí XO část: bílé oko, miniaturní křídlo samičí XX část: heterozygotní pro oba markery (ztráta jednoho chromosomu X-wt při prvním mitotickém dělení) Zjišťování poměru X:A pomocí numerátorových a denominátorových elementů u octomilky. Tento poměr je určován interakcemi mezi proteinovými produkty těchto genů. Krok 1: Numerátorové proteiny jsou tvořeny X-vázanými geny; denominátorové proteiny jsou produktem autozomálních genů. Krok 2: Denominátorové proteiny antagonizují s numerátorovými proteiny. V embryích XX jsou numerátorové proteiny v přebytku a tudíž schopné aktivity. V embryích XY nejsou numerátorové proteiny v přebytku a tudíž nemohou být aktivní. Krok 3: V embryích XX je přebytek numerátorových proteinů, které se kombinují s maternálně poskytnutými proteiny, k aktivaci transkripce genu Sex-lethal (Sxl). V embryích XY je nedostatek numerátorových proteinů, což brání v aktivaci genu Sxl. čitatel numerator --------------- = --------------- jmenovatel denominator POHLAVNÍ DETERMINACE U OCTOMILKY Pohlavně specifická exprese genu Sex-lethal (Sxl) u octomilky. Ačkoli je tento gen transkribován jak v embryích XX tak i v embryích XY, alternativní sestřih této RNA omezuje syntézu proteinu SXL pouze na embrya XX, ze kterých se vyvinou samičky. Nepřítomnost proteinu SXL v embryích XY vede k vývoji samečka. Krok 1: Transkripce: V embryích XX molekulární signál založený na poměru X:A iniciuje transkripci genu Sxl z promotoru PE. Později je transkripce započata z promotoru PM v embryích XX i XY. Krok 2: Sestřih: V embryích XX jsou transkripty Sxl sestřihovány tak, aby obsahovaly všechny exony s výjimkou exonu 3. V embryích XY jsou Sxl transkripty sestřihovány, aby zahrnovaly všechny exony včetně exonu 3. Krok 3: Translace: V embryích XX je Sxl mRNA translatována v polypeptid (SXL), který reguluje sestřih, včetně sestřihu transkriptů Sxl. V embryích XY brání stop kodon v exonu 3 řádné translaci Sxl RNA ve funkční polypeptid. Regulace pohlavní determinace u octomilky řízená genem Sex-lethal (Sxl). Gen Sxl reguluje expresi genu transformer (tra), který dále reguluje expresi genu doublesex (dsx). Gen transformer2 (tra2) se také podílí na regulaci dsx. Značky + a – naznačují přítomnosti či absenci různých proteinů. Krok 1: Alternativní sestřih Sxl RNA tvoří protein SXL v embryiích XX, nikoli v embryích XY. Krok 2: Protein SXL reguluje sestřih Sxl a tra RNA. Krok 3: Alternativní sestřih tra RNA vede ke tvorbě proteinu TRA v embryích XX, nikoli v embryích XY. Krok 4: Proteiny TRA a TRA2 regulují sestřih dsx RNA. Krok 5: Alternativní sestřih dsx RNA vede ke tvorbě dvou odlišných proteinů – u každého pohlaví jiného. Krok 6: Proteiny DSX řídí somatický pohlavní vývoj. Fruitless (fru) • Samečci homozygotní pro mutaci fru jsou přitahování jinými samečky. • Gen fru kóduje transkripční faktor, který reguluje geny samčího pohlavního chování. • Kandidátní gen pro homosexualitu? KOMPENZACE DÁVKY GENŮ VÁZANÝCH NA CHROMOZOM X - Caenorhabditis - Drosophila - savci Drosophila melanogaster Hermann Joseph “H.J.” Muller (1930): paradox funkce genů vázaných na chromozom X u drosophily, hladina X-produktů je stejná u samiček XX jako u samečků XY – KOMPENZACE DÁVKY GENŮ zdvojením intenzity X u samečků, odpovědná skupina genů MSL – male specific lethal complex, váže se na X u samečka, koreluje se specifickou acetylací H4K16. samička XX sameček XY Analýza funkce hypomorfní X-mutace white odpovídající za tvorbu červeného pigmentu oka: Intenzita barvy je úměrná genové expresi, samičky se dvěma X však mají stejnou barvu oka jako samečci XY. Experimentální kontrolní konstrukt (bez vazby na X): MSL – male specific lethal complex, váže se na X u samečka, koreluje se specifickou acetylací H4K16: vede k neutralizaci pozitivního náboje H4 a tedy k oslabení represivní internukleosomální struktury Komponenty MSL vedou k acetylaci histonu H4 a rozvolnění nukleosomů (včetně fosforylace H3) - funkce zesilovače transkripce X-genů u samečka Regulace kompenzace genové dávky začíná – stejně jako pohlavní determinace u měření poměru počtu X-chromozomů a sad autozomů Sex lethal Sxl kóduje female specific RNAvazebný protein, který reguluje sestřih mRNA. - protein SXL brání expresi genu male sex lethal Při X/A = 0,5 je správný sestřih Sxl mRNA znemožněn, - gen msl je aktivní a vede k nastartování dávkové kompenzace Gen Sex lethal je kódován X-chromozomem a je pozitivně regulován transkripčními faktory kódovanými X. Protein SXL pozitivně reguluje sestřih své vlastní mRNA. Sxl počíná samičí diferenciaci specifickou regulací sestřihu genu transformer (tra). Tra (plus Tra2) řídí female-specific sestřih primárního transkriptu genu doublesex (dsx), který potlačuje malespecific realizer geny numerátor/ denominátor Gen roX je centrem aktivace jediného chromozomu X u samečků drosofily (podobně jako X-vázaný gen Xist u savců – kde však jde o inaktivační centrum) Gen roX prostřednictvím svých mRNA atrahuje MLS (male specific lethal) komplex, ten se šíří po chromozomu X a více ho aktivuje. Translokace roX lokusu na autozom přitahuje MLS komplex (a aktivuje) jeho geny. Drosophila: poziční efekt (PEV) PEV efekt : Lokus white je standardně umístěn v euchromatinu, po inverzi pouze 25kb od pericentromerického heterochromatinu (Muller 1930), odtud se šíří restrukturace a umlčování euchromatinu. Ztráta umlčení v některých buňkách oka v procesu diferenciace vede k variegovanému fenotypu. euchromatin heterochromatin excize a inverze po X-ozáření U much vykazujících PEV lze izolovat sekundární mutace, které buď suprimují fenotyp (Su(var) = ztráta umlčení, či zesilují fenotyp (E(var) = zvyšují umlčování. červené oko (WT) mozaikové oko mozaikové oko červené oko (jako WT) bílé oko enhancer suppressor Účinek modifikátorů na variegaci projevu mutace white je dávkově závislý Modifikátory (~30) jsou strukturní proteiny heterochromatinu. mozaikový fenotyp se projeví, pokud jsou přítomny dvě kopie wt-modifikátorového genu přítomnost tří wt-kopií modifikátorového genu vede k rozsáhlejší heterochromatinizaci a zvýšení umlčovacího účinku (bílé oko) přítomnost pouze jediné wt-kopie modifikátorového genu vede ke snížení tvorby heterochromatinu a vyšší expresi white genu (červené oko) euchromatin hetrochromatin Přechod euchromatického stavu na heterochromatický vyžaduje sérii změn v histonových modifikacích Aktivní geny jsou značeny H3K4metyl2 a metyl3, tato značka musí být odstraněna komplexem LSD1. V euchromatinu je H3K9 acetylován, tato značka je odstraněna histon deacetylázou HDAC1. Fosforylace H3S10 může interferovat s metylací H3K9; defosforylace nastává účinkem fosfatázy směrované interakcí C-konce JIL-kinázy nukleosom Lyzin v pozici H3K9 musí být deacetylován. EPIGENETICKÁ DETERMINACE POHLAVÍ Sciara coprophilia, moucha smutnice XX/XO (specifická eliminace paternálního X, Metz 1938) samičí gamety + samčí gamety Am Xm Ap Xp Xp všechny Am Ap Xm Xp Xp zygoty samičky (X / A) samečci somatické buňky Am Ap Xm Xp Am Ap Xm zárodečné buňky Am Ap Xm Xp Am Ap Xm Xp (zde nastane nondisjunkce X chromozomů!) červec citroníkový Planococcus citri, Homoptera fakultativni heterochromatinizace paternálních chromosomů ( Uzi Nur 1990, Rochester ) PSEUDOARRHENOTOKIE selektivní umlčování či eliminace paternálních chromosomů bee worker Diploid queen XX larva queen standard nutrition royal jelly inhibition of DNA methylation Konstrukce transgenní drosofily dva plasmidy injikovány do oplozeného vajíčka defektní element P bez transpozázy pomocný element P s transpozázou, neschopen inserce