design-prez1.png
NĚKTERÉ PŘÍKLADY
K ZPŮSOBŮM POHŘBÍVÁNÍ
V MLADŠÍ A POZDNÍ
DOBĚ KAMENNÉ

Jaromír Kovárník
katedra archeologie Filozofické fakulty
Univerzita Hradec Králové

design-prez1.png
•Pohřební ritus v pravěku je sonda do duchovního světa tehdejších lidí.
•Smrt člověka nutila ostatní/pozůstalé k přemýšlení.
•Smrt je filozofické téma.
•Pohřební ritus je doklad abstraktního myšlení.
•Nejstarší pohřeb neandertálce pochází z období před 80 000 lety (Shanidar).
•Jde o vyjádření vztahu (kladné ale výjimečně i negativní citové vazby) pozůstalých k zemřelému,
úcty k zemřelému (pieta).
•Pohřbení těla zemřelého do země (inhumace) nebo spálení těla zemřelého (kremace) je projev
odlišných názorů na smrt (posmrtný život), rozdílných pravidel v dílčích archeologických
kulturách.
•Samozřejmě, pohřbení těla je projev hygienických požadavků.

•

design-prez1.png
MLADŠÍ DOBA KAMENNÁ
NEOLIT
•Většina skeletů se nachází ve skrčené poloze (vysvětlována jako poloha v spánku, někdy jako
embryonální poloha).
•Většina skeletů se nachází uložena na levém boku hlavou k východu, někdy naopak k západu.
•Existují také výjimky.
•V starém neolitu v kultuře s lineární keramikou známe již pohřebiště a také hroby na sídlištích.
•Vyskytují se dokonce žárová pohřebiště.
•Obdobně je tomu ve středním a mladém neolitu.

design-prez1.png
•Nacházíme velmi bohatě vybavené hroby, hroby s průměrnou a hroby s chudou výbavou.
•Jde zřejmě o výraz hierarchizace v komunitách té doby.
•Nacházíme hromadné hroby jako důkazy VÁLEČNÝCH STŘETNUTÍ (Talheim v Německu, Schletz v Dolním
Rakousku).
•ŠLO SKUTEČNĚ O MÍRUMILOVNOU ROVNOSTÁŘSKOU PRVOBYTNĚ POSPOLNOU SPOLEČNOST?
•

design-prez1.png
POZDNÍ DOBA KAMENNÁ
ENEOLIT
•Pokračuje pohřbívání zemřelých ve skrčené poloze.
•Poprvé se objevují projevy sjednocení (unifikace) pohřebního ritu.
•Vyskytují se řádná pohřebiště v pohřebních areálech.
•Většinou byl používán kostrový způsob pohřbívání, méně často žárový ritus.
•Existují také výjimky.
•Kromě pohřebišť se nadále vyskytují také hroby na sídlištích.

design-prez1.png
•Poprvé se objevují projevy sjednocení (unifikace) pohřebního ritu s astronomickou orientací podle
genderové příslušnosti.
•Pokračuje pohřbívání zemřelých ve skrčené poloze.
•Většinou byl používán kostrový způsob pohřbívání, méně často žárový ritus.
•Vyskytují se řádná pohřebiště v pohřebních areálech.
•Kromě pohřebišť se nadále vyskytují také hroby na sídlištích a v sídlištních jámách.
•Nově se setkáváme s pohřby pod mohylami.

design-prez1.png
•KULTURA NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ (KNP)
•Ve starším stupni KNP byli zemřelí ukládáni do hrobu ve směru V – Z, v mladším stupni ve směru S –
J (uplatňovalo se zejména na území Čech).
•Na střední Moravě se užíval kostrový ritus ve starším stupni KNP I, zatímco žárový v mladším
stupni KNP II.
•KULTURA SE ŠŇŮROVOU KERAMIKOU
•Muži byli ukládáni ve skrčené poloze na pravém boku lebkou k západu (obličejem k jihu).
•Ženy byly v hrobech na levém boku lebkou k východu (obličejem k jihu).

design-prez1.png
•KULTURA ZVONCOVITÝCH POHÁRŮ
•Muži byli dáni do hrobů ve skrčené poloze na levém boku lebkou k severu (obličejem k východu).
•Ženy byly pohřbeny na pravém boku lebkou k jihu (obličejem k východu).
•Existují samozřejmě výjimky.
•V období eneolitu se již více vyskytují bohatě vybavené hroby společensky výše postavených osob a
skutečné hrobky někdy s „domem zemřelého“. Jde o doklady sociální diferenciace členů eneolitických
societ.
•

design-prez1.png
KULTURA S LINEÁRNÍ KERAMIKOU
(asi 5500-5100 př. n. l.)
STARÝ NEOLIT

design-prez1.png
Mapa pohřebišť kultury s lineární keramikou v západní části střední Evropy. Trojúhelník – kostrová
pohřebiště, čtverec – žárová pohřebiště, trojúhelník vepsaný do čtverce – birituální pohřebiště.

design-prez1.png
LEGENDA, pohřebiště kultury s lineární keramikou:
Belgie:
1 Elsloo (Holandsko), 2 Hollogne-aux-Pierres;
Francie:
3 Ensisheim, 4 Rixheim, 5 Wettolsheim, 6 Hoenheim-Souffelweyersheim, 7 Entzheim, 8 Quatzenheim, 9
Lingolsheim, 10 Marainville-sur-Madon, 11 Charmoy, 12 Chichery, 13 Vinneuf, 14 Dormans, 15
Champeueil, 16 Larzicourt, 17 Menneville;
Německo:
18 Witmar, 19 Niedermetz, 20 Butzbach, 21 Wiesbaden-Biebrich, 22 Flomborn, 23 Wachenheim +
Mannheim-Seckenheim, 24 Heidelberg-Schwetzingen, Fellbach-Öffingen, 26 Stuttgart-Mühlhausen, 27
Weiblingen, 28 Königschaffhausen, 29 Dillingen-Steinheim, 30 Mangolding, 31 Senkofen, 32
Aiterhofen-Ödmühle, 33 Stephansposching, 34 Essenbach-Ammerbreite, 35 Bruchstedt, 36 Sonderhausen,
37 Seehausen, 38 Rossleben, 39 Bischleben, 40 Arnstadt, 41 Naumburg, 42 Halle-Trotha, 43
Grossörner, 44 Dresden-Nickern, 45 Wandersleben, 46 Niederdorla;
Rakousko:
47 Rutzing, 48 Klein-Hadersdorf;
Česká republika:
49 Brno-Zábrdovice (omylem) – 50 Vedrovice-Zábrdovice;
Slovenská republika:
51 Mlynárce, 52 Nitra
Polsko:
53 Gibultowie

emřelí
design-prez1.png
Kralice na Hané, okr. Prostějov. Zemřelí byli uloženi zpravidla na levém boku hlavou k východu až
jihovýchodu. Hroby kultury s lineární keramikou mohly mít bohatou, nebo jen minimální výbavu,
případně postrádaly hrobovou výbavu (podle Šmíd  2008, obr.  1).

design-prez1.png
Kralice na Hané. Existoval kostrový, ale rovněž žárový ritus. Žárové hroby (69 ze 78 hrobů) kultury
s lineární keramikou byly uloženy v menších hrobových jamách. Obsahují kremaci a případnou
jednoduchou výbavu, nádobu, kamenné nástroje (podle Šmíd 2008, obr. 2).

design-prez1.png
Kralice na Hané. Soubor archeologických nálezů, kamenných broušených kopytovitých klínů, seker a
nádoba z žárových hrobů (podle Šmíd 2008, obr. 3).

design-prez1.png
Pohřebiště
kultury s lineární keramikou
k. ú. Vedrovice, okr. Znojmo,
s hroby s bohatou výbavou i bez výbavy

design-prez1.png
Vedrovice-Zábrdovice, okr. Znojmo. Plán ohrazeného sídliště  a severozápadně od něj pohřebiště
Vedrovice I „Široká u lesa“ a Vedrovice II „Za Dvorem“ na východním okraji (podle Ondruš 2002, obr.
2).

design-prez1.png
BOHATĚ VYBAVENÉ
HROBY
ŽEN

design-prez1.png
Hrob ženy (asi 30 r.) č. 86/80 s bohatší hrobovou výbavou (podle Ondruš 2002, obr. 86).


design-prez1.png
Hrob ženy (asi 30 r.) č. 86/80 s bohatší hrobovou výbavou, lahvovitá nádoba, závěsky a ozdoba pásu
– z ulity ostnovky Spondylus gaedoropus, zlomek silicitové čepele (podle Ondruš 2002, obr. 86).

design-prez1.png
Velmi bohatě vybavený hrob mladé ženy (asi 18-20 let) č. 9/88. Výbavu tvořily ozdoby hlavy
(čelenka), náhrdelník, závěsky, náramek, ozdoba pásu (ostnovka Spondylus gaedoropus), náhrdelníky,
náramky (mramor, ulity břichonožce Lithoglyphus naticoides) a ozdoby oděvu z ulit břichonožce
Lithoglyphus naticoides (podle Ondruš 2002, obr. 117a).

design-prez1.png
Velmi bohatě vybavený hrob mladé ženy (asi 18-20 let) č. 9/88. Výbavu tvořily ozdoby hlavy
(čelenka), náhrdelník, závěsky, náramek, ozdoba pásu (ostnovka Spondylus gaedoropus), náhrdelníky,
náramky (mramor, ulity břichonožce Lithoglyphus naticoides) a ozdoby oděvu z ulit břichonožce
Lithoglyphus naticoides (Dočkalová – Čižmář 2008, obr. 7).

design-prez1.png
Velmi bohatě vybavený hrob mladé ženy (asi 18-20 let) č. 9/88. Výbavu tvořily 18 ozdoby hlavy
(čelenka), 1, 3-14 závěsky, 17 náramek, 2 ozdoba pásu z ostnovky Spondylus gaedoropus (podle Ondruš
2002, obr. 117a).

design-prez1.png
Velmi bohatě vybavený hrob mladé ženy (asi 18-20 let) č. 9/88. Náhrdelníky a náramky, mramor (podle
Ondruš 2002, obr. 117b).

design-prez1.png
Velmi bohatě vybavený hrob mladé ženy (asi 18-20 let) č. 9/88. Výbavu tvořily náhrdelníky, náramek
a ozdoby oděvu z ulit břichonožce Lithoglyphus naticoides (podle Ondruš 2002, obr. 117c).

design-prez1.png
VLEVO: 1 jelení „grandle“ MUŽ, hr. 15/75; 2 čtyři spondylové korálky, hr. 69/78 (u levé ruky); 3
čtyři spondylové korálky, MUŽ hr. 69/78 (u pravé ruky); 4 dva spondylové korálky, hr. 69/78 (u
pravé nohy); 5 spondylový korál, ??? hr. 65/78; 6 spondylový náhrdelník, MUŽ, hr. 15/75; 7
spondylový náhrdelník, hr. 69/78. VPRAVO: spondylové náhrdelníky, 1 DÍTĚ (5-6 r.) hr. 39/76 (podle
Ondruš 2002, tab. XV); 2 MUŽ hr. 70/79 (podle Ondruš 2002, tab. XVI).

design-prez1.png
VLEVO: 1-2 náramky z ulit břichonožce Lithoglyphus naticoides; 3 spondylové závěsky a korálky,
ŽENA, hr. 9/88 (podle Ondruš 2002, tab. XVIII). VPRAVO: 1 spondylový lunicovitý závěsek, DÍTĚ (4-5
r.) hr. 5/88; 2-3 náhrdelníky (šňůry) z ulit břichonožce Lithoglyphus naticoides (podle Ondruš
2002, tab. XVII).

design-prez1.png
VLEVO: 1-3 mramorové náramky (šňůry); 4 mramorový náhrdelník, ŽENA, hr. 9/88 (podle Ondruš 2002,
tab. XIX); VPRAVO: mramorové a spondylové korály a korálky z dříve vykopaných hrobů (podle Ondruš
2002, tab. XX).

design-prez1.png
BOHATĚ VYBAVENÉ
HROBY
MUŽŮ

design-prez1.png
Hrob muže (asi 40-50 r.) č. 69/78 s velmi bohatou pohřební výbavou: posyp červeným barvivem, 3
nádoby, 2 kamenné podložky, zrnotěrky, kopytovitý klín, drtič, náhrdelník aj. (podle Ondruš 2002,
obr. 69a).

design-prez1.png
Část bohaté výbavy z hrobu muže (asi 40-50 r.) č. 69/78 : lahvovitá nádoba, miska, náhrdelník a
korály (Spondylus gaedoropus, mramor), kostěné šídlo (podle Ondruš 2002, obr. 69a).

design-prez1.png
Část bohaté výbavy z hrobu muže (asi 40-50 r.) č. 69/78 : 2 putna, 4 mísa, 5 hrncovitá nádoba části
kulové úseče (podle Ondruš 2002, obr. 69c).

design-prez1.png
Část bohaté výbavy z hrobu muže (asi 40-50 r.) č. 69/78 : kamenný kopytovitý klín, valoun-otloukač,
drtič, zrnotěrka (podle Ondruš 2002, obr. 69b).

design-prez1.png
NEZVYKLÝ POHŘEB
S PATOLOGICKÝM NÁLEZEM
SKAFOKEFALIE
V SÍDLIŠTNÍ JÁMĚ
MLADŠÍHO STUPNĚ KULTURY NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ
Z NÁMĚŠTĚ NA HANÉ
(ca 3500-3350 př. n. l.)

design-prez1.png
NEZVYKLÝ POHŘEBNÍ RITUS
V KULTUŘE S LINEÁRNÍ KERAMIKOU
HERXHEIM
PORÝNÍ-FALC
NĚMECKO
(ca 5100-5000 př. n. l.)

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Plán sídliště s dvojitou linií dílčích kultovních jam spojených do příkopů
okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb. 1).
ABB_1_ABB_1_PLAN.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Jeden dílčí úsek kultovní jámy/příkopu okolo sídliště kultury s lineární
keramikou s velkou koncentrací záměrně rozčleněných lidských ostatků (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb.
2).
ABB_2_ABB_2.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Mandibula se stopami z dílčích kultovních jam tvořících příkopy okolo
sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb. 3).
ABB_3_MANDIBULA.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Jedna z početných „upravených“ lebek, kalot, z dílčích kultovních jam
tvořících příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb. 4).
ABB_4_KALOTA.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Kumulace „upravených“, olámaných lebek z dílčích kultovních jam tvořících
příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb. 5).
ABB_5_KUMULACE_KALOT.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Jedna z nádob zdobenou šrafovaným stylem (nejmladší LBK, Pomohaní. Porýní),
z dílčích kultovních jam tvořících příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle:
Zeeb-Lanz 2018, Abb. 6).
ABB_6_MAIN_RHEIN_SCHRAFFURSTIL – kopie.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Nádoba s lineární výzdobou (detail) z povodí Elster a Saale pocházející z
dílčích kultovních jam tvořících příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle:
Zeeb-Lanz 2018, Abb.
NADOBA_1_UVOD.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Nádoby s lineární výzdobou z povodí Elster a Saale pocházející z dílčích
kultovních jam tvořících příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz
2018, Abb. 7A).
ABB_7A_ELSTER_SAALE_STIL.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Nádoby s lineární výzdobou stylu z Falce nalezené v dílčích kultovních
jámách tvořících příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb.
7B).
ABB_7B_PFAELZER_STIL – kopie.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Rozbitá zrnotěrka pocházející z různých dílčích kultovních jam tvořících
příkopy okolo sídliště kultury s lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb. 8).
ABB_8_ZRNOTERKA_ROZBITA – kopie.JPG

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Přítomnost různých keramických stylů: 1 Blicqui, 2 styl Plaidt: Rýn-Mosela,
3 šrafovaný styl (Schraffurstil): Rýn-Mohan, 4 styl Leihgestern: severní Hessensko, 5 styl
Elster-Saale, 6 styl Neckar, 7 šárecký typ: Čechy, 8 Bavorsko (podle Zeeb-Lanz 2018, Abb. 10).

design-prez1.png
Herxheim, Porýní-Falc. Pohřeb ve skrčené poloze ze starší „předrituální“ fáze sídliště kultury s
lineární keramikou (podle: Zeeb-Lanz 2018, Abb. 9).
ABB_9_SKRCENEC_PREDRITUALNI_OBDOBI – kopie.JPG

design-prez1.png
NÁSILNÁ SMRT V KULTUŘE
S LINEÁRNÍ KERAMIKOU
TALHEIM
BÁDENSKO-WÜRTTEMBERSKO NĚMECKO
VÁLEČNÁ UDÁLOST (5100 PŘ. N. L.)
Jde o hromadný hrob.

design-prez1.png TALHEIM.JPG
Talheim (Bádensko-Württembersko), válečný konflikt.  V jámě leželo 34 dospělých a dětí. Šlo o
obyvatele jedné osady kultury s LBK zabité při útěku nečekaně snad během slavnosti. Chyběly skelety
mladých žen. Modře zobrazeni muži, červeně ženy a zeleně děti (podle: Lüning 2002, Abb. 218).

design-prez1.png
SCHLETZ,
VB. MISTELBACH,
NIEDERÖSTERREICH
•Případ vyvražděné osady
•Zabití lidé nebyli pohřbeni, byli pohozeni do příkopu.
•Jsou zde doklady ohryzu kostí od šelem.

design-prez1.png img212 – kopie.jpg
Schletz, VB. Mistelbach. Superpozice příkopu ohrazení osady mladšího stupně LnK a s příkopem
želiezovské skupiny, interpretace měření cesiovým magnetometrem (podle: Windl 1996, Abb. 1).

design-prez1.png img147a.jpg
Schletz, VB. Mistelbach. Části pěti skeletů v nerituálním uložení pohozené ve výplni příkopu
ohrazení osady mladšího stupně LnK (podle: Windl 1996, Taf. 3).

design-prez1.png
KULTURA S VYPÍCHANOU KERAMIKOU
STŘEDNÍ NEOLIT
(asi 5100-4500 v Čechách
asi 5100-4850 na jižní Moravě)
KOSTROVÝ A TAKÉ ŽÁROVÝ (více na území Čech) POHŘEBNÍ RITUS

design-prez1.png
Těšetice-Kyjovice, okr. Znojmo. Hrob č. H 10 obsahoval kostry tří částečně přes sebe uložených
jedinců. V horní úrovni byl skelet dospělého muže (asi 28 r.) uloženého ve skrčené poloze, pod ním
byla kostra ženy, asi 64-73 r., a kostra dítěte, asi 8 r. (podle Dočkalová – Čižmář 2008, obr. 8).

design-prez1.png
Těšetice-Kyjovice,, okr. Znojmo, hrob č. H 12. Nádoby mladšího stupně kultury s vypíchanou
keramikou. V nádobě č. 3 bylo červené barvivo, krevel (hematit). Štípaný nástroj byl zhotoven z
křemence typu Skršín (podle Kazdová 2005, obr. 85a-b).

design-prez1.png
SnímekZAPOTOCKYVOKOLEK2009 018 – kopie.jpg
Plotiště nad Labem A – U Předměřické cihelny, výzkum PhDr. A. Rybové, CSc., a PhDr. V. Vokolka
(1961-1970), kultury s vypíchanou keramikou a české skupiny kultury s malovanou keramikou IIb
(podle Zápotocká 1998, Abb. 22).

design-prez1.png
RONDEL V IPPESHEIM
STŘEDNÍ FRANKY
SKUPINA GROSSGARTACH
(KULTURY S VYPÍCHANOU KERAMIKOU)

design-prez1.png img653a.jpg
Ippesheim. Virtuální rekonstrukce příkopu rondelu s vnitřní palisádou (podle: Schier 2005, Abb.
9.14).

design-prez1.png 48..JPG
Ippesheim, Mittelfranken (Pomohaní). Rondel s 5 vstupy. Archeologický výzkum: prof. Dr. Wolfram
Schier, Lehrstuhl für Vor- und Frühgeschichte der Universität Würzburg/Freie Universität Berlin;
podle: Schier 2005, Abb. 9.13).

design-prez1.png img654 – kopie (2).jpg
Ippesheim. Východ Slunce pozorovaný ze středu rondelu o zimním slunovratu (podle: Schier 2005, Abb.
9.15).

 Würz
design-prez1.png img654 – kopie (3).jpg
Ippesheim. Obrácená lebka a část horní končetiny při preparaci v laboratoři Landesamt für
Denkmalpflege Würzburg (podle: Schier 2005, Abb. 9.17a).

design-prez1.png img654 – kopie.jpg
Ippesheim. Část horní končetiny při preparaci v laboratoři Landesamt für Denkmalpflege Würzburg
(podle: Schier 2005, Abb. 9.17b).

design-prez1.png img655 – kopie.jpg
Ippesheim. Článek prstu dolní končetiny  v lebeční dutině při preparaci v laboratoři Landesamt für
Denkmalpflege Würzburg(podle : Schier 2005, Abb. 9.19).

design-prez1.png
Ippesheim, Střední Franky. Část kostry (ženy?) vhozená do úzké jámy uprostřed rondelu (podle:
Schier 2005, Abb. 9.20).
49..JPG

design-prez1.png img655 – kopie (2).jpg
Ippesheim. Slepená nádoba grossgartašské skupiny, jejíž zlomky ležely nad a pod lebkou ženy (podle:
Schier 2005, Abb. 9.19).

design-prez1.png
LENGYELSKÁ KULTURA
NA SLOVENSKU
(asi 4850-4400 př. n. l.)
•přítomnost pohřebišť a hrobů

design-prez1.png
img019.jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Dívčí hrob s bohatou výbavou, mj. antropomorfní nádobou č. 3
(podle: Němejcová-Pavúková 1998, s. 23).

design-prez1.png
img021.jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Antropomorfní nádoba č. IV svodínského typu z dívčího hrobu
(podle: Němejcová-Pavúková 1998, s. 35).

design-prez1.png
img034.jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Antropomorfní nádoba č. IV z hrobu dívky (podle:
Němejcová-Pavúková 1998, s. 23).

design-prez1.png
img020.jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Bohatě vybavený hrob muže (podle: Němejcová-Pavúková 1998, s.
25).

design-prez1.png
img036.jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Spondylové náramky a perly z bohatě vybaveného hrobu (podle:
Němejcová-Pavúková 1998, s. 67).

design-prez1.png
img022.jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Hrob muže se psem (podle: Němejcová-Pavúková 1998, s. 37).

design-prez1.png
img037 – kopie (2).jpg
Svodín-Busahegy, okr. Nové Zámky. Antropomorfní nádoby č. I-III svodínského typu (podle:
Němejcová-Pavúková 1998, s. 68).

design-prez1.png
HROBY
MORAVSKO – VÝCHODORAKOUSKÉ SKUPINY (MOG)
DOLNÍ RAKOUSKO
(Weinviertel)

design-prez1.png img118.jpg
Friebritz-Süd. Plán výzkumu sídliště s dvojitým rondelem a pohřebiště počáteční fáze MOG v trati
Fellengraben (podle: Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 3).

design-prez1.png img121.jpg
Friebritz-Süd. Sídliště s dvojitým rondelem a pohřebiště počáteční fáze MOG v trati Fellengraben.
Odkryté hroby v západní části rondelu (podle: Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 6: 2).

design-prez1.png img138 – kopie (2).jpg img138 – kopie (3).jpg
Friebritz-Süd. Hroby č. 130 a č. 131 počáteční fáze MOG v trati Fellengraben (podle:
Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 24: 1-2).

design-prez1.png img139 – kopie (2).jpg
Friebritz-Süd. Hroby č. 133, 134 a 135 a inventář počáteční fáze MOG v trati Fellengraben (podle:
Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 25: 1).

design-prez1.png img128A.jpg
Friebritz-Süd. Hroby č. 134 a 135 a inventář počáteční fáze MOG v trati Fellengraben(podle:
Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 14).

design-prez1.png img129.jpg
Friebritz-Süd. Inventář z hrobu č. 134 počáteční fáze MOG v trati Fellengraben (podle:
Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 15).

design-prez1.png img137 – kopie.jpg
Friebritz-Süd. Rituální dvojhrob č. 13/1979 mladého páru z vnitřku rondelu počáteční fáze MOG v
trati Fellengraben (podle: Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 23a).

design-prez1.png img137.jpg
Friebritz-Süd. Rituální dvojhrob č. 13/1979 mladé dvojice počáteční fáze MOG v trati Fellengraben a
hroty šípů (podle: Neugebauer-Maresch et al. 2002, Abb. 23b).

design-prez1.png img240.jpg
Reichersdorf. Mährisch-Ostösterreichische Gruppe (MOG). Dva pohřby v různých úrovních zásobní jámy
(podle Neugebauer-Maresch 1995, Abb. 45: 4).

design-prez1.png img239 – kopie.jpg
Haid, Horní Rakousko (jižně Lince). Mährisch-Ostösterreichische Gruppe (MOG). Kostrový hrob v
natažené poloze v rakvi podle Neugebauer-Maresch 44).

design-prez1.png
Hroby fáze MOG Ia: (pohřebiště neznáme)
okr. Znojmo
1.Těšetice-Kyjovice, hr. č. 14 (horní část trupu s lebkou, spodek pohárku)
2.Těšetice-Kyjovice, skelet dítěte ve skrčené poloze v hliníku č. 1
1.
Skelety v sídlištních objektech:
okr. Znojmo
1.Těšetice-Kyjovice, mladý jedinec (juvenis) s oddělenou lebkou v obilním silu u západní brány
2.Střelice-Bukovina, lebka v sídlištní jámě

design-prez1.png
HROBY
MORAVSKO – VÝCHODORAKOUSKÉ SKUPINY (MOG)
MORAVA
(asi 4850-4300/4200 př. n. l.)

design-prez1.png
TESETICE703D4.tif
Těšetice-Kyjovice, okr. Znojmo. Obj. 703, MOG Ia. Hrob muže asi 35-40 r., orientace JZZ-SVV,
překryt valouny. Kalva vyvrácená obličej. částí k S, silně skrčená (svázaná?) poloha (podle:
Kovárník 2010, obr. 5).

design-prez1.png
Výšinná sídliště:
1.Horní Cetno-Za Ovčínem, okr. Mladá Boleslav
2.Chrudim-Staré město
3.Chrudim-Pumberky (Pumberka)
4.Topol-„Na Hradě“, okr. Chrudim aj.

design-prez1.png
Těšetice-Kyjovice. Hrob č. 14 MOG Ia s horní částí trupu (podle Kazdová 2005c, obr. 101).

design-prez1.png
Mašovice, okr. Znojmo. Premortálně proražená lebka z hromadného hrobu fáze MOG Ib. Doklad napadení
nebo trestu? (podle Dočkalová – Čižmář 2008, obr. 22).

design-prez1.png
Mašovice, okr. Znojmo. Premortálně proražená lebka z hromadného hrobu fáze MOG Ib. Doklad napadení
nebo trestu? (podle Dočkalová – Čižmář 2008, obr. 21).

design-prez1.png
Mašovice, okr. Znojmo. Premortálně proražené lebky z hromadného hrobu fáze MOG Ib. Doklad napadení
nebo trestu? (podle Dočkalová – Čižmář 2008, obr. 21-22).

design-prez1.png
Hroby fáze MOG Ib: (pohřebiště neznáme)
Okres Znojmo
1.Hluboké Mašůvky – Padělky nad hospodou
Okres Třebíč
1.Jaroměřice nad Rokytnou-Kerchůvky, kremace (nález J. Palliardiho)
2.Lesůňky, přepálené kosti (lidská žebra) v obětní jámě s početnou plastikou
Skelety v sídlištních objektech:
Okres Znojmo
1.Dobšice,  lidská lebka v obilním silu

design-prez1.png
Výšinná sídliště:
1.Horní Cetno-Za Ovčínem, okr. Mladá Boleslav
2.Chrudim-Staré město
3.Chrudim-Pumberky (Pumberka)
4.Topol-„Na Hradě“, okr. Chrudim aj.

design-prez1.png
Hroby MOG IIa:
1.Brno – Královo Pole
2.Těšetice-Kyjovice-Sutny, okr. Znojmo
3.Klobouky u Brna,
4.Blučina, okr. Brno-venkov
5.Velešovice, okr. Vyškov
6. aj.

design-prez1.png
Bez názvu-60.jpg
Těšetice-Kyjovice, okr. Znojmo, MOG IIa. Kostrový hrob H3 v polozasypaném příkopu rondelu (podle
Kazdová 2005c, obr. 124).

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (9).jpg
Těšetice-Kyjovice, okr. Znojmo, MOG IIa. Kostrový hrob H3 v polo zasypaném příkopu rondelu
(Podborský 1993, obr. 78: 2).

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (5).jpg
Těšetice-Kyjovice, okr. Znojmo. Hrob H8 ve výplni příkopu rondelu, fáze MOG/MOG IIa (Podborský
1993, obr. 78: 9).

design-prez1.png
img944 – kopie – kopie.jpg
Blučina, okr. Brno-venkov. Hromadný hrob (1. 3. 1945) muže a dítěte v NATAŽENÉ poloze, ženy na
pravém boku,  fáze MOG/MOG IIa (podle Desort 1963).

design-prez1.png
img944 – kopie.jpg
Blučina, okr. Brno-venkov. Hromadný hrob (1. 3. 1945) muže a dítěte v NATAŽENÉ poloze, ženy na
pravém boku,  fáze MOG/MOG IIa (podle Desort 1963).

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (3).jpg
Velešovice, okr. Vyškov. Kostrový hrob v NATAŽENÉ poloze uložený v hluboké (hrob-silo?) jámě s 2
nádobami (podle Čižmář – Geisler 1992; Podborský 1993, obr. 78: 10).

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (7).jpg
Klobouky u Brna, okr. Břeclav. Hrob fáze MOG/MOG IIa (podle Ondráček 1968; Podborský 1993, obr. 78:
5).

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (6).jpg
Brno-Královo Pole, kostrový hrob ženy v jámě se 4 nádobami a kostěnou stěrkou, skeletem prasete a
zajíce (podle Král 1956; Podborský 1993, obr. 6).

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (4).jpg
Medlov, okr. Olomouc. Hrob ženy a dítěte v jámě (podle Trňáčková 1962; Podborský 1993, obr. 7).

design-prez1.png
Výšinná sídliště:
1.Horní Cetno-Za Ovčínem, okr. Mladá Boleslav
2.Chrudim-Staré město
3.Chrudim-Pumberky (Pumberka)
4.Topol-„Na Hradě“, okr. Chrudim aj.

design-prez1.png
Hroby MOG IIb-c:
Inhumace
1.Džbánice-Marhulky I, okr. Znojmo
2.Džbánice-Marhulky II, okr. Znojmo: 12 jedinců, lebka psa, 14  nádob
3.Mostkovice
4.Rajhrad, Brno-venkov, 4 dospělí, 1 dětský skelet a kostra psa
Kremace
a)Šanov, okr. Znojmo
b)Výrovice – Velká skála, okr. Znojmo

design-prez1.png
Z20DZBANICE.JPG
Džbánice-“Marhulky“ (Spiegel-Diesenberg), hrob 1936 (obj. 7), fáze MOG/MOG IIa4/b, orientace Z-V,
obličejem k S (Kovárník 2007, obr.; 2010, obr. 2).

design-prez1.png
Džbánice – „Marhulky“(Spiegel-Diesenberg), okr. Znojmo, hromadný hrob 12 jedinců s lebkou psa a 16
nádobami (r. 1937). Keramika fáze MOG/MOG IIb (podle Podborský 1993, obr. 79).
img942 – kopie – kopie.jpg

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie – kopie.jpg
Mostkovice, okr. Prostějov. Dětský hrob se 4 nádobami fáze MOG IIb (podle Šmíd 1991; Podborský
1993, tab. 78: 8).

design-prez1.png
Mostkovice, okr. Prostějov. Dětský hrob se 4 nádobami fáze MOG IIb (podle Dočkalová – Čižmář 2008,
obr. 9).
img948.jpg

design-prez1.png
img941 – kopie – kopie (2).jpg
Rajhrad, okr. Brno-venkov (r. 1872, Wankel). Hromadný hrob ?MOG IIb? 5 lidí v sídlištní jámě, z
nichž jeden měl oddělenou lebku. Dále tu byl skelet prasete (podle Podborský 1993, obr. 78: 4).

design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov

Hrob s měděnou ozdobou a provrtanými jeleními zuby,
lebka s patologickým nálezem
fáze MOG IIb
(asi 4375-4115 př. n. l.)

design-prez1.png img129_STR_39A.jpg
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Pohřeb v sídlištní jámě (podle: Schenk et al. 2009, obr. 1).


design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Pohřeb v sídlištní jámě (podle: Schenk et al. 2009, obr. 2).
img129_STR_39B.jpg

design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Laterální pohled na lebku ženy ve stáří 40-45 roků. Na pravé
parietální kosti je patrné kruhové znamení po zhojeném zranění nebo onemocnění (podle: Schenk et
al. 2009, obr. 5).
img132_STR_42.jpg

design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Keramika z hrobu v sídlištní jámě (podle: Schenk et al. 2009,
obr. 6).
img133_STR_45.jpg

design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Měděná ozdoba (svorka) zemřelého z hrobu v sídlištní jámě (podle:
Schenk et al. 2009, obr. 9).
img134_STR_48.jpg

design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Měděná ozdoba/svorka zemřelého z hrobu v sídlištní jámě (podle:
Schenk et al. 2009, obr. 10).
img136_STR_49.jpg

design-prez1.png
Předmostí-Dluhonice, okr. Přerov. Provrtané jelení zuby jako závěsky zemřelého a štípané nástroje z
hrobu v sídlištní jámě (podle: Schenk et al. 2009, obr. 13-14).
img137_STR_51A.jpg img137_STR_51B.jpg img138_STR_52.jpg

design-prez1.png
Výšinná sídliště:
1.Horní Cetno-Za Ovčínem, okr. Mladá Boleslav
2.Chrudim-Staré město
3.Chrudim-Pumberky (Pumberka)
4.Topol-„Na Hradě“, okr. Chrudim aj.

design-prez1.png
POHŘEBIŠTĚ A HROBY ČESKÉ SKUPINY KULTURY S MALOVANOU KERAMIKOU
FÁZE Horní Cetno a Praha-Střešovice
Kostrové hroby:
Např.
1.Bílina, okr. Teplice
2.Brozany, okr. Litoměřice
3.Jenštejn, okr. Praha-východ
4.Kolín
5.Lhotka n. L., okr. Litoměřice
6.Nebovidy, okr. Kolín
7.Plotiště n. L.,
8.Praha-Stromovka/Bubeneč
9.Předměřice n. L.
10.Ratboř, okr. Kolín
11.Starý Kolín, okr. Kolín
12.Topol, okr. Chrudim, ?Vysoká Libeň, okr. Mělník
Kostrový hrob v silu: Tuchoraz, okr. Kolín
Kostrový hrob v jeskyni: Srbsko, okr. Beroun
Žárové hroby:  České Kopisty, okr. Litoměřice, Tuchoraz, okr. Kolín aj.

design-prez1.png
SnímekZAPOTOCKYVOKOLEK2009 020.jpg
XLVII, LII, LIII, LVI Plotiště n/L. Hroby české skupiny kultury s malovanou keramikou fáze IIb
(podle Zápotocká 1998, obr. 69, 70, 72).

design-prez1.png
SnímekZAPOTOCKYVOKOLEK2009 021.jpg
Předměřice n.  L. Hroby české skupiny kultury s malovanou keramikou IIa/b. 1-2 X. Šutrovník – hr.
1/1894; 3 A.-Cihelna cukrovaru – hr. II/1925; D. 4-6 dům čp. 146 – hr. 1/1965; 7-9 B. Cukrovar-váha
– hr. 1/1966 ; 10-11 E. dům čp. 301 – hr. 1/1969; 12-13 ojedinělé nálezy; 14 jáma r. 1923 (podle
Zápotocká 1998, obr. 73A, 74A, B, C, D).

design-prez1.png
HROBY
ČESKÉ
JORDANOVSKÉ SKUPINY
(EPILENGYEL)
cca 4200-4000 př. n. l.
KOSTROVÝ,
ALE TAKÉ ŽÁROVÝ RITUS

design-prez1.png
Pohřebiště a kostrové hroby české jordanovské skupiny:
Více než 30
1.Kolín
2.Nymburk-Staré město, hrob v rámci výšinného sídliště/hradiště
3.Pečky
4.Praha-Bubeneč, 7 hrobů (také žárové)
5.Praha-Ďáblice, hrob s Cu spirálkami a perličkami
6.Praha-Lysolaje, kostrový hrob v sídlištní jámě
7.Třebestovice, okr. Nymburk, 8 hrobů bez keramiky, ale s Cu závěsky z náhrdelníků, BI a ŠI
8.Roudnice nad Labem, okr. Litoměřice
aj.

design-prez1.png img156_OBR_24_NOVOTNY_1950_OP_14.jpg
Praha-Lysolaje. Kostrový hrob v sídlištní jámě české jordanovské skupiny (podle: Novotný 1950, obr.
24).

design-prez1.png
Praha-Bubeneč. Mísa na nožce a džbánky české jordanovské skupiny z žárového hrobu (podle: Novotný
1950, obr. 15).
img128_OBR_15_NOVOTNY_OP_14_1950.jpg

design-prez1.png
HROBY
MORAVSKÉ JORDANOVSKÉ SKUPINY

(EPILENGYEL)
cca 4200-4000 př. n. l.

design-prez1.png
Hroby:
1.Běhařovice, okr. Znojmo (hrncovitá/pohárovitá nádoba, menší bikonická nádoba, mísa na nožce, )
2.Dobšice, okr. Znojmo: kenotaf? (dvojkónická miska dnem vzhůru)
3.Němčice na Hané – Na Svorkách, okr. Prostějov: kostrový hrob (A. Telička)
4.Křenovice, okr. Vyškov: žárový hrob (A. Procházka 1907)
5.aj.

design-prez1.png
KULTURA NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ
STARŠÍ ENEOLIT
asi 4150/3800-3350 př. n. l.
•unifikace ritu, odraz sociální diferenciace
•MOHYLOVÁ POHŘEBIŠTĚ
•kostrový pohřební ritus
orientace východ – západ, starší fáze
orientace sever – jih, mladší fáze
•žárový pohřební ritus (Morava, mladší stupeň)

design-prez1.png
HROBY
KULTURY NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ
V ČECHÁCH
(asi 3800-3350 př. n. l.)

design-prez1.png
Čechy
Jednotlivé hroby:
1.Hradec Králové-Pražské předměstí, Chelčického ul., baalberská fáze
2.Mradice, okr. Žatec, baalberská/siřemská fáze
Jednotlivé hroby na výšinných hradištích:
1.Klučov-Na Skále/Na Háji/Na Ptáčku, okr. Kolín
2.Kostelec nad Labem, okr. Mělník
3.Praha Hradčany-Pražský hrad
4.Praha Libeň-Libušák
5.Soběsuky-Pískovna, okr. Louny
6.
Pohřby v sídlištních objektech:
a) Jednotlivé pohřby:
1.Makotřasy, okr. Kladno, siřemská fáze, orientace V-Z, 29 skeletů v 18 objektech a v příkopu
b) Vícenásobné pohřby:
1.Dobroměřice, okr. Louny, salzmündská fáze, orientace S-J, hrob ženy s dítětem
c) Hroby dětí a zvířat:
1.Hostivice-Litovice, okr. Praha-západ,
c) Pohozené? skelety:
1.Malé Březno, okr. Louny, 8 skeletů v sídlištní jámě

design-prez1.png
KNP Correction.jpg
Hroby KNP: 1 Vikletice, okr. Chomutov, prostý kostrový hrob; 2 Velké Žernoseky, okr. Litoměřice,
skříňkový kostrový hrob. Pohřby v zásobních jámách: 3 Dobroměřice, okr. Louny, žena s dítětem; 4
Praha-Hostivice, pohřeb dítěte, dvou turů a psa; 5 Malé Březno, okr. Most, jáma s osmi osobami
(podle: Zápotocký 2008a, obr. 19).

design-prez1.png
HROBY
KULTURY NÁLEVKOVITÝCH POHÁRŮ
NA MORAVĚ
A
MOHYLNÍKY
(asi 4150-3350 př. n. l.)

design-prez1.png
Morava
Mohylová pohřebiště a hroby:
unifikace ritu, odraz sociální diferenciace, ORIENTACE VÝCHOD-ZÁPAD
okres Znojmo
1.Šanov, okr. Znojmo; 15 mohyl (největší 26 x 12 m x 1,2 m; pr. do 15 m)
Moravskokrumlovsko
1.Moravský Krumlov
Střední Morava, Haná (pod Kosířem), okr. Prostějov, KNP IB2, kamenný příkrov
1.Slatinky-„Boří na Kosíři“, mohyly, inhumace v kamenných skříňkách
Hroby
1.Slatinky-„Boří na Kosíři“, hroby mezi mohylami (nižší sociální status?)
KNP IB2/KNP IIA, KNP IIA „DRAHANOVICKÁ“ fáze, kamenný „věnec“ = obdélný/lichoběžníkovitý kamenný
základ „domu zemřelého“ 14,7/11 m x 6/3 m, KREMACE
1.Alojzov-„Folinková“
2.Alojzov-„Jezera“
okres Olomouc
1.Drahanovice-„Lusthóz“
2.Náměšť na Hané-„Křemela I“
3.Náměšť na Hané-Džbán“
Hroby: INHUMACE, V NATAŽENÉ POLOZE (jsou v nížinách!)
1.Olomouc-Řepčín
2.Olomouc, nám. bří Mrštíků
3.Olomouc-nádvoří býv. tereziánské zbrojnice
4.Prostějov-Čechůvky
KNP IIB „OHROZIMSKÁ“ fáze, KREMACE, nádoba nebo jamka s kremací přikryty plochými kameny
1.Ohrozim-„Horka“
2.Alojzov-„Spálený kopec“
3.Ludéřov-„U Žlíbku“
4.Lutotín
5.Slatinky-„Nad Ostichovcem“
6.Žerůtky
okres Olomouc
1.Náměšť na Hané-„Křemela 2“
2.Náměšť na Hané-„Dlouhá niva“
aj.

design-prez1.png
KNPMORAVA 012.jpg
Slatinky, okr. Prostějov (vrch „Kosíř“). Mohyla č. 1 (starší KNP Ib) se skříňovými hrobkami pod
kamenným příkrovem. 1-3 keramika baalberské fáze KNP Ib1 (podle Šmíd 1990, obr. 4).

design-prez1.png DRZOVICE_FIG_3 – kopie.JPG
Držovice, okr. Prostějov. Snímek hrobu muže ze staršího stupně, baalberské fáze kultury
nálevkovitých pohárů (podle: Šmíd – Drozdová 2016, obr. 3).

design-prez1.png
Držovice, okr. Prostějov. Snímek hrobu muže ze staršího stupně, baalberské fáze kultury
nálevkovitých pohárů a baalberský džbán z hrobu (podle: Šmíd – Drozdová 2016, obr. 2, 6).
DRZOVICE_FIG_2_DRAWING – kopie.JPG DRZOVICE_DZBAN_FIG_6 – kopie.JPG

design-prez1.png
Drahanovice – „Lusthóz“, okr. Prostějov. Mohyla č. 10, fáze KNP IIa, „drahanovická“ fáze s
kamennými základy „domu zemřelého“ (podle: Šmíd 2003, obr. 27).
MMKPODBORSKY1970 001.jpg

design-prez1.png
Alojzov – „Spálený kopec“, okr. Prostějov. Mohyla (bez kamenné konstrukce) č. 2. KNP IIb,
„ohrozimská“ fáze (podle: Šmíd 2003, obr. 2).
MMKPODBORSKY1970 003.jpg

design-prez1.png
VÝŠINNÉ HRADIŠTĚ HLINSKO
U LIPNÍKU NAD BEČVOU, OKR. PŘEROV
•neobvyklý rituální hrob (stáří 3638-3504 př. n. l.) ženy (30-40 r.) ve skrčené poloze v sídlištním
objektu
kultury nálevkovitých pohárů
•nález sekeromlatu jako genderového znaku významných mužů!
•odraz důležitého sociálního postavení zemřelé
•lebka a páteř s patologickými nálezy, Klippelův – Feilův syndrom
•narodila 100 km jihovýchodně od hradiště Hlinsko!
starší stupeň KNP Ib, baalberská fáze

design-prez1.png
KKKMORAVA 005.jpg
Hlinsko u Lipníku nad Bečvou. Rituální pohřeb handicapované (srůst prvních krčních obratlů,
Klippelův – Feilův syndrom) ženy se sekeromlatem v sídlištním objektu. Jde o změnu genderového
znaku u významné osoby (podle: Pavelčík 1993, obr. 111: 1; Šebela – Drechsler 2018, obr. 1 (54).
OBR_3_PŮDORYS_HROBU_SKELET_KOPIE_1.JPG

design-prez1.png
Výšinné hradiště Hlinsko u Lipníku nad Bečvou –  Nad Zbružovým/Hůra, okr. Přerov. Rekonstrukce
rituálního hrobu významné ženy postižené srůstem prvních krčních obratlů, Klippelův – Feilův
syndrom (podle: Šebela – Drechsler 2018, obr. 7/56, malba L. Balák).
OBR_8_REKONSTRUKCE_POHRBU_KOPIE_1.JPG

design-prez1.png
Výšinné hradiště Hlinsko u Lipníku nad Bečvou – Nad Zbružovým/Hůra, okr. Přerov. Kostěná jehlice a
kamenný sekeromlat z rituálního hrobu handicapované ženy jako genderový atribut významných mužů,
bojovníků (podle: Šebela – Drechsler 2018, obr. 3/54).
OBR_4_SEKEROMLAT_JEHLICE_KOPIE_1.JPG

design-prez1.png
Výšinné hradiště Hlinsko u Lipníku nad Bečvou – Nad Zbružovým/Hůra, okr. Přerov. Laterální pohled
na lebku a snímek maxily (norma basalis) s absencí obou druhých řezáků ženy postižené srůstem
prvních krčních obratlů, Klippelův – Feilův syndrom (podle: Šebela – Drechsler 2018, obr. 4/55).
OBR_5_FOTO_LATERALNI_LEBKA_KOPIE_1.JPG OBR_5_FOTO_MAXILA_KOPIE_1 – kopie.JPG

design-prez1.png
Výšinné hradiště Hlinsko u Lipníku nad Bečvou –  Nad Zbružovým/Hůra, okr. Přerov. Frontální RTG
snímek lebky ženy postižené srůstem prvních krčních obratlů (Klippelův – Feilův syndrom) z
rituálního hrobu (podle: Šebela – Drechsler 2018, obr. 6/56).
OBR_7_RTG_FRONTALNI_KOPIE_1.JPG

design-prez1.png
Výšinné hradiště Hlinsko u Lipníku nad Bečvou –  Nad Zbružovým/Hůra, okr. Přerov. Rekonstrukce
busty ženy postižené srůstem prvních krčních obratlů (Klippelův – Feilův syndrom) z rituálního
hrobu (podle: Šebela – Drechsler 2018, obr. 5/56, autor L. Balák).
OBR_6_3D_REKONSTRUKCE_KOPIE_1.JPG

design-prez1.png
Výšinné hradiště Hlinsko u Lipníku nad Bečvou – Nad Zbružovým/Hůra, okr. Přerov. Možná podoba
významné ženy, avšak postižené srůstem prvních krčních obratlů (Klippelův – Feilův syndrom) z
rituálního hrobu (podle: Šebela – Drechsler 2018, obr. 1/54, malba L. Balák).
OBR_2_MOZNA_PODOBA_ZENY_KOPIE_1.JPG

design-prez1.png
NÁMĚŠŤ NA HANÉ – Zákostelní ulice, OKR. PROSTĚJOV
•neobvyklý hrob ženy (30-53 r.)
v sídlištním objektu č. 7
kultury nálevkovitých pohárů
•odraz sociálního postavení zemřelé?
•nález náhrdelníku z perleťových korálů
•lebka s patologickým nálezem
skafocefalie
•mladší stupeň KNP II
(asi 3500-3350 př. n. l.)

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. Plán archeologických objektů s místem nálezu
lidského skeletu (podle: Vrána – Pankowská 2009, obr. 1).
img114_OBR_1_PLAN.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. Kresebná dokumentace ženského skeletu (30-53 r.)
v objektu č. 7 (podle: Vrána – Pankowská 2009, obr. 5).
img118_OBR_5_OBJ_7_SKELET.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. Vypreparovaná kostra ženy v severozápadní části
objektu č. 7 (podle: Vrána – Pankowská 2009, foto 5).
img122_FOTO_5_KOSTRA.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. Perleťové korály náhrdelníku  nalezené na
mandibule (podle: Vrána – Pankowská 2009, obr. 6).
img122_FOTO_6_PERLETOVY_NAHRDELNIK.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. Postižení lebky, skafocefalie: norma basalis,
norma lateralis, norma frontalis  (podle: Vrána – Pankowská 2009, foto 7).
img125_OBR_FOTO_8_LEBKA.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. RTG snímek v laterálním pohledu na lebku s
výraznou výdutí v týlní oblasti (podle: Vrána – Pankowská 2009, foto 7).
img124_FOTO_7_LEBKA_RENTGEN.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. RTG a CT snímky lebky ženy s vyznačenými
lebečními švy (podle: Vrána – Pankowská 2009, foto 9).
img126_FOTO_9_SVY_RTG_CT.jpg

design-prez1.png
Náměšť na Hané – Zákostelní ulice, okr. Prostějov. Harrisovy linie na holenních kostech kostry ženy
z obj. 7 (podle: Vrána – Pankowská 2009, foto 10).
img126_FOTO_10_HARRISOVY_LINIE_HOLEN_RTG.jpg

design-prez1.png
BADENSKÁ KULTURA
STŘEDNÍ ENEOLIT
asi 3350-3100/3000 př. n. l.
•hroby jsou velmi vzácné
•kostrový pohřební ritus
•žárový pohřební ritus
•pohřby zvířat

design-prez1.png
Čechy
Nálezy hrobů jsou vzácné:
Kostrové hroby:
1.Holubice, okr. Praha-Západ
2.Praha-Dejvice (1932)
3.Velvary, okr. Kladno; bohatý birituální:
•2 jedinci pohřbeni kostrově
•1 amfora s kremací
•
Žárové hroby:
1.Český Brod
2.Dobřichov
3.Rohatce

design-prez1.png
Velvary, okr. Kladno. Prestižní výbava birituálního hrobu (2 inhumace, 1 kremace). Měděný pektorál
(náprsní, nákrční šperk, odznak) s perličkovým vybíjeným dekorem trojúhelníků (klikatky),
spirálovité náramky, puklice/nášivky ve tvaru srdcovek, lastury srdcovek, náhrdelníky z kelnatek
(Scaphopoda) mramorových a měděných perel (podle: Vélová 2014).

design-prez1.png
HOLUBICE, OKR. PRAHA-ZÁPAD
HROBY BADENSKÉ KULTURY
KLASICKÁ FÁZE

design-prez1.png
Holubice, okr. Praha-západ. Hrob č. 24, dvě ženy (asi 30-50 r. a 40-50 r.) na levém boku, orientace
V – Z, klasická fáze badenské kultury (podle: Dobeš et al. 2018, obr. 4).
HOLUBICE_OBJ_24_OBR_4 – kopie.JPG

design-prez1.png
Holubice, okr. Praha-západ. Hrob č. 24, dvě ženy (30-50 r. a 40-50 r.), poloha na levém boku,
orientace V – Z, klasická fáze badenské kultury (podle: Dobeš et al. 2018, obr. 8).
HOLUBICE_OBJ_24_OBR_8 – kopie.JPG

design-prez1.png
Holubice, okr. Praha-západ. Hrob č. 25 ženy (asi 18 r.) na levém boku, klasická fáze badenské
kultury? (podle: Dobeš et al. 2018, obr. 5).
HOLUBICE_OBJ_25_OBR_5 – kopie.JPG

design-prez1.png
Holubice, okr. Praha-západ. Vpravo hrob č. 25 ženy (asi 18 r.) na levém boku, klasická fáze
badenské kultury? (podle: Dobeš et al. 2018, obr. 7).
HOLUBICE_OBJ_25_OBR_7 – kopie.JPG

design-prez1.png
Holubice, okr. Praha-západ. 1 kultura nálevkovitých pohárů z hrobu č. 21. Hrobové nálezy klasické
fáze badenské kultury, hrob č. 24: 4-6; hrob č. 25: 4 (podle: Dobeš 2018 et al. obr. 6).
HOLUBICE_OBJ_21_24_25_OBR_6_HROBOVE_NALEZY – kopie.JPG

design-prez1.png
Holubice, okr. Praha-západ.  Parohový sekeromlat z hrobu č. 24 dvou žen z klasické fáze badenské
kultury (podle: Dobeš 2018 et al. obr. 9).
HOLUBICE_OBJ_24_OBR_9_PAROH_SEKEROMLAT – kopie.JPG

design-prez1.png
Praha-Dejvice. Kostrový hrob badenské kultury prozkoumaný A. Knorem r. 1932 (podle: Dobeš 2018 et
al. obr. 10).
PRAHA_DEJVICE_1932_OBR_10 – kopie.JPG

design-prez1.png
Praha-Dejvice. Vápencová ozdoba a hrnek/džbánek z kostrového hrobu badenské kultury prozkoumaného
A. Knorem r. 1932 (podle: Dobeš 2018 et al. obr. 11).
PRAHA_DEJVICE_1932_OBR_11_CA_OZDOBA_DŽBÁN – kopie.JPG

design-prez1.png
Morava
Hroby badenské kultury nejsou početné.
okr. Hodonín
1.Sudoměřice, žárový hrob
okr. Šumperk
2. Moravičany u Mohelnice, kostrový hrob ženy, 24 mramorových perel
okr. Bruntál
3. Úvalno - U Červeného dvora, žárový hrob

design-prez1.png
MLADŠÍ ÚSEK STŘEDNÍHO ENEOLITU V ČECHÁCH
A
MLADŠÍ ENEOLIT NA MORAVĚ
asi 3100/3000-2800 př. n. l.
KULTURA KULOVITÝCH AMFOR
 ŘIVNÁČSKÁ A CHAMSKÁ KULTURA
V ČECHÁCH
JEVIŠOVICKÁ KULTURA NA MORAVĚ

design-prez1.png
KULTURA KULOVITÝCH AMFOR
V
ČECHÁCH
STŘEDNÍ ENEOLIT
(mladší období
cca 3300/3200-2900/2800 př. n. l.)

design-prez1.png
Hroby kultury kulovitých amfor v Čechách:
kostrové
Okres Praha
1.Praha-Běchovice
Okres Kladno
1.Stehelčeves – v neúplné kamenné skříňce kostrový pohřeb a dva? Žárové
Okres Praha-východ
1.Nová Ves u Brandýsa nad Labem
Okres Nymburk
1.Chvalovice/Kovanice
Okres Kolín
1.Ohrada – kremace v malé jamce obložené plochými kameny
Okres Hradec Králové
1.Předměřice n/L hrob – muž adultus  hlavou k SV, amfora u lebky + lebky 2 mužů adultus a senilis +
2 dětí infant III a juvenis, džbán u nohou (slezská větev KKA)
Okres Litoměřice
1.Brozany nad Ohří
Okres Louny
1.Blšany (hrob starého jedince senilis a novorozeněte infans I)

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 095 Correction.jpg
Nálezy západní větve KKA z Čech: 1-2 Brozany n. Ohří, okr. Litoměřice, 3 Blšany, okr. Louny, 4-5
Předměřice n/L (hrob), okr. Hradec králové, 6-8 Běšice, okr. Chomutov, 9 Prosmyky, okr. Litoměřice;
1 jantar, 2 perleť (podle: Dobeš 2008, obr. 42).

design-prez1.png
img895.jpg
Předměřice n/L, okr. Hradec Králové. Džbán z hrobu muže (adultus) z cihelny cukrovaru. U jeho lebky
byla amfora a 4 lebky: dvou mužů (adultus a senilis), dvou dětí (infant III a juvenis).

design-prez1.png
ŘIVNÁČSKÁ KULTURA
ČECHY
STŘEDNÍ ENEOLIT (mladší období)
(3100-2900/2800 př. n. l.)

design-prez1.png
Hroby řivnáčské kultury v Čechách – kostrové a žárové, birituální:
a) kostrové
Okres Praha
1.Praha-Běchovice
Okres Kladno
1.Stehelčeves – v neúplné kamenné skříňce kostrový pohřeb a dva? Žárové
b) žárové
Okres Praha-západ
Tuchoměřice – kremace v amfoře v rohu zemnice
Vrané n/Vlt - 2
Okres Kladno
1.Stehelčeves – U Zájezdu - kremace v malé jamce obležené plochými kameny
2.Stehelčeves-Homolka - 1
Okres Mělník
Neratovice – kremace v malé jamce
Okres Kolín
1. Český Brod – kremace v malé jamce obležené plochými kameny

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 086 Correction.jpg
1-2 Praha-Běchovice: (1-4) žárové hroby v popelnicích, 2 kostrový hrob; 3 Stehelčeves, okr. Kladno:
skříňkový hrob s žárovými pohřby a jedním kostrovým (Zápotocký 2008b, obr. 33).

design-prez1.png
JEVIŠOVICKÁ KULTURA
MORAVA
MLADŠÍ ENEOLIT
(cca 3100-2900/2800 př. n. l.)

design-prez1.png
Hroby jevišovické kultura na Moravě:
okres Brno-venkov
1.Šlapanice
2.
okres Kroměříž
1. Kroměříž 3-Miňůvky „Křivky“

design-prez1.png
Kroměříž 3-Miňůvky „Křivky“ (r. 2005-6), hrob H1 dítěte 7-8 r. jevišovické kultury, „rovnoběžková“
orientace (podle Peška – Tajer 2009, obr. 1).

design-prez1.png
KULTURA SE ŠŇŮROVOU KERAMIKOU
V
ČECHÁCH
MLADŠÍ ENEOLIT ČECH
(asi 2800-2500 př. n. l.)

design-prez1.png
HMOTNÁ KULTURA:
Pohřební ritus ustálený podle genderového principu –
•Muži uloženi na PRAVÉM boku lebkou k ZÁPADU
•ženy na LEVÉM boku lebkou k VÝCHODU a všichni pohledem k JIHU
tzv. rovnoběžkové uložení

design-prez1.png
Hroby (signály – nálezy sekeromlatů) a pohřebiště v Čechách
více než 1200 hrobů (nejméně 300 mohyl):
Okres Chomutov
1.Vikletice více než 160 hrobů, stav k r. 1986
2.Čachovice, pohřebiště, hrobka s kruhovým žlabem, doklady sídliště
3.Čermníky
Okres Teplice
1.Bžany
2.Ledvice
3.Lhenice
4.Prosetice
5.Radovesice
6.Razice
7.
Okres Most
1.Konobrže
2.Most
3.
Okres Ústí nad Labem
1.Obrnice
2.Stadice
3.Trmice
Okres Hradec Králové
1.Lochenice
2.Plotiště n/L – kostěné zápony KŠK II, čepel, měděné šídlo; orientace hrobu KZP!
Okres Praha-Hlavní město
1.Praha – Dolní Chabry
2.Praha-Jinonice
3.Praha-Stodůlky
Okres Praha-východ
Bášť
Okres Praha-západ
1.Chrášťany
Okres Kladno
1.Třebusice
Okres Litoměřice
1.Lovosice
2.Roudnice nad Labem
3.Sulejovice
Okres Rakovník
1.Vrbice
1.

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 098 Correction.jpg
Hroby: 1 hrobová jáma s kůly v rozích a s výdřevou, Čachovice, okr. Chomutov; 2 Praha-Jinonice; 3
hrob s kruhovým žlabem, Chudeřín, okr. Louny (podle: Neustupný 2008, obr. 46).

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 097 Correction.jpg
Hroby: 1, 3 ženské: 1 Prosetice, okr. Teplice, 3 Vikletice, okr. Chomutov; 2 mužský: Vikletice,
okr. Chomutov; 4-5 antipodická poloha: 4 Vikletice, 5 Chrášťany, okr. Praha-západ; 6 vícenásobný:
Obrnice, okr. Most (podle: Neustupný 2008, obr. 45).

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 075 Correction.jpg
Bášť, okr. Praha-východ. Rituální hrob muže české skupiny kultury šňůrové keramiky na PRAVÉM boku
hlavou k ZÁPADU a pohledem k JIHU (Neustupný 2008, příl. 14).

design-prez1.png
KULTURA SE ŠŇŮROVOU KERAMIKOU
NA
MORAVĚ
POZDNÍ ENEOLIT
(asi 2800-2500 př. n. l.)

design-prez1.png
Hroby (signály – nálezy sekeromlatů) a pohřebiště na Moravě
více než 350 hrobů (nejméně 100 mohyl):
Okres Břeclav
Boleradice ; hrobová komora
Okres Brno-město
1.Brno-Starý Lískovec; hrobová komora
Okres Brno-venkov
1.Podolí; hrobová komora + kůly v rozích
Okres Vyškov
1.Holubice, KRUHOVÝ ŽLAB O PR. 9,5 m; hrobová komora 310 x 275 cm, lebka tura s doklady zápřahu
2.Hoštice-Heroltice
3.Letonice (mohyla č. 3 a č. 6 – hloubka 250 cm)
4.Marefy - + bohatý hrob ženy
5.Velešovice
6.Vícemilice
Okres Kroměříž
1.Hulín
2.Kostelec u Holešova
Okres Prostějov
1.Vřesovice
Okres Přerov
1.Pavlov – mohyla o pr. 24,5 m, v 1,2 m
Mohylníky
Okres Kroměříž
1.Prusinovice
Okres Zlín
1.Dřevohostice
2.
Sekeromlaty
Okres Bruntál
1.Krnov
2.Osoblaha (státní hranice)
Okres Opava
1.Opava-Jaktař
2.Strahovice
Okres Ostrava-město
1.Petřkovice
2.
Okres Třebíč
1.Radkovice
2.
Západní Morava
Okres Žďár n/S
1.Polná – člunkovitý sekeromlat
2.
Výjimečný žárový pohřební ritus
okres Hodonín
1. Prušánky

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 044 Correction.jpg
Marefy (u Bučovic), okr. Vyškov. Bohatý hrob ženy (podle: Šebela 1993, obr. 128).

design-prez1.png
img457.jpg
Náhrdelník ze zvířecích zubů z bohatého hrobu ženy. Marefy, okr. Vyškov (podle Šebela 1993, tab.
27).

design-prez1.png
RIVNACSKAKULTURA 043 Correction.jpg
Velešovice, okr. Vyškov. Vyloupený hrob KŠK (podle Šebela 1993, obr. 127).

design-prez1.png
KULTURA SE ZVONCOVITÝMI POHÁRY
V
ČECHÁCH
MLADÝ ENEOLIT
(cca 2500-2300 př. n. l.)

design-prez1.png
HMOTNÁ KULTURA:
Nálezová skupina I-III
Pohřebiště, pohřební ritus ustálený podle
genderových pravidel
•ženy na pravém boku lebkou k jihu (obličejem k východu)
•muži na levém boku lebkou k severu (obličejem k východu)
   tzv. poledníkové uložení
•
•Kostrový a žárový ritus

design-prez1.png
Hroby a pohřebiště: více než 500 lokalit
Okres Praha – Hlavní město
1.Praha-Bubeneč, nálezová skupina I-I/II
2.Praha-Ďáblice, 14 hrobů
3.Praha-Libeň, žárový hrob, nálezová skupina I-I/II
4.Praha-Lysolaje, 25 hrobů
5.Nová Ves, hroby v opuce
Okres Praha-východ
1.Mochov, 28 hrobů
Okres Praha-západ
1.Kněževes, 14 hrobů
Okres Kolín
1.Kolín, nálezová skupina I-I/II, 20 hrobů
Okres Hradec Králové
1.Lochenice I, nálezová skupina I-I/II
2.Předměřice nad Labem
Okres Chrudim
1.Tuněchody
Okres Kladno
1.Brandýsek, 22 hrobů
2.Stehelčeves
Okres Mělník
1.Neratovice, nálezová skupina I-I/II, 23 hrobů
2.Tišice-Kaberna, 11 hrobů
Okres Litoměřice
1.Lovosice-Reiserova cihelna, 11 hrobů
2.Lovosice-Schwarzenberská cihelna, 11 hrobů
3.Sulejovice, nálezová skupina I-I/II, zápony KŠK!
Okres Chomutov
1.Čachovice, 21 hrobů
Okres Teplice
1.Radovesice u Bíliny,
Mohyly vymezené kruhovými žlábky
Okres Kladno
1.Stehelčeves

design-prez1.png
KZP1.jpg
Praha-Kobylisy. Pohřeb muže na LEVÉM BOKU, lebkou k severu, obličejem k východu (podle: Turek 2008,
příl. 15a).

design-prez1.png
KZP.jpg
Praha-Jinonice. Pohřeb ženy na PRAVÉM BOKU, lebkou k jihu, obličejem k východu (podle Turek 2008,
příl. 15b).

design-prez1.png
KULTURA SE ZVONCOVITÝMI POHÁRY
NA
MORAVĚ
POZDNÍ ENEOLIT
cca 2500-2300 př. n. l.

design-prez1.png
Hroby a pohřebiště: více než 300 lokalit
Okres Břeclav
Bulhary
Okres Znojmo
1.Dolní Dubňany
2.Hodonice (2010, nádoby na VYVÝŠENÉM DNU, nebo na PODSTAVCÍCH)
3.Hostěradice
4.Lechovice
5.Prosiměřice
6.Těšetice I (U hydroglobu)
7.Tvořihráz II
Okres Třebíč
1.Lhánice
Okres Brno-město
1.Holásky, 71 hrobů
Okres Brno-venkov
1.Ostopovice
2.Smolín
3.Šlapanice, 60 hrobů
4.Vranovice (A. Rzehak „Branowitzer Typus“)
Okres Vyškov
1.Bohdalice (-Pavlovice, mezi Vyškovem a Bučovicemi)
2.Holubice,
3.Hoštice-Heroltice, 155 hrobů!
Okres Kroměříž
1.Hulín-Pravčice
2.Stříbrnice – „dům zemřelého“
3.Záhlinice
Okres Prostějov
1.Ludéřov (+ nález kamenného kadlubu k odlévání dýk)
Mohyly
Okres Břeclav
1.Mušov
2.Zaječí
Okres Znojmo
1.Borotice
2.Kyjovice
3.Lechovice
4.Mackovice
5.Prosiměřice
6.Těšetice-Kyjovice
7.Trstěnice
8.Tvořihráz
Okres Brno-venkov
1.Ledce
2.Nosislav
3.Nová Ves
4.Přísnotice
Okres Hodonín
1.Vřesovice
2.Dolní Dubňany
Okres Třebíč
1.Lhánice

design-prez1.png
17SAKVICE.tif
Šakvice, okr. Břeclav. Vegetační příznak ojedinělé velké hrobky obepnuté dvěma soustřednými žlaby
(podle: Kovárník 2012, obr. 10).

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Preparace hrobu H 19  s nadzemní konstrukcí „domu zemřelého“
kultury zvoncovitých pohárů s archeologickými (hrobovými) nálezy rozptýlenými v různých úrovních
výplně hrobové jámy (podle: Peška – Tajer 2009, foto 1).
img141_FOTO_1.jpg

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Plán hrobky H 19  s nadzemní konstrukcí „domu zemřelého“  kultury
zvoncovitých pohárů s rozmístěním hrobových nálezů: 1-6 zlaté vlasové ozdoby, 7-14 zlomky nádob
(pohárů), 15-16 stříbrný plíšek, 17 štípaný nástroj (podle: Peška – Tajer 2009, obr. 4).
img144_OBR_4.jpg

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Vypreparovaná hrobka H 19  s nadzemní konstrukcí „domu
zemřelého“  kultury zvoncovitých pohárů (podle: Peška – Tajer 2009, foto 2).
img142_FOTO_2.jpg

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Půdorys hrobky H 19  s nadzemní konstrukcí„domu zemřelého“
kultury zvoncovitých pohárů (podle: Peška – Tajer 2009, obr. 3).
img143_OBR_3.jpg

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Rekonstrukce hrobky H 19 kultury zvoncovitých pohárů podle:  1
hrobka s nadzemní konstrukcí z Moravské Nové Vsi-Hrušek (Stuchlík – Stuchlíková 1996, obr. 42), 2 z
Mýtné Nové Vsi (Bátora 2006, obr. 92) (podle: Peška – Tajer 2009, obr. 7).
img148_OBR_7.jpg

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Nálezy zvoncovitých pohárů a fragmentů tzv. průvodní keramiky z
hrobky H 19  s nadzemní konstrukcí kultury zvoncovitých pohárů (podle: Peška – Tajer 2009, obr. 5).
img145_OBR_5.jpg

design-prez1.png
Stříbrnice-Lopaty, okr. Kroměříž. Souprava šesti zlatých vlasových ozdob a zlomků stříbrného plechu
(ozdoby) z hrobky H 19 kultury zvoncovitých pohárů s nadzemní konstrukcí „domu zemřelého“ (podle:
Peška – Tajer 2009, foto 3).
img149_FOTO_3.jpg

design-prez1.png
img457 – kopie (2).jpg
Lechovice, okr. Znojmo. Hrob VII (žena 50-60 r.). Jantarový náhrdelník (přímá vzdálenost od Baltu
600 km), 24 kostěné knoflíky s „V“ vrtáním (podle: Dvořák 1993, tab. 27).

ého
design-prez1.png
03BOZICE.JPG
Božice-Česká kolonie, okr. Znojmo. Amfora překrytá obrácenou mísou kultury zvoncovitých pohárů
sloužila jako popelnice k uložení kremace dvou lidí a pohřebních darů, spálených kostí psa,
prasete, kozy/ovce a drůbeže (Kovárník 2014, obr. 10A).

design-prez1.png
Dílčí výběr doporučené literatury:
• Bálek, M. – Dvořák, P. – Kovárník, J. – Matějíčková, A. 1999: Pohřebiště kultury zvoncovitých
pohárů v Tvořihrázi (okr. Znojmo). Das Gräberfeld der Glockenbecherkultur in Tvořihráz (Bez.
Znojmo). Pravěk NŘ, Supplementum 4. Brno, 5-36.
• Bátora, J. 2006: Štúdie ku komunikácii medzi strednou a východnou Európou v době bronzovej.
Bratislava (Hroby s domami mrtvých na pohrebiskách z doby bronzovej, 121-192).
• Dočkalová, M. – Čižmář, Z. 2008: Antropologie a pohřbívání v moravském neolitu. In: Z. Čižmář
(ed.),  Život a smrt v mladší době kamenné. Leben und Tod in der Jungsteinzeit. Life and Death in
the New Stone Age. Katalog výstavy. Brno – Znojmo, 236-247.
• Dobeš. M. 2008: 4.5 Kultura kulovitých amfor. In: E. Neustupný (ed.) – M. Dobeš – J. Turek – M.
Zápotocký, Archeologie pravěkých Čech/4. Eneolit. Praha, 115-122.
• Dobeš, M. – Hložek, J. – Menšík, P. – Světlík, I., 2018: Eneolitické kostrové hroby z Holubic,
okr. Praha-západ Příspěvek k pohřebnímu ritu kultury badenské v Čechách Eneolithic inhumation
graves from Holubice, Praha-západ district On the Baden culture burial rite in Bohemia.
Archeologické rozhledy 70/4, 507-515.
• Dvořák, P. 1991: Pohřebiště lidu s kulturou zvonovitých pohárů v Holáskách (okr. Brno-město).
Časopis Moravského muzea v Brně LXXVI, 41-60.
•

design-prez1.png
• Dvořák, P. 1992: Die Gräberfelder der Glockenbecherkultur in Mähren I. (Bezirk Blansko,
Brno-město – Stadt, Brno-venkov – Umgebung). Katalog der Funde. Brno.
• Dvořák, P. 1993: 3.3.9 Lid se zvoncovitými poháry. In: V. Podborský s kol., Pravěké dějiny
Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 3. Brno, 218-230.
• Dvořák, P. – Hájek, L. 1990: Die Gräberfelder der Glockenbecherkultur bei Šlapanice. Brno.
• Dvořák, P. – Matějíčková, A. – Peška, J. – Rakovský, I. 1996: Gräberfelder der
Glockenbecherkultur in Mähren II. (Bezirk Břeclav). Katalog der Funde. Brno – Olomouc.
• Kazdová, E. 2005a: 2.1. Osada a pohřebiště lidu s lineární keramikou. In: V. Podborský a kol.
Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur. Brno,
73-80.
• Kazdová, E. 2005b: 2.2. Osada a hroby lidu s vypíchanou keramikou. In: V. Podborský a kol. Pravěk
mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur. Brno, 80-88.
•  Kazdová, E. 2005c: 2.3. Osada s rondelem a hroby lidu s moravskou malovanou keramikou staršího
stupně. In: V. Podborský a kol. Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice
pravěkých sociálních struktur. Brno, 88-113.

design-prez1.png
• Kovárník, J. 2002: Pozoruhodné mohylové pohřebiště u Božic, okr. Znojmo. Další hroby lidu
s moravskou malovanou keramikou. In: I. Cheben,  I. Kuzma (eds.): Otázky neolitu a eneolitu našich
krajín. Zborník referátov z 20. pracovného stretnutia, Liptovská Sielnica 9. – 12. 10. 2001.
Archaeologica Slovaca Monographiae. Communicationes. Tomus IV Nitra: Archeologický ústav SAV,
143-166.
• Kovárník, J. 2007: Mladší stupeň moravské malované keramiky na jihozápadní Moravě. Rozbor
keramických nálezů ze sídliště Výčapy I, okr. Třebíč, a z hrobu ze Džbánic, okr. Znojmo. In:  R.
Tichý (ed.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí. Sborník referátů z 25. zasedání badatelů pro
výzkum neolitu Čech. Moravy a Slovenska, Hradec Králové 30. 10. –2. 11. 2006, Archeologické studie
Univerzity Hradec Králové 1, 71-76.
• Kovárník, J. 2010: Proč jsou hroby také na sídlištích z neolitu a eneolitu? In: R. Tichý (ed.),
Hroby, pohřby a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých sídlištích. Živá archeologie –
(Re)Konstrukce a experiment v archeologii. Supplementum 3. Hradec Králové, 50-57.
• Kovárník, J. 2012: Umístění výjimečných hrobů KZP s kruhovými žlaby na jižní Moravě a jejich
možný význam. In: J. Peška – F. Trampota, eds.: Otázky neolitu a eneolitu 2011. Sborník referátů z
30. pracovního setkání badatelů pro výzkum neolitu a eneolitu Čech, Moravy a Slovenska. Mikulov –
Olomouc. Archeologické centrum Olomouc, 99-119.

design-prez1.png
• Kovárník, J. 2014: Žárové pohřby v amforách mladšího stupně KZP na jižní Moravě (poznámky
k vnitřnímu uspořádání společnosti KZP). Brandbestattungen in Amphoren aus der jüngeren Stufe der
GBK in Südmähren (Bemerkungen zur inneren Gesellschaftsstruktur der GBK). Přehled výzkumů 55-1
(Archeologický ústav AVČR, 2014) 47-63.
• Lüning, J. 2002: U. von Freeden – S. von Schnurbein (Hg.) Grundlagen sesshaften Lebens. In:
Spuren der Jahrtausende. Archäologie und Geschichte in Deutschland. Stuttgart, 110-139.
•  Matějíčková, A. – Dvořák, P. (eds.), 2012: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase
dálnice D1 Vyškov – Modřice. Funerary area of the Bell Beaker period on the D1 Vyškov – Modřice
motorway. Pravěk. Supplementum 24. Brno, 353-389.
• Medunová, A., Ondráček, J. 1969: Birituální pohřebiště lidu s kulturou zvoncovitých pohárů u
Lechovic, okr. Znojmo. Archeologické rozhledy XXI, 437-447.
• Neugebauer-Maresch, Ch. 1995: Gräber und Sonderbestattungen. In: E. Lenneis – Ch.
Neugebauer-Maresch – E. Ruttkay. Jungsteinzeit im Osten Österreichs. Mit Beiträgen von Christian
Mayer, Johann-Wolfgang Neugebauer und Peter Stadler. Wissenschaftliche Schriftenreihe
Niederösterreich 102-105. St. Pölten – Wien, 93-99.
• Neugebauer-Maresch, Ch. – Neugebauer, J.-W. – Groszschmidt, K. – Randl, U. – Seeman, R. 2002: Die
Gruppe vom Beginn der Bemaltkeramik im Zentrum der Kreisgrabenanlage Friebritz-Süd,
Niederösterreich. In: Preistoria Alpina 37 (2001), 187-253.

design-prez1.png
• Neustupný, E. 2008: 5.2 Kultura se šňůrovou keramikou. In: E. Neustupný (ed.) – M. Dobeš – J.
Turek – M. Zápotocký, Archeologie pravěkých Čech/4. Eneolit. Praha, 124-147.
• Novotný, B. 1950: Jordanovská skupina a jihovýchodní vlivy v českém neolitu. Obzor prehistorický
14, č. 1, 163–260.
• Ondruš, V. 2002: 1. Dvě pohřebiště lidu s neolitickou lineární keramikou ve Vedrovicích. In: V.
Podborský a kol., Dvě pohřebiště lidu s neolitickou lineární keramikou ve Vedrovicích. Zwei
Gräberfelder des neolithischen Volkes mit Linienbandkeramik in Vedrovice in Mähren. Brno, 9-149.
• Pavelčík, J. 1990: Rituální hrob ženy na výšinné osadě lidu s kanelovanou keramikou v Hlinsku u
Lipníku nad Bečvou. Archeologické rozhledy XLII, 197-225.
• Pavelčík, J. 1993: 3.3.4 Lid s kanelovanou keramikou. In: V. Podborský s kol., Pravěké dějiny
Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 3. Brno, 179-190 (188).
• Peška, J. – Tajer, A. 2009: Hrob  KZP s nadzemní konstrukcí a zlatem ze Stříbrnic. In: M. Bém –
J. Peška (eds.), Ročenka 2006. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Olomouc, 67-.
• Podborský, V. 1993: 2.3.4. Lid s moravskou malovanou keramikou. In: V. Podborský s kol., Pravěké
dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 3. Brno, 108-152 (132-136).

design-prez1.png
• Schenk, Z. – Kuča, M. – Hložek, M. – Dočkalová, M. – Dreslerová, G. – Gregerová, M. – Krupa, P. –
Trojek, T. 2007: Pohřeb kultury s moravskou malovanou keramikou z polohy „Dolní újezd“ na katastru
Dluhonic (okr. Přerov) (předběžná zpráva). In: M. Bém – J. Peška (eds.), Ročenka 2006.
Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Olomouc, 38-56.
• Schier, W. 2005: Kopfüber ins Jenseits – in Menschenopfer in der Kreisgrabenanlage von Ippesheim?
In: F. Daim – W. Neubauer (Hg.) „Zeitreise Heldenberg. Geheimnisvolle Kreisgräben.“ Katalog zur
Niederösterreichischen Landesausstellung 2005. Heldenberg in Kleinwetzdorf. Horn – Wien, 234-238.
• Smrž, Z. 1983: Čachovice, okr. Chomutov. In: Archeologické výzkumy v severních Čechách v roce
1981. Teplice, 9-10.
• Stuchlík, S. – Stuchlíková, J. 1996: Pravěká pohřebiště v Moravské Nové Vsi-Hruškách. Studie
Archeologického ústavu Akademie věd  ČR v Brně XVI/1. Brno.
• Šebela, L. 1993: 3.3.8 Lid se šňůrovou keramikou. In: V. Podborský s kol., Pravěké dějiny Moravy.
Vlastivěda moravská. Země a lid. Nová řada, sv. 3. Brno, 204-218.
•  Šebela, L. 1999: The Corded Ware Culture in Moravia and in the adjacent part of Silesia
(Catalogue). Fontes Archaeologiae Moravicae 23. Brno.
• Šebela, L. – Drechsler, A. 2018: Podivná dáma z Kamenného vrchu. Tajemství české minulosti 79
(2018), 54-56.

design-prez1.png
• Šmíd, M. 1990: Příspěvek k poznání eneolitických mohylových pohřebišť na střední Moravě. In: R.
Tichý (ed.), Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. Narozeninám Josefa Poulíka. Brno,
67-89.
• Šmíd, M. 2008: Kralice na Hané. In: Z. Čižmář (ed.), Život a smrt v mladší době kamenné. Leben
und Tod in der Jungsteinzeit. Life and Death in the New Stone Age. Katalog výstavy. Brno – Znojmo,
60-62.
• Šmíd, M. 2003: Mohylová pohřebiště kultury nálevkovitých pohárů na Moravě. Pravěk. Supplementum
11. Brno.
• Turek, J. 2002: „Cherche la femme!“ Archeologie ženského světa a chybějící doklady ženských
pohřbů z období zvoncovitých pohárů v Čechách. In: E. Neustupný (ed.), Archeologie nenalézaného.
Plzeň – Praha, 217-240.
• Turek, J. 2008: 5.3 Kultura zvoncovitých pohárů. In: E. Neustupný (ed.) – M. Dobeš – J. Turek –
M. Zápotocký, Archeologie pravěkých Čech/4. Eneolit. Praha, 147-169.
• Vávra, M. – Beneš, Z. – Beran-Cimbůrková, P. – Kos, L. – Šťastný, D. 2016: New finds of the
Lengyel culture inhumation graves in Kolín region (Central Bohemia). In: J. Kovárník et al.,
Centenary of Jaroslav Palliardi´s Neolithic and Aeneolithic Relative Chronology (1914-2014). Hradec
Králové – Ústí n/O, 265-371.
•  Vélová, L. 2014: Archeologie na dosah. Národní muzeum Praha  www.archeologienadosah.cz

design-prez1.png
•Vrána, J. – Pankowská, A. 2010: Kostrový pohřeb v sídlištním objektu v Náměšti na Hané. Ročenka
2009. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Olomouc,70-93.
• Windl, H. 1996: Rätsel um Gewalt und Tod vor 7.000 Jahren. Eine Spurensicherung. Katalog des NÖ
Landesmuseums, N. F. 393. Asparn an der Zaya.
•  Zápotocká, M. 1998: Bestattungsritus de böhmischen Neolithikums (5500-4200 B.C.). Gräber und
Bestattungen der Kultur mit Linear-, Stichband- und Lengyelkeramik. Mit Beiträgen von Viktor Černý,
Petr Velemínský und Slavomil Vencl. Praha.
• Zápotocký, M. 2008a: 3.2 Kultura nálevkovitých pohárů ve starším eneolitu. In: E. Neustupný (ed.)
– M. Dobeš – J. Turek – M. Zápotocký, Archeologie pravěkých Čech/4. Eneolit. Praha, 61-82.
• Zápotocký, M. 2008b: 4.3 Řivnáčská kultura. In: E. Neustupný (ed.) – M. Dobeš – J. Turek – M.
Zápotocký, Archeologie pravěkých Čech/4. Eneolit. Praha, 95-110.
• Zeeb-Lanz, A. 2018: Herxheim – Ort eines außergewöhnlichen Rituals mit weitgereisten Teilnehmer.
Bewegte Zeiten. Archäologie in Deutschland. Berlin, 86-91.
etc.

design-prez1.png
Srdečně vám děkuji za pozornost.