Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Geografický ústav n/i u n i SCI Z0076 Meteorologie a klimatologie Marie Novotná Klimatografie povodí dolní Moravy 2. ročník, B-GEK FYZG Brno, listopad 2019 Obsah 1 Obecná charakteristika...............................................................................................................3 1.1 Vymezení polohy studovaného území...............................................................................3 1.2 Charakteristika vybraného povodí.....................................................................................3 1.3 Síť klimatologických a srážkoměrných stanic...................................................................5 2 Teplotní poměry.........................................................................................................................7 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu....................................................7 2.2 Roční chod teploty vzduchu...............................................................................................7 2.3 Roční chod průměrných maxim a minim teploty vzduchu................................................8 2.4 Roční chod absolutních měsíčních maxim a minim teploty vzduchu..............................10 2.5 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů....................................................12 2.6 Malé vegetační a mrazové období....................................................................................16 3 Srážkové poměry......................................................................................................................17 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek............................................................17 3.2 Roční chod srážek............................................................................................................18 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů...............................................................20 3.4 Výpočet průměrných ročních úhrnů srážek.....................................................................22 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou..........................28 4 Větrné poměry..........................................................................................................................30 4.1 Frekvenční rozložení směrů větní....................................................................................30 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence...................................................32 5 Klimatické poměry...................................................................................................................34 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958...................................................... 34 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta 1971...............................................................................35 6 Klimagram...............................................................................................................................37 Seznam použité literatury.................................................................................................................38 Knižní zdroje................................................................................................................................38 Elektronické zdroje......................................................................................................................38 2 1 Obecná charakteristika 1.1 Vymezení polohy studovaného území Vymezené povodí dolní Moravy (Obr. 1) se nachází na jihovýchodě České republiky, jižní část povodí přesahuje hranice České republiky. Rozloha povodí činí 4642 km2. Povodí dolní Moravy tvoří čtyři subpovodí III. řádu, nejseverněji Morava od Bečvy po Hanou (4-12-01), Haná a Morava od Hané po Dřevnici (4-12-02), Dřevnice a Morava od Dřevnice po Olšavu (4-13-01) a nejjižněji Morava od Olšavy po Myjavu (4-13-02) (VÚV TGM, 2019). Obr. 1 Povodí dolní Moravy v rámci České republiky v roce 2019 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84) 1.2 Charakteristika vybraného povodí Nejnižší nadmořská výška povodí činí 150 m n. m. Jedná se o soutok Moravy s Myjavou. Nejvyšší nadmořská výskaje 950 m n. m., tento bod leží na jihovýchodě území na svahu Velké Javoriny. Z geomorfologického hlediska je povodí tvořeno třemi provinciemi - Českou vysočinou, Západními Karpatami a Panónskou provincií (Tab. 1). Brněnská vrchovina se nachází na západě území. Jesenická podsoustava lemuje povodí a zasahuje na území ze severozápadu. Jihomoravská pánev tvoří jih území, na východě přechází v Moravsko-slovenské Karpaty a dále v Západní Beskydy a v Západobeskydské podhůří. Středomoravské Karpaty se vyskytují najihozápadě povodí. Západní 3 Vněkarpatské sníženiny tvoří prolom mezi Brněnskou vrchovinou a Středomoravskými Karpaty a táhnou se dále na severovýchod. Tab. 1 Geomorfologické členění povodí dolní Moravy v roce 2019 Provincie Soustava Podsoustava Česká vysočina Česko-moravská Brněnská vrchovina Krkonošsko-jesenická Jesenická Panónska provincie Vídeňská pánev Jihomoravská pánev Západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny ZápadníVněkarpatské sníženiny Vnější Západní Karpaty Středomoravské Karpaty Moravsko-slovenské Karpaty Západobeskydské podhůří Západní Beskydy (zdroj: DEMEK, 2014) Povodím protéká řeka Morava ze severu na jih, jejím pravostranným přítokem na území povodí je řeka Haná a levostranným přítokem řeka Olšava (Obr. 1). Dalšími významnými levostrannými přítoky je řeka Moštěnka v Hornomoravském úvalu a dále Olšava a Dřevnice, které protékají Dolnomoravským úvalem. Kromě řeky Hané, je dalším významným pravostranným přítokem Valová, která se do Moravy vlévá u Kojetína. Za hranicemi České republiky řeka Morava vtéká do Dunaje, který ústí do Černého moře. Obr. 2 Reliéf a říční síť povodí dolní Moravy v roce 2019 (Zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 4 1.3 Síť klimatologických a srážkoměrných stanic Klimatologické stanice nejsou v povodí rozmístěny rovnoměrně (Obr. 3). Celkově se jich zde nachází dvacet. Větší počet se vyskytuje při hranicích povodí. Jih území není pokryt žádnou stanicí, protože se tato část povodí nachází za hranicí České republiky, na území Slovenska. nadmořská výška klimatické stanice ID Název 13 Bojkovice 24 Buchlovice 26 Bystřice pod Hostýnem 28 Bzenec 49 Drahany 66 Hodonín 67 Holešov 76 Hostýn 115 Konice 123 Kroměříž 151 Luhačovice 169 Náměšť na Hané 171 Napajedla 198 Pavlovice u Přerova 204 Plumlov 211 Polešovice 221 Prostějov 263 Strážnice 300 Vizovice 306 Vyškov 1:600 000 30 60 m km Obr. 3 Klimatologické stanice povodí dolní Moravy v roce 2019 (Zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 5 Srážkoměrných stanic se v daném povodí vyskytuje mnohem více a jsou více rovnoměrně rozloženy (Obr. 4). Na místech, která předtím nebyla moc dobře pokryta, jsou srážkoměrné stanice velmi dobře rozmístěny. Jejich celkový počet je 44. Nejjižnější část území opět není pokryta stanicemi, což může ovlivnit následující výpočty. nadmořská výška 950 srážkoměrné stanice ID Název 56 Bojkovice 589 Napajedla 97 Buchlovice 601 Nová Lhota, Vápenky 109 Bystřice pod Hostýnem 651 Ostroh, Uherský Ostroh 112 Bzenec 667 Pavlovice u Přerova 201 Drahany 690 Podivice 206 Dřevohostice 697 Polešovice 220 Gottwaldov, Malenovice 706 Pozlovice, přehrada 221 Gottwaldov, Zlín 717 Prostějov 235 Hluk 735 Ptení, Holubice 237 Hodonín 776 Rusava 241 Holešov 779 Rychtářov 276 Hostýn 792 Seč 316 Chropyně 853 Strážnice 399 Komňa 908 Tlumačov 402 Konice 913 Tovačov 405 Kostelany 933 Uherské Hradiště 428 Kroměříž 934 Uherský Brod 437 Kře novice 953 Velíková 451 Kvasice 954 Velká 519 Luhačovice 976 Vizovice 576 Morkovice 984 Vracov 587 Náměšť na Hané 1005 Vyškov 15 1:600 000 30 60 B km Obr. 4 Srážkoměrné stanice povodí dolní Moravy v roce 2019 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 6 2 Teplotní poměry 2.1 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu Roční rozložení teplot vzduchu odpovídá nadmořské výšce. Nejvyšší průměrně teploty (vyšší než 9 °C) vykazuje oblast Dolnomoravského úvalu, o něco nižší teploty oblast Hornomoravského úvalu a nejnižší teploty (menší než 7 °C) pozorujeme při hranicích povodí v Brněnské vrchovině, v Moravsko-Slovenských Karpatech a v Západních Beskydech. Na většině území průměrná roční teplota dosahuje 7 °C a výše (Obr. 5). Obr. 5 Geografické rozložení průměrné roční teploty vzduchu v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 2.2 Roční chod teploty vzduchu Stanice Strážnice vykazuje v ročním chodu teploty vzduchu vyšší teploty než stanice Hostýn (Tab.2, Obr. 6), na což má velký vliv nadmořská výška jednotlivých stanic. Stanice Strážnice se nachází v nadmořské výšce 175 m n. m., podle Obr. 5 vnejteplejší oblasti s teplotami většími než 9 °C, což odpovídá průměrné roční teplotě 9,4 °C (Tab. 2). Stanice Hostýn leží v 713 m n. m. a na Obr. č. 5 se nachází v nej chladnější oblasti s teplotami menšími než 6 °C, průměrná roční teplota stanice je 5,9 °C (Tab. 2). Rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami těchto stanic je 3,5 °C. Na těchto stanicích byly naměřeny nejvyšší teploty v červenci a nejnižší v lednu, což odpovídá ročnímu chodu teplot vzduchu v České republice. 7 Tab. 2 Roční chod teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Strážnice -1,9 -0,2 4,7 9,5 15,0 18,1 19,9 18,8 14,9 9,5 4,2 0,8 9,4 Hostýn -4,5 -3,3 0,7 5,6 10,9 13,8 16,0 15,1 11,9 6,6 0,9 -2,8 5,9 (zdroj: IS MUNI, 2019) 25,0 20,0 F 15,0 "5 io,o T3 rsi % 5,0 4-» _o Q_ oj 0,0 -5,0 -10,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 6 Roční chod průměrné teploty vzduchu [°C] na stanicích Hostýn a Strážnice v období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 2.3 Roční chod průměrných maxim a minim teploty vzduchu Průměrná měsíční maxima mají podobný chod jako roční průměrná teplota vzduchu, pochopitelně rozdíl je v hodnotách (Obr. 7). Stanice Strážnice opět vyskytuje vyšší teploty maxim než stanice Hostýn. Rozdíl v průměru ročních maxim je mezi jednotlivými stanicemi 5 °C. Hodnoty maxim neklesly pod bod mrazu. Nejvyšší hodnoty pozorujeme opět v červenci a nejnižší v lednu (Tab. 3). Tab. 3 Roční chod průměrných měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Strážnice 7,4 10,7 17,5 23,9 27,2 30,0 32,1 31,6 28,2 22,3 15,8 9,9 33,1 Hostýn 4,7 6,7 13,0 20,2 24,5 27,3 28,6 28,0 24,9 18,6 12,2 6,6 29,9 (zdroj: IS MUNI, 2019) 8 35,0 30,0 E 25'° "5 20,0 T3 rsi ro 15,0 4-» S" 10,0 h- 5,0 0,0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 7 Roční chod průměrných měsíčních maxím teploty vzduchu [°C] na stanicích Hostýn a Strážnice v období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) Co se týče minim rozdíl mezi stanicemi není veliký, hodnoty minim jsou podobné po většinu roku na obou stanicích. Stanice Strážnice vykazuje nižší hodnoty minim než stanice Hostýn v měsících leden, únor, červen, srpen, září, říjen a v prosinci (Obr. 8). Na to by mohl mít vliv orografie daného území a rozdílné působení větru - stanice Strážnice se nachází v Hornomoravském úvalu s převažujícími poli a stanice Hostýn v zalesněné Hostýnsko-vsetínské hornatine. Dalšími důležitým faktorem je také vliv vegetace. Nejvyšší minimum je zaznamenáno v červenci - na stanici Hostýn 6,7 °C a na stanici Strážnice 5,9 °C. Nejnižší hodnoty minim pozorujeme v měsíci lednu - stanice Strážnice -17,0 °C a stanice Hostýn -15,4 °C. Rozdíl mezi ročním průměrem minim je 1,3 °C (Tab. 4). Tab. 4 Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Strážnice -17,0 -16,1 -9,9 -4,5 -0,5 3,2 7,2 5,9 1,2 -3,4 -5,4 -15,1 -20,8 Hostýn -15,4 -14,8 -10,0 -5,2 -0,9 4,1 6,7 6,6 2,5 -3,1 -6,4 -14,0 -19,5 (zdroj: IS MUNI, 2019) 9 10,0 -20,0 1- I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 8 Roční chod průměrných měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Hostýn a Strážnice v období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 2.4 Roční chod absolutních měsíčních maxim a minim teploty vzduchu Na stanici Strážnice nejvyšší hodnota absolutních maxim se vyskytuje v červenci (35,6 °C) a nejnižší hodnota v prosinci (14 °C). Roční chod absolutních maxim této stanice je plynulý (Tab. 5, Obr. 9), podobný ročnímu chodu průměrných teplot vzduchu. Stanice Strážnice vykazuje vyšší hodnoty než stanice Hostýn kromě vyššího maxima v dubnu (rozdíl mezi maximy na těchto stanicích 0,8 °C). Je to opět dáno reliéfem území a dalšími již zmíněnými faktory. Tab. 5 Roční chod absolutních měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Strážnice 14,5 14,7 22,1 28,0 31,5 34,6 35,6 35,5 32,6 27,8 20,9 14,0 Hostýn 12,0 12,9 18,1 28,8 28,0 33,5 32,0 31,6 29,9 24,7 16,8 10,0 (zdroj: IS MUNI, 2019) 10 40,0 5,0 - 0,0 - I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 9 Roční chod absolutních měsíčních maxim teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) Roční chod absolutních minim si již tolik neodpovídá u jednotlivých stanic. Vidíme výraznější rozdíly mezi těmito stanicemi (Tab. 6). Stanice Hostýn má nižší hodnoty absolutních měsíčních minim v období IV - VI. Dále také v únoru a v listopadu (Obr. 10). V říjnu dosahují obě stanice stejné hodnoty minim, a to -3,6 °C. Nejnižší minima registrujeme u obou stanic v únoru (Strážnice -31 °C, Hostýn -31,4 °C) anejvyšší v červenci - Strážnice 3,5 °C, Hostýn 4,8 °C. Tab. 6 Roční chod absolutních měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 Stanice 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Strážnice -30,6 -31,0 -23,5 -8,5 -4,1 -i,o 3,5 0,5 -3,6 -9,5 -10,8 -24,2 Hostýn -24,6 -31,4 -20,2 -11,7 -6,2 -4,1 4,8 2,2 -3,6 -8,5 -14,0 -23,0 (zdroj: IS MUNI, 2019) 11 10,0 -35,0 I- I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 10 Roční chod absolutních měsíčních minim teploty vzduchu [°C] na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 2.5 Roční chod průměrného počtu charakteristických dnů Tropický den nastává, když je teplota rovna alespoň 30 °C. V případě, že maximální teplota vystoupí alespoň na 25 °C, hovoříme o letním dni. Mrazový den je charakteristický minimální teplotou alespoň -0,1 °C. Při ledovém dni se teplota pohybuje pod bodem mrazu (0 °C). Jakmile je maximální teplota po celý den rovna nebo menší -10 °C, nastává arktický den. Pro stanici Strážnici a Hostýn můžeme pozorovat hodnoty ročního chodu průměrného počtu těchto charakteristických dní v Tab. 7. Tab. 7 Roční chod průměrného počtu charakteristických dní na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 Charakteristický den tropický letní mrazový ledový arktický Stanice Strážnice Hostýn Strážnice Hostýn Strážnice Hostýn Strážnice Hostýn Strážnice Hostýn 1 - - 0,0 0,0 25,4 29,2 13,5 20,4 0,9 2,2 II - - 0,0 0,0 20,9 25,8 6,7 14,4 0,6 1,2 III - - 0,0 0,0 17,7 20,9 1,3 6,2 - 0,0 IV - - 0,8 0,1 6,7 9,5 - 0,5 - - V 0,2 - 5,1 1,4 1,5 2,1 - - - - VI 1,8 0,3 10,2 3,5 0,1 0,1 - - - - VII 4,3 0,5 17,2 6,6 - - - - - - VIII 3,2 0,2 14,5 5,8 - - - - - - IX 0,9 - 6,4 1,4 0,5 0,5 - - - - X - - 0,3 0,0 4,5 5,6 - 0,7 - - XI - - 0,0 0,0 9,7 16,9 0,6 5,2 - - XII - - 0,0 0,0 21,5 27,3 9,0 18,6 0,3 0,9 Rok 10,4 1,0 54,5 18,8 108,5 137,9 31,1 66,0 1,8 4,3 (zdroj: IS MUNI, 2019) 12 Stanice Hostýn vykazuje velmi málo tropických dní oproti stanici Strážnice (obr. 11). Zde musíme podotknout opět polohu jednotlivých stanic. Jak již bylo zmíněno dříve, horská stanice Hostýn se nachází ve vyšší nadmořské výšce oproti stanici Strážnice, která leží v Dolnomoravském úvalu. U této stanice se první tropický den objevuje již v květnu, nejvyšší počet v červenci. Na stanici Hostýn je to až v červnu. Počet letních dní je opět rozdílný u obou stanic, ale již se vyskytují hojněji (Obr. 12). Jsou zaznamenány od dubna do října (v případě stanice Hostýn do září). Můžeme si všimnout, že stanice Hostýn vykazuje hodnoty počtu letních dní v jednotlivých měsících přibližně o 1/3 méně. V případě mrazových, ledových a arktických dní se již do vedení přesouvá stanice Hostýn. Neprojevily se zde výrazněji větší hodnoty minim během roku stanice Strážnice. Mrazové dny se vyskytují od IX do VI. u obou stanic (Obr. 13). Ledové dny se vyskytují od října do dubna na stanici Hostýn a od listopadu do března na stanici Strážnice (Obr. 14). Nejvíce se těchto dní vyskytuje v lednu na obou stanicích. Celkový roční počet ledových dnů je na stanici Strážnice přibližně o polovinu menší než stanici Hostýn. Počet arktických dnů je poměrně skromný u obou stanic (Obr. 15). Vyskytly se pouze v prosinci, v lednu a v únoru. Na počet jednotlivých charakteristických dnů má opět nadmořská výška umístění jednotlivých stanic a orografie území. 30,0 25,0 ■i 20,0 '5. 15,0 o oj •8 10,0 Q_ 5,0 0,0 ■ Strážnice ■ Hostýn 1. 1. 1 ■ I II III IV V VI VII VIII Měsíce IX XI XII Obr. 11 Roční chod průměrného počtu tropických dní na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 13 30,0 25,0 c 20,0 T3 OJ 15,0 oj S. 10,0 5,0 0,0 ■ Strážnice ■ Hostýn 1 ■ 1 1. 1 t I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 12 Roční chod průměrného počtu letních dní na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 30,0 25,0 ■i 20,0 > o 15,0 o Q. 5,0 0,0 i l Strážnice I Hostýn H II III IV V VI VII VIII Měsíce IX X XI XII Obr. 13 Roční chod průměrného počtu mrazových dní na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 14 30,0 25,0 1 15,0 oj oj p 10,0 5,0 0,0 ■ Strážnice ■ Hostýn 1 ■ J 7 IV v VI VII VIII Měsíce IX XI XII Obr. 14 Roční chod průměrného počtu ledových dní na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 30,0 25,0 ■i 20,0 15,0 o Q. 5,0 0,0 ■ Strážnice ■ Hostýn _■ ■ 1 II III IV v VI VII Měsíce VIII IX X XI XII Obr. 15 Roční chod průměrného počtu arktických dní na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1926-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 15 2.6 Malé vegetační a mrazové období Malým vegetačním obdobím se nazývá doba, po kterou je průměrná denní teplota vzduchu větší nebo rovna 10 °C. Na stanici Strážnice toto období nastává již v polovině dubna a končí v polovině října, na stanici Hostýn začíná až 10.5. a končí koncem října (Tab. 8). Na stanici strážnice je tedy tato doba delších více než o měsíc (38 dní), tedy hodnota sumy teplot je přibližně o 1000 °C vyšší. Dle teplotní sumy lze tedy říci, že stanice Strážnice se nachází v teplejším klimatu než stanice Hostýn. Tab. 8 Začátek, konec, trvání a hodnoty malého vegetačního období na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1901-1950 Stanice Počátek Konec Délka trvání [dny] Suma teplot [°C] Strážnice 18. 4. 12. 10. 178 2892,2 Hostýn 10. 5. 26. 10. 140 1927,3 (zdroj: IS MUNI, 2019) Výpočet sumy teplot malého vegetačního období pro stanici Strážnice: ^ T = 13 ■ 9,5 + 31 ■ 15,0 + 30 ■ 18,1 + 31 ■ 19,9 + 31 ■ 18,8 + 30 ■ 14,9 + 12 ■ 9,5 = 2892,2 °C Výpočet sumy teplot malého vegetačního období pro stanici Hostýn: ^7 = 22-10,9 + 30 ■ 13,8 + 31 ■ 16,0 + 31 ■ 15,1 + 26 ■ 11,9 = 1927,3 °C Mrazové období je charakterizováno jako doba, po kterou je průměrná denní teplota menší nebo rovna 0 °C. Na stanici Hostýn je toto období téměř dvojnásobně delší (o 52 dní), čemuž odpovídá i suma teplot a potvrzuje to, že stanice Hostýn leží v chladnějším klimatu než stanice Strážnice. Zatímco na stanici Strážnice toto období začíná před Štědrým dnem a končí v polovině února, na stanici Hostýn mrazové období nastává již 23. 11. a končí 10. 3. Tab. 9 Začátek, konec, trvání a hodnoty mrazového období na stanicích Strážnice a Hostýn za období 1901-1950 Stanice Počátek Konec Délka trvání [dny] Suma teplot [°C] Strážnice 22.12. 15.2. 58 -53,9 Hostýn 23.11. 10.3. 110 -304,5 (zdroj: IS MUNI, 2019) Výpočet sumy teplot mrazového období pro stanici Strážnice: ^ T = 10 ■ 0,8 + 31 ■ (-1,9) + 28 ■ (-0,2) = -53,9 °C Výpočet sumy teplot mrazového období pro stanici Hostýn: ^ T = 8 ■ 0,9 + 31 ■ (-2,8) + 31 ■ (-4,5) + 28 ■ (-3,3) + 10 ■ 0,7 = -304,5 °C 16 3 Srážkové poměry 3.1 Geografické rozložení průměrných úhrnů srážek Na geografické rozložení průměrných úhrnů srážek má velký vliv reliéf území. Nejvyšší úhrny pozorujeme v oblastech s nejvyšší nadmořskou výškou - na východě jsou to Západní Beskydy, na jihovýchodě pak Moravsko-Slovenské Karpaty a na západě pak oblast Středomoravských Karpat, ve kterých může spadnout průměrně až 1000 mm srážek a více (Obr. 16). Nejmenší úhrny detekujeme kolem Vyškova, kde může spadnout průměrně méně než 550 mm za rok, což je přibližně až o Vz méně množství srážek než v těch nejvyšších oblastech. O něco více srážek, než v této oblasti pak za rok průměrně spadne v Dolnomoravského úvalu a Hornomoravského úvalu. Zde také záleží na proudění, které převládá a odkud přichází dané srážky. Může se zde projevit efekt návětrnosti a závětrnosti. Při proudění ze SZ oblast v okolí Vyškova leží ve srážkovém stínu Drahanské vrchoviny, což má velký vliv na nižší průměrný úhrn srážek. Obr. 16 Geografické rozložení průměrného ročního úhrnu srážek v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 17 U geografické rozložení průměrného úhrnu srážek vegetačního období pozorujeme nižší hodnoty úhrnů (Obr. 17), což je zřejmě dáno převahou konvektivních srážek v tomto období. Nejvyšších hodnot dosahuje opět oblast Západních Beskyd a Moravsko-Slovenských Karpat, kde průměrný úhrn srážek je větší než 600 mm. Srážky s úhrny méně než 350 mm byly zaznamenány v okolí Vyškova a v nejjižnější části povodí. Dále pak také Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval vykazuje menší hodnoty úhrnů srážek (méně než 400 mm). Obr. 17 Geografické rozložení průměrného úhrnu srážek vegetačního období v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 (Zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 3.2 Roční chod srážek Pro pozorování ročního chodu srážek byly vybrány stanice Bzenec a Hostýn. Mezi těmito stanicemi je výrazný rozdíl v nadmořské výšce - stanice Bzenec leží v nadmořské výšce 204 m n. m. a stanice Hostýn v nadmořské výšce 713 m n. m. Odlišná poloha stanic má tak vliv na rozdílný průměrný roční úhrn srážek, na stanici Bzenec 569 mm, na stanici Hostýn 934 mm (Tab. 10). Na obou stanicích pozorujeme minimum v měsíci únor a maximum v červenci (Obr. 18). Tab. 10 Roční chod úhrnů srážek [mm] pro stanice Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 Stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Bzenec 30 26 31 37 59 64 78 68 49 46 43 38 569 Hostýn 57 49 58 64 88 105 115 113 78 75 70 62 934 (zdroj: IS MUNI, 2019) 18 120 100 80 60 40 20 I Bzenec ■ Hostýn 1 IV VI VII Měsíce VIII IX XI XII Obr. 18 Roční chod úhrnů srážek [mm] pro stanice Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) Jak můžeme vyčíst z Tab. 11 nejvyšší podíl na ročním úhrnu srážek mají tedy letní měsíce, nejmenší zimní období. Procentuálně si tyto stanice poměrně odpovídají. Tab. 11 Procentuální podíly jednotlivých období na srážkovém úhrnu celého roku na stanicích Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 Stanice Období Úhrn srážek [mm] Podíl na ročním úhrnu [%] Bzenec jaro (lll-V) 127 22,32 léto (VI-VIII) 210 36,91 podzim (IX-XI) 138 24,25 zima (Xll-ll) 94 16,52 Hostýn jaro (lll-V) 210 22,48 léto (VI-VIII) 333 35,65 podzim (IX-XI) 223 23,88 zima (Xll-ll) 168 17,99 (zdroj: IS MUNI, 2019) 19 3.3 Roční chod průměrného počtu srážkových dnů U stanice Hostýn pozorujeme během roku celkově více dní s danými srážkovými úhrny, ať už se jedná o počet dní se srážkovým úhrnem větším než 0,1 mm, 1 mm nebo 10 mm (Tab. 12). Opět je to dáno polohou daných staníc. Pozorujeme ale přibližně podobný chod na obou stanicích. U srážek větších než 0,1 mm se vyskytuje minimum u obou stanic v září, maximum je u stanice Hostýn v prosinci - 16,2 dní a na stanici Bzenec v červenci - 12,8 dní (Obr. 19). Ročně se celkový počet těchto dní liší přibližně o 42 dní. Počet dní s úhrnem srážek větším než 1 mm je poměrně méně. Na stanici Bzenec 94 dní a na stanici Hostýn 128,4 dní, rozdíl je tedy cca 32 dní (Obr. 20). Minimum bylo na stanici Bzenec dosaženo v únoru (5,8 dní) a maximum v květnu (9,7 dní). Na stanici Hostýn pozorujeme dvě maxima - v lednu a v prosinci (11,6 dní), kdy se jedná především o srážky sněhové a minimum v září (8,9 dní). Nejmenší hodnoty počtu dní pozorujeme v posledním grafu (Obr. 21). Jedná se o počet dní se srážkovým úhrnem větším nebo rovno 10 mm. V tomto případě mají obě stanice podobný chod. Zajímavý je poměrně vyrovnaný prosinec. Celkově však má Hostýn 26,4 takových dní a Bzenec 15,9. Tab. 12 Roční chod průměrného počtu srážkových dní na stanicích Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 Stanice Srážkový úhrn [mm] 1 II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok Bzenec >0,1 10,3 9,5 9,6 11,3 11,6 12,0 12,8 12,0 9,1 10,8 11,4 11,5 131,9 >1,0 7,5 5,8 6,2 7,4 9,7 9,0 9,1 8,1 6,6 7,6 8,0 9,0 94,0 >10,0 0,6 0,3 0,7 0,9 1,8 1,9 2,1 2,3 1,4 1,5 1,1 1,3 15,9 Hostýn >0,1 15,9 14,8 13,8 14,1 13,9 15,0 14,5 13,9 12,5 14,4 15,6 16,2 174,6 >1,0 11,6 10,6 9,8 10,5 10,8 11,7 11,4 11,0 8,6 9,8 11,0 11,6 128,4 >10,0 1,1 0,8 1,5 1,6 2,6 3,3 3,5 3,9 2,3 2,4 2,0 1,4 26,4 (zdroj: IS MUNI, 2019) 18, 16, 14, 12, ■i 10, Q. 6, 4, 2, 0, ■ Bzenec ■ Hostýn IV VI VII Měsíce VIII IX XI XII Obr. 19 Roční chod průměrného počtu srážkových dní s úhrnem > 0,1 mm na stanicích Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 20 18,0 16,0 14,0 12,0 1 io.o CD •8 8,0 Q_ 6,0 4,0 2,0 0,0 ■ Bzenec ■ Hostýn 1 1 1 1 III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 20 Roční chod průměrného počtu srážkových dní s úhrnem > 1,0 mm na stanicích Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 18,0 16,0 14,0 12,0 1 10,0 CD •8 8,0 Q_ 6,0 4,0 2,0 0,0 l Bzenec ■ Hostýn ■I ll ll ■! ■■ ■ ■ ■ IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíce Obr. 21 Roční chod průměrného počtu srážkových dní s úhrnem > 10,0 mm na stanicích Bzenec a Hostýn za období 1901-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 21 3.4 Výpočet průměrných ročních úhrnů srážek Pro výpočet průměrných ročních úhrnů bylo použito více metod z důvodu, že známe jen data pro konkrétní body (srážkoměry) na daném území. V tomto cvičení byly použity následující metody: prostý aritmetický průměr, vážený aritmetický průměr, metoda čtverců, metoda polygonů a metoda izohyet. Pro první tři metody se počítalo se stanicemi v Tab. 13. Tab. 13 Seznam srážkoměrných stanic pro metody výpočtu prostého a váženého aritmetického průměru a metodu čtverců v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 ID Název Nadmořská výška [m n. m.] Roční úhrn srážek [mm] 56 Bojkovice 301 725 97 Buchlovice 266 628 109 Bystřice pod Hostýnen 318 744 112 Bzenec 204 569 201 Drahany 630 649 206 Dřevohostice 241 704 220 Gottwaldov, Malenovic 202 650 221 Gottwaldov, Zlín 233 711 235 Hluk 232 626 237 Hodonín 169 585 241 Holešov 234 690 276 Hostýn 713 934 316 Chropyně 191 587 399 Komňa 355 791 402 Konice 450 629 405 Kostelany 422 703 428 Kroměříž 204 599 437 Křenovice 197 580 451 Kvasice 191 624 519 Luhačovice 297 752 576 Morkovice 297 663 587 Náměšť na Hané 274 573 589 Napajedla 203 625 601 Nová Lhota, Vápenky 461 920 651 Ostroh, Uherský Ostro 181 589 667 Pavlovice u Přerova 306 684 690 Podivice 375 632 697 Polešovice 205 580 706 Pozlovice, přehrada 290 746 717 Prostějov 232 577 735 Ptení, Holubice 350 618 776 Rusava 392 795 779 Rychtářov 395 608 792 Seč 520 663 853 Strážnice 175 597 908 Tlumačov 189 625 913 Tovačov 204 583 933 Uherské Hradiště 181 597 934 Uherský Brod 261 662 953 Velíková 360 800 954 Velká 300 669 976 Vizovice 302 795 984 Vracov 195 573 1005 Vyškov 251 542 (zdroj: IS MUNI, 2019) 22 Prostý aritmetický průměr Prostý aritmetický průměr je nejjednodušší metodou. Výsledkem této metody je součet všech průměrných ročních úhrnů srážek vydělený celkovým počtem stanic. Tato metoda však nezohledňuje reliéf krajiny. Pro výpočet byl použit tento vzorec: _ 3>í x =- n x.. .průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi... průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé stanice [mm] n...počet srážkoměrných stanic Výpočet: 29166 cc x =-= 663,55 mm 44-- Výsledný prostý průměr ročního úhrnu srážek v povodí dolní Moravy na základě dat za období 1901-1950 tedy činí 663,55 mm. Vážený aritmetický průměr Tato metoda již zohledňuje nadmořskou výšku stanic. Výsledek by tedy mohl být o něco přesnější. Každá hodnota úhrnů srážek jednotlivých stanic byla vynásobena jejich nadmořskou výškou. Následná suma těchto součinů byla vydělená sumou všech nadmořských výšek stanic. Počítalo se podle následujícího vzorce: £ Xj ■ mr x = ~ř- x.. .průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi... průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé stanice [mm] mj...nadmořská výška srážkoměrných stanic [m n. m.] Výpočet: Hxi-mi 8875282 ,nc x = ' =-= 685,40 mm Zrní 12949 -1- Výsledek váženého aritmetického průměru ročního úhrnu srážek v povodí dolní Moravy na základě dat za období 1901-1950 je 685,40 mm. Metoda čtverců Při metodě čtverců bylo zájmové povodí rozděleno čtvercovou sítí a následně se počítalo se srážkovými úhrny jednotlivých čtverců, které byly aritmetickým průměrem srážkového úhrnu stanic nacházejících se v daném čtverci (Obr. 22). V případě, že se ve čtverci nenacházela žádná stanice, se tzv. interpolací vypočítala hodnota pomocí aritmetického průměru okolních hodnot čtverců. Hodnota se pak psala do závorky. Pokud ležela stanice na hranici dvou čtverců, daná hodnota vstupovala do výsledku průměrného srážkového úhrnu obou čtverců. Do metody vstupovaly pouze hodnoty 23 čtverců, které se v povodí nacházely alespoň z jedné poloviny. Jedná se tedy v podstatě o speciální případ aritmetického průměru, který se počítá podle následujícího vzorce: 3>í x = n x.. .průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi... průměrný roční úhrn srážek pro jednotlivé čtverce [mm] n...počet čtverců Výpočet: _ Zxi 31803 x = — =-= 662,56 mm n 48 -!- Podle metody čtverců činil průměrný srážkový úhrn povodí dolní Moravy na základě dat za období 1901-1950 662,56 mm. srážkoměrné stanice | čtvercová síť | | vybrané povodí 625 průměrný srážkový úhrn stanice 625 hodnota srážkového úhrnu čtverce (624) hodnota srážkového úhrnu čtverce vypočtená interpolací 1:600 ooo 15 30 60 H km Obr. 22 Metoda čtverců pro výpočet průměrného ročního úhrnu srážek v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 24 Metoda polygonů Pro tuto metodu bylo vybráno 11 stanic, které se nachází v povodí a 5 stanic, jenž leží mimo povodí (Tab. 14). V ArcMap byla tak vytvořená bodová vrstva s vybranými stanicemi a na základě těchto bodů byly vytvořeny Thiessenovy polygony, ve kterých je každé místo v polygonu nejblíže právě příslušné stanici. Tato metoda tak více zohledňuje prostorové vztahy než metoda čtverců. I přes různé kombinace výběru stanic, nepokryly Thiessenovy polygony celou plochu povodí (Obr. 23). Je tedy potřeba brát v úvahu, že daný výsledek není pro celé území. Následně se všechny hodnoty srážkových úhrnů v jednotlivých stanicích vynásobily plochou jednotlivých polygonů a výsledná hodnota se vydělila suma jednotlivých ploch polygonů. Počítalo se podle následujícího vzorce: _ ln-Pi x = —^- LVi x.. .průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Ti... průměrný roční úhrn srážek stanice ve středu polygonu [mm] Pí ... plocha polygonu [km2] Obr. 23 Průměrné úhrny srážek pomocí metody polygonů v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 25 Tab. 14 Seznam srážkoměrných stanic pro metodu polygonů v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 ID stanice Název stanice Roční úhrn srážek [mm] Plocha polygonu [km2] Součin úhrnu a plochy 56 Bojkovice 725 303,64 220140,22 109 Bystřice pod Hostýnem 744 329,19 244914,66 201 Drahany 649 279,61 181467,72 221 Gottwaldov, Zlín 711 515,67 366640,63 237 Hodonín 585 471,94 276085,98 402 Konice 629 134,28 84462,01 490 Lipník nad Bečvou 641 85,75 54962,68 495 Litenčice 643 320,24 205915,99 587 Náměšť na Hané 573 250,88 143755,76 705 Pozděchov 925 126,88 117364,40 846 Strání 843 120,64 101696,94 913 Tovačov 583 463,73 270354,10 933 Uherské Hradiště 597 578,34 345271,02 948 Valtice 571 1,29 734,36 954 Velká 669 320,65 214517,71 1005 Vyškov 542 320,51 173718,91 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, vlastní výpočty) Výpočet: x = ■ 3002003,11 4623,25 = 649,33 mm Výsledek průměrného srážkového úhrnu vypočítaný metodou polygonů v povodí dolní Moravy na základě dat za období 1901-1950 je 649,33 mm. Metoda izohyet Metoda izohyet je označována jako nejpřesnější. Nejprve byly sestrojeny izohyety v ArcMapu (Obr. 24). Pro vybrané srážkoměrné stanice byla provedena interpolace pomocí funkce Kriging. Izohyety byly vytvořeny pomocí funkce Create contour a za pomoci dalších funkcí. Kvůli nedostatečnému pokrytí stanic v nejjižnější části území byla pomocí editoru protažena j edna nedokončená izohyeta. Následně byly v atributové tabulce přidány střední hodnoty jednotlivých polygonů a dále byly vypočteny jejich plochy. Pro výpočet byl použit následující vzorec: E*£ "Pí x = ■ x.. .průměrný roční úhrn srážek v povodí [mm] Xi... střed intervalu izohyet [mm] Pí...plocha mezi izohyetami [km2] 26 Obr. 24 Průměrné úhrny srážek pomocí metody izohyet v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 (Zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) Tab. 15 Seznam polygonů vytvořených izohyetami a hranicí povodí pro metodu izohyet v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 ID polygonu Střed intervalu mezi izohyetami [mm] Plocha polygonu [km2] Součin středu intervalu a plochy 1 875 11,43 10002,08 2 825 52,70 43474,12 3 675 149,66 101017,41 4 925 0,12 110,01 5 925 2,33 2155,21 6 975 0,44 432,45 7 575 0,21 123,46 8 925 27,01 24987,31 9 675 0,00 0,04 10 875 90,54 79218,30 11 825 97,61 80532,32 12 625 1110,86 694289,42 13 775 330,87 256421,17 14 725 408,37 296071,67 15 675 504,64 340629,54 16 675 98,52 66498,42 17 575 776,69 446597,51 18 625 405,68 253550,11 19 575 574,37 330261,81 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, vlastní výpočty) 27 Výpočet: ZxľPi 3026372,37 ,c1 x = „ = , , . . = 651,95 mm Zpí 4642,05 Výsledná hodnota průměrného srážkového úhrnu vypočítaná pomocí metody izohyet na základě dat za období 1901-1950 činila 651,95 mm. Porovnání výsledků: V Tab. 16 nepozorujeme velké rozdíly mezi jednotlivými metodami. Metoda izohyet byla tedy určena za nejpřesnější, což nám také ukazuje mapa (Obr. 24), která velmi dobře odpovídá rozložení průměrného úhrnu srážek v daném období (Obr. 16). Od metody izohyet se nejvíce (o 5,13 %) liší metoda váženého aritmetického průměru. Nejblíže metodě izohyet je metoda polygonů (rozdíl pouhých 0,40 %). Poměrně vyrovnané výsledky ukazuje metoda čtverců a metoda aritmetického průměru (vzájemný rozdíl 0,05 %). Tab. 16 Porovnání výsledků průměrných ročních úhrnů srážek za použití různých metod v povodí dolní Moravy za období 1901-1950 Metoda Průměrný roční úhrn srážek [mm] [%] prostý aritmetický průměr 663,55 101,78 vážený aritmetický průměr 685,4 105,13 metoda čtverců 662,56 101,63 metoda polygonů 649,33 99,60 metoda izohyet 651,95 100,00 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, vlastní výpočty) 3.5 Geografické rozložení průměrného počtu dnů se sněhovou pokrývkou Geografické rozložení průměrného počtu dní se sněhovou pokrývkou opět odpovídá reliéfu daného území (Obr. 25). Nejkratší dobu sněhové pokrývky vykazuje Dolnomoravský úval a Hornomoravský úval, kde se drží sníh méně než 40 dní. Oproti tomu nejvyšší hodnoty dosahují Západní Beskydy s více než 100 dny. Po dobu 80-100 dní se sníh drží také v Moravsko-Slovenských Karpatech, ve Středomoravských Karpatech a v Jesenické podsoustavě. Na většině území se však sníh drží méně než 60 dní. Bylo by také dobré zmínit, že tato doba jsou z období 1901-1950, což znamená, že dnes by tyto hodnoty byly podstatně nižší. 28 29 4 Větrné poměry 4.1 Frekvenční rozložení směrů větru Větrné podmínky byly hodnoceny pro dvě vybrané stanice - stanice Bystřice pod Hostýnem, která se nachází v nadmořské výšce 318 m n. m. a stanice Bzenec, jenž leží v 204 m n. m. Na stanici Bystřici pod Hostýnem převažuje po většinu roku bezvětří (27,4 %), což je téměř o 1/3 roku více než na stanici Bzenec (8,2 %). To zapříčiňuje orografie území, kdy stanice Bystřice pod Hostýnem se nachází v závětří Hostýnské hornatiny, což má vliv zejména při východním proudění. Na stanici Bzenec převažují západní větry, velmi četné jsou také východní (Tab. 17, Obr. 26). Tab. 17 Frekvenční rozložení směru větru [%] během roku na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 Stanice S SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Bzenec 9,2 14,3 14,4 12,4 3,6 5,2 16,6 16,1 8,2 Bystřice pod Hostýnem 2,0 17,1 6,6 4,6 5,0 19,9 11,7 5,7 27,4 (zdroj: IS MUNI, 2019) Bzenec (bezvětří: 8,2) Bystřice pod Hostýnem (bezvětří: 27,4) Obr. 26 Frekvenční rozložení směru větru [%] během roku na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 (Zdroj: IS MUNI, 2019) V letním období na stanici Bystřice pod Hostýnem opět převažuje bezvětří, které se projevuje o něco málo více (30,4 %), severovýchodní a jihozápadní větry jsou o něco málo zeslabeny, ale stále jsou velmi četné. Na stanici Bzenec jsou hojné v tomto období západní větry (18 %), ve větší míře jsou zastoupeny východní a severovýchodní větry, jihovýchodní jsou značně utlumené (Tab. 18, Obr. 27). Můžeme to vysvětlit různým rozložením tlakových útvarů a jejich dynamikou. Tab. 18 Frekvenční rozložení směru větru [%] v letním období na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 Stanice S SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Bzenec 11,8 12,8 15,7 7,4 3,8 4,8 18,0 16,7 9,0 Bystřice pod Hostýnem 2,6 15,6 6,6 3,7 4,0 16,8 12,9 7,4 30,4 (zdroj: IS MUNI, 2019) 30 • Bzenec (bezvětří: 9,0) • Bystřice pod Hostýnem (bezvětří: 30,4) Obr. 27 Frekvenční rozložení směru větru [%] v letním období na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 (zdroj: IS MUNI, 2019) Oproti letnímu období v zimním období na stanici Bzenec jsou méně významné severní větry, více významné jsou jihovýchodní větry a převažují severozápadní větry s hodnotou 19,7 % (Tab. 19, Obr. 28). Na stanici Bystřice pod Hostýnem panuje opět po většinu doby bezvětří (26,5 %), ale významně zesílené jsou jihozápadní větry (23,6 %). Tab. 19 Frekvenční rozložení směru větru [%] v zimním období na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 Stanice S SV V JV J JZ Z SZ Bezvětří Bzenec 7,8 12,2 11,8 13,1 3,5 6,0 17,4 19,7 8,5 Bystřice pod Hostýnem 1,9 16,7 4,1 4,1 5,3 23,6 13,4 4,4 26,5 (IS MUNI, 2019) s 25,0 SZ 20,0 15,0 SV Bzenec (bezvětří 8,5) 1 \ 5,0 ^00 / # / V Bystřice pod Hostýnem (bezvětří: 26,5) JZ J JV Obr. 28 Frekvenční rozložení směru větru [%] v zimním období na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 (zdroj: IS MUNI, 2019) 31 4.2 Výpočet převládajících směrů větru a jejich frekvence Pro přesnější určení převládajících směrů větru byl použit výpočet podle Noska, 1972. Tento výpočet ukážeme na příkladu výpočtu převládajícího směru větru na stanici Bystřice od Hostýnem pro rok podle následujícího postupu: 1. Nejprve byly převedeny hodnoty frekvencí směrů větru na hodnoty frekvencí bez bezvětří. 2. Byl určen směr větru s nej větší frekvencí a byla mu přiřazena hodnota n3. 3. Okolním frekvenčním směrů větrů byly přiděleny hodnoty nl, n2 a n4 podle toho aby platila podmínkan2 > n4, n3 > nl v pořadí nl, n2, n3, n4 nebo n4, n3, n2, nl. 4. Výpočet a, H a a podle vzorců: a = 1 +■ n3-nl H = nl + n3 + (n3-nl)+(n2-n4)' (n3-nl)+(n2-n4) (1,5 -aY; a = a - 45°, kde a... střed kvadrantu s nej větší četností nx... frekvence směru větru x [%] H... četnost větru pro nalezený kvadrant a.. .úhel potřebný pro výpočet převládajícího směru větru [°] 5. Odpočetli jsme vypočtený úhel a od směru nl na stranu směrů n2 a n3 a následně jsme zapsali jeho hodnotu do tabulky s jeho četností. 6. Nakonec jsme zjistili, zdaje možné provést výpočet druhého převládajícího směru větru, tak aby platila podmínka n2 > n4, n3 > nl; n3 má druhou největší četnost a součet hodnot n3 + n2 je větší než 25 %. Výpočet převládajícího směru větru na stanici Bystřice od Hostýnem pro rok: Kroky 1., 2., 3. - převedené hodnoty, určení nl, n2, n3, n4: S SV V JV J JZ Z SZ 2,8 23,6 9,1 6,3 6,9 27,4 16,1 7,9 - - - - n4 n3 n2 nl 4. Výpočet a, H, a: a = 1 + 27,4 - 7,9 (27,4-7,9)+ (16,1-6,9) = 1,6794 H = 16,1 + 27,4 + (27,4-7,9)+(16,l-6,9) ■ (1,5 - 1,6794)2 = 43,9896 % a = 1,6794-45° = 75,5742° 32 5. Od SZ směru (nl) odečteme hodnotu 76°a dostaneme hodnotu J 59°Z Obr. 29 Grafické znázornění výsledného převládajícího směru větru na stanici Bystřice pod Hostýnem za rok za období 1901-1950 (zdroj: DEPOSITPHOTOS INC., USA, 2019, vlastní úpravy) 6. n2 + n3 = 32,7 --) počítáme druhý převládající směr S SV V JV J JZ Z SZ 2,8 23,6 9,1 6,3 6,9 27,4 16,1 7,9 n4 n3 n2 nl n4 n3 n2 nl a= 1,7310, H= 33,2730 %, a= 77,8945 ° Od JV (nl) směru odečteme 78°, dostaneme hodnotu 5 57°V. Z výpočtu převládajících směrů větrů podle Noska (1972) nám vyšlo, že převládajícím směrem větru je na stanici Bzenec severozápadní, na stanici Bystřice pod Hostýnem jihozápadní vítr. U obou stanic vyšel za daná období i druhý převládající směr větru a to severovýchodní (Tab. 20). Druhý převládající směr u obou stanic dosahuje poměrně velké četnosti za jednotlivá období. Je to dáno již zmíněnou orografií, kdy se dané stanice nacházejí v závětří nebo naopak v návětří a dále také danými tlakovými útvary, ovlivňující vybrané oblasti v daném období. Tab. 20 Převládající směry větrů a jejich frekvence pro zimu, léto a rok na stanicích Bzenec a Bystřice pod Hostýnem za období 1946-1953 Převládající směr 1. II. období stanice směr frekvence [%] směr frekvence [%] Rok Bzenec S 63° Z 35,7121 S 78° V 31,4725 Bystřice J 59° Z 43,9896 S 57° V 33,2730 Léto Bzenec S 60° Z 38,3784 S 60° V 31,3519 Bystřice J 68° Z 42,6749 S 56° V 32,6015 Zima Bzenec S 64° Z 40,6450 S 86° V 28,0263 Bystřice J 58° Z 51,1077 S 52° V 29,5422 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, vlastní výpočty) 33 5 Klimatické poměry Pro učení klimatických poměrů v daném povodí byly použity dvě klasifikace - klasifikace Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 a Quittova klasifikace z roku 1971. Podle atlasu podnebí jsou vymezeny na území Československa tři oblasti - teplá (A), mírně teplá (B) a chladná (C). Teplá oblast se vyskytuje tam, kde se nachází alespoň 50 letních dnů s denními maximy většími nebo rovny 25 °C a průměrným začátkem sklizně ozimého žita 15. července. Chladná oblast se vyznačuje teplotou menší než 15 °C (16 °C pro Beskydy a Slovensko) a mírně teplá se nachází v rozmezí mezi těmito dvěma oblastmi. Jednotlivé oblasti se dále člení na podoblasti a okrsky. Teplá a chladná oblast se ještě dále dělí na suchou, mírně suchou a mírně vlhkou. Mírně teplá oblast je vymezena na suchou, mírně suchou, mírně vlhkou, vlhkou a velmi vlhkou. Dalšími kritérii při rozdělení do jednotlivých kategorií byl počet letních dní, průměrné trvání slunečního svitu ve vegetačním období, průměrná lednová teplota a rozdělení podle nadmořské výšky (na nížiny, pahorkatiny, vrchoviny a horské oblasti) a dále také Končekův vláhový index Iz (HRUBAN, 2018). Ten se vypočítá podle následujícího vzorce: R Iz = - + AR-10t- (30 + v)2 R.. .úhrn srážek za vegetační období (IV - IX) t... průměrná teplota vzduchu za celé vegetační období Ar.. .kladná odchylka množství srážek za měsíce prosinec až únor od množství 105 mm v.. .průměrná rychlost věru ve 14 hod. za duben až září Quittova klasifikace vymezuje také 3 hlavní oblasti - teplou (T), mírně teplou (MT) a chladnou (CH), které se dále dělí na celkem 23 jednotek (TI až T5, MT1 až MT11, CH1 až CH7). Byla vytvářena podle dat za období 1901-1950 dle 14 klimatických charakteristik: počet letních, mrazových a ledových dnů, počet zamračených a jasných dnů, počet dnů se sněhovou pokrývkou, počet dnů se srážkami alespoň 1 mm, průměrnou teplotou vzduchu ve vybraných měsících, srážkové úhrny za vegetační období a mimo vegetační období, počtem dní, kdy průměrná denní teplota nepřesáhla teplotu 10 °C (Quitt, 1971). 5.1 Klimatické oblasti podle atlasu podnebí z roku 1958 Na území povodí dolní Moravy se nachází 3 teplé oblasti, 5 mírně teplých oblastí a jedna oblast chladná. Slovní charakteristika oblastí dle Atlasu podnebí CSR 1958: A2 - teplý, suchý typ s mírnou zimou, s kratším slunečním svitem A3 - teplý, mírně suchý typ s mírnou zimou A5 - teplý, mírně vlhký typ s teplou zimou B2 - mírně teplý, mírně suchý typ převážně s mírnou zimou B3 - mírně teplý, mírně vlhký typ s mírnou zimou, pahorkatinový B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný typ 34 B6 - mírně teplý, vlhký typ klimatu s mírnou zimou, pahorkatinový a rovinný B8 - mírně teplý, vlhký, vrchovinný typ klimatu B9 - mírně teplý, vlhký, pahorkatinový typ Cl - mírně chladný typ s červencovou teplotou mezi 12 až 16 °C V povodí dolní Moravy převažují teplé až mírně teplé oblasti, které se nachází hlavně v oblasti úvalů. S rostoucí nadmořskou výškou se postupně přesouváme až k té nejchladnější oblasti, která se nachází v oblasti Moravsko-slovenských Karpat a Západních Beskyd (Obr. 30). Můžeme říci, že povodí se řadí k nejteplejším oblastem České republiky. Obr. 30 Klimatické oblasti v povodí dolní Moravy podle atlasu podnebí z roku 1958 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 5.2 Klimatické oblasti podle Quitta 1971 Dle Quitta j sou na území povodí vymezeny 2 teplé oblasti, 7 mírně teplých oblastí a 1 chladná oblast. Slovní charakteristika oblastí dle Quitt, 1971: T4 - velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky 72 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky MT11 - dlouhé léto, teplé a suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky 35 MT10 - dlouhé léto, teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky MT7 - normálně dlouhá, mírné, mírně suché léto, přechodné období krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky MT6 - normální až dlouhé léto, mírné, mírně vlhké, přechodné období je normální až dlouhé, s mírným až mírně teplým jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, chladná, suchá až mírně suchá s normálním trváním sněhové pokrývky MT4 - krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky MT2 - krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokývkou MT1 - krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období velmi dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá, chladná, suchá až mírně suchá s dlouhým trváním sněhové pokrývky CH7 - velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim, dlouhá zima, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou Podle Quittovy klasifikace nej větší částí zasahuje na území povodí oblast T2, nejjižnější část povodí patří knejteplejší oblasti (T4). Pozorujeme zde také postupný přesun do vyšších nadmořských výšek, nej chladnější oblast CH7 se vyskytuje v oblasti Moravsko-slovenských Karpat a Západních Beskyd (Obr. 31). Obr. 31 Klimatické oblasti v povodí dolní Moravy dle Quitta 1971 (zdroj dat: IS MUNI, 2019, SS: WGS 84 / UTM Zone 33 N) 36 6 Klimagram Pro stanici Strážnice byl pomocí programu C-PLT vykreslen klimagram. Pozorujeme chod průměrné měsíční teploty vzduchu a průměrné měsíčního úhrnu srážek. Tato data jsou za období 1901-1950. Dále jsou zde znázorněny absolutní minima a maxima a průměrná denní minimální teplota vzduchu nej chladnějšího měsíce a maximální teplota vzduchu nejteplejšího měsíce. Data pro minima a maxima jsou za období 1926-1950. Na stanici Strážnici bylo za dané období naměřen průměrná teplota vzduchu 9,4 °C a průměrný úhrn srážek 597 mm. Maximum na této stanici dosáhlo 35,6 °C (16. 7. 1928) a minimum -31 °C (11. 2. 1929). Roční chod teploty vzduchu odpovídá podmínkám pro jakoukoliv stanici v daných zeměpisných šířkách s maximem v červenci a s minimem v lednu. Nejvyšší úhrn srážek pozorujeme v letních měsících. Můžeme říci, že tyto charakteristiky odpovídají stanici s kontinentálním typem klimatu. Pro lepší posouzení hodnocení klimatu dané stanice by však bylo vhodné použít další charakteristiky, jako je index ombrické kontinentality, pluviometrický koeficient, dobu polovičních srážek, poloha těžiště srážek nebo index termické kontinentality. Czech Republic mm Obr. 32 Klimagram stanice Strážnice za období 1901-1950 (zdroj: IS MUNI, 2019) 37 Seznam použité literatury Knižní zdroje [1] DEMEK, J., MACKOVČIN, P., (EDS.) A KOL. (2014): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 3. přepracované vydání. Mendelova univerzita v Brně, Brno, 610 s. [2] QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Geografický ústav ČSAV, Brno, 73 s. [3] ATLAS PODNEBÍ ČSR (1958): Atlas podnebí Československé republiky. 1. vydání. Ústřední správa geodesie a kartografie, Praha, 13 s. [4] NOSEK, M (1972): Metody v klimatologii. 1. vydání. Academia, Praha, 433 s. Elektronické zdroje [5] DEPOSITPHOTOS INC., USA (© 2009-2019): Větrná růžice ilustrace-stock ilustrace, https://cz.depositphotos.com/10017431/stock-illustration-compass-rose-illustration.html (22. 11.2019) [6] HRUBAN (2018): Klasifikace klimatu, http://moravske-karpaty.cz/prirodni- pomery/klima/klasifikace-klimatu/(22. 11. 2019) [7] IS MUNI (2019): Studijní materiály předmětu Z0076 Meteorologie a klimatologie, https://is.muni.cz/auth/el/sci/podzim2019/Z0076/cviceni/cviceni_2/ (22. 11. 2019) [8] VUV TGM (© 2017): Oddělení geografických informačních systémů a kartografie. Struktura DIBAVOD, http://www.dibavod.cz/index.php?id=27 (20. 11. 2019) 38