Afrika - klima a vodstvo RNDr. Martin Culek, Ph.D. S použitím Google Earth, Panoramio, Československého vojenského atlasu, Wikipedie et. al. Čím je podmíněno klima Afriky • Geografická poloha – vztah k rovníku • Tlakové útvary nad kontinentem a oceány • Mořské proudy • Vztah k Euroasii • Tvar kontinentu – sever x jih • Orografie – návětrné a závětrné obl. Řídící tlakové útvary a ITCZ v červenci Řídící tlakové útvary a ITCZ v lednu Teplotní režim • Silná insolace - nejteplejší kontinent? • Většina Afriky Ø T > 20 ºC • Teplotní rovník • Adidji (=Adidži) j. Tripolisu T max = 58 ºC • In Salah – červenec Ø T = 38 ºC, ØT max = 44,5 ºC • Již. polokoule – Tmax = Kalahari, > 38 ºC • Dol. Oranje – leden Ø T = 30 ºC • Amplitudy (roční –leden-červenec) - Guinejský záliv- 5 ºC • již. Afrika 8-12 ºC • Cetrál. Sahara - 25 ºC • pobř. Mediteránu 13- 14 ºC In Salah …. Alžír – Tahat: kroupy Srážky • Guinejský záliv > 3000 mm • Úpatí Kamerunské h. – 10 469 mm • Konžská pánev • Ø pokles od rovníku • Kalahari 150 – 300 mm • Namib < 25 mm, φléto = 80-90% • Sahara 5 – 150 mm, φléto =25%, φmin =5% φzima =50% • Subtropické okraje – úhrny - jih x sever • Režim – Guinejský záliv x stříd. vlh. tropy x stále vlhké subtropy x střídavě vlhké subtropy Klimatická pásma a oblasti • 1+2 Pásmo rovníkového (ekvatoriálního) podnebí • 3+4+5 Pásmo rovníkových monzunů s. polokoule • 6+7 Pásmo rovníkových monzunů j. polokoule • 8+9 Tropické (pasátové) pásmo s. polokoule • 10+11+12 Tropické (pasátové) pásmo j. polok. • 13 Subtropické pásmo s. polokoule • 14 Subtropické pásmo j. polokoule (dle materiálu Z. Máčky) Hydrografie • Neogén – vlhčí, přesto beozodtok. – jezera • Tektonický zdvih – nevyrovnané spád. křivky • Pleistocén – jezera, říční pirátství pánví (Kongo, Zambezi, Oranje). • Úmoří (vč. periodických toků): • Atlantský oc. (bez Středozem. moře) - 36% • Indický oc. - 18% • Středozem. moře - 15% • Bezodtoké obl. - 31% Povodí hlavních řek, jezer a pánví v Africe Povodí Nilu • Délka 6671 km • Povodí 2 881 000 km² (fr.: 3 254 555) km² - proč... • Kagera (Burundi ) • Viktorino jez. • Viktorin Nil • Kyoga • Albertovo jez. • Súdán: Bahr al-Djabal • Pod B. al-Chazal Bahr al Abjad (Bílý Nil) • Chartúm – Bahr al-Azrak • Atbara – Atbara • Mediterán – 260 x 170 km, 24 000 km² Peřeje stř. a dol. Nilu Hydrologický režim Nilu • Starý Egypt – zázrak: zač. stoupat v 6, vrchol zač. 10, pak pozvol. pokl. • Rozdíl hladin 6 – 7 m • Léto (obd. dešťů): Bílý Nil 10 % • Modrý Nil 68 % (5663 m³/s) • Atbara 22 % • Zima (obd. sucha): Bílý Nil 83 % • Modrý Nil 17% (113 m³/s) • Atbara - vysychá (-ala). Proč? • Max. Q - pod Atbarou (bylo 3600 m³/s). • Asuán – před výst. přehr.: min. 552 m³/s (poč. května) – max. 8212 m³/s (poč. září). Ø Q byl: 2830 m³/s. • Káhira – bylo 1600 m³/s =► výpar. Do Středozem. moře ale dnes větš. roku nedotéká. Pramenná oblast Kagery v Burundi Mokřady Kagery Ústí do ……… Leží ve výšce ……. Je hluboké …. Uganda Výtok z jezera Ukerewe Přehrada Jez. Kyoga Viktorin Nil – peřeje a vodopády Bílý Nil – Murchinson Falls Ústí do a výtok z…………… jezera Rift u ……………jezera Uganda Súdán Začátek průlomu do Súdánu Uganda Súdán Bahr al-Djabal při výtoku z hor Juba Sudd Kolísání hladiny – i u Bílého Nilu v Chártúmu • Zde má být obrázek jezera ………. v Etiopské vysočině, z něhož vytéká Bahr al- Azrak. • Najděte si jej prosím na Google Earth a na Internetu zjistěte údaje Průtok Modrého Nilu Etiopskou vysočinou Modrý Nil západ-rozkyv hladiny Modrý Nil v místě výstavby přehrady, záp.Etiopie Ar Rosairis Přehrada na Bahr al-Azrak V jakém státě ?? Niva Modrého Nilu za začínající povodně Soutok v ……………… (sever je dole) Soutok poslední 3600 m³/s Severní Súdán – ? Bílá úsečka dole je 1 km Katarakt na Nilu 4. Katarakt – ……………. Hráz „Násirova moře“ – je vysoká ….. 111 m, 2100 MW Napájení depresí – nových jezer v poušti Nil pod Asuánem – je zde už souvisle splavný?? Nově zavlažované plochy… Východní okraj Káhiry Počátek větvení Nilu pod Káhirou Nilská delta Co se to zde v korytě děje ….. Nové části delty rameno Masabb Dumyat Rameno Masabb Rashíd Růst Nilské delty? (původně o 4 m ročně). Řeka Kongo Řeka Kongo • Délka 4700 km – po Nilu …… P = 3 882 000 km² - nejv. v Afr. • Pramení kde ……….. Kalungu, po té Chambezi • Z mokřadů Bangweulu - pod názvem Luapula. • Pod jezerem Mweru u města Pweto - Luvua. • řeka Lualaba • Lukuga – z jez. Tanganyika • Vodopády Port-d-Anfer • Stanleyho vodopády • Stř. tok – řečiště 4-5 km – ramena, ostrovy • Pod Kinshasou – 350 km, 32 peřejí – Livingstonovy vodopády • Estuárovité ústí, š =17 km, hl. 400 m, bez delty • Podmořský kaňon 200 km, 2000 m. • Nažloutlé vody – 75 km Řeka Kongo - průtoky a jejich režim • Povodí větš. v rovník. klimatu – stále srážky, více leží na jih od rovníku – srážky v létě (tj. hl. v lednu, únoru). • Při ústí Ø roční průtok: 41 800 m³/s • Minim. Ø měsíční průtok – srpen: 31 086 m³/s – na severu povodí prší (tato část ale malá), v centrál části červen až srpen téměř neprší a na jihu ještě neprší (neprší tam květen až září). • Max. Ø měsíční průtok – prosinec: 56 081 m³/s – neprší na severu (tato část ale malá), dotékají srážky z rozsáhlého povodí na jihu, kde od října (listopadu) období deštů a ve stř. části povodí prší s maximem v listopadu. • Podružné maximum – květen: 39 149 m³/s – dotékají srážky ze začátku obd. deštů (od poč. dubna) ze severní části povodí, v centru pánve ještě prší a ještě dotékají vody z konce období dešťů na jihu. • Kinshasa - abs. minimum: 22 531 m³/s • - abs. maximum: 80 832 m³/s • =►řeka s jedním z nejvyrov. Q na světě Měsíční průtoky na řece Kongo Kalungu – Chambezi – …………. Pramenná oblast – v Zambii Jezero a mokřady Bangweulu V Konžské pánvi Konec volného dovádění u Kinshasy Pod Kinshasou Projekt firmy z JAR z r. 2005. 2x větší výkon než 3 soutěsky Převýšení 155 m inst. výkon 39 000 MW Dolnoguinejská vysočina okolo řeky Jen malá vnitřní delta Mangrovové porosty u ústí Zambezi Zambezi - povodí A ještě jednou ... Zambezi • D = 2750 km, P =1 390 000 km² • Pramení: Lunga, cca 1500 m n.m. • Nejdříve 1200 km po plošinách. Ještě před 2 mil. lety – do Limpopa. Pak zdvih – jezero, načepováno od V přítokem dnešní Shire (300 m vysoké vodopády u L. Kariba). • Pod Vikt. vod. se řečiště se zuž. na 40 - 60 m – rafty 240 km. Pak L. Kariba (1959, d = 226 km). • Cahora Bassa (1974, zatop. kaňon s peřejemi). Pod př. řeka již splavná, ale při malé vodě špatně. • Delta Zambezi - rozsáhlá (12 000 km²), čtyři velká ramena (Chinde – splavné, Muselo, Kvama a Inamisengu) a řada menších. Průtoky a jejich režim • Horní tok - vysoké vodní stavy 11 – 4. • Viktoriny vdp.: Ø Q = 1 044 m³/s. • Max. 3 + 4: 9 100 m³/s. • Min. 10 + 11: cca 600 m³/s. • Cahora Bassa – pův. Ø Q = 2 442 m³/s. • Zač. delty - pův. Ø Q = 3 500 m³/s. • Dolní tok – Min. v 9 (konec období sucha)., býv. 500 m³/s, dnes 1000 m³/s. Podruž. Max. v 11 (zač. obd. dešťů na vých pobř., ale pak dobíhá nízký stav z hor. toku Zambezi). • Max.: duben – dotéká voda zadržená v mokř. přítoků na východě. Býv. cca 6000 m³/s, dnes 3900 m³/s. =► dopad na ekosyst. delty ! Pramen – v Zambii, v pohoří Lunga Přes 10 km široká niva Zambezi ve státě …… A ještě širší ….. Konec splavnosti, začátek peřejí – zásah zpětné eroze Ngonye Falls 10 – 15 m, přes čedič. tabuli U hranic 4 států. Kterých …… Jeden z kataraktů pod městem Kasane Tak tady máme ten kataraktík ?Viktoriiny vodopády (Mosioatunya /mošiotuňa) Jakže jsou vysoké 108 m Za malé vody… a za velké ……. 240 km dlouhý kaňon pod vdp. „Lake“ ………. 1959 Mosambik – zanášení další, novější přehrady. Jmenuje se ……. Cahora Bassa – bývalé průlomy s peřejemi Celková šíře delty 220 km Řeka Niger Povodí Nigeru Řeka Niger • D = 4184 km, P = 2 262 000 km2. • Pramení 240 km od pobřeží v …….. • Původně 2 rozdíl. řeky – horní ½ do El Džouf • Dolní v pleist. (pluviály) – zpětná eroze • Horní tok – ukloněné plošiny, mělké úd. • Ké-Macina –Timbuktu – vnitrozem. delta – pův. delta do bezodtok. jezera. P = 64 000 km² • Četné katarakty v dol. Mali, Nigeru, hor. Nigérii. • Teprve v Nigérii se stává veletokem • Dolní tok: š = 3 km, hl. až 20 m. • Rozsáhlá delta, začíná 180 km před ústím, š = 320 km • Plocha 24 000 km². Četná ramena, největší - Nun, pro plavbu však Forcados. Průtoky _1 - složité utváření + rozporuplné údaje • Na vtoku do vnitrozem. delty u Ségou + Bani: Ø Q = 1 803 m³/s. Pak 1600 km jen ztráty. • Na hr. Beninu Ø Q do r. 1980 = 792 m³/s, po r. 1980: 428 m³/s. • Další přítoky až pod Niamey. • Benue na soutoku stejně vodná jako Niger. • Ø Q ústí = 12 000, Wiki 8 630 m³/s ? • Keller r. et al. (starší úd.): Ø Q = 7 000 m³/s • Encykl. Britt.: do r. 1980: Ø Q = 5 613 m³/s , po r. 1980: Ø Q(přehr.) = 4 661 m³/s Režim průtoků na Nigeru (dle mater. Dr. Koláře) Průtoky a jejich režim_2 • Horní tok – extrémní rozkolísání: • povodeň krátká, jen 3,5 měs., max: 9: 6 200 m³/s, obd. nízkých stavů 6 měs., min: 4: 75 m³/s • Na výtoku z vnitrozem. delty posun + výraz. zploštění - max: 10-1, 12: 2000 m³/s, min: 5-7, 6: 52 m³/s. • Benue: max: 5-10 • Dolní tok: povodeň dlouhá (sčítání vln): 3-11, Max: 4 (doběh povodně shora = západní povodeň), podružné max. 8-9 (dotok srážek v Nigérii = východ. povodeň). • Min. – velmi výrazné: 1 • Min: 1 000 m³/s, max. 32 000 m³/s. Difer. hladin 8 m. Guinea Pramenná oblast řeky Niger Řeka Tinkisso – levostr. přítok. Co se to děje s nivou a proč? Vnitrozemská delta Nigeru, široká 130 km, dlouhá 530 km 64 000 km². Ztráta cca 50-60% vody = 31 km³ vody ročně Ve vnitrozemské deltě Výtok z delty Součet průtoků přítoků do vnitrozemské delty – Nigeru + Bani Ø roční průtok 1803 m³/s m3/s Průtok Nigeru při opouštění vnitrozemské delty – Nigeru + Bani Ø roční průtok pod 1 000 m³/s m3/s Průlom přes pískové duny k Timbuktu. Ještě v první polovině pleistocénu asi odtékala řeka směrem …… Timbuktu Timbuktu Katarakty před opuštěním Mali – opět zpětná eroze Niva Nigeru v Nigeru Průlom přes kryst. horniny v nejjiž. cípu státu Niger U Beninu je Niger je řeka stř. velikosti s Ø ročním průtokem do r. 1980 792 m³/s, po r. 1980 428 m³/s. Bílá úsečka je 1 km. Sokoto - první významný přítok ústí do Nigeru širokou deltou. Úsečka = 10 km Zátopa přehrady Kainji nad městem New Bussa má délku 140 km Detail nádrže poblíž hráze Novější nádrž nad městem Juba (Jebba). Oblast soutoku s přítokem Nigeru – řekou Kaduna Zleva do kalného Nigeru ústí největší přítok, řeka …… Na soutoku má stejný Ø Q jako Niger Počátek delty Nigeru při ústí do ………. zálivu. Úsečka je 1 km. Společná delta Nigeru a s ním paralelních řek je široká 320 km Některé hydrologické zvláštnosti Jezero na dně prolákliny ……….. se dnem cca 133 m pod hladinou moře Solná kůra Jaké je to jezero a co jsou ty bílé proužky v něm? Ústí řeky ……… Saharská oáza, nejčastěji se tam pěstují …………. Údolíčka s periodickými toky, jejichž nivy jsou využívány pro pole na pobřeží Středozemního moře v Egyptě. Kdy že to tam prší ……. Laguny ropy a odpadů v těžní lokalitě v Lybijské poušti