Modely generalizace Robinson • zjednodušeni • klasifikaci • symbolizaci • indukci • činitelé - účel, měřítko, grafické omezení a kvalita dat Rataj ský • generalizace se dělí na kvalitativní a kvantitativní přičemž zásadní roli hraje kvalitativní forma při níž dochází ke změně obsahu mapy • stupeň generalizace je dán změnou lokalizace jevu (domy > sídla > administrativní celky), v případě, že dochází ke kvalitativní změně formy reprezentace jedná se pouze o podstupeň (sídlo je definováno konturou > proporcionálním symbolem). Z jiného úhluje možno identifikovat pořadí grafických vyjadřovací prostředků jevu - tvar>velikost>ostatní prostředky>uniformní symbol>jev se stává atributem jiného jevu • ke kvantitativním procedurám patří - generalizace vzdálenosti, generalizace tvaru liniových prvků a výběr • ke kvalitativním procedurám patří - resymbolizace, agregace objektů, agregace tématická (reklasifikace), kolaps • řídícím prvkem generalizace je grafická únosnost mapového pole, v určité chvíli nestačí kvantitativní redukce je nutná kvalitativní změna • rámec generalizace u tohoto modelu předřazuje kvantitativní metody před kvalitativními a zpracování liniových a bodových prvků před plošnými Brassel -Weibel • rozpoznání struktury - první fáze generalizačního modelu, je základním vkladem k rozvoji teorie kartografické generalizace. Jedná se vlastně o klasifikaci vstupních dat na bázi faktorů, které řídí generalizaci - cíl generalizace, kvalita dat, cílové měřítko a kartografická komunikační pravidla. Mechanismus zpracování, který je postaven na karto metrické m měření, je konvertován do sekvence logických pravidel (vždy se jedná o binární větvení). Sekvence je definována tak aby vymezila význam prvku ve struktuře (například u výběru první pravidlo identifikuje prvek natolik významný že pro jeho zachování jsou určující jeho autonomní vlastnosti a následují pravidla, která vyžadují větší a větší interakci mezi prvky) • rozpoznání procesů (operátorů) - identifikace potřebné modifikace strukturovaných dat včetně parametrizace • modelování procesu - výběr vhodných algoritmů z databáze a jejich uspořádáni do sekvence • provedení generalizace - aplikace modelu procesu na zdrojovou databázi a derivace cílové databáze • zobrazení dat - přiřazení symboliky cílové databázi McMaster - Proč • obecné cíle - k nimž patři sníženi složitosti, zachovaní prostorové přesnosti, zachování atributové přesnosti, zachování estetické kvality, zachování logické hierarchie zobrazovaných objektů a udržení konzistence při aplikaci generalizačních pravidel • aplikační cíle - ke kterým patří přizpůsobení účelu mapy a předpokládaným čtenářům, stanovení cílového měřítka a zachování čitelnosti • výpočetně podmíněné cíle - tyto cíle souvisí se zpracováním dat v digitální formě, v tomto ohledu je třeba zahrnout cenu (ie. čas potřebný na zpracování) algoritmů pro modifikaci geodat, redukci dat podmíněnou datovým přenosem a množství prostoru pro uložení nebo zpracování dat McMaster - Kdy • prostorová a holistická měření - vstupní charakteristika zpracovávaných geodat zahrnující měření hustoty, distribuce, tvaru, délek, sinusoity, vzdáleností a gestaltu (tím se tady rozumí kvantitativní ohodnocení kompozice) • geometrické podmínky - měření jsou využita k identifikaci grafických konfliktů - nahloučení, sbíhání, konflikt, komplikace, ne-konsistence a nepatrnost • volba transformačních operátorů - máme li identifikovány konflikty přistoupíme k poslednímu kroku - výběru metod, odpovídajících algoritmů a jejich parametrizace McMaster - Jak • prostorové transformace o zjednodušeni, o zhlazení, o agregace, o amalgamace, o spojování, o kolaps, o vyčištění, o zvýraznění, o vylepšení o odsazení • atributové transformace o klasifikace 0 symbolizace • seskupení objektů - v rámci kartografické generalizace nemá smysl uvažovat jednotlivé objekty, každý je součástí nějaké skupiny a tato skupina podléhá generalizaci. Objekt může být součástí více skupin, v případě konfliktu je řídící skupina příslušející prvku vyššího významu • segmentace objektů - rozdělení objektů na homogenní části • delimitace území - identifikace homogenních celků a prázdného území.Generalizace probíhá uvnitř těchto skupin. Skupiny s slučují tak aby reprezentovali dostatečný prostor • identifikace kauzalit - některé prvky jsou silně závislé. Tato závislost je tvarová (tvar řeky - hranice údolní nivy), prezenční (přítomnost objektu vyžaduje souběžnou přítomnost jiného objektu) nebo topologická (vzájemná poloha objektů definuje jejich vztah) • určení významu prvků - význam prvků je dán jejich rolí ve zpracovávaném sdělení • určení kritických stádií - jasné určení podmínek pro změnu obsahu mapy. V podstatě to znamená určení fokálních měřítek. Mezi těmito měřítky provádíme pouze redukci náplně a zjednodušování reprezentace prvků • instantní nebo vyhledávací formu reprezentace - jde nám bud o gestalt nebo o schopnost identifikovat jev a promítnout ho do reality • fixní objekty - objekty které hrají referenční roli mezi měřítky . variabilitu symboliky - nakolik podřídit symboliku generalizaci nebo zvyklostem • inkrementální zpracování - uspořádáme prvky a skupiny objektů podle významu a vtom pořadí na ně aplikujeme generalizační operátory jednou fixované se nemění • priorizovat výběr, vypuštění, typifikaci a filtraci • minimalizovat polohové operátory a zvýraznění částí objektů • drobné grafické konflikty řešit grafickou generalizací Atributová generalizace atributová selekce - výběr objektů na základě atributové vlastnosti jevu, kvantitativního nebo ordinálního charakteru. Topferuv zákon odmocniny : "počet prvků v cílovém měřítku (nc) je roven násobku odmocniny poměru zdrojového (mz) a cílového měřítka (mc) s původním počtem prvků (nz), vyjádřeno vzorcem nc = nz * V mzAnc" agregace tříd - snížení počtu zobrazovaných kategorií sloučením. Z hlediska obecné generalizace se jedná o taxonomi kombinace prvků - sloučení odlišných prvků nebo jejich podtříd do nového třídy obvykle prostorově vymezitelné (budovy, zeleň, chodník se spojí na uliční blok). Z hlediska obecné generalizace se jedná o partonomii. eliminace třídy - objekty daného typu nemají význam pro interpretaci prostorových vztahů v dané úrovni detailu. Obvykle se používá u ordinálně uspořádaných prvků (například ze skupiny kostely, kaple, smírčí kříže odstraníme například kaple) změna intenzity třídy - zúžení definice třídy (jen objekty určitého parametru např. velikosti). Tato funkce sníží počet objektů v rámci třídy na výrazné objekty charakterizující třídu, nebo eliminuje objekty které jsou na pomezí dvou tříd a k jejich přiřazení došlo z nutnosti rozřadit všechny objekty do tříd. změna počtu vyjadřovaných atributů - v tématické kartografii se obvykle neomezujeme jen na jednoduché zobrazení objektu v prostoru ale pomocí grafických vyjadřovacích prostředků se snažíme zobrazit další vlastnosti prvku. To samozřejmě zvyšuje komplexitu mapového pole. Pro její snížení můžeme jednak odstranit vyjadřování některého z parametrů nebo pomocí indexu sloučit více parametrů a vyjadřovat je tak jedním grafickým prostředkem, reklasifikace atributu - atribut objektu je změněn s ohledem na vlastnosti okolních objektů. Dochází tak k zvýraznění identifikovaného trendu. Typickým představitelem algoritmu je tzv. Herzogova metoda Geometrická generalizace • eliminace o vypuštění • úprava tvaru o filtrace křivky o filtrace obrysů budov o zhlazení křivky o zjednodušení křivky (zhlazení a filtrace) o zpravoúhelnění o zjednodušení budov (filtrace hran + pravé úhly) o karikatura o zvýraznění o kolaps o tvarová typifikace Geometrická generalizace • Agregace o vlastní agregace o amalgamace o typifikace o rozpuštění o sloučení • Polohové operátory o odsazení o slícování Grafická generalizace zvýraznění barevného kontrastu dekorace úprava výplně úprava symbolu - zjednodušení úprava velikosti symbolu úprava transparence maskování