Trávení Jak se dostat k energii chemických vazeb a k stavebním látkám? Trávení Nejstarší způsob je fagocytóza.Amoebocyty hub už potravu roznáší po těle. Povrch těla nestačí, je třeba si odnést zásobu s sebou. Dutina v těle, nejprve s jedním, pak se dvěma otvory, s velkým povrchem. Je nutno zmenšit kusy potravy až na velikosti procházející epitelem. hlavní fáze zpracování živin: přijímání, uložení a mechanické zpracování (rozmělnění), trávení, vstřebávání (resorpce) a odstranění zbytků (defekace). Během trávení se energie spíše investuje než získává. Jak se k potravě dostat: Obrovská rozmanitost velikosti, tuhosti, složení potravy – a tedy i způsobů příjmu otravy Proudění vody u filtrujících živočichů: řasinky a mikroskopická potrava Druhotná specializace parazitů:Tasemnice je zcela bez trávicí soustavy Přechody mezi intra a extracelulárním trávením. Endocytóza a spolupráce s dalšími buňkami u hub, láčkovců. Začátky extracelulárního trávení u nezmara (žlázové bb). Intracelulární trávení je fylogeneticky starší u jednobuněčných i některých mnohobuněčných organizmů, kdy jsou drobné částice potravy fagocytovány buňkami. Vývojově pokročilejší je trávení extracelulární, kdy se do trávicí dutiny vylučují enzymy štěpící živiny na látky jednodušší, které se pak resorbují.Typicky u vyšších bezobratlých a u obratlovců. Přechody mezi oběma typy jsou plynulé: už nezmar tráví extracelulárně a naopak u kopinatce ještě existuje i intracelulární trávení. Výhody extracelulárního trávení a trávicí trubice 1) Možnost trávit částice potravy mnohem větší než jsou vlastní buňky. 2) Umožňuje, aby se skupiny buněk nebo celé oddíly trávicího traktu specializovaly na dílčí trávicí funkce – zásobárna, sekrece, trávení, resorpce. 3) Umožňuje prostorově oddělit různé pochody při trávení – kyselý proces štěpení proteinů v předním střevě od alkalického nebo neutrálního trávení – štěpení sacharidů a lipidů ve středním. 3 typy „reaktorů“: i) dávkový, Nutný optimální retenční čas – nesmí trvat ani krátce ani dlouho. ii) zásobníkový ( průtok substrátů a produktů – typ bachor, slepé střevo), iii) průchozí reaktor - Průtok pomocí svalových kontrakcí umožňuje přijímat i trávit zároveň – rychlejší systém vyžadující už dva otvory. • Problém celulózy – jen málo živočichů má vlastní celulázy – mikrobiální fermentace. Mnoho bezobratlých i obratlovců. • Vitaminy a Imunita díky střevní flóře • Cékotrofie - králík opakovaným přijetím řídkých primárních výkalů získá vitamíny, aminokyseliny a bílkoviny, které ve slepém střevě vytvořily endosymbiotické bakterie • Fermentační oddíly střeva skotu Symbionti trávicích soustav Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Člověk jako model všežravého savce Podle Barevného atlasu biochemie. Grada. Typy živin a součásti potravy. Aby mohly projít do krve, musí se složky potravy fyzikálně rozmělnit a chemicky rozštípat. Resorpcí vrcholí a končí pochody trávení. Do krve přes portální žílu a játra – hydrofilní složky. Nebo přes lymfu – lipofilní složky. Tab. 13.1 Sekrece a složení trávicích šťáv u člověka Oblast Vylučuje Složení Denní množství (l) pH slinné žlázy sliny amyláza, hydrogenuhličitany , lysozym, mucin 1 a více 7 žaludek žaludeční šťávy pepsinogen, HCl, lipáza, mucin, renin (u dětí) 1–3 asi 1,5 pankreas pankreatickou šťávu trypsinogen, chymotripsinogen, peptidázy, lipázy, amylázy, hydrogenuhlíčítany 1 7–8 žlučník žluč mastné kyseliny, žlučové soli, cholesterol,barviva asi 1 7–8 tenké střevo střevní šťávu enterokináza, karboxya aminopeptidázy, maltáza, laktáza, sacharáza, lipázy, nukleázy asi 1 7–8 Trávicí šťávy Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Stimulace sekrece slin a slinné žlázy Nepodmíněně reflexní sekrece slin je vyvolána žvýkacími pohyby, mechanickým drážděním ústní sliznice a chemickým drážděním chuťových receptorů. Podněty jsou přenášeny do slinného ústředí v prodloužené míše.Vegetativní inervace se uskutečňuje prostřednictvím nervů lícního a jazykohltanového (VII. a IX. mozkový nerv). Podmíněně reflexní reakce slinění vznikají až v průběhu života. Zásobárna a trávení. Kardie – česlo, Pylorus – vrátník. Proximální, distální část. Parietální bb. sekretují HCl - aktivuje pepsin a lipázu. - mění Fe3+ na vstřebatelnou formu Fe2+ - rozvolňuje vazivo a koaguluje bílkoviny - Imunitní brána Hlavní bb. Produkují pepsinogen, lipázu 25% trávení už v žaludku Mukózní bb. produkující Mucin Faktor chránící B12 před proteázami Žaludek Tab. 13.1 Sekrece a složení trávicích šťáv u člověka Oblast Vylučuje Složení Denní množství (l) pH slinné žlázy sliny amyláza, hydrogenuhličitany , lysozym, mucin 1 a více 7 žaludek žaludeční šťávy pepsinogen, HCl, lipáza, mucin, rennin - chymozin (u dětí) 1–3 asi 1,5 pankreas pankreatickou šťávu trypsinogen, chymotripsinogen, peptidázy, lipázy, amylázy, hydrogenuhlíčítany 1 7–8 žlučník žluč mastné kyseliny, žlučové soli, cholesterol,barviva asi 1 7–8 tenké střevo střevní šťávu enterokináza, karboxya aminopeptidázy, maltáza, laktáza, sacharáza, lipázy, nukleázy asi 1 7–8 Trávicí šťávy Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Faktory ovlivňující motilitu žaludku Motilita žaludku řízena mechanicky, chemicky, nervově, endokrinně i parakrinně. Postupně propouští tráveninu, tekutiny dříve. Proximální žaludek odpovídá za vyprazdňování Distální za míchání a trávení Gastrin podporuje sekreci HCl, sekreci pepsinogenu, motilitu.Oddaluje ale vyprázdnění. Motilin v interdigestivní fázi podporuje vyprázdnění (vyčištění) žaludku (tlak a otevření). Nervové řízení: Sympatikus při stresu tlumí Parasympatikus stimuluje Dvanáctník kontroluje sekreci šťav a přísun tráveniny CCK, GIP (gastrický inhibiční peptid), sekretin z dvanáctníku podporují sekreci pankreasu a žluči, ale inhibují vyprazdňování žaludku. Duodenum "diktuje" žaludku jak rychle se má vyprazdňovat, aby střevo stíhalo (tzv. enterogastrický reflex) Spolupráce navazujících částí Řízení produkce pankreatické šťávy: sekrečním nervem pankreatu je zejména nerv bloudivý.Vyměšování trávicí šťávy vyvolávají hlavně chemické podněty působící na sliznici dvanáctníku a střeva. Humorální řízení je zajišťováno hormonem sekretinem a hormonem cholecystokininem z tenkého střeva které sekreci pankreatických trávicích enzymů podporují. Pankreas kromě trávicích enzymů vylučuje důležité hormony – inzulín a glukagon. Je tedy o exokrinní i endokrinní orgán. Pankreas – slinivka břišní Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Tab. 13.1 Sekrece a složení trávicích šťav u člověka Oblast Vylučuje Složení Denní množství (l) pH slinné žlázy sliny amyláza, hydrogenuhličitany , lysozym, mucin 1 a více 7 žaludek žaludeční šťávy pepsinogen, HCl, lipáza, mucin, 1–3 asi 1,5 pankreas pankreatickou šťávu trypsinogen, chymotripsinogen, peptidázy, elastáza, lipázy, amylázy, nukleázy, hydrogenuhličitany 1 7–8 žlučník žluč mastné kyseliny, žlučové soli, cholesterol,barviva asi 1 7–8 tenké střevo střevní šťávu enterokináza, karboxya aminopeptidázy, maltáza, laktáza, sacharáza, lipázy, nukleázy asi 1 7–8 Trávicí šťávy Kaskáda proteolytických enzymů pankreatu Zymogeny - proenzymy Trypsinogen je aktivován střevní enterokinázou Ten aktivuje chymotripsinogen a prokarboxypeptidázu Tenké střevo Lieberkühnovy krypty – do nich ústí střevní žlázy Mezi podélnou a cirkulární svalovinou je myenterická Auerbachova pleteň – nervová síť ovlivňující kontrakce Pod cirkulární svalovinou je Meissnerova pleteň řídící sekreci šťav Kartáčový epitel – mikrokly – povrch 600 x větší než rovná trubka – 200 m2 Lieberkühnovy krypty – do nich ústí střevní žlázy Na dně krypt neustále proliferují kmenové buňky. Postupují vzhůru a vznikají sekreční a resorbční i endokrinní buňky. Odlupují se a zanikají. Enterocyty – absorpce živin i enzymy Panethovy buňky – antimikrob. ochrana Pohárkové bb. – mucin Enteroendokrinní - hormony Střevní šťáva Je vylučována Lieberkühnovými žlázami tenkého střeva nepřetržitě při jejich chemickém, nebo mechanickém dráždění potravou. Obsahuje chloridy, uhličitan sodný, mucin, odloupnuté epitelové buňky. Ve střevní šťávě je obsažena směs proteolytických enzymů, štěpících polypeptidy až na aminokyseliny. Enzymy nukleázy štěpí nukleové kyseliny na nukleotidy. Dále pak enzym sacharáza štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu, maltáza maltózu na dvě molekuly glukózy, laktáza štěpí laktózu na glukózu a galaktózu. Střevní lipáza hydrolyzuje tuk na glycerol a mastné kyseliny a střevní enteropeptidáza (enterokináza) aktivuje pankreatický trypsinogen na aktivní trypsin Buňky vrcholů klků tenkého střeva se neustále odlupují a dorůstají (celý epitel se vymění asi za 2 dny). Odloupané epitelie se v dutině střeva rozpadají a také uvolňují trávicí enzymy. Tab. 13.1 Sekrece a složení trávicích šťav u člověka Oblast Vylučuje Složení Denní množství (l) pH slinné žlázy sliny amyláza, hydrogenuhličitany , lysozym, mucin 1 a více 7 žaludek žaludeční šťávy pepsinogen, HCl, lipáza, mucin, 1–3 asi 1,5 pankreas pankreatickou šťávu trypsinogen, chymotripsinogen, peptidázy, lipázy, amylázy, hydrogenuhlíčítany 1 7–8 žlučník žluč mastné kyseliny, žlučové soli, cholesterol,barviva asi 1 7–8 tenké střevo střevní šťávu enterokináza, karboxya aminopeptidázy, maltáza, laktáza, sacharáza, lipázy, nukleázy asi 1 7–8 Trávicí šťávy Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Střevní peristaltika zajištěna spoluprací podélné a okružní svaloviny. Řízeno nervovou Auerbachovovu pletení (myenterický plexus mezi vrstvami svaloviny). Živiny je třeba předat ke zpracování do jater – vrátnicová žíla (vena porte). Tuky, cholesterol, vitamíny rozpustné v tucích jsou výjimkou.Ty jsou odváděny jako chylomikrony lymfatickými cévami a do krve se dostanou hrudním mízovodem. Játra a žluč Jaterní portální oběh Absorbované látky je potřeba poslat do jater. Sériové propojení krevním oběhem. Základní funkce jater: 1)Vytvářejí žluč 2) Přetvářejí se v nich všechny živiny ze střeva. 3) Ukládá se zde glykogen 4)Tvoří se zde bílkoviny krevní plazmy. 5)Vzniká zde močovina 6) Detoxifikace 7) Orgánem termoregulace 8) Ve fetálním období krvetvorným orgánem 9) Regulují objem krve v oběhu 10) Fagocytují erytrocyty 11) Ukládají vitaminy Zcela zásadní funkcí jater je detoxikace organizmu. Hydrofobní molekuly, které nemohou být vyloučeny močí a putují krevním řečištěm navázané na proteiny krevní plazmy, jsou v játrech zpracovány. Nejprve jsou oxidovány a poté se na ně v procesu zvaném konjugace navazují hydrofilní látky (tedy látky volně rozpustné ve vodě) – nejčastěji se jedná o glukuronát či sulfát.Tímto procesem prochází například molekula bilirubinu, rozpadového produktu hemu.Takto vzniklé molekuly mohou být posléze vyloučeny žlučí či močí. Toxický amoniak z metabolismu aminokyselin je zde přeměňován na močovinu. Funkce žluči: • Společně s pankreatickou šťávou neutralizuje tráveninu. • Emulguje tuky. • Umožňuje vstřebávání tuků tím, že vytváří ve vodě rozpustné komplexy mezi mastnou kyselinou a žlučovými kyselinami. • Stupňuje peristaltiku střeva. Složení žluči Žlučové kyseliny a jejich soli, žlučová barviva, cholesterol, lecitin, tuky, močovina, alkalická fosfatáza, mucin. Některé organické složky (zejména soli žlučových kyselin) se zpětně resorbují ze střeva, vrací se portální (vrátnicovou) žilou do jater a opět se do žluče vylučují. Jde o tzv. enterohepatální oběh. Soli žlučových kyselin snižují povrchové napětí kapének tuku (tenzidy) a umožňují vytvoření emulze. Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Tab. 13.1 Sekrece a složení trávicích šťav u člověka Oblast Vylučuje Složení Denní množství (l) pH slinné žlázy sliny amyláza, hydrogenuhličitany , lysozym, mucin 1 a více 7 žaludek žaludeční šťávy pepsinogen, HCl, lipáza, mucin, 1–3 asi 1,5 pankreas pankreatickou šťávu trypsinogen, chymotripsinogen, peptidázy, lipázy, amylázy, hydrogenuhlíčítany 1 7–8 žlučník žluč žlučové soli, žluč. barviva,cholesterol asi 1 7–8 tenké střevo střevní šťávu enterokináza, karboxya aminopeptidázy, maltáza, laktáza, sacharáza, lipázy, nukleázy asi 1 7–8 Trávicí šťávy Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Volný bilirubin je toxický, proto se v jaterních buňkách váže s kyselinou glukuronovou na glukuronid, který je secernován do žluči. Žlučová barviva jsou oranžový bilirubin a zelený biliverdin. Tato barviva vznikají po rozpadu hemoglobinu. činností baktérií se redukuje a část vzniklých sloučenin se přeměňuje oxidací na sterkobilin, jenž se podílí na typickém zbarvení stolice. Část se ho dostává do krevního oběhu a je pak vylučován ledvinami. Bilirubin Trávení cukrů a absorpce monosacharidů Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Resorpce může v podstatě probíhat ve všech částech trávicího ústrojí. Nejlepší podmínky v tenkém střevě. Jeho délka je v závislosti na typu diety velmi různá – býložravci mají typicky velmi dlouhé střevo Monosacharidy resorbovány podobně jako v tubulu ledvin sekundárním aktivním kotransportem poháně -ným sodíkovým gradientem Trávení proteinů a absorpce aminokyselin Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Resorpce AK hnaná H+ nebo Na+ gradientem Trávení tuků přehled Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Tuky sice mohou volně procházet membránami a proto nepotřebují aktivní transportní systém. Na druhé straně jsou však špatně rozpustné ve vodě a jejich trávení i resorpce ve vodném prostředí trávicí trubice i jejich transport plazmou jsou proto složité a vyžadují speciální mechanizmy. Lipázy jsou účinné zejména na rozhraní mezi tukovou fází a vodným prostředím. Proto je předpokladem mechanická emulgace tuků na malé kapičky (velký povrch) působením žaludeční motility.Trávení zejména ve střevě. Trávení tuků, tvorba micel Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Jsou-li tuky emulgovány, zvětší se jejich povrch a enzymy je mohou hydrolyzovat. Pankreatická lipáza štěpí triacylglyceroly na monoacylglyceroly a volné mastné kyseliny.Z těch se za spolupůsobení solí žlučových kyselin spontánně vytvářejí micely.Ty, díky svým malým rozměrům, umožňují kontakt produktů štěpení s kartáčovým lemem stěny tenkého střeva a jsou proto nutnou podmínkou pro resorpci. Absorpce tuků Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology V endoplazmatickém retikulu buněk sliznice lačníku se znovu resyntetizují triacylglyceroly, které jsou, opět pro svou hydrofobnost a tedy špatnou transportovatelnost, zabudovány do jádra chylomikronů, které přes lymfu odcházejí do systémového oběhu. Hydrofilní obal chylomikronu tvoří polární lipidy (cholesterol, fosfolipidy) a proteiny. Chylomikrony transportujíTG ze střeva do svalů a tukové tkáně přes lymfatický sst. LDL přenášejí TG, cholesterol aj. do dalších tkání. HDL vracejí přebytky cholesterolu ze tkání zpět do jater. Typy lipoproteinů v plazmě Silbernagl, Despopoulos,Colour Atlas of Physiology Osud tuků MK se využívají jako zdroj energie (svaly, játra) nebo jsou uloženy v tukových buňkách. Tuk vzniká i ze sacharidů. Inzulín hormon sytosti podporuje ukládání zásob LPL-lipoprot. lipáza v endotelu Tlusté střevo Jeho sliznice nemá klky, jen četné záhyby, nevylučuje trávicí enzymy. Peristaltické pohyby tlačí obsah ke konečníku. Probíhá zde činností mikrobů probíhá fermentace některých složek bílkovin, které unikly působení trávicích žláz. Poslední resorbce, zejména vody. Celkový objem tráveniny za den dosahuje až 9 litrů.Většina vody se resorbuje zpět. Odloupané epitelie a bakterie tvoří významnou část. V tlustém střevě je formována stolice z nestravitelných zbytků potravy – nestráveného vaziva a vlákniny, která je z velké části tvořena celulózou. Z té těží energii bakterie žijící ve střevě. Jejich aktivitou je celulóza rozkládána na jednotlivé molekuly glukózy, které dokáže vstřebat i člověk. Stejně tak jsme schopni vstřebat mastné kyseliny z množících se a umírajících bakterií. Díky tomu jsme schopni (podobně jako přežvýkavci) zužitkovat pro savce nevstřebatelné složky potravy (o energii až 2 MJ), což může být až třetina bazálního metabolizmu ! Mimo jiné střevní bakterie produkují i důležitý vitamín K. Jeho produkce střevní mikroflórou je dostatečná a není jej potřeba dodávat zvenčí. Tlusté střevo a symbiotické bakterie Absorpce sodíku a vody ve střevě Celkový objem tráveniny za den dosahuje až 9 litrů (cca 2 litry potravy a pití, 1 litr slin, 2 litry žaludečních šťáv, 0,4 litru žluče, 1 litr pankreatické šťávy, 2,6 litru sekretu z tenkého střeva). Probíhá zde rovněž intenzivní zpětná resorpce vody mechanizmy shodnými s ledvinným tubulem.