Pozorování – vytrvalá bylina – krátký válcovitý oddenek s dlouhými niťovitými kořeny – 10–25 cm vysoká bezlistá lodyha delší než listy – listy v přízemní růžici, trojčetné, dlouze řapíkaté, lístky listů pilovitě zubaté – palisty kopinaté, celokrajné – z paždí listů vyrůstají četné kořenující výhonky – květní stopky dl. 2–3 cm, květy v chudém vrcholíku – kališní lístky trojúhelníkovité (5), lístky kalíšku menší, kopinaté (5) – korunní lístky obvejčité, bílé (5) – souplodí kulovité, 2–2,8 cm dlouhé, červené Pozorování – vytrvalá bylina – krátký válcovitý oddenek s dlouhými niťovitými kořeny – 10–25 cm vysoká bezlistá lodyha delší než listy – listy v přízemní růžici, trojčetné, dlouze řapíkaté, lístky listů pilovitě zubaté – palisty kopinaté, celokrajné – z paždí listů vyrůstají četné kořenující výhonky – květní stopky dl. 2–3 cm, květy v chudém vrcholíku – kališní lístky trojúhelníkovité (5), lístky kalíšku menší, kopinaté (5) – korunní lístky obvejčité, bílé (5) – souplodí kulovité, 2–2,8 cm dlouhé, červené jahodnik-obecny_3 Graf úspěšnosti studentů při praktické části přijímací zkoušky na pedagogickou školu (Martinec a Ducháč 1999) Podkladem pro graf jsou výsledky přijímacích zkoušek na Vysokou školu pedagogickou v Hradci Králové ve studijním roce 1997/98 Pozorování Studenti samostatně nebo pod vedením učitele uvědomělým, plánovitým a metodickým vnímáním spojeným s intelektuálními, emocionálními a volními procesy studují biologické jevy a změny, ke kterým v nich dochází, aniž by zasahovali do jejich průběhu (Altmann 1970, 1975). Nemecko_voda „Vědění o přírodě se získává zkoumáním samé přírody. Říkám: zkoumáním. Nesmí se totiž nikdo zabývat fyzikou proto, aby si naléval do hlavy názory někoho jiného, nýbrž aby sám se povznesl k pronikavému poznání věci. Jinak se rozum věcmi přírodními neosvítí, nýbrž zatemní se přeludy vidin. V přírodních věcech musíme proto hledat takové vůdce, kteří nás neučiní žáky svými, nýbrž žáky přírody, a nepředkládají nám své nápady, nýbrž přírodu.“ J. A. Komenský výhody: • vede k soustavnosti, vytrvalosti a samostatnosti při práci s přírodninami • vznikají konkrétní představy o přírodninách • umožňuje bezprostřední styk s přírodninou a zapojení jiných smyslů než sluch a zrak • student získává dovednosti při práci s lupou, mikroskopem, při zhotovování mikroskopických preparátů • vede k získání faktů (metoda vědecké práce v biologii) • hodnocení a popis pozorovaného objektu má význam pro popisnou (= systematickou) biologii • nevýhody: časová náročnost spojená s přípravou materiálu i s použitím této metody přímo ve vyučovací hodině Výsledek pozorování je závislý na výběru vhodného materiálu Př. Chloroplasty Př. Plazmolýza chloroplast plasmolysis plasmolysis2 meristems Výsledek pozorování je závislý na výběru vhodného materiálu a na jeho přípravě Př. Pozorování fází mitózy kořínky fixace macerace barvení Výsledek pozorování je závislý na dovednostech pozorovatele Př. Řezy rostlinnými pletivy monstemlow Pozorování je vhodné spojit s demonstrací obrazu, nákresu, filmu atp., na nichž jsou vidět detaily, které zůstávají při pozorování skryty. mitoza Mitosis1 Př. Pozorování fází mitózy Pozorování většího množství objektů a jejich srovnání vede k opatrnosti při vyslovování obecných závěrů Př. Fabaceae Lathyrus_vernus Phaseolus Robinia_pseudo_acacia_plant Pozorované objekty je třeba vždy správně popisovat – tedy popisovat to, co na přírodnině pozoruji, nikoliv to, co o ní vím předem Pozorování je vhodné spojit se zakreslováním pozorovaného předmětu Ekologicka_olympiada_pozorovani Pozorování • krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu • Př. Spory přesliček equispores http://www.youtube.com/watch?v=RvC4pOb7MhE Pozorování • krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu • dlouhodobé – fenologické p., p. přirozeného vývoje organismů • briza_belokora briza_podzim Př. Stromy na podzim: 1. žlutý list – všechny listy žluté – listy začínají padat – všechny listy opadané Pozorování • krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu • dlouhodobé – fenologické p., p. přirozeného vývoje organismů Př. Klíčení a vývoj rostlin hrachu: děložní lístky, pravé listy, přichycení rostliny úponky, kvetení, vývoj 0_hrach_2 Pozorování • krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu • dlouhodobé – fenologické p., p. přirozeného vývoje organismů • • bezprostřední – použít vždy, když je to možné Bezprostřední pozorování Rozčleňování – poznání vnější stavby equ_arve_strob equisetum_spore hrach caraga_tycinky fabaceae_flower2 preslicky_sporangium Bezprostřední pozorování Pitva – poznání vnitřní stavby zoologických objektů Pepa_B Následuje až po prostudování vnější stavby. Pozor na bezpečnost práce při výběru materiálu i při práci samotné! Pozorování • krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu • dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného vývoje organismů • bezprostřední – použít vždy, když je to možné • zprostředkované mitochondrie giraffe Pozorování • krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu • dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného vývoje organismů • bezprostřední – použít vždy, když je to možné • zprostředkované – je vhodné doplnit bezprostředním pozorováním alespoň některých částí (šišky jehličnatých dřevin, listy a plody listnatých dřevin, schránky měkkýšů, ...) ulity2 lepidodendron_obr lepidodendron trilobit Zprostředkované pozorování prud_arabid prud_otisk Př. Pozorování průduchů – mikroreliéfová metoda Zprostředkované pozorování palec2 palec_otisk Př. Dermatoglyfika Pozor na nadužívání zprostředkovaného pozorování: na internetu dnes už najdete fotku téměř všeho a film téměř o všem. Mohlo by to ale vést k mylnému dojmu, že celá biologie existuje jen na fotografiích a ve filmech. Pokus Pokus je pozorování biologických jevů za uměle vytvořených podmínek, které dovolují záměrně měnit jednotlivé faktory biologického jevu. Studuje kauzalitu jevů (Altmann 1970, 1975). experiment3 výhody a nevýhody stejné jako u pozorování + umožňuje opakování pokusu za stejných podmínek Zásada: Každý školní pokus, ať demonstrační nebo žákovský, musí si učitel před vyučováním alespoň jednou vyzkoušet. Svědomitého učitele, který chce zajistit úspěch pokusné práce, nezbaví této povinnosti ani nejjasnější a nejpodrobnější návod k pokusům (Baer 1968). školní × vědecký pokus Demonstrační pokus provádí učitel, žáci jsou diváky. Použití: složitá aparatura nesnadno dostupné přírodniny a ostatní materiál časová náročnost Udržení pozornosti!!! Příklady takových pokusů: transpirace u rostlin závislost transpirace na vnějších podmínkách: světlo, vzduch fotosyntéza kořenový vztlak Frontální pokus provádí studenti sami, jednotlivě nebo ve skupinách. skupinové pokusy provádíme v případě, že chceme po sérii pokusu provést shrnutí a zobecnění nějakého jevu Př. Podmínky klíčení semen: světlo, teplota, ... Př. Látkové složení těla rostlin : důkazy organických látek Frontální pokus provádí studenti sami, jednotlivě nebo ve skupinách. skupinové pokusy provádíme v případě, že chceme po sérii pokusu provést shrnutí a zobecnění nějakého jevu samostatný pokus volíme v případě, že chceme nacvičit pracovní metodu nebo v případě jednoduchých a rychlých pokusů Př. Důkaz slepé skvrny + Př. Princip zobrazení mikroskopu a Učitel prochází třídou, kontroluje a radí vždy jednotlivcům!!!! Didaktická hra skola_hrou Hry k opakování popř. hodnocení znalostí: Lístečky: spojování dvojic – n-tic podle určitého kritéria Uhodni zvíře (podle popisu nebo obrázku) Savec-pták-členovec-ryba-bylina-dřevina-hornina-nerost Kimova hra: poslech nebo pozorování Inventura v přírodě: organismy typické pro určité prostředí prof. Slámová: Srážení krve (proteáza, protrombin, trombin, fibrinogen, fibrin) Hry při výkladu nové látky: Vztahy mezi organismy (s klubíčkem) výpočet ekologické stopy: https://www.uhlikovastopa.cz/kalkulacka https://mojeco2.cz/ Hry na terénní cvičení: http://www.kam-na-vylet.cz/tabor-seznam-biologicka.html Literatura: Altmann A.: Vyučovací metody v biologii. SPN Praha, 1970. Altmann A.: Metody a zásady ve výuce biologii. SPN Praha, 1975. Houška T.: Škola je hra. Praha, 1993. Kyriacou Ch.: Klíčové dovednosti učitele. Portál, Praha 1996. Mareš J. a Křivohlavý J.: Komunikace ve škole. Masarykova univerzita Brno, 1995. Martinec Z. a Ducháč V.: Kde začíná ekologická výchova? Biologie, chemie, zeměpis 8 (1999): 211–213. Pavlíková G.: Vývoj středoškolských učebnic botaniky. Ms. Ústav botaniky a zoologie, Masarykova univerzita Brno, 1995.