Ryby ČR
Mihule a nekaprovité ryby
Mihule - Petromyzontes
válcovité tělo, ocasní a hřbetní ploutev holá kůže bez šupin, žaberní štěrbiny ústní aparát dospělců - přísavný terč (rohovité zoubky = odontoidy) výrazné oči, nepárová nozdra
larva minoha - ústa podkovovitého tvaru s filtračními řasinkami, oči pod kůží, zahrabávají se do písku
specifičtí predátoři nebo bez příjmu potravy
Čel. Petromyzontidae - mihulovití
Lampetraplaneri - mihule potoční
10-15 cm (minoha až 19 cm), tupě hrbolkaté zuby (hlavně v přední části terče), jedna řada exolaterálních zoubků (chybí vzadu)
hřbet modrošedý až zelenavý, břicho světlé
hřbetní ploutve se dotýkají, ploutevní lem slabě pigmentován (průsvitná ocasní ploutev)
pstruhové pásmo potoků (hlavně povodí Labea Odry)
dospělci nepřijímají potravu
mihule mořská - Petromvzon marinus
- kolem 1 m, mramorování, dravý druh, naposledy u Děčína (1902)
mihule říční - Lamyetra fluviatilis - až 50 cm, ostré zuby, kovový lesk, tmavý ploutevní lem, 19. století v Labi a přítocích, evropský endemit
-ganoidní šupiny, tenké ploutevní paprsky, postranní čára
-párové ploutve: prsní, břišní; nepárové ploutve: hřbetní, řitní a ocasní
(Podtř.): CHRUPAVČITÍ (Chondrostei)
řád (ordo): • jeseteři (Acipenseriformes)
(Podtř.): KOSTNATÍ (Teleostei)
• holobřiší (Anguilliformes)
• máloostní (Cypriniformes)
• sumci (Siluriformes)
• lososi (Salmoniformes)
• štiky (Esociformes)
• hrdloploutví (Gadiformes)
• hlaváči (Gobiiformes)
• „okounci" (Centrarchiformes)
• ostnoploutví (Perciformes)
chondrostei  Acipenseriformes (jeseteři)
shrupavčití_r-
HOLOSTCI
ACTINOPTERYGII paPr.kOP|úutvi        ACTINOPTERI ,'
L=F1S3E~EF0RVE5
mnqhakpstnatl ; ™ifů*yfr
f---1 UpHárili
\-;.:m-kVí::i
• •   ••• •
í
ftLEULl"DKWE5
Anguilliformes (holobřiší)
-' TELEOSTEI kostnatí
:jK'ř [ILil UKRM rjKVI f
Clupeiformes (bezostní)
Cypriniformes (máloostní)
Siluriformes (sumci)
G.IJJ]IFCRM=S I ľŕhmr-W-jirl
Wl HOFTERItálI/
{ Salmoniformes (lososotvární) Esociformes (štikotvární)
ATELEOPWlFOflMES 'MJLQPIFORUES
f
v - :        -|- : i:v :■
.!.V -.     ■ ■ 'M --.II
ÍElFOflMES ■. I t ■ -
Gadiformes (hrdloploutví)
n r- I ■: -.1 :
opHoIformes
aů.-HA:haDIFCRVES
.... lil
Gobiiformes (hlaváči)
3T>,CHA--|FCflMES
■3rNB=iASm-IFCRME £ |-f:l;iitľi
Pleuronectiformes (platýsi)
WUÍílLiFDRWES ripdmrt_
4^
A.TUEHIHFCRMEH
»grj_
. : ■-.i ■■ vi i
LCF-IIFCRWES TFTTiW CH1ÚH Tp QRWť S
"\ Centrarchiformes („okounci") Perciformes (ostnoploutví)
Chrupavčití (Chondrostei)
-   chorda zachována, chrupavčitý endoskelet, prodloužený rypec, spodní ústa, redukované zuby, i kosti, heterocerkní ocasní ploutev, ganoidní šupiny na horním laloku ocasní ploutve
čel. Acipenseridae - jeseterovití Acipenser ruthenus - jeseter malý
- 50-70 cm, dolní ret uprostřed rozpolcený, krátké vousky (obrvené na vnitřní straně), typické rostrum, hodně drobných bočních štítků (52-71), sladkovodní druh, u nás vzácně dolní úsek Moravy a Dyje
Jeseter velký (Acipenser sturio)
- až 3,5 m, kuželovité rostrum, hladké vousky, méně větších bočních štítků, anadromní, u nás 1903 v Labi
Vyza velká {Huso huso) - až
10 m a 1,5 t, půlměsíčitá ústa, krátký rypec, šedá, anadromní, u nás 1916 u Lanžhota
Bestěr - kříženec jesetera malého a vyzy velké (Acipenser ruthenus x Huso huso)
- úniky ze zaj etí ^
Mihule a jeseteři
Mihule ukrajinská Eudontomyzon mariae
Vyza velká Huso huso
Kostnatí (Teleostei)
Holobrisí - Anguilliformes
C: úhořovití (Anguillidae) úhoř říční - Anguilla anguilla
-hadovité tělo, 0.5-2 m, hladký povrch těla (vnořené šupiny), souvislý ploutevní lem z nepárových ploutví, chybí břišní ploutve - v CR původní v povodí Labe (tažný, katadromní, monté), dnes všude
Bezostní - Clupeiformes
- mořské ryby, jen měkké ploutevní paprsky, plynový měchýř spojen jícnem, hosp. významné druhy (sledi, sardinky...)
C: sleďovití (Clupeidae) placka pomořanská - Alosa alosa
- do 50 cm, tmavé skvrny za okrajem skřelí, na břiše pilovitá hrana, chybí postranní čára, protáhlé šupiny u báze ocasní ploutve
- anadromní, vymizela z většiny evropských řek (u nás 1871 - Labe)
- české placky možná i A. fallax (p. malá)?
Sumci - Siluriformes
- velké ryby Evropy a Asie, dlouhé vousky, lysé protažené tělo
C: sumcovití (Siluridae) sumec velký - Silurus glanis
- naše největší ryba, 250-300 cm, až kolem 100 kg, 6 vousů (na horní čelisti jeden pár dlouhých vousků, na dolní čtyři krátké vousky), řitní ploutev se dotýká ocasní, velmi malá hřbetní ploutev, široká plochá hlava, hustě ozubené čelisti, šedomodré zbarvení (mramorování)
- střední a dolní úseky toků, nádrže, rybníky
C: SUmeČkovití (Ictaluridae) - severo- a stredoamerické ryby
sumeček americký - Ameirus nebulosus
u nás do 30 cm, hnědavý či šedočerný s mramorováním, 4 páry vousů - první nahoru vztyčený řitní ploutev kratší, zaoblená, hřbetní ploutev normální, tuková ploutvička první paprsek hřbetní a prsní ploutve - ostrý osten (napojení na jedovou žlázu) zastíněné zarostlé vody, stojaté a pomalu tekoucí, v roce 1890 Třeboňsko, dnes hlavně Labe
Štiky - Esociformes; č: štikovití (Esocidae)
štika obecná - Esox lucius
- 120-150 cm, torpédo s protáhlou hlavou, ostré vzad skloněné zuby
- hřbetní ploutev posunuta nad řitní, přerušovaná postranní čára, cykloidní šupiny
- světle zelené boky se světlými skvrnami (variabilní), tmavá kresba na ploutvích
- pomalu tekoucí vody, nádrže, rybníky, vegetace
Č: blatňákovití (Umbridae) blatňák tmavý - Umbra krameri
- do 15 cm, malá ústa se zoubky, dlouhá vzad posunutá hřbetní ploutev, zaoblená ocasní ploutev, tmavý se skvrnami a světlými podélnými pruhy
- J a V Slovensko, v posledních letech introdukce na J. Moravu
kostnatí (Teleostei)
• lososi - Salmoniformes
- drobné cykloidní šupiny (hlava bez šupin), nízká hřbetní ploutev, tuková ploutvička bez paprsků, pohlavní dimorfismus (hákovité čelisti samců)
čeleď (familia):
lososovití (Salmonidae)
- lososovití s. str. (Salmoninae)
- lipanovití (Thymallinae)
- síhovití (Coregoninae)
Salmoninae loSOS ObeCIlý - SalfflO SOldV
- 120-150 cm, stříbřité zbarvení, nad postranní čárou tmavé skvrny ve tvaru X
- v době tření červené skvrny na hlavě a bocích + hák, zbarvení variabilní, závisí na věku a místě výskytu
- tažný, rychleji tekoucí toky se štěrkem (tření), dříve hlavně Labe (do roku 1948), v roce 1998 vysazeni (Kamenice, Ploučnice, Ohře), později zjištěno i tření (Kamenice), už se k nám vrací dospělci
Saírnon děrjltňírttico (SafmúSa&rJJ/imSra
Safmon défjltlííntico (SafmoSaůř)Mať/io
almoninae
pstruh obecný f. potoční - Salmo trutta m.fario
- 25-40 cm, černé a červené skvrny (světle lemované), tmavé skvrny na hřbetní ploutvi, chybí na ocasní, ocasní ploutev rovně zakončená
- prudké úseky toků s chladnou prokysličenou vodou, kamenité či štěrkové dno
Salmoninae
pstruh obecný f. jezerní - Salmo trutta m. lacustris
50-80 cm, stříbřitě zbarvený, černé skvrny, starší ojediněle červené (s nebo bez světlého lemu)
u nás zjištěn v některých nádržích
ialmoninae
pstruh obecný f. mořský - Salmo trutta m. trutta
- podobný lososovi, ale rovnější konec ocasu, skvrny ve tvaru X nad i pod postranní čárou
- u nás dříve v povodí Labe a Odry (do 1909)
Salmoninae
pstruh duhový - Oncorhynchus mykiss
- 90-120 cm, užší a vyšší tělo, menší ústa, vykrojená ocasní ploutev
- husté tmavé skvrnění na těle, hřbetní i ocasní ploutvi a tukové ploutvičce (bez červených skvrn)
- duhový pás na bocích, v době tření u samců hák
- prudčeji tekoucí toky, nádrže i chladnější rybníky
- původem ze Severní Ameriky, dnes u nás běžně
saimoninae   sjven americký - Salvelinus fontinalis
- 40-60 cm, zelenohnědý hřbet se světlým mramorováním, boky se žlutými a červenými lemovanými skvrnami
- břicho žlutobílé nebo oranžové až červené (doba tření), spodní ploutve s bílým lemem a černým proužkem nad ním
- chladné řeky a jezera
- původně ze severní Ameriky, od roku 1890 introdukován na Šumavu, dnes horní úseky toků Krkonoš, Orlických hor, Krušných hor...
- s. arktický, s. obrovský - neúspěšné intr. pokusy
Salmoninae
Hlavatka podunajská - Hucho hucho
Saln
- 150-185 cm, mohutná hlava, bronzové zbarvení boků, drobné černé skvrnky ve tvaru X
- podhorské rychle tekoucí vody s kamenitým či štěrkovým dnem (u nás např. Dyje a Bečva) vysazována, v SR Dunaj, Váh a přítoky) _
Thymallinae
lipan podhorní - Thymallus thymallus
- 35-60 cm, malá spodní ústa, krátký rypec, drobné zoubky
- dlouhá a vysoká hřbetní ploutev (v době tření střídavě s černou a červenou), hluboce vykrojená ocasní ploutev
- svrchu tmavě šedozelený do modra, středně velké šupiny, na bocích zlatavý pruh, v přední části tmavé skvrnky
- horské a podhorské toky, úseky s tišinami
Coregoninae
Síhové - chladnomilné ryby, tělo bez kresby a skvrn, větší šupiny, malá ústa
síh peleď - Coregonuspeled
- do 55 cm, vysoké stříbřité tělo, koncová ústa, hřbet, hlava a ploutve tmavé
- skvrnky na hřbetní ploutvi
- původem ze severního Ruska (řeky a jezera), u nás chladné rybníky (J a Z Cechy a Vysočina) A ^ l HVI
síh maréna - Coregonus maraena
- 50-70 cm, tupý rypec, spodní ústa, stříbřité zbarvení, hřbet temně šedý
- ploutve bez skvrnek, zadní ploutev do skořicová
- původně severní a severozápadní Evropa (jezera), u nás v hlubších chladných rybnících a nádržích (Z část státu)
- zatoulanec síh ostrorypý (C. oxyrinchus) - Severní moře, Labe 1888, vyhynulý 1940
Hrdloploutví - Gadiformes
- břišní ploutve před prsními, prodloužená hřbet ní a řitní ploutev
C: mníkovití (Lotidae)
- někdy v rámci treskovití (Gadidae)
mník jednovousý - Lota lota
50-80 cm, podobný sumci, břišní ploutve na hrdle, nepárový vous na bradě dvě hřbetní ploutve (zadní protažená), dlouhá řitní ploutev - měkké paprsky široká zploštělá hlava, velká spodní ústa, hladká kůže (vnořené šupiny), mramorování chladnější toky všech pásem i stojaté vody
Sivěn americký Salvelinus fontinalis
Mník jednovousý Lota lota
Gobiiformes - Hlaváči (dříve v rámci Perciformes)
C: hlaváčovití (Gobiidae)
- většinou mořští, široké tělo, přísavný terč z břišních ploutví
hlavačka mramorovaná - Proterorhinus semilunaris
-5-10 cm, vřetenovité tělo, široká hlava, podobná vrankám
- hlava vyšší než širší, nozdry protažené v trubičky, břišní přísavný disk
- hnědošedá s příčnými tmavými proužky
- větší toky a nádrže, u nás od devadesátých let (Dyje, Morava)
hlaváč černoústý - Neogobius melanostomus
do 18 cm, černá skvrna v první hřbetní ploutvi, disk k řitnímu otvoru, písčité dno; u nás od roku 2008, J. Morava - na Dyji postupuje nahoru (teď u Bulhar)
Invázni hlaváči
- rody Neogobius, Perccottus z pontokaspické oblasti - invaze po Dunaji: na Slovensku N. kessleri, N. gymnotrachelus, N. fluviatilis
- Perccottus glenii (č. Odontobutidae) - východoasijský druh - s plůdkem do Evropy (V Slovensko)
' j, ■
Hlaváč říční (N. fluviatilis)
t0f i*'
Hlaváč dněstěrský (/V. gymnotrachelus)
:V5
Hlaváč Kesslerův (N. kessleri)
Hlaváčkovec amurský {P. glenii)
Platýsi - Pleuronectiformes
- převážně mořské, bentické, plavání po jedné straně těla (asymetrie), odlišná barva
v nahoře a dole
C: platýsovití (Pleuronectidae) platýs bradavičnatý - Platichthys flesus
- do 50 cm, většinou na levém boku, lem z nepárovych ploutví, svrchu cykloidní a zespodu ktenoidní šupiny (místy bradavky)
- evropské příbřežní a brakické vody, thalasotokní (katadromní), v Labi do 1914
Centrarchiformes - „okounci" (dříve v rámci Perciformes)
C: okounkovití (Centrarchidae)
- jedna dvoulaločná hřbetní ploutev, severoamerické
okou nek pstruhový - Micropterus salmoides
- 35-100 cm, robustnější než okoun, velká ústa (za oko), zelenavý, na bocích tmavý přerušovaný pás (až na skřele - tmavá skvrna)
- od oka paprsčitě tmavé proužky (někdy chybí)
- hlavně v mělčinách větších nádrží, u nás od konce 19. století na Třeboňsku
slunečnice pestrá - Lepomis gibbosus
- 15-40 cm, vysoké, z boku zploštělé tělo, malá ústa, na bocích vlnité tmavé proužky
- zadní výběžek skřelí s tmavou skvrnou, červeně lemovanou, pestré proměnlivé zbarvení
- pomalu tekoucí a stojaté vody, na Slovensku hlavně u Dunaje, u nás vzácně do Moravy, Polabí, jižní Cechy (tůně)
Ostnoploutví - Perciformes
- ktenoidní šupiny, dvoudílná hřbetní ploutev, břišní ploutve pod nebo před prsními
C: okounovití (Percidae)
- přední hřbetní ploutev s tvrdými paprsky, zašpičatělé skřele, dravé
okoun říční - Perca fluviatilis
- 10-50 cm, vysoké tělo s klenutým hřbetem, zelenožlutý, na bocích 5-9 tmavých příčných pruhů
- tmavá skvrna na konci přední hřbetní ploutve, skřele kryté šupinami
- břišní, řitní a ocasní ploutve červené, břišní ploutve pod prsními
- tekoucí i stojaté vody, vegetace, hojně po celém území
candát obecný - Sander lucioperca
- 80-130 cm, více řad zubů, vepředu hlavně po dvou tzv. „psích zubech"
- velká ústa (pod zadní okraj oka), hřbet šedozelený, naspod bělavý
- široké černozelené pruhy (8-12) v horní části těla (rozpadají se na skvrnění)
- skřele nekryty šupinami
- čistší vody - větší řeky a nádrže (hojně vysazován)
candát východní - Sander volgensis
25-40 cm, subtilní, vyšší, protáhlejší hlava v ústech jen drobné zuby, ústa drobnější (pod střed oka či za něj) skřele kryty šupinami, výraznější tmavé pruhy (5-8) na bocích se nerozpadají hlubší pomalu tekoucí vody s písčitým dnem, u nás Dyje, Morava, Kyjovka
ježdík obecný - Gymnocephalus cernuus
- 15-25 cm, mírně vyklenutý hřbet, velké oči, jeden trn na hlavní skřelové kosti, spodní skřelová kost naspod hladká
- hřbetní ploutev jedna, přední část vyšší, tmavě skvrnitá, malá koncová ústa
- zadní okraj hřbetní ploutve šikmo k ocasnímu násadci
- šedohnědý, drobně skvrnitý, naspod světlejší
- dolní úseky řek, nádrže, roztroušeně po celém území
ježdík žlutý - Gymnocephalus schraetser
15- 30 cm, štíhlý, nízké tělo, protáhlá hlava, menší oči, malá koncová ústa hlavní skřelová kost s 1 trnem, spodní skřelová kost ozubený okraj žluté boky s tmavými podélnými pruhy (3-4), někdy přerušované
16- 20 trnů v hřbetní ploutvi (ostatní do 16) větší řeky (písčité či kamenité dno) u nás jen Dyje a Morava na J. Moravě
ježdík dunajský - Gymnocephalus baloni
-9-12 cm, podobný j. obecnému, zavalité tělo, silně klenutý hřbet
- na hlavní skřelové kosti dva trny, naspod spodní skřelové kosti zoubky
- zadní okraj hřbetní ploutve kolmý na ocasní násadec
- nejtmavší, tmavé skvrny do pruhů (4-6)
- endemit Dunaje (a Dněpru), u nás jen oblast soutoku Moravy a Dyje
drsek větší - Zingel zingel
30-50 cm, vřeteno vité tělo, zploštělá hlava, malá ústa, dvě oddělené hřbetní ploutve kratší ocasní násadec, obě hřbetní ploutve dlouhé (13-15 ostnů+17-20 paprsků) žlutohnědý s tmavými pruhy a skvrnami (nejčastěji 4 široké pruhy) otáčí hlavu do stran, dlouhý tupý rypec
proudomilný, stěrko vité dno, hlavně podhorské toky, u nás jen Morava a Dyje
drsek menší - Zingel streber
- 15-22 cm, nápadně dlouhý a tenký ocasní násadec, husté tmavé skvrny splývající v 5 příčných pruhů, kratší hřbetní ploutve (7-9 ostnů+12-13 paprsků)
- delší mezera mezi hřbetními ploutvemi
- proudivé úseky potoků a řek, u nás nedávno opět prokázán v oblasti soutoku Moravy a Dyje
C: koljuškovití (Gasterosteidae)
- tělo s kostěnými štítky, volné tvrdé paprsky před hřbetní ploutví
- dříve řád Gasterosteiformes (Volnoostní)
koljuška tříostná - Gasterosteus aculeatus
- 4-8 cm, tři volné trny před hřbetní ploutví, redukované břišní ploutve
- kostěné destičky na těle, stříbřité zbarvení (samci v době rozmn. naspodu do červena)
- příkopy a tůňky - u nás vysazena akvaristy (Labe, Pšovka, Cernovický potok), původně pobřeží S a SZ Evropy, Islandu a Černého moře
C: vrankovití (Cottidae)
- široká hlava, bez šupin, vějířovité prsní ploutve, zakrnělý plynový měchýř, trn na skřelích, zaoblená ocasní ploutev, tvrdé paprsky
- dříve v rámci Scorpaeniformes (ropušnice)
vranka obecná - Cottus gobio
- 10-15 cm, břišní ploutve pod prsními, kratší (nedosahují k řitnímu otvoru), bělavé beze skvrn
- hnědavá s mramorováním (barvoměna podle dna)
- čisté horské a podhorské potoky po celém území
vranka pruhoploutvá - Cottus poecilopus
- 15-20 cm, zbarvení jak předešlý druh
- na břišních ploutvích příčné tmavé proužky, břišní ploutve dosahují k řitnímu otvoru
- na první hřbetní ploutvi výrazněji vystupují paprsky
- samci v období rozmnožování tmavší
- horské toky (Karpaty, Jeseníky, povodí Odry)
Máloostní - Cypriniformes
č: sekavcovití (Cobitidae)
- protáhlé tělo, bentické, 3-6 párů vousků, pohyblivý trn pod okem
piskoř pruhovaný - Misgurnus fossilis
- do 35 cm, 10 vousků, středem boku tmavý pruh, lemovaný dvěma světlými
- pod okem bez trnu, stojaté a pomalu tekoucí vody s bahnitým substrátem
sekavec podunajský - Cobitis elongatoides
- do 12 cm, 6 vousků (zadní dosahují před oko), trn pod okem, tmavá skvrna v horní části základny ocasní ploutve, na hřbetě (10-25) a na bocích (9-19) řada oválných tmavých skvrn, Canestriniho šupina (kostěný výběžek na prsní ploutvi u samců)
- toky s písčitým až jílovitým dnem (pomalejší úseky)
- hybridní komplexy
sekavčík horský (balkánský) - Sabanejewia balcanica
- 10-14 cm, silný podoční trn, 6 vousků (zadní dosahují za oko), kožovitý lem kořene ocasu, na bázi ocasní ploutve dvojitá skvrna (půlměsíce), skvrny na bocích velké a hranaté
- proudivé úseky potoků s písčitým dnem, u nás už jen Vlára
s
č: mřenkovití (Nemacheilidae, dříve Baiitondae) mřenka mramorovaná - Barbatula barbatula
- 10-16 cm, hlava není zploštělá, 6 vousků, šedozelené mramorování hřbetu a boků
- šupiny zarostlé v kůži
- proudivé podhorské říčky se štěrkovým či písčitým dnem, vzácnej i v chladných stojatých vodách
Sekavčík horský Sabanejewia balcanica
Mřenka mramorovaná Barbatula barbatula
Vymizelé mihule a ryby
- povodí Labe: mihule mořská (Petromyzon marinus)
mihule říční (Lampeíra fluviatilis) jeseter velký (Acipenser stuho) placka pomořanská (Alosa alosá) pstruh obecný f. mořský (Salmo trutta f. truttá) síh ostrorypý (Coregonus oxyrinchus) platýz bradavičnatý (Platichthys flesus)
- povodí Dunaje: vy za velká (Huso huso)
plotice lesklá (Rutilus pigus)