Osnova kurzu		Konzultační hodiny
1) Socio-demografické souvislosti vývoje společnosti – charakteristika růstu počtu obyvatel, demografická tranzice, nedostatek/nadbytek potravin, hladomory jako politický nástroj, nemoci, příjmová nerovnost. 2) Život v Antropocénu. Meze planetárního systému I: globální změna klimatu a okyselování oceánů. 3) Meze planetárního systému II: Úbytek stratosférického ozónu, ztráta biodiverzity, globální cyklus dusíku a fosforu, spotřeba sladké vody, chemické znečištění a atmosférické aerosoly. 4) Historie konceptu udržitelného rozvoje jako reakce na problémy lidstva. Významné globální (Naše společná budoucnost, Deklarace z Ria de Janeira, Agenda 21), evropské (Evropa 2020) a národní dokumenty (Česká republika 2030) v oblasti udržitelného rozvoje, projekt OSN Cíle udržitelného rozvoje (2015-2030). 5) Ekologické určení vztahu člověka k životnímu prostředí, kořeny a společenské projevy environmentální krize (migrace obyvatel, frustrace, násilí, atd.). 6) Získávání energie – environmentální, ekonomické i sociální souvislosti různých typů energetiky. Neobnovitelné a obnovitelné zdroje energie. 7) Získávání potravy – environmentální, ekonomické i sociální souvislosti industriálního (konvenčního), udržitelného a ekologického zemědělství. 8) Environmentální etika – vztah člověka a životního prostředí z pohledu hodnot. Svět hodnot a svět faktů. Antropocentrické a biocentrické typy etiky. Etika úcty k životu (A. Schweizer), Etika Země (A. Leopold), Etika rozšířených práv (P. Singer, R. Nash), Hlubinná ekologie (A. Naess). 9) Environmentální ekonomie jako nástroj dosažení prosperity společnosti v rámci environmentálních limitů. Problematika veřejných statků, oceňování životního prostředí, internalizace externalit. 10) Princip předběžné opatrnosti – charakterizace jeho stěžejní role v udržitelném rozvoji, případové studie důsledků jeho ne/uplatnění či zneužití. 11) Rozměry udržitelného rozvoje, Místní Agenda 21 (MA21) - teorie a praktické zkušenosti. 12) Udržitelná výroba a spotřeba, limity technologických řešení jako upřednostňovaného nástroje pro dosažení udržitelného života. 13) Hodnotová řešení environmentální krize - sociálně-psychologické souvislosti udržitelného rozvoje; životní způsoby - dobrovolná skromnost a výběrová náročnost; postmodernismus.		Kdykoliv po předchozí domluvě s   vyučujícím email: michal.bittner@recetox.muni.cz telefon: +420 777289345   Podmínky ke zkoušce Předmět lze zakončit zápočtem, kolokviem či zkouškou z, k - písemný test na 50 % zk - písemný test alespoň na 50 % Forma výuky V podzimním semestru 2021 bude výuka probíhat výhradně on-line formou v MS Teams

Environmentální výzvy nejsou jedinnými, které je nutno ve světě řešit. Ba naopak, nejprve je potřeba věnovat pozornost nejbližším problémům týkající se lidské společnosti, a až pak je možno efektivně řešit otázky udržitelného rozvoje v celé své šíři včetně stěžejních environmentálních výzev. První přednáška tak uvede studenty do oblasti rozvojové problematiky, ukážeme si, jaké jsou nejvýznamnější společenské výzvy a jakých výsledků bylo dosaženo v obrovského rozvojovém projektu "Rozvojové cíle milénia".

V druhé části prezentace (přednášeno 22.9.2021, viz příslušná nahrávka níže) jsou pak diskutovány komplikace dalšího zlepšování lidského blahobytu, kterými jsou změny životního prostředí způsobené člověkem (do jisté míry je to cena/důsledek dosavadního zlepšování blahobytu).

Probíhající změna klimatu patří mezi aktuálně nejvážnější ohrožení životního prostředí a prosperity lidské společnosti v celosvětovém měřítku. Jaké jsou příčiny, indikátory a důsledky (záporné i kladné) je diskutováno v této přednášce, a to včetně nastínění možných řešení.

Antropocén - éra člověka. Vedle změny klimatu jsou ztráta biodiverzity, změny biogeochemických cyklů dusíku a fosforu, úbytek stratosférického ozónu atd. další důkazy změn Zemského systému vlivem lidské aktivity.

V této kapitole se budeme zabývat základními ekologickými pojmy, které jsou klíčové pro pochopení souvislostí antropogenních environmentálních problémů. Jedná se především o následující oblasti:

•     ekologická stabilita, pozitivní a negativní zpětná vazba
•     potravní řetězce a potravní pyramida
•     typy křivek populačního růstu, jejich sociologické a environmentální souvislosti
•     vývoj ekosystémů a životní strategie organismů
•     význam funkcí ekosystémů
•     vztah člověk - ekosystémy
  

Příčiny environmentální krize

V úvodu přednášky si definujeme, co rozumíme environmentální krizí a zda a kdy byly její projevy pozorovatelné.

Dále se stručně seznámíme s fylogenetickými i typicky lidskými danostmi určují lidské chování (i spotřebu), jaká je zde role funkčního a kritického rozumu a jak tato lidská přirozenost v kombinaci s obrovskou technologickou mocí vede k environmentální krizi.  

Výroba a získávání potravy (a dalších průmyslových surovin) v zemědělství společně se
vznikem a likvidací příslušných odpadů představuje jeden ze stěžejních environmentálních
problémů, jejichž řešení či alespoň zmírnění negativních projevů je spojeno s rozsáhlými
socioekonomickými souvislostmi.

V této přednášce se pokusíme najít odpověď na otázku, zda lze zároveň zajistit potravinovou bezpečnost globální lidské populace a zároveň zachovat bohatou biodiverzitu na Zemi. 

Analogicky se situací v zemědělství je i pro výrobu energie charakteristický výrazný environmentální rozměr. A to již ze své podstaty, neboť většinu dosud využívané energie zajišťují zdroje získávané ze životního prostředí. V této přednášce budeme diskutovat především otázky z následujících oblastí:

• ENERGETICKÁ KRIZE
• ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
• Fosilní paliva
• Jaderná energetika
• ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
• Efekty využívání obnovitelných zdrojů energie
• Biomasa
• Energie větru
• Sluneční energie
• Hydroelektrárny
• ÚSPORY ENERGIE

Otázky přehodnocení výrobních postupů a také dopadů spotřeby na źivotní prostředí jsou klíčové v cestě za udržitelnou společností. V této si nejprve představíme důvody, proč je výroba a spotřeba neudržitelná, a poté konkrétní možná opatření, jak se udržitelné výrobě a spotřebě přiblížit.

Oblast environmentální etiky je stěžejní při uvažování o možných a vhodných řešení environmentálních problémů (či environmentální krize v obecnějším významu). Chceme-li diskutovat s poukazem na špatnost či vhodnost nějakého jednání, pak je nutné si špatnost či vhodnost nejprve definovat. A zde je prostor pro etiku (obecně), jež se zabývá světem hodnot (na rozdíl od vědy, která se zabývá světem faktů). Vzhledem k tematické odlišnosti od většiny kurzů na PřF bude v první části obecně představena etika, a následně budeme detailně diskutovat stěžejní témata environmentální etiky.

První skupinou budou typy antropocentrických envrionmentálních etik, jako je Sobecky-kořistnický postoj a Postoj vznešeného lidství. Ve druhé skupině jsou typy neantropocentrických etických teorií, které budeme diskutovat více do hloubky včetně představení jejich myšlenkových zakladatelů:

• Albert Schweitzer - Etika úcty k životu
• Aldo Leopold - Etika Země
• Peter Singer a Roderick Nash - Koncept rozšířených práv
• Arne Naess - Hlubinná ekologie

Křivky rostoucí spotřeby surovin (nejen uhlí, a ropy, ale prakticky všech dalších surovin), produkce skleníkových plynů či lidské populace, zatímco biodiverzita rapidně klesá,  poukazuje na environmentální krizi, které nyní čelíme. Řada lidí se ztotožňuje s nutností udržitelného rozvoje např. omezením emisí CO₂, rozvojem obnovitelných technologií či zvyšováním energetické účinnosti, navíc se započítáním všech externalit do konečné ceny produktů. Vzrůstající počet vědců se však s poukazem na současné trendy produkce a spotřeby obává, že všechny tyto snahy jsou pro vyřešení udržitelnosti života liché, dokud bude ekonomický systém založený na předpokladu trvalého růstu. Pokud to myslíme s udržitelností života vážně, pak musíme změnit celý ekonomický systém.

V této přednášce budeme diskutovat jak nedostatky a přednosti současného ekonomického systému, tak i možnosti jeho zlepšení, které by vedly k minimalizaci negativních vlivů člověka na životní prostředí.

• DOKONALÝ TRH A JEHO DEFORMACE
• VÝHRADY ENVIRONMENTALISTŮ VŮČI SOUČASNÉ EKONOMICE
• Kritika ekonomického růstu
• VZÁCNOST A CENA V EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚ
• Hodnota statku
• Pokřivení cen
• Externality
• Internalizace externalit
• Problém veřejných statků

V návaznosti na výše uvedené budeme diskutovat již konkrétní možnosti a metody internalizace externalit, kde je stěžejním problémem správně a odpovídajícím způsobem ocenit životní prostředí. Témata budou:

• EXTERNALITY
• MOŽNOSTI A METODY, OCEŇOVÁNÍ ŽP
• Techniky na mikroekonomické úrovni
• Techniky na makroekonomické úrovni

Orientace v životě lidí jsou zásadním způsobem určovány hodnotami seřazenými do hodnotových žebříčků. Tyto hodnotové žebříčky však můžou být pouze verbální, nikoli žité. Na základě jakých hodnot tedy skutečně žijeme své životy a proč je život v "blahobytu" konzumního stylu environmentálně nepřijatelný? Existují ale alternativy? Podrobné informace a odpovědi na tyto otázky jsou předmětem poslední přednášky.

Přístupy ve směřování k udržitelně fungující společnosti je třeba řešit ve všech druzích lidské aktivity (obecní správa, ekonomika, technologie atd.). V této přednášce budou nastíněny přístupy, jak dosáhnout udržitelnějšího rozvoje obcí (a jaké má taková obec potom charakteristiky)

Tato přednáška seznámí posluchače s vývojem konceptu Udržitelného rozvoje jako reakce na zhoršování životního prostředí. Stručná exkurze napříč historií začíná v "Ústavě irokézských národů" před několika sty lety a končí v roce 2030.

Princip předběžné opatrnosti představuje klíčový koncept udržitelného rozvoje. V této přednášce je blíže představen včetně několika kauz, kde byl (či měl být použit) a kde byl zneužit.