Obsah:
• PLD – pulsed laser deposition - pulsní laserová depozice
• MBE – molekular beam epitaxy - depozice molekulárních svazků
• LEEM – low energy electron microscope - nízkoenergiový elektronový mikroskop
• LEIS – low energy ion scattering – rozptyl iontů na nízké energii
• LEED - low energy electron diffraction
• STM(S) – scanning tunneling microscopy (spectrosopy), skenovací tunelovací
mikroskopie (spektroskopie)
• VSM a transport – vibrating sample magnetometry - magnetometrie a měření
odporu, Halla
• elipsometrie
• Ramanská a luminiscenční spektroskopie
• TEM - transmission electron microscope
• SIMS - secondary ion mass spectroscopy
Moderní experimentální metody
A. Dubroka
Motivace:
• zmínka o často používaných „moderních metodách“ v
současném výzkumu pevných látek
• přehled aparatur (ne zcela kompletní) a možností
těchto metod v rámci CEITECu a UFKL
UHV cluster v ceitecu
depoziční přístroje:
• pulsní laserová depozice (PLD)
• epitaxe molekulárních svazků (MBE)
• depozice organických a kovových
materiálů
PLD
MBE
analytické přístroje:
• fotoemisní spektr. (PES), XPS, UPS
• skenovací mikroskop (SPM)
• elektronový mikroskop na nízkých
energiích (LEEM)
• spektr. s ionty na nízkých energiích (LEIS)
PES
SPM
Depozice organik a kovů
LEEM
LEIS
vakuum <5x10-10 mbar
UHV cluster v ceitecu
depoziční přístroje:
• pulsní laserová depozice (PLD)
• epitaxe molekulárních svazků (MBE)
• depozice organických a kovových
materiálů
PLD
MBE
analytické přístroje:
• fotoemisní spektr. (PES), XPS, UPS
• skenovací mikroskop (SPM)
• elektronový mikroskop na nízkých
energiích (LEEM)
• spektr. s ionty na nízkých energiích (LEIS)
PES
SPM
Depozice organik a kovů
LEEM
LEIS
UHV cluster v ceitecu
Pulsní laserová depozice
Pulsní laserová depozice (PLD) v rámci CEITECu
• PLD vybavené špičkovou technologií
• tlak 5x10-10 mbar
• kontrola růstu s RHEED
• in situ ozonová atmosféra
• ultra homogenní růst se skenováním
laserového svazku
• připojené na UHV klastr s analytickými
metodami (XPS, ARPES, LEEM, LEED, STM
laskavé svolení C. Bernharda
Pulsní laserová depozice - princip
laskavé svolení C. Bernharda
Reflection High Energy Electron Diffraction (RHEED)
laskavé svolení C. Bernharda
vývoj signálu RHEED při růstu jedné monovrstvy
Ukázky z našich prvních růstů homoepitaxe SrTiO3 na SrTiO3
Ukázka RHEEDových oscilací na LaFeO3 (M. Kiaba)
11
Method: Pulsed laser deposition enables
in-situ monolayer control by
Reflection high electron energy diffraction (RHEED)
First results: growth of 10x(monolayer of LaFeO3 - SrTiO3)
time
Atomic flatness preserved!
Motivation: tuning the magnetic properties by deposition of monolayer(s) of an
antiferromagnetic (LaFeO3) and semiconducting material (SrTiO3)
RHEED pattern: 20 monolayers of LaFeO3
Collaboration:
Prof. G. Koster,
University of Twente,
The Netherlands
RHEED - evaldova konstrukce
Evaldova konstrukce
-kružnice (sféra) představuje zákon zachování energie u elastického rozptylu
abs(k)=abs(k0)
- reciprokou mříž povrchu G tvoří systém přímek kolmo na povrch a představuje
podmínku zákona zachování kvazi-hybnosti, k-k0=G
- v průniku sféry a reciproké mříže jsou splněny obě podmínky a dochází k difrakci
zdroj: wiki
• Ve třech dimenzích se jedná o průnik Evaldovy sféry s přímkami reciprokého prostoru.
(a)
• difrakce na atomárně hladkém povrchu pak odpovídá difrakčním bodům na kružnici (b)
• na drsném ale monokrystalickém povrchu elektrony difraktují při průchodu ostrůvky a
vzniká pravidelný obraz (c)
• na polykrystalické vrstvě (rozorientované monokrystaly) průměrování koncentrických
obrazců vznikají koncentrické kružnice
RHEED - evaldova konstrukce
PLD group Paul Scherrer Institute
Ukázky RHEED obrazců
Před růstem:
tři tečky na kružnici- atomární rovnost
Po růstu: prodloužení teček naznačuje
Přítomnost malé drsnosti (náhodně
uspořádané terasy, a le pořád v podstatě
atomární hladkost
LSAT substrát: náznak 3D difrakční
struktury díky malé drsnosti
homoepitaxe SrTiO3 na SrTiO3
Po růstu YBaCuO7/LSAT:
3d difrakční obrazec značí poměrně velkou
drsnost vřádu několika monovrstev
Oxidy přechodových kovů
Veliká různost elektronových stavů, např.:
• supravodivost (oxidy Cu – YBa2Cu3O7…)
• fero- a antifero -magnetizmus (oxidy Mn, Co,
Cr, Ni.., např. La1-xSrxMnO3)
• feroelektrika (oxidy Ti, např. BaTiO3)
• multiferroika (BiFeO3…)
• přechod kov-izolátor (oxidy Mn, La1-xSrxMnO3)
• polovodiče (SrTiO3…)
• izolanty (LaAlO3)
3d orbitaly a interakce mezi nimi na rozhraní
Hwang, Nat. Mat. (2012)
Příklad z PLD růstu: nové supravodiče z BaCuO2 a SrCuO2
Norton et al, Science (1994)
• materiály BaCuO2 a SrCuO2 samostatně nejsou
supravodivé
• v supermřížce vykazují supravodivost až 50-60 K
rozhraní mezi oxidy přechodových kovů získávají často jiné
vlastnosti než objemové materiály:
Ferromagnetické rozhraní mezi
antiferomagnetem CaMnO3 a
paramagnetickým kovem CaRuO3
Takahasi et al, APL, (2001)
2D supravodivost na rozhraní mezi
izolátory LaAlO3 (LAO) a SrTiO3 (STO)
Caviglia et al,
Nature (2008)
Perovskitová struktura oxidů přechodových kovů
• perovskitová struktura společná většině
oxidů přechodových kovů
• matriály lze možno kombinovat na atomární
úrovni, tzv. epitaxní růst.
• Lze tak růst multivrstvy s atomárně
hladkými rozhraními a de facto vytvářet nové
materiály (supermrížky)
La1-xSrxMnO3, ferromagnet, TCurie=370 K
YBa2Cu3O7
supravodič, Tc= 92 K
multivrstvy YBa2Cu3O7(n)/La0.7Ca0.3MnO3(m)
soupeření mezi magnetismem (La0.7Ca0.3MnO3) a supravodivostí (YBa2Cu3O7)
snímek z transmisního elektronového mikroskopu – atomární rozlišení
Příprava substrátu
leptání a žíhání substrátů tak, aby povrch byl atomárně hladký
T. Tsuchiya et al, conf. contr.
atomární schodky díky (přirozené) rozorientaci povrchu SrTiO3
již dvě dvouvrstvy YBa2Cu3O7 jsou supravodivé (n=2)
zásadní role rozhraní
Herbert Kroemer:
(Nobelova cena r. 2000):
„Interface is THE device“
• narozhraní mezi piezoelektrickými
materiály MgZnO a ZnO vzniká 2D
elektronový plyn
• pohyblivost dosahuje až 300,000
cm2 V−1 s−1, což umožňuje vidět
např. zlomkový kvantový Hallův jev
• rozhraní mezi oxidy
přechodových kovů získávají
často jiné vlastnosti než
objemové materiály
Epitaxe molekulárních svazků
Epitaxe molekulárních svazků
zdroj: wiki
Knudsenovy efusní cely: žavený materiál (elementy,
např. Ga, As, )
RHEED: reflection high energy
elecron diffraction
kryopanely absorbující
materiál který mine substrát
Knudsenova efusní cela
• na každý element je potřeba jedna cela
• je nutná kalibrace toku vzhledem k
ostatním elementům
nevýhody: finanční náročnost při změně
elementů
Ploog, 1981
charakteristiky MBE
• nízká depoziční rychlost ~ monovrstva/s
• in-situ kontrola atomárního složení vrstev pomocí RHEED
• prostředí ultravysokého vakua ~10-10 mbar minimalizující kontaminaci vzorku
• skoková změna složení na rozhraní
růst „Layer by layer“
Ideální stav:
• atomy se adsorbují na povrchu a nukleují 2D ostrůvky
• 2D ostrůvky rostou až je vrstva úplná
• proces se opakuje
•Reálný stav:
• Následující vrstva se nukleuje dříve než předcházející je dokončena
• počet nedokončených vrstev, tzn. povrchová drsnost, roste s časem
• při přerušení se povrch zaceluje, drsnost klesá a vrací se k původnímu rovnému stavu
2D elektronový plynu v GaAs-AlGaAs struktuře
snímek z transmisního elektronového mikroskopu – atomární rozlišení
L. Reimer, Scanning electron microscopy, (1993)
Zlepšování pohyblivosti v závislosti na „čase“
kvantový Hallův jev
• nobelova cena 1985
fine structure constant
LEED – Low energy electron diffraction
LEED – Low energy electron diffraction
zdroj: wiki
LEED – Low energy electron diffraction
LEED – Low energy electron diffraction
• Jelikož elektrony pronikají do materiálu jen jednu nebo dvě monovrstvy, kolmo na
povrch nejsou žádné omezující difrakční podmínky – dochází k difrakci pro jakékoliv
kolmé hodnoty k vektoru, tedy reciproká mříž se setává z čar kolmých na povrch
(truncation rods)
• Evaldova koule pak představuje zákon zachování energie při elastickém rozptylu,
abs(ki)=abs(ks).
• V průniku koule a reciproké mříže dochází k současnému splnění difrakčních
podmínek a zákona zachování energie a tedy se zde realizuje difrakce.
LEED – Low energy electron diffraction
LEED – Low energy electron diffraction
• rekonstruovaný povrch Si(100).
• objemová mříž je kubická, povrchová
rekonstrukce má periodicitu 2x1, difrakce
pochází od různých domén na sebe kolmých
Spektroskopická elipsometrie
Kramersovy-Kronigovy relace
Integrální vztahy mezi reálnou a
imaginární částí odezvové funkce.
Při znalosti jedné z částí v celém oboru
frekvencí (0-nekonečno) lze dopočítat
druhou část. Pro odvození viz Kittel.
Předpokládá se pouze kauzalita.
Tyto vztahy lze také vyjádřit pro
logaritmus odrazivosti a její
fázi, resp. pro
Z (experimentálně) změřené
odrazivosti lze dopočítat fázi, a z
nich pak komplexní dielektrickou
funkci
• Z (experimentálně) změřené odrazivosti lze dopočítat fázi, a z nich pak komplexní
dielektrickou funkci. Je nutno však použít extrapolace nad a pod měřený rozsah.
Typicky jsou založeny na Drude-Lorenzově modelu. Mohou (a typicky to dělají)
však zanést systematické chyby do integrálu i v rámci měřeného rozsahu
Odečtení pólu pro snadnou
numerickou integraci
Příklad aplikace Kramersových Kronigových relací na
reflektivitu křemíku
• Drude-Lorentzův model je KK konzistentní (je odvozený z pohybových rovnic).
• Proto fitování Drude-Lorentzovým modelem je v podstatě aplikace KK relací.
• Při limitně velkém počtu oscilátorů (na každý frekvenční bod jeden oscilátor) je to
přesná aplikace KK relací (tzv. variational-dielectric function), viz. A. B. Kuzmenko,
Rev. Sci. Instr. 76, 083108 (2005).
0 4 8 12 16
0.0
0.3
0.6
R
E [eV]
DATA_B
rfit_R
Fit Lorenztovýma
oscilátorama pro získání
extrapolací
Si krystalický
Extrapolace do nižších a vyšších
energií získáme pomocí fitu
Lorenzovýma oscilátorama
(červená)
• srovnání optických konstant (n a k) získaných z KK odrazivosti a z elipsometrie
• rozdíly jsou způsobené absencí přesné informace o odrazivosti na vyšších energiích
• přesné optické konstanty bez použití extrapolací získáme z elisometrie
0 1 2 3 4 5 6 7
0
1
2
3
4
5
6
7
KK reflexe
+ Lorentz extrap.
Elli
n
eV
N1KK_B
SiJAW2_n
Elli
KK reflexe
+ Lorentz extrap.
0 1 2 3 4 5 6 7
0
1
2
3
4
5
6
k
eV
N2KK_B
SiJAW2_k
Princip elipsometrie
Měřené veličiny v elipsometrii:
• úhel pootočení elipsy Y
• elipticita D
=> n,k nebo e1, e2
bez dalších předpokladů
• Elipsometrie je de facto interferenční experiment s komponentou elektrického
pole rovnoběžnou (p) a kolmou (s) k rovině dopadu.
polarizátory
základní rovnice elipsometrie
Definice elipsometrických úhlů Y a D:
Fresnelovy koeficienty:
Snellůlv zákon:
Index lomu okolí: Index lomu vzorku:
Inverzí výše uvedených rovnic obdržíme v případě polonekonečného izotropního
vzorku explicitní analytický výraz pro dielektrickou funkci (jak její reálnou tak i
imaginární část):
shrnuto: ze dvou měřených veličin Y a D určíme dvě veličiny e1 a e2
Brewsterův úhel a citlivost elipsometrie
Elipsometrie měří poměr mezi rp a
rs, které se nejvíc liší blízko tzv.
Brewsterova úhlu
Jelikož přesně na Brewsterově úhlu v
případě izolátorů je Y=0, je ideální
měřit na úhlů dopadu pod, nebo/a
nad ním.
• U materiálů s vysokým indexem lomu je třeba jít k velkým úhlům dopadu, např.
kovové materiály zvlášť v infračervené oblasti (80 až 85 st.), což zvyšuje nároky
na kvalitu (rovnoběžnost) svazku.
• Při velké divergenci svazku je možno numericky sčítat přes různé úhly dopadu
a tak ji korigovat, přirozeně je třeba se snažit tyto efekty mít malé jak jen to jde.
rozhraní vzduch – sklo
zdroj Fujiwara
Zvykáme si na Y a D
Vlastnosti Y:
• Y je mírou pootočení roviny polarizace po:
odrazu. Při polarizátoru P=45o je hodnota Y
přímo výsledný úhel polarizace od s složky.
• na Brewsterově úhlu je Y =0. V tomto bodě
není elipsometrie citlivá, je lepší měřit v blízkosti
nad a pod Brewsterovým úhlem.
• objemové izotropní materiály mají Y mezi 0 a
45o.
• Y blízko 45o mají materiály s velkou odrazivostí
pod Brewsterovým úhlem, typicky kovy
• hodnoty nad 45o se objevují na vrstvách
případně na anizotropních objemových vzorcích
Vlastnosti D:
• na izolujících materiálech je D=0 (nad
Brewsterovým úhlem) nebo 180o (pod
Brewsterovým úhlem)
rozhraní vzduch – sklo
zdroj: Fujiwara
Elipsometrické konfigurace
• rotační analyzátor (polarizátor)
• rotační analyzátor (polarizátor) s
fixním kompenzátorem
• rotační kompenzátor
zdroj: Fugiwara
Princip elipsometrie s rotačním analyzátorem (PSA)
Jak experimentálně určit Y a D?
Pro určitou pozici prvního polarizátoru (zkráceně polarizátoru) měříme závislost
intenzity na pozici A druhého polarizátoru (analyzátoru). Závislost je harmonická
funkce s periodou 180 stupňů:
Lze ukázat, že propagace elektrického pole konfigurací PSA dává na detektoru
Kde P je úhel polarizátoru. Jelikož pouze inzenzita záření je měřena, dostáváme
Vyřešením rovnosti Iexp=I, dostáváme
Z elipsometrie s rotačním analyzátorem (polaryzátorem) určíme tanY, tedy Y v
celém intervalu, ale „pouze“ cosD , tedy D pouze v intervalu 0-180o s tím, že v
polohách blízko 0 a 180o je citlivost na D limitně malá.
Elipsometr s kompenzátorem (čtvrt-vlnovou destičkou)
• Fixní kompenzátor umožňuje posunout hodnotu D ze slabých míst - 0 nebo 180o. Toto
je užitečné při měření izolátorů nebo naopak kovů, kde D je blízko 0 nebo 180o.
D kompenzátoru se jednoduše od naměřených dat odečte. Slabá místa se ovšem
pouze přesunou do jiných hodnot D.
•Ideální metoda měření je ovšem v situaci, kdy můžeme naměřit několik spekter s
různou hodnotou retardace, která eliminuje slabá místa úplně. Jedná se o tzv.
elipsometrii s rotačním (proměnným) kompenzátorem. Touto metodou lze získat hodnotu
D v celém rozsahu 0-360o s vysokou přesností. Navíc je možno určit stupeň
depolarizace světla odraženého od vzorku.
Depolarizace
•Pouze s polarizátorem stupeň depolarizace nelze určit. Např. úplně depolarizované světlo nelze
odlišit od kruhově polarizovaného. Čtvrtvlnová destička převede kruhově polarizované světlo na
lineárně polarizované. Tuto změnu již detekuji rotujícím polarizátorem. Depolarizované světlo po
průchodu kompenzátorem bude opět depolarizované.
• Depolarizace vzniká nekoherentním interferencí vln. Např. nehomogenní vrstva generuje
depolarizaci, případně odrazy na příliš tlusté vrstvě (substrátu). Depolarizaci lze v principu zahrnout
do modelu pomocí Stokesových vektorů a Mullerových matic a tyto jevy kvantifikovat.
Our experimental equipment thanks to CEITEC
Woollam VASE, NIR-UV range
He closed-cycle cryostat 7-400 K
Woollam IR-VASE, mid infrared range
far-infrared (50-700 cm-1) ellipsometer
Equilibrium ellipsometry at CEITEC Nano
51
+ = in
• optické konstanty obdržené inverzí Y a D s
předpokladem polonekonečného vzorku
(pseudo optické konstanty)
• nezávislost na úhlu demonstruje, že různé
úhly neobsahují novou informaci
1 2 3 4 5 6 7
0
5
10
15
20
25
30
35
70
o
60
o
50
o
Y
E [eV]
80
o
1 2 3 4 5 6 7
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
80
o
70
o
60
o
D
E [eV]
SrTiO3
, d=0.5mm drsná záda
50
o
1 2 3 4 5 6 7
0
2
4
6
8
10
12
e2
E [eV]
50
o
60
o
70
o
SrTiO3
(přímé) mezipásové
přechody
e1
70
o
(nejblíže
Brewsterově úhlu) má
nejmenší šum
Mezipásové přechody na SrTiO3 (kubický krystal, opticky izotropní)
data z elipsometru s rotačním analyzátorem
1 2 3 4 5 6 7
0.01
0.1
1
E [eV]
hloubkaprůniku[m]
1 2 3 4 5 6 7
0.0
0.2
0.4
0.6
0.8
1.0
propustnost
T_T
propustnost oboustranně leštěného vzorku, 500 m tloušťka
hloubka průniku v
oblasti mezipásových
přechodů ~20-30 nm
hloubka průniku v
zakázaném pásu 1 m?
nekompatibilní s
transmisí na 500 m
vzorku.
modelování drsnosti povrchu
• drsnost (mnohem menší než vlnová délka) je potřeba vzít v úvahu modelováním.
Nejjednodušší způsob je pomocí teorie efektivního prostředí.
• teorie efektivního prostředí se pokouší vypočítat (efektivní) dielektrickou funkci
prostředí složeného ze dvou komponent s dielektrickou funkcí eA a eB. Jelikož se
jedná o aproximativní výpočty, existuje několik přístupů. Nejznámější jsou
Bruggemanův model a Maxwell-Garnetova formule.
• Pro modelování drsnosti se nejvíce hodí Bruggemanova formule
• N.. počet komponent,
nejjednodušší případ N=2
• fj… objemový podíl komponenty
více informací o teoriích efektivního prostředí: A. Sihvola, electromagnetic mixing fomulas and applications, 1999
• Bruggemanova formule je symetrická, hodí se pro libovolný poměr fA, fB, kdy nemusí
být jasné co je hostitelské prostředí a co je inkluze.
Řešení Bruggemanovy rovnice pro dva členy
Pro hodnoty:
modelování drsnosti povrchu
•V případě izolátoru:
1. Předpokládám izolující model (Cauchy, Sellmaier)
2. Předpokládám povrchvou vrstvu s Bruggemanovou formulí s nějakým poměrem
(typicky 50 na 50) a s nějakou tloušťkou
3. Fituji tento model na data v izolující oblasti (typicky pod zakázaným pásem)
4. Tímto získám tloušťku povrchové drsnosti a hodnoty dielektrického modelu
1 2 3 4 5 6 7
1E-5
1E-4
1E-3
0.01
0.1
1
imaginárníčástindexulomuk
E [eV]
k bez započtené
drsnosti (pseudo k)
k obdrženo korekcí na povrchovou
drsnost s tlouš•kou 2.2nm
obdrženo korekcí na drsnost a
doplněno transmisí
• pomocí korekce na drsnost povrchu lze obdržet již reálné hodnoty k v oblasti
zakázaného pásu
• tyto hodnoty lze velmi zpřesnit, pokud se navíc započte i propustnost materiálu
(citlivost na malé hodnoty k oproti reflexním metodám)
• v oblasti zakázaného pásu (pod 3 eV) by měla D být nula nebo 180 st., jelikož jsou
Fresnelovy koeficienty reálné
• D má hodnoty v této oblasti až 20 stupňů, což je způsobeno právě povrchovou
drsností cca 2 nm.
• Toto dává představu o citlivosti elipsometrie. Jelikož D se standardně měří s přesností
na 1 stupeň až 0.1 stupně, elipsometrie je v principu citlivá na vrstvy tlusté v řádu
desetin nanometru.
1 2 3 4 5 6 7
0
20
40
60
80
100
120
140
160
D
E [eV]
Mezipásový přechod 3.08 eV
oblast zakázaného pásu
SrTiO3
Maxwell-Garnet effective medium theory
Asymetrická teorie pro efektivní medium, kdy máme hostitelské prostředí s
dielektrickou funkcí ed a dielektrickou funkcí inklusí em, s koncentrací cm.
více informací o teoriích efektivního prostředí: A. Sihvola, electromagnetic mixing fomulas and applications, 1999
Modelová situace:
hostitel izolátor a inkluze kovu
ed=2, em=2+Drude,
Dává rezonanci na konečné
frekvenci na energii, kde
jmenovatel je malý
1 2 3 4 5
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
e
Insulator_e1
Drude_e1
Drude_e2
###
###
1 2 3 4 5
0.0
0.2
0.4
0.6
0.8
1.0
1.2
1.4
1.6
1.8
2.0
2.2
2.4
e
E [eV]
ema_e1
ema_e2
reflexe a transmise na vrstvě na substrátu
• je třeba sečíst všechny reflexe uvnitř vzorku
• v případě tenké vrstvy (koherentní
superpozice) sčítáme el. pole, v opačném
případě intenzity záření
pro koherentní interference dostáváme:
(viz např. Azzam Bashara, Ellipsometry and polarized light)

Et
d
okolí (0) film (1) substrát (2)


vrstva
• Klasická úloha v optice tenkých (transparentních) vrstev: urči optické konstanty
(reálnou a imag. část indexu lomu- n,k) u vrstvy, jejíž tloušťku d neznáme. K určení
optických konstant potřebujeme určit tloušťku. Toto je ovšem třetí parametr, který ze
dvou Y a D již neurčíme.
• Řešení: zjisti další nezávislou informaci nebo zmenši neznámé parametry
• Zmenšení neznámých parametrů: v případě transparentní oblasti je k~0, potom
určíme d, které použijeme na analýzu netransparentní oblasti. Materiál však nemusí
mít transparentní oblast: co pak?
určení n, k, i d u tenké vrstvy
simulace odezvy vrstvy 50nm n=1.5 na substrátu n=3.42
0 1 2 3 4 5 6 7
-2
0
2
4
6
8
10
12
pseudoe1
e1pseudo55_B
e1pseudo75_B
e1pseudo85_B
55 deg
75
85
až od této frekvence začíná být
analýza citlivá na n a d nezávisle
0 1 2 3 4 5 6 7
-4
-2
0
2
4
6
pseudoe2
E [eV]
e2pseudo55_B
e2pseudo75_B
e2pseudo85_B
0 1 2 3 4 5 6 7
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Y
PsiFit55_B
PsiFit75_B
PsiFit85_B
55 deg
75
85
0 1 2 3 4 5 6 7
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
D
E [eV]
DeltaFit55_B
DeltaFit75_B
DeltaFit85_B
• Převedení na pseudo dielektrickou funkci ukazuje „množství“ nezávislé informace v
různých úhlech dopadu. Pseudodielektrická funkce je dielektrická funkce vypočtená za
předpokladu izotropního polonekonečného vzorku
• Úhlová závislost pseudodielektrické funkce může být způsobena také anizotropií
• modelování dielektrické funkce vsrtvy Krames-Kronigovsky konzistentní funkcí:
toušťku již neurčujeme z každé frekvence nezávisle ale globálně pomocí modelové
funkce
– Toto řádově zvyšuje přesnost určení tloušťky jak v transparentní tak semi-transparentní oblasti
• naměření další nezávislé informace:
– Víceúhlová elipsometrie
– odrazivost, propustnost
• V obecnosti je z elipsometrie tloušťka dobře určitelná nad 50 nm. Pod touto
hodnotou chyba tloušťky rychle roste. V obecnosti se vždy musíme koukat na chybu
tloušťky určenou z fitu.
• Nejčastější postup při určování tloušťky a dielektrické funkce:
1. Prvně modeluji dielektrickou funkci KK konzistentním modelem
2. Zafixuji tlouštky vrstev a povrchové drsnosti
3. Je možno se pokusit udělat fit bod po bodu, který vystihne jemné detaily dat
metody zvýšení přesnosti určení toušťky vrstvy (a tedy i její
dielektrické funkce)
– určení tloušťky typicky nad 50 nm
Inverzní (regresní) problém:
• měříme výsledek (odezvu), ne přímo vlastnosti materiálu
• vlastnosti materiálu (optické konstanty, anizotropie, tloušťky, nehomogenity…) jsou
často spjaty s odezvou nelineárními a transcendentními rovnicemi, které nelze
analyticky invertovat
• řešení je nutno hledat numericky, minimalizací rozdílu předpovědi modelu a
měřených dat, typicky se jedná o sumu kvadrátů odchylek:
vážení pomocí chyb, které elipsometrické
měření přímo naměří!
NIR-UV příklad 1: SiO2 vrstva na Si
• fitováno modelem izolující vrstvy (Cauchy model) na Si substrátu d=659 ± 0.8nm
• relativně tlustá vrstva, spektrum obsahuje několik interferečních maxim, velmi dobře
definovaný fit, malá chyba tloušťky
Generated and Experimental
Photon Energy (eV)
0.0 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 6.0 7.0
Yindegrees
0
20
40
60
80
100
Model Fit
ExpE40°
ExpE50°
ExpE60°
ExpE70°
ExpE80°
maxima díky interferencím
Excitace mezi THz a UV oborem
D. Basov et al., Phys. Mod Rev. 2011
určení optické vodivosti
reálná část vodivosti - absorpce
elmag. vlny na jednotku frekvence:
sumační pravidlo:
Optická vodivost
Optická vodivost je velmi vhodná kvantita jak obecně, tak zvláště pro vodiče, kde v
limitě pro nulové frekvence odpovídá DC měrné vodivosti.
Optical signatures of ferromagnetic state
Absolute optical
conductivity
Optical conductivity
relative to 7 K
A candidate for „wrong-spin-transition“ at ~1.5 eV
La0.7Sr0.3CoO3,
Tc ~205 K
P. Fris et al., Phys. Rev. B 97, 045137 (2018)
Optical signatures of ferromagnetic state
• The spectral weights (integral of s1) of the Drude and the band track the
magnetization of the sample
• They are intimately linked to the ferromagnetic mechanism – double exchange
La0.7Sr0.3CoO3, Tc ~205 K
Optical signatures of ferromagnetic transition
• Double exchange mechanism of ferromagnetism
• Delocalization of electron is the driving force for the ferromagnetic
spin alignment
• Leads to a conducting response
ferromagnetic
state
paramagnetic state
• Transition between Co ions with anti-parallel spins („wrong-spin-
transition“)
•This transition has final state at higher energy then the initial
(number of misaligned spins increased, violating Hund’s rules)
Mezipásové předchody v Bi2Te3
• Dielektrická funkce topologického izolátoru
Bi2Te3
• na nízkých teplotách jsou mezipásové
přechody odlišitelnější díky menšímu rozptylu
• Přepočet na optickou vodivost
•Identifikace kritických bodů a fit druhé derivace
dielektrické funkce modelem kritických bodů
I. Mohelsky et al. Phys. Rev B 102 085201 (2020)
Měření magnetických vlastností látek
Měření magnetických a transportních vlastností látek
• měření odporu, Hallova koeficientu, magnetické susceptibility a magnetizace
• 1.6 a 400 K v magnetickém poli +-9 T
výrobce firma Cryogenics
pulsní cryocooler
7kW příkon
1W chladící výkona na 4K
Schéma kryochladiče a kryostatu 1.6-400K
Variable temperature inset
VSM – vibrating sample magnetometer
• indukční technika měření magnetického momentu– vertikální pohyb vzorku
(~20Hz) indukuje proud v cívce
• dvě snímací cívky zapojeny v opačném pořadí – vliv vnějšího magnetického
pole se ruší
• signál přichází na synchronní detektor (lock-in amplifier), výsledkem je
amplituda a fáze signálu.
76
synchronní zesilovač (lock-in amplifier)
• pro odstranění (potlačení) vlivu světla z okolí je ideální modulace světla
(chopper) a následná detekce s použitím synchronního zesilovače (lock-in
amplifier, někdy „phase senitive detector“)
• synchronní zesilovač integruje měřený signál s frekvencí danou modulací
což velmi potlačuje jakýkoliv nemodulovaný signál (šum, přímé světlo z
okoli apod).
magnetický moment supermřížek YBCO/LCMO
se svolením C. Bernharda
v magnetometrii je standardně
používaná jednotka cgs emu.
1 emu = 10-3 Am2
při chlazení v nulovém poli je
vidět Meissnerův jev
při chlazení v poli je magnetické
pole již uvnitř supravodiče v
podobě vortexů
magnetický moment feromagnetického La0.7Sr0.3CoO3
Magnetizace za nízkého pole 20mT
Tc ~200 K
P. Fris et al., Phys. Rev. B 97, 045137 (2018)
Měření AC magnetické susceptibility
• Primární cívkou se vytváří AC magnetické pole typicky 1mT na 1-10 000 Hz
• pokud je vzorek v blízkosti jedné z cívek, pak měřený signále je úměrný reálné
a imaginární části magnetické susceptibility
magnetická susceptibilita
Antiferromagnetic clusters in La0.5Ba0.5CoO3
D. Kumar et al, J. Phys. Cond Mat. 2013 Silva et al Ceramics Int. 42, 14499 (2016)
Antiferromagnetic LaCrO3, TN=287 K
Skenovací tunelovací mikroskopie (STM)
AFM – atomic force microscopy
F.J. Giessibl, Review of modern physics, 75, 949 (2003)
AFM – atomic force microscopy
• síla mezi hrotem a vzorkem je použita pro
zobrazení povrchu
• Statický mód – síla je úměrná ohnutí hrotu
• Dynamický mód –
Hrot cíleně vibruje se svou rezonanční
frekvencí f0
• AM - amplitudová modulace
• -aktuátor je udržován na konstantní
amplitudě
• FM - frekvenční modulace zpětnovazebná
smyčka udržuje konstantní
frekvenci
- Bezkontaktní mód- používá
přitažlivou část interakce
- Kontantní mód - používá
odpudivou část interakce
F.J. Giessibl, Review of modern physics, 75, 949 (2003)
AFM – atomic force microscopy
F.J. Giessibl, Review of modern physics, 75, 949 (2003)
AFM – atomic force microscopy
F.J. Giessibl, Review of modern physics, 75, 949 (2003)
M. Kiaba etal, v přípravě, použito AFM Bruker
ICON, CEITEC Nano
Povrch SrTiO3 upravený na Ti terminaci
Vidíme vicinální schodky
Povrch supermřížky LaFeO3+SrTiO3 na SrTiO3
opět vidíme vicinální schodky, supermřížka je
atomárně hladká
Skenovací tunelovací mikroskopie (STM)
• skenování povrchu podobně piezzoposvů (podobně jako při AFM), ale při konstantním
tunelovacím proudu mezi hrotem a vzorkem.
• typická vzdálenost hrotu a vzorku 4-7A
• lze dosáhnout atomárního rozlišení, ~1A
• hroty typicky z wolframu nebo iridia zpeciálně zašpičatěné do stavu, kdy na konci je
ideálně jen jeden atom
• Nobelova cena 1986
tunelovací proud je
exponenciálně závislý na
vzdálenosti d a výstupní práci 
U… napětí
Skenovací tunelovací mikroskopie (STM)
manipulace s atomy pomocí STM
A.W Hla J.Vac. Sci. Technol. B 23 , (2005)
35 Xe atomů na Ni povrchu
Eigler, D. M. & Schweizer, E. K. Nature 344, 524–526 (1990).
Friedelovy oscilace pozorované s STM
• opět IBM, Fe on Cu (111)
• Friedelovy oscilace elektronové hustoty
vzniklé díky interferenci elektronů blízko
Fermiho meze
M.F. Crommie, C.P. Lutz, D.M. Eigler. Science 262, 218-220 (1993)
STM na ceitecu
STM v rámci UHV clusteru
• SPM Aarhus (SPECS)
• teplotní rozsah 90-400 K
• možnost evaporace tří materiálů
STS - scanning tunneling spectroscopy
derivace tunelovacího proudu je úměrná lokální hustotě stavů r
s … vzdálenost hrotu a vzorku
phd thesis, K. Lang, 2001, skupina J.S.C. Davis
phd thesis, K. Lang, 2001, skupina J.S.C. Davis
• supravodivá mezera v derivaci
proudu v supravodiči
Bi2Sr2CaCu2O8+x
STS - scanning tunneling spectroscopy
BDA on Ag(100), STM
Deprotonate
d
Half-deprotonated
b-phasea-phase g-phase d-phase
Protonated
Díky skupině J. Čechal, ukázka z STM z UHV clusteru
Ramanova a luminiscenční spektroskopie v rámci CEITECu
LEIS – low energy ion scattering
Energie dopadajícího iontu E0
ze zákona zachování energie a hybnosti je
energie odraženého iontu
řešení této rovnice je jen pro
H. H. Brongersma, Ion Beam techniques, (2012)
LEIS – low energy ion scattering
• nízkoenergiová varianta RBS (Rutherford back scattering), pracuje s energiemi
100eV-10 keV
• používá typicky ionty vzácných plynů He+, Ne+, Ar+ and Kr+
• díky malé energii je citlivá jen na zcela první vrstvu atomů na povrchu
• energie zpětně odražených atomů určuje atomární složení vyjma H, He (studované
atomy musí být těžší než použitá sonda)
• asymetrické ohony od linií určují i hloubkový profil (do 10nm)
LEIS – low energy ion scattering
•asymetrické ohony od linií určují i hloubkový profil (do 10nm)
LEEM – Low energy electron microscopy
• studium struktury povrchů
• vysoce energiové elektrony (15-20 keV)
jsou zpomaleny na 1-100 eV a
fokusovány na vzorek
• nízká energii lze měnit a tím měnit
hloubku průniku do vzorku v řádu horní
atomové vrstvy
• elasticky odražené elektrony jsou
urychleny, prochází děličem svazků a
dopadají na plošný detektor
][
150
][;
2 eVE
A
mE
h
= 
vlnová délka elektronu
• LEEM umožňuje pozorovat jak difrakci, tak
optické zobrazení povrchu
• Je možno tyto módy i kombinovat, např. vybrat
si difrakční stopu a zobrazit z jaké části
povrchu pochází
LEEM na ceitecu
LEEM v rámci UHV clusteru
BDA on Ag(100), real space
FCC, a = 4.085 Å
a
Ag(100)
Biphenyl Dicarboxylic Acid (BDA)
BDAPrezentace P. Procházka, CEITEC VUT
BDA on Ag(100), -diffraction
BDA on Ag(100), dark field
b-phase
LEEM – Low energy electron microscopy
• povrch Cr(100)
• viditelné atomové schodky
• velikost pohledu 5.6 μm.
LEEM – Low energy electron microscopy
E. Bauer, Rep. Prod. Phys. 1994
Ramanský spektrometr Renishaw na UFKL
• He-Ne laser - červený 632 nm
• zelený Ar laser (514 nm ?)
• Peltierem chlazené Si CCD
CCD
chlazené
Peltier. ef.
budící laser
difrakční
mřížkaHranový filtr
Ramanská a luminiscenční aparatura + AFM, CEITEC
• Ramanský spektrometr + AFM
• možnost pro hrotem zesílenou Ramanskou spektroskopii TERS
• vybavení:
•Lasery:
•CCD: Si, back iluminated (až do UV)
NIR linear array detector
• kryostat: tekutý dusík (77 K) , možnost chlazení tekutým He (4.2K)
SERS (surface enhanced Raman spectroscopy)
• Ramanský signál může být zesílen o mnoho řádů (až 107 i vyšší) když je
detekovaný materiál v blízkosti strukturovaného kovového materiálu. Typicky se
požívá buď drsná kovová podložka nebo nanokuličky (zlato, stříbro).
• Světlo vybudí v kovu povrchový plazmon který na rezonanční frekvenci řádově
zesílí pole a tedy i ramanský signál.
zdroj: Real time Analyzers
TERS – tip enhanced raman spectroscopy
R. Zhang et al. , Nature (2013)
kombinace Ramanského spektrometru s AFM: řádové zesílení ramanského signálu
mezi pozlaceným hrotem AFM a kovovou podložkou -
transmisní elektronový mikroskop (TEM)
transmisní elektronový mikroskop (TEM)
• průchod svazku elektronů vzorkem, dopad na
luminiscenční stínítko a detekce pomocí CCD
• vzorky maximálně několik set nm tlusté náročná
příprava
• možné atomové rozlišení
• cena instrumentu s atomovým rozlišením ~ 100
MKč
• v Brně tři světoznámí producenti: Tescan, FEI,
Delong Instruments
multivrstvy YBa2Cu3O7(n)/La0.7Ca0.3MnO3(m)
snímek z transmisního elektronového mikroskopu – atomární rozlišení
snímek z transmisního elektronového mikroskopu – atomární rozlišení
L. Reimer, Scanning electron microscopy, (1993)
SIMS – Hmotnostní spektroskopie sekundárních iontů
• odprašování vzorku a následná hmotnostní spektroskopie
• analýza složení látek, hloubkový profil
• velmi citlivá metoda, citlivost až 1ppm i 1ppb
• destruktivní metoda
H. Luth, Solid sufraces, Interfaces and Thin films, Springer (2015)
F. Hofmann Phil. Trans. R. Soc. (2003)
SIMS – analýza odprášeného
materiálu
AES – Auger electron
spectroscopy - analýza
odprášeného povrchu
dodatky
Low Energy Electron
Microscope FE-LEEM P90
Gun
Prism
array
Screen
Objective
Sample
-15 keV
-15 keV
Prezentace Pavel Procházka
LEEM measurement
Objective
Sample
-15 keV
Low Energy Electron Microscopy (LEEM)
-15 keV0 keV
-15 keV
+D
U
, landing energy
Mirror Electron Microscopy (MEM)
mode
3
mm
LEEM measurement
Objective
Sample
-15 keV
Low Energy Electron Microscopy (LEEM)
-15 keV0 keV
-15 keV
+D
U
, landing energy
3
mm
DU
(V)
 (Å)
2 8.7
5 5.5
10 3.9
50 1.7
(Å)
DU (V)
  4 6 8 


4
6
8

… electron mass
… electron
velocity
… electron
momentum
… electron
wavelength
… electron
energy
… landing
energy
LEEM measurement
Gun
Prism
array
Screen
Objective
Sample
-15 keV
-15 keV
Landing energy (DV)
Landing energy (DV) in range 0-100
eV
Real
space
Reciprocal
space
DiffractionSurface
projection
Dark field
imaging
-
diffraction
E-beam spot: 10×15
m