bazidiospory
sterigma
bazidie
ODDĚLENÍ: Basidiomycota
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA:
- vegetativní stélka –přehrádkované hyfy
- haploidní primární a dikaryotické, somatogamií vznikající
sekundární mycelium
- na bazidiích vznikají exogenně obv. 4 bazidiospory
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA:
• paraziti rostlin; mycelium v mezibuněčných prostorách
pletiv hostitele, do jejichž buněk vysílá haustoria
• složitý životní cyklus: bazidiospory klíčí v haploidní
mycelium, na něm pohlavní orgány (spermogonia), v nichž
se tvoří spermacie
Pododd.: Pucciniomycotina
TŘÍDA: Pucciniomycetes
ODDĚLENÍ: Basidiomycota
TŘÍDA: Pucciniomycetes
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA:
• pohlavním procesem vzniká dikaryotické mycelium, na
němž se zakládají postupně ložiska nepohlavních výtrusů:
jarní (aecia s aeciosporami),
letní (uredia s urediosporami)
zimní (telia s teliosporami)
po karyogamii a následné meiozi vyklíčí z teliospory příčně
dělená bazidie se 4 haploidními bazidiosporami
• druhy heteroecické - střídají hostitele, druhy autecické
- beze změny hostitele
Heteroecická (dvoubytná) rez:
- aecia na pryšci
- uredia a telia na listech
hrachu
Uromyces pisi
rez hrachová
aecia telia
teliospory
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA:
• paraziti rostlin; dikaryotické mycelium
v mezibuněčných prostorách pletiv hostitele
• organotropní; napadené orgány rostlin se mění
v sorus vyplněný masou tlustostěnných
chlamydospor, které vyklíčí v bazidii s haploidními
bazidiosporami (=promycelium se sporidiemi)
• bazidie příčně dělená (fragmobazidie)
Pododd.: Ustilaginomycotina
TŘÍDA: Ustilaginomycetes
řád: Ustilaginales – prašné sněti
Ustilago maydis - sněť kukuřičná
Snětí napadený klas kukuřice; hálky
pokryté blanou s prášivým obsahem
představují sorus, vyplněný tlustostěnnými
ostnitými teliosporami (chlamydosporami).
Pododd.: Agaricomycotina
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA:
na dikaryotickém (sekundárním)
myceliu se tvoří plodnice různého
tvaru nesoucí hymenium s
bazidiemi
dělená či nedělená bazidie, vně se
na sterigmatech tvoří haploidní
bazidiospory
velmi diverzifikovaná skupina
lignikolní či terestriční saprotrofové nebo paraziti
(nejčastěji různých dřevin), také významní ektomykorhizní
symbionti
toxické i jedlé druhy
plodnice (bazidiokarpy, bazidiomata)
z morfologického hlediska a podle geneze spor rozlišujeme 2
základní typy:
1) houby rouškaté (dříve podtřída Hymenomycetidae)
- výtrusy vznikají na povrchu plodnice v hymeniu (roušku)
na speciální části povrchu plodnice – hymenoforu
- v roušku přítomny i sterilní buňky (bazidioly, cystidy)
- spory z bazidií aktivně odmršťovány (balistospory)
plodnice mají vývoj
- gymnokarpní = od počátku otevřené
- hemiangiokarpní = dočasně uzavřené obaly plodnice (tzv.
velum)
hymenofor = struktura nesoucí hymenium (hladký,
bradavčitý, ostnitý, lištovitý, lupenitý, rourkovitý…)
plodnice (bazidiokarpy, bazidiomata)
z morfologického hlediska a podle geneze spor rozlišujeme 2
základní typy:
2) břichatky (dříve podtřída Gasteromycetidae)
- povrch plodnice uzavírá většinou dvouvrstevná okrovka
(peridie)
- vnitřek plodnice pak tvoří výtrusorodé pletivo – teřich (gleba)
- bazidiospory jsou pasivně uvolňovány (odlamují se ze
sterigmat) a z plodnic šířeny mechanicky nebo s pomocí
živočichů
mají angiokarpní vývoj plodnic (uzavřené až do dozrání spor)
Calocera viscosa
krásnorůžek lepkavý
keříčkovitě větvená holothecia na
ponořeném dřevě jehličnanů
gumovitá konzistence
TŘÍDA: Dacrymycetes
Fomes fomentarius
troudnatec kopytovitý
víceletá gymnokarpní plodnice (krustothecium)
odkryté hymenium v rourkách na spodní straně
saproparazit listnáčů, hlavně buků a bříz
TŘÍDA: Agaricomycetes
Boletus badius – hřib hnědý
jednoletá gymnokarpní plodnice rozlišená na třeň a
klobouk (pilothecium)
běžná mykorhizní houba, zejm. v borech a smrčinách
Sarcodon imbricatus
lošák jelení
pilothecium s ostnitým hymenoforem
klobouk výrazně šupinatý
mykorhizní druh vázaný na smrk
Agaricus sp. – pečárka
řez lupenatým hymenoforem – hymenium složené z bazidií
Amanita phalloides – muchomůrka zelená
velum universale – celkový obal, z něj pochva (volva)
velum partiale – částečný obal,
z něj prsten (annulus) na třeni
smrtelně jedovatá mykorhizní houba
hemiangiokarpní
plodnice
Flammulina velutipes
penízovka sametonohá
kloboukatá trsnatá pilothecia
s lupenatým hymenoforem,
tmavě plstnatý třeň
pozdě na podzim i přes zimu
na odumřelém dřevě listnáčů
jedlý druh © L. Zíbarová
Lycoperdon perlatum – pýchavka obecná
angiokarpní plodnice se otvírají v době zralosti
bazidiospor
povrch kryje ostnitá vícevrstevná okrovka
uvnitř plodnice je výtrusorodé pletivo – teřich
naspodu je sterilní část plodnice (subgleba)
roste hojně ve skupinách v jehličnatých i listnatých lesích
středový otvor
Geastrum spp. – hvězdovky
angiokarpní plodnice
okrovka sestává ze dvou vrstev:
vnější okrovka (exoperidie)
hvězdicovitě praská a vyzvedává nad
substrát endoperidii, obsahující spory
výtrusy se uvolňují nárazy kapek vody při dešti apod.
Oddělení: Basidiomycota - stopkovýtrusé houby
TŘÍDA: Urediniomycetes
Řád: Uredinales - rzi Uromyces pisi (rez hrachová) - aecia na listech pryšce, telia
na hrachu
TŘÍDA: Ustilaginomycetes
Řád: Ustilaginales Ustilago maydis (prašná sněť kukuřičná) - napadené
klasy s hálkami vyplněnými chlamydosporami,
chlamydospory
Třída: Dacrymycetes
Řád: Dacrymycetales Calocera viscosa (krásnorůžek lepkavý) – holothecium
Třída: Agaricomycetes
Řád: Polyporales Fomes fomentarius (troudnatec kopytovitý)
- plodnice s rourkatým hymenoforem
Řád: Thelephorales Sarcodon imbricatus (lošák jelení) – plodnice s ostny
Řád: Boletales Boletus badius (hřib hnědý) – rourkatá plodnice
Řád: Agaricales Flammulina velutipes (penízovka sametonohá)
Agaricus campestris (pečárka polní) – plodnice s prstenem,
detail hymenia s bazidiemi a sporami
Amanita phalloides (muchomůrka zelená)
- lupenatá podnice se zbytky vela (prsten a pochva)
Lycoperdon (pýchavka)
- břichatkovitá angiokarpní plodnice s peridií kryjící glebu
ŘÁD: Phallales Geastrum (hvězdovka)
- břichatkovitá angiokarpní plodnice s dvouvrstevnou peridií
Přehled objektů