+
Společnost a neživá příroda v regionu střední Evropy
Kurz univerzitního základu
i 1
\ i 1 '
\ i j / \ \ i   / / \ \ i  / /
I 1 1 / / ' 1 t
' ' ' // / '/ / / / ' /' '
'     / s
x N \
>^        \ \ I
\       ^ II
\      I / /
II ' I
/     I 'I
+
/
/
Geologická rizika
I
\ \ \ \ \ I
\ I I
\      | I \
\ I     I ' I
\    \ /l'l
-\      \    I .___^     / / I
|      I    I / / /
> 1 i   / ' ■'
\    \   I       / / \   \   I      ,' /
I M   / / I / I
I 1 1 l I I 1 t ' 'J // '
/ / s
s
''''''/'
/ Svahovými pohyby hornin se '/V^óznačuje přemísťování horninových hmot po svazích působením zemské tíže, s výjimkou těch pohybů, při kterých materiál odnášejí transportační média (voda, sníh, vítr). Hranice mezi nimi je stanovena konvenčně, a to poměrem hornina a transportační médium 1:1. Výsledkem vlastního procesu je svahová deformace
DEEP SEJVTED LAHDSLDE P0LHEUU3 HOAD, 5AH MATED COUFfTT IWí-»7HAIHY5FA5{íH
\ I I I
' 1
111 / / I I I   ' /
I I I
PLOUŽENÍ (CREEP)
y / / // / / //
///
i i      1 /
/v ,* Má charakter velmi pomalého tečení tuhé ./látky.
Z geologického hlediska jde o dlouhodobý a zpravidla se nezrychlující pohyb horninových hmot.
Rozhranní mezi pohybující se hmotou a jejím podložím je málo zřetelné
Ploužením začíná každý svahový pohyb
Základní skupiny + Podpovrchové + Povrchové
\ \ \ I I I
\ I / / II II
SESOUVANÍ
\ i I (>
\\\ í  / /
1 1 1 / /     // /
///// /
/ / //   / f
//A JjB^rélativně rychlý krátkodobý klouzavý pohyb
/ / horninových hmot po svahu po jedné nebo více smykových ploch
Charakteristické je, že část hmot se nasune na původní terén v předpolí
Výslednou formou sesuvného pohybuje sesuv
STÉKÁNÍ
\ll //- v ,
\ \ I ,' /      / /
1 1 1 / /     / / I 1' I /    / / i 11 I
///'* Katastrofický rychlý krátkodobý pohyb v//' /horninových hmot ve viskozním stavu
/ A Podstatná část hmot „vyteče" z odlučné deprese a přemístí se na poměrně velkou vzdálenost
■ Stékající hmoty jsou od podloží odděleny ostrou hranicí
■ Výslednou formou stékaní je proud
■ Běžně se uplatňuje voda, může se však jednat i o pohyb úlomkovitých hornin bez vody
\ \ í
v      \ II
\   I / /
IM' 1 I
RICENI
7
/ /
^,     \   \ <
1 ! / \ \ i / /
> 1 1 / /    / / i 1' i /    / / i 11 i 111 11   / ',
/////"/Náhlý katastroficky rychlý krátkodobý
' ' '  // / ' 7 '/ ' /'
/
' svazích, kdy ztrácejí krátkodobě kontakt
/ /
/ pohyb horninových hmot na strmých
s podložím
Uplatňuje se volný pád současně s ostatními druhy pohybu
V počátcích může docházet k plazení či sesouvání
Vzdálenosti přemístění hmot jsou značné
MORFOLOGIE
\     \ I
\ I I
\     I / I
~\\
l 1
\ 1 / \ \ i / /
111
''' // ' '/ / / / ' /' '
/ /
* Změna výšky a sklonu svahu Nejčastěji fluviální eroze Činnost ledovců Činnost moře
I   I I /
1 ! / »ii ,' /
III I I I I I I ' 1 ' / / ' / / // / '/ / / /
'/    / /
/ / / / / /
GEOLOGIE
> Přípovrchová stavba
/
Zóna zvětrání a rozvolnění Mocnost kvartéru
Pod povrchová stavba
• Propustnost podkladu
• Střídání různých vrstev
• Tektonické porušení
200
100
1 - jíly, 2 - pískovce, 3 - rudé jíly, 4 - křemité vápence, A - vyzdvižené vrásy porušené přesmyky, B - gravitační skluz vrcholových částí vrásy po jílovité poloze, C - konečný stav po denudaci.
Horizontálni střídáni štěrku, písků a   Flysoídni vrstvy uložené proti sklonu
s v Lir1 u
Vodorovně uložené travertiny na plastickém podloží
Vulkanické horniny ležící na plastickém podkladu
/ /i
y i/
\ I I I
' 1
\\! //
III   / /
I I I I I I ' 1 ' / /
' ' ' // /
'/ / / / ' /' '
'     / s
/ / / / / /
s
I I
FYZIKÁLNI FAKTORY
ý Klima
/
/+ Množství srážek + Mocnost a tání sněhové pokrývky + Teplota + Promrzání
■ Podzemní voda
+ Náhlá změna úrovně hladiny
+ Evapotraspirace
+ Změna režimu (napjatá X volná)
+ Změna rychlosti a tlaku proudění
■ Zvětrávací procesy
■ Vulkanické erupce
■ Zemětřesení
\
"N » I I \ I \ l \ > \ \ \ I I I I /
\ \ \ I
\      I / /
OBLASTI V CESKE REPUBLICE
/
I  í s
I / /
I I / /
i i   / l
a i! /
/ / / ,'/   / f
/ / //   / f '/ //   / /
'/   / / / /
/ / w
/ / ✓ /
Česká křídová pánev
Neovulkanity Českého středohoří
Západní Karpaty
• flyšové pásmo
• neogénní pánve
Kvartérní pokryv
Sesuvy ostatní /-v Sesuvy aktivní a/
Český masiv
| neogén
I   vulk^nity kcnazoika J křída | :::init)k;irlinn nerozlíšený
\ \ \ \
ČESKA KRIDOVA PÁNEV
Střídání psamitických hornin a pelitů
Kvádrovitý rozpad opuk, pískovců... a naopak střídání s oběmově nestálými pelity (jílovce, sliny...)
Rozpad pískovců podél tahových puklin a jejich dělení, klouzání po pelitických horninách
Blokovitý rozpad, skalní řícení...
■ Podobně jako u předchozího, pevné vulkanity na plastických sedimentech
■ Navíc vliv tufitických více či méně zpevněných sedimentů, které při dostatku vody dostávají výraznou dynamiku
Nejvýznamnější oblast v ČR
Střídání pískovců až slepenců s jílovými břidlicemi až jílovci-proměnlivé mocnosti a charakter
Různé typy svahových pohybů -nejčastěji plošné a proudové sesuvy
Beskydy Zlínsko, Bílé Karpaty.
\ \ \ \ \ I
NEOGENNI PÁNVE
Negénní jíly - „tégly" Nejčastěji při hloubení zářezů,
VII I     o     v • \/ • . / v /
zmen sklonu svahu ci pntizenim
Jakmile se dostane voda, dochází k mělkým, ale trvalým sesuvům - mohou se rozšiřovat na nebezpečně plošně rozsáhlé území
Nejčastěji ve sprašoidních sedimentech, ale i v psefiticko-psamitických či pelitech...
Rozhodující je vždy dostatek vody -srážek
Obvykle plošně méně rozsáhlé, pomalejší
Dominatně téměř vždy ploužení -hákování vrstev, pohyby kamenných moří, pologonální půdy...
-N     1 I
I /
I//
\ \ \ I I I
\     I / /
II 'I /I 'I .___^    /        / I
1  ^   / /
s
N
/
I I I
I I 1 t
' // // / / / //     / / '/ //     / /
'/     / /
/ / / / / / / /
/
\
I / / /
/
1.6 Ostrava
13. 11 2022. 06:20 UTC
2.0 Hôrni Slezsko
12 11 2022, 00:50 uttí THF.RLj
2.7 Lubin
10. 11. 2022,05:19 UTC
1.4 Ostrava
9. 11. 2022, 14:27 UlľC'i
1.3 Ostrava
9.11.2022, 03:11 UTC _
1.1 Ostrava
8. 11.2022,00:02 UTC
Žě   Hôrni Slezsko
6. \ 1.2022, 10:16 UTC
1.3 Ostrava
6.11.2022, 04:58 UTC
2.2 Lubin
6. 11.2022. 00:33 UTC
2.4 Lubin
5.11.2022,16:58 UTC
1.5 Ostrava 5.11.2022, 09:37 UTC	
1.9   Hôrni Slezsko 4.11.2022, 22:19 UTC	
2.7   Hôrni Slezsko A 1JKJ 2022) :21:48 UTC	
2.6   Hôrni Slezsko 4. 11. 2022, 12:00 UTC	
1.5 Neusiedl L "h 4.11.2022, 00:43 UTC	
1.3 Vrbove 3. 11.2022, 03:46 UTC	
+ V Ces^tepuÓlicje je současná seismická aktivita obecně nízká, $aptěj£í a/silnější zemětřesení se vyskytují zejména Ni j j vzáp^dnícl/Čeohách, v severovýchodní části ČR a \ \ i Vjjžních JČecXách.
lil  L i      / /
| jf yzemím s/nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je /// /Xras'lickQ'v západních Čechách - na sever od Chebu. Pro ''// // tuío oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích ^^/Irvajkíích několik dní i týdnů. Říká se jim zemětřesné roje. ' / ^Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých
mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let
+ Řádově vyšší seismická aktivita probíhá jižně a východně od ČR v oblasti východních Alp a západních Karpat, kde dochází k rychlejší deformaci zemské kůry v důsledku vzájemných pohybů litosferických mikrodesek.
+ Kromě těchto „přirozených" zemětřesení se i na našem území objevují seismické jevy, které způsobil člověk. Jde hlavně o důlní otřesy, které jsou spojené s oblastmi s intenzivní nerostnou těžbou
+ Kraslicko (západní Cechy) - mariánskolázeňský a -nn\ krušnohorský žlom, souvislost s postvulkanickými
\ ! I JW^ / /
\ i j  / s    / /
\ \\ S/évepoVýjefiodní Čechy - hronovsko-poříčský
mi'/   / i
''////(- Mbraya, Slezsko - zlatohorsko-krnovský zlom a '/s/ n a- -okrajový zlom Oderských vrchů, karpatské V' /'násuny
+ Krušné hory, Český a Bavorský les -krušnohorský a tachovský zlom
+ Střední a jižní Čechy, Českomoravská vysočina, Šumava
+ Komárenský zlom - nejaktivnějších zlomových pásem na Slovensku
+ Dolní Rakousy - úzký pás mezi obcemi Ebreichsdorf a Múrzzuschlag jižně a jihovýchodně od Vídně (tzv. zóna Mur-Múrz-Leitha)
1 : 4 200 000
Maximální očekávané intenzity zemětřesen
(dlestupniceMSK-64) W-^rz-^vř     o   města nad 50000obyvatel    ©KartografiePRAHA,a.s„2007
I      5 (Chomutov, Děčín, Karlovy Vary, Kladno, Pardubice, Plzeň, Praha. Ústí nad Labem)
I     I 6 (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov,Teplice, Zlín) 7 (Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Ostrava)
Základní zlomové a příkrovové systémy [^7]   významné přesmyky a příkrovová nasunutí
hlubinné zlomy indikované podle geofyziky linie nasunutí flyšových Karpat na Karpatskou předhlubeň
ostatní důležité zlomy IsX/i   ohárecká ríftová zóna indikovaná na povrchu výlevy vulkanitů
. 1Jiľľil"'
Poddolované území je území v dosahu účinků hlubinné těžby užitkových nerostů. Povrchové objekty jsou vystaveny vlivu deformací terénu. Tyto deformace se mohou projevit jako:
• spojité přetváření terénu. Nad horizontálně uloženými slojemi vytěženými na zával, v jejichž nadloží jsou horniny schopné plastického (spojitého) přetváření (OKR, Kladensko).
• nespojité přetváření terénu. Při těžbě rudních ložisek v menších hloubkách, kde skalní horniny dosahují až k povrchu, může docházet k nespojitým, náhlým deformacím - propadům (Jesenicko, Příbramsko aj.).
Zajištění stavebních objektů a technologických zařízení na poddolovaném území představuje účinná opatření rozmanitého charakteru, která vyloučí či omezí vlivy poddolování na přijatelnou míru.
K rozsáhlým deformacím terénu dochází při těžbě uhlí ve větších hloubkách. Při dobývání souvislé horizontální sloje dochází v okolí důlního díla ke změně stavu napjatosti masivu. Tento proces je doprovázen přetvářením a posunem hornin z nadloží do vyrúbaného prostoru. S jistým časovým odstupem se pak vytváří poklesová kotlina. Jedná se o spojitou dlouhodobou mísovitou deformaci terénu, jejíž hloubka může dosáhnout až prvních desítek metrů a plocha desítek ha. Jestliže hladina podzemní vody je nad úrovní poklesu kotliny, dochází k jejímu zatopení.
Hloubka a rozměry poklesové kotliny jsou závislé na hloubce a způsobu dobývání, mocnosti dobývaných vrstev, mezním úhlu vlivu dobývání na povrch