GEOLOGICKÉ ^'UKLÁDÁNÍ ě Klíčové otázky a odpovědi JÍ:/ *ŕr u Rychlý přehled Globální snižování množství C02 vypouštěného do atmosféry je dnes nanejvýš naléhavé téma. Jednou ze zvažovaných možností je zachytávání C02 vypouštěného ve formě průmyslových emisí a jeho ukládání pod zemský povrch. Několik desítek zařízení pro podzemní ukládání CO na světě funguje již dnes. Všechny aktuálně známé procesy pro zachytávání, přepravu a ukládání CO, by ve velkém měřítku bylo možné využívat po roce 2020. Pravidla průzkumu lokalit vhodných pro výzkumné a průmyslové účely i jejich následné využívání jsou nastavena závaznými právními předpisy. Proč je C02 problémem? Množství oxidu uhličitého (C02) vypouštěného do ovzduší se ve srovnání s 19. stoletím výrazně zvýšilo. Hlavním důvodem je neustále rostoucí spotřeba fosilních paliv (ropy, zemního plynu 3 uhlí) v průmyslu, dopravě i domácnostech. Fosilní paliva obsahují uhlík - při jejich spalování se pak utváří C02 a v kouři vycházejícím z továrních komínů, kotlů a výfuků motorových vozidel se dostává do atmosféry. CO? je dnes hlavním skleníkovým plynem vznikajícím v důsledku lidské činnosti a všeobecně je považován za jednoho z hlavních viníků probíhajících klimatických změn. C02 je však také nutný pro život... Oxid uhličitý je zachycován rostlinami a lesy. Ty z něj pomocí fotosyntézy vytvářejí kyslík, jejž ostatní živé bytosti potřebují k dýchání. Zároveň oxid uhličitý na naší planetě udržuje teplo vytvářené slunečními paprsky. Bez tohoto jevu, známého jako „skleníkový efekt", by život na Zemi nebyi možný. Je-li však v atmosféře C02 nadbytek, začne skleníkový efekt působit až příliš silně. A r Nebudou-li rychle přijata opatření k radikálnímu omezení emisí C02, vzroste podle analýz IPCC, mezinárodního panelu odborníků na změny klimatu, do roku 2100 průměrná teplota na zemském povrchu o 2,4 °C až 6,4 °C. Již nárůst o 2 °C se přitom považuje za změnu, která by pro lidstvo a životní prostředí mohla mít kritické důsledky. Abychom překročení této hranice zabránili, je třeba nejpozději do roku 2050 snížit celosvětové emise C02 alespoň o 50%. Množství C02 vypouštěného vlivem lidské činnosti do atmosféry dnes činí 30 miliard tun ročně; pouze polovinu tohoto množství přitom přirozeně pohltí oceány, půda a lesy. Dvě třetiny všech emisí C02 pochází z průmyslových zařízení: uhelných a plynových elektráren, hutí, cementáren, rafinerií apod. Jediná uhelná elektrárna dodávající energii městu se 750 000 obyvateli například vyprodukuje 4,5 miliónu tun CO,. A co Česká republika Lidskou činností se u nás ročně uvolní do ovzduší asi 127 milionů tun CO.,. Zhruba 40% tohoto objemu pochází z energetiky, po níž následují průmysl, doprava a domácnosti. Co s tím můžeme dělat? Potřebného masivního snížení emisí CO nelze dosáhnout jen pomocí jediného řešení. Podle Mezinárodní energetické agentury by 38% potřebného snížení emisí do roku 2050 mohlo být dosaženo díky úsporám energie a 17% využíváním obnovitelných zdrojů energie. Dalším řešením je zachytávání C02 vypouštěného velkými průmyslovými provozy a jeho následné trvalé ukládání do hornin hluboko pod zemským povrchem, kde bude izolován od atmosféry. Podle současných znalostí by geologické ukládání C02 mohlo zajistit až 19% potřebného snížení emisí do roku 2050. Jak přesně zachytávání a geologické ukládání C02 probíhá? Díky několika ínovativním technologiím je dnes možné CO, oddělovat od jiných plynů z průmysiových spalin a stlačit jej, aby zabíral méně místa. Potrubím nebo lodí se pak přepraví na místo podmořského či pevninského úložiště a pomocí speciálních vrtů vtlačí hluboko pod zemský povrch. Tuto metodu lze přitom nejlépe využít u průmyslových zařízení vypouštějících více než 100 000 tunCO? za rok. Z průmyslových provozů ke geologickému úložiiti přechod na jiná paliva úspory energie energie z obnovitelných zdrojů Řešení pro sníženi globálních emisí CO, do roku 205O, Mezinárodní energetická agenturo 2010. A co Česká republika? ČR je smluvní stranou Rámcové úmluvy OSN o změní klimatu a Kjótského protokolu. V roce 2014 ČR ratifikovala změnu Kjótského protokolu, která na období 2013-2020 stanovuje pro EU závazek snížit agregované emise skleníkových plynů o 20% oproti výchozímu roku 1990. V rámci tzv. klimaticko-energetického balíčku EU se ČR zavázala k tomu, že do roku 2020 sníží emise CO, ze stacionárních zdrojů o 21 % ve srovnání s rokem 2005. Lze ukládat též C02 z dopravy nebo domácností? To možné není. V těchto případech je C03 příliš rozptýlený a nelze jej zachytit. Tyto emise přitom celosvětově tvoří zhruba třetinu celkového množství C02 vypouštěného do ovzduší. _ j A co Česká republika? Pro ČR je zachytávání a geologické ukládání C02(CCS) důležité z dlouhodobého hlediska. Pro mnoho průmyslových oborů (např, ocelárny, cementárny, chemické provozy) je při snižování emisí C02 nezastupitelné. Může také sehrát důležitou úlohu při využití fosilních paliv v energetice bez velkého množství emisí C02. uhelné sloje hluboký s aný akvifer (porézní hornina se slanou vodou) vytěžené ložisko ropy m nebo plynu ^ UL O 13 & Kde může být C02 ukládán? C02 musí být ukládán do hloubek více než 800 metrů, aby se zvýšila jeho hustota a snížil objem. Lokality vhodné k ukládání C02 zahrnují například: • Hluboké slané akvifery: jedná se o porézní vrstvy hornin obsahující slanou vodu (tzv. solanku) nevhodnou ke spotřebě. Tyto struktury mají potenciálně největší kapacitu pro ukládání C02. • Vytěžená ložiska uhlovodíků (ropy a zemního plynu). • Uhelné sloje nacházející se příliš hluboko na to, aby mohly být těženy. • Specifické druhy hornin, například čedič. Na světě se nachází obrovské množství potenciálních úložišť C02; jejich celková úložné kapacita se odhaduje až na 10 bilionů tun. A co Česká republika? Na území ČR se struktury vhodné pro geologické ukládání CO, také vyskytují. Úložná kapacita hlubokých akviferů byla předběžně odhadnuta na 760-2860 milionů tun. Poměrně malé množství C02 je potenciálně možné uložit také do vytěžených ložisek ropy a plynu. V současnosti probíhají přípravné práce pro realizaci případného pilotního projektu ukládání CO, do vytěženého ložiska ropy. vrt pro injektážC02 nepropustná těsnicí hornina úložiště CO Prôfez podzemním ůloiiirěm CO, ve slaném akviferů, zobrozujtäjednotlivé nepropustně vrstvy, jež se střídají s vrstvami porézními a propustnými. Co se děje postupem času? Vezměme si příklad ukládání ve slaném akviferů. Injektovaný C02 je lehčí než voda a vystoupá až na hranici s nepropustnou těsnicí horninou, která mu v dalším vzestupu brání. Určitá část plynu se zachytí v nejmenších (mikroskopických) pórech propustné horniny. Další část plynu se rozpustiv solance a má tendenci klesat ke dnu rezervoáru. Rozpuštěný C03 pomalu reaguje s horninovým prostředím rezervoáru a v průběhu několika tisíc let postupně utvoří nové minerální látky. Na různých místech probíhá každý z těchto procesů s různou intenzitou, která závisí na konkrétních geologických podmínkách v dané lokalitě. Ukládat C02 - to zní jako trochu zvláštní nápad... Ve skutečnosti ne! V některých pánvích sedimentárního původu, například v lokalitě Montmiral na jihovýchodě Francie, jsou přírodní ložiska CO., již miliony let. Některá z těchto ložisek přitom obsahují více než miliardu tun CO,. Jak zjistíme, zda je C02 pod zemí bezpečně zachycen? Díky pozorování a měření v lokalitách, kam byl uložen. Pět velkých provozovaných průmyslových úložišť ve světě má takovéto monitorovací nástroje. Mezi ně patří například norský Sleipner (v provozu od roku 1996) nebo alžírský In Salah (od roku 2000) - obě tato úložiště pojmou zhruba milion tun C02 ročně. Monitorována budou i všechna budoucí úložiště. A co bezpečnost? Při zachytávání CO., a jeho ukládání pod zem se využívají nové technologie, které v průběhu celého procesu musí splňovat bezpečnostní kritéria - a to jak na zemském povrchu, tak pod ním, v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Bezpečnostní systémy pro zachytávania přepravu COJsou již dobře prověřeny; jsou zakotveny v průmyslových normách a legislativě pro průmyslová zařízení. Geologické ukládání C02 je konceptem novějším a řídí se evropskou směrnicí z roku 2009, která byla převedena do našich právních předpisů. Tato směrnice vyžaduje, aby uložení C03 bylo trvalé, ekologicky bezpečné a zamezovalo výstupu C02 směrem k povrchu, to vše navíc bez narušení horninového prostředí. U každé potenciální lokality pro umístění úložiště se posuzuje, zda splňuje všechny tyto podmínky bezpečnosti, zejména pak požadavky geologické stability (nízké seizmické riziko) a nepropustnosti těsnicích hornin. Jak během injektáže CO.,, tak po uzavření úložiště se dodržují přísná opatření pro prevenci rizik. Před začátkem injektáže a několik desítek let po uzavření úložiště probíhá monitorování lokality pomocí řady různých nástrojů. Cílem tohoto pozorování je sledovat změny odehrávající se v úložišti a ověřit, že nedochází k žádným únikům. Je-li v jakékoliv z nadložních vrstev zjištěna přítomnost unikajícího CO? přijmou se příslušná nápravná opatření - dříve, nežli plyn vystoupá až na povrch. I Víme o všech možných vlivech na zdraví a životní prostředí? částečně. Posuzování těchto vlivů u různých typů úložišť však probíhá v rámci mnoha výzkumných projektů - a to jak laboratorně, tak přímo v terénu. Jak je veřejnost informována o projektech geologického ukládání C02? Geologické ukládání C02 je v ČR usměrňováno zákonem č. 85/2012 Sb. Při povolování průzkumné etapy se bude postupovat podobně jako při stanovení průzkumného území podle geologického zákona, což v praxi znamená např. provedení,veřejného slyšení". V ČR však dosud žádný takový projekt nemáme. V zahraničí je běžné, že veřejnost je s připravovanými projekty CCS seznamována už ve fázi přípravy takového záměru. Obvyklou formou jsou informační kampaně, veřejné konzultace apod. Co by se mohlo stát, pokud by nějaký C02 unikl do atmosféry? C02 je nevýbušný a nehořlavý. Při nízkých koncentracích je neškodný, při koncentracích vyšších než 5% (v uzavřených prostorách, podzemních dutinách apod.) však jeho nebezpečnost roste a hrozí ztráta vědomí či udušení. Jak mohu zjistit více? Množství zajímavých informací o technologiích zachytávání a geologického ukládání CO^ lze najít na informačním portálu pro technologie CCS „C02NET EAST" (http://www.geology.cz/co2net-east), který provozuje Česká geologická služba. 11 Q < < REPP norway grants ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA Obsah letáku byl! velké části převzati tiskového materiálu francouzského sdružení Gub CO. (www-captage-stockage-vahrisation-co2.fr/en/home). O Atoll ADEME Technoscope Produaion hnp-J/wwwxaptoqe-stockoge-mlomation co2.fr/en/download-dub-coi-brochure-geotogical storaqe-answers-yours-questions Co to vlastně je r Zodpově ■a!