MINEROGENETICKÉ A PETROGENETICKÉ PROCESY pro analytické geochemiky Úvod •Minerály jsou základními stavebními jednotkami různých typů hornin (žula, čedič) a ložisek nerostných surovin (vápence). Dále také řady technických hmot (např. beton), ale také některých biologických objektů (např. zuby, kosti). •nezbytné porozumět jejich vzniku. Granit - leštěný vzorek Organogenní vápenec zubní dentin, BSE Členění procesů • Pro členění procesů vzniku minerálů na základě mnoha hledisek, (uvedeno jen některé z nich) •1. Podle vlivu člověka •Přírodní (bez vlivu člověka na proces vzniku) –téměř všechny procesy, které studujeme v přírodě a které jsou v této přednášce. •Umělé –řízené člověkem (výroba umělých minerálů, kramika, drahokamy) –ovlivňované člověkem (minerály na hořících haldách, zvětrávání hornin na historických stavbách, recentní mineralizace na stěnách důlních děl). Členění procesů •2. Podle fyzikálně-chemických vlastností mateřského media •Co je to to mateřské medium? –Prostředí, z něhož krystalují minerály. • •z taveniny – magmatu (magmatické horniny) •z fluid (většinou vysokoteplotní metasomatické horniny např. skarny, greiseny, některé plášťové horniny) •z roztoků (středně-teplotní hydrotermální roztoky až roztoky pokojové) •růst v pevném stavu (většina metamorfních procesů, metasomatické horniny) –i v tomto případě probíhá růst prostřednictvím fluid • •Teplota: zjednodušeně – tavenina > fluida > roztoky •(v pevném stavu - velmi variabilní) • •Jednotlivé typy není lehké vždy rozlišit a do určité míry se překrývají. •Přechody mezi jednotlivými typy jsou většinou nedostatečně prozkoumané. Členění procesů •3. Podle geologické pozice (podle způsobu vzniku) • (více možností, např. také na endogenní a exogenní) •magmatické (vyvřelé) minerály a magmatické horniny –vznikají utuhnutím taveniny magmatu za vysoké teploty –horniny: žula (granit), čedič (bazalt), plus specifické horniny - pegmatity •metamorfní (přeměněné) minerály metamorfovaných hornin –vznikají krystalizací v pevném stavu za vyšších teplot a tlaků –horniny: svor, rula plus metasomatické horniny: skarn, fenit, greisen •Minerály sedimentárních hornin (usazených) –vznikají poblíž zemského povrchu většinou na dně vodních nádrží za teplot blízkých povrchu, často zvětráváním jiných minerálů –horniny: pískovec, droba, vápenec •Minerály hydrotermální –vznikají krystalizací z roztoků a fluid za vyšších teplot –rudní žíly např. s galenitem (ruda Pb a Ag) • •Částečně navazují na fyzikálně-chemický přístup • •magmatické horniny a jejich minerály = z taveniny, z fluid •metamorfní horniny a jejich minerály = v pevném stavu, z fluid •sedimentární horniny a jejich minerály = z roztoků •hydrotermální ložiska a jejich minerály = z fluid, z roztoků Typy hornin Usazené (sedimentární) Magmatické - utuhlé z magmatu hlubinné výlevné Přeměné (metamorfované) Členění procesů •Minerály vznikají v širokém rozpětí podmínek (teplota, tlak, aktivita fluid). •Za nejvyšších teplot vznikají hlavně minerály bez H2O – např. olivín, pyroxen, pyrop a najdeme je často v horninách z pláště. • •Za nižších teplot v zemské kůře vznikají minerály bezvodé (kyanit, živce) ale také minerály obsahující malé množství H2O – např. amfiboly a slídy. • •Za teplot blízkých povrchu vznikají minerály obsahující malé množství H2O – např. jílové minerály, sírany aj. Členění procesů Mag Met Sed Hyd Flu Členění procesů Endogenní procesy - označované také jako procesy tektonické, jsou vyvolány změnami, probíhajícími uvnitř v zemském tělese (vnitřní faktory). Mají za následek přeměnu horninového materiálu (metamorfózu, tavení, alteraci), deformaci hornin a horninových masívů (např. vrásnění) a pohyb ker zemské kůry. Jedná se o procesy člověkem neovlivnitelné. Mezi hlavní endogenní procesy patří: •horotvorné procesy •metamorfóza •zemětřesení •vulkanická činnost Exogenní procesy - Podstatou je rozvolnění horninových masivů působením vnějších faktorů – fyzikálních, chemických, biologických. U horninových masivů, které se dostaly k povrchu při odstranění jejich nadloží ZVĚTRÁVÁNÍ = mechanický rozpad (např. změna teplot) a chemický rozklad hornin na povrchu nebo blízko povrchu Chemické zvětrávání: chemický rozklad horniny (Rozpouštění minerálů, např. krasové oblasti – vápenec; oxidace – např. olivínu na oxidy/hydroxidy železa) EROZE – mechanické odstraňování materiálů prostřednictvím nějakého hybného média - transport materiálu v pevném nebo rozpuštěném stavu (voda, ledovec, vítr) TRANSPORT – mechanické AKUMULACE – (vznik sedimentárních hornin Stavba Země Litosféra - pevný obal Země tvořený horninami - tvořená kůrou a svrchní částí pláště • tc-lit-desky Stavba Země Litosféra •Litosféra nejsvrchnější obal Země zahrnující zemskou kůru a svrchní část pláště, není jednolitá, ale skládá se z tzv. litosférických desek •rozlišujeme dva typy zemské kůry - pevninský a oceánský typ kůry. •Desky se velmi zvolna pohybují, v řádu milimetru jinde i několik centimetrů za rok. •Litosférické desky se pohybují po astenosféře, která svou plastičností tento pohyb umožňuje. •Díky tomuto pohybu se vzájemná poloha jednotlivých kontinentů stále mění. Dochází tak k jejich vzájemnému oddalování nebo naopak ke střetům. Zemská kůra •Je nejsvrchnější část zemského tělesa. • •Mocnost zemské kůry je různá. Průměrná mocnost se udává 35 km. •Kontinentální kůra: na kontinentech 30 - 40 km, •v horských oblastech 50 - 70 km (Himálaj až 80 km) •Oceánská kůra: pod oceány pouze 6 - 15 km. •Z prvků jsou v zemské kůře zastoupeny prakticky všechny známé prvky • •Horniny tvořící kontinentální kůru jsou lehčí a mají menší hustotu •než horniny, které tvoří oceánskou kůru. • •Kontinentální zemská kůra - obsahuje tři základní vrstvy: –sedimentární vrstvu, –granitickou (žulovou) vrstvu a –bazaltovou (čedičovou) vrstvu •Oceánská zemská kůra - Skládá se ze dvou vrstev: –sedimentární vrstvy, –a bazaltové (čedičové) vrstvy jejichž složení se liší od kontinentální kůry. • Plášť •Svrchní plášť je tenký a pevný společně se zemskou kůrou tvoří litosféru. • •Hmota pláště je z větší části vlivem vysokých teplot a tlaků tavena, rozrůzňována a přemísťována zejména díky otáčení a přitažlivostí Země. Tyto pochody označujeme jako endogenní • Litosférické desky a jejich pohyb •Podle pohybu litosférických desek •Podél sebe. - desky se pohybují horizontálně podél zlomové linie a vytvářejí transformní rozhraní. ... •Proti sobě (konvergentní) - desky se pohybují proti sobě a vytvářejí konvergentní rozhraní (subdukce - podsouvání jedné pod druhou) •Od sebe (divergentní) - desky se od sebe vzdalují a vytvářejí divergentní rozhraní (riftové zóny) • Typy litosférických rozhraní Litosférické desky a jejich pohyb Vznik magmatických a metamorfovaných hornin endogenní procesy Vznik magmatických hornin Podsouvání oceánské desky pod kontinentální desku Tuhnutí hornin z magmatu pod zemským povrchem Parciální tavení hornin nad subdukční zónou Sopky - vylévání lávy na povrch VZNIK MAGMATICKÝCH HORNIN Výstup magmatu z pláště vzhůru na zemský povrch Trhání litosférické desky – riftové zóny (vznik riftu, např. Island, východní Afrika) Hot-spot (Havajské ostrovy) Výsledek obrázku pro oceanic rift zone VZNIK MAGMATICKÝCH HORNIN Srážka kontinentálních desek – kolize kontinent - kontinent Vznik Alp či Himalájí (vrásových pohoří), provázený výstupem tavenin hornin nad subdukční zónou a tavením sedimentů Magmatické horniny •Magmatické (vyvřelé) •vznikají utuhnutím taveniny magmatu za vysoké teploty •dělíme je na: –pomalu tuhnoucí v hloubce: granit, diorit –rychle tuhnoucí při povrchu: basalt, ryolit •Nebo podle chemického složení (hlavně obsah SiO2) –na kyselé –Intermediální –bazické –ultrabazické •Chemické složení granitové vrstvy (kyselá hornina) •SiO2 – 69 % •Al2O3 – 14 % •Fe2O3 + FeO – 4 % •CaO - 5 % •Na2O - 4 % •K2O - 3 % • •Chemické složení čedičové vrstvy (bazická hornina) •SiO2 – 48 % •Al2O3 – 15 % •CaO – 11 % •Fe2O3 + FeO – 11 % •MgO – 9 % •Na2O - 3 % •K2O – 0,5 % • •Chemické složení svrchního pláště (peridotit – ultrabazická hornina) • • • • • • SiO2 45 % MgO 37 % FeO+Fe2O3 8 % Al2O3 3 % CaO 3 % SROVNÁNÍ CHEMICKÉHO SLOŽENÍ HORNINY KŮRY (GRANIT, ČEDIČ) A PLÁŠTĚ Magmatické horniny granit – kyselá hornina a tuhnoucí v hloubce bazalt s olivínem – bazická hornina a tuhnoucí na povrchu Velikost a stupeň omezení minerálů zásadně ovlivňuje čas a prostor Hlubinné horniny – hrubě až středně zrnité, hypautomorfně (středně dobře) omezené krystaly (pomalu krystalizující); starší minerály lépe krystalizované než mladší (xenomorfní – špatné omezení) Vulkanické horniny – jemnozrnné (rychle krystalizující), někdy s výrostlicemi minerálů automorfního tvaru (dobře omezenými) Magmatické horniny - pegmatity •Specifické magmatické horniny složením blízké granitu, ale s velkými krystaly zonální stavbou a vzácnými minerály •Granitické pegmatity Pegmatit v granitu - Strzegom Beryl - Maršíkov Magmatické horniny- pegmatity •Chemická charakteristika granitických pegmatitů •Hlavní Si, Al, K, Na, O •Vedlejší Be, Fe, Mn, Ca, •Stopové Cs, Rb, Nb, Ta, REE •Těkavé H2O, B, F, Li, P • •Minerály •Hlavní: křemen, K-živce, albit • •Vedlejší: muskovit, biotit, turmalín, granát, beryl, lepidolit, apatit, andalusit, sekaninait • •Stopové: columbit, kasiterit, • •S těkavými prvky: turmalín, apatit, topaz, spodumen • Andalusit Elbait Magmatické horniny- pegmatity •typickým znakem je zonální stavba pegmatitových těles, především těch více vyvinutých -charakteristická je také přítomnost pegmatitových textur (např. grafické srůsty křemene a K-živce případně křemene a jiných minerálů, velké krystaly minerálů o objemu až několik m3; dutiny -pegmatity tvoří spíše malá (maximálně zhruba 100 m mocná, většinou pouze několik m), převážně žilná tělesa (mohou mít také čočkovitý i zcela nepravidelný tvar) •- jako nejvíce frakciované členy vývoje magmatických komplexů se ve složení granitických pegmatitů uplatňují ve větší míře tzv. inkompatibilní (litofilní) prvky a obsahují řadu vzácných v jiných horninách téměř neznámých minerálů. •Metamorfované horniny vznikají metamorfózou (přeměnou) magmatických, sedimentárních nebo starších metamorfovaných hornin. • •METAMORFÓZA je proces, při kterém dochází k přizpůsobování již existujících hornin novým fyzikálně-chemickým podmínkám prostředí, do nichž se postupně dostávají vlivem neustále probíhajících geologických procesů. •Je odlišná od zvětrávání a diageneze. Na rozdíl od těchto procesů (vznik sedimentů), probíhá metamorfóza v odlišných fyzikálně-chemických podmínkách, za vyšší teploty a tlaku (obvykle v hlubších částech zemské kůry) •Od magmatických procesů je odlišná tím, že horninový materiál zůstává v průběhu metamorfózy v pevném stavu (nevzniká magma). •Při metamorfóze horniny vznikají nové, metamorfní minerály. •U hornin vstupujících do procesu metamorfózy se postupně mění: •· textura •· minerální složení •· chemizmus Metamorfované horniny •To jaká hornina vznikne při metamorfóze nezávisí pouze na složení (chemickém a minerálním) protolitu (horniny, která metamorfuje), ale závisí na intenzitě působení metamorfních faktorů, kterými jsou především: • •· teplota •· tlak •· parciální tlak fluid •· čas • •Např. metamorfózou břidlice (sedimentární horniny) vznikne fylit, svor, rula v závislosti na metamorfních PT podmínkách (stále stejné chemické složení, ale jiné minerální složení) • • •Výsledná hornina je závislá i na protolitu – chemickému složení horniny, která metamorfuje • •Jiné názvy pro horniny, které vznikají metamorfózou • sedimentárních hornin (metapelity - fylit, svor, pararula) • magmatických hornin kyselého složení (ortorula) • magmatických hornin bazického složení (metabazika – zelená břidlice, amfibolit, eklogit) METAMORFOVANÉ HORNINY Metamorfované horniny •Metamorfní (přeměněné) • vznikají krystalizací v pevném stavu za vyšších teplot a tlaků (více méně isochemický proces; růst nových minerálních fází na úkor starých) •Dělíme je velmi nízký, nízký, střední a vysoký (a velmi vysoký) stupeň metamorfózy • •plus metasomatické horniny (růst nových minerálů a úkor starých, ale i výrazná změna chemického složení): • skarn, greisen Metamorfní facie a typy metamorfózy ve vztahu ke geotektonickému prostředí •Metamorfní facie – založené na metamorfóze bazických hornin - tedy subdukce oceánské kůry (není takto v metamorfovaných sedimentech) • •Typy metamorfózy •1 – metamorfóza podél subdukční zóny (kolize- oceán-kontinent); high P/low T •2 – regionální metamorfóza; kolize kontinent-kontinent; high P/high T •3 – regionální metamorfóza v ostrovním oblouku; kolize oceán-kontinent; high P/high T •4 – kontaktní metamorfóza (periplutonická) na styku s magmatem, low P/high T Zobrazit zdrojový obrázek •Vznik jednotlivých minerálů odráží chemické složení horniny •PT podmínky metamorfózy (metamorfní stupeň a facie) MINERÁLY METAMORFOVANÝCH HORNIN met. stupeň met. facie indexové minerály metapelity metabazika very low grade zeolitová fylosilikáty (illit, sericit) zeolity modrá břidlice Chl, Ms, choritoid, mastek glaukofán, lawsonit low grade zelená břidlice Chl, Ms, Ab, Bt, Grt Ep,. Act, Ab, Chl medium grade amfibolitová Grt, St, Ky, Sill, Ms Hbl, Pl, Grt amfib. rohovce Cdr, Chl, Bt, Ms, And Hbl, Pl, Cum high grade granulitová Grt, Cdr, Ky, Sill, Kfs, Cpx, Grt, Opx, Pl pyrox. rohovce Cdr, And, Kfs Cpx, Opx, Pl, Ol very high grade eklogitová Grt, Ky, mastek, Ms, Cpx (omphacite), Grt •Výskyt Al2SiO5 = kyanitu/andalusitu/sillimanitu v Al-bohatých metapelitech MINERÁLY METAMORFOVANÝCH HORNIN https://image.slideserve.com/1221616/metamorphic-facies3-l.jpg VZTAH METAMORFNÍCH FACIÍ, TYPU METAMORFÓZY A GEOTEKTONICKÉHO PROSTŘEDÍ Srážka kontinentálních desek – kolize kontinent - kontinent Vznik Alp či Himalájí (vrásových pohoří), s intenzivní regionální metamorfózou korových hornin v důsledku komprese (typ 2) a periplutonickou metamorfózou (typ 4) 2 4 2 Vývoj od nízkého stupně metamorfózy sedimentů (low PT) po vysoký stupeň metamorfózy (high PT - po tavení pelitů – vznik migmatitů) VZNIK PŘEMĚNĚNÝCH HORNIN metamorfóza sedimentárních hornin při kolizi kontintentálních desek (typ 2 – regionální metamorfóza) VZNIK PŘEMĚNĚNÝCH HORNIN V některých regionech doložena UHP (ultra high pressure) metamorfóza při kolizi kontintentálních desek (studováno nově zejména v posledních 10-15 letech – metamorfní diamanty v horninách) VZTAH METAMORFNÍCH FACIÍ, TYPU METAMORFÓZY A GEOTEKTONICKÉHO PROSTŘEDÍ •geotermy • • • • Zobrazit zdrojový obrázek 1 3 4 kolize oceán - kontinent Typy metamorfózy 1 – metamorfóza podél subdukční zóny (kolize- oceán-kontinent); high P/low T 3 – metamorfóza v ostrovním oblouku; kolize oceán-kontinent; high P/high T 4 – kontaktní metamorfóza (periplutonická) na styku s magmatem, low P/high T •kolize oceán – kontinent •pozor – horniny svrchní část oceánské kůry (bazalty oceánského dna) jsou metamorfované ve facii zelených břidlic –tzv. metamorfóza oceánského dna (nesouvisí s kolizí oceánské desky s kontinentální) Zobrazit zdrojový obrázek VZNIK METAMORFOVANÝCH HORNIN 1 3 4 metamorfované bazalty oceánského dna Metamorfóza oceánského dna •Metamorfóza bazaltů oceánského dna v okolí riftu v důsledku výšené teploty a cirkulace mořské vody •Převažuje metamorfóza ve facii zelených břidlic (výsledná hornina tzv. zelená břidlice), ale přítomna i nižší facie – zeolitová a vyšší amfibolitová) Zobrazit zdrojový obrázek •Detail vzniku metamorfovaných hornin oceánské dna (provázený vznikem nových metamorfních minerálů) • shora dolů: od bazaltů metamorfovaných – ve facii zeolitové (vznik zeolitů), • – ve facii zelených břidlic, objemově převažuje (vznik epidotů) • – až po amfibolitovou facii (vznik amfibolu) •Tyto metamorfované bazalty v historii často nazývané různými názvy – spility, melafyry = bazalty oceánského dna) Zobrazit zdrojový obrázek Metamorfóza oceánského dna METAMORFOVANÉ HORNINY VE VÝCHOZECH Vrásová stavba metamorfovaných hornin Obsah obrázku obloha, exteriér, hora, příroda Popis byl vytvořen automaticky Stavba metamorfovaných hornin •stavba metamorfovaných hornin se utváří převážně v pevném stavu drcením původních či růstem novotvořených minerálu v průběhu metamorfózy. •Většina metamorfovaných hornin se vyznačuje plošně paralelní texturou, kterou podmiňuje prostorové uspořádání šupinkovitých, tabulkovitých nebo sloupečkovitých minerálu do přibližně paralelních ploch. Označuje se termínem foliace či břidličnatost. U nikterých hornin je velmi zřetelná (napo. fylit, rula), u jiných může být všesměrná (nikteré mramory). V případě výraznějšího zastoupení sloupečkovitých nebo jehličkovitých minerálů muže být vytvořena textura lineárně paralelní (lineace), která je charakteristická uspořádáním minerálů do navzájem paralelních ploch, a lineárním uspořádáním sloupečkovitých minerálů přímo v plochách foliace. • Zobrazit zdrojový obrázek plošně paralelní textura Zobrazit zdrojový obrázek Zobrazit zdrojový obrázek lineárně paralelní textura Nalezený obrázek pro staurolite mica schist svor METAMORFOVANÉ HORNINY Metapelity – metamorfované jemnozrnné sedimenty Metamorfované horniny Staurolit v metapelitu (svoru) Kyanit v pararule (metapelit) Granát (pyrop) v peridotitu (UHP metamorfóza plášťových hornin) Časté výrostlice větších minerálů (porfyroblasty) Obsah obrázku zavřít Popis byl vytvořen automaticky Granát (almandin) v metapelitu (svoru) Metamorfované horniny Mramor s wollastonitem a vesuvianem Mramor s tremolitem Mramory – metamorfované vápence často chybí plošně paralelní stavba Metamorfované horniny - metasomatické • Metasomatické horniny jsou svým vznikem podobné metamorfovaným horninám, ale při jejich vzniku dochází k výrazné změněn chemického složení, tedy část prvků ke přinesena a část odnesena. • • Typickým příkladem jsou skarny a erlány. • Metasomatické silikátové většinou bezživcové horniny bohaté Ca vznikající jako výsledek reakcí hydrotermálních fluid s karbonáty bohatými litologiemi. Jejich typickým znakem je často polyfázový vývoj. • Hedenbergit Grosular Metamorfované horniny - metasomatické •ekonomicky nejvýznamnější metasomatické procesy v metamorfních podmínkách • •Skarny •Greiseny • •Metasomatizující fluida mohou být derivována při metamorfních procesech, ale i magmatických, tedy obdobné typy metasomatických hornin mohou vznikat v podmínkách regionální i kontaktní metamorfózy Metamorfované horniny - metasomatické •Typické minerály skarnů: •Granáty - grosular, andradit •Pyroxeny – diopsid, hedenbergit •Amfiboly •Vesuvian •Wollastonit •Epidot • •Dále řada rudních minerálů: •Scheelit, chalkopyrit, magnetit •Podle mineralogického složení je dělíme na: •Ca-skarny •Mg-skarny •Fe-skarny •Mn-skarny • Wollastonit ekonomicky nejvýznamnější metasomatické procesy v metamorfních podmínkách •Skarny a greiseny Metamorfované horniny - metasomatické Greiseny – v okolí některých frakcionovaných granitů; fluida generovaná granitem •endogreisen (metasomatózou granitu) a exogreisen (metasomatózou okolní horniny Typické minerály: křemen, fluorit, apatit Slídy a Li-slídy (zinnwaldit) topaz Rudní minerály: kasiterit wolframit molybdenit scheelit chalkopyrit Řez ložiskem Horní Slavkov Cinvaldit Sedimentární horniny •Sedimentární (usazené) horniny •vznikají poblíž zemského povrchu většinou na dně vodních nádrží za teplot blízkých povrchu, často zvětráváním jiných minerálů • •Nejčastěji usazením úlomků minerálů (detritické minerály) stabilních při zvětrávání– vznik klastických sedimentů; prošly cyklem zvětrávání, eroze, transport, sedimentace •Nejčastěji křemen, méně živce aj. minerály – –Nezpevněné: např. písky zpevněné: např. pískovce •Z organických zbytků (organogenní vápence – vápenatý schránky, radiolarity – křemité schránky) • •Usazování z roztoků (vznik chemogenních sedimentů; sádrovec, některé vápence) • • • • • • • • •zvětrávání proces in-situ –dochází k rozkladu primárních minerálů na sekundární. –Např. živec větrá na kaolinit, ilmenit na leukoxen, pyrit na limonit a pod. Limonit Kalcit VZNIK USAZENÝCH HORNIN VZNIK USAZENÝCH HORNIN Vznik usazených hornin z úlomků spláchnutých z kontinentů Vznik usazených hornin z živočichů tvořících schránky Vznik chemogenních sedimentů – vysrážením minerálů z roztoků VZNIK USAZENÝCH HORNIN – GEOTEKTONICKÉ PROSTŘEDÍ MOŘSKÝCH PÁNVÍ Pasivní okraje kontinentů – klidná sedimentace, jemnozrnnější sedimenty, pískovce, prachovce, jílovce a vývoj karbonátové sedimentace VZNIK USAZENÝCH HORNIN – GEOTEKTONICKÉ PROSTŘEDÍ MOŘSKÝCH PÁNVÍ Aktivní okraje kontinentů – konvergentní rozhraní desek Forearc basin – ke straně k oceánu a subdukující oceánské desce; turbiditní sedimenty, velká mocnost klastických sedimentů spláchnutých z rychle se zvedajícího pohoří na kontinentální kůře, (Drahanská vrchovina, slepence, pískovce, prachovce, jílovce) Forland basin – na opačné straně – kontinentální kůře, klastické sedimenty, menší mocnost VZNIK USAZENÝCH HORNIN – GEOTEKTONICKÉ PROSTŘEDÍ MOŘSKÝCH PÁNVÍ Vznik riftu při extenzi (roztahování) a ukládání sedimentů Počáteční rift (východoafrická příkopová propadlina, pokročilejší – Rudé moře, pokročilý rift – uprostřed Atlantského oceánu Vznik organogenních vápenců Vznik vápenců nahromaděním schránek vápnitých organismů Související obrázek Sedimentární horniny Organogenní vápenec Pískovec Obsah obrázku skála, kámen, staré, cement Popis byl vytvořen automaticky krinoidový vápenec (budňanská skála) Související obrázek Krinoidové vápence (Stránská skála) - Lilijice lze i dnes v moři najít – vymírající druh http://www.osel.cz/_popisky/116_/1161889363.jpg Vznik organogenních vápenců Obsah obrázku interiér, různé, několik, uspořádáno Popis byl vytvořen automaticky Části zkamenělého stonku lilijic Vznik uhlí Prouhelněním organických (rostlinných) zbytků - karbonský (prvohory) tropický bažinatý prales (vznik černého uhlí) Hnědé uhlí je mladší (třetihorní limnické pánve) https://prvohory.webnode.cz/_files/200000047-9759598535/Karbonsk%C3%BD%20les.jpg Vznik minerálů na hydrotermálních žílách •Hydrotermální mineralizace jsou velmi pestré a zahrnují: •Rudní hydrotermální žíly, –kde hlavní výplní žil jsou křemen, kalcit nebo dolomit a –široká škála rudních minerálů jako pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, antimont, uraninit, hematit •Alpské žíly, –vyplněny běžnými horninotvornými minerály –např. epidot, albit, prehnit, křemen, K-živec (adulár), rutil, titanit, chlorit aj. – •Na rozdíl od metasomatózy nové minerály nevznikají zatlačováním starších minerálů při působení fluid (metasomatózou), ale krystalizují přímo z roztoků na trhlinách •Původ hydrotermálních roztoků různý, derivované z magmatu (doprovází plutonické i vulkanické horniny), při metamorfóze či v sedimentárních horninách • – – – Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Hydrotermální minerály Sfalerit Hematit Epidot Shrnutí •1. Magmatické procesy • - vysoké teploty, někdy vysoký tlak, • - probíhají od pláště až po zemský povrch •2. Metamorfní procesy • - vysoké až nízké teploty, vysoké až nízké tlaky, • - probíhají od pláště až po zemský povrch, PT-pole magmatických a metamorfních procesů se překrývá, v tomto poli se liší mediem, z něhož krystalují: tavenina – pevná fáze •3. Hydrotermální procesy • - střední až nízké teploty, střední a hlavně nízké tlaky • - navazují na nebo se mírně překrývají s magmatickými, popř. i metamorfními procesy, liší se mediem, z něhož krystalují: tavenina – pevná fáze – hydrotermální roztok nebo fluidum •4. Sedimentární procesy • - nízké teploty a hlavně nízké tlaky • - navazují na nebo se mírně překrývají • s metamorfními procesy - diageneze • •Neexistují jasně definované P-T hranice mezi jednotlivými procesy, proto je nutné vedle geologického členění využívat i fyzikálně-chemické podle mateřského media, jsme-li schopni je definovat.