Jde o proces, při kterém jako čtenář pracujete s textem po celou dobu, kladete si otázky, zapisujete si nápady a poznámky, kriticky přemýšlíte, hodnotíte a analyzujete. S autorem souhlasíte, či se s názorem rozcházíte a dokážete přesně popsat, v jakých oblastech.
Informační výchova (vědecké informace a jejich vyhledávání)
7. Aktivní čtení, organizace a uchování informací
Zvládnout uspořádat informace je důležité k tomu, abyste zvládli psát odborný text, interpretovat texty či informace
publikovat. Pokud si neudržíte vyhledané informace pod kontrolou, vznikne
neuspořádaná změť, která vám nebude činit potěšení a zkomplikuje vám tvorbu.
V lekci se podíváme na možnosti, jak s informacemi
efektivně pracovat a jak aktivně číst, abyste zvládli získat dostatek informací
a nestrávili čtením dlouhou dobu, netápali v množství informací, zjištěné
informace uměli selektovat, ukládat a organizovat.
Aktivní čtení
Číst umí hodně lidí a každý čte trochu jiným způsobem. Rychle, pomalu, soustředěně, přeskakováním, v tichu, v ruchu, mezi řádky apod. Čtení je komplexní záležitost a lze ji trénovat celý život.
Co to znamená aktivně číst?
Při čtení můžete mít dobré i špatné návyky. Jaké to jsou?
Dobrým návykem je stát se aktivním čtenářem. Dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které rychle v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Aktivní čtenář si píše poznámky, má v textu záložky, aby se později v textu dobře orientoval a mohl se k němu přehledně vracet. Pokud je to možné, důležité části textu si zvýrazňuje.
Pasivní čtenář se příliš nesoustředí. Čeká, že text se stane zajímavějším, a že v něm časem objeví něco důležitého. Duševní síly takového čtenáře nejsou naplno využity, míra motivace je nízká a užitek z celé práce je menší, než vynaložené úsilí. Vyvarujte se tohoto způsobu čtení, je velmi náročný na čas, navíc i silně demotivující.
Rychlé čtení
Někdy se můžete setkat i s pojmem rychlé čtení. Je to metoda a dovednost, která vám umožňuje vnímat text tak, že budete číst rychleji, přičemž si budete stále text pamatovat a dokážete odlišovat podstatné od nepodstatného.
Přečtěte si o rychločtení něco více.
Jak postupovat při aktivním čtení
Doporučujeme číst podle metody aktivního čtení PQRST. Jedná se o pět kroků, které na sebe navazují. Pokud ještě nejste zdatný aktivní čtenář, snažte se žádný z kroků nevynechávat. Jednotlivé kroky jsou:
P = Preview/Přehled
Před samotným čtením získejte přehled o knize. Usnadní vám to pozdější orientaci a umožní vám určit, kterým pasážím věnovat vyšší pozornost.
Prolistujte si:
- Úvod a závěr
- Obsah
- Názvy kapitol, pokud nejsou všechny v obsahu
- Zvýrazněné části
- Popisky obrázků a grafů
- Shrnutí kapitol, pokud existují
- Doslov
- Seznam příloh a rejstřík
- Shrnutí na obalu knihy
Podívejte se také na grafickou úpravu knihy, používání odborných termínů, hloubku informací daného tématu.
Získáte tak o dokumentu přehled, zjistíte, zda je pro vás relevantní a přínosný. Pokud by nebyl, nemusíte se jím dále zabývat a bude lepší si najít jiný text. Ušetříte tím čas, který byste strávili, kdybyste začali knihu rovnou číst a až poté zjistili, že není vhodná pro vaše téma.
Q = Question/Otázka
V tomto kroku si položíte otázky, které vás k textu napadají. Je vhodné si před samotným čtením otázky napsat, zejména pokud otázky nemáte pořádně ujasněné a nebo jste v tématu ještě málo zběhlí. Zformulování otázek vám pomůže text lépe vnímat a chápat.
R = Read/Čtení
Zde již souvisle čtete daný text. Není však třeba číst vše slovo od slova. Vaším cílem bude hledat odpovědi na vaše otázky. Dané pasáže tedy systematicky čtete, jiné můžete prolétnout, číst tzv. rychlým čtením, příp. vynechat.
S = Summary/Shrnutí
Po přečtení byste měli být schopni sami shrnout, co jste se dozvěděli, co byly nosné informace, zda jste našli odpovědi na vaše otázky. Shrnutí můžete zkusit říci nahlas, udělat si výpisky (vlastními slovy), popovídat si o textu s někým dalším apod.
T = Test/Testování
V poslední fázi netestujete svoji paměť, ale testujete, jestli jste v textu našli všechny odpovědi a rozhodujete se, co bude dále. Budete hledat další text, který doplní chybějící informace? Vrátíte se k nějaké kapitole, kterou jste jen prolétli?
Můžete využít přímo metody I.N.S.E.R.T., ve které používáte čtyři symboly: plus, minus, fajfku a otazník. Plus = nová a důvěryhodná informace. Minus = informace je v rozporu s tím, co jste věděli, nebo nesouhlasíte s autorem. Fajfka = text potvrzuje to, co jste už věděli. Otazník = informace, které nerozumíte, příp. se o ní chcete dozvědět více.
Aplikujte i jiné aktivní metody.
Vyzkoušejte si, jaká metoda vám vyhovuje, na nějaké knize, kterou jste četli. Co můžete zkusit?
- Vyjádřete souhlas či nesouhlas s nějakou pasáží v knize a napište, proč máte tento názor.
- Udělejte si krátké heslovité a organizované výpisky z nějaké kapitoly. Můžete k tomu použít např. techniku myšlenkových map.
- Vlepujte si do knihy nalepovací papírky, abyste se k informacím snadno vraceli.
- Pokud je kniha vaše, nebojte se psát přímo do ní. Pište doplňující informace, otázky, výpisky po krajích. S podtrhováním a zvýrazňováním to nepřehánějte. Spíše si vyberte méně textu ke zvýraznění a větší část zkuste zpracovat do vlastních vět pomocí výpisků či myšlenkové mapy.
- Naučte se používat symboly, které budou značit různé informace či pomáhat orientovat se v textu. Přiřaďte si symboly např. pro stav „přečíst později“, „přečteno“, „souhlasím s autorem“, „nesouhlasím“, „dohledat pravdivost informace“, „najít více informací“, „souvisí se stranou…“ atd.
Psát či nepsat do knihy?
Pro aktivní čtení a vnímání textu je vhodné do textu psát, dělat si poznámky, podtrhávat, zvýrazňovat, psát si otázky a nejasnosti, používat symboly apod. To však můžete dělat jen u knih a textů, které vlastníte. Vyvarujte se psaní do knih, které jste si půjčili. Vhodnější bude text z půjčené knihy okopírovat a psát tam.
Nebojte se do svých knih psát. Uvidíte, že se vám bude číst snadněji, bude vás to více bavit a více si zapamatujete.
Čtete elektronicky?
Dávejte si častější pauzy, čtení na monitoru více unavuje nejen oči. Zkuste také nějaké aplikace, které vám umožní dělat si poznámky a zvýrazňovat text (Adobe Acrobat, Evernote, OneNote, Google Dokumenty, čtečka Kindle apod.).
Organizace a uchování informací
Informace, které potřebujete uchovat pro další používání, byste si měli dobře zorganizovat. Rozdílně se pracuje s fyzickými dokumenty a jinak s digitálními informacemi. My se v krátkosti zaměříme na ty digitální.
Výhody online uchovávání dat:
- Informace se vám synchronizují. Když online něco nahrajete na notebooku, ihned dokument uvidíte v aplikaci v mobilu či na jiném počítači, kde se do aplikace přihlásíte. K dokumentům se tedy dostanete téměř kdykoliv a odkudkoliv, pokud máte internet.
- Na dokumentech často může pracovat více lidí, nahlížet do nich či je komentovat.
- Snadno můžete dokumenty sdílet s dalšími.
- Aplikace vám práci průběžně ukládají, nestane se vám tedy, že byste ztratili hodinovou práci kvůli tomu, že jste ji zapomněli uložit.
- Dokumenty lze velmi snadno vyhledávat podle názvů, tagů i v plných textech.
- Dohledáte starší verze dokumentů.
- Pro uložení informací musíte být online.
- V běžných nástrojích nelze zaručit, že budou vaše data v naprostém bezpečí. Data jsou skladována na serverech poskytovatele, ne na vašem disku. Můžete si však zvolit aplikaci, která šifruje data při přenosu (Drive, Dropbox, OneDrive) a úschově (Drive, Dropbox). Také volte bezpečné heslo.
V rámci studia i práce budete mít digitálních informací velké množství. Na co myslet?
- ukládejte si vše, k čemu se chcete v budoucnosti dostat
- dobře si popisujte ukládanou informaci
- najděte si jeden nástroj, do kterého budete ukládat informace z webu
- ve svém počítači si dobře vytvořte složky a podložky
- při psaní jakékoliv práce si ukládejte vždy kompletní bibliografický údaj (citaci), abyste s ním mohli dobře pracovat i později
Jak ukládat informace – tipy
Najděte si jeden nástroj, ve kterém budete informace strukturovat. Může se jednat o běžný textový editor, ve kterém si informace seřadíte, ale i o komplexní online aplikaci, která vám se strukturou pomůže, např. Evernote.
Někdy můžete využít ukládání přímo na stránkách webu nebo využít záložkování v prohlížečích. Ukážeme si pár tipů.
V katalogu knihovny
https://katalog.muni.cz/ můžete dokumenty,
které si potřebujete uložit na později, označovat hvězdičkou, třídit do složek pro pozdější orientaci a opatřovat poznámkami. Nezapomeňte se do katalogu nejdříve přihlásit, abyste
měli vše uložené pro příště.
Error: The referenced object does not exist or you do not have the right to read.
https://is.muni.cz/el/sci/podzim2022/XK010/um/images/1
Error: The referenced object does not exist or you do not have the right to read.
https://is.muni.cz/el/sci/podzim2022/XK010/um/images/2
Podobně můžete ukládat i články z databází. Abyste se však nemuseli do každé databáze registrovat/přihlašovat, doporučujeme si u článku kopírovat trvalý odkaz a tyto odkazy si ukládat s poznámkami o článku.
Pokud máte vybranou literaturu, kterou si chcete číst,
nebo jste ji už přečetli, uložte si co nejdříve celý bibliografický záznam. Jen díky němu dohledáte přesný titul (např.
si nebudete muset vzpomínat, s jakým vydání jste pracovali). Jak udělat
bibliografický záznam se naučíte v lekci Citační etika a citování. Dozvíte
se také, jaké nástroje pro ukládání těchto bibliografických záznamů můžete
použít. Postačí ale i obyčejný papír nebo online dokument.
Pro tvorbu online dokumentů můžete
využít např. služby Office 365 (konkrétně
služby OneDrive), kterou můžete jako studenti či zaměstnanci MU využívat
zdarma. https://it.muni.cz/sluzby/microsoft-office-365
Vyzkoušejte!
Dobře zvolte názvy souborů, které máte v počítači. Snažte se o co nejvýstižnější název formou klíčových slov. Např. drahe_kameny_prednaska_200519, z názvu tak vyčtete, že se jedná o předmět Drahé kameny, konkrétně o přednášku z 20. května 2019.
Záložkování
Na internetu narazíte na informace, které
si budete chtít uložit na později. Abyste nemuseli kopírovat obsah dokumentu či
jinak složitě ukládat informace, využijte záložky. Ty vám uloží odkaz na danou
stránku. Pokud si záložky dobře zorganizujete, snadno se v nich později
zorientujete.
Záložkovat můžete přímo v prohlížeči nebo využít nějaký záložkovací nástroj či aplikaci.
Mnohé prohlížeče (Chrome, Mozilla,
Safari, Edge) nabízejí přímo možnost práce se záložkami. Stránky, ke kterým se
chcete vracet, si můžete označit a někdy i třídit do složek.
Pokud vám však systém v prohlížeči nevyhovuje,
můžete využít některé aplikace.
Službu OneNote můžete jako studující využít zdarma pomocí svého UČO.
Evernote a OneNote umožňují pracovat s online verzí i instalovanou verzí na PC. K tomu pak i službu Clipper pro prohlížeč, díky které na pár kliknutí uložíte stránku. Nezapomeňte si uložené stránky dobře třídit do složek a přidávat tagy (klíčové pojmy), které vám umožní později stránku snadno najít.
Oba nástroje také můžete využít jako nástroje pro psaní poznámek a sdílet je s dalšími lidmi.
Pár tipů k Evernote pro studenty najdete zde: https://help.evernote.com/hc/en-us/articles/217961187-Evernote-for-Students
Doporučená literatura:
BUZAN, Tony. Rychlé čtení : čtěte rychleji, učte se lépe, dokažte víc. Translated by Lenka Beranová. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. 222 s. ISBN 9788026500629. info
- Představení technik, které vám pomohou k rychlejšímu čtení a zároveň skutečnému porozumění a pochopení textu a také zapamatování co největšího objemu informací. Naučíte se, jak ovládnout pohyb svých očí, vést oči při čtení, rozvinout své vizuální schopnosti, překonat překážky ve čtení, zlepšit koncentraci a soustředění a rozšířit slovní zásobu.
- Dozvíte se něco o vašem mozku, co jsou to myšlenkové mapy a k čemu slouží, v čem a k čemu se dají použít. Knihu doprovází spousta ukázek a obrázků.