Afrika - klima a vodstvo RNDr. Martin Culek, Ph.D. Geografický ústav MU, Brno. S použitím grafických materiálů z Google Earth, Panoramio, Československého vojenského atlasu, Wikipedie et. al. Nároky na znalosti ke zkoušce • Co je v následujícím materiálu vyznačeno tučně, je pro zkoušku určitě důležité. • Není ale třeba znát všechna čísla přesně, ale zaokrouhleně, ovšem tak, aby se neztratil smysl údaje. Podobně i jména, je třeba však znát dobře lokalizaci jednotlivých údajů. • Ostatní informace jsou pro dokreslení situace, vlastností. Usnadňují pochopení. Podobně četné grafické materiály. I o těchto informacích je třeba mít přehled, nestačí se naučit jen to „tučné“. • Místy se v prezentaci objevují nedoplněná místa vyznačená tečkami, mezerami s otazníky. Ta jsou důležitá ke zkoušce a má vás to stimulovat také k vlastnímu hledání a studiu dalších materiálů k problematice. • Důraz u zkoušky bude kladen na problematické využití krajiny a změny přírody. • Typická otázka: „Charakterizujte polohu povodí řeky Zambezi a z ní vyplývající klimatické charakteristiky, které se promítají do režimu odtoku vody v řece. Uveďte hlavní rysy toku od pramene k ústí. Vysvětlete max. min. a průměrné průtoky na dolním toku, režim průtoků v průběhu roku, antropogenní změny a jejich důsledky“. Čím je podmíněno klima Afriky • 1. Geografická poloha – vzdálenosti k rovníku • 2. Tlakové útvary nad kontinentem a oceány • 3. Mořské proudy • 4. Vztah k mohutné kontinentální oblasti - Eurasii • A. Tvar kontinentu – široký a nízký sever x užší a vyšší jih • B. Hory často po obvodu kontinentu – srážky zachyceny, uvnitř Afriky sucho. • C. Orografie – návětrné a závětrné obl. – v detailu (hora Kamerun) i celé horské soustavy (Etiopská vysočina) • D. Výšková stupňovitost Řídící tlakové útvary a ITCZ v červenci Všimněte si stáčení pasátových větrů u východního pobřeží Afriky až z jižní polokoule k Tibetu. Východní pobřeží Afriky tak tyto srážkonosné větry převážně míjí. Vlastně se zde spojuje pasátový vítr s monzunovým větrem a naráží na záp. pobřeží Indie. ITCZ zde označena česky jako TZK. Řídící tlakové útvary a ITCZ v lednu Důležité – tlaková výše nad Saharou a suchý zimní monzun z Asie vpadající až k Zambezi Barevná verze téhož problému Teplotní režim • Silná insolace - nejteplejší kontinent? x Austrálie? • Většina Afriky Ø T > 20 ºC tropická oblast • Teplotní rovník – kde probíhá (na sev. polokouli ?) • Adidji (=Adidži) jižně Tripolisu T max = 58 ºC • In Salah – červenec Ø T = 38 ºC, ØT max = 44,5 ºC • Již. polokoule – T max = Kalahari, > 38 ºC • Dolní Oranje – leden Ø T = 30 ºC • Amplitudy (roční: leden x červenec) - Guinejský záliv: 5 ºC • již. Afrika: 8-12 ºC • Centrál. Sahara: 25 ºC • pobř. Mediteránu: 13-14 ºC In Salah …. Město s nejvyššími průměrnými maximy teplot. V depresi v … A proč zde vzniklo? Alžír – Sahara, pohoří Tahat: bouřka, kroupy. Minimálně jednou za několik let na Sahaře mrzne – to odpovídá spíš subtropům. Též pichlavé polokeře – ochrana před pasoucími se zvířaty. Průměrná cirkulace nad Afrikou v zimě, na jaře a v létě Pro východní Afriku s výjimkou oblasti jižně od 20° j.š. jsou určující monzuny nad Asií, do jejichž okrajové zóny východní Afrika patří. To není příliš známo. Všimněte si propadu Intertropické zóny konvergence hluboko k jihu na jihovýchodě v zimě. Jelikož vzduch přichází z Asijské tlakové výše nad Tibetem a přes moře jde krátký úsek, je relativně i v Africe chladný, ale především suchý. Takže i srážky v rovníkové oblasti jsou slabé. Jeden z důvodů, proč jsou na rovníku v okolí Kilimandžára savany. A naopak – v létě tlaková níže nad Tibetem „vytahuje“ vzduch z vnitra Afriky (to obrázek neukazuje zcela správně), proto se stáčí i pasátové větry vanoucí k Somálskému poloostrovu, takže se nedostávají k pevnině, nebo jen okrajově. Vzduch vysávaný z vnitra Afriky je relativně suchý, zbytek vlhkosti vypadne na návětrném jz. svahu Etiopské vysočiny. V zimě tak nad východní Afrikou opět neprší. Jinak by bylo nepochopitelné, jak je možné, že v Mogadišu u rovníku je roční úhrn srážek jen 426 mm. V létě je ITCZ vytažena daleko k severu, ale nad rozsáhlým kontinentem z ní vypadává málo srážek. Srážky v Mogadišu Větrné proudění a srážky v ročních obdo- bích (angl. zkratky) Všimněte si návětrné strany Madaga- skaru – zde analogie rovníkov. deštných lesů. Červený bod – Dar es Salaam Srážky • Guinej. záliv > 3000 mm. Poušť Namib min. ˂ 5 mm • Jihozápadní úpatí Kamerunské h.: 10 469 mm – jedna z nejvyšších hodnot na světě. • Konžská pánev – jaké úhrny? • Ø pokles srážek od rovníku s výjimkou nejzazšího severu a jihu • Sahara 5 – 150 mm, φléto =25 %, φmin =5 % φzima =50 % • Kalahari 150 – 300 mm • Namib < 25 mm, φléto = 80 – 90 % - rosa, proto roste Welwitschia – co to je? • Subtropické okraje – úhrny: jih x sever, kdy S padají • Režim – Guinejský záliv x stříd. vlh. tropy x stále vlhké subtropy x střídavě vlhké subtropy: kde ty oblasti jsou • Na horách sněhové srážky, nejvíce Atlas, Kapsko Srážkové úhrny Klimatické oblasti Afriky dle Köppena Klimatická pásma a oblasti Třeba znát! • 1+2 Pásmo rovníkového (ekvatoriálního) podnebí • 3+4+5 Pásmo rovníkových monzunů s. polokoule, návětrné již. svahy • 6+7 Pásmo rovníkových monzunů j. polokoule – návětrné sev. svahy • 8+9 Tropické (pasátové) pásmo s. polokoule, reálně pouště, návětr. sev. svahy. Na Kanár. a Kavperd. ostr. skutečné mírně vlhké pasáty. • 10+11+12 Tropické (pasátové) pásmo již. polok. Návětrné vých. svahy. Západ extrémně suchý. • 13 Subtropické pásmo s. polokoule. Návětrné sz. svahy • 14 Subtropické pásmo j. polokoule. Návětrné jz. svahy Hydrografie • Neogén – vlhčí, přesto mimo ekvatoriál. oblast byla četná obrovská bezodtoká jezera v tektonických prohybech • Tektonický zdvih posl. 10 mil. let – nevyrovnané spád. křivky řek. V rámci světa unikát – četné katarakty a peřeje na dolních tocích – velký energetický potenciál. Bránily objevování Evropany. • Pleistocén – velká jezera. Říční pirátství v pánvích. Zvláštní, že se týká veletoků (Kongo, Zambezi, Oranje). • Úmoří (vč. periodických toků): • Atlantský oc. (bez Středozem. moře) - 36 % • Indický oc. - 18 % • Středozem. moře - 15 % • Bezodtoké obl. - 31 % Povodí hlavních řek, jezer a pánví v Africe Povodí Nilu • Délka Nilu 6695 km • Povodí 2 881 000 km² (Fran.: 3 254 555) km² - proč... • Hl. pramen: Kagera (v Burundi) na vnějším okraji východoafr. riftu. • Viktorino jez. (Ukerewe) • Viktorin Nil • Jez. Kyoga • Peřeje a vodop.- Murchinson F. • Albertovo jez. • Súdán: název Bahr al-Djabal (Horský Nil) • Pod B. al-Chazal název Bahr al Abjad (Bílý Nil) • Chartúm: přítok Bahr al-Azrak (to je …?) • Atbara – Atbara • Mediterán – delta 270 x 170 km, 24 000 km² Peřeje stř. a dol. Nilu Sudd Podstatné: Nil protéká přes 3000 km pouštěmi Hydrologický režim Nilu •Starý Egypt – působilo jako zázrak: Na vrcholu léta, když vše už dávno uschlo, začal stoupat v 6, vrchol zač. 10, pak pozvol. pokles. •Rozdíl hladin 6 – 7 m. Podíl zdrojnic na průtoku Nilu v m. Atbaře: •Léto (obd. dešťů): Bílý Nil 10 % (833 m³/s) • Modrý Nil 68 % (5663 m³/s) • Atbara 22 % (1833 m³/s) Σ = 8330 m³/s •Zima (obd. sucha): Bílý Nil 83 % (552 m³/s) • Modrý Nil 17% (113 m³/s) • Atbara - vysychá (-ala). Proč? – dnes přehr. •Max. prům. roč. Q na Nilu je pod Atbarou (bylo 3600 m³/s). •Asuán – před výst. přehr.: min. 552 m³/s (poč. května), max. 8212 m³/s (poč. září). Ø Q byl: 2830 m³/s. •Káhira – před výst. Asuánu bylo 1600 m³/s <= výpar, závlahy. •Dnes extrémní plochy závlah - do Středozem. moře dnes Nil většinu roku nedotéká – destrukce delty! Pramen Nilu: Ruwubu - nejvydatnější zdrojnice Kagery, a tedy i Nilu. V Burundi, 2150 m n.m. Ovšem dle expedice z r. 2006 je delší druhá zdrojnice - Akagera přitékající ze Rwandy, ještě prý o 100 km delší. Pramen v deštných lesích. Všechny prameny ve vrchovině ve výškách 2100 – 2500 m. Pramenná oblast hlavní zdrojnice – Kagery - v Burundi zasahuje až na 4° j.š.! Projdeme tok Bílého i Modrého Nilu Ca 60 000 km² Vznik řeky Kagera soutokem dvou hlavních zdrojnic – Ruwubu z Burundi a Akagery ze Rwandy (vpravo nahoře). Řada zdrojnic, nejasné, která hlavní. Hned pod soutokem tvoří Rusumo Falls, 15 m vysoké. Mokřady Kagery Kagera Ústí do ……… Je dlouhá ca 800 km, údaj. na dolním toku splavná. Reálně široká jen 55 m. Eroze půdy - plaveniny 1 km Leží ve výšce ……. Je hluboké …. Nejrozsáhlejší přehradní nádrž na světě. Proč? Problémy: znečištění, zavlečen nilský okoun - likvidace autochtonních ryb Uganda Výtok z jezera Ukerewe Přehrada na výtoku Bílého Nilu zvyšuje hladinu Viktorina jezera o 2 m – tedy Viktorino jezero je plošně největší přehrada na světě Jez. Kyoga Jezero Kyoga – bariéra na výtoku, úsečka 1 km Viktorin Nil klesá pod jezerem Kyoga z 1031 m na 624 m, tedy o 407 m na 80 km toku. Nejvyšší vodopády jsou na začátku (Karuma Falls) a na konci peřejnatého úseku nad Albertovým jezerem (Murchinson Falls). Zde na obrázku střední část peřejnatého úseku. Karuma Falls Bílý (Viktorin) Nil – Murchinson Falls – nejvyšší na Viktorině Nilu (43 m) Jižní vodopád. Převýšení 43 m, prům. Q = 300 m³/s Ústí do a výtok z…………… jezera Rift u ……………jezera Okrajový zlom Uganda Súdán Začátek průlomu do Súdánu – opět nesplavný peřejnatý úsek v úzkém korytě Uganda Súdán Nil teče zleva do zprava, pohled k J Bahr al-Djabal neboli v této části zvaný Horský Nil při výtoku z hor do nížin Súdánu. Zde teprve podle místních začíná Bílý Nil – Bahr al- Abjad. JubaJižní Súdán. Zde Nil ještě nemá charakter veletoku. Pohled proti vodě k jihu. 1 km Rozsáhlé mokřady Sudd, v Súdánu, pohled k S. Velký výpar. Bílý Nil na cestě k Chártúmu. Nemeandruje. 1 km Kolísání hladiny – i u Bílého Nilu, v Chártúmu. Vyšší vodní stav v horní polovině obrázku. Pohled k J proti vodě. Modrý Nil • Zde má být obrázek jezera ………. v Etiopské vysočině, z něhož vytéká Bahr al-Azrak. • Najděte si jej prosím na Google Earth a na Internetu zjistěte údaje Vodopády pod jezerem, za vysokého stavu vody, období dešťů. Kdy že to nastává? Za nízkého stavu vody Průtok Modrého Nilu Etiopskou vysočinou Bílá úsečka je 1,1 km Za nižšího stavu vody Údolí v lávových příkrovech, nízký stav vody Za vyššího stavu vody, leč ne maximálního. Proč Modrý Nil? Modrý Nil - západ- na březích zřejmý rozkyv hladiny Modrý Nil v místě výstavby přehrady, záp. Etiopie – velké spory o vodu se Súdánem a Egyptem Ar Rosairis Přehrada na Bahr al-Azrak V jakém státě ?? Niva Modrého Nilu za začínající povodně v nížině 1 km Soutok Bílého a Modrého Nilu v Chártúmu. Bílý Nil přitéká z jihu, zezdola. Modrý Nil zprava, evidentně nesl více náplavů, utiskuje Bílý Nil. Soutok v ……………… (sever je dole) Nil 1 km Soutok poslední 3600 m³/s Pohled k J Severní Súdán – co to je? Bílá úsečka dole je 1 km Rozsáhlé plantáže plodin pro Evropu Katarakt na Nilu – výchozy podložních žul 4. Katarakt – ……………. Dnes již přehrada hotova Krajina pouštního Nilu s přehradou Meroe Dam. Zaplavila 4. katarakt 3. katarakt u města Tumbus v Súdánu se jako jeden z posledních zachoval. Zde za nízkého stavu vody v únoru. 1 km Tentýž katarakt za velké vody v srpnu. Než byly postaveny přehrady na Nilu, Modrém Nilu a Atbaře, byly povodně větší, stále však nesou barevné plaveniny. 1 km Hráz „Násirova moře“ – je vysoká ….. 111 m, instalovaný výkon 2100 MW. Jakou má nádrž plochu? Nádrž způsobila podstatným omezením povodní rozvrat ekosystému řeky a tisíciletých způsobů využití nivy. Navíc vyvolala extrémním výparem ohromné ztráty vody, která pak chybí jinde. Pobřeží „Násirova moře“ je extrémně členité – zatopená vádí 5 km Napájení nových jezer v poušti z Asuán. přehrady. Extrémní výpar, extrémní ztráty vody Nil pod Asuánem – z veletoku se stala středně velká řeka. Chybí přínos úrodného bahna, musí se hnojit, stavět kanály a zavlažovat, což vede k zasolení půd. Povodně už sůl neodplavují. Je zde Nil již souvisle splavný?? 1 km Nově zavlažované plochy mimo nivu. A to je ten problém … Delta Nilu, od Káhiry k moři přes 170 km, široká 270 km. Vpravo Suezský průplav. Před stavbou Asuán. přehrady rostla průměrně o 4 m ročně. Dnes Nil k moři nenese téměř žádné sedimenty, takže delta degraduje mořskými proudy a vlnami. V okolí sytě zelené delty patrné velké plochy zavlažované pouště. 50 km Káhira Počátek větvení Nilu pod Káhirou. Četné kanály a průplavy Východní okraj Káhiry se zavlažovanými plochami kolem letiště. Dnes už některé závlahy v poušti zanikly Nilská delta, extrémně intenzivní využití plochy Intenzivně osídlená krajina bez stromů – jen malé sady Co se to zde v korytě děje ….. No, vody v něm už teče málo, tak se zaváží, aby se využila plocha pro zemědělství Nově kultivované části delty u moře Intenzivní moderní plantáže rameno Masabb Dumyat Je zřejmé, že voda v něm už téměř neproudí Rameno Masabb Rashíd Že zde Nil také neteče, je zřejmé Řeka Niger Povodí Nigeru. Obdélník označuje vnitrozemskou deltu Z této oblasti do Nigeru v holocénu nic nepřitéká Srážkové úhrny v povodí Nigeru a změny srážek v posledních desetiletích. Kupodivu v Sahelu srážek mírně přibylo. Řeka Niger • D = 4184 km, P = 2 262 000 km2. • Pramení 240 km od pobřeží v …….. • Původně 2 rozdíl. řeky – horní ½ do odtékala k S do sníženiny El Džouf na hranici Mauretánie a Mali. • Dolní úsek v pleistocénu (pluviály) – zpětná eroze, říční pirátství, načepovala horní polovinu toku • Horní tok – ukloněné plošiny, mělké úd. Niger na rozdíl od ostatních veletoků nemá hluboká údolí a vodopády. • Mezi městy Ké-Macina a Timbuktu – vnitrozem. delta – pův. delta do bezodtok. jezera. P = 64 000 km² • Četné katarakty na Nigeru v dolním Mali, Nigeru, horní Nigérii. • Teprve v Nigérii se stává veletokem • Dolní tok: š = 3 km, hl. až 20 m. • Největší delta z afr. řek, začíná 180 km před ústím, š = 320 km • Plocha 29 000 km². Četná ramena, největší - Nun, pro plavbu však Forcados. Průtoky _1 - složité utváření + rozporuplné údaje • Na vtoku do vnitrozemské delty u Ségou + Bani: Ø Q = 1 803 m³/s. Při výtoku ca 900 m³/s. • Od vtoku do delty 1600 km toku jen ztráty. Přítoky až pod Niamey. • Na hranici Beninu Ø Q do r. 1980 = 792 m³/s, po rozvoji odběrů, r. 1980 Ø Q : 428 m³/s. • Benue – hlavní přítok - na soutoku stejně vodná jako Niger. • Ø Q ústí údajně = 12 000, Wikipedie: 8 630 m³/s ? • Keller R. et al. (starší úd.): Ø Q = 7 000 m³/s • Encykl. Brittanica: do r. 1980: Ø Q = 5 613 m³/s přehrady, závlahy: po r. 1980: Ø Q = 4 661 m³/s Režim průtoků na Nigeru (dle materiálu Dr. Koláře) 1 Průtoky a jejich režim_2 • Horní tok – extrémní rozkolísání: • Povodeň krátká, jen 3,5 měs., max: 9: 6 200 m³/s, obd. nízkých stavů 6 měsíců, min: 4: 75 m³/s • Na výtoku z vnitrozem. delty posun + výraz. zploštění + výrazný úbytek: max 10-1, 12: 2000 m³/s, min: 5-7, 6: 52 m³/s. • Benue: max: 5-10 • Dolní tok: povodeň dlouhá (sčítání vln): 3-11, Max: 4 (doběh povodně shora = západní povodeň), podružné max. 8-9 (dotok srážek v Nigérii = východ. povodeň). • Min. – velmi výrazné: 1 • Min: 1 000 m³/s, max. 32 000 m³/s. Diferen. hladin 8 m. Guinea Pramenná oblast řeky Niger Řeka Tinkisso – levostr. přítok. Co se to děje s nivou a proč? Vnitrozemská delta Nigeru, široká 130 km, dlouhá 530 km 64 000 km². Ztráta ca 50-60 % vody = 31 km³ vody ročně Ve vnitrozemské deltě Výtok z delty Součet průtoků přítoků do vnitrozemské delty – Nigeru + Bani Ø roční průtok 1803 m³/s m3/s Průtok Nigeru při opouštění vnitrozemské delty – Nigeru + Bani Ø roční průtok pod 1000 m³/s m3/s Pod deltou další velké ztráty vody - průlom přes pískové duny k Timbuktu. Ještě v první polovině pleistocénu asi odtékala řeka směrem k S Timbuktu Tudy odtékal horní Niger k severu 10 km Timbuktu U Timbuktu se řeka rozvětvená do mnoha ramen mění v tok víceméně v jednom korytě 10 km Zatopené mezidunové deprese – ztráty vody Místo obratu řeky Niger k JV ve vých. Mali. Za vyššího vodního stavu v srpnu. 1 km Katarakty začínají asi 100 km před opuštěním Mali – stále působí zpětná eroze. Výše proti toku je Niger špatně splavný kvůli písčitým lavicím, zde už nesplavný zcela 1 km 1 km Niger v Nigeru. Poušť hned navazuje na úzkou nivu. Ta využita málo U Kandaji v Nigeru pod hranicí Mali se v místě kataraktu staví přehrada Krajina kolem řeky v Nigeru nad Niamey Niger v Nigeru pod Niamey Průlom přes krystalické horniny v nejjiž. cípu státu Niger Krajina průlomu Niger na hranici Nigeru a Beninu u města Gaya. Vysoký vodní stav, zaplavena 5 km široká niva. U Beninu je Niger řeka stř. velikosti s Ø ročním průtokem do r. 1980 792 m³/s, po r. 1980 428 m³/s. Bílá úsečka je 1 km. Nigérie: Sokoto první významný levostranný přítok ústí do Nigeru širokou deltou. Úsečka = 10 km Povodeň na Nigeru na západě Nigérie. Šířka zaplavené nivy je zde 3,5 km. Varující je zelená barva řeky. Zřejmě nadbytek splavených živin z hnojiv způsobil rozvoj fytoplanktonu a řas Zátopa přehrady Kainji nad městem New Bussa má délku 140 km 100 km Detail nádrže poblíž hráze Novější nádrž nad městem Juba (Jebba). Krajina kolem hráze Mokřady v oblasti soutoku s přítokem Nigeru – řekou Kaduna 10 km Zleva do kalného Nigeru ústí největší přítok, řeka …… Na soutoku má stejný Ø Q jako Niger Delta Nigeru Společná delta Nigeru a s ním paralelních řek je široká 320 km a od města Onitscha k moři je to 220 km. Obvod delty vyznačen fialově Větvení hlavních ramen Nigeru při ústí do ………. zálivu. Úsečka je 1 km. Mangrovové lesy Vpád kalné vody do moře Řeka Kongo Řeka Kongo •Délka 4700 km – po Nilu …… P = 3 882 000 km² - nejv. v Afr. Zvláště v horní části toku má mnoho regionálních názvů – mnoho států. •Pramení kde ……….. První název Kalungu, po té Chambezi •Z mokřadů Bangweulu vytéká pod názvem Luapula. •Pod jezerem Mweru u města Pweto Luvua. •Přítok: řeka Lualaba – někdy nepochopitelně brána jako hlavní zdrojnice, pravá řeka Kongo. •přítok Lukuga – z jez. Tanganyika •Vodopády Port-d-Anfer •Stanleyho vodopády •Stř. tok – řečiště 4-5 km – ramena, ostrovy •Pod Kinshasou – 350 km k moři kvartérní průlom přes Hornoguinejskou vysočinu, 32 peřejí – Livingstonovy vodopády •Estuárovité ústí, š =17 km, hl. 400 m, bez delty •Podmořský kaňon od ústí zasahuje 200 km, do hloubky 2000 m. •Nažloutlé vody z řeky – patrné 75 km do moře Řeka Kongo - průtoky a jejich režim • Povodí větš. v rovník. klimatu - ±stále srážky, většina povodí leží na jih od rovníku – srážky v létě (tj. hl. v lednu, únoru) => průtoky • Při ústí Ø roční průtok: 41 800 m³/s • Minim. Ø měsíční průtok – srpen: 31 086 m³/s – na severu povodí prší (tato část ale malá), v centrál části červen až srpen téměř neprší a na jihu ještě neprší (neprší tam květen až září). • Max. Ø měsíční průtok – prosinec: 56 081 m³/s – neprší na severu (tato část ale malá), dotékají srážky z rozsáhlého povodí na jihu, kde od října (listopadu) období deštů a ve stř. části povodí prší s maximem v listopadu. • Podružné maximum – květen: 39 149 m³/s – dotékají srážky ze začátku obd. deštů (od poč. dubna) ze severní části povodí, v centru pánve ještě prší a ještě dotékají vody z konce období dešťů na jihu. • Kinshasa - abs. minimum: 22 531 m³/s • - abs. maximum: 80 832 m³/s • =►řeka s jedním z nejvyrovnanějších Q na světě Měsíční průtoky na řece Kongo Kalungu – Chambezi – …………. Pramenná oblast – v Zambii Jezero a mokřady Bangweulu V Konžské pánvi Řeka má skutečně hnědofialovou barvu – vyluhované organické kyseliny Jezero Busíra na dně Konžské pánve je nepatrným zbytkem obrovského předčtvrtohorního jezera v Konžské pánvi. I tak má délku ca 160 km, s mokřady v ústí řek 210 km, a šířku 15 km. Konec volného větvení u Kinshasy Pod Kinshasou Livingstoneovy vodopády, reálně peřeje, u elektráren Inga https://www.shutterstock.com/video/clip-5411399-right-left-close-panning- shot-congo-river Fotografií z Livingstoneových peřejí je málo. Dobře to vystihuje ale toto video: Převýšení 155 m inst. výkon 39 000 MW Projekt největší hydroelektrárny na světě - firmy z JAR z r. 2005. 2x větší výkon než 3 soutěsky v Číně. Nerealizováno. Dolnoguinejská vysočina okolo řeky Úsek pod peřejemi Před ústím jen malá vnitřní delta Mangrovové porosty u ústí. Následuje 200 km dlouhý podmořský kaňon až do hl. 2 km Zambezi Zambezi - povodí Zambezi • D = 2750 km, P =1 390 000 km² • Pramení: Lunga, cca 1500 m n.m. • Nejdříve teče 1200 km po plošinách. Ještě před 2 mil. lety tekla k JV do Limpopa. • Pak zdvih okrajů, vzniklo jezero, načepováno od V přítokem dnešní Shire (byly 300 m vysoké vodopády u Lake Kariba!). • Pod Viktor. vodop. (v = ?) se řečiště se zuž. na 40 - 60 m – plavba rafty 240 km. Pak L. Kariba (1959, d = 226 km). • Cahora Bassa (1974, zatop. kaňon s peřejemi). Pod přehr. řeka údajně splavná, ale reálně nikoliv pro nákladní říční lodě a při malé vodě je nesplavná. • Delta Zambezi - rozsáhlá (12 000 km²), ale poloviční než u Nilu či Nigeru. Čtyři velká ramena (Chinde – „splavné“, Muselo, Kvama a Inamisengu) a řada menších. Průtoky a jejich režim • Horní tok - vysoké vodní stavy 11 – 4. • Viktoriny vdp.: Ø Q = 1 044 m³/s. • Max. 3 + 4: 9 100 m³/s. • Min. 10 + 11: cca 500 m³/s. • Cahora Bassa – pův. Ø Q = 2 442 m³/s. • Zač. delty - pův. Ø Q = 3 500 m³/s. • Dolní tok – min. v 9 (konec období sucha), býv. 500 m³/s, po stavbě přehrad 1000 m³/s. Podruž. max. v 11 (zač. obd. dešťů na vých. pobř., ale pak dobíhá nízký stav z hor. toku Zambezi). • Max.: duben – dotéká voda zadržená v mokřadech přítoků na východě. Bývalo ca 6000 m³/s, dnes 3900 m³/s. =► dopad na růst a ekosyst. delty ! Pramen – v Zambii, v pohoří Lunga Přes 10 km široká niva Zambezi ve státě …… A ještě širší ….. Konec splavnosti, začátek peřejí – zásah zpětné eroze Ngonye Falls 10 – 15 m, přes čedič. tabuli U hranic 4 států. Kterých …… Katarakt 10 km nad Viktoriinými vodopády za malé vody (září) 0,5 km Tentýž katarakt za vysoké vody (květen) 0,5 km Tady máme ten kataraktík ze země Pod vodopády protéká řeka po prasklinách kratonu ?Viktoriiny vodopády (Mosioatunya /mošiotuňa) Jakže jsou vysoké: 108 m Za malé vody… a za velké ……. 240 km dlouhý kaňon pod vodopády „Lake“ ………. 1959 10 km hráz Vysoká klenbová hráz Údolí Zambezi dále pod přehradou Pod velkým levostranným přítokem, řekou Luangwa v Mosambiku začínala zátopa přehrady …. Přehrada se intenzivně zanáší. 5 km Cahora Bassa. Bývalé průlomy s peřejemi, dnes zatopeno mohutnou nádrží 10 km Pod 250 km dlouhou zátopou přehrady pokračuje údolí s peřejemi Klenbová hráz Údolí Zambezi pod přehradou Cahora Bassa Hráz vysoká 171 m, instalovaný výkon 2100 MW, většina elektřiny jde až do Johanesburgu (1400 km)! Zambezi pod městem Tete Teoreticky by Zambezi mohla být splavná po výtoku z hor, od města Tete, což je k moři ca 420 km. Řeka je zde široká 400 – 1500 m. Brání tomu přečetné pískové lavice a ostrovy. A jelikož zde není ani průmysl, není proč co plavit. Domorodé čluny tu však fungují. Delta řeky Zambezi je menší než u dalších afrických veletoků. Dlouhá je ca 120 km a široká i s náplavy paralelních toků 220 km. Vlivem sedimentace v přehradách dnes přirůstá už jen málo. Některé hydrologické a jiné zvláštnosti v Africe Jezero Čad v r. 2021, původně mělo 26 000 km², dnes asi 1 200 km². Zřejmě zkušenost s Aralským jezerem nestačila. 20 km Ústí řeky ……… Typická struktura značné části jezera – zatopené písečné duny, voda v mezidunových depresích A když hladina v jezeře klesne, obnažují se břehy Vysychající jezero Čad – vystupují písečné duny, dříve zaplavené, v mělčích depresích se dnes místo lovu ryb pěstují plodiny či tráva pro dobytek. Voda tvoří sotva související tůně. Jezero na dně prolákliny ……….. se dnem cca 133 m pod hladinou moře Severní břeh jezera - detail Solná kůra Periodická jezera, solné kůry, prameny, řídká halofilní vegetace Saharská oáza, nejčastěji se tam pěstují …………. Všimněte si téměř zaváté keřové vegetace v okolí. Může jít o tamaryšky. Alžír, In Salah: zasypávání sadů pískem i přes zábrany a závlahy – velký problém pouštních oblastí Laguny čerpané vody a znečištěná půda ropnými produkty v těžní lokalitě v Lybijské poušti Údolíčka s periodickými toky (vádí), jejichž nivy jsou využívány pro pole na pobřeží Středozemního moře v Egyptě. Kdy že to tam prší ……. U Rudého moře na dně vádí rostou tamaryšky, ojediněle i akácie. Voda zde teče v průměru jednou na rok, ale podzemní voda je stále nehluboko ve štěrcích, proto jsou zde i napajedla. Akácie na dně vádí u asi 5 km od Rudého moře. Všimněte si, jak je dole ohlodaná velbloudy. Ono se zde totiž stále pase a poušť se tak udržuje. Korálové útesy Rudého moře Tvoří při břehu lavici širokou několik set metrů a mocnou u mořské hrany i přes 30 m. Vyrůstají jako hřiby, dole jsou mezi jejich „nohami“ průchody, při povrchu se téměř dotýkají. Jsou v nich jeskyně, až do začátku léta plné relativně studené vody. Zachovalé jsou jen mimo starší vyhlášená turistická střediska. Při odlivu leží jejich povrch těsně pod hladinou (20 cm). Foto Josef Hubert, mapy.cz Mangrovové porosty jsou u Rudého moře vzácností v zátokách, kde ústí periodické toky přinášející bahno. V severní polovině Rudého moře roste jediný druh – kolíkovník (Avicennia). Je to jedna z běžných mangroví Indického oceánu. Kolíky jsou dýchací kořeny, v bahně s vodou chybí kyslík.