Základní kroky v evoluci rostlin a živočichů  rostliny a živočichové jsou složeni z odlišných typů buněk: tyto dvě říše divergovaly ze společného jednobuněčného eukaryotického předka  každá říše si musela vyvinout své mechanismy buněčné diferenciace a komunikace  počet genů je u těchto říší obdobný: homologní i jsou do jisté míry i regulační geny zodpovědné za vývojové mechanizmy  obecné buněčné funkce rostlin a živočichů jsou shodné: struktura jádra, mitózy, meiózy a základní transkripční a translační mašinérie  regulace prostorově-časové genové exprese jsou podobné, avšak homeotické geny kódující proteiny (se srovnatelnými vývojovými funkcemi) jsou odlišné  některé transkripční faktory mají vysokou AMK-sekvenční homologii (homeoboxy, MADS boxy), mají však jiné funkce  řada buněčných procesů včetně receptorů vnějších vlivů a mezibuněčných komunikací jsou zásadně odlišné ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ aneb LOGIKA VÝVOJE VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché haploidní fáze několikabuněčný gametofyt pouze gamety VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché haploidní fáze několikabuněčný gametofyt pouze gamety imprinting ovlivňuje vývin endospermu zásadně řídí embryogenezi VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché haploidní fáze několikabuněčný gametofyt pouze gamety imprinting ovlivňuje vývin endospermu zásadně řídí embryogenezi diferencované buňky totipotentní osud progresivní a ireverzibilní VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché haploidní fáze několikabuněčný gametofyt pouze gamety imprinting ovlivňuje vývin endospermu zásadně řídí embryogenezi diferencované buňky totipotentní osud progresivní a ireverzibilní tělní plán založen až při postembryonálním vytvořen již v embryu, vývinu meristému, vliv prostředí vývojový program determinován v v v v v VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché haploidní fáze několikabuněčný gametofyt pouze gamety imprinting ovlivňuje vývin endospermu zásadně řídí embryogenezi diferencované buňky totipotentní osud progresivní a ireverzibilní tělní plán založen až při postembryonálním vytvořen již v embryu, vývinu meristému, vliv prostředí vývojový program determinován tvorba tvarů podobné vývojové principy včetně specifikace osy, založení vývojových kompartmentů, homeotické geny zajišťují poziční identitu VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ zárodečná dráha zárodečné buňky vznikají segreguje od somatické ze somatických v pozdním vývoji v časné embryogenezi oplození dvojité ( zygota a endosperm ) jednoduché haploidní fáze několikabuněčný gametofyt pouze gamety imprinting ovlivňuje vývin endospermu zásadně řídí embryogenezi diferencované buňky totipotentní osud progresivní a ireverzibilní tělní plán založen až při postembryonálním vytvořen již v embryu, vývinu meristému, vliv prostředí vývojový program determinován tvorba tvarů podobné vývojové principy včetně specifikace osy, založení vývojových kompartmentů, homeotické geny zajišťují poziční identitu morfogeneze buněčný pohyb či lokomoce nejsou, relativní pohyb buněk (gastrulace) závisí na rovině a rychlosti dělení buněčná migrace (zárodečné buňky) VÝVOJOVÉ PROCESY U ROSTLIN (1) rigidní buněčná stěna (celulóza) brání migraci buněk i lokomočnímu pohybu (2) vývoj ovlivněn environmentálními faktory, vznikají fyziologické i genomové adaptace (3) formy těla vznikají na základě rozdílů v rychlostech buněčného dělení a buněčným dělením v odlišných rovinách (4) veškerý postembryonální růst (včetně tvorby orgánů) pochází z meristémů (kmenové buňky) (5) nemají pravou zárodečnou dráhu, tranzice vývoje vegetativního na generativní (6) výrazný regulativní vývoj, mezibuněčnými signály jsou mj. nízkomolekulární hormony (7) cytoplazmatické kanálky (plasmodesmata) spojují sousední buňky skrze stěny (8) jedním z mechanismů diferenciace je i asymetrické buněčné dělení (9) jakákoli buňka dává vznik novému jedinci – totipotence: únik z determinovaného stavu? (10) dvě nezávislé skupiny strukturně odlišných homeotických genů odpovídají za specifikaci květních částí (MADS-boxové) a stonku i listů (homeoboxové), kolinearita genů neplatí DIVERZITA ROSTLIN … jednobuněčná zelená eukaryota : Chlamydomonas a Volvox Chlamydomonas reinhardtii • eukaryotická, ale jde s ní manipulovat mikrobiologickými technikami • snadná kultivace – fotosyntetická či heterotrofní • mobilní, vykazuje rysy jednoduchého chování • lze pěstovat v synchronní či asynchronní kultuře • má rychlý mitotický cyklus, podrobuje se pohlavnímu rozmnožování • propracovaná genetika – jaderné, plastidové i mitochondriální genomy mají vhodné markery • všechny tři genomy mohou být transformovány • dostupné knihovny mutantů a klonů DNA • možné skladování v tekutém dusíku životní cyklus Chlamydomonas aktivace gamet uvolnění buněčných stěn aktivace kopulačních struktur vegetativní buňky zygota (2n) buněčná fúze meióza mt- mt+ asexuální reprodukce vegetativní buňky mt- mt+ beznitrátové médium gametogeneze mt- gamety mt+ gamety adheze bičíků fúze kopulačních struktur Evoluce mnohobuněčných organizmů Chlamydomonas Gonium Pandorina Eudorina Pleodorina Volvox  studium ontogeneze a fylogeneze mnohobuněčnosti a buněčné diferenciace  základní tělní plán: asi 2000 biflagelátních somatických buněk a 16 asexuálních reprodukčních buněk ( gonidia )  diferenciace je buněčně autonomní  centrálním rysem diferenciace je asymetrická mitóza ( cell size determines cell fate, large vs. small )  buněčná stěna Chlamydomonas se vyvinula ve strukturovanou extra-celulární glykoproteinovou matrix, která spojuje buňky do kolonie (spheroid)  bičíkaté somatické buňky ( specializované k pohybu, fototaxi a chemotaxi ) se podrobují programované smrti  neobvyklá kombinace rostlinných ( fotoautotrofie ) a živočišných ( pohyb a časná diferenciace zárodečné dráhy ) znaků  pozorování Antoni van Leeuwenhoeka (1700), kultivace in vitro a životní cyklus - Bill Darden (1966), identifikovány odlišné sexuální formy  asexuální životní cyklus řízen světlem, trvá 2 dny a vzniká 16 nových jedinců → izogenní linie  nepohlavní embryo tvořené na konci rýhování má už své vlastní somatické a zárodečné buňky  pohlavní reprodukce je iniciována teplem, které vyvolá syntézu glykopro-teinového feromonu v somatických buňkách: dormantní diploidní zygota  vrchol „volvocinní“ větve zelených řas, jednobuněčná bičíkatá Chlamydomonas, koloniální Eudorina a Pleodorina, buněčně diferencovaný Volvox Vlastnosti modelu váleče David L. Kirk St. Louis Antoni van Leewenhoek (1632-1723) asexuální životní cyklus váleče ( Volvox globator ) - asymetrická mitóza definuje zárodečnou dráhu - 16 gonidií a asi 2 000 bičíkovců, programovaná smrt velké buňky malé buňky gonidia somatické buňky somatické reprodukční funkce funkce regA lag vypnut vypnut asymetrická buněčná dělení zralé gonidium symetrická buněčná dělení 32-buněčné embryo Model řízení diferenciace zárodečné dráhy u Volvox geny gls způsobují asymetrické dělení vedoucí ke tvorbě velkých (geny lag zapnuty, regA vypnuty) a malých buněk (regA zapnuty, lag vypnuty) Acetabularia : jednobuněčný model regenerace a posttranskripční regulace Acetabularia acetabulum reprodukční čepička cysty klidová cysta klíčící cysta jádro konjugace zygota 2 dny 8 dnů 60 dnů jádro rhizoid verticilie čepička Řízení diferenciace na úrovni translace rozříznutí stonku RNáza aktinomycin Ddegradace inhibice mRNA transkripce odstranění RNázy (neodstranění aktinomycinu) regenerace regenerace z fragmentu pouze z s jádrem enukleované části Vliv stávající cytoplasmy a syntézy nových mRNA na morfologii regenerované čepičky Acetabularia mediterranea Acetabularia crenulata dekapitace transplantace rhizoidů s jádry „vegetativní hybridy“ chaluhy mnohobuněčné nižší rostliny : stěna vajíčko rhizoid receptákule (plodnice) konceptákule (s gametami) vzduchové měchýřky stélka budoucí stélka stěna vajíčko bazální buňka apikální buňka budoucí rhizoid rhizoid receptákule (plodnice) konceptákule (s gametami) vzduchové měchýřky Životní cyklus modelové mnohobuněčné řasy: Fucus vesicolus Fucus: model studia polarity zygoty světlo stélka rhizoidpolarizace zygoty A B odstranění bazální buňky vede k deleci rhizoidu zbytky bazální buňky umožňují vznik pseudorhizoidu gravitace játrovka Y n = 8A + X n = 8A + Y Marchantia polymorpha porostnice mnohotvará (dvoudomá) Mechy – zkrutek Physcomitrium patens Physcomitrium patens n = 27 chrs, C = 0,46 pg DNA haploidní „tělo“ cílená integrace genů zelený model 21. st. meiosa (homo) spóry prvoklíček gametofor s rhizoidy„jednodomý mech“ archegonia antheridiasamičí a samčí gamety splývají v zygotu diploidní fáze sporofyt životní cyklus jednodomého mechu Životní cyklus jednodomého mechu Physcomitrella patens Didier G. Schaefer U de Lausanne 2n n meiósa fúze Izolace mutací s fenotypovým projevem Ceratopteris richardii „C-fern“ kapradina rohatec n = 39 chrs, C = 10 pg model hormonální sex-determinace (feromon ceratopterin) homospóry gametofyt, prokel (autotrofní, jednodomý) antheridium, pelatky (samčí pohlavní orgán) archegonium, zárodečníky (samičí pohlavní orgán) obrvená spermie OPLOZENÍ oocyt kanál GAMETOFYT ( n ) SPOROFYT ( 2n ) zygota embryo starý gametofyt mladý sporofyt list výtrus- nice výtrus- nice MEIÓSA DIPLOIDNÍ SVĚTDIPLOIDNÍ SVĚT řasy houby mechy kapradiny kvetoucí rostliny HAPLOIDNÍ SVĚT nahosemenné rostliny … Pinus taeda, Picea abies C > 15 pg DNA ! krytosemenné rostliny dvojděložné Střídání generací u krytosemen- ných rostlin ZYGOTA embryo (uvnitř semene a plodu) rostlina (stonek, kořen, listy) květ samčí tyčinky samičí pestíky MEIOSA mega- mikro- sporogeneze haploidní spory spermie SPOROFYT ( 2n ) maternální integumenty DVOJÍ OPLOZENÍ SAMIČÍ GAMETOFYT SAMČÍ GAMETOFYT buňka vaječná ( zygota) centrální jádro ( endosperm) GAMETOFYT ( n ) Rostliny mají segmentované tělo: FYTOMERY kořenový meristem primární kořen boční PRÝT KOŘEN základní pletivo cévní svazky semena, plody uzlina internodium uzlina úžlabní pupen epidermis květ apikální meristem list Tabák …a další rostliny z čeledi Solanaceae pleiotropní účinky, tvořeny v jednom pletivu a transportovány do jiného nízká koncentrace, velké účinky - 6 g auxinu / 1 kg ananasu - jehla na 20 metrů krychlových sena Růstové faktory rostlin či fytohormony funkce jako stimulátor - pozitivní či negativní účinek stejné hormony mohou vyvolávat odlišné reakce – rozdíly v citlivosti Řízená organogeneze ve tkáňové kultuře tabáku explantát živný agar žádný růst kalus kořeny prýty auxin 0 vysoká vysoká nízká cytokinin 0 vysoká nízká vysoká Folke Skoog (1908-2001) Hlavní skupiny rostlinných hormonů Růstové regulátory rostlin s pleiotropními účinky: cytokininy – hormony dělení buněk a mladosti Ric Amasino (Wisconsin 1995) promotor SAG isopentenyl transferáza senescence cytokininy Apikální dominance řízená auxinem auxin tvořený v apikálu se šíří stonkem dolů, inhibujíce vývin úžlabních pupenů koncentrace auxinu klesá směrem dolů, kde axilární pupeny se uvolňují z inhibice a vytvářejí laterální prýty apikální meristém dekapitace inhibice vývin vývin ROSTLINNÉ BUŇKY JSOU TOTIPOTENTNÍ Reprodukce bez sexu - klonování vegetativní množení in vitro provázeno somaklonální variabilitou TOMATO + POTATO = POMATO rajče brambor brajče Agrobacterium Ti-plazmid bakterie rostlinná buňka T-DNA bakt. chr. crown-gall či hairy-roots rostl. chr. T-DNA Agrobacterium tumefaciens Agrobacterium cell Plant cell pTi T-DNA vir virG virG virA virE2 virB virB virB virD2 virD2T-DNA virE2 virE2 virD2 ssT-DNA P NPC ? Tinland et al., 1995 Pitzschke and Hirt, 2010 virD1 VIP Nicotiana benthamiana Petunia Lotus japonicus Antirrhinum majus Hledík – model květního vývoje Linaria Carl Linnaeus Jean-Baptiste Lamarck Charles Darwin Enrico Coen (1707–1778) (1744–1829) (1809–1882) (1999) Vznik a dědičnost rostlinných monster: (epi)mutace metylace? Linnaeus … pelorie u lnice, historicky první doložená mutace? (1744) Lamarck … dědičnost získaných znaků (Philosophie Zoologique 1801) Darwin … křížení normálních a pelorických forem v F2 127:37 (Variation of Animals and Plants under Domestication 1868) Coen … hypermetylace homologu genu cycloidea Meiotický přenos epigenetického stavu (fenotypu) aneb environmentální indukce dědičných změn - genotrofy u lnu (vliv podnebí a hnojení na větvení) bez hnojení bez hnojení F1, F2, … hnojení bez hnojení F1, F2, …wt F0 F0 LIN specific sequence „Ice Plant“ Mesembryanthemum crystallinum ( kosmatec krystalový, 2děložné, ř. Caryophyllales ) - studium abiotického stresu, odolnosti vůči soli, fotosyntézy - v různých fázích života a za odlišných vnějších okolností mění morfotyp i fyziologii - model flexibility - C = 0,39 pg DNA, n = 9 chrs semenáček, fotosyntéza C3, sukulentní kotyledony, nízká tolerance k NaCl, jádra 2C juvenilní, fotosyntéza C3, vyšší tolerance k NaCl, velké primární listy, jádra 2C-16C dospělá, přechod fotosyntézy z C3 na CAM, vysoká tolerance k NaCl, měchýřkové buňky, velké primární listy, jádra 2C-32C kvetoucí, fotosyntéza CAM, měchýřkové buňky, vysoká tolerance k NaCl, malé sekundární listy, jádra 2C-64C semena-plodící, fotosyntéza CAM, jen měchýřkové buňky, vysoká tolerance k NaCl, žádné listy, jádra 2C-256C epidermální měchýřkové buňky (epidermal bladder cells) jádra 256C dospělá rostlina po 2týdenním solném stresu, dosud velké primární listy John Cushman Nevada dospělá rostlina po 5týdenním solném stresu, tvoří úzké sekundární listy Craterostigma plantagineum (Scrophulariaceae, dvojděložné) - studium tolerance k desikaci (znovuvzkřížení)