4. LIST • postranní orgán prýtu, pravidelné zakládání po stranách vzrostného vrcholu • exogenní základ (výběžky z povrchového pletiva stonku, do kterých vstupují cévní svazky – listové stopy) • omezený růst (výjimky: např. Welwitschia s neomezeným růstem listů, které na bázi přirůstají a na konci odumírají) Funkce listu • fotosyntéza • výměna plynů, transpirace • sekundární funkce (zejména u přeměněných listů) – zásobní (listy sukulentů) – ochranná (trny) Není fylogenetická souvislost mezi listem a fyloidy na stélkách bezcévných rostlin – tyto části stélek řas nebo mechorostů jsou součástí gametofytu – haploidní fáze (fyloidy na diploidní stélce se tvoří jen u některých řas) Naproti tomu list cévnatých rostlin je součástí diploidní fáze – sporofytu C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\welwitschia_mirabilis_silva+basa.jpg http://www.biolib.cz/cz/image/id18227/ Welwitschia mirabilis [USEMAP] Fylogenetický vývoj listu • vývoj z telomů, probíhal souběžně s vývojem stonku (jako jeho boční výrůstky) • enační teorie: enace = vychlípeniny pokožky původně nediferencovaných telomů devonských rostlin (Zosterophyllophyta) => enafyl (též psilofyl, jednožilný drobný list; příklad: Psilotum) později došlo ke vstupu cévního svazku => postupná vaskularizace => mikrofyly • stegofyly (jednožilné listy dnešních plavuní a vranečků, někdy též označované jako psilofyly) vznikly asi zmnožením a zkrácením bočních sterilních telomů • mikrofyly (přesličky, nahosemenné) – jednoduchá stavba, 1 nevětvená střední žilka mikrofyly těchto skupin jsou možná odvozený typ vzniklý redukcí a nahuštěním makrofylů • vývoj listů procesy planace, kladodifikace, syntelomizace, dorziventralizace • pteridofyl (kapradiny) – jeho základem již byla soustava telomů a mezomů • makrofyly (= megafyly; většina semenných rostlin) – složitější stavba, větvení žilnatiny, různé formy a přeměny C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_035_premeny_telomu.JPG Slavíková 1984: Morfologie rostlin [USEMAP] Černohorský 1964 Základy rostlinné morfologie Postavení listů na stonku • nepravidelné, husté (stegofyly plavuní) • střídavé (převážně u původnějších skupin rostlin – pryskyřníkovité, růžovité) – disperzní uspořádání listů: inzerce (místa, kde listy vyrůstají na stonku) jsou uspořádány ve vzestupné šroubovici – genetická spirále) cyklus = 1 okruh (otočka genet. spirály kolem osy stonku o 360°) ortostich = svislice spojující inzerce listů nad sebou mediána = rovina proložená podélnou osou lodyhy a ortostichem C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\fagus_sylvatica_atropunicea_1-2.jpg http://www.sharkan.net/index.php?text=100 -buk-lesni-buk-lesny-fagus-sylvatica-quot-atropunicea-quot divergence = úhel sevřený mediánami po sobě jdoucích listů uváděný ve stupních nebo zlomkem (vždy stálý pro daný druh) – nejčastější úhly: 1/2 (= 180°, buk, lípa), 1/3 (= 120°, olše, líska), 2/5 (= 144°, vrba, dub, jabloň) nebo 8/21 (šupiny šištic jehličnanů) Buk lesní – Fagus sylvatica (1/2) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_083_listy_2-5.JPG C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Clivia_dvourade_listy.jpg http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/Clivia1.jpg Clivia sp. – dvouřadé uspořádání listů (častější u jednoděložných, ale i jilmovitých nebo bobovitých): následující list stojí na opačné straně stonku než předchozí [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\parastich_lobivia_famatimensis_bonnieae.jpg – zkrácením internodií dojde ke stlačení spirály => přestává být zřetelná a zdánlivě vzniká vyšší počet ortostich => druhotné šroubovice – označ. jako parastichy (úbory hvězdnicovitých, kaktusy, šišky jehličnanů) Lobivia famativensis C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\mentha_arvensis_vstricne_krizmostojne.jpg • vstřícné listy vznikají v případě pravidel-ného zkrácení každého druhého internodia => zdánlivě vyrůstají po 2 z každého nodu následující pár vstřícných listů je postaven vždy kolmo na předchozí – křižmostojné • pravé přeslenité listy mají přesličky – růst více listů vedle sebe z jednoho nodu – zdánlivě přeslenité uspořádání listů vzniká pravidelným zkrácením 2 nebo více internodií, po němž následuje vždy 1 delší (vrbina obecná, kokořík přeslenitý, vraní oko) Všechny typy postavení listů mají shodný cíl – aby dospělé listy co nejlépe „vykryly prostor“ a co nejméně stínily ty pod sebou Máta rolní Mentha arvensis http://www.jvsystem.net/app19/Species.aspx?pk=10051&lng_user=1 C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\equisetum_palustre_preslenite_stenofyly.jpg Přeslička bahenní Equisetum palustre http://botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/files_equisetophyta/equisetumpalustrepochvadethajanskyrybn ik14102002.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\paris_quadrifolia_preslen_listu.jpg Vraní oko čtyřlisté Paris quadrifolia http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=265 [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_098_prisedani_listu.JPG Připojení listů na stonek C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_036_stavba_listu.JPG Slavíková 1984 Morfologie rostlin Části listu – báze listu (může přecházet v pochvu nebo být opatřena palisty) – řapík – čepel Pochva – rozšířená dolní část listu, objímající stonek (zejm. jednoděložných) • ochrana úžlabních pupenů a interkalárních meristémů (dělivých pletiv) • často přítomna ouška (ječmen), jazýček (lipnice) nebo antiligula (ostřice) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_038_listova_pochva.JPG C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\apera_spica-venti_pochva+jazycek.jpg Chundelka metlice Apera spica-venti http://www.jvsystem.net /app19/Species.aspx?pk=1006&lng_user=1 C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\carex_frankii_sheath+antiligula.jpg Carex frankii antiligula – –— jazýček [USEMAP] [USEMAP] • šupinovité, blanité (nezelené) nebo asimilující (zelené) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\salix_aurita.jpg http://popgen.unimaas.nl /~jlindsey/commanster/Plants/Trees/Trees/Salix.aurita.html Palisty – párovité výrůstky v místě přisedání listu na stonek, v ontogenezi se vyvíjejí z listové báze Vrba ušatá – Salix aurita C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\lathyrus_aphaca_palisty.jpg • mohou být prchavé (opadají před vývojem čepele; např. u bukovitých jako šupiny pupenů), opadavé (třešeň), vytrvalé (vrba ušatá, bobovité) nebo i převzít funkci listů (hrachor bezlistý) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\galium_album_preslen.jpg • palisty vmezeřené tvoří spolu s listy zdánlivý přeslen (mořenovité; pravé listy jsou jen ty, v jejichž paždí je větev) Svízel bílý – Galium album C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\botka_persicaria_lapathifolia.jpg • botka je blanitý válcovitý útvar nad nodem, vzniklý srůstem palistů (typický pro rdesnovité) • přeměnou palistů vznikly palistové trny (akát) http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?339 Rdesno blešník – Persicaria lapathifolia C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\robinia_pseudacacia_trny.jpg Trnovník akát Robinia pseudacacia http:// botanika.bf.jcu.cz/morfologie/GaliumAlbPreslen.jpg http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/RobiniaTrnyDet .jpg [USEMAP] Řapík – stopkovitá část listu, chybí u bezřapíkatých listů • různé typy podle průřezu – oblý, hranatý, žlábkovitý, křídlovitý • nafouklý, obsahující aerenchym (kotvice, vodní hyacint) • rozšířená báze řapíku může chránit úžlabní pupen (platan) • fylodium – listovitě rozšířený řapík, čepel často chybí (Acacia, Mimosa, hrachor trávolistý) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\trapa_natans_rapik.jpg Kotvice plovoucí Trapa natans http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=152 C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\lathyrus_nissolia_fylodia.jpg Hrachor trávolistý Lathyrus nissolia Čepel – dorziventrálně uspořádaná vrcholová část listu, obvykle hypostomatická (průduchy ponejvíce na spodní straně; opačně je tomu u vodních rostlin) • listy bifaciální – 2 různé strany, svrchní a spodní, ekvifaciální = monofaciální – obě strany stejné, např. případ jehlic, ztlustlých C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\empetrum_list.jpg http://botanika.bf.jcu.cz /morfologie/EmpetrumList.jpg (rozchodník) nebo ponořených listů (vodní mor, rdest), unifaciální –dominantně vyvi-nutá jedna strana (kostřava, šicha) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\elodea_canadensis.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elodea_canadensis.jpeg Šicha – Empetrum sp. Vodní mor kanadský Elodea canadensis C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_112_list_kostravy.JPG [USEMAP] [USEMAP] • listy symetrické, asymetrické (Begonia) nebo s asymetrickou bází čepele (jilm) • žilnatina listu – otevřená = vidličnatá (bez anastomóz, jinan) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\begonia_listy.jpg http://www.robsviolet.com/begonias.htm Begonia spp. C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\jilm_vaz.bmp Jilm vaz – Ulmus laevis http://pdf.uhk.cz/kbi/HERBAR/jilm%20vaz.htm C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_045_zilnatina_listu.jpg Slavíková 1984: Morfologie rostlin C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\ginkgo_leaf.gif Ginkgo biloba http:// www.saltspring.com/oldisland/catalogue/Stamp%20pages/476%20Gingko.htm – uzavřená => (žilky propojeny anastomózami, Kromě vícežilných listů (u většiny rostlin) jsou listy jednožilné (jehlič-nany), skrytožilné (tučnolisté) a bezžilné (vodní rostl., Lemnaceae) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\wolffia_arrhiza_tafel_043.jpg http://caliban.mpiz-koeln.mpg.de/~stueber/thome/band1/tafel_043.html C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Crassula_Portulacea_rubra.jpg http:// www.glasshouseworks.com/succ-bc.html Crassula portulacea zpravidla lze rozlišit hlavní a postranní žilky; typy 3–5 se sítí anastomóz ozn. jako ž. síťnatá) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_pril19_listove_zilky.JPG [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_obrys_cepele.JPG • tvar čepele (obrys) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-2.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_text-1.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_text-2.jpg Černohorský 1964: Základy rostlinné morfologie (na 3 snímcích) • prostorový vzhled čepele – plochá, vlnitá, řasnatá (habr), kadeřavá (Rumex crispus), svraskalá (Rosa rugosa) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\rosa_rugosa.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\habr_obecny_list.jpg http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?129: Habr obecný Carpinus betulus Růže svraskalá Rosa rugosa http://botanika.bf.jcu.cz /morfologie/RosaRugListRostl.jpg: [USEMAP] • okraj čepele C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_okraj_cepele.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-1.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-2.jpg • vrchol čepele C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_096_vrchol_cepele.JPG C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_text-2.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_096_text-1.jpg • konzistence čepele (dle povahy pletiva) – lupenitá (běžné byliny), blanitá (vodní mor), suchomázdřitá („mrtvá blána“, listeny kosatců), průsvitná (rdest žlutavý), přehrádkovaná (některé sítiny), kožovitá (břečťan), dužnatá (= masitá; rozchodník), dřevnatá (šupiny v šiškách) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Potamogeton_lucens_2.jpg Rdest žlutavý Potamogeton lucens http:// flora.nhm-wien.ac.at/Seiten-Arten/Potamogeton-lucens.htm C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\juncus_torreyi_leaf.jpg Juncus torreyi http://www.missouriplants.com /GSR/Juncus_torreyi_page.html [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_092_jednoduche_listy.JPG Členění listu – listy jednoduché (celistvé nebo členěné) nebo složené C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_093_slozene_listy.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_092_text-1.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_092_text-2.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_093_text-1.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-1.jpg [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_055_opad_listu.jpg • podle polohy na stonku – přízemní nebo lodyžní – přitisklé (k lodyze), vzpřímené (malý úhel odklonu), odstálé (úhel kolem 45°), rozestálé (zhruba 90°) • polymorfismus – přítomnost různých listů na jedné rostlině – heterofylie – listy různých tvarů (břečťan, křen, lakušník) – anizofylie – listy stejného tvaru, ale lišící se velikostí (mateřídouška) Typy listů • podle doby trvání – opadavé opadají každý rok po vytvoření odlučovací vrstvy – neopadavé (vytrvalé) opadávají až po několika letech rostliny vždyzelené – vždy mají alespoň nějaké listy místo přisedání listu ke stonku se nazývá listová inzerce; po opadu zde zůstává listová jizva Slavíková 1984: Morfologie rostlin C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\thymus_pulegioides_anizofylie.jpg http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?129: Mateřídouška vejčitá Thymus pulegioides C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\batrachium_aquatile_heterofylie.jpg http://www.liberherbarum.com/Pn1399Th.htm Lakušník vodní – Batrachium aquatile [USEMAP] [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\tussilago_farfara_supinaty_stonek.jpg • dělohy – první listy, které se často tvoří již v semeni – klíčení hypogeické (dělohy zůstávají pod zemí) nebo epigeické (dělohy vyneseny nad povrch země, kde následně zezelenají) – obvykle krátká životnost, u některých rostlin tvar zcela odlišný od pravých listů (lípa, buk) – zásadní funkce je zásobní, jsou zdrojem živin pro klíčící rostlinu; dužnaté podzemní dělohy mohou i nahrazovat funkci endospermu (dub, hrách) – nahosemenné mají větší počet děloh, krytosemenné jednu nebo dvě (viz dřívější členění na jednoděložné a dvouděložné rostliny) • šupiny – nejčastěji nezelené (jednoduchá vnitřní stavba, celou šupinu obvykle tvoří stejné buňky bez chlorofylu), výskyt na oddencích – na prýtu šupiny na bočních větvích (podobné listům) nebo v pupenech (zejména ochranná funkce) – šupinovité listy na stonku (např. podběl má šupinatý oddenek i stonek) Útvary listového původu se specifickou funkcí nebo polohou na rostlině http://rostliny.prirodou.cz/?nazvy=cs&rostlina=tussilago_farfara C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\delohy_fagus_sylvatica.jpg Buk lesní – Fagus sylvatica C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\delohy.jpg sparkleberrysprings.com/v-web/b2/images/b/bagmethod2.jpg http:// Podběl lékařský – Tussilago farfara [USEMAP] [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_052_listeny.JPG • listeny – v jejich úžlabí vyrůstají květy nebo květenství – pestře zbarvené listeny, lákající opylovače (černýš) – toulec – velký listen pod květenstvím áronovitých – zákrov – soubor listenů pod květenstvím hvězdnicovitých – obal, obalíček – soubory listenů v květenstvích miříkovitých – plevy a pluchy v květenstvích lipnicovitých C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Melampyrum_avense_klas.jpg http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MelampyrumArvenseKlas2.jpg Černýš rolní Melampyrum arvense C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\spathiphyllum_wallisii.jpg Spathiphyllum wallisii http://yoohoo.euweb.cz/cantor2004 /aktual/aktual6-06/6pictimg/spathiphyllum_wallisii01a.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\scorzonera_austriaca.jpg Hadí mord rakouský Scorzonera austriaca • listence – párové útvary (u jednoděl. pouze 1) na květní stopce nebo boční větvi, jejichž postavení se vymyká genetické spirále pravých listů – přeměnou listenců vznikají u ostřic mošničky – zdánlivé „plody“ kryjící nažky C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\carex_grayi_mosnicky.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\viola_riviniana_listence.jpg Slavíková 1984: Morfologie rostlin Carex grayi http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?366 Violka Rivinova – Viola riviniana [USEMAP] [USEMAP] C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\vernace_svinuta+slozena.jpg Uspořádání listů v pupenu Listová vernace – složení listu v pupenu před rozvinutím – plochá (Viscum, Coffea) – složená (Cerasus, Trifolium pratense) – svinutá (Arum, Ficus elastica) – řasnatá (Carpinus, Alchemilla) – nadvinutá (Populus, Viola odorata) – podvinutá (Polygonum, Primula veris) – circinátní (kapradiny, cykasy, z krytosemenných Drosera) – schumlaná (Papaver /korunní lístky/, Rhaeum) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\alchemilla_vulgaris.jpg Kontryhel obecný – Alchemilla vulgaris http://de.wikipedia.org/w/index.php ?title=Bild:AlchemillaVulgaris(Blatt).jpg&filetimestamp=20050909123958 C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\vernace_svinuta+slozena.jpg turfgrassmanagement.psu.edu/weedmgmt.cfm C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_082_listova_vernace.JPG Černohorský 1964: Základy rostlinné morfologie svinutá vernace složená vernace http:// C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\papaver_dubium.jpg Mák pochybný Papaver dubium schumlaná vernace korunních lístků http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Papaver_dubium4.jpg&filetimestamp=20070624204004 C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cycad_circinate_vernation.jpg Cycas revoluta circinátní vernace http:// www.flickr.com/photos/vitrain/202281650/in/set-72157601174673057/ řasnatá vernace C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_047_listova_vernace.JPG C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_047_listova_vernace.JPG [USEMAP] Listová estivace – vzájemné postavení listů v pupenu – chlopňovitá – listy stojí vedle sebe bývá rozlišována i estivace otevřená, kdy se listy navzájem nedotýkají, zatímco u chlopňovité v užším pojetí se listy dotýkají, ale nepřekrývají – svinutá – každý list kryje sousední list a je kryt listem z druhé strany – skřidlicovitá – v užším pojetí střechovitý překryv protistojných listů v širším pojetí je pojem skřídlicovitá estivace používán pro překryv listů bez symetrie či určitého pořádku C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_049_listova_estivace.JPG Slavíková 1984: Morfologie rostlin [USEMAP] Přeměny listů (metamorfózy) •• trny vznikají přeměnou celého listu (Berberis), listových úkrojků (Cirsium) nebo palistů (Robinia); základní úlohou je ochrana před býložravci C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\berberis_trny.jpg Dřišťál obecný – Berberis vulgaris C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cirsium_palustre_leaf.jpg Pcháč bahenní – Cirsium palustre C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\netresk.jpg http://www.sk2.goo.cz /fotogalerie/fotografie/rostliny/trvalky/netresk.htm Netřesk – Sempervivum sp. •• sukulence – zásoba vody v dužnatých listech (Sedum, Sempervivum, Saxifraga paniculata) •• extraflorální nektaria mohou vznikat na listech či palistech (Passiflora) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\passiflora_nectaria_listy.jpg Mučenka – Passiflora sp. http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/PassifloraNectariaListy.jpg [USEMAP] [USEMAP] • úponky – přeměněná vřetena složených listů (Pisum, Vicia) nebo ovíjivé řapíky (Clematis vitalba) • listové struktury masožravých rostlin – tentakule – emergence na povrchu listů, vylučující lepivý sekret (Drosera) – „lapací past“, na podráždění rychlé sevření čepele („kloubový mechanismus“ na hlavním žebru, Dionaea) – čepel přeměněna v úponku, zakončenou konvicovitou láčkou (Nepenthes) – na listech bublinatky (Utricularia) jsou bublinky uzavřené klapkou, ve kterých vzniká podtlak => na podráždění otevření klapky a nasátí oběti dovnitř http://www.zum.de/stueber/lindman/320.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\drosera_anglica.jpg Drosera anglica http://www.botany.cz/cs/drosera-anglica/ C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\dionaea_muscipula.jpg Dionaea muscipula C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\nepenthes_bicalcarata_horni_past.jpg Nepenthes bicalcarata http://jflisek.carniplanta.com/seznamMR1.html C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\utricularia_cf_minor.jpg http://jflisek.carniplanta.com/seznamMR1.html Utricularia cf. minor http://sokolovak.com/foto_rostliny.htm C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_113_hrach_uponky.JPG Černohorský 1964: Základy rostlinné morfologie C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\bublinatka_past.gif http://www.masozravky.com/ostatni/STUDNICKA/studnicka04.htm [USEMAP] [USEMAP] •• cibule – útvar listovo-stonkového původu (listové obaly kolem podpučí – báze stonku) • • • • • C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_100_cibule.JPG C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\galanthus_nivalis_cibulky.jpg Sněženka podsněžník Galanthus nivalis http://www.botany.cz/cs/galanthus-nivalis C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\lilium_martagon.jpg C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_101_cesnek.JPG •– složená z více cibulek ve společném listovém obalu (Allium sativum) •– plná, vzniklá z jednoho listu (Galanthus, Gagea) •– sukničitá, tvořená větším počtem zdužnatělých listů (Allium cepa) •– šupinovitá – na podpučí zdužnatělé šupiny (Lilium) • Černohorský 1964: Základy rostlinné morfologie Cibule kuchyňská – Allium cepa Lilie zlatohlavá – Lilium martagon Česnek kuchyňský – Allium sativum http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Illustration_Lilium_martagon0_clean.jpg [USEMAP] • rhizofyl – list přeměněný v kořenová vlákna (Salvinia) Listového původu jsou i části květu – květní obaly, tyčinky a plodolisty K úplné redukci listů může dojít u parazitických rostlin (Cuscuta) C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_057_salvinia.JPG C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\kokotice_evropska.jpg Slavíková 1984: Morfologie rostlin http:// www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=371 Kokotice evropská Cuscuta europaea Praktický význam • potrava pro člověka – listová zelenina (košťáloviny, cibuloviny, vysoký obsah vitamínů), koření (vavřín), čaj (sušené a oxidované listy), krmivo pro zvířata • průmysl textilní (sklerenchym, cévní svazky jednoděložných – sisalová vlákna, výroba provazů), farmaceutický (léčivé rostliny – náprstník, rulík, durman, máta) [USEMAP]