Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
RECETOX
Úvod do udržitelného rozvoje:
souvislosti environmentálního pilíře
Michal Bittner
Lenka Suchánková
Brno
2023
2
3
Copyright © 2023 Michal Bittner
ISBN:
4
Základní informace k práci se studijním textem
Předložený studijní text je doplňkovým zdrojem informací k přednáškám předmětu
„CORE003 Udržitelný rozvoj“ vyučovaného na Přírodovědecké fakultě Masarykovy
univerzity. Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do problematiky udržitelného rozvoje, a
protože je předmět mířen především na studenty Přírodovědecké fakulty, tak i diskutovat
detailnější souvislosti jeho environmentálního pilíře.
Studijní text doporučujeme číst postupně od začátku do konce – a tak je i logicky uspořádán:
v části I je představen aktuální stav světa („kam jsme se to dopracovali“), v části II kořeny
environmentální krize („proč jsme se dopracovali až sem“), a v části III jsou pak představena
možná řešení dle kritických oblastí („co s tím“). Text je však možné číst i po náhodně
vybraných kapitolách (víceméně jsou samonosné), kde díky řadě odkazů na jiné části se čtenář
příslušné souvislosti dozví i tak.
Vzhledem k mezioborovému a širokému záběru problematiky nemá text ambice postihnout
úplně všechna témata, která s konceptem udržitelného rozvoje souvisí, ale jen ta
nejdůležitější. Do širších souvislostí je představen pouze environmentální pilíř konceptu, a
souvislosti sociálního a ekonomického pilíře jsou diskutovány jen okrajově, v rozsahu nutném
pro porozumění celku. Hlubší vhled do environmentálních souvislostí také souvisí se
vzděláním, které autoři získali na Přírodovědecké fakultě, obor Chemie životního prostředí
(M. Bittner, L. Suchánková), a na Fakultě sociálních studií, obor Humanitní
environmentalistika (M. Bittner).
Pro lepší studijní uchopení je text rozdělen do kapitol a subkapitol a pro zvídavé čtenáře také
uvádíme zajímavosti, které jsou označeny obrázkem moudré sovy. Za jednotlivými ucelenými
bloky jsou uvedeny otázky a úkoly sloužící k prověření porozumění dané problematice a ke
snadnějšímu zapamatování si probrané látky. A jelikož globálním zastřešujícím projektem
udržitelného rozvoje na úrovni OSN jsou Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development
Goals - SDGs), tak jme na začátek většiny kapitol vložili symboly vybraných cílů SDGs,
kterých se daná kapitola nejvíce týká. Tímto také čtenáře chceme podnítit k zamyšlení, proč
jsme vybrali právě ty konkrétní cíle SDGs, a proč jsme třeba nevybrali jiné. A do kapitol
nejvíce zaměřených na jeden konkrétní cíl SDGs jsme vložili 17 grafik UN Environment
představujících všech 17 cílů udržitelného rozvoje zjednodušenou formou „problém – řešení“.
Na konci skript je přehled použité literatury, aby měl čtenář možnost dohledat podrobnosti
k diskutovaným oblastem (které jsou často v studijním textu zmíněny jen stručně). Přehled
literatury také poslouží jako inspirace pro následné samostudium.
5
6
Obsah
ÚVOD - ŽIVOT V ANTROPOCÉNU ............................................................................................................13
I. SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV SVĚTA........................................................................15
1. VYBRANÉ GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ UKAZATELE.............................15
1.1. CHUDOBA.........................................................................................................................................15
1.2. NEDOSTATEK/NADBYTEK POTRAVY .................................................................................................18
1.3. AIDS A MALÁRIE..............................................................................................................................23
1.4. RŮST POČTU OBYVATEL NA ZEMI ...................................................................................................27
1.5. PLANETÁRNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ MEZE............................................................................................33
1.5.1. Globální klimatická změna..........................................................................................................35
1.5.2. Snižování biodiverzity ..............................................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.3. Narušování ozónové vrstvy Země.............................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.4. Okyselování oceánů .................................................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.5. Spotřeba dusíku a fosforu ........................................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.6. Změny využívaní krajiny...........................................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.7. Nedostatek vody .......................................................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.8. Atmosférické aerosoly..............................................................Chyba! Záložka není definována.
1.5.9. Nové entity (chemické znečištění, plasty).................................Chyba! Záložka není definována.
? Porozumění tématu – otázky a úkoly ?................................................Chyba! Záložka není definována.
II. PŘÍČINY ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE .................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2. ANTROPOLOGICKÉ A EVOLUČNĚ-PSYCHOLOGICKÉ URČENÍ LIDSKÉHO VZTAHU
K PŘÍRODĚ................................................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2.1. DANOSTI FYLOGENETICKÉ POVAHY....................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2.2. VLASTNOSTI TYPICKY LIDSKÉ ............................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
3. RYSY KŘESŤANSTVÍ SPOJOVANÉ S ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZÍCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
3.1. ANTROPOCENTRISMUS A VYDĚLENÍ ČLOVĚKA Z ŘÁDU PŘÍRODYCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
3.2. RYSY KŘESŤANSTVÍ NADĚJNÉ PRO ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZECHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
3.3. ZELENAJÍCÍ SE CÍRKEV........................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
4. BĚH SVĚTA DANÝ EKOLOGICKÝMI ZÁKONITOSTMICHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
4.1. EKOSYSTÉM........................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.2. EKOLOGICKÁ STABILITA........................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.2.1. Homeostáza, homeorhéza a zpětné vazby ................................Chyba! Záložka není definována.
4.3. POTRAVNÍ ŘETĚZCE A PYRAMIDA .......................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.4. TYPY RŮSTOVÝCH KŘIVEK POPULACÍ A JEJICH SOCIOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ DŮSLEDKY
CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.5. VÝVOJ EKOSYSTÉMŮ A ŽIVOTNÍ STRATEGIE ORGANISMŮ ...... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7
4.6. AUTOLIMITACE V LIDSKÉ SPOLEČNOSTI.................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.7. VÝZNAM EKOSYSTÉMŮ ..........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.8. VZTAH ČLOVĚK – EKOSYSTÉMY.............................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
5. OD EKOLOGIE K ENVIRONMENTALISTICE..........CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
5.1. POJMY EKOLOGIE, ENVIRONMENTALISTIKA A ENVIRONMENTALISMUSCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
5.2. NÁSTUP A LEGITIMIZACE ENVIRONMENTALISTIKY.................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
5.2.1. Historie využívání a nadužívání služeb ekosystémů..................Chyba! Záložka není definována.
5.2.1. Projevy environmentální krize ve společnosti...........................Chyba! Záložka není definována.
5.2.2. Pád Západořímské říše a analogie s industriální společností ..Chyba! Záložka není definována.
5.2.3. Charakteristiky společností na hranici úpadku ........................Chyba! Záložka není definována.
5.2.4. Meze růstu ................................................................................Chyba! Záložka není definována.
5.2.5. Využívání zdrojů a ekologická stopa ........................................Chyba! Záložka není definována.
5.3. MOŽNÉ REAKCE NA GLOBÁLNÍ VÝZVY...................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
III. KONCEPT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE
CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6. VÝVOJ A CHARAKTERISTIKA KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE................CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.1. VÝVOJ DO ROKU 1987............................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.2. ROK 1987 A NÁSLEDNÝ VÝVOJ...............................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.3. CHARAKTERISTIKA KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE.......CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.3.1. Principy udržitelného rozvoje...................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4. UDRŽITELNÝ ROZVOJ NA GLOBÁLNÍ ÚROVNI..........................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.4.1. Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji (1992).............Chyba! Záložka není definována.
6.4.2. Agenda 21 (1992) .....................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.3. Rozvojové cíle milénia (2000-2015) .........................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.4. Charta Země (2000)..................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.5. Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji (2002) .........Chyba! Záložka není definována.
6.4.6. Implementační plán (2002).......................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.7. The future we want (2012)........................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.8. Cíle udržitelného rozvoje (2015-2030).....................................Chyba! Záložka není definována.
6.5. ÚROVEŇ EU...........................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.5.1. Obnovená strategie udržitelného rozvoje .................................Chyba! Záložka není definována.
6.5.2. Evropa 2020 .............................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.5.3. Green Deal – Zelená dohoda pro Evropu ................................Chyba! Záložka není definována.
1) Fit for 55........................................................................................Chyba! Záložka není definována.
2) Evropské klimatické právo (European climate law)......................Chyba! Záložka není definována.
3) Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (EU strategy on adaptation to climate change)
Chyba! Záložka není definována.
4) Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030 (EU biodiversity strategy for 2030)Chyba!
Záložka není definována.
5) Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to fork stratégy) ...................Chyba! Záložka není definována.
6) Průmyslná strategie EU (European industrial strategy)...............Chyba! Záložka není definována.
8
7) Akční plán cirkulární ekonomiky (Circular economy action plan)Chyba! Záložka není definována.
8) Baterie a jejich odpad (Batteries and waste batteries).................Chyba! Záložka není definována.
9) Spravedlivá tranzice (A just transition) ........................................Chyba! Záložka není definována.
10) Čistá, levná a bezpečná energie (Clean, affordable and secure energy)Chyba! Záložka není
definována.
11) Chemická strategie EU pro udržitelnost (EU chemicals strategy for sustainability)..........Chyba!
Záložka není definována.
12) Strategie pro lesnictví a odlesňování (Forest strategy and deforestation)Chyba! Záložka není
definována.
6.6. UDRŽITELNÝ ROZVOJ NA ÚROVNI ČR.................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.6.1. Rada vlády pro udržitelný rozvoj .............................................Chyba! Záložka není definována.
6.6.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR.............................Chyba! Záložka není definována.
6.6.3. Strategický rámec Česká republika 2030.................................Chyba! Záložka není definována.
6.6.4. Místní Agenda 21 .....................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7. HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI ROZVOJE – INDIKÁTORY........... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.7.1. Úroveň OSN.............................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7.2. Národní úroveň ........................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7.3. Ekologická stopa......................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7.4. Místní úroveň ...........................................................................Chyba! Záložka není definována.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
7. POTENCIÁL TECHNOLOGICKÝCH INOVACÍ V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.1. OBECNÉ PŘÍSTUPY K ELIMINACI PRŮMYSLOVÝCH HROZEB .... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.1.1. Cirkulární ekonomika ..............................................................Chyba! Záložka není definována.
7.2. UDRŽITELNÁ VÝROBA A JEJÍ NÁSTROJE ................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.2.1. Značky a deklarace ..................................................................Chyba! Záložka není definována.
7.2.2. Hodnocení životního cyklu (Life Cycle Assessment – LCA).....Chyba! Záložka není definována.
7.2.3. Společenská odpovědnost (Corporate Social Responsibility – CSR)Chyba! Záložka není
definována.
7.2.1. EMAS a ISO 14001 ..................................................................Chyba! Záložka není definována.
7.2.2. Integrovaný systém řízení (Integrated Management System – IMS)Chyba! Záložka není
definována.
7.2.3. Čistší produkce (Cleaner Production – CP) ............................Chyba! Záložka není definována.
7.2.4. Nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques – BAT) a benchmarkingChyba! Záložka
není definována.
7.3. NÁRŮST INOVACÍ A DECOUPLING........................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.4. LIMITY TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
7.5. HODNOCENÍ VLIVŮ LIDSKÉ ČINNOSTI NA ŽP.......................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.6. UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA ........................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.6.1. Realizace environmentálně šetrného provozu a nakupování úřadů (i domácností)............Chyba!
Záložka není definována.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
8. ENVIRONMENTÁLNÍ ROZMĚR ZEMĚDĚLSTVÍ A JEHO VARIANTYCHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
9
8.1. ZEMĚDĚLSTVÍ X AGROEKOSYSTÉM ........................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
8.2. MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE ZEMĚDĚLSTVÍ ..............................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
8.3. CHARAKTERISTIKA INDUSTRIÁLNÍHO (KONVENČNÍHO) ZEMĚDĚLSTVÍCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
8.3.1. Důsledky industriálního zemědělství ........................................Chyba! Záložka není definována.
8.4. SITUACE ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR ................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
8.4.1. Udržitelné zemědělství..............................................................Chyba! Záložka není definována.
8.5. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ – CHARAKTERISTIKA A SPOLEČENSKÉ SOUVISLOSTICHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
8.5.1. Podmínky pro ekologické farmy ...............................................Chyba! Záložka není definována.
8.6. GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY – GMO..................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
9. ENVIRONMENTÁLNÍ SOUVISLOSTI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIECHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
9.1. SPOTŘEBA NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE...................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.2. ENERGETICKÁ KRIZE..............................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.3. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIECHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
9.3.1. Fosilní paliva............................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.3.2. Jaderná energetika ...................................................................Chyba! Záložka není definována.
.............................................................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.4. SOUVISLOSTI VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.4.1. Využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR ..........................Chyba! Záložka není definována.
9.4.2. Biomasa....................................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.4.3. Energie větru ............................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.4.4. Sluneční energie .......................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.4.5. Hydroelektrárny........................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.5. ÚSPORY ENERGIE ...................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
10. SOUVISLOSTI MEZI EKONOMIÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ SITUACÍCHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
10.1. DOKONALÝ TRH A JEHO DEFORMACE.....................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.2. VÝHRADY ENVIRONMENTALISTŮ VŮČI SOUČASNÉ EKONOMICECHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
10.3. VZÁCNOST A CENA V EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
10.3.1. Hodnota statku.....................................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.2. Pokřivení cen .......................................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.3. Externality............................................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.4. Internalizace externalit........................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.5. Typy statků a problém veřejných statků...............................Chyba! Záložka není definována.
10.4. MOŽNOSTI A METODY OCEŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ....CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.4.1. Techniky na mikroekonomické úrovni..................................Chyba! Záložka není definována.
10.4.2. Techniky na makroekonomické úrovni.................................Chyba! Záložka není definována.
10.5. NÁSTROJE POLITIKY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ..........CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10
10.5.1. Normativní nástroje politiky ŽP..........................................Chyba! Záložka není definována.
10.5.2. Ekonomické nástroje politiky ŽP.........................................Chyba! Záložka není definována.
10.5.3. Koncepční nástroje politiky ŽP ...........................................Chyba! Záložka není definována.
10.5.4. Informační nástroje.............................................................Chyba! Záložka není definována.
10.6. INDIKÁTORY.......................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.7. VZRŮST NEROVNOSTI MEZI BOHATÝMI A CHUDÝMI............... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.7.1. Růst HDP x pocit šťastného života......................................Chyba! Záložka není definována.
10.8. ROLE SPOTŘEBITELE.............................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.9. ZELENÁNÍ EKONOMIKY.......................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
11. ENVIRONMENTÁLNĚ ORIENTOVANÉ INTERVENCE PRÁVACHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
11.1. NÁRODNÍ ZÁKONY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ......... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
11.2. VYBRANÉ MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY ........................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
11.2.1. Ochrana ovzduší..................................................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.2. Ochrana klimatu..................................................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.3. Ochrana přírody a biodiverzity...........................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.4. Ochrana před chemickým znečištěním ................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.5. Další úmluvy v oblasti ŽP ...................................................Chyba! Záložka není definována.
11.3. NOVOST A NESCHŮDNOST ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ V TRADIČNÍM POJETÍ PRÁVA.... CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly?..................................................Chyba! Záložka není definována.
12. ENVIRONMENTALISMUS A POLITIKA ................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12.1. ENVIRONMENTALISMUS ........................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12.1.1. Typy akcí environmentálních aktivistů ................................Chyba! Záložka není definována.
12.2. ENVIRONMENTÁLNÍ ORGANIZACE ......................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12.3. OTÁZKY ŽP V POLITICE......................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu – otázky a úkoly ?................................................Chyba! Záložka není definována.
13. ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA – PŘEHODNOCENÍ VZTAHU K ŽPCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
13.1. ETIKA .................................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.1.1. Předpoklady morálního chování .........................................Chyba! Záložka není definována.
13.2. LOGIKA ETICKÉ ARGUMENTACE ............................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.3. HISTORICKÝ VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚKA K PŘÍRODĚ................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.4. ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA .................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.4.1. Antropocentrické typy etiky.................................................Chyba! Záložka není definována.
13.4.2. Neantropocentrické typy etiky.............................................Chyba! Záložka není definována.
13.4.3. Etika úcty k životu Alberta Schweitzera ..............................Chyba! Záložka není definována.
13.4.4. Koncept rozšířených práv Rodericka Nashe a Petera SingeraChyba! Záložka není
definována.
13.4.5. Etika země Aldo Leopolda...................................................Chyba! Záložka není definována.
13.4.6. Hlubinná ekologie Arna Naesse..........................................Chyba! Záložka není definována.
13.5. SOUHRN ENVIRONMENTÁLNÍCH ETICKÝCH KONCEPCÍ ......... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.6. ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ............. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
11
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
14. ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE ZALOŽENÁ NA ZMĚNÁCH HODNOT...........CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.1. HODNOTY A POTŘEBY ............................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.2. ZPŮSOB ŽIVOTA V ENVIRONMENTÁLNÍ PERSPEKTIVĚ.............CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.2.1. Blahobyt...............................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.2.2. Konzumerismus....................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.2.3. Luxus a environmentální luxus ............................................Chyba! Záložka není definována.
14.3. TYPY ZMÍRNĚNÍ SPOTŘEBY DLE ŽEBŘÍČKU HODNOT...............CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.3.1. Alternativní životní způsoby.................................................Chyba! Záložka není definována.
14.3.2. Bída – dobrovolná chudoba - záměrná skromnost - výběrová náročnostChyba! Záložka není
definována.
14.3.3. Způsob vyvolání změny postojů a životního stylu ................Chyba! Záložka není definována.
14.4. PŘÍKLADY PROMĚN ŽIVOTNÍHO ZPŮSOBU V PERSPEKTIVĚ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...............CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.4.1. Turismus ..............................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.4.2. Automobilismus....................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.4.3. Jídlo a vaření.......................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.4.4. Mužská a ženská role ...........................................................Chyba! Záložka není definována.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
MÍSTO ZÁVĚRU - VIZE UDRŽITELNÉ SPOLEČNOSTI ..CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA........................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12
13
14
Úvod - život v antropocénu
Po většinu lidské éry na Zemi (zhruba 4 miliony let) byl život lidí ovlivňován především
přirozenými faktory, jako jsou nedostatek potravy (zdrojů obecně), smrtelné nemoci,
klimatické podmínky, možnosti úkrytu či ohrožení nebezpečnými zvířaty. Snaha vymanit se
z bídy a zvyšovat svůj blahobyt byla a stále je hlavním motivem rozvoje společnosti. Takový
rozvoj se do značné míry daří naplňovat – lidé žijí stále delším a zdravějším životem (díky
kvalitnější stravě, hygieně a zvládání nemocí), mají lepší přístup ke zdrojům, obývají
kvalitnější a pohodlnější obydlí a nejsou ohrožováni útoky divokých zvířat (kap. 1.1). V řadě
míst světa však trend zvyšování blahobytu pokračuje i poté, co se tam lidé již z bídy a utrpení
vymanili (kap. 14.2.1). S ohledem na skutečnost, že Země je co se týče zdrojů systémem
uzavřeným (omezeným), pak neustálý růst jak počtu obyvatel (kap. 1.4), tak jejich nároků
(kap. 14.2.1), není udržitelný. Je však dnes, na začátku 21. století, již vážný důvod k obavám
z „důsledků neudržitelnosti“?
Z odborné literatury i z četných vlastních zkušeností víme, že příroda (tj. celkový na člověku
nezávislý systém všeho bytí a života1
) a životní prostředí (ŽP, dynamický systém, tvořený
složkami přírodního, umělého i sociálního původu2
) jsou činností lidí stále významněji
ovlivňovány. Během uplynulých tří staletí (od začátku průmyslové revoluce), globální vliv
lidstva na ŽP narostl do takových měřítek, že již představuje hlavní hybnou sílu geologických
změn.3
Např. koncentrace skleníkových plynů se lidskou činností během relativně krátké doby
změnila významně více, než by toho byla schopna přirozeným geologickým vývojem (kap.
1.5.1). Emise chlorfluor uhlovodíků (freonů) narostly do takových rozměrů, že dochází
k významným změnám v koncentraci ozónu ve stratosféře (kap. 1.5.3), antropogenní fixace
dusíku pro zemědělské účely již překonává množství fixovaného dusíku všemi přirozenými
mechanismy (kap. 1.5.5), 61% světové populace ryb je intenzivně loveno4
, 69–76 % souše je
ovlivněno lidskou činností5
a stavba přehrad, úpravy toků a přeměna pralesů jsou již natolik
výrazné, že jsou vidět i z vesmíru.4
Jsou však tyto změny natolik závažné a hodné znepokojování? Nebo jsou pouze příznakem
rozvoje, díky kterému se podařilo miliony lidí vymanit z hladu a chudoby? K nebývalému
rozvoji lidské civilizace došlo během uplynulých cca 10 tisíc let (v geologickém období
zvaném Holocén), a to díky stabilním klimatickým podmínkám, které umožnily rozvoj
zemědělství a civilizace.6
A právě např. aktuální změny klimatu mohou vést k destabilizaci
rovnováhy zemského systému, což při překročení „bezpečných mezí“ ohrožuje další rozvoj
civilizace. Určením těchto mezí a popsáním současného stavu se zabývá kap. 1.5.
Dle E. Stoermera a P. Crutzena (nositel Nobelovy ceny za chemii za výzkum úbytku
stratosférického ozónu, kap. 1.5.3) dnes žijeme v novém geologickém období zvaném
Antropocén (které navazuje na Holocén). Lidé by si tak uvědomit rozsah změn, které svou
aktivitou na planetě působí, a další své činnosti podnikat s vědomím zajištění trvalé
udržitelnosti života na Zemi.3
Jak je však možné, že se lidé takovýchto rozsáhlých změn ŽP dopouštějí? Vždyť je to i ŽP
člověka, které je poškozováno. Hans Jonas environmentální krizi charakterizoval následovně:
15
„Teprve na základě převahy myšlení a moci tím umožněné technické civilizace se jedna forma
života, člověk, dostala do situace, kdy ohrožuje všechny ostatní (a tím také sebe).“7
Je tedy právě technologický pokrok příčinou environmentální krize? Nebýt technických
vymožeností, pak by člověk neměl schopnost tak intenzivně využívat přírodní zdroje, a tak
„zušlechťovat divočinu pro blaho lidstva“. Nebo mají pravdu ti, kteří naopak tvrdí, že
technologie představují mocný nástroj, jak tuto krizi řešit – například rozvojem udržitelných
zdrojů energie, zvyšováním energetické účinnosti, nahrazováním toxických chemikálií
netoxickými, geoinženýrskými plány na cílené ovlivnění klimatu, atd.?
Technologie samy o sobě mají obrovský potenciál, a to jak environmentální problémy
prohlubovat, tak je i řešit. Nejdůležitějším prvkem zde však je samotný člověk – myslící
bytost, jenž určuje směr využití tohoto potenciálu. Příliš velké naděje vkládané do možností
technologických řešení však ještě vůbec neznamenají, že jejich potenciál bude skutečně
realizován. A navíc, obliba technologických řešení odvádí pozornost od dalších nezbytných
opatření nutných pro dosažení udržitelného života na planetě Zemi, jako je stabilizace
velikosti lidské populace, omezení kvantity průmyslové produkce, a jistě i osobní snaha
každého z nás „jednat tak aby účinky našeho jednání byly slučitelné s pokračováním vpravdě
lidského života na Zemi.“7,8
Jak všechny tyto oblasti spolu souvisí a jaký je jejich potenciál při řešení environmentálních
problémů a snah o udržitelný život na Zemi? O tom je pojednáno v této publikaci.
„Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože
přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší:
budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.“
Jan Werich
16
I. Sociální a environmentální stav světa
„Co bych udělal, kdybych měl jednu hodinu na vyřešení problému, na kterém závisí můj život?
Padesát pět minut bych věnoval definování problému, a zbylých pět minut nalezení jeho
řešení“ – údajně pronesl Albert Einstein. Tímto trefně poukázal na skutečnost, že než se
bezhlavě vrhnout do řešení problému, je přínosnější nejprve udělat krok zpět a investovat čas
a úsilí do lepšího pochopení podstaty problému. Teprve tehdy dokážeme problém dobře
vyřešit. A toto platí pro globální problémy dvojnásob – krátkozraká či zbrklá řešení bez
jasného pochopení všech souvislostí problému mohou napáchat více škody než užitku.
Nejprve tedy musíme problémy dobře pojmenovat, určit nejistoty s problémem spojené, a poté
navrhnout vhodná řešení. V kontextu problémů dnešní společnosti, postupující klimatické
změny a jejich důsledků, války na Ukrajině nebo pandemie COVID-19 je obtížné zachovávat
chladnou hlavu. O to důležitější tak je navrhovat opatřen odpovídající reálnému stavu světa.
1. Vybrané globální sociální a environmentální ukazatele
1.1. Chudoba
Navzdory značnému pokroku v rámci
řešení Osmi rozvojových cílů milénia
(MDGs – Millenium Development
Goals, kap. 7.4.3) v období 2000-2015
a nyní v rámci řešení Cílů udržitelného
rozvoje (SDGs – Sustainable
Development Goals, 2015-2030, kap. 6.4.8), zůstává extrémní chudoba i dnes v určitých
částech světa rozšířená.
Za hranici extrémní chudoby je nejčastěji považován příjem nižší než 1,9 US$ za den, ale
nejedná se pouze o ekonomický problém. Jde o stav, kdy člověk strádá (trpí pocitem
deprivace) ve znalostech, zdraví, důstojnosti a svých právech, a navíc bez podílu na správě
věcí veřejných.9
I když mezi lety 2015 a 2018 pokračoval klesající trend (z 10,1 % na 8,6 %
lidí žijících v extrémní chudobě), globální extrémní chudoba vzrostla v roce 2020 na 9,2 %,
neboli 93 milionů lidí více žijících v extrémní chudobě. Kvůli pandemii COVID-19 však počet
extrémně chudých mezi léty 2019 a 2020 vzrostl (poprvé od asijské finanční krize v 90.
letech).
17
Obrázek 1 Počet obyvatel žijících pod hranicí extrémní chudoby. Údaje Světové banky dle oficiálních
odhadů a různých zdrojů projekce.10
Předpovědi pro rok 2022 odhadují, že lidí postižených extrémní
chudobou bude o 75 milionů více (i kvůli dopadům pandemie
COVID-19), než bylo modelováno před pandemii. Válka na
Ukrajině, rostoucí inflace, ceny potravin a energie v roce 2022
mohou způsobit dokonce 95miliónový nárůst, což je hodně daleko
od cílů na vymýcení extrémní chudoby do roku 2030.
Předpandemická projekce roku 2022 odhadovala 581 miliónů lidí,
zatímco dnešní projekce zahrnuje 676 miliónů lidí. 11
Dívky, ženy a mladí lidé jsou více ohroženi chudobou než dospělí muži, zejména v
rozvojových zemích. Podíl obyvatel slumů v městských oblastech poklesl z 33 % v roce 2000
na 23 % v roce 2014 (1 miliarda obyvatel), ale od té doby jeho počet stagnuje.11
18
Obrázek 2 SDG 1: No Poverty 13
Možná řešení (?)
Vzhledem ke složitosti otázky chudoby je nutné hledat komplexní řešení, které bude adresné
vůči všem zmíněným sociálním, kulturním i ekonomickým rozměrům chudoby.
• Mezi stěžejní oblasti při odstraňování chudoby patří zrovnoprávnění a zlepšení sociálního,
ekonomického a právního postavení žen, demokratické řízení (na všech úrovních správy
věcí veřejných), citlivá podpora přechodu na tento typ řízení společnosti a spravedlivé
finanční ohodnocení v rozvinutých i rozvojových zemích.
• Zapojení do vyjednávání řešení globálních problémů (především globální klimatické
změny a adaptace a zmírňování projevů změn klimatu (například ochrana proti přírodním
katastrofám, zvyšující se teplota atmosféry, etc.). Aktivní prevence možných
I když produktivita práce v zemědělství je stejná pro muže a ženy,
průměrná roční mzda žen činí jenom 50-70 % ze mzdy mužů až v polovině
států světa s dostupnými daty.12
19
společenských a ekonomických krizí a destigmatizace osob s HIV/AIDS.9
• Důležitou roli hraje také zlepšování ekonomického stavu země, ale ekonomický růst sám
o sobě ke snížení chudoby nepřispěje, pokud je v zemi vysoká nerovnost (kap. Chyba!
Nenalezen zdroj odkazů.). Chudší země často disponují bohatými nerostnými zdroji,
zisky z těžby však často končí na soukromých účtech elit v zahraničí.14
• Z konkrétních kroků jsou účinné rozvojové projekty zlepšující infrastrukturu v chudých
oblastech, rychlou a progresívní metodou se také zdají být podmíněné dávky (chudí
dostanou hotovost pod podmínkou, že jejich děti budou mít např. alespoň 80% školní
docházku a všichni členové rodiny se dostaví na preventivní lékařskou prohlídku).15
Globální problém chudoby je o to závažnější, protože ovlivňuje a vyhrocuje řadu dalších
environmentálních problémů (úbytek diverzity, mizení lesů, nadměrná těžba zdrojů, atd.).
1.2. Nedostatek/nadbytek potravy
Růst produkce a kvality potravin v
minulosti za soustavně nižší ceny
zlepšil zdraví a blahobyt miliard lidí,
zejména těch nejchudších. Ti utrácejí
největší část svých příjmů za potraviny
(nigérijská rodina kolem 60 %, zatímco průměrná
americká rodina do 6 % a česká rodina do 17 %) (Obrázek
3). 10
Obrázek 3 Podíl spotřebitelských výdajů na potraviny, 2021. Výdaje na potraviny zahrnují pouze
potraviny zakoupené pro domácí spotřebu. Nezahrnují se nákupy potravin mimo domov, alkohol a
tabák.16
20
Obrázek 4 Podíl dětí, které jsou podvyživené (2021). Podíl dětí mladších pěti let, které jsou
definovány jako "strádající". O strádání se jedná tehdy, když je hmotnost dítěte výrazně nižší, než je
průměr hmotnosti odpovídající jeho výšce, například z důvodu akutního nedostatku potravin nebo
nemoci.17
V období 2001 – 2020 došlo k poklesu počtu podvyživených z 13,2 % na 9 %, kdy byl
klesající trend zastaven pandemií COVID-19. V roce 2022 byl podíl podvyživených lidí o
jedno procento větší než v roce 2019, což díky růstu populace znamená cca 828 milionů
chronicky hladovějících lidí.12
Největší počet podvyživených lidí v Subsaharské Africe, kde
jako v jediné oblasti světa dochází k nárůstu absolutního počtu podvyživených lidí. V Asii
bylo dosaženo značného pokroku ve snižování podvýživy, i když v některých oblastech (např.
Afghánistán nebo Korejská lidově demokratická republika) jsou počty podvyživených lidí
stále vysoké.18
Nadváha/obezita
Zvýšení produkce potravin a jejich nižší ceny však nejsou jen příznivé a na opačné straně
spektra máme jiný problém – problém s obezitou a nadváhou. 39 % lidí trpí celosvětově
nadváhou nebo obezitou. V roce 2022 byla na světe 1 miliarda lidí obézní (650 milionů
dospělých, 340 milionů adolescentů a 39 milionů dětí) a predikce počítají v roce 2030
s téměř 1,5 miliardou obézních lidí. V roce 2019 zemřelo předčasně díky obezitě 4,7
milionu lidí což je 4x víc než úmrtí při autonehodách nebo 5x víc než na HIV/AIDS). Od
roku 1990 do 2019 se zvýšil podíl úmrtí způsobených obezitou o 8,5 %.19
21
Souvislosti produkce potravin a jejich využití
• Obiloviny jsou stále primárním zdrojem potravy, z nichž lidé získávají přibližně 48 %
energie. Produkce na osobu se však v jednotlivých regionech velmi liší. Např. produkce
potravin USA představuje 13 000 kalorií/den/osobu (z čehož je většina zkrmena
dobytkem), zatímco produkce Číny dosahuje 2 700 kalorií/den/osobu, a Zimbabwe pouze
670 kalorií/den/osobu (jeden kilogram obilí obsahuje přibližně 3 500 kalorií).20
• Zároveň roste poptávka, např. po kukuřici, z důvodu rapidního zvýšení poptávky jako
zdroje pro výrobu etanolu, a to především v USA. Množství kukuřice vyprodukované v
USA pro výrobu etanolu vzrostlo z 6 % (2000) na cca 40 % (2022).21
Hnacím motorem pro využívání kukuřice k produkci ethanolu v USA je
tzv. Renewable Fuel Standard (RFS), federální program, který od roku
2005 požaduje minimální obsah obnovitelných paliv v transportních
palivech. Tahle produkce má však i odvrácenou tvář. I když se RFS
zavázala snižovat emise skleníkových plynů, studie publikována v
Proceedings of the National Academy of Science (PNAS) ukazuje, že
celostátní spotřeba hnojiv vzrostla o 3 až 8 % a množství látek
znečisťujících vody vzrostlo o 3 až 5 %. Navíc rozsah změn využívání půdy
vygeneroval dokonce vyšší emise skleníkových plynů, než by vznikly
spálením nahrazeného ropného paliva.21
• Zvyšující se ceny obilovin spolu s nepříznivými stavy počasí způsobují situaci, kdy
zemědělci v rizikových oblastech (obzvláště citlivých k vlivům počasí) nedokáží
vypěstovat dostatek plodin, a zároveň díky vysokým cenám si je nemohou koupit.
22
Obrázek 5 SDG 2: Zero Hunger 22
Možná řešení (?)
Zlepšení situace by bylo možno dosáhnout následujícími způsoby: 23
• Zavedení a dodržování správné agronomické praxe a směřování investic do výzkumu a
zvýšení produktivity „vedlejších“ potravin (tedy kromě kukuřice, rýže a pšenice), které
jsou velmi bohaté na živiny – luskoviny, maso, mléko, ovoce a zeleniny. S tým je spojena
i vzdělávání místních lidí o důležitosti pestré a vyvážené stravy a také podpora farmářů
uvnitř místní komunity pěstovat různorodé plodiny a tak zvyšovat diverzitu potravin
lokálních lidí.24
• Snížit ztráty plýtváním potravinami, což ročně odpovídá téměř třetině celosvětové
potravinové produkce (1,3 miliardy tun potravin v roce 2017). To by jednak zvýšilo
dostupnost (finanční i fyzickou) potravin, a zároveň by snížilo tlak na ekosystémy a
spotřebu zdrojů (energie, hnojiva, voda…)
• Vylepšení nutriční hodnoty potravního koše rozšířením spektra přijímaných potravin.
Stěžejním krokem v tomto je zlepšit organizaci potravinového systému.
• Zvýšit efektivitu dodavatelských sítí „z pole na stůl“, zlepšit venkovskou infrastrukturu
zejména silnice, skladování potravin, elektrifikaci a umožnit malým farmářům expandovat
na širší trh.
• Zlepšení výběru výživově bohatších potravin na straně konzumentů, a to prostřednictvím
vzdělání, osvěty, atd.
• Zvýšit kvalitu potravinového systému dle požadavků matek a malých dětí. Podvýživa
23
během kritických prvních 1000 dní života (od početí do cca. 2 let) může způsobit
dlouhodobé poškození zdraví matek a celoživotní fyzické i mentální poškození dětí.
Smart25,26
“Give a man a fish and you feed him for a day. Teach a man to fish and
you feed him for a lifetime.” Certifikované osoby, zvané “Mamans
lumière” učí ženy vaření a zvyšování povědomí o výživě a zdraví výhradně
za pomoci lokálních a lehce dostupných surovin.26
Šíření povědomí o skladování potravin – zavařování, mražení, sušení,
fermentování je jedna z důležitých cest, jak zajistit stabilní přístup k jídlu
v mnohých regionech světa po celý rok.24
Kritika
• Dle některých autorů nespočívá problém hladu (obecně podvýživy) v nedostatku potravin
samotném, ale v její distribuci (paradox počtu podvyživených a obézních lidí, často
v jednom státu). Ekonom Amartya Sen poukázal na ekonomické, sociální a politické
kořeny Bengálského hladomoru.27
Zde venkovští obyvatelé neměli dostatek peněz, aby si
koupili potravu, které bylo v zemi dostatek. Vzniku takovéto situace je možno předejít,
pokud je v zemi akceschopná vláda zodpovídající se občanům (tedy funkční demokracie).
• Dalším sporným bodem je potravinová pomoc, která sice může v určitých oblastech být
užitečná (např. uprchlické tábory), avšak nevhodně použitá může způsobit problémy až
kolaps místním křehkým hospodářským systémům. Vybudování efektivního
hospodářského systému by zlepšilo udržitelnost a odolnost dané komunity.28
• Někteří autoři tvrdí, že se problém nadbytku potravy jeví být společensky ještě závažnější
než problém podvýživy (vyjmeme-li oblast subsaharské Afriky).29
Při zvažování
závažnosti nedostatku/nadbytku potravy však nelze brát v potaz jen ekonomickou stránku
věci, na základě které by se rozhodlo o vhodném směřování investic do řešení problému.
Důležitý je i etický rozměr, tedy váha skutečnosti, zda mají podvyživení či obézní sami
možnost svou situaci změnit.
Irský hladomor (1845-1849)30
Primární zdroj potravy chudých Irů byly brambory, ty však zlikvidovala
plíseň. Důsledkem byl nedostatek potravy a ztráta pozemků, protože neměli
čím zaplatit nezaplatili rentu. Zkázu umocnilo rozšíření nemocí – cholery a
tyfu.
• ALE – v Irsku byl dostatek potravy (kukuřice, pšenice a ovsa) pro všechny obyvatele! Dle
racionální kalkulace však byly prodány za tržní ceny kupcům do Velké Británie, což byly
ceny mnohem vyšší, než si mohli dovolit zchudlí farmáři v Irsku.
• Irský hladomor si tak vyžádal jeden milion obětí, další 2 miliony obyvatel emigrovalo (z
celkem 8 mil. obyvatel tehdejšího Irska).
24
1.3. AIDS a malárie
Dle Světové zdravotnické organizace
(The World Health Organization –
WHO) v roce 2021 onemocnělo malárií
asi 247 milionů lidí. V roce 2021
zemřelo na následky malárie přibližně
619 tisíc zemřelo (většinou děti v subsaharské Africe). Nadšení z pokroku
v potírání této choroby (která je z velké části vyhnutelná a léčitelná)
vystřídalo zděšení. Mezi lety 2000 a 2015 incidence případů trvale klesala,
ale v roce 2016 začala růst s nejvyšším přírůstkem mezi lety 2019 a 2020
díky pandemie COVID-19. Nejzávažnější je situace v Republice Kongo a
Nigerii, kde je přibližně 40 % všech obětí malárie.31
V této situaci je také
na místě otázka uskutečnitelnosti SDG Cíle 3.3 - Ukončení epidemie malárie do roku 2030.
Obrázek 6 Úmrtnost na malárii, 2019. Počet úmrtí na malárii na 100 000 obyvatel v jednotlivých
státech.32
25
Obrázek 7 Úmrtnost na malárii, 2019. Počet úmrtí na malárii na 100 000 obyvatel.32
Na konci roku 2021 žilo na světě 38,4 mil. obyvatel infikovaných virem HIV, z čehož 650
000 lidí zemřelo na komplikace způsobené AIDS. Přibližně 1,5 mil. lidí bylo nově infikováno
(2021) z čehož přibližně 160 tis. představovaly děti mladší 15 let. Situace se nicméně zlepšuje,
oproti roku 1996 se jedná o více než 53% pokles (3,2 mil. případů v roce 1996) () . Nejhorší
je stále situace v Subsaharské Africe, která odpovídá za 65 % nárůstu nových infekcí, zatímco
zde žije jen 14,5 % světové populace. 33
26
Obrázek 8 Prevalence, nové případy a úmrtí na HIV/AIDS ve světě (1990 až 2019). Aby se všechna
tři měření vešla do stejného grafu, byl celkový počet osob žijících s HIV vydělen deseti (tj. v roce
2019 žilo 36,8 milionu osob HIV pozitivních).34
Lidé užívající drogy jsou 35x náchylnější k infekci HIV.
Ženy pracující v sexbyznysu mají 30x větší riziko nákazy než běžná
populace.
Muži mající sex s jinými muži mají 28x vyšší riziko nákazy než běžná
populace.
Transgender ženy mají 14x větší riziko nákazy než běžná populace.35
Lidé s nižším společenským postavením a mocí jsou zranitelnější, jinak
tomu není ani v případě infekce HIV. Dospívající ženy (15-24 let) jsou až
3x náchylnější nákaze HIV než dospívající muži v stejné věkové skupině v
Subsaharské Africe. Každé 3 minuty se nakazí jedna z těchto žen. S HIV
infekci souvisí i sexuální násilí ve vztahu i mimo něj, které významně
vzrostlo s příchodem pandemie COVID-19. Jedna z 10 vdaných žen nebo
žen žijících v partnerském svazku (15-49 let) zažila roce 2021 fyzické nebo
sexuální násilí ze strany partnera.35
Možná řešení (?)
U obou nemocí (a platí to i pro řadu dalších, jako je TBC, chřipka atd.) lze hledat řešení jak
na straně prevence, tak na straně léčení.
• V případě přenosu viru HIV je v rámci prevence doporučováno použití kondomu a
sexuální zdrženlivost. Důležitá je také osvěta, aby se zabránilo šíření nemoci např. díky
27
stále živému mýtu, že HIV pozitivní člověk se vyléčí pohlavním stykem s pannou.36
• Na straně léčby je nutné hledat stále účinnější léky a také zajistit, aby se účinné léky
(antiretrovirotika) dostaly k lidem, kteří je potřebují. To stejné platí i v případě malárie,
kde je léčba daleko úspěšnější. Rizikem zde je ale stoupající rezistence plasmodií
k nejdostupnějším lékům.37
• V případě malárie jsou jako prevence účinné moskytiéry, které však chrání člověka pouze
pokud je pod nimi schovaný. Mezi další prvky prevence se řadí omezení líhnišť komárů
(přenašečů plasmodií způsobujících malárii) či likvidace komárů samotných
(insekticidními přípravky). Insekticidní přípravky nejsou účinné jen zabíjením, ale např.
u DDT je velmi výrazný i jeho repelentní účinek (pokud se postříkají vnitřní stěny domů,
tak to komáry účinně odpuzuje). Speciální pozornost by měli dostat těhotné ženy a
novorozenci.
Účinnější, než samotné sítě jsou sítě ošetřené insekticidy. Pro tento účel
jsou povoleny dvě skupiny insekticidů – pyrroly a pyretroidy, protože jsou
velmi málo toxické pro lidi a přitom účinné pro boj s hmyzem. Klasické
sítě musí být ošetřovány insekticidem každých 6-12 měsíců, tzv.
“dlouhotrvající sítě ošetřené insekticidy”, jsou účinné až po dobu 3 let.36
• Aktuální snahou je „vyrobit“ geneticky modifikované komáry, kteří by nepřenášeli
plazmodia. Zde však panují obavy, zda by bylo úspěšné nahrazení přírodní populace
komárů těmito geneticky modifikovanými, a jaké by to mělo důsledky pro ekosystémy.38
V roce 2021 byla vyvinuta první vakcína proti malárii, v roce 2022 pak
ještě účinnější vakcína R21. Na trh by měla přijít v roce 2023. Vakcína
má dle výsledků testování účinnost cca 80 % a ročně se jí může vyrobit až
100 milionů dávek.37
Kritika
• Problémem jsou i značné rozdíly v dostupnosti HIV léčby antivirotiky mezi různými
regiony té samé země. Problémem je i nerovnost mezi chudými a bohatými a jejich přístup
k účinné léčbě.35
• I když se programy na boj vůči AIDS zvětšovaly a stávaly efektivnějšími, na děti se často
zůstávají zapomíná. V roce 2021 nedostávalo dostatečnou péči přibližně 800 000 dětí
žijících s HIV. I když děti tvoří “jen” 4 % z celkového počtu HIV pozitivních, reprezentují
až 15% úmrtí na AIDS. Tahle propast mezi dětmi a dospělými se dnes spíše prohlubuje,
než že by se zmenšovala.35
• Lidská práva žen a dívek – včetně jejich sexuálního a reprodukčního zdraví a práv – jsou
klíč k efektivní reakci. Postavit je do středu AIDS reakce spolu s dobře finančně
zajištěnými snahami o odstranění genderového hlediska násilí je zásadným krokem.
28
• V případě prevence přenosu HIV je nejčastěji zmiňováno použití kondomů. Nicméně
sexuální zdrženlivost je metodou ještě účinnější, a někteří autoři (nejen z církevních
kruhů) poukazují na skutečnost, že ponoukání k používání kondomů vytváří falešnou
představu 100% jistoty, a navíc vede k větší promiskuitě, což šíření HIV prospívá.
Kombinace partnerské věrnosti a případného použití kondomu se ukázala jako účinná v
prevenci AIDS např. v Ugandě.38
• Na začátku 60. let byla malárie téměř eradikována, nicméně kampaň proti masívnímu
používání pesticidů spuštěná publikací Silent Spring používání DDT, nejúčinnějšího
insekticidu proti DDT, prakticky ukončila (kap. 5.2).39
To bylo následováno značným
nárůstem případů malárie. Proto je někdy Rachel Carsonové dáván za zodpovědnost tento
nárůst malárie (ačkoliv R. Carsonová kritizovala především zneužívání insekticidů
v zemědělství, a navíc v boji proti přenašečům chorob nebylo DDT nikdy zakázáno).41
• Varovným prstem se ukazuje být i rezistence dvou ze čtyř kmenů plasmodií, způsobujících
malárii, na některé z používaných léčiv (např. chlorochin).40
1.4. Růst počtu obyvatel na Zemi
V roce 2021 překročila světová
populace 7,9 miliard obyvatel.9
I když
rychlost růstu populace stále klesá – v
roce 1962 činil 2,1 %, v roce 2008 1,2
% a v roce 2021 0,83 % – tak 0,83 %
ze 7,9 miliard stále znamená přírůstek přibližně 70
milionů obyvatel ročně. Dle předpovědi OSN bude na
Zemi v roce 2030 8,6 miliard, a v roce 2050 9,7 miliard
lidí.41,42
Drtivá většina populačního přírůstku probíhá
v rozvojových zemích. Afrika má největší populační přírůstek ze všech regionů – 1,37
miliardy za období 1950-2021, a její populace by dle měla do roku 2050 dosáhnout 2,49
miliard obyvatel v porovnání s rokem 2021, kdy byla osídlena 1,39 miliardou lidí.41
29
Obrázek 9 Počet obyvatel, 1800 až 2100. Budoucí prognózy vycházejí ze scénáře OSN o střední
porodnosti.42
Obrázek 10 Míra růstu populace, 1950-2100.
Míra růstu populace zohledňuje porodnost,
úmrtnost a migraci. Projekce budoucího vývoje
jsou založeny na scénáři OSN o střední
porodnosti. 42
Obrázek 11 Roční přírůstek obyvatelstva.
Historické odhady s budoucími prognózami
založenými na scénáři OSN o střední
porodnosti.42
• Ve srovnání se situací v rozvojových zemích je dnes mnoho evropských států (ale i
Japonsko nebo Čína) znepokojeno trvalým poklesem porodnosti a tím i stárnutím
populace. V roce 2021 měli ženy v ČR v průměru 1,70 dítěte, zatímco ve Francii 1.79 a
Norsku přibližně 1,50 dítěte, zatímco průměrný věk obyvatelstva v těchto zemích stoupá.43
Poslední dekády přinesli obavy z vysokého populačního přírůstku a
ztráty kontroly nad jeho růstem. Teď už víme, že to není černobílé –
moment v naší historií, kdy dojde k zastavení růstu populace, není
nedosažitelně vzdálený. Tenhle historický moment je nazýván „peak
child“. V minulosti byla dětská mortalita velmi vysoká a dospělosti
se dožili průměrně 2 děti z mnohopočetní rodiny. Budoucnost se
1950 20991980 2000 2020 2040 2060 2080
0%
0.5%
1%
1.5%
2%
World
1950 20991980 2000 2020 2040 2060 2080
0
20 million
40 million
60 million
80 million
World
30
bude podobat naší minulosti až na to, že děti nebudou umírat, ale v
první řadě se nikdy nenarodí. 41
Důsledky růstu populace
Z hlediska spotřeby zdrojů není problémem počet obyvatel sám o sobě, ale kombinace počtu
obyvatel a jejich způsobu (náročnosti) života. Pro hodnocení míry dopadu lidstva na ŽP byl
zaveden koncept IPAT, dle kterého je celkový dopad roven součinu počtu obyvatel, jejich
požadavků (blahobytu) a technologií použitých pro naplnění těchto požadavků:44
I=PxAxT kde: I-Impact P-Population A-Affluence T-Technology
Z tohoto konceptu vyplývá, že na velmi nízké životní úrovni (pouhé přežívání) může žít na
planetě podstatně více lidí (až 50 miliard11
– proměnná P), než kdyby všichni lidé žili stejně
náročným životním stylem (proměnná A), jako průměrný Čech (v tomto případě by udržitelný
počet takto žijících lidí byl přibližně 2,5 miliardy – a dnes je na Zemi již přes 7,9 miliard lidí).
Ve hře je ale i proměnná T – pokud se podaří (včas) zavést takové technologie, které všem
lidem na Zemi zajistí stávající blahobyt např. průměrného Čecha, pak by bylo možné, aby v
takovémto blahobytu žilo na Zemi všech 7,9 miliard lidí, a přitom by výsledné I odpovídalo
nosné kapacitě Země (kap. 4.4). Možnosti pozitivních změn jednotlivých proměnných jsou
popsány v kapitolách: P – kap. 0; A – kap. 14.3; T – kap. 7.
31
• Za měřítko environmentálního dopadu může být ve zjednodušené podobě použit koncept
ekologické stopy (kap. 6.7.3), který udává, jak velká plocha biologicky produktivní půdy
je potřeba k uspokojení konkrétního životního stylu lidí na Zemi. Odráží tedy spotřebu
zdrojů se související produkcí odpadů.
• V určitých oblastech světa jsou zdroje umožňující důstojný život místní populace omezené.
Tyto zdroje poskytované místními ekosystémy (potrava, přístřeší, čištění vody, regulace
povodní atd.) jsou pak nadvyužívány až zcela likvidovány, což vede k následným
sociálním krizím. V posledních sto až desetiletích se k nadužívaní v určitých oblastech
přidávají i problémy s nedostatkem zdrojů jako důsledek klimatické změny. V extrémním
případě pak může lokální vyčerpání zdrojů vést až k vypuknutí nepokojů až občanské
válce, jako byla např. genocida.45
• V globálním měřítku jsou pojítkem mezi lidským blahobytem a environmentálními dopady
především následující oblasti:
• Energetika, průmysl a doprava (kap. 9)
• Zemědělství a produkce potravin (kap. 8)
• Chemizace životního prostředí (kap. 1.5)
Obrázek 12 Konceptuální model znázorňující přímé i nepřímé
vlivy lidstva na zemský systém.85
32
Možná řešení (?)
Po většinu historie lidstva byly funkční „samoregulační“ mechanismy ve formě nemocí, válek
a soupeření o zdroje s jinými organismy na Zemi. Poté, co se člověk vymanil z bídy a získal
technologickou převahu, oslabil i tyto mechanismy. Vzhledem k environmentálním limitům
je ale žádoucí růst počtu obyvatel omezit, případně výrazně omezit náročný životní styl
industrializovaných zemí. Nabízí se několik řešení:
• Demografický přechod/tranzice – situace, kdy díky zlepšení životních podmínek dojde
ke snížení úmrtnosti, a po čase automaticky i ke snížení porodnosti. Zlepšení životních
podmínek vede ke snížení novorozenecké úmrtnosti, což po určité době vede i ke snížení
porodnosti (Obrázek 13).
• Umožnění ženám, aby více rozhodovaly o svém životě i počtu dětí, které chtějí mít.
Skutečnost i ve společnostech s vysokou porodností je často taková, že ženy samotné
„nechtějí více dětí, ale více pro své děti“, a do vyššího počtu dětí jsou tlačeny
patriarchální společností, kdy to jsou především muži, kteří chtějí mít co nejvíce dětí
jako výraz své mužnosti.
• Pokud by ženám v rozvojových zemích (se stále vysokou porodností) bylo umožněno
rozhodovat o počtu svých dětí, tak by upřednostňovaly rodiny s přibližně třemi dětmi.46
Dalším důvodem jsou nevyhovující životní podmínky a vysoká dětská úmrtnost v
rozvojových zemích světa.
Obrázek 13 Pět stádií demografické tranzice.86
33
Takzvaný „Populační paradox“ se objevil v Bangladéši (a dalších
v 70.letech minulého století. Vláda lidem nabídla cenově dostupnou
antikoncepci a poradenství. Porodnost rychle klesla ze šesti dětí na
pouhé tři. Výrok R. Engelmana: „Women don‘t want more children, but
more for their children“, kdy se zabezpečením základních životních
potřeb klesá potřeba mít více dětí dokonale popisuje situaci v Bangladéši
a dá se aplikovat na celý svět.47
• Politika jednoho dítěte, tedy demografická politika Číny s cílem omezit růst populace.
Tato politika přestala platit v roce 2016. Manželské páry žijící ve městech měli povoleno
mít pouze jedno dítě, avšak existovali některé výjimky (např. u rodičů, kteří oba nemají
žádné sourozence atd.). Díky této politice se v období 1979 – 2016 nenarodilo 200 – 400
milionů dětí.48
Kritika
• V případě demografického přechodu je kritická druhá a třetí fáze, kdy klesá úmrtnost při
zachování porodnosti – v tomto období strmě narůstá počet obyvatel. To při současném
nárůstu životní úrovně se vzrůstající ekologickou stopou vytváří stále výraznější tlak na
životadárné planetární ekosystémy.
• Politika jednoho dítěte sice vedla k rychlejšímu poklesu porodnosti, než tzv. „populační
paradox“, vyvolává však kontroverze především díky nesvobodné volbě a sociálním
dopadům. V čínské společnosti jsou chlapci ceněni více než dívky, což vedlo k úmyslným
potratům a následnému nepoměru počtu mužů a žen ve společnosti a dalším
socioekonomickým problémům. Takovéto silné zasahování státu do zásadní oblasti života
občanů, jakou je plánování rodiny, je však v demokratické společnosti nepřijatelné.
Čínská vláda jsi postupně uvědomila rozsah problémů a v roce 2016 povolila rodinám mít
dvě děti. 49
• Jelikož tohle opatření nemělo zásadní vliv na prudce klesající demografickou křivku a
stárnutí populace, vláda přistoupila v roce 2021 dokonce k uvolnění až na tři děti.
Nákladnost financování vzdělání a rozvoje potomka však stále vede k k nízké porodnosti
a rozhodnutí mnoha žen děti vůbec nemít a věnovat se seberozvoji a kariéře.50
Většina Číňanů politiku jednoho dítěte podporovala a jen 21 %
respondentek průzkumu All-China Women’s Federation (2016) si přálo
mít druhé dítě.51
34
1.5. Planetární environmentální meze
Koncept planetárních mezí,
představený v roce 2009 J.
Rockströmem a jeho spolupracovníky
z Centra pro výzkum odolnosti
(Stockholm resilience center) na
Stockholmské univerzitě definoval
meze, v rámci kterých se může lidstvo
udržitelně rozvíjet. Po překročení
těchto mezí riskujeme destabilizaci
planetárních subsystémů (klimatický
systém, biosféra, atd.), vedoucích
k nelineárním nevratným změnám ohrožujících (či
vylučujících) lidský blahobyt takového typu, jaký jsme
znali doposud. Tento koncept je založen na vědeckých
poznatcích, ne na politických rozhodnutích. Momentálně
je definováno devět planetárních mezí (Obrázek 12):52
1. Změna klimatu
2. Změna integrity biosféry (ztráta genetické a funkční biodiverzity)
3. Úbytek stratosférického ozonu
4. Okyselování oceánů
5. Biogeochemické toky (cykly fosforu a dusíku)
6. Změna využívání krajiny (např. odlesňování)
7. Využívání sladké vody
8. Atmosférické aerosoly (částice v atmosféře ovlivňující klima a biotu)
9. Nové entity (např. organické polutanty, radioaktivní materiály, nanomateriály a
mikroplasty).
35
Obrázek 14 Schematické znázornění stavu planetárních subsystémů a zda
příslušné meze překračují (oranžová) či ne (zelená) planetární meze (2022). 53–55
Kritika
I když systém planetárních mezí poskytuje užitečný model pro měření změn v zemském
systému, ne všichni vědci ho plně akceptují. Někteří argumentují tím, že těchto devět mezí je
mezi sebou tak těsně propojených, že může být velmi obtížné je separovat za účelem jejich
charakterizace. Další kritika spočívá v tom, že se změna využívaní krajiny zaměřuje primárně
na lesy a ne na jiné ekosystémy jako savany, mokřady, rašeliniště, které jsou důležitými
ekosystémy pro udržování rozmanitosti biodiverzity, poskytovateli ekosystémových služeb a
hrají důležitou roli v zmírňování dopadů klimatické změny.56
• Řada odborníku kritizuje výběr jednotlivých mezí s tím, že by vybrali jiné, nebo že by
jich vybrali více. Taky se jiným odborníkům nelíbilo to, že některé planetární limity
byly příliš obecné a definice některých mezí neadekvátní. Časopis Nature se vyjádřil,
že by političtí lídři mohli zneužívat hranice k ospravedlnění degradace prostředí až do
bodu, odkud není návratu.
• Koncept byl kritizován za nedostatečné obsažení mořských ekosystémů a byla
navrhnutá nová mez Změny zemského povrchu, která by zahrnovala změnu využívání
terestriální krajiny a změny mořského dna. 55
• Většina odborníků se však shoduje, že rámec poskytuje užitečný nástroj pro
vizualizaci a měření našich planetárních prohřešků – a pro vybízení k akci.
36
Kritika vychází i z opomíjení sociálního rozměru. To není překvapivé,
vezmeme-li v úvahu, že zaměření rámce planetárních mezí při jeho
implementaci by mohlo omezit ekonomický růst a potenciálně i vyhlídky
na rozvoj rozsáhlých oblastí v Africe, Asii a Latinské Americe. 55
1.5.1. Globální klimatická změna
Změna klimatu patří spolu s poškozováním ozónové vrstvy mezi jedno z aktuálně
nejvážnějších ohrožení ŽP a prosperity lidské společnosti ve světovém měřítku. Oproti
problému poškozování ozónové vrstvy (kap. 1.5.3) je však zmírnění změny klimatu podstatně
obtížnější, neboť se bezprostředně dotýká většinového typu industriální ekonomiky,
energetiky a zemědělství, které jsou poháněné energií ze spalování fosilních paliv za vzniku
skleníkových plynů.
Změna klimatu a skleníkový jev
Pokud by se z atmosféry odstranila všechna vodní pára, CO2 i ostatní skleníkové plyny a
zůstala jen kyslíkově-dusíková atmosféra, pohybovala by se průměrná teplota na Zemi kolem
-18 °C. Současná průměrná teplota na Zemi je 14 °C, což je rozdíl 32 °C. Jev, při němž plyny
jako vodní pára, CO2, CH4 a další fungují podobně jako sklo ve skleníku a zadržují teplo
odcházející ze Země, se nazývá skleníkový jev.57
• Skleníkový jev je přirozený jev nutný pro život na Zemi, protože zvyšuje průměrnou
teplotu na Zemi a tlumí vysoké výkyvy teplot mezi nocí a dnem.
• Problematické je zvyšování intenzity skleníkového jevu díky zvyšování koncentrace
skleníkových plynů v atmosféře, což vede k oteplování atmosféry i hydrosféry.
• Nejdůležitějším skleníkovým plynem je vodní pára, která zodpovídá za cca 35 – 66 %
skleníkového jevu při bezmračném počasí a 65 – 88 % skleníkového jevu při oblačném
počasí. Lidská činnost však nijak významně její koncentraci přímo nezvyšuje, nepovažuje
se tedy za skleníkový plyn antropogenního původu a není tedy v diskuzi o omezování
emisí (antropogenních) skleníkových plynů diskutován.58
• Oxid uhličitý (CO2), druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, zodpovídá v průměru za 25
% skleníkového jevu. Jeho koncentrace je významně zvyšována lidskou činností a je
považován za nejvýznamnější skleníkový plyn, jehož významná část je antropogenního
plvodu.
• Zbylých 10 % tvoří metan (CH4), oxid dusný (N2O), freony a jim podobné látky, jejichž
koncentrace se také zvyšuje převážně lidskou činností.
37
Obrázek 15 Globální emise oxidu uhličitého (CO2) v dle jednotlivých zdrojů letech 1990-2019.59
38
Obrázek 16 Globální emise skleníkových plynů v roce 2019 dle sektoru, využití a typu
plynu.87
39
Přírodní rovnováha, která se vytvořila dynamickou spotřebou CO2 z atmosféry
prostřednictvím fotosyntézy do biomasy (např. stromů, rostlin, řas, sinic), ukládání do oceánů,
či její přeměnou do fosilních paliv v geologických dobách (uhlí, ropa), je narušována jejich
intenzivním využíváním (hlavně spalováním) spalováním v průmyslovém období.
• Rostoucí poptávka po energii nás nutí spalovat více těchto paliv, čímž množství CO2 v
atmosféře vzrůstá. Paradoxně čím větší zásoby fosilních paliv na Zemi jsou (či se podaří
objevit), tím později lidská společnost přejde na „bezuhlíkatou“ ekonomiku a zvyšování
koncentrace CO2 v atmosféře se bude zvyšovat (se souvisejícími negativními důsledky
změnou klimatu a okyselováním oceánů – kap. 1.5.1 a 1.5.4).
• V roce 2023 byla objemová koncentrace atmosférického CO2 0,042 % (422 ppm - 1 parts
per milion = 0,0001 %).
• Průměrná koncentrace CO2 vzrostla od počátku souvislého měření v roce 1950 o 35 %, a
od počátku průmyslového éry o 51 %. Spalování fosilních paliv představuje přibližně 80
% tohoto nárůstu.60
• Během 20. století vzrostla průměrná globální teplota o cca 0,6 °C (Obrázek 17), a dle
předpovědi Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC - Intergovernmental Panel on
Climate Change) vzroste teplota během 21. století až o 1,4 – 5 °C (Obrázek 19).
• Aktuální měření a prognózy ukazují, že v letech 2022-2026 bude teplota oproti
předprůmyslovému období o 1,1 až 1,7 °C vyšší, přičemž hlavní oteplení nastane
v zimních měsících. 61
Planetární mez pro zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře
Diagnóza – překročeno! (Obrázek 12)
Vědci navrhli mez pro nárůst koncentrace CO2 v atmosféře na hladinu 350 ppm, kdy za
výchozí „bezpečnou“ koncentraci je považována předprůmyslová hladina 280 ppm. Mezní
koncentrace však již byla překročena (na přelomu století), a je tedy nutno počítat s čím dál
výraznějšími negativními důsledky změny klimatu.62
IPCC – Mezivládní panel pro klimatickou změnu
Mezinárodní seskupení stovek odborníků, jehož hlavním cílem je hodnotit
současné vědecké poznatky na poli změny klimatu. Založeno v roce 1988
má taky za úlohu poskytovat informace týkající se změny klimatu vládám
všech států, aby mohli vědecké informace použít na torbu efektivních
zákonů. IPCC neprodukuje vědecká data, ale kriticky hodnotí aktuální
poznatky data ostatních odborníků a dává do souvislostí. IPCC reporty se
vydávají každých 7 let (naposledy v roce 2022) a jsou členěny do tří oblastí:
1) Vědecký základ klimatické změny; 2) Dopady, adaptace a zranitelnost
a 3) Zmírnění dopadů klimatické změny. 63
40
Projevy změny klimatu
Důsledkem růstu koncentrace skleníkových plynů je změna klimatického režimu, který
představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy atmosférou a
hydrosférou (oceány), a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky,
vazba troposféry a stratosféry, biosféra). Při vzrůstu teploty o 1 – 3 °C ve srovnání s rokem
1900 budou dopady jak příznivé (zisky), tak i nepříznivé (ztráty). Dle IPCC ztráty převáží nad
zisky, a čím bude nárůst teploty větší, tím budou ztráty významnější.64
Obrázek 17 Globální teplotní anomálie systému země-oceán, 1880-2020. 65
Důsledkem růstu koncentrace skleníkových plynů je změna klimatického režimu, který
představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy atmosférou a
hydrosférou (oceány), a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky,
vazba troposféry a stratosféry, biosféra). Při vzrůstu teploty o 1 – 3 °C ve srovnání s rokem
1900 budou dopady jak příznivé (zisky), tak i nepříznivé (ztráty). Dle IPCC ztráty převáží nad
zisky, a čím bude nárůst teploty větší, tím budou ztráty významnější.56
41
Obrázek 18 Globální koncentrace CO2 a průběh teplotních anomálii v atmosféře za posledních 800
tisíc let (analýza vzduchu v ledovcových jádrech a přímá měření). 66
Od vzniku Země se na ní pravidelně střídají přirozené cykly ledových a
meziledových dob. Tenhle fakt nahrává do karet klima-septikům, kteří
tvrdí, že dnešní narůstající teploty atmosféry a oceánu jsou přirozeným
jevem tohoto cyklu. Nenechme se zmást. Dle vědců nemá dnešní
oteplování za posledních 2000 let obdoby a lidstvo na tom má velký
podíl.67
42
• Jedním ze závažných důsledků změny klimatu je stoupnutí hladiny oceánů. Za období
1880-2020 vzrostla hladina oceánů o 21-24 cm.68
V této otázce jsou zatím předpovědi
nejisté, avšak nelze vyloučit zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů do
konce 21. století. Závažnost problému podtrhuje fakt, že nízko ležící oblasti u moře jsou
většinou velmi hustě osídleny.
• Kromě rizika povodní, eroze pobřeží nebo zvýšené incidence bouřek, hladina moře také
silně ovlivňuje distribuci pobřežních mokřadů, produktivitu a narůstání sedimentů;
zvýšení hladiny moří tedy ovlivní akumulaci uhlíku a stabilitu stávajících zásob uhlíku.
Jak roste hladina moře, podzemní sladká voda, která slouží jako zásobárna vody pro
obyvatelstvo, zemědělství, nebo přírodní ekosystémy, může být také kontaminována
mořskou vodou.69
• Z lidských činností utrpí změnou klimatu nejvíc zemědělství, které je velmi citlivě
adaptováno na současné klimatické podmínky, a každé i malé změny budou znamenat
nutnost nové adaptace. Regionální specifičnost je uvedena v další kapitole.
• Některé biomy se nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mnohé z nich, zejména
lesy mírného pásma, mohou být značně poškozeny.70
Na druhou stranu je nyní sledován
zvýšený nárůst vegetace, a to pravděpodobně díky společnému efektu zvýšené
koncentrace CO2 , zvýšení teploty a větší vlhkosti.71
Obrázek 19 Předpovídaná změna teploty na základě emisních scénářů. Rozsah změny klimatu
v budoucnosti závisí od toho, jaké politické rozhodnutí se dnes udělá. Pokud přestanou emise CO2
stoupat do roku 2050, tak je reálné udržet oteplení planety pod 1,5 °C. 69
43
V důsledku změny klimatu mohou některé rostlinné druhy změnit region
výskytu a “přestěhovat” se do chladnějších oblastí/vyšších nadmořských
výšek kvůli zvyšující se teplotě, nebo do nižších oblastí s očekáváním
vlhčího klimatu s více srážkami. Klimatická změna tak může vytvořit nové
ekosystémy a udělat ze stávajících ekosystémů neudržitelné.72
• Snížení oblasti zalednění a snížení tloušťky ledu v Severním ledovém oceánu umožňuje
rejdařům v létě používat tzv. Severní mořskou cestu, která výrazně zkrátí lodní spojení
mezi Čínou či Japonskem a evropskými přístavy jako je Rotterdam či Murmansk.73
Cesta z Japonka do Rotterdamu přes Suezský průplav trvá 30 dní, přes
Severní moře jen 18 dní. Kromě transportních cest se v Arktickém
oceánu otevírají i jiné možnosti. Dle odhadů se v Arktidě nachází
přibližně 13 % světových ještě neobjevených zdrojů ropy a asi 30%
neobjevených zdrojů zemního plynu.74
• Oteplování Aljašky způsobuje tání permafrostu a zvyšování vodní hladiny řek s následným
zaplavováním přilehlých obcí. Obyvatelé zde žijící tak musí hledat nové domovy se
stabilním podložím a bez rizika zatopení. Tito lidé se nazývají „klimatičtí uprchlíci“. 75
Regionální specifičnost dopadů změn klimatu:64
• Severní Amerika: Snížení sněhové pokrývky v západních horách; 5-20% nárůst výnosů
deštěm zavlažovaných hospodářství v určitých regionech; zvýšení frekvence, intenzity a
trvání vln horka ve městech; riziko degradace mořských a pobřežních ekosystémů, ztráta
biodiversity; zvýšené riziko silných bouřek a hurikánu.
• Latinská Amerika: Postupné nahrazování tropických pralesů savanami v jižní Amazonii;
hrozba významné ztráty biodiverzity vymíráním druhů v řadě tropických oblastí;
degradace korálových útesů; významné změny v dostupnosti vody pro lidskou spotřebu
v domácnostech, zemědělství a výrobě elektřiny, riziko incidence chorob přenášených
hmyzem; ohrožená potravinová dostupnost díky častým/extrémním suchům.
• Evropa: Zvýšená hrozba vnitrozemských bleskových povodní; častější záplavy
pobřežních oblastí a zvýšení eroze kvůli bouřím a zvyšování mořské hladiny; ústup
ledovců v horských oblastech; snížení sněhové pokrývky a zimní turistiky; vymírání
druhů; snížení zemědělské produkce na jihu Evropy.
• Afrika: V roce 2020 bude mezi 75 a 250 miliony lidí pravděpodobně vystaveno
zvýšenému nedostatku vody; výnosy v deštěm zavlahovaných hospodářství v některých
oblastech klesnou na polovinu; celková zemědělská produkce a následná dostupnost
potravin bude výrazně snížená; nevratná ztráta ekosystémů a jejich služeb; deficience
mikronutrientů; snížení věku dožití; snižující se ekonomický růst a zvyšující se nerovnost
a počty chudých; riziko incidence chorob přenášených hmyzem a průjmových chorob.
44
• Asie: Dostupnost sladké vody do roku 2050 pravděpodobně klesne ve střední, jižní,
východní a jihovýchodní Asii; pobřežní oblasti budou ohroženy zvýšenými záplavami;
úmrtnost na nemoci spojené s povodněmi a suchy se v některých oblastech zvýší;
odumírání korálů kvůli teplotám oceánu a acidifikaci a zvyšování hladiny moře; zmenšení
zdrojů ryb kvůli zvýšení hladiny moře.75
Obrázek 20 Globální mapa zranitelnosti vůči klimatické změně, založená na indikátorech: adaptivní
kapacita, senzitivita a expozice negativním jevům provázejících změnu klimatu, potravinová a vodní
bezpečnost, ekosystémy a infrastruktura. B: Globální mapa zdravotní zranitelnosti: UHC Index =
Universal Health Coverage Index. Tento Index sleduje pokrytí základných a nezbytných
zdravotnických potřeb, založených na reproduktivním, mateřským/novorozeneckým/dětským
zdraví, sledování infekčních a chronických chorob, servisní kapacitě nebo přístupu ke zdravotní
péči.76
45
Obrázek 21 SDG 10: Reduced inequalities.77
Regionální a etický rozměr změny klimatu
Oblasti pociťující nárůst nemocí spojených se zvyšováním teploty v uplynulých třech
dekádách (dle statistik Světové zdravotnické organizace – World Health Organization,
WHO), jsou obydleny lidmi, kteří jsou za globální oteplování nejméně zodpovědní
(kumulativní emise skleníkových plynů na osobu jsou zde nejnižší).78
Navíc je většina
postižených zmíněnými nemocemi děti. V roce 2022 byla přibližně 1 miliarda dětí
v extrémně vysokém riziku, že pocítí dopady změny klimatu, které nemohou tuto situaci
ovlivnit už vůbec. Tato nerovnováha mezi původci postižení v jedné (převážně bohaté,
industrializované) části světa a oběťmi v jiné části (převážně chudé) vytváří etický problém
a klade značný důraz na vhodné řešení změny klimatu. Odraz tohoto stavu je zakotven
v článku 3 Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, který klade důraz na „společnou, ale
diferencovanou zodpovědnost“ (kap. 11.2.2). Stejná analogie platí i pro řadu dalších
globálních environmentálních problémů, např. úbytek stratosférického ozónu (kap. 1.5.3) či
úbytek biodiverzity (kap. 1.5.2).
Možná řešení (?)
• 1992 – na konferenci v Riu de Janeiru byla podepsána Rámcová úmluva OSN o
klimatických změnách (kap. 11.2.2). Signatáři se zavázali vyvinout úsilí o snížení emisí
CO2.
• 1997 – v japonském Kjótu podepsán protokol (v platnost vstoupil 2005), v němž se
46
průmyslově vyspělé státy zavázaly snížit emise skleníkových plynů v letech 2008–2012
(průměr z tohoto pětiletého období) o 5,2 % ve srovnání s rokem 1990. Výsledek je však
obojaký – k roku 2010 se zavázaným státům podařilo snížit své emise dokonce o 16 %,
což je značný úspěch, nicméně na celkových emisích GHG. se toto snížení nijak
neprojevilo (Obrázek 20). To především díky výraznému nárůstu emisí GHG v Číně a
Indonésii, a také díky skutečnosti, že závazek snížit své emise přijaly země, které
produkovaly úhrnem jen zhruba 20 % celkových emisí CO2.
79
• V roce 2012 byl v Dauhá dojednán dodatek, kterým se Kjótský protokol prodloužil do
roku 2020, a zároveň se určité země (především EU a pár dalších států) zavázaly
k dalšímu snižování emisí CO2ekv. Průměrně se zapojeným státům podařilo do roku 2020
snížit GHGs emise o 18 % v porovnání s rokem 1990. I když se to dá považovat za úspěch,
tak se to týká pouze 37 zúčastněných států, a ne na celého světa.80
• V roce 2015 byla podepsána Pařížská dohoda (v platnost vstoupila 2016). Hlavním cílem
signatářských zemí je udržet oteplení Země pod 2 °C, nejlépe pod 1,5°C v porovnání s
preindustriálním obdobím. Pro dosažení tohoto cíle se země zavázaly dosáhnout co
největšího snížení emisí v co nejkratším čase, aby se svět mohl stát uhlíkově neutrálním
do roku 2050. Pokrok v dosahování cílů Pařížské dohody se hodnotí v 5letých cyklech.81
• Zelená dohoda pro Evropu (2019) je strategický dokument EU, který má za cíl proměnit
EU v moderní, efektivně využívající zdroje a konkurenceschopnou ekonomiku,
zajištující: uhlíkovou neutralitu prvního kontinentu do roku 2050, ekonomický růst
nezávislý na neobnovitelných zdrojích, rovnost všech lidí a míst. Evropská komise přijala
soubor návrhů, aby EU dosáhla snížení GHGs emisí o 55 % do roku 2030 v porovnání
Obrázek 22 Růst emisí CO2 a koncentrace CO2 v atmosféře navzdory mezinárodním snahám o
jejich omezení.88
47
s rokem 1990.82
V modelování a hodnocení změny klimatu se často setkáváme s pojmy
„emisní scénář“ a „klimatický model“. Emisní scénář je často
zjednodušený popis toho, jak se může vyvíjet budoucnost (klima), na
základě možných budoucích emisí GHGs, tedy vlivem člověka. Klimatický
model je založen na dobře zdokumentovaných fyzikálních procesech.
Modely využívají matematické vzorce pro popis výměny energie a látek mezi
různými částmi oceánu, atmosféry a půdy. Jestli se klimatické modely a
emisní scénáře zkombinují, umíme „předpovědět“ (s určitou mírou jistoty)
budoucí chování klimatu.83
• Mezi odborníky se stále častěji nahrazuje spojení „řešení změny klimatu“ za „adaptace
a zmírnění změny klimatu“ (adaptation and mitigation). Adaptace je definována jako
proces přizpůsobení se aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho účinkům za
účelem zmírnění škod nebo využití výhodných příležitostí. V přírodních systémech je
adaptace procesem přizpůsobení se aktuálnímu klimatu a jeho projevům; lidský zásah
ji může usnadnit. Zmírnění změny klimatu obsahuje antropogenní zásahy s cílem
snížit emise GHG nebo zvýšit efektivitu jejich odstraňování z atmosféry. Z toho
vyplývá, že zmírňování redukuje všechny dopady změny klimatu (pozitivní či
negativní) a tím snižuje adaptační výzvu. Na druhé straně, adaptace je selektivní (ale
drahá) – může využít pozitivních dopadů a snížit ty negativní.64
„Údaj 1,5 °C není náhodná statistika. Je to spíše ukazatel bodu, od kterého
budou dopady na klima stále více škodlivé pro lidi a vlastně pro celou
planetu," řekl generální tajemník WMO Prof. Petteri Taalas.61
Kritika
Vůči problematice globálního oteplování je vznášena řada námitek, a to na různých úrovních.
• Na úrovni zpochybňování samotného jevu globálního oteplování již kritiků ubývá,
nicméně spojitost mezi globálním oteplováním a činností člověka (emise CO2) je
zpochybňována ještě relativně často. Mezi klimatology však panuje stále přesvědčivější
souhlas (dle zprávy IPCC z roku 2021 je to 99-100 %, použitá terminologie „virtually
certain“), že je globální oteplování zásadně způsobeno činností člověka.69
• Další úrovní je vědecká diskuze nad důsledky globálního oteplování, zda a s jakou
pravděpodobností se projeví a zda převládnou spíše klady, nebo zápory.
• Řada kritiků se také rezervovaně staví k navrhovaným či přijatým řešením globálního
oteplování, jako jsou např. systém obchodovatelných emisních povolení, dotace energií
48
z obnovitelných zdrojů, či různé druhy geoinženýrství – např. systém carbon capture and
storage (zachytávání CO2 v místě produkce a ukládání v podzemí).84
• Mezi známé tzv. „klima-skeptiky“ (kteří zastánce teorie globální klimatické změny pro
změnu nazývají „klima-alarmisté“), či kritiky navrhovaných řešení patří např. Freeman
Dyson, Bjorn Lomborg, u nás např. Václav Klaus nebo Miroslav Kutílek. Řada lidí vidí
hmatatelný blahobyt potřebnější, než zachování stabilního a předpovídatelného životního
prostředí.
Použitá literatura
1. Kohák, E. Zelená svatozář - Kapitoly z ekologické etiky. (Slon, 2006).
2. Rynda, I. Diskuze o udržitelném rozvoji. (2013).
3. Crutzen, P. J. Geology of mankind. Nature 415, 23 (2002).
4. UNEP. One Planet Many People. United Nations Environment Programme (2005).
5. IPCC. Climate Change and Land. https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2019/11/Headlinestatements_Final.pdf
(2017).
6. Rockström, J. et al. A safe operating space for humanity. Nature 461, 472–475 (2009).
7. Jonas, H. Princip odpovědnosti. (Oikúmené, 1997).
8. Meadows, D., Randers, J. & Meadows, D. Limits to Growth: The 30-Year Global Update. (Chelsea
Green Publishing, 2004).
9. Worldwatch Institute. State of the World 2008: Innovations for a Sustainable Economy. (2008).
10. Our World In Data. Share of consumer expenditure spent on food.
https://ourworldindata.org/grapher/share-of-consumer-expenditure-spent-on-food (2021).
11. United Nations: Statistics Division. End poverty in all its forms everywhere.
https://unstats.un.org/sdgs/report/2022/goal-01/ (2021).
12. United Nations: Department of Economic and Social Affairs. The Sustainable Development Goals
Report 2022. (2022).
13. UNEP. Goal 1: No poverty. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainable-developmentgoals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-1-no
(2020).
14. Wall, T. The Millennium Development Goals Report. (UN, 2012).
15. Bajgar, M. Dejte jim to „cash“. RESPEKT (2013).
16. USDA Economic Research Service (ERS). Share of consumer expenditure spent on food. Our World in
Data https://ourworldindata.org/grapher/share-of-consumer-expenditure-spent-on-food (2021).
17. Hannah Ritchie. What is childhood wasting? Our World in Data https://ourworldindata.org/wastingdefinition
(2022).
18. The World Bank. Prevalence of undernourishment (% of population).
https://data.worldbank.org/indicator/SN.ITK.DEFC.ZS?end=2020&start=2001&view=chart (2020).
19. Our World In Data. Obesity is one of the leading risk factors for early death.
https://ourworldindata.org/obesity#obesity-is-one-of-the-leading-risk-factors-for-early-death (2023).
20. Assadourian, E. Vital Signs. (2008).
21. Civil Eats. How Corn Ethanol for Biofuel Fed Climate Change. https://civileats.com/2022/02/14/howcorn-ethanol-for-biofuel-fueled-climate-change/
(2022).
22. UNEP. Goal 2: Zero Hunger. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainable-developmentgoals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-2
(2020).
23. World Food Programme. Five Steps to Zero Hunger. https://medium.com/world-food-programme-
49
insight/five-steps-to-zero-hunger-e7975823a87c#.gpwayxg0i (2017).
24. Blesh, J., Hoey, L., Jones, A. D., Friedmann, H. & Perfecto, I. Development pathways toward “zero
hunger”. World Dev 118, 1–14 (2019).
25. Smart Food. Smart Food. https://www.smartfood.org/ (2023).
26. Amadou, I. & Lawali, S. Smart Management of Malnutrition Using Local Foods: A Sustainable Initiative
for Developing Countries. Front Sustain Food Syst 6, 725536 (2022).
27. Wikipedia. Amartya Sen. http://en.wikipedia.org/wiki/Amartya_Sen (2013).
28. Agrifood Networks. Resilient Food Systems - Food Aid is not a Solution to Zero Hunger - Foodlog.
https://agrifoodnetworks.org/article/food-aid-is-not-a-solution-to-zero-hunger (2023).
29. Adams, S. Obesity killing three times as many as malnutrition. The Telegraph
http://www.telegraph.co.uk/health/healthnews/9742960/Obesity-killing-three-times-as-many-asmalnutrition.html
(2012).
30. Kerski, J. & Ross, S. The essentials of the Environment. (Hodder Education, 2005).
31. Organisation, W. H. World malaria report 2021. World Health Organization (2021).
32. Max Roser and Hannah Ritchie. Malaria. Our World in Data https://ourworldindata.org/malaria (2022).
33. UNAIDS. Global HIV & AIDS statistics — Fact sheet. https://www.unaids.org/en/resources/fact-sheet
(2023).
34. Max Roser and Hannah Ritchie. HIV / AIDS. Our World in Data https://ourworldindata.org/hiv-aids
(2023).
35. Joint United Nations Programme on HIV/ AIDS. IN DANGER: UNAIDSUNAIDS Global AIDS Update
2022. (2022).
36. Centers for Disease Control and Prevention. Malaria Worldwide - How Can Malaria Cases and Deaths
Be Reduced? - Insecticide-Treated Bed Nets. (2019).
37. BBC News. New malaria vaccine is world-changing, say scientists. https://www.bbc.com/news/health-
62797776 (2022).
38. Green, E. C., Halperin, D. T., Nantulya, V. & Hogle, J. A. Uganda’s HIV prevention success: the role of
sexual behavior change and the national response. AIDS Behav 10, 335–46; discussion 347-50 (2006).
39. Carson, R. Silent Spring. (1962).
40. Centers for Disease Control and Prevention. Malaria Worldwide - How Can Malaria Cases and Deaths
Be Reduced? - Drug resistance in the Malaria Endemic World. (2019).
41. Future Population Growth - Our World in Data. https://ourworldindata.org/future-population-
growth#two-centuries-of-rapid-global-population-growth-will-come-to-an-end.
42. Our World In Data. Population Growth. https://ourworldindata.org/population-growth#two-centuriesof-rapid-global-population-growth-will-come-to-an-end
(2023).
43. Our World in Data. Fertility Rate. https://ourworldindata.org/fertility-rate (2023).
44. Wikipedia. IPAT. http://en.wikipedia.org/wiki/I_=_PAT (2013).
45. Gasana, J. Remember Rwanda? http://www.worldwatch.org/node/524 (2002).
46. Engelman, R. More Population, Nature, and What Women Want. (2008).
47. Engelman, R. More Population, Nature, and What Women Want. (2008).
48. Wikipedia. One-child policy. http://en.wikipedia.org/wiki/One-child_policy (2013).
49. Hayes, A. What Was China’s One-Child Policy? Its Implications and Importance.
https://www.investopedia.com/terms/o/one-child-policy.asp (2022).
50. Hayes, A. One-Child Policy. https://www.investopedia.com/terms/o/one-child-policy.asp (2021).
51. Wikipedia. One-child policy. http://en.wikipedia.org/wiki/One-child_policy (2013).
52. Steffen, W. et al. Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science
(1979) 347, (2015).
53. Wang-Erlandsson, L. et al. A planetary boundary for green water. Nature Reviews Earth and
50
Environment vol. 3 380–392 Preprint at https://doi.org/10.1038/s43017-022-00287-8 (2022).
54. Freshwater planetary boundary “considerably” transgressed: New research.
https://news.mongabay.com/2022/04/freshwater-planetary-boundary-considerably-transgressed-new-
research/.
55. Biermann, F. & Kim, R. E. The Boundaries of the Planetary Boundary Framework: A Critical Appraisal
of Approaches to Define a “Safe Operating Space” for Humanity. Annu Rev Environ Resour 45, 497–
521 (2020).
56. Kimbrough, L. We’ve crossed the land use change planetary boundary, but solutions await.
https://news.mongabay.com/2022/08/weve-crossed-the-land-use-change-planetary-boundary-butsolutions-await/
(2022).
57. National Geoaphic. The Greenhouse Effect and our Planet. National Geographic
https://education.nationalgeographic.org/resource/greenhouse-effect-our-planet/ (2023).
58. Wikipedia. Greenhouse gas. Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas (2023).
59. Our World in Data. Emissions by sector. https://ourworldindata.org/emissions-by-sector (2023).
60. NASA. Carbon Dioxide . NASA https://climate.nasa.gov/vital-signs/carbon-dioxide/ (2023).
61. World Meteorological Organization. WMO update: 50:50 chance of global temperature temporarily
reaching 1.5°C threshold in next five years | World Meteorological Organization.
https://public.wmo.int/en/media/press-release/wmo-update-5050-chance-of-global-temperaturetemporarily-reaching-15°c-threshold
(2022).
62. Steffen, W. et al. Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science
(1979) 347, (2015).
63. IPCC. Intergovernmental Panel on Climate Change. https://www.ipcc.ch/ (2023).
64. McCarthy, J. Climate Change: Impacts, Adaptation & Vulnerability. Ipcc Working Group 10032 (2001).
65. Earth, B. Global Temperature Report for 2021. https://berkeleyearth.org/global-temperature-report-for-
2021/ (2021).
66. World Economic Forum. Co2 levels in atmosphere at their highest in 800,000 years.
https://www.weforum.org/agenda/2018/05/earth-just-hit-a-terrifying-milestone-for-the-first-time-inmore-than-800-000-years
(2018).
67. BBC News. Climate change: Current warming ‘unparalleled’ in 2,000 years.
https://www.bbc.com/news/science-environment-49086783 (2019).
68. NOAA. Climate change: Global sea level. NOAA https://www.climate.gov/newsfeatures/understanding-climate/climate-change-global-sea-level
(2022).
69. IPCC. AR6 Climate Change 2021: The Physical Science Basis. https://www.ipcc.ch/report/sixthassessment-report-working-group-i/
(2021).
70. EPA. Forests Impacts & Adaptation. http://www.epa.gov/climatechange/impactsadaptation/forests.html#impacts
(2013).
71. Pearce, F. Carbon emissions helping to make Earth greener. NewScientist (2013).
72. College of Natural Resources News. 5 Ways Climate Change Impacts Forests.
https://cnr.ncsu.edu/news/2021/08/5-climate-change-impacts-forests/ (2021).
73. Vidal, J. Melting Arctic ice clears the way for supertanker voyages. The Guardian
http://www.theguardian.com/environment/2011/oct/05/melting-arctic-ice-supertankers (2011).
74. Vidal, J. Melting Arctic ice clears the way for supertanker voyages. The Guardian
http://www.theguardian.com/environment/2011/oct/05/melting-arctic-ice-supertankers (2011).
75. Goldenberg, S. America’s first climate refugees. The Guardian
http://www.theguardian.com/environment/interactive/2013/may/13/newtok-alaska-climate-changerefugees?guni=Resource:promo-related-article
US Alaska climate refugees:microapp guardiannewsinteractives-static:Alaska:
climate refugees (2013).
51
76. Salas, R. N. & Jha, A. K. Climate change threatens the achievement of effective universal healthcare.
The BMJ 366, (2019).
77. UNEP. Goal 10: Reduced inequalities. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainabledevelopment-goals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-10
(2020).
78. Wikipedia. List of countries by carbon dioxide emissions.
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_carbon_dioxide_emissions (2013).
79. Tollefson, J. & Monastersky, R. The global energy challenge: Awash with carbon. Nature 491, 654–5
(2012).
80. Wikisource. Doha Amendment to the Kyoto Protocol.
http://en.wikisource.org/wiki/Doha_Amendment_to_the_Kyoto_Protocol (2012).
81. UNFCCC. The Paris Agreement. https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement (2023).
82. European Commission. A European Green Deal. https://commission.europa.eu/strategy-andpolicy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en
(2023).
83. NOAA. Climate Models. https://www.climate.gov/maps-data/climate-data-primer/predictingclimate/climate-models
(2023).
84. Marshall, M. Terraforming Earth: Geoengineering megaplan starts now. NewScientist (2013).
85. Vitousek, P. M., Mooney, H. A., Lubchenco, J. & Melillo, J. M. Human Domination of Earth’s
Ecosystems. Science (1979) 277, 494–499 (1997).
86. Max Roser. Demographic transition: Why is rapid population growth a temporary phenomenon? Our
World in Data https://ourworldindata.org/demographic-transition (2019).
87. Climate Watch. Key Visualizations. https://www.climatewatchdata.org/keyvisualizations?visualization=3
(2019).
88. Stop fossil fuels. Carbon Emissions & Atmospheric Concentration.
https://stopfossilfuels.org/politicians-not-enough/carbon-emissions-concentration/ (2018).