Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
RECETOX
Úvod do udržitelného rozvoje:
souvislosti environmentálního pilíře
Michal Bittner
Lenka Suchánková
Brno
2023
7
Základní informace k práci se studijním textem
Předložený studijní text je doplňkovým zdrojem informací k přednáškám předmětu
„CORE003 Udržitelný rozvoj“ vyučovaného na Přírodovědecké fakultě Masarykovy
univerzity. Cílem tohoto předmětu je uvést studenty do problematiky udržitelného rozvoje, a
protože je předmět mířen především na studenty Přírodovědecké fakulty, tak i diskutovat
detailnější souvislosti jeho environmentálního pilíře.
Studijní text doporučujeme číst postupně od začátku do konce – a tak je i logicky uspořádán:
v části I je představen aktuální stav světa („kam jsme se to dopracovali“), v části II kořeny
environmentální krize („proč jsme se dopracovali až sem“), a v části III jsou pak představena
možná řešení dle kritických oblastí („co s tím“). Text je však možné číst i po náhodně
vybraných kapitolách (víceméně jsou samonosné), kde díky řadě odkazů na jiné části se čtenář
příslušné souvislosti dozví i tak.
Vzhledem k mezioborovému a širokému záběru problematiky nemá text ambice postihnout
úplně všechna témata, která s konceptem udržitelného rozvoje souvisí, ale jen ta
nejdůležitější. Do širších souvislostí je představen pouze environmentální pilíř konceptu, a
souvislosti sociálního a ekonomického pilíře jsou diskutovány jen okrajově, v rozsahu nutném
pro porozumění celku. Hlubší vhled do environmentálních souvislostí také souvisí se
vzděláním, které autoři získali na Přírodovědecké fakultě, obor Chemie životního prostředí
(M. Bittner, L. Suchánková), a na Fakultě sociálních studií, obor Humanitní
environmentalistika (M. Bittner).
Pro lepší studijní uchopení je text rozdělen do kapitol a subkapitol a pro zvídavé čtenáře také
uvádíme zajímavosti, které jsou označeny obrázkem moudré sovy. Za jednotlivými ucelenými
bloky jsou uvedeny otázky a úkoly sloužící k prověření porozumění dané problematice a ke
snadnějšímu zapamatování si probrané látky. A jelikož globálním zastřešujícím projektem
udržitelného rozvoje na úrovni OSN jsou Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development
Goals - SDGs), tak jme na začátek většiny kapitol vložili symboly vybraných cílů SDGs,
kterých se daná kapitola nejvíce týká. Tímto také čtenáře chceme podnítit k zamyšlení, proč
jsme vybrali právě ty konkrétní cíle SDGs, a proč jsme třeba nevybrali jiné. A do kapitol
nejvíce zaměřených na jeden konkrétní cíl SDGs jsme vložili 17 grafik UN Environment
představujících všech 17 cílů udržitelného rozvoje zjednodušenou formou „problém – řešení“.
Na konci skript je přehled použité literatury, aby měl čtenář možnost dohledat podrobnosti
k diskutovaným oblastem (které jsou často v studijním textu zmíněny jen stručně). Přehled
literatury také poslouží jako inspirace pro následné samostudium.
9
Obsah
ÚVOD - ŽIVOT V ANTROPOCÉNU............................................................................................................ 16
I. SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ STAV SVĚTA ....................................................................... 18
1. VYBRANÉ GLOBÁLNÍ SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ UKAZATELE ............................ 18
1.1. CHUDOBA ........................................................................................................................................ 18
1.2. NEDOSTATEK/NADBYTEK POTRAVY................................................................................................. 21
1.3. AIDS A MALÁRIE ............................................................................................................................. 26
1.4. RŮST POČTU OBYVATEL NA ZEMI................................................................................................... 30
1.5. PLANETÁRNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ MEZE ........................................................................................... 35
1.5.1. Globální klimatická změna ......................................................................................................... 37
1.5.2. Snižování biodiverzity................................................................................................................. 49
1.5.3. Narušování ozónové vrstvy Země ............................................................................................... 55
1.5.4. Okyselování oceánů.................................................................................................................... 58
1.5.5. Spotřeba dusíku a fosforu........................................................................................................... 60
1.5.6. Změny využívaní krajiny ............................................................................................................. 63
1.5.7. Nedostatek vody.......................................................................................................................... 66
1.5.8. Atmosférické aerosoly................................................................................................................. 72
1.5.9. Nové entity (chemické znečištění, plasty).................................................................................... 74
? Porozumění tématu – otázky a úkoly ?................................................................................................... 77
II. PŘÍČINY ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE.....................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2. ANTROPOLOGICKÉ A EVOLUČNĚ-PSYCHOLOGICKÉ URČENÍ LIDSKÉHO VZTAHU
K PŘÍRODĚ ................................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2.1. DANOSTI FYLOGENETICKÉ POVAHY .......................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
2.2. VLASTNOSTI TYPICKY LIDSKÉ................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
3. RYSY KŘESŤANSTVÍ SPOJOVANÉ S ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZÍCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
3.1. ANTROPOCENTRISMUS A VYDĚLENÍ ČLOVĚKA Z ŘÁDU PŘÍRODYCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
3.2. RYSY KŘESŤANSTVÍ NADĚJNÉ PRO ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZECHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
3.3. ZELENAJÍCÍ SE CÍRKEV ...........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
4. BĚH SVĚTA DANÝ EKOLOGICKÝMI ZÁKONITOSTMICHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
4.1. EKOSYSTÉM ...........................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.2. EKOLOGICKÁ STABILITA ........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.2.1. Homeostáza, homeorhéza a zpětné vazby.................................Chyba! Záložka není definována.
4.3. POTRAVNÍ ŘETĚZCE A PYRAMIDA...........................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.4. TYPY RŮSTOVÝCH KŘIVEK POPULACÍ A JEJICH SOCIOLOGICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ DŮSLEDKY
CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10
4.5. VÝVOJ EKOSYSTÉMŮ A ŽIVOTNÍ STRATEGIE ORGANISMŮ ...... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.6. AUTOLIMITACE V LIDSKÉ SPOLEČNOSTI ................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.7. VÝZNAM EKOSYSTÉMŮ ......................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
4.8. VZTAH ČLOVĚK – EKOSYSTÉMY ............................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
5. OD EKOLOGIE K ENVIRONMENTALISTICE ......... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
5.1. POJMY EKOLOGIE, ENVIRONMENTALISTIKA A ENVIRONMENTALISMUSCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
5.2. NÁSTUP A LEGITIMIZACE ENVIRONMENTALISTIKY ................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
5.2.1. Historie využívání a nadužívání služeb ekosystémů.................Chyba! Záložka není definována.
5.2.1. Projevy environmentální krize ve společnosti..........................Chyba! Záložka není definována.
5.2.2. Pád Západořímské říše a analogie s industriální společností..Chyba! Záložka není definována.
5.2.3. Charakteristiky společností na hranici úpadku........................Chyba! Záložka není definována.
5.2.4. Meze růstu................................................................................Chyba! Záložka není definována.
5.2.5. Využívání zdrojů a ekologická stopa........................................Chyba! Záložka není definována.
5.3. MOŽNÉ REAKCE NA GLOBÁLNÍ VÝZVY .................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
III. KONCEPT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JAKO ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE
CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6. VÝVOJ A CHARAKTERISTIKA KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ................CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.1. VÝVOJ DO ROKU 1987 ........................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.2. ROK 1987 A NÁSLEDNÝ VÝVOJ.............................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.3. CHARAKTERISTIKA KONCEPTU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ...... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.3.1. Principy udržitelného rozvoje ..................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4. UDRŽITELNÝ ROZVOJ NA GLOBÁLNÍ ÚROVNI......................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.4.1. Deklarace z Ria o životním prostředí a rozvoji (1992) ............Chyba! Záložka není definována.
6.4.2. Agenda 21 (1992).....................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.3. Rozvojové cíle milénia (2000-2015).........................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.4. Charta Země (2000).................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.5. Johannesburská deklarace o udržitelném rozvoji (2002).........Chyba! Záložka není definována.
6.4.6. Implementační plán (2002) ......................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.7. The future we want (2012) .......................................................Chyba! Záložka není definována.
6.4.8. Cíle udržitelného rozvoje (2015-2030) ....................................Chyba! Záložka není definována.
6.5. ÚROVEŇ EU .......................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.5.1. Obnovená strategie udržitelného rozvoje.................................Chyba! Záložka není definována.
6.5.2. Evropa 2020.............................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.5.3. Green Deal – Zelená dohoda pro Evropu................................Chyba! Záložka není definována.
1) Fit for 55.......................................................................................Chyba! Záložka není definována.
2) Evropské klimatické právo (European climate law).....................Chyba! Záložka není definována.
3) Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (EU strategy on adaptation to climate change)
Chyba! Záložka není definována.
4) Strategie EU pro biologickou rozmanitost do roku 2030 (EU biodiversity strategy for 2030)Chyba!
Záložka není definována.
5) Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to fork stratégy)...................Chyba! Záložka není definována.
11
6) Průmyslná strategie EU (European industrial strategy)...............Chyba! Záložka není definována.
7) Akční plán cirkulární ekonomiky (Circular economy action plan)Chyba! Záložka není definována.
8) Baterie a jejich odpad (Batteries and waste batteries)..................Chyba! Záložka není definována.
9) Spravedlivá tranzice (A just transition).........................................Chyba! Záložka není definována.
10) Čistá, levná a bezpečná energie (Clean, affordable and secure energy)Chyba! Záložka není
definována.
11) Chemická strategie EU pro udržitelnost (EU chemicals strategy for sustainability)......... Chyba!
Záložka není definována.
12) Strategie pro lesnictví a odlesňování (Forest strategy and deforestation)Chyba! Záložka není
definována.
6.6. UDRŽITELNÝ ROZVOJ NA ÚROVNI ČR ....................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.6.1. Rada vlády pro udržitelný rozvoj..............................................Chyba! Záložka není definována.
6.6.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR..............................Chyba! Záložka není definována.
6.6.3. Strategický rámec Česká republika 2030 .................................Chyba! Záložka není definována.
6.6.4. Místní Agenda 21......................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7. HODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI ROZVOJE – INDIKÁTORY ...........CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
6.7.1. Úroveň OSN..............................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7.2. Národní úroveň.........................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7.3. Ekologická stopa.......................................................................Chyba! Záložka není definována.
6.7.4. Místní úroveň............................................................................Chyba! Záložka není definována.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
7. POTENCIÁL TECHNOLOGICKÝCH INOVACÍ V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.1. OBECNÉ PŘÍSTUPY K ELIMINACI PRŮMYSLOVÝCH HROZEB.....CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.1.1. Cirkulární ekonomika...............................................................Chyba! Záložka není definována.
7.2. UDRŽITELNÁ VÝROBA A JEJÍ NÁSTROJE..................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.2.1. Značky a deklarace...................................................................Chyba! Záložka není definována.
7.2.2. Hodnocení životního cyklu (Life Cycle Assessment – LCA) .....Chyba! Záložka není definována.
7.2.3. Společenská odpovědnost (Corporate Social Responsibility – CSR)Chyba! Záložka není
definována.
7.2.1. EMAS a ISO 14001...................................................................Chyba! Záložka není definována.
7.2.2. Integrovaný systém řízení (Integrated Management System – IMS)Chyba! Záložka není
definována.
7.2.3. Čistší produkce (Cleaner Production – CP).............................Chyba! Záložka není definována.
7.2.4. Nejlepší dostupné techniky (Best Available Techniques – BAT) a benchmarkingChyba! Záložka
není definována.
7.3. NÁRŮST INOVACÍ A DECOUPLING ...........................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.4. LIMITY TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
7.5. HODNOCENÍ VLIVŮ LIDSKÉ ČINNOSTI NA ŽP ..........................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.6. UDRŽITELNÁ SPOTŘEBA.........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
7.6.1. Realizace environmentálně šetrného provozu a nakupování úřadů (i domácností) ........... Chyba!
Záložka není definována.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
8. ENVIRONMENTÁLNÍ ROZMĚR ZEMĚDĚLSTVÍ A JEHO VARIANTYCHYBA! ZÁLOŽKA
12
NENÍ DEFINOVÁNA.
8.1. ZEMĚDĚLSTVÍ X AGROEKOSYSTÉM........................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
8.2. MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE ZEMĚDĚLSTVÍ.............................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
8.3. CHARAKTERISTIKA INDUSTRIÁLNÍHO (KONVENČNÍHO) ZEMĚDĚLSTVÍCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
8.3.1. Důsledky industriálního zemědělství........................................Chyba! Záložka není definována.
8.4. SITUACE ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR ............................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
8.4.1. Udržitelné zemědělství .............................................................Chyba! Záložka není definována.
8.5. EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ – CHARAKTERISTIKA A SPOLEČENSKÉ SOUVISLOSTICHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
8.5.1. Podmínky pro ekologické farmy...............................................Chyba! Záložka není definována.
8.6. GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY – GMO................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
9. ENVIRONMENTÁLNÍ SOUVISLOSTI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIECHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
9.1. SPOTŘEBA NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE.................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.2. ENERGETICKÁ KRIZE ............................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.3. ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIECHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
9.3.1. Fosilní paliva ...........................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.3.2. Jaderná energetika...................................................................Chyba! Záložka není definována.
............................................................................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.4. SOUVISLOSTI VYUŽÍVÁNÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
9.4.1. Využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR..........................Chyba! Záložka není definována.
9.4.2. Biomasa ...................................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.4.3. Energie větru............................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.4.4. Sluneční energie.......................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.4.5. Hydroelektrárny.......................................................................Chyba! Záložka není definována.
9.5. ÚSPORY ENERGIE................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
10. SOUVISLOSTI MEZI EKONOMIÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ SITUACÍCHYBA! ZÁLOŽKA
NENÍ DEFINOVÁNA.
10.1. DOKONALÝ TRH A JEHO DEFORMACE .................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.2. VÝHRADY ENVIRONMENTALISTŮ VŮČI SOUČASNÉ EKONOMICECHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
10.3. VZÁCNOST A CENA V EKONOMICKÉ A EKOLOGICKÉ PERSPEKTIVĚCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
10.3.1. Hodnota statku ....................................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.2. Pokřivení cen.......................................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.3. Externality...........................................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.4. Internalizace externalit .......................................................Chyba! Záložka není definována.
10.3.5. Typy statků a problém veřejných statků ..............................Chyba! Záložka není definována.
10.4. MOŽNOSTI A METODY OCEŇOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.4.1. Techniky na mikroekonomické úrovni.................................Chyba! Záložka není definována.
10.4.2. Techniky na makroekonomické úrovni................................Chyba! Záložka není definována.
13
10.5. NÁSTROJE POLITIKY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ..........CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.5.1. Normativní nástroje politiky ŽP...........................................Chyba! Záložka není definována.
10.5.2. Ekonomické nástroje politiky ŽP .........................................Chyba! Záložka není definována.
10.5.3. Koncepční nástroje politiky ŽP............................................Chyba! Záložka není definována.
10.5.4. Informační nástroje..............................................................Chyba! Záložka není definována.
10.6. INDIKÁTORY...........................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.7. VZRŮST NEROVNOSTI MEZI BOHATÝMI A CHUDÝMI ...............CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.7.1. Růst HDP x pocit šťastného života.......................................Chyba! Záložka není definována.
10.8. ROLE SPOTŘEBITELE ..............................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
10.9. ZELENÁNÍ EKONOMIKY ..........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ? .................................................Chyba! Záložka není definována.
11. ENVIRONMENTÁLNĚ ORIENTOVANÉ INTERVENCE PRÁVACHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
11.1. NÁRODNÍ ZÁKONY V OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ..........CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
11.2. VYBRANÉ MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY.........................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
11.2.1. Ochrana ovzduší ..................................................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.2. Ochrana klimatu ..................................................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.3. Ochrana přírody a biodiverzity ...........................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.4. Ochrana před chemickým znečištěním.................................Chyba! Záložka není definována.
11.2.5. Další úmluvy v oblasti ŽP....................................................Chyba! Záložka není definována.
11.3. NOVOST A NESCHŮDNOST ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ V TRADIČNÍM POJETÍ PRÁVA ....CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly? ..................................................Chyba! Záložka není definována.
12. ENVIRONMENTALISMUS A POLITIKA....................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12.1. ENVIRONMENTALISMUS .........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12.1.1. Typy akcí environmentálních aktivistů.................................Chyba! Záložka není definována.
12.2. ENVIRONMENTÁLNÍ ORGANIZACE..........................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
12.3. OTÁZKY ŽP V POLITICE .........................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu – otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
13. ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA – PŘEHODNOCENÍ VZTAHU K ŽPCHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ
DEFINOVÁNA.
13.1. ETIKA.....................................................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.1.1. Předpoklady morálního chování..........................................Chyba! Záložka není definována.
13.2. LOGIKA ETICKÉ ARGUMENTACE.............................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.3. HISTORICKÝ VÝVOJ VZTAHU ČLOVĚKA K PŘÍRODĚ ................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.4. ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA .....................................................CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
13.4.1. Antropocentrické typy etiky..................................................Chyba! Záložka není definována.
13.4.2. Neantropocentrické typy etiky..............................................Chyba! Záložka není definována.
13.4.3. Etika úcty k životu Alberta Schweitzera...............................Chyba! Záložka není definována.
13.4.4. Koncept rozšířených práv Rodericka Nashe a Petera SingeraChyba! Záložka není
definována.
13.4.5. Etika země Aldo Leopolda ...................................................Chyba! Záložka není definována.
13.4.6. Hlubinná ekologie Arna Naesse...........................................Chyba! Záložka není definována.
13.5. SOUHRN ENVIRONMENTÁLNÍCH ETICKÝCH KONCEPCÍ..........CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14
13.6. ENVIRONMENTÁLNÍ ETIKA V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ............. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
14. ŘEŠENÍ ENVIRONMENTÁLNÍ KRIZE ZALOŽENÁ NA ZMĚNÁCH HODNOT ...........CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.1. HODNOTY A POTŘEBY............................................................ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.2. ZPŮSOB ŽIVOTA V ENVIRONMENTÁLNÍ PERSPEKTIVĚ ............ CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.2.1. Blahobyt ..............................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.2.2. Konzumerismus ...................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.2.3. Luxus a environmentální luxus............................................Chyba! Záložka není definována.
14.3. TYPY ZMÍRNĚNÍ SPOTŘEBY DLE ŽEBŘÍČKU HODNOT .............. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.3.1. Alternativní životní způsoby ................................................Chyba! Záložka není definována.
14.3.2. Bída – dobrovolná chudoba - záměrná skromnost - výběrová náročnostChyba! Záložka není
definována.
14.3.3. Způsob vyvolání změny postojů a životního stylu................Chyba! Záložka není definována.
14.4. PŘÍKLADY PROMĚN ŽIVOTNÍHO ZPŮSOBU V PERSPEKTIVĚ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE .............. CHYBA!
ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
14.4.1. Turismus..............................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.4.2. Automobilismus...................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.4.3. Jídlo a vaření.......................................................................Chyba! Záložka není definována.
14.4.4. Mužská a ženská role...........................................................Chyba! Záložka není definována.
? Porozumění tématu - otázky a úkoly ?.................................................Chyba! Záložka není definována.
MÍSTO ZÁVĚRU - VIZE UDRŽITELNÉ SPOLEČNOSTI.. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA ....................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA.
17
Úvod - život v antropocénu
Po většinu lidské éry na Zemi (zhruba 4 miliony let) byl život lidí ovlivňován především
přirozenými faktory, jako jsou nedostatek potravy (zdrojů obecně), smrtelné nemoci,
klimatické podmínky, možnosti úkrytu či ohrožení nebezpečnými zvířaty. Snaha vymanit se
z bídy a zvyšovat svůj blahobyt byla a stále je hlavním motivem rozvoje společnosti. Takový
rozvoj se do značné míry daří naplňovat – lidé žijí stále delším a zdravějším životem (díky
kvalitnější stravě, hygieně a zvládání nemocí), mají lepší přístup ke zdrojům, obývají
kvalitnější a pohodlnější obydlí a nejsou ohrožováni útoky divokých zvířat (kap. 1.1). V řadě
míst světa však trend zvyšování blahobytu pokračuje i poté, co se tam lidé již z bídy a utrpení
vymanili (kap. 14.2.1). S ohledem na skutečnost, že Země je co se týče zdrojů systémem
uzavřeným (omezeným), pak neustálý růst jak počtu obyvatel (kap. 1.4), tak jejich nároků
(kap. 14.2.1), není udržitelný. Je však dnes, na začátku 21. století, již vážný důvod k obavám
z „důsledků neudržitelnosti“?
Z odborné literatury i z četných vlastních zkušeností víme, že příroda (tj. celkový na člověku
nezávislý systém všeho bytí a života1
) a životní prostředí (ŽP, dynamický systém, tvořený
složkami přírodního, umělého i sociálního původu2
) jsou činností lidí stále významněji
ovlivňovány. Během uplynulých tří staletí (od začátku průmyslové revoluce), globální vliv
lidstva na ŽP narostl do takových měřítek, že již představuje hlavní hybnou sílu geologických
změn.3
Např. koncentrace skleníkových plynů se lidskou činností během relativně krátké doby
změnila významně více, než by toho byla schopna přirozeným geologickým vývojem (kap.
1.5.1). Emise chlorfluor uhlovodíků (freonů) narostly do takových rozměrů, že dochází
k významným změnám v koncentraci ozónu ve stratosféře (kap. 1.5.3), antropogenní fixace
dusíku pro zemědělské účely již překonává množství fixovaného dusíku všemi přirozenými
mechanismy (kap. 1.5.5), 61% světové populace ryb je intenzivně loveno4
, 69–76 % souše je
ovlivněno lidskou činností5
a stavba přehrad, úpravy toků a přeměna pralesů jsou již natolik
výrazné, že jsou vidět i z vesmíru.4
Jsou však tyto změny natolik závažné a hodné znepokojování? Nebo jsou pouze příznakem
rozvoje, díky kterému se podařilo miliony lidí vymanit z hladu a chudoby? K nebývalému
rozvoji lidské civilizace došlo během uplynulých cca 10 tisíc let (v geologickém období
zvaném Holocén), a to díky stabilním klimatickým podmínkám, které umožnily rozvoj
zemědělství a civilizace.6
A právě např. aktuální změny klimatu mohou vést k destabilizaci
rovnováhy zemského systému, což při překročení „bezpečných mezí“ ohrožuje další rozvoj
civilizace. Určením těchto mezí a popsáním současného stavu se zabývá kap. 1.5.
Dle E. Stoermera a P. Crutzena (nositel Nobelovy ceny za chemii za výzkum úbytku
stratosférického ozónu, kap. 1.5.3) dnes žijeme v novém geologickém období zvaném
Antropocén (které navazuje na Holocén). Lidé by si tak uvědomit rozsah změn, které svou
aktivitou na planetě působí, a další své činnosti podnikat s vědomím zajištění trvalé
udržitelnosti života na Zemi.3
Jak je však možné, že se lidé takovýchto rozsáhlých změn ŽP dopouštějí? Vždyť je to i ŽP
člověka, které je poškozováno. Hans Jonas environmentální krizi charakterizoval následovně:
18
„Teprve na základě převahy myšlení a moci tím umožněné technické civilizace se jedna forma
života, člověk, dostala do situace, kdy ohrožuje všechny ostatní (a tím také sebe).“7
Je tedy právě technologický pokrok příčinou environmentální krize? Nebýt technických
vymožeností, pak by člověk neměl schopnost tak intenzivně využívat přírodní zdroje, a tak
„zušlechťovat divočinu pro blaho lidstva“. Nebo mají pravdu ti, kteří naopak tvrdí, že
technologie představují mocný nástroj, jak tuto krizi řešit – například rozvojem udržitelných
zdrojů energie, zvyšováním energetické účinnosti, nahrazováním toxických chemikálií
netoxickými, geoinženýrskými plány na cílené ovlivnění klimatu, atd.?
Technologie samy o sobě mají obrovský potenciál, a to jak environmentální problémy
prohlubovat, tak je i řešit. Nejdůležitějším prvkem zde však je samotný člověk – myslící
bytost, jenž určuje směr využití tohoto potenciálu. Příliš velké naděje vkládané do možností
technologických řešení však ještě vůbec neznamenají, že jejich potenciál bude skutečně
realizován. A navíc, obliba technologických řešení odvádí pozornost od dalších nezbytných
opatření nutných pro dosažení udržitelného života na planetě Zemi, jako je stabilizace
velikosti lidské populace, omezení kvantity průmyslové produkce, a jistě i osobní snaha
každého z nás „jednat tak aby účinky našeho jednání byly slučitelné s pokračováním vpravdě
lidského života na Zemi.“7,8
Jak všechny tyto oblasti spolu souvisí a jaký je jejich potenciál při řešení environmentálních
problémů a snah o udržitelný život na Zemi? O tom je pojednáno v této publikaci.
„Neříkej, že nemůžeš, když nechceš. Protože
přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší:
budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.“
Jan Werich
19
I. Sociální a environmentální stav světa
„Co bych udělal, kdybych měl jednu hodinu na vyřešení problému, na kterém závisí můj život?
Padesát pět minut bych věnoval definování problému, a zbylých pět minut nalezení jeho
řešení“ – údajně pronesl Albert Einstein. Tímto trefně poukázal na skutečnost, že než se
bezhlavě vrhnout do řešení problému, je přínosnější nejprve udělat krok zpět a investovat čas
a úsilí do lepšího pochopení podstaty problému. Teprve tehdy dokážeme problém dobře
vyřešit. A toto platí pro globální problémy dvojnásob – krátkozraká či zbrklá řešení bez
jasného pochopení všech souvislostí problému mohou napáchat více škody než užitku.
Nejprve tedy musíme problémy dobře pojmenovat, určit nejistoty s problémem spojené, a poté
navrhnout vhodná řešení. V kontextu problémů dnešní společnosti, postupující klimatické
změny a jejich důsledků, války na Ukrajině nebo pandemie COVID-19 je obtížné zachovávat
chladnou hlavu. O to důležitější tak je navrhovat opatřen odpovídající reálnému stavu světa.
1. Vybrané globální sociální a environmentální ukazatele
1.1. Chudoba
Navzdory značnému pokroku v rámci
řešení Osmi rozvojových cílů milénia
(MDGs – Millenium Development
Goals, kap. 7.4.3) v období 2000-2015
a nyní v rámci řešení Cílů udržitelného
rozvoje (SDGs – Sustainable
Development Goals, 2015-2030, kap. 6.4.8), zůstává extrémní chudoba i dnes v určitých
částech světa rozšířená.
Za hranici extrémní chudoby je nejčastěji považován příjem nižší než 1,9 US$ za den, ale
nejedná se pouze o ekonomický problém. Jde o stav, kdy člověk strádá (trpí pocitem
deprivace) ve znalostech, zdraví, důstojnosti a svých právech, a navíc bez podílu na správě
věcí veřejných.9
I když mezi lety 2015 a 2018 pokračoval klesající trend (z 10,1 % na 8,6 %
lidí žijících v extrémní chudobě), globální extrémní chudoba vzrostla v roce 2020 na 9,2 %,
neboli 93 milionů lidí více žijících v extrémní chudobě. Kvůli pandemii COVID-19 však počet
extrémně chudých mezi léty 2019 a 2020 vzrostl (poprvé od asijské finanční krize v 90.
letech).
20
Obrázek 1 Počet obyvatel žijících pod hranicí extrémní chudoby. Údaje Světové banky dle oficiálních
odhadů a různých zdrojů projekce.10
Předpovědi pro rok 2022 odhadují, že lidí postižených extrémní
chudobou bude o 75 milionů více (i kvůli dopadům pandemie
COVID-19), než bylo modelováno před pandemii. Válka na
Ukrajině, rostoucí inflace, ceny potravin a energie v roce 2022
mohou způsobit dokonce 95miliónový nárůst, což je hodně daleko
od cílů na vymýcení extrémní chudoby do roku 2030.
Předpandemická projekce roku 2022 odhadovala 581 miliónů lidí,
zatímco dnešní projekce zahrnuje 676 miliónů lidí. 11
Dívky, ženy a mladí lidé jsou více ohroženi chudobou než dospělí muži, zejména v
rozvojových zemích. Podíl obyvatel slumů v městských oblastech poklesl z 33 % v roce 2000
na 23 % v roce 2014 (1 miliarda obyvatel), ale od té doby jeho počet stagnuje.11
I když produktivita práce v zemědělství je stejná pro muže a ženy, průměrná
roční mzda žen činí jenom 50-70 % ze mzdy mužů až v polovině států světa s
dostupnými daty. 12
21
Obrázek 2 SDG 1: No Poverty 13
Možná řešení (?)
Vzhledem ke složitosti otázky chudoby je nutné hledat komplexní řešení, které bude adresné
vůči všem zmíněným sociálním, kulturním i ekonomickým rozměrům chudoby.
• Mezi stěžejní oblasti při odstraňování chudoby patří zrovnoprávnění a zlepšení sociálního,
ekonomického a právního postavení žen, demokratické řízení (na všech úrovních správy
věcí veřejných), citlivá podpora přechodu na tento typ řízení společnosti a spravedlivé
finanční ohodnocení v rozvinutých i rozvojových zemích.
• Zapojení do vyjednávání řešení globálních problémů (především globální klimatické
změny a adaptace a zmírňování projevů změn klimatu (například ochrana proti přírodním
katastrofám, zvyšující se teplota atmosféry, etc.). Aktivní prevence možných
společenských a ekonomických krizí a destigmatizace osob s HIV/AIDS.9
• Důležitou roli hraje také zlepšování ekonomického stavu země, ale ekonomický růst sám
o sobě ke snížení chudoby nepřispěje, pokud je v zemi vysoká nerovnost. Chudší země
často disponují bohatými nerostnými zdroji, zisky z těžby však často končí
na soukromých účtech elit v zahraničí.14
• Z konkrétních kroků jsou účinné rozvojové projekty zlepšující infrastrukturu v chudých
oblastech, rychlou a progresívní metodou se také zdají být podmíněné dávky (chudí
dostanou hotovost pod podmínkou, že jejich děti budou mít např. alespoň 80% školní
docházku a všichni členové rodiny se dostaví na preventivní lékařskou prohlídku).15
• Globální problém chudoby je o to závažnější, protože ovlivňuje a vyhrocuje řadu dalších
environmentálních problémů (úbytek diverzity, mizení lesů, nadměrná těžba zdrojů, atd.).
22
1.2. Nedostatek/nadbytek potravy
Růst produkce a kvality potravin v
minulosti za soustavně nižší ceny
zlepšil zdraví a blahobyt miliard lidí,
zejména těch nejchudších. Ti utrácejí
největší část svých příjmů za potraviny
(nigérijská rodina kolem 60 %, zatímco průměrná
americká rodina do 6 % a česká rodina do 17 %) (Obrázek
3). 10
Obrázek 3 Podíl spotřebitelských výdajů na potraviny, 2021. Výdaje na potraviny zahrnují pouze
potraviny zakoupené pro domácí spotřebu. Nezahrnují se nákupy potravin mimo domov, alkohol a
tabák.16
23
Obrázek 4 Podíl dětí, které jsou podvyživené (2021). Podíl dětí mladších pěti let, které jsou
definovány jako "strádající". O strádání se jedná tehdy, když je hmotnost dítěte výrazně nižší, než je
průměr hmotnosti odpovídající jeho výšce, například z důvodu akutního nedostatku potravin nebo
nemoci.17
V období 2001 – 2020 došlo k poklesu počtu podvyživených z 13,2 % na 9 %, kdy byl
klesající trend zastaven pandemií COVID-19. V roce 2022 byl podíl podvyživených lidí o
jedno procento větší než v roce 2019, což díky růstu populace znamená cca 828 milionů
chronicky hladovějících lidí.12
Největší počet podvyživených lidí v Subsaharské Africe, kde
jako v jediné oblasti světa dochází k nárůstu absolutního počtu podvyživených lidí. V Asii
bylo dosaženo značného pokroku ve snižování podvýživy, i když v některých oblastech (např.
Afghánistán nebo Korejská lidově demokratická republika) jsou počty podvyživených lidí
stále vysoké.18
Nadváha/obezita
Zvýšení produkce potravin a jejich nižší ceny však nejsou jen příznivé a na opačné straně
spektra máme jiný problém – problém s obezitou a nadváhou. 39 % lidí trpí celosvětově
nadváhou nebo obezitou. V roce 2022 byla na světe 1 miliarda lidí obézní (650 milionů
dospělých, 340 milionů adolescentů a 39 milionů dětí) a predikce počítají v roce 2030 s téměř
1,5 miliardou obézních lidí. V roce 2019 zemřelo předčasně díky obezitě 4,7 milionu lidí což
je 4x víc než úmrtí při autonehodách nebo 5x víc než na HIV/AIDS). Od roku 1990 do 2019
se zvýšil podíl úmrtí způsobených obezitou o 8,5 %.19
24
Souvislosti produkce potravin a jejich využití
• Obiloviny jsou stále primárním zdrojem potravy, z nichž lidé získávají přibližně 48 %
energie. Produkce na osobu se však v jednotlivých regionech velmi liší. Např. produkce
potravin USA představuje 13 000 kalorií/den/osobu (z čehož je většina zkrmena
dobytkem), zatímco produkce Číny dosahuje 2 700 kalorií/den/osobu, a Zimbabwe pouze
670 kalorií/den/osobu (jeden kilogram obilí obsahuje přibližně 3 500 kalorií).20
• Zároveň roste poptávka, např. po kukuřici, z důvodu rapidního zvýšení poptávky jako
zdroje pro výrobu etanolu, a to především v USA. Množství kukuřice vyprodukované v
USA pro výrobu etanolu vzrostlo z 6 % (2000) na cca 40 % (2022).21
Hnacím motorem pro využívání kukuřice k produkci ethanolu v USA je
tzv. Renewable Fuel Standard (RFS), federální program, který od roku
2005 požaduje minimální obsah obnovitelných paliv v transportních
palivech. Tahle produkce má však i odvrácenou tvář. I když se RFS
zavázala snižovat emise skleníkových plynů, studie publikována v
Proceedings of the National Academy of Science (PNAS) ukazuje, že
celostátní spotřeba hnojiv vzrostla o 3 až 8 % a množství látek
znečisťujících vody vzrostlo o 3 až 5 %. Navíc rozsah změn využívání půdy
vygeneroval dokonce vyšší emise skleníkových plynů, než by vznikly
spálením nahrazeného ropného paliva.21
• Zvyšující se ceny obilovin spolu s nepříznivými stavy počasí způsobují situaci, kdy
zemědělci v rizikových oblastech (obzvláště citlivých k vlivům počasí) nedokáží
vypěstovat dostatek plodin, a zároveň díky vysokým cenám si je nemohou koupit.
25
Obrázek 5 SDG 2: Zero Hunger 22
Možná řešení (?)
Zlepšení situace by bylo možno dosáhnout následujícími způsoby: 23
• Zavedení a dodržování správné agronomické praxe a směřování investic do výzkumu a
zvýšení produktivity „vedlejších“ potravin (tedy kromě kukuřice, rýže a pšenice), které
jsou velmi bohaté na živiny – luskoviny, maso, mléko, ovoce a zeleniny. S tým je spojena
i vzdělávání místních lidí o důležitosti pestré a vyvážené stravy a také podpora farmářů
uvnitř místní komunity pěstovat různorodé plodiny a tak zvyšovat diverzitu potravin
lokálních lidí.24
• Snížit ztráty plýtváním potravinami, což ročně odpovídá téměř třetině celosvětové
potravinové produkce (1,3 miliardy tun potravin v roce 2017). To by jednak zvýšilo
dostupnost (finanční i fyzickou) potravin, a zároveň by snížilo tlak na ekosystémy a
spotřebu zdrojů (energie, hnojiva, voda…)
• Vylepšení nutriční hodnoty potravního koše rozšířením spektra přijímaných potravin.
Stěžejním krokem v tomto je zlepšit organizaci potravinového systému.
• Zvýšit efektivitu dodavatelských sítí „z pole na stůl“, zlepšit venkovskou infrastrukturu
zejména silnice, skladování potravin, elektrifikaci a umožnit malým farmářům expandovat
na širší trh.
• Zlepšení výběru výživově bohatších potravin na straně konzumentů, a to prostřednictvím
vzdělání, osvěty, atd.
• Zvýšit kvalitu potravinového systému dle požadavků matek a malých dětí. Podvýživa
26
během kritických prvních 1000 dní života (od početí do cca 2 let) může způsobit
dlouhodobé poškození zdraví matek a celoživotní fyzické i mentální poškození dětí.
Smart25,26
“Give a man a fish and you feed him for a day. Teach a man to fish and
you feed him for a lifetime.” Certifikované osoby, zvané “Mamans
lumière” učí ženy vaření a zvyšování povědomí o výživě a zdraví výhradně
za pomoci lokálních a lehce dostupných surovin.26
Šíření povědomí o skladování potravin – zavařování, mražení, sušení,
fermentování je jedna z důležitých cest, jak zajistit stabilní přístup k jídlu
v mnohých regionech světa po celý rok.24
Kritika
• Dle některých autorů nespočívá problém hladu (obecně podvýživy) v nedostatku potravin
samotném, ale v její distribuci (paradox počtu podvyživených a obézních lidí, často
v jednom státu). Ekonom Amartya Sen poukázal na ekonomické, sociální a politické
kořeny Bengálského hladomoru.27
Zde venkovští obyvatelé neměli dostatek peněz, aby si
koupili potravu, které bylo v zemi dostatek. Vzniku takovéto situace je možno předejít,
pokud je v zemi akceschopná vláda zodpovídající se občanům (tedy funkční demokracie).
• Dalším sporným bodem je potravinová pomoc, která sice může v určitých oblastech být
užitečná (např. uprchlické tábory), avšak nevhodně použitá může způsobit problémy až
kolaps místním křehkým hospodářským systémům. Vybudování efektivního
hospodářského systému by zlepšilo udržitelnost a odolnost dané komunity.28
• Někteří autoři tvrdí, že se problém nadbytku potravy jeví být společensky ještě závažnější
než problém podvýživy (vyjmeme-li oblast subsaharské Afriky).29
Při zvažování
závažnosti nedostatku/nadbytku potravy však nelze brát v potaz jen ekonomickou stránku
věci, na základě které by se rozhodlo o vhodném směřování investic do řešení problému.
Důležitý je i etický rozměr, tedy váha skutečnosti, zda mají podvyživení či obézní sami
možnost svou situaci změnit.
Irský hladomor (1845-1849)
Primární zdroj potravy chudých Irů byly brambory, ty však zlikvidovala
plíseň. Důsledkem byl nedostatek potravy a ztráta pozemků, protože neměli
čím zaplatit nezaplatili rentu. Zkázu umocnilo rozšíření nemocí – cholery a
tyfu. ALE – v Irsku byl dostatek potravy (kukuřice, pšenice a ovsa) pro
všechny obyvatele! Dle racionální kalkulace však byly prodány za tržní ceny kupcům do
Velké Británie, což byly ceny mnohem vyšší, než si mohli dovolit zchudlí farmáři v Irsku.
Irský hladomor si tak vyžádal jeden milion obětí, další 2 miliony obyvatel emigrovalo (z
celkem 8 mil. obyvatel tehdejšího Irska). 30
27
1.3. AIDS a malárie
Dle Světové zdravotnické organizace
(The World Health Organization –
WHO) v roce 2021 onemocnělo malárií
asi 247 milionů lidí. V roce 2021
zemřelo na následky malárie přibližně
619 tisíc zemřelo (většinou děti v subsaharské Africe). Nadšení z pokroku
v potírání této choroby (která je z velké části vyhnutelná a léčitelná)
vystřídalo zděšení. Mezi lety 2000 a 2015 incidence případů trvale klesala,
ale v roce 2016 začala růst s nejvyšším přírůstkem mezi lety 2019 a 2020
díky pandemie COVID-19. Nejzávažnější je situace v Republice Kongo a
Nigerii, kde je přibližně 40 % všech obětí malárie.31
V této situaci je také na místě otázka
uskutečnitelnosti SDG Cíle 3.3 - Ukončení epidemie malárie do roku 2030.
Obrázek 6 Úmrtnost na malárii, 2019. Počet úmrtí na malárii na 100 000 obyvatel v jednotlivých
státech.32
28
Obrázek 7 Úmrtnost na malárii, 2019. Počet úmrtí na malárii na 100 000 obyvatel.32
Na konci roku 2021 žilo na světě 38,4 mil. obyvatel infikovaných virem HIV, z čehož 650
000 lidí zemřelo na komplikace způsobené AIDS. Přibližně 1,5 mil. lidí bylo nově infikováno
(2021) z čehož přibližně 160 tis. představovaly děti mladší 15 let. Situace se nicméně zlepšuje,
oproti roku 1996 se jedná o více než 53% pokles (3,2 mil. případů v roce 1996). Nejhorší je
stále situace v Subsaharské Africe, která odpovídá za 65 % nárůstu nových infekcí, zatímco
zde žije jen 14,5 % světové populace. 33
29
Obrázek 8 Prevalence, nové případy a úmrtí na HIV/AIDS ve světě (1990 až 2019). Aby se všechna
tři měření vešla do stejného grafu, byl celkový počet osob žijících s HIV vydělen deseti (tj. v roce
2019 žilo 36,8 milionu osob HIV pozitivních).34
Lidé užívající drogy jsou 35x náchylnější k infekci HIV.
Ženy pracující v sexbyznysu mají 30x větší riziko nákazy než běžná
populace. Muži mající sex s jinými muži mají 28x vyšší riziko nákazy než
běžná populace. Transgender ženy mají 14x větší riziko nákazy než
běžná populace. Lidé s nižším společenským postavením a mocí jsou
zranitelnější, jinak tomu není ani v případě infekce HIV. Dospívající
ženy (15-24 let) jsou až 3x náchylnější nákaze HIV než dospívající muži
v stejné věkové skupině v Subsaharské Africe.35
Možná řešení (?)
U obou nemocí (a platí to i pro řadu dalších, jako je TBC, chřipka atd.) lze hledat řešení jak
na straně prevence, tak na straně léčení.
• V případě přenosu viru HIV je v rámci prevence doporučováno použití kondomu a
sexuální zdrženlivost. Důležitá je také osvěta, aby se zabránilo šíření nemoci např. díky
stále živému mýtu, že HIV pozitivní člověk se vyléčí pohlavním stykem s pannou.36
• Na straně léčby je nutné hledat stále účinnější léky a také zajistit, aby se účinné léky
(antiretrovirotika) dostaly k lidem, kteří je potřebují. To stejné platí i v případě malárie,
kde je léčba daleko úspěšnější. Rizikem zde je ale stoupající rezistence plasmodií
k nejdostupnějším lékům.37
• V případě malárie jsou jako prevence účinné moskytiéry, které však chrání člověka pouze
pokud je pod nimi schovaný. Mezi další prvky prevence se řadí omezení líhnišť komárů
30
(přenašečů plasmodií způsobujících malárii) či likvidace komárů samotných
(insekticidními přípravky). Insekticidní přípravky nejsou účinné jen zabíjením, ale např.
u DDT je velmi výrazný i jeho repelentní účinek (pokud se postříkají vnitřní stěny domů,
tak to komáry účinně odpuzuje). Speciální pozornost by měli dostat těhotné ženy a
novorozenci.
Účinnější, než samotné sítě jsou sítě ošetřené insekticidy. Pro tento účel
jsou povoleny dvě skupiny insekticidů – pyrroly a pyretroidy, protože jsou
velmi málo toxické pro lidi a přitom účinné pro boj s hmyzem. Klasické
sítě musí být ošetřovány insekticidem každých 6-12 měsíců, tzv.
“dlouhotrvající sítě ošetřené insekticidy”, jsou účinné až po dobu 3 let.36
• Aktuální snahou je „vyrobit“ geneticky modifikované komáry, kteří by nepřenášeli
plazmodia. Zde však panují obavy, zda by bylo úspěšné nahrazení přírodní populace
komárů těmito geneticky modifikovanými, a jaké by to mělo důsledky pro ekosystémy.38
V roce 2021 byla vyvinuta první vakcína proti malárii, v roce 2022 pak
ještě účinnější vakcína R21. Na trh by měla přijít v roce 2023. Vakcína
má dle výsledků testování účinnost cca 80 % a ročně se jí může vyrobit až
100 milionů dávek.37
Kritika
• Problémem jsou i značné rozdíly v dostupnosti HIV léčby antivirotiky mezi různými
regiony té samé země. Problémem je i nerovnost mezi chudými a bohatými a jejich přístup
k účinné léčbě.35
• I když se programy na boj vůči AIDS zvětšovaly a stávaly efektivnějšími, na děti se často
zůstávají zapomíná. V roce 2021 nedostávalo dostatečnou péči přibližně 800 000 dětí
žijících s HIV. I když děti tvoří “jen” 4 % z celkového počtu HIV pozitivních, reprezentují
až 15% úmrtí na AIDS. Tahle propast mezi dětmi a dospělými se dnes spíše prohlubuje,
než že by se zmenšovala.35
• Lidská práva žen a dívek – včetně jejich sexuálního a reprodukčního zdraví a práv – jsou
klíč k efektivní reakci. Postavit je do středu AIDS reakce spolu s dobře finančně
zajištěnými snahami o odstranění genderového hlediska násilí je zásadním krokem.
• V případě prevence přenosu HIV je nejčastěji zmiňováno použití kondomů. Nicméně
sexuální zdrženlivost je metodou ještě účinnější, a někteří autoři (nejen z církevních
kruhů) poukazují na skutečnost, že ponoukání k používání kondomů vytváří falešnou
představu 100% jistoty, a navíc vede k větší promiskuitě, což šíření HIV prospívá.
Kombinace partnerské věrnosti a případného použití kondomu se ukázala jako účinná v
prevenci AIDS např. v Ugandě.38
• Na začátku 60. let byla malárie téměř eradikována, nicméně kampaň proti masívnímu
31
používání pesticidů spuštěná publikací Silent Spring používání DDT, nejúčinnějšího
insekticidu proti DDT, prakticky ukončila (kap. 5.2).39
To bylo následováno značným
nárůstem případů malárie. Proto je někdy Rachel Carsonové dáván za zodpovědnost tento
nárůst malárie (ačkoliv R. Carsonová kritizovala především zneužívání insekticidů
v zemědělství, a navíc v boji proti přenašečům chorob nebylo DDT nikdy zakázáno).41
• Varovným prstem se ukazuje být i rezistence dvou ze čtyř kmenů plasmodií, způsobujících
malárii, na některé z používaných léčiv (např. chlorochin).40
1.4. Růst počtu obyvatel na Zemi
V roce 2021 překročila světová
populace 7,9 miliard obyvatel.9
I když
rychlost růstu populace stále klesá – v
roce 1962 činil 2,1 %, v roce 2008 1,2
% a v roce 2021 0,83 % – tak 0,83 %
ze 7,9 miliard stále znamená přírůstek přibližně 70
milionů obyvatel ročně. Dle předpovědi OSN bude na
Zemi v roce 2030 8,6 miliard, a v roce 2050 9,7 miliard
lidí.41,42
Drtivá většina populačního přírůstku probíhá
v rozvojových zemích. Afrika má největší populační přírůstek ze všech regionů – 1,37
miliardy za období 1950-2021, a její populace by dle měla do roku 2050 dosáhnout 2,49
miliard obyvatel v porovnání s rokem 2021, kdy byla osídlena 1,39 miliardou lidí.41
Obrázek 9 Počet obyvatel, 1800 až 2100. Budoucí prognózy vycházejí ze scénáře OSN o střední
porodnosti.42
32
Obrázek 10 Míra růstu populace, 1950-2100.
Míra růstu populace zohledňuje porodnost,
úmrtnost a migraci. Projekce budoucího vývoje
jsou založeny na scénáři OSN o střední
porodnosti. 42
Obrázek 11 Roční přírůstek obyvatelstva.
Historické odhady s budoucími prognózami
založenými na scénáři OSN o střední
porodnosti.42
Ve srovnání se situací v rozvojových zemích je dnes mnoho evropských států (ale i Japonsko
nebo Čína) znepokojeno trvalým poklesem porodnosti a tím i stárnutím populace. V roce 2021
měli ženy v ČR v průměru 1,70 dítěte, zatímco ve Francii 1.79 a Norsku přibližně 1,50 dítěte,
zatímco průměrný věk obyvatelstva v těchto zemích stoupá.43
Konec 20. století přinášel obavy z populačního růstu. Nyní však již víme, že
moment, kdy dojde k zastavení růstu populace, se blíží. Tento moment se
nazýván „peak child“. V minulosti byla dětská mortalita velmi vysoká a
dospělosti se dožily průměrně 2 děti z početného potomstva, a proto populace
nerostla. V době „po peak child“ populace opět neporoste, protože děti, které
dříve umíraly kvůli špatným životním podmínkám, se nikdy nenarodí. 41
Důsledky růstu populace
Z hlediska spotřeby zdrojů není problémem počet obyvatel sám o sobě, ale kombinace počtu
obyvatel a jejich způsobu (náročnosti) života. Pro hodnocení míry dopadu lidstva na ŽP byl
zaveden koncept IPAT, dle kterého je celkový dopad roven součinu počtu obyvatel, jejich
požadavků (blahobytu) a technologií použitých pro naplnění těchto požadavků:44
I=PxAxT kde: I-Impact P-Population A-Affluence T-Technology
Z tohoto konceptu vyplývá, že na velmi nízké životní úrovni (pouhé přežívání) může žít na
planetě podstatně více lidí (až 50 miliard11
– proměnná P), než kdyby všichni lidé žili stejně
náročným životním stylem (proměnná A), jako průměrný Čech (v tomto případě by udržitelný
počet takto žijících lidí byl přibližně 2,5 miliardy – a dnes je na Zemi již přes 7,9 miliard lidí).
Ve hře je ale i proměnná T – pokud se podaří (včas) zavést takové technologie, které všem
lidem na Zemi zajistí stávající blahobyt např. průměrného Čecha, pak by bylo možné, aby v
takovémto blahobytu žilo na Zemi všech 7,9 miliard lidí, a přitom by výsledné I odpovídalo
nosné kapacitě Země (kap. 4.4). Možnosti pozitivních změn jednotlivých proměnných jsou
popsány v kapitolách: P – kap. 0; A – kap. 14.3; T – kap. 7.
1950 20991980 2000 2020 2040 2060 2080
0%
0.5%
1%
1.5%
2%
World
1950 20991980 2000 2020 2040 2060 2080
0
20 million
40 million
60 million
80 million
World
33
Za měřítko environmentálního dopadu může být ve zjednodušené podobě použit koncept
ekologické stopy (kap. 6.7.3), který udává, jak velká plocha biologicky produktivní půdy je
potřeba k uspokojení konkrétního životního stylu lidí na Zemi. Odráží tedy spotřebu zdrojů
se související produkcí odpadů.
V určitých oblastech světa jsou zdroje umožňující důstojný život místní populace omezené.
Tyto zdroje poskytované místními ekosystémy (potrava, přístřeší, čištění vody, regulace
povodní atd.) jsou pak nadvyužívány až zcela likvidovány, což vede k následným sociálním
krizím. V posledních sto až desetiletích se k nadužívaní v určitých oblastech přidávají i
problémy s nedostatkem zdrojů jako důsledek klimatické změny. V extrémním případě pak
může lokální vyčerpání zdrojů vést až k vypuknutí nepokojů až občanské válce, jako byla
např. genocida.45
V globálním měřítku jsou pojítkem mezi lidským blahobytem a environmentálními dopady
především následující oblasti:
• Energetika, průmysl a doprava (kap. 9)
• Zemědělství a produkce potravin (kap. 8)
• Chemizace životního prostředí (kap. 1.5)
34
Možná řešení (?)
Po většinu historie lidstva byly funkční „samoregulační“ mechanismy ve formě nemocí, válek
a soupeření o zdroje s jinými organismy na Zemi. Poté, co se člověk vymanil z bídy a získal
technologickou převahu, oslabil i tyto mechanismy. Vzhledem k environmentálním limitům
je ale žádoucí růst počtu obyvatel omezit, případně výrazně omezit náročný životní styl
industrializovaných zemí. Nabízí se několik řešení:
• Demografický přechod/tranzice – situace, kdy díky zlepšení životních podmínek dojde ke
snížení úmrtnosti, a po čase automaticky i ke snížení porodnosti. Zlepšení životních
podmínek vede ke snížení novorozenecké úmrtnosti, což po určité době vede i ke snížení
porodnosti (Obrázek 13).
• Umožnění ženám, aby více rozhodovaly o svém životě i počtu dětí, které chtějí mít.
Skutečnost i ve společnostech s vysokou porodností je často taková, že ženy samotné
„nechtějí více dětí, ale více pro své děti“, a do vyššího počtu dětí jsou tlačeny patriarchální
společností, kdy to jsou především muži, kteří chtějí mít co nejvíce dětí jako výraz své
mužnosti.
• Pokud by ženám v rozvojových zemích (se stále vysokou porodností) bylo umožněno
rozhodovat o počtu svých dětí, tak by upřednostňovaly rodiny s přibližně třemi dětmi.46
Dalším důvodem jsou nevyhovující životní podmínky a vysoká dětská úmrtnost v
rozvojových zemích světa.
• Politika jednoho dítěte, tedy demografická politika Číny s cílem omezit růst populace.
Tato politika přestala platit v roce 2016. Manželské páry žijící ve městech měli povoleno
mít pouze jedno dítě, avšak existovali některé výjimky (např. u rodičů, kteří oba nemají
žádné sourozence atd.). Díky této politice se v období 1979 – 2016 nenarodilo 200 – 400
milionů dětí.47
35
Takzvaný „Populační paradox“ se objevil např. v Bangladéši (a dalších zemích
JV Asie) v 70.letech minulého století. Vláda nabídla lidem cenově dostupnou
antikoncepci a poradenství. Porodnost rychle klesla ze šesti dětí na pouhé tři.
Výrok R. Engelmana: „Women don‘t want more children, but more for their
children“, kdy se zabezpečením základních životních potřeb klesá potřeba mít
více dětí dokonale popisuje situaci v Bangladéši a dá se aplikovat na celý svět.47
Kritika
• V případě demografického přechodu je kritická druhá a třetí fáze, kdy klesá úmrtnost při
zachování porodnosti – v tomto období strmě narůstá počet obyvatel. To při současném
nárůstu životní úrovně se vzrůstající ekologickou stopou vytváří stále výraznější tlak na
životadárné planetární ekosystémy.
• Politika jednoho dítěte sice vedla k rychlejšímu poklesu porodnosti, než tzv. „populační
paradox“, vyvolává však kontroverze především díky nesvobodné volbě a sociálním
dopadům. V čínské společnosti jsou chlapci ceněni více než dívky, což vedlo k úmyslným
potratům a následnému nepoměru počtu mužů a žen ve společnosti a dalším
socioekonomickým problémům. Takovéto silné zasahování státu do zásadní oblasti života
občanů, jakou je plánování rodiny, je však v demokratické společnosti nepřijatelné.
Čínská vláda jsi postupně uvědomila rozsah problémů a v roce 2016 povolila rodinám mít
dvě děti. 48
• Jelikož tohle opatření nemělo zásadní vliv na prudce klesající demografickou křivku a
stárnutí populace, vláda přistoupila v roce 2021 dokonce k uvolnění až na tři děti.
Nákladnost financování vzdělání a rozvoje potomka však stále vede k k nízké porodnosti
a rozhodnutí mnoha žen děti vůbec nemít a věnovat se seberozvoji a kariéře.49
Většina Číňanů politiku jednoho dítěte podporovala a jen 21 %
respondentek průzkumu All-China Women’s Federation (2016) si přálo
mít druhé dítě.50
36
1.5. Planetární environmentální meze
Koncept planetárních mezí,
představený v roce 2009 J.
Rockströmem a jeho spolupracovníky
z Centra pro výzkum odolnosti
(Stockholm resilience center) na
Stockholmské univerzitě definoval
meze, v rámci kterých se může lidstvo
udržitelně rozvíjet. Po překročení
těchto mezí riskujeme destabilizaci
planetárních subsystémů (klimatický
systém, biosféra, atd.), vedoucích
k nelineárním nevratným změnám ohrožujících (či
vylučujících) lidský blahobyt takového typu, jaký jsme
znali doposud. Tento koncept je založen na vědeckých
poznatcích, ne na politických rozhodnutích. Momentálně
je definováno devět planetárních mezí (Obrázek 12):51
1. Změna klimatu
2. Změna integrity biosféry (ztráta genetické a funkční biodiverzity)
3. Úbytek stratosférického ozonu
4. Okyselování oceánů
5. Biogeochemické toky (cykly fosforu a dusíku)
6. Změna využívání krajiny (např. odlesňování)
7. Využívání sladké vody
8. Atmosférické aerosoly (částice v atmosféře ovlivňující klima a biotu)
9. Nové entity (např. organické polutanty, radioaktivní materiály, nanomateriály a
mikroplasty).
37
Obrázek 12 Schematické znázornění stavu planetárních subsystémů a zda příslušné meze překračují
(oranžová) či ne (zelená) planetární meze (2022). 52–54
Kritika
I když systém planetárních mezí poskytuje užitečný model pro měření změn v zemském
systému, ne všichni vědci ho plně akceptují. Někteří argumentují tím, že těchto devět mezí je
mezi sebou tak těsně propojených, že může být velmi obtížné je separovat za účelem jejich
charakterizace. Další kritika spočívá v tom, že se změna využívaní krajiny zaměřuje primárně
na lesy a ne na jiné ekosystémy jako savany, mokřady, rašeliniště, které jsou důležitými
ekosystémy pro udržování rozmanitosti biodiverzity, poskytovateli ekosystémových služeb a
hrají důležitou roli v zmírňování dopadů klimatické změny.55
• Řada odborníku kritizuje výběr jednotlivých mezí s tím, že by vybrali jiné, nebo že by jich
vybrali více. Taky se jiným odborníkům nelíbilo to, že některé planetární limity byly příliš
obecné a definice některých mezí neadekvátní. Časopis Nature se vyjádřil, že by političtí
lídři mohli zneužívat hranice k ospravedlnění degradace prostředí až do bodu, odkud není
návratu.
• Koncept byl kritizován za nedostatečné obsažení mořských ekosystémů a byla navrhnutá
nová mez Změny zemského povrchu, která by zahrnovala změnu využívání terestriální
krajiny a změny mořského dna. 54
• Většina odborníků se však shoduje, že rámec poskytuje užitečný nástroj pro vizualizaci a
měření našich planetárních prohřešků – a pro vybízení k akci.
38
Kritika vychází i z opomíjení sociálního rozměru. To není překvapivé,
vezmeme-li v úvahu, že zaměření rámce planetárních mezí při jeho
implementaci by mohlo omezit ekonomický růst a potenciálně i vyhlídky
na rozvoj rozsáhlých oblastí v Africe, Asii a Latinské Americe. 54
1.5.1. Globální klimatická změna
Změna klimatu patří spolu s poškozováním ozónové vrstvy mezi jedno z aktuálně
nejvážnějších ohrožení ŽP a prosperity lidské společnosti ve světovém měřítku. Oproti
problému poškozování ozónové vrstvy (kap. 1.5.3) je však zmírnění změny klimatu podstatně
obtížnější, neboť se bezprostředně dotýká většinového typu industriální ekonomiky,
energetiky a zemědělství, které jsou poháněné energií ze spalování fosilních paliv za vzniku
skleníkových plynů.
Změna klimatu a skleníkový jev
Pokud by se z atmosféry odstranila všechna vodní pára, CO2 i ostatní skleníkové plyny a
zůstala jen kyslíkově-dusíková atmosféra, pohybovala by se průměrná teplota na Zemi kolem
-18 °C. Současná průměrná teplota na Zemi je 14 °C, což je rozdíl 32 °C. Jev, při němž plyny
jako vodní pára, CO2, CH4 a další fungují podobně jako sklo ve skleníku a zadržují teplo
odcházející ze Země, se nazývá skleníkový jev.56
Skleníkový jev je přirozený jev nutný pro život na Zemi, protože zvyšuje průměrnou teplotu
na Zemi a tlumí vysoké výkyvy teplot mezi nocí a dnem. Problematické je zvyšování intenzity
skleníkového jevu díky zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, což vede
k oteplování atmosféry i hydrosféry.
Nejdůležitějším skleníkovým plynem je vodní pára, která zodpovídá za cca 35 – 66 %
skleníkového jevu při bezmračném počasí a 65 – 88 % skleníkového jevu při oblačném počasí.
Lidská činnost však nijak významně její koncentraci přímo nezvyšuje, nepovažuje se tedy za
skleníkový plyn antropogenního původu a není tedy v diskuzi o omezování emisí
(antropogenních) skleníkových plynů diskutován.57
Oxid uhličitý (CO2), druhý nejvýznamnější skleníkový plyn, zodpovídá v průměru za 25 %
skleníkového jevu. Jeho koncentrace je významně zvyšována lidskou činností a je považován
za nejvýznamnější skleníkový plyn, jehož významná část je antropogenního plůodu. Zbylých
10 % tvoří metan (CH4), oxid dusný (N2O), freony a jim podobné látky, jejichž koncentrace
se také zvyšuje převážně lidskou činností.
39
Obrázek 13 Poměr globálních emisí antropogenních skleníkových plynů, vyjádřeno v CO2ekv.
(2020).58
Pro kvantifikaci skleníkových plynů v ekvivalentech CO2 (CO₂ ekv) se každý z
nich váží hodnotou potenciálu globálního oteplování (GWP). GWP měří míru
oteplování, kterou plyn způsobuje ve srovnání s CO2.. CO2 má hodnotu GWP
1. Pokud by měl plyn hodnotu GWP 10, pak by jeden kilogram tohoto plynu
způsobil desetkrát větší oteplení než jeden kilogram CO2. Ekvivalenty oxidu
uhličitého se vypočítávají pro každý plyn vynásobením hmotnosti emisí
konkrétního skleníkového plynu jeho faktorem GWP.
Obrázek 15 Globální emise oxidu uhličitého (CO2) v dle jednotlivých zdrojů letech 1990-2019.58
Obrázek 14 Podíl jednotlivých skleníkových plynů na celkových antropogenních emisích
vyjádřený v ekvivalentech CO2 (CO2ekv.).149
40
Obrázek 16 Globální emise skleníkových plynů v roce 2019 dle sektoru, využití a typu plynu.59
41
Přírodní rovnováha, která se vytvořila dynamickou spotřebou CO2 z atmosféry
prostřednictvím fotosyntézy do biomasy (např. stromů, rostlin, řas, sinic), ukládání do oceánů,
či její přeměnou do fosilních paliv v geologických dobách (uhlí, ropa), je narušována jejich
intenzivním využíváním (hlavně spalováním) spalováním v průmyslovém období.
Rostoucí poptávka po energii nás nutí spalovat více těchto paliv, čímž množství CO2 v
atmosféře vzrůstá. Paradoxně čím větší zásoby fosilních paliv na Zemi jsou (či se podaří
objevit), tím později lidská společnost přejde na „bezuhlíkatou“ ekonomiku a zvyšování
koncentrace CO2 v atmosféře se bude zvyšovat (se souvisejícími negativními důsledky
změnou klimatu a okyselováním oceánů – kap. 1.5.1 a 1.5.4).
V roce 2023 byla objemová koncentrace atmosférického CO2 0,042 % (422 ppm - 1 parts per
milion = 0,0001 %). Průměrná koncentrace CO2 vzrostla od počátku souvislého měření v roce
1950 o 35 %, a od počátku průmyslového éry o 51 %. Spalování fosilních paliv představuje
přibližně 80 % tohoto nárůstu.60
Během 20. století vzrostla průměrná globální teplota o cca 0,6 °C (Obrázek 17), a dle
předpovědi Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC - Intergovernmental Panel on
Climate Change) vzroste teplota během 21. století až o 1,4 – 5 °C (Obrázek 19).
Aktuální měření a prognózy ukazují, že v letech 2022-2026 bude teplota oproti
předprůmyslovému období o 1,1 až 1,7 °C vyšší, přičemž hlavní oteplení nastane v zimních
měsících. 61
Planetární mez pro zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře
Diagnóza – překročeno! (Obrázek 12)
Vědci navrhli mez pro nárůst koncentrace CO2 v atmosféře na hladinu 350 ppm, kdy za
výchozí „bezpečnou“ koncentraci je považována předprůmyslová hladina 280 ppm. Mezní
koncentrace však již byla překročena (na přelomu století), a je tedy nutno počítat s čím dál
výraznějšími negativními důsledky změny klimatu.62
IPCC – Mezivládní panel pro klimatickou změnu
Mezinárodní seskupení stovek odborníků, jehož hlavním cílem je hodnotit
současné vědecké poznatky na poli změny klimatu. Založeno v roce 1988
má taky za úlohu poskytovat informace týkající se změny klimatu vládám
všech států, aby mohli vědecké informace použít na torbu efektivních
zákonů. IPCC neprodukuje vědecká data, ale kriticky hodnotí aktuální
poznatky data ostatních odborníků a dává do souvislostí. IPCC reporty se
vydávají každých 7 let (naposledy v roce 2022) a jsou členěny do tří oblastí:
1) Vědecký základ klimatické změny; 2) Dopady, adaptace a zranitelnost
a 3) Zmírnění dopadů klimatické změny. 63
42
Projevy změny klimatu
Důsledkem růstu koncentrace skleníkových plynů je změna klimatického režimu, který
představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy atmosférou a
hydrosférou (oceány), a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky,
vazba troposféry a stratosféry, biosféra). Při vzrůstu teploty o 1 – 3 °C ve srovnání s rokem
1900 budou dopady jak příznivé (zisky), tak i nepříznivé (ztráty). Dle IPCC ztráty převáží nad
zisky, a čím bude nárůst teploty větší, tím budou ztráty významnější.64
Obrázek 17 Globální teplotní anomálie systému země-oceán, 1880-2020. 65
Důsledkem růstu koncentrace skleníkových plynů je změna klimatického režimu, který
představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy atmosférou a
hydrosférou (oceány), a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky,
vazba troposféry a stratosféry, biosféra). Při vzrůstu teploty o 1 – 3 °C ve srovnání s rokem
1900 budou dopady jak příznivé (zisky), tak i nepříznivé (ztráty). Dle IPCC ztráty převáží nad
zisky, a čím bude nárůst teploty větší, tím budou ztráty významnější.56
43
Obrázek 18 Globální koncentrace CO2 a průběh teplotních anomálii v atmosféře za posledních 800
tisíc let (analýza vzduchu v ledovcových jádrech a přímá měření). 66
Od vzniku Země se na ní pravidelně střídají přirozené cykly ledových a
meziledových dob. Tenhle fakt nahrává do karet klima-septikům, kteří
tvrdí, že dnešní narůstající teploty atmosféry a oceánu jsou přirozeným
jevem tohoto cyklu. Nenechme se zmást. Dle vědců nemá dnešní
oteplování za posledních 2000 let obdoby a lidstvo na tom má velký
podíl.67
Jedním ze závažných důsledků změny klimatu je stoupnutí hladiny oceánů. Za období 1880-
2020 vzrostla hladina oceánů o 21-24 cm.68
V této otázce jsou zatím předpovědi nejisté, avšak
nelze vyloučit zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů do konce 21. století.
Závažnost problému podtrhuje fakt, že nízko ležící oblasti u moře jsou většinou velmi hustě
osídleny.
Kromě rizika povodní, eroze pobřeží nebo zvýšené incidence bouřek, hladina moře také silně
ovlivňuje distribuci pobřežních mokřadů, produktivitu a narůstání sedimentů; zvýšení hladiny
moří tedy ovlivní akumulaci uhlíku a stabilitu stávajících zásob uhlíku. Jak roste hladina moře,
podzemní sladká voda, která slouží jako zásobárna vody pro obyvatelstvo, zemědělství, nebo
přírodní ekosystémy, může být také kontaminována mořskou vodou.69
Z lidských činností utrpí změnou klimatu nejvíc zemědělství, které je velmi citlivě
adaptováno na současné klimatické podmínky, a každé i malé změny budou znamenat nutnost
nové adaptace. Regionální specifičnost je uvedena v další kapitole. Některé biomy se
nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mnohé z nich, zejména lesy mírného pásma,
mohou být značně poškozeny.70
44
Obrázek 19 Předpovídaná změna teploty na základě emisních scénářů. Rozsah změny klimatu
v budoucnosti závisí od toho, jaké politické rozhodnutí se dnes udělá. Pokud přestanou emise CO2
stoupat do roku 2050, tak je reálné udržet oteplení planety pod 1,5 °C. 69
V důsledku změny klimatu mohou některé rostlinné druhy změnit region
výskytu a “přestěhovat” se do chladnějších oblastí/vyšších
nadmořských výšek kvůli zvyšující se teplotě, nebo do nižších oblastí s
očekáváním vlhčího klimatu s více srážkami. Klimatická změna tak
může vytvořit nové ekosystémy a udělat ze stávajících ekosystémů
neudržitelné.71
Snížení oblasti zalednění a snížení tloušťky ledu v Severním ledovém oceánu umožňuje
rejdařům v létě používat tzv. Severní mořskou cestu, která výrazně zkrátí lodní spojení mezi
Čínou či Japonskem a evropskými přístavy jako je Rotterdam či Murmansk.72
Cesta z Japonka do Rotterdamu přes Suezský průplav trvá 30 dní, přes
Severní moře jen 18 dní. Kromě transportních cest se v Arktickém
oceánu otevírají i jiné možnosti. Dle odhadů se v Arktidě nachází
přibližně 13 % světových ještě neobjevených zdrojů ropy a asi 30%
neobjevených zdrojů zemního plynu.73
Oteplování Aljašky způsobuje tání permafrostu a zvyšování vodní hladiny řek s následným
zaplavováním přilehlých obcí. Obyvatelé zde žijící tak musí hledat nové domovy se stabilním
45
podložím a bez rizika zatopení. Tito lidé se nazývají „klimatičtí uprchlíci“. 74
Regionální specifičnost dopadů změn klimatu:64
• Severní Amerika: Snížení sněhové pokrývky v západních horách; 5-20% nárůst výnosů
deštěm zavlažovaných hospodářství v určitých regionech; zvýšení frekvence, intenzity a
trvání vln horka ve městech; riziko degradace mořských a pobřežních ekosystémů, ztráta
biodiversity; zvýšené riziko silných bouřek a hurikánu.
• Latinská Amerika: Postupné nahrazování tropických pralesů savanami v jižní Amazonii;
hrozba významné ztráty biodiverzity vymíráním druhů v řadě tropických oblastí;
degradace korálových útesů; významné změny v dostupnosti vody pro lidskou spotřebu
v domácnostech, zemědělství a výrobě elektřiny, riziko incidence chorob přenášených
hmyzem; ohrožená potravinová dostupnost díky častým/extrémním suchům.
• Evropa: Zvýšená hrozba vnitrozemských bleskových povodní; častější záplavy
pobřežních oblastí a zvýšení eroze kvůli bouřím a zvyšování mořské hladiny; ústup
ledovců v horských oblastech; snížení sněhové pokrývky a zimní turistiky; vymírání
druhů; snížení zemědělské produkce na jihu Evropy.
• Afrika: V roce 2020 bude mezi 75 a 250 miliony lidí pravděpodobně vystaveno
zvýšenému nedostatku vody; výnosy v deštěm zavlahovaných hospodářství v některých
oblastech klesnou na polovinu; celková zemědělská produkce a následná dostupnost
potravin bude výrazně snížená; nevratná ztráta ekosystémů a jejich služeb; deficience
mikronutrientů; snížení věku dožití; snižující se ekonomický růst a zvyšující se nerovnost
a počty chudých; riziko incidence chorob přenášených hmyzem a průjmových chorob.
• Asie: Dostupnost sladké vody do roku 2050 pravděpodobně klesne ve střední, jižní,
východní a jihovýchodní Asii; pobřežní oblasti budou ohroženy zvýšenými záplavami;
úmrtnost na nemoci spojené s povodněmi a suchy se v některých oblastech zvýší;
odumírání korálů kvůli teplotám oceánu a acidifikaci a zvyšování hladiny moře; zmenšení
zdrojů ryb kvůli zvýšení hladiny moře.74
46
Obrázek 20 Globální mapa zranitelnosti vůči klimatické změně, založená na indikátorech: adaptivní
kapacita, senzitivita a expozice negativním jevům provázejících změnu klimatu, potravinová a vodní
bezpečnost, ekosystémy a infrastruktura. B: Globální mapa zdravotní zranitelnosti: UHC Index =
Universal Health Coverage Index. Tento Index sleduje pokrytí základných a nezbytných
zdravotnických potřeb, založených na reproduktivním, mateřským/novorozeneckým/dětským
zdraví, sledování infekčních a chronických chorob, servisní kapacitě nebo přístupu ke zdravotní
péči.75
47
Obrázek 21 SDG 10: Reduced inequalities.76
Regionální a etický rozměr změny klimatu
Oblasti pociťující nárůst nemocí spojených se zvyšováním teploty v uplynulých třech
dekádách (dle statistik Světové zdravotnické organizace – World Health Organization,
WHO), jsou obydleny lidmi, kteří jsou za globální oteplování nejméně zodpovědní
(kumulativní emise skleníkových plynů na osobu jsou zde nejnižší).77
Navíc je většina
postižených zmíněnými nemocemi děti. V roce 2022 byla přibližně 1 miliarda dětí
v extrémně vysokém riziku, že pocítí dopady změny klimatu, které nemohou tuto situaci
ovlivnit už vůbec. Tato nerovnováha mezi původci postižení v jedné (převážně bohaté,
industrializované) části světa a oběťmi v jiné části (převážně chudé) vytváří etický problém
a klade značný důraz na vhodné řešení změny klimatu. Odraz tohoto stavu je zakotven
v článku 3 Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, který klade důraz na „společnou, ale
diferencovanou zodpovědnost“ (kap. 11.2.2). Stejná analogie platí i pro řadu dalších
globálních environmentálních problémů, např. úbytek stratosférického ozónu (kap. 1.5.3) či
úbytek biodiverzity (kap. 1.5.2).
Možná řešení (?)
• 1992 – na konferenci v Riu de Janeiru byla podepsána Rámcová úmluva OSN o
klimatických změnách (kap. 11.2.2). Signatáři se zavázali vyvinout úsilí o snížení emisí
CO2.
• 1997 – v japonském Kjótu podepsán protokol (v platnost vstoupil 2005), v němž se
průmyslově vyspělé státy zavázaly snížit emise skleníkových plynů v letech 2008–2012
48
(průměr z tohoto pětiletého období) o 5,2 % ve srovnání s rokem 1990. Výsledek je však
obojaký – k roku 2010 se zavázaným státům podařilo snížit své emise dokonce o 16 %,
což je značný úspěch, nicméně na celkových emisích GHG. se toto snížení nijak
neprojevilo (Obrázek 20). To především díky výraznému nárůstu emisí GHG v Číně a
Indonésii, a také díky skutečnosti, že závazek snížit své emise přijaly země, které
produkovaly úhrnem jen zhruba 20 % celkových emisí CO2.
78
Obrázek 22 Růst emisí CO2 a koncentrace CO2 v atmosféře navzdory mezinárodním snahám o jejich
omezení.79
• V roce 2012 byl v Dauhá dojednán dodatek, kterým se Kjótský protokol prodloužil do
roku 2020, a zároveň se určité země (především EU a pár dalších států) zavázaly
k dalšímu snižování emisí CO2ekv. Průměrně se zapojeným státům podařilo do roku 2020
snížit GHGs emise o 18 % v porovnání s rokem 1990. I když se to dá považovat za úspěch,
tak se to týká pouze 37 zúčastněných států, a ne na celého světa.80
• V roce 2015 byla podepsána Pařížská dohoda (v platnost vstoupila 2016). Hlavním cílem
signatářských zemí je udržet oteplení Země pod 2 °C, nejlépe pod 1,5°C v porovnání s
preindustriálním obdobím. Pro dosažení tohoto cíle se země zavázaly dosáhnout co
největšího snížení emisí v co nejkratším čase, aby se svět mohl stát uhlíkově neutrálním
do roku 2050. Pokrok v dosahování cílů Pařížské dohody se hodnotí v 5letých cyklech.81
• Zelená dohoda pro Evropu (2019) je strategický dokument EU, který má za cíl proměnit
EU v moderní, efektivně využívající zdroje a konkurenceschopnou ekonomiku,
zajištující: uhlíkovou neutralitu prvního kontinentu do roku 2050, ekonomický růst
nezávislý na neobnovitelných zdrojích, rovnost všech lidí a míst. Evropská komise přijala
soubor návrhů, aby EU dosáhla snížení GHGs emisí o 55 % do roku 2030 v porovnání
s rokem 1990.82
49
V modelování a hodnocení změny klimatu se často setkáváme s pojmy
„emisní scénář“ a „klimatický model“. Emisní scénář je často
zjednodušený popis toho, jak se může vyvíjet budoucnost (klima), na
základě možných budoucích emisí GHGs, tedy vlivem člověka. Klimatický
model je založen na dobře zdokumentovaných fyzikálních procesech.
Modely využívají matematické vzorce pro popis výměny energie a látek mezi
různými částmi oceánu, atmosféry a půdy. Jestli se klimatické modely a
emisní scénáře zkombinují, umíme „předpovědět“ (s určitou mírou jistoty)
budoucí chování klimatu.83
• Mezi odborníky se stále častěji nahrazuje spojení „řešení změny klimatu“ za „adaptace
a zmírnění změny klimatu“ (adaptation and mitigation). Adaptace je definována jako
proces přizpůsobení se aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho účinkům za
účelem zmírnění škod nebo využití výhodných příležitostí. V přírodních systémech je
adaptace procesem přizpůsobení se aktuálnímu klimatu a jeho projevům; lidský zásah
ji může usnadnit. Zmírnění změny klimatu obsahuje antropogenní zásahy s cílem
snížit emise GHG nebo zvýšit efektivitu jejich odstraňování z atmosféry. Z toho
vyplývá, že zmírňování redukuje všechny dopady změny klimatu (pozitivní či
negativní) a tím snižuje adaptační výzvu. Na druhé straně, adaptace je selektivní (ale
drahá) – může využít pozitivních dopadů a snížit ty negativní.64
„Údaj 1,5 °C není náhodná statistika. Je to spíše ukazatel bodu, od kterého
budou dopady na klima stále více škodlivé pro lidi a vlastně pro celou
planetu," řekl generální tajemník WMO Prof. Petteri Taalas.61
Kritika
Vůči problematice globálního oteplování je vznášena řada námitek, a to na různých úrovních.
• Na úrovni zpochybňování samotného jevu globálního oteplování již kritiků ubývá,
nicméně spojitost mezi globálním oteplováním a činností člověka (emise CO2) je
zpochybňována ještě relativně často. Mezi klimatology však panuje stále přesvědčivější
souhlas (dle zprávy IPCC z roku 2021 je to 99-100 %, použitá terminologie „virtually
certain“), že je globální oteplování zásadně způsobeno činností člověka.69
• Další úrovní je vědecká diskuze nad důsledky globálního oteplování, zda a s jakou
pravděpodobností se projeví a zda převládnou spíše klady, nebo zápory.
• Řada kritiků se také rezervovaně staví k navrhovaným či přijatým řešením globálního
oteplování, jako jsou např. systém obchodovatelných emisních povolení, dotace energií
z obnovitelných zdrojů, či různé druhy geoinženýrství – např. systém carbon capture and
storage (zachytávání CO2 v místě produkce a ukládání v podzemí).84
50
• Mezi známé tzv. „klima-skeptiky“ (kteří zastánce teorie globální klimatické změny pro
změnu nazývají „klima-alarmisté“), či kritiky navrhovaných řešení patří např. Freeman
Dyson, Bjorn Lomborg, u nás např. Václav Klaus nebo Miroslav Kutílek. Řada lidí vidí
hmatatelný blahobyt potřebnější, než zachování stabilního a předpovídatelného životního
prostředí.
1.5.2. Snižování biodiverzity
Snižování počtu živočišných a rostlinných druhů = biodiverzity, je v současnosti významné a
dál vzrůstá, a to přes nespornou důležitost funkčních ekosystémů pro (nejen) náš život
poskytováním neocenitelných statků a služeb (Obrázek 42). Dle publikace Millennium
Ecosystem Assessment, doposud nejrozsáhlejší souhrnné hodnocení světové biodiverzity,
„lidská činnost zásadně a často nevratně mění ekosystémy na Zemi, a většinu z těchto změn
představuje ztráta biodiverzity“.85
OSN v roce 2019 oznámila, že tři čtvrtiny prostředí na
pevnině a dvě třetiny prostředí na moři byly nepříznivě změněny lidskou činností.86
Prakticky
všechny planetární ekosystémy tak jsou přeměňovány lidskou činností. Více země bylo
přeměněno na zemědělskou půdu v období 1950–1980 než v období 1700–1850.
Každý rok vymře kolem 200 - 2 000 druhů. Takováto rychlost vymírání je 1 000 – 10 000x
vyšší, než je přirozená rychlost vymírání druhů. Až jeden milion rostlinných a živočišných
druhů čelí vyhynutí, mnohé během desetiletí kvůli lidské činnosti. Bez drastických opatření
na ochranu ekosystémů se rychlost vymírání druhů o desítky až stokrát vyšší než průměr za
posledních deset milionů let.62
Některá plemena zvířat mohou vyhynout, protože je nikdo nejí. Jedním z
více sporných faktů o vyhynutí druhů je, že zvířata můžeme zachránit tím,
že je budeme jíst. Prase Red Wattle a kráva Randall Lineback jsou
vynikajícími příklady. Tyto dva druhy by nemohly být oživeny bez pomoci
farmářů.87
Odhaduje se, že po překročení globální průměrné teploty vzduchu o 2 °C v porovnání
s předindustriální hodnotou by bylo ohroženo 5 % druhů. Dále by Země mohla ztratit až 16
% druhů, pokud by teplota vzrostla o 4,3 °C.88
V současnosti je téměř polovina ptačích druhů celosvětově na ústupu s počtem jedinců a
každý osmý druh je ohrožen vyhynutím (cca 13 % druhů).89
Dále je ohroženo vyhynutím řada
dalších druhů - 27 % savců, 41 % obojživelníků, 34 % jehličnanů, 21 % plazů, 37 % žraloků
a rejnoků, 69 % cykasů a 28 % vybraných korýšů.90
51
Sociobiolog E. O. Wilson viní ze ztráty biodiverzity pět hlavních příčin označovaných
zkratkou HIPPO:
• Habitat loss – ztráta přirozeného ŽP organismů – především v důsledku změny
využívání krajiny - zemědělství (1.5.6), globální klimatické změny (kap. 1.5.1),
okyselování oceánů (kap. 1.5.4), nadvyužívání povrchové vody (kap.1.5.7), atd.
• Invasive species – invazivní druhy – ať už záměrné či nezáměrné šíření nepůvodních
živočišných i rostlinných druhů, které kvůli nepřítomnosti přirozených nepřátel
mohou vytlačit některé druhy původní.
• Pollution – znečištění různého druhu, opět jak záměrné (např. pesticidy, kap. 5.2), tak
nezáměrné, např. problematika znečištění oceánů plasty (kap.1.5.9).
• Population growth – společně s rostoucími nároky na spotřebu se jedná o prvotní
příčinu čtyř výše uvedených příčin úbytku diverzity. S ohledem na skutečnost, že
lidská populace stále roste (kap. 1.4), a také stále rychleji vzrůstá spotřeba/osobu (kap.
5.2.5), bude v blízké budoucnosti tlak na biodiverzitu ještě daleko silnější.
• Overexploitation of species for consumption – nadvyužívání organismů jako potravy,
často v důsledku chudoby (kap.1.1) či s ní spojené problematice hladu (kap. 1.2), ale
i díky nadměrným požadavkům průmyslově rozvinutých zemí (s vysokou mírou
obezity), to je např. případ nadvyužívání rybích lovišť (Obrázek 23).
Obrázek 23 Procento nadměrně využívaných mořských rybích lovišť stále roste.91
52
Obrázek 24 SDG 14: Life Below Water.92
Únosná mez snižování biodiverzity
Diagnóza – mez dalece překročena (Obrázek 14).
Za přirozenou rychlost vymírání druhů je považována hodnota 0,1-1 druh / milion druhů
(předindustriální hodnota) / rok. Za únosnou mez vymírání druhů vědci považují rychlost
desetkrát větší, tedy méně než 10 druhů / milion / rok. Aktuální rychlost vymírání je však 100
druhů/milion/rok, což je daleko za nastavenou bezpečnou mezí.93
Míra úbytku druhů je
desítky až stokrát vyšší než průměr za posledních 10 milionů let – a zrychluje se. Negativní
důsledky, kterým je tedy nutno čelit, jsou změna ve fungování ekosystémů, rozklad některých
ekosystémů a také změny v biogeochemických cyklech uhlíku, dusíku či fosforu, změny v
potravinové bezpečnosti nebo hrozba rychlejší degradace půdy. Takovýto bezprecedentní
úbytek diverzity je také nepřijatelný z etického hlediska.94
Nenahraditelný význam
fungujících ekosystémů pro kvalitní život na planetě je diskutován v kapitolách 4.7 a 4.8.
Případová studie: úbytek ptačích druhů
Na příkladu úbytku ptačích druhů lze vidět komplexnost problému ztráty biodiverzity a tím i
složitost jeho řešení. V roce 2022 organizace BirdLife International publikovala studii o stavu
a prognóze ptačích druhů – přibližně 12 % z 9 800 druhů na světě je ohroženo vyhynutím
během 21. století, a v průběhu blízké budoucnosti bude vyhynutím ohroženo dalších 8 %.
Tento trend je znepokojující z důvodu kritického významu ekosystémových služeb
poskytovaných ptáky – šíření semen, opylování, regulování populací hmyzu a hlodavců a
likvidace mršin zvířat. Nesmíme opomenout také pestrost a krásu ptáků, jejich zpěv a
zajímavé typy chování. Mnoha lidem by se jednoduše zdál svět neúplný bez pštrosů, orlů,
53
plameňáků, papoušků, kolibříků, datlů či „obyčejných“ vrabců.95
Ptáci jsou jakýmsi barometrem zdravé planety. Většina ptačích druhů je
dobře popsána; jsou rozprostření téměř po celé planetě (např.
Pagodroma nivea se páří až 440 km od pobřeží Antarktidy v jejím
vnitrozemí!); jejich populační trendy odrážejí stav mnoha jiných
živočišných druhů – ptáci jsou mobilní a citliví vůči změnám v ekosystému
a jsou také lehce pozorovatelní.89
Příčiny úbytku ptáků
• Mnoho druhů ubývá vlivem lidské činnosti, a to přímo i nepřímo. Ztráta biotopů –
přirozených míst výskytu – je v současnosti nejvýraznější jednotlivou příčinou ohrožující
95 % všech druhů. Mnoho z těchto druhů je ohroženo současnou likvidací deštných
pralesů a zemědělskou expanzí a intenzifikací (75 %).
• Druhou největší hrozbu představují zavlečené či exotické druhy organismů, jež decimují
původní ptačí populace (40 %).
• Velké ztráty představují pytláctví či odchyt ptáků (38 %).
• Klimatická změna se již taky stává významným viníkem ztráty biodiverzity, ohrožuje
34 % ptačích druhů a toto riziko bude časem narůstat. Časnější líhnutí mladých, časnější
přílet migrujících ptáků a posun severního výskytu některých druhů ptáků naznačují
nadcházející problematické souvislosti.28
• Jiný druh zneužívání přírodních zdrojů – masivní rybolov, především na dlouhé šňůry
(long line fishing) – zabíjí stovky tisíc mořských ptáků, kteří se chytí na návnadu a pak
jsou vlečením utopeni.
• Chemické znečištění (mikroplasty, ropa…) ohrožuje mořské ptáky, ptáky žijící poblíž
průmyslových center a na venkově (kap. 1.5.9).
• Průmyslové pesticidy zabíjí miliony ptáků, oslabují další a likvidují jejich hmyzí a
rostlinnou potravu (kap. 1.5.9).
• Další chemickou hrozbou je otrava olovem, kdy ptáci sezobnou olověné broky. Takto
intoxikovaní ptáci slábnou a poté na otravu umírají.
• Mrakodrapy, telekomunikační věže a vedení vysokého napětí zabíjí miliony migrujících
ptáků, kteří s těmito antropogenními krajinnými prvky kolidují.
Případová studie: hmyz
Tato nejrozmanitější skupina organismů na planetě má potíže, přičemž aktuální výzkum
naznačuje, že populace hmyzu ubývá bezprecedentním tempem. Hmyz představuje 2/3
světové biodiverzity (Obrázek 25). Jeho přínosnost pro prostředí je nenahraditelná – slouží
jako důležitá složka potravinového řetězce (Obrázek 21), jsou kritickou silou při opylování
rostlin (hmyz opyluje až 75 % plodin na planetě, což je služba v hodnotě až 557 miliard USD
ročně) nebo udržování půdy ve zdravém stavu.96
54
Obrázek 25 Podíl různých živočišných druhů na světové biodiverzitě. Modré druhy označují
obratlovce, šedé bezobratlé.96
I po staletích zkoumání a taxonomie se lidstvu podařilo katalogizovat méně než 15 %
hmyzích druhů (cca 1,2 milionu druhů). To stěžuje odhad ztráty hmyzí biodiverzity a její
dopad na zdraví planety.97
Svět přišel o 5 – 10 % všech hmyzích druhů za posledních 150 let
(2020).
Úhyn hmyzu nelze připsat žádné jediné příčině. Populace čelí souběžným hrozbám, od ztráty
přirozeného prostředí a průmyslového zemědělství, přes introdukování nepůvodních druhů
rostlin až po změnu klimatu. Přetěžování dusíkem z odpadních vod a hnojiv změnilo
mokřady na mrtvé zóny; umělé světlo zaplavuje noční oblohu; a růst městských oblastí vedl
k rozrůstání betonu. Ještě přednedávnem byla ztráta prostředí považována za největší hrozbu
pro hmyz, postupně se však největší hrozbou stává změna klimatu.96
Ve dvou čeledích hmyzu (drabčíkovití a nosatci) je více druhů než ve
všech čeledích obratlovců. V čeledí tesaříkovití je stejně druhů jako ve
třídě ptáků a v čeledi slunéčkovití stejně jako ve třídě savců.96
Na druhou stranu tyto změny životního prostředí prospívají jiným skupinám hmyzu –
hmyzím škůdcům, jako jsou např. kůrovci, mšice či komáři. Situace se výrazně ale
zhoršuje u včel (v Severní Americe je ohroženo 28 %, v Evropě 24 %), motýlů a molů
(ztráta 1,6 % každý rok), světlušek (pro které je obzvlášť nebezpečné noční osvětlení
55
měst), šídel (16 % ohroženo a 10 % na ústupu) nebo vodního hmyzu.96
Obrázek 26 Strom života. To, jak se daří vyšším organismům je
podmíněno zejména tomu, jak se daří hmyzu. Příklad potravinového
řetězce organismů v Severní Americe.96
Možná řešení (?)
• Úmluva o biologické rozmanitosti (The Convention on Biological Diversity –
CBD) je mezinárodní právní nástroj pro „zachování biologické rozmanitosti,
udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a spravedlivé sdílení přínosů
plynoucích z využívání genetických zdrojů“, který byl ratifikován 196 národů.
Začala platit od roku 1993.98
• V roce 2022 byla podepsána Kunming-Montrealská rámcová úmluva o
biologické rozmanitosti. Vlády se zavázaly, že do roku 2030 budou chránit 30
% půdy a vody považované za důležité pro biologickou rozmanitost. V
současnosti je chráněno pouze 17 % suchozemských a 10 % mořských oblastí.
Ochrana této rozmanitosti je životně důležitá pro splnění hlavního cíle Pařížské
dohody – udržet nárůst globální průměrné teploty pod 1,5 °C ve srovnání
s předindustriální dobou, protože zemské a mořské ekosystémy absorbují více
než 50 % antropogenních emisí CO2.99
• Biodiverzita zároveň hraje obrovskou roli při budování odolnosti vůči
nevyhnutelným dopadům změny klimatu, přičemž řešení založená na přírodě,
jako je ochrana korálových útesů a mangrovových lesů, chrání pobřežní
komunity před bouřemi, záplavami a erozí.99
56
1.5.3. Narušování ozónové vrstvy Země
První zprávy o možném úbytku stratosférického ozónu (O3, neplést s problematikou
troposférického, tedy přízemního ozónu) se objevily v roce 1978, kdy vědci zjistili schopnost
některých látek rozkládat O3 ve stratosféře. Těmito látkami jsou především sloučeniny chloru
a bromu (tzv. freony a halony), a oxid dusný. Freony byly technologicky velmi výhodné,
neboť se jedná o netoxické, inertní, nízkovroucí kapaliny, které byly využívány jako chladicí
médium v ledničkách a klimatizacích, hnací plyn ve sprejích či nadouvadlo izolačních pěn.
Díky své inertnosti se tyto látky dostávají až do stratosféry, kde dochází k odštěpení atomu
chloru či bromu, který následně katalyzuje rozklad O3. Jeden atom chloru katalyticky rozloží
přibližně 1x105
molekul O3 než zreaguje s jinými látkami, např. CH4, čímž se stane
neškodným.
Obrázek 27 Ozonová díra 1979 – 2019. Každý snímek odpovídá stavu ozonové díry nad
jižní polokoulí dne 28. září v různých letech. Modrá barva značí úbytek ozónu, čím je
tmavší, tím je úbytek ozónu výraznější.100
Emise freonů a halonů do ovzduší již téměř přestaly (Obrázek 28), jisté množství těchto plynů
je však stále povoleno nově používat pro zdravotnické a jiné speciální účely; např. hasicí
technika v letadlech.48
Tyto látky nicméně přetrvávají v atmosféře po dobu několika let a navíc
jsou stále uvolňovány ze zdrojů, jako jsou například stará chladicí zařízení.
Kulminace ozónové díry by měla být mezi roky 2008 – 2012, poté by mělo docházet
k obnovování původní hladiny stratosférického ozónu. Očekává se, že se ozonová vrstva plně
obnoví asi do roku 2075-2100. V lednu 2023 se vědecký hodnotící panel s podporou OSN,
který přísluší k Montrealskému protokolu vyjádřili, že ozonová díra je na dobré cestě se zcela
zacelit do 40 let (Díra nad Antarktidou do roku 2066, Arktidou do roku 2045 a zbytek světa
57
do roku 2040). V týž den prohlásili, že se podařilo vyřadit z výroby 99 % z látek ohrožující
ozonovou vrstvu, co vede k uznání Montrealského protokolu za úspěšný.101
Mezi aktuálně nejvýznamnější látky poškozující stratosférický ozón patří oxid dusný (N2O)
vznikající především v zemědělství, který je zároveň významným skleníkovým plynem
(Obrázek 13).102
Environmentální problémy se často kryjí a pokud si myslíme, že jsme
vyřešili jeden, další se objeví. Pro potenciální zmírnění klimatické změny
se diskutuje o vypuštění aerosolu do stratosféry, a tak zvýšit odrazivost
slunečných paprsku zpátky do kosmu. Přesto vědecký hodnotící panel s
podporou OSN, který přísluší k Montrealskému protokolu varuje, že
nezamýšlené důsledky této akce mohou také ovlivnit stratosférické
teploty, cirkulaci a produkci a míru ničení ozónu.101
Důsledky úbytku stratosférického O3
Důsledkem úbytku stratosférického O3 je zvýšení intenzity UVB záření dopadajícího na
zemský povrch. Zvýšená intenzita UVB:
• U lidí a jiných živočichů vede ke zvýšení incidence rakoviny kůže (melanomy) a šedého
zákalu (prokázáno jak laboratorními, tak epidemiologickými studiemi). Při snížení
množství O3 o 1% dojde ke zvýšení intenzity UVB záření o 2 % a tím ke zvýšení rizika
melanomu o 4 %.
• U rostlin vede ke zpomalení růstu a snížení výnosů.
• Mořská biota je postihnuta jak na úrovni snížení množství fytoplanktonu (o 6-12%
v polárních oblastech s plovoucím ledem), tak i negativní ovlivnění časných vývojových
stádií ryb, obojživelníků, korýšů a dalších živočichů. To vede ke snížení stavu populace a
menší velikosti jedinců.
• Syntetické i přírodní polymery jsou zvýšeným UVB zářením degradovány (i přes přídavky
aditiv na ochranu před UVB zářením).103
Únosná mez úbytku stratosférického O3
Diagnóza – již bezpečné a zlepšující se (Obrázek 14).
Za únosnou mez je považována koncentrace stratosférického ozónu na úrovni 276 DU
(Dobsonových jednotek). Aktuální průměrná koncentrace je 287 DU (2020), a vzrůstá, kdy
dosažení předindustriální koncentrace 290 DU je očekáváno v druhé polovině 21. století.100
Tato optimistická prognóza však neznamená, že je situace již zcela v pořádku a nemusíme se
před zvýšenou intenzitou UVB záření chránit. Problémem jsou např. lokální krátkodobé
výraznější snížení koncentrací O3.102
Řešení
Stejně jako u jiných globálních problémů je potřeba hledat řešení na globální úrovni (s
následnou lokální akcí). Přijetím jednostranných národních opatření by pravděpodobně došlo
k ekonomickým ztrátám snížením konkurenceschopnosti průmyslu, zatímco vliv na řešený
problém by byl minimální.
58
• V roce 1985 byla uzavřena Vídeňská úmluva o ochraně ozónové vrstvy a v roce 1987
prováděcí protokol k této úmluvě tzv. Montrealský protokol, který omezuje používání a
obchod s těmito látkami (kap. 11.2.1).
• Omezení produkce CFCs Montrealským protokolem se však ukázala jako nedostatečná
(malé množství zapojených států a zaměření pouze na chlorované freony). Proto byly
v následujících 12 letech přijaty další 4 dodatky (Londýnský, Kodaňský, Montrealský a
Pekingský), na základě kterých se zapojily i rozvojové země s omezením platícím už pro
halony a další látky poškozujících O3 vrstvu.104
• Pro vyhnutí se negativním důsledkům zvýšeného UVB záření je vhodné chránit se UVB
filtry (pokožka i oči).
Kritika
V období zavádění opatření na omezení emisí látek poškozujících ozónovou vrstvu se kritika
vyjadřovala především k ekonomickým a sociálním dopadům těchto opatření. Dnes při
zpětném pohledu je zřejmé, že byly tyto obavy značně zveličené. V období 1988-2000
poklesla produkce těchto látek na desetinu a celkové náklady činily zhruba 40 miliard US$.
Nicméně se ukázalo:
• K výraznějším ztrátám zaměstnání v oboru nedošlo.
• 1/3 snížení emisí prostou úsporou
• Nahrazování CFC snadnější, často i za snížení nákladů (náhrady levnější).
• Nové HFC v klimatizacích aut navýšily jejich cenu o 50-150 US$ (předpovídán nárůst
ceny aut o 1000-1500 US$).
• Na druhé straně HFC sú potencionální skleníkové plyny, které mají 100 - 1000x větší
oteplovací potenciál než CO2.105
• Mezi klimaticky přijatelné alternativy freonů patří amoniak, propan, HFC s nízkým
oteplovacím potenciálem, hydrofluoroolefiny (HFO) nebo směs HFC-HFO.106
• CH3Br pro sterilizaci půd nahrazeny např. střídáním plodin.
• CH3Br pro fumigaci skladů nahrazen CO2.107
59
Aktuální obavy vůči snaze obnovit O3 vrstvu pramení ze skutečnosti, že se zvýšením
koncentrace O3 ve stratosféře pravděpodobně dojde ke zrychlení globálního oteplování.
Důvodem je očekávaný úbytek letních oblaků nad jižním pólem, které mají ochlazovací efekt
díky účinnému odrazu slunečního záření.108
Důležité je však mít na paměti, že freony jsou účinné skleníkové plyny a
jejich silné omezení Montrealským protokolem významně přispělo ke
zmírnění globálního oteplování. Dle některých autorů až 5-6krát účinněji než
Kjótský protokol.109
Cenné zkušenosti z úspěšného řešení
Omezení spotřeby freonů a dalších látek poškozujících O3 vrstvu mezinárodními konvencemi
s celosvětovým dopadem je příkladem, že lze úspěšně řešit globální problémy. V tomto řešení
sehrála klíčovou úlohu spolupráce následujících aktérů:
• Vědecké objevy a monitoring – upozornění a sledování problému.
• UNEP – mezinárodní koordinátor politických opatření.
• Environmentální aktivisté vyvíjející tlak na řešení problému.
• Uvědomělí konzumenti nakupující dle environmentální informovanosti.
• Techničtí experti vyvíjející technologie šetrné k životnímu prostředí.
• Flexibilní a zodpovědný průmysl.110
1.5.4. Okyselování oceánů
Vlivem vzrůstající koncentrace CO2 v atmosféře se zvyšuje rozpouštěné množství CO2 ve
vodě (oceánech, mořích, …) a tím klesá pH vody. Zároveň klesá míra nasycení vody
Obrázek 28 Aktuálně nejvýznamnější látkou poškozující ozónovou vrstvu je N2O (především
ze zemědělské produkce díky vysoké spotřebě dusíkatých hnojiv). Společně s HFCs
(hydrofluorocarbons – náhrada freonů neobsahující atom chlóru a nenarušující tak O3 vrstvu)
představují významné skleníkové plyny.52
60
aragonitem.94
Únosná mez pro okyselování oceánů
Diagnóza – zatím v bezpečných mezích, ale v některých oblastech již v polovině 21. století
dojde k překročení mezí (Obrázek 14).
Důsledky okyselování oceánů
Snížení pH a nasycení vody aragonitem vede ke zhoršení schopnosti určitých organismů tvořit
uhličitanové schránky (např. koráli a někteří měkkýši) s možnými důsledky pro celé
ekosystémy. V krajních případech se očekává přeměna korálových útesů na ekosystémy
s dominancí řas, a lokální mizení živočichů s uhličitanovými schránkami.94
Obrázek 29 Závislost vzrůstu koncentrace CO2 v atmosféře a ve vodě, a snižování pH
mořské vody. Měřeno na Havaji.111
Od počátku průmyslové revoluce se pH oceánů snížilo přibližně o 0,1, do konce 21. století je
předpovídán pokles pH o 0,3-0,4 (při nezměněném vývoji růstu koncentrace CO2 v atmosféře)
což bude mít rozsáhlé důsledky pro mořské ekosystémy. V kontextu pH měřící stupnice je 0,1
stupně úměrné zvýšení kyselosti o 25 %. Za únosnou mez je považováno nasycení vody
aragonitem 2,75:1 (předprůmyslový poměr byl 3,44:1). Stav nasycení k roku 2009 byl
2,90:1.94
Vzhledem nasyceného stavu mořské vody vzhledem k uhličitanu vápenatého,
aragonit klesá v rozmezí -0,07 až -0,12 za 10 let. 69
Možná řešení (?)
• Řešení tohoto problému spočívá ve snížení atmosférické koncentrace CO2, čímž dojde i
61
k rovnovážnému snížení nasycení vody CO2 a tím úbytku uhličitanů (nasycení vody
aragonitem). Praktická řešení jsou tak úzce spjata s řešením problematiky nárůstu
koncentrace CO2 v atmosféře (s tím souvisejícím globálním oteplováním), kap. 1.5.1.
• Toto řešení, i když je esenciální, je v hledáčku dlouhodobých cílů v desítkách
následujících let. Proto je potřeba vytvořit alespoň částečné a podpůrné řešení, které by
zpomalilo acidifikaci moře.
• Tato řešení zahrnují obnovu nebo pěstování mořské trávy nebo opětovnou výsadbu
mangrovů. Tyto ekosystémy představují zvlášť účinné úložiště CO2 a lokálně dokážou
zmírnit okyselování oceánu.
• Navrhován byl i geoinženýrský zásah smíchání alkalického materiálu s mořskou vodou
nebo disperze biodegradabilních polymeru na povrch oceánu, který by dopomohl snížit
penetraci světla do vody.
• Oprava degradovaných útesů by mohla být provedena pomocí osídlení koloniemi
převzatých z existujících zdravých korálů např. z Perského zálivu nebo pomocí kultivace
odolnějších druhů.112
I když je Velký korálový útes chráněný a daleko od jakéhokoli přímého
antropogenního dopadu, jeho severozápadní strana přešla v letech 2015-
2016 významným procesem (>90 %) bělení.112
1.5.5. Spotřeba dusíku a fosforu
Dusík i fosfor jsou biogenní prvky, které lidská společnost spotřebovává především
v zemědělství jako hnojiva. Na začátku výroby dusíkatých hnojiv stojí Haber-Boschova
syntéza amoniaku (NH3) z plynného dusíku (N2) a vodíku (H2), fosfátová hnojiva se vyrábí
především z nerostu apatitu. Oba dva prvky mají své typické biochemické cykly, jejichž
silným ovlivněním však může dojít k negativním projevům v biosféře.
Únosná mez změny biogeochemických cyklů fosforu a dusíku
Diagnóza – v případě dusíku je mez již dalece překročena, v případě fosforu se k překročení
meze schyluje (Obrázek 14).
Za únosné meze je považován roční odběr dusíku z atmosféry menší než 35 mil. tun (což je
přibližně 25 % celkového množství fixovaného přírodními procesy), a spotřeba fosforu menší
než 11 mil. tun (což je zhruba desetinásobek přirozené spotřeby). Spotřeba dusíku v roku 2020
byla 152 mil. tun ročně, v roce 2030 je odhad spotřeby v rozmezí 178-244 mil. tun ročně.113
V roce 2020 bylo množství fosforu vytěženého z apatitu téměř 30 mil. tun.114
V důsledku nadměrné spotřeby fosforu jsou sledovány rozsáhlejší anoxické události
v oceánech s negativními důsledky pro mořské ekosystémy (Obrázek 30). V případě dusíku
jsou sledovány změny v důsledku acidifikace terestrických ekosystémů a eutrofizace
sladkovodních a příbřežních ekosystémů.94
62
Odhadované vstupy fosforu ze zemědělství do povrchových vod
představuje asi 34 % z globální spotřeby hnojiv (5 milionů tun fosforu
ročně), což představuje asi 56 % všech terestriálních vstupu fosforu do
povrchových vod. Na druhou stranu, 1 ze 7 zemědělců si nemůže dovolit
použít dostatek hnojiv pro zajištění úrodnosti půdy.114
N2O produkovaný především v zemědělství (bakteriální metabolizací minerálních
dusíkatých hnojiv), také představuje významný skleníkový plyn. K roku 2019
představovaly emise N2O přibližně 6 % emisí skleníkových plynů (vyjádřeno v CO2 ekv.)
(Obrázek 13).
Obrázek 30 Mapa vyznačuje 415 eutrofních a hypoxických pobřežních systémů po
celém světě. Z toho 169 je zdokumentovaných hypoxických oblastí, 233 je oblastí
ohrožených a 13 je systémů v procesu obnovy.115
63
Obrázek 31 Emise oxidu dusného (N2O) dle jednotlivých sektorů v letech 1990-2019.
Oteplovací potenciál těchto emisí je vyjádřen v ekvivalentech CO2 (CO2ekv). Zemědělství
tvoří více než 80 % celkových zdrojů emisí N2O.58
Možnosti řešení (?)
Řešení této neudržitelné situace leží především v přehodnocení stávající zemědělské
produkce, která je hlavním odvětvím spotřeby průmyslově vyráběného dusíku a fosforu.
Souvislosti a možnosti řešení jsou podrobněji diskutovány v kapitole 8.3.1.
• V posledních letech se stále častěji skloňuje “cirkulární ekonomika fosforu”. Jedná se o
zachycování a znovu použití emisí fosforu z terestriálních zdrojů, co by snížilo nápor na
těžbu apatitu a stresu vyvíjejícího na vodní ekosystémy. Recyklace na fosfor bohatých
organických sloučenin z hnoje, jatečních zbytků, ze zpracování potravin a domácího
odpadu je pro udržitelnou spotřebu fosforu zásadní.
• OPF 50:50:50, aneb Our Phosphorous Future 50:50:50 má za cíl snížit až 50 %
celosvětového znečištění fosforem a o 50 % zvýšit recyklování fosforu z odpadu do roku
2050. 114
Zelená dohoda pro Evropu obsahuje i tzv. strategii ”Od zemědělce ke
spotřebiteli", která má za cíl bojovat proti ztrátě živin v potravinách o
alespoň 50% a taky snížit používání hnojiv o nejméně 20% do roku
2030.114
64
Kritika
„Při snížení hnojení by nebyly takové výnosy a problém hladu by nebylo možné účinně řešit“,
je častým protiargumentem, proč není možné významně snížit spotřebu hnojiv. Tento
argument však není zcela bez výhrad, a to při zvážení skutečnosti, že problém nadbytku
potravy je možná ještě závažnější než jeho nedostatek (kap.1.2). Problémem v některých
zemích (např. Evropě) je spíše nadprodukce potravin, a i v některých rozvojových zemích
nejsou dotace na hnojiva vždy tím nejlepším řešením, jak problém nedostatku potravin
zlepšit.43
Průměrné stravování zvedlo fosforovou stopu (footprint) o 38 % za
posledních 50 let, zejména díky zvýšené konzumaci živočišných výrobků.
Na produkci 1 g hovězího se spotřebuje 16x více minerálního fosforového
hnojiva než na produkci 1 g luštěnin.
Až 23 % nutrientu z hnojiv se využije pro výrobu produktů, které skončí
jako potravinový odpad. Snížení plýtvání jídlem je taky velmi zásadní krok
k udržitelnějšímu využívání fosforu. 114
1.5.6. Změny využívání krajiny
Za posledních 50 let dokázali lidé proměnit obrovské zalesněné plochy v zemědělskou půdu.
Jak se zastavěné plochy rozšiřují a zemědělství se stává extenzívnějším i intenzivnějším,
krajina se mění, důležité funkce ekosystémů se ztrácejí, půda se degraduje a biologická
rozmanitost se snižuje. Biogeochemické cykly, např. zastoupení živin v půdě je vychýlen z
rovnováhy. Velké množství hnojiv se používá k podpoře zemědělské produkce, kde část
hnojiv je splachována do řek a těmi do oceánů, kde narušuje mořské ekosystémy a může vést
ke vzniku anoxických zón, tedy mrtvých zón s nedostatkem kyslíku.
Změny ve využívání krajiny hrají speciální roli v celkovém konceptu planetárních mezí,
protože exesívní změna krajiny ovlivňuje také jiné meze, zejména biodiverzitu,
biogeochemické cykly a hydrologickou rovnováhu Země. 116
Chov dobytka ovlivňuje více lesů než jakákoliv jiná zemědělská činnost (45,1 milionu
hektarů), což představuje 36 % všech ztrát stromového porostu v letech 2001 až 2015. Palma
olejná je na druhém místě (10,5 milionu hektarů), následuje sója (8,2 milionů hektarů), dále
kakao, plantážní kaučuk, káva a plantážní dřevní vlákna (včetně dřeva, toaletního papíru a
lesní biomasy spálené na výrobu energie).117
Asi 75 % pevniny a 66 % oceánských oblastí bylo „významně změněno“ lidmi, z velké části
poháněno produkcí potravin. Provozy pěstování plodin a chovu dobytka v současnosti zabírají
více než 33 % zemského povrchu a 75 % sladkovodních zdrojů.88
65
Únosná mez Změny ve využívání krajiny
Diagnóza – mez překročena! (Obrázek 14).
Obrázek 32 Změna ve využívaní krajiny v šesti kategoriích (městské plochy, orná půda,
pastviny, les, neobhospodařovaná tráva/křovina, krajina řídce pokrytá vegetací) v rozmezí
1960-2019. Čistá změna (net change) ukazuje rozdíl v celkové ploše využití půdy mezi
časovými kroky, hrubá změna (gross change) je součtem všech plošných zisku a ztrát
z využití půdy. Žlutá barva označuje plochy, které prošly jenom jednou změnou, červená
barva plochy, které prošly vícerými změnami.118
Vědci vyčíslili, že bychom měli zachovat 75-80 % tropických a jehličnatých lesů a 50 % lesů
mírného pásma, abychom nepřekročili planetární mez. Nicméně počet vykácených stromů
vzrostl na téměř 50 % od předzemědělského (cca před 12 000 lety). Tím jsou vážně ohroženy
lesní ekosystémové služby jako absorpce CO2 z atmosféry, produkce srážek, zamezování
erozím nebo podpora biodiverzity.55
V roce 2021 mizely tropické pralesy rychlostí asi 10 fotbalových hřišť za
minutu. Téměř čtvrtina této ztráty bola v primárních, starých dešťových
pralesech a více než 40 % ztráty primárních lesů se odehrálo v Brazílii,
hlavně díky lesným požárům, kácení kvůli pastvě dobytka a pěstování sóji.
55
66
Obrázek 33 SDG 15: Life on Land.119
Možná řešení (?)
• Zajištění pozemkových práv domorodých komunit se jeví být spravedlivým, levným a
vysoce účinným způsobem ochrany přírody. Odhaduje se, že až 36 % nedotčených lesů a
80 % planetární biodiverzity leží na územích původních obyvatel. Studie politologů
zveřejněná v roce 2020 dospěla k závěru, že domorodí obyvatelé byli nejlepšími správci
amazonského deštného pralesa, ale pouze tehdy, když byla jejich vlastnická práva chráněna
vládním vymáháním.
• OSN vyhlásila 20. léta 21. století za Dekádu obnovy ekosystémů a požádala národy po
celém světě, aby obnovili 1 miliardu degradované půdy (oblast větší než rozloha Číny).
Podle hodnocení tří nevládních organizací (BirdLife International, WCS a WWF) byla v
posledních dvou desetiletích plocha lesa větší než Francie (58,9 milionů hektarů) zcela
obnovena. Stromy pěstované na těchto pozemcích by mohly potenciálně vázat více CO2
než roční emise skleníkových plynů USA.
• I když je sázení stromů chválihodné, zajistit jejich plný vzrůst je mnohem náročnější,
především na zálivku. Stromové plantáže pěstované jako plodiny pro brzké energetické
využití často neukládají uhlík dlouho.
• Zachování nedotčených lesů je zásadní pro zachování biologické rozmanitosti a udržení
uhlíku v půdě.
• Je třeba přehodnotit systém nakládání s jídlem. Ze všech vyprodukovaných potravin se
ročně cca 1/3 hmotnosti a ¼ kalorií ztratí nebo vyplýtvá. Lidstvo může celosvětově snížit
poptávku po zemědělské půdě přijetím strategií pro snižování potravinových ztrát a snížení
67
plýtvání, jako je lepší řízení zásob a lepší dohody o nákupu, které by dodavatelům potravin
umožnily efektivně plánovat distribuci a zlepšit zařízení pro skladování potravin a metody
sklizně.
• Investice a vládní dotace často podporují odlesňování, ale stejně tak by mohly podpořit
ochranu přírody. Ve skutečnosti dnes narůstá tlak na společnosti, které vyrábějí a prodávají
hlavní zemědělské komodity, aby řešily odlesňování v rámci svých provozů a
dodavatelských řetězců.55
Přibližně polovina světového HDP závisí na přírodě a podle některých
odhadů každý dolar vynaložený na její obnovu přináší zisk ve výši 30
dolarů.55
Kritika
• Odborníci upozorňují, že obnova lesa nevyrovnává ztrátu přirozených lesů se vší jejich
komplexnosti. Ochrana stávajících lesů tedy zůstává prioritou číslo jedna. Trvalo by
desetiletí nebo dokonce staletí, než by se regenerovaný ‚sekundární les‘ stal tak bohatým
na uhlík a divokou zvěř jako stávající prales, a některé ekosystémy se z odlesňování nikdy
nemohou vzpamatovat. 55
• I když je lákavá představa, že vysazení mnoha rychle rostoucích stromů zvýší ukládání
uhlíku z atmosféry, není tomu tak. To, kolik uhlíku les uloží, závisí spíše na dlouhověkosti
stromu než na rychlosti jejich růstu. Nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit ukládání uhlíku
v lesích, je zabránit těžbě starých lesů a rozšířit zalesněnou plochu.120
1.5.7. Spotřeba sladké vody
V období 2015 –2020 se zvýšil podíl globální populace s přístupem k hygienizované pitné
vodě ze 70 na 74 % (5,8 miliard lidí) s největším nárůstem ve Střední a Jižní Asii. Navzdory
úspěchu téměř 2 miliardy obyvatel Země stále neměla přístup k nezávadné pitné vodě z čeho
1,2 miliard bylo bez přístupu k pitné vodě kvůli fyzickému nedostatku a 1,6 miliard z
ekonomických důvodů (2020).121
68
Obrázek 34 Podíl populace žijící s/bez přístupu k bezpečné (upravené) pitné vodě (2020).122
I v oblastech bohatých na srážky je zaznamenáván nedostatek vody, a to jednak díky vysoké
spotřebě v průmyslu, zemědělství a domácnostech (kap. 2.2), ale i špatným hospodařením
vodou a jejím znehodnocováním (např. vypouštěním nevyčištěné odpadní vody do vodních
toků, nesprávné zachytávání vody v krajině atd.).123
Špatná kvalita vody (nejen pitné) zvyšuje riziko průjmových onemocnění včetně cholery, tyfu,
salmonelózy a gastrointestinálních viróz. V celosvětovém měřítku je riziko plynoucí z
používání nekvalitní pitné vody aktuálně druhým nejvýraznějším environmentálním rizikem
– po znečištěném vzduchu.
Nedostatek pitné vody nutí lidi v suchých oblastech k jejímu uskladňování v domech, což
zvyšuje riziko kontaminace, a je také vhodným líhništěm komárů (malárie, dengue). Problém
s dostupností vody nepotkává jenom lidi, ale i přírodní ekosystémy. Za posledních 300 let
bylo zničeno více než 85 % mokřadů a rašelinišť.124
Únosná mez spotřeby sladké vody
Mez pro sladkou vodu byla v roce 2022 pravděpodobně překročena z důvodu zařazení do
hodnocení kromě “modré vody (blue water)” i tzv. “zelené vody (green water)” (Obrázek 14).
“Modrá voda” je vodou v řekách, pozemních rezervoárech a podzemní
vodou. “Zelená voda” je definována jako voda přístupná rostlinám, tj.
srážky, pudní vlhkost a evaporace. Antropogenní aktivity mění cyklus
vody v přírodě a tím i vlhkost půdy, schopnost biosféry ukládat uhlík a
regulovat atmosférickou cirkulaci. Tímto způsobem ovlivňujeme
„zdraví“ celé planety a její odolnost).53
69
Následky budou dosti lokálně specifické (záleží také na lokálním rozložení spotřeby vody),
vědci se obávají změny vlhkostních poměrů, regionálního ovlivnění klimatu a s tím spojených
např. změn chování monzunů (s důsledky pro zemědělskou produkci a lidský blahobyt).94
Úspěchy i další výzvy
V oblasti dostupnosti kvalitní vody lze za velký úspěch považovat naplnění cíle, který byl
vytčen v rámci sedmého cíle milénia (MDG), a to snížení na polovinu podíl lidí bez přístupu
k bezpečné vodě.125
Při současném tempu pokroku svět dosáhne 81% pokrytí přístupu k pitné
vodě do roku 2030. Na druhé straně, cíl zajistit přístup k pitné vodě všem lidem stále mine
cca 1.6 miliardy lidí. 126
Mimo „tradičních“ zdrojů kontaminace vod jako mikrobiální
kontaminace vody z fekálii, kontaminace arzénem, fluorem a
dusičnany se nově zaměřuje pozornost i na tzv. „emerging
pollutants“ jako zbytky farmaceutik, pesticidů, polyflouroalkyl
sloučeniny nebo na částice mikroplastů 126
V období 2015 – 2020 se podíl populace užívající kvalitní kanalizaci zvýšil ze 47 % na 54 %.
Do roku 2030 by měl svět dosáhnout 67 % (cíl 75 %), pořád ponechávající 2.8 miliardy lidí
bez přístupu ke kvalitní kanalizaci.124
Obrázek 35 Lokalizace oblastí s fyzickým a ekonomickým nedostatkem vody, predikce pro
rok 2025. 127
Lidský rozměr nedostatku vody
Za prezentovanými čísly leží lidské tragédie, které se kvůli nedostatku vody dotýkají každý
den milionů lidí. Důležitou skutečností je v tomto role žen – přibližně ¾ vody zajišťují
70
v rozvojových zemích ženy, zatímco jejich postavení ve společnosti je horší než u mužů.
Výjimkou nejsou ani obtěžování či fyzické útoky v době zajišťování vody.
• Většina nejchudších lidí v rozvojových zemích je dnes nucena pít závadnou vodu.
Následkem toho trpí kožními a zažívacími problémy, včetně smrtelných nemocí jako jsou
salmonelózy, tyfus, cholera a další. Nemají však na výběr, lidé bez vody žít nemohou a
kvalitní voda (v řadě oblastí jen balená) je pro ně drahá.128
• Ženy a dívky po celém světe stráví každý den 200 milionu hodin zajišťováním vody pro
jejich rodiny a komunity.129
Mezi globálním cílem zajistit přístup k čisté vodě a hygieně
do roku 2030 a globálním cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílit postavení žen a
dívek je úzká souvislost. Právě životy řady žen jsou dramaticky ovlivněny vodní krizí,
protože nemají jinou možnost než trávit hodiny zajišťováním vody pro přežití rodiny.
Jejich čas a energie tak nemůže být investována do aktivit jako studium, či podnikání.
Vodní krize je proto ženská krize.130
• Farmáři ztrácí svou půdu a živobytí kvůli nedostatku závlahové vody a zasolování půd.
Nedostatek vody tak vede k migraci z neúrodných oblastí do úrodnějších, kde ale na ně
nikdo nečeká a vytváří to tenzi ve společnosti.
• Mokřady, ústí řek a jezera vysychají kvůli nadvyužívání vody v horních tocích řek. V roce
2022 tvořili mokřady odhadem 6 % zemského povrchu, s úbytkem až 87 % za posledních
300 let a momentálně mizí třikrát rychleji než lesy. S jejich mizením není spojen jenom
úbytek biodiverzity, ale také úbytek účinných mechanizmů pro ochranu před povodněmi
ale také dostatek jídla pro obyvatelstvo, nedostatek kvalitní vody kvůli poklesu přirozené
filtrace a ukládání atmosférického uhlíku.131
71
Obrázek 36 SDG 6: Clean water and sanitation.132
Možná řešení (?)
Voda patří mezi abiotické obnovitelné zdroje, důležité je tedy vhodné hospodaření s ní. A to
jak na úrovni ochrany zdroje – zamezit znečišťování, tak i na úrovni úpravy již vody
znečištěné. Na úrovni preventivní:
• Zajištění kvalitních toalet s hygienickou splaškovou kanalizací předejde kontaminaci
pitné vody choroboplodnými zárodky, které vyvolávají průjmová onemocnění a další
často smrtelné nemoci (obzvlášť v součinnosti s chabým zdravotním stavem způsobeným
podvýživou). Tyto uvedené případy znečištění vody se často vyskytují i v oblastech, které
netrpí fyzickým nedostatkem vody. Úprava takto znečištěné vody je však často nad finanční
možnosti obyvatel (tzv. ekonomický nedostatek vody, Obrázek 35).
• V oblastech trpících fyzickým nedostatkem vody je důležitým preventivním opatřením výběr
vhodných plodin k pěstování (nepěstovat „žíznivé“ plodiny, jako je např. bavlna či květiny), aby
nedocházelo k nadměrné spotřebě v zemědělství a vysychání řek a jezer (Obrázek 37).
• Agenda pro SDG stále častěji apeluje na odvětví průmyslů a služeb využívající vodní
zdroje, aby více spolupracovali a zanechali “tradiční rozdělení” na sektory, pokud se má
s limitovanými vodnými zdroji rozumně nakládat.133
Zefektivnění zavlažování umožní
farmářům pěstovat nutričně rozmanitější plodiny, zároveň jsou pořád populárnější
přístupy jako “farmer-led irrigation” - zavlažování řízené samotnými drobnými farmáři.
• Pumpy na solární pohon jsou skvělou pomůckou při zavlažování v rozvojových zemích
jako jsou Ghana či Etiopie.134
72
Jednou z možností, jak zlepšit nakládaní s vodou je i tzv. integrace a
koexistence rybolovu v rámci závlahových systémů. Tato integrace by
mohla vést k zvýšené potravinové soběstačnosti, zvýšenému domácímu
produktu, příjmů domácností a rozmanitosti živobytí. Mnohé z technik
integrace se mohou realizovat bez dodatečných nákladů na hlavní
zavlažovanou plodinu. I když koncepce integrace pochází z jihovýchodní
Asie, uplatnění je možné pro jakýkoli typ zavlažovacího systému, kde
existuje potenciál na užší spolupráci těchto dvou odvětví.134
• Využití moderních technologii má uplatnění také v predikci sucha povodní. Tyhle
aplikace umožní rychlejší reakci na potenciální hrozby a tím zajistí potravinovou,
vodní a nutriční bezpečnost. Další technologii je modelování dynamiky povodí řek a
povodí pro co nejefektivnější zemědělskou produkci na regionální úrovni.134
Skvělým příkladem spravedlivého přerozdělení vodných zdrojů je
Uzbekistán. Tamní farmáři využívají nové elektronické zařízení
“Smartsticks”. Tohle zařízení je umístněné ve vodě a pomáhá
měřit kolik vody ze společných závlahových kanálů bylo
přerozděleno různým farmářům. Tohle řešení pomohlo předejít
konfliktům mezi farmáři a motivuje farmáři platit za vodu včas.
134
• Zajímavým řešením je i využití vody ze záplav na “dobití” zásob podzemní vody v
postiženém regionu. Zachycení této vody snižuje dopady záplav, zatímco zvyšuje
dostupnost vody během suchých období. Tato voda je také chráněna před kontaminací
a evaporací a může být přepravena přes existující studny do domácností i na pole.
Mimo jiné taky snižuje náklady na palivo při čerpání vody, co činí zemědělství více
profitující a udržitelné a taky snižuje emise skleníkových plynů.
Obrázek 37 Vysychání Aralského jezera v důsledku nadvyužívání vody na přítocích.135
• Navrhovaným řešením pro zlepšení sanitace v problémových oblastech systémový
přistup k defekaci a sanitaci. Např. v Indii je většina nově vybudovaných toalet v tzv.
‘on-site santitation system (OSS)’, co znamená, že je potřeba je pravidelně
vyprazdňovat. Právě nakládání s fekálním kalem může nabídnout nová pracovní místa
v regionu. To by podporovalo privátní sektor ke zlepšení podmínek nakládání s kalem
73
a tím by se nestigmatizovala daná práce, zredukovalo by to potenciální vodní
kontaminaci a celkově zlepšilo hospodaření s vodou.134
Novým tématem je dnes i znečistění vodných toků plasty a mikroplasty.
Současné techniky využívají síťové filtry s nano-mikro póry, koagulační
techniky pro odstranění mikroplastů a výložníky na odstranění větších
plastů před vstupem do čistírny.134
Řešení na úrovni úpravy vody
• Kopat studny ve vhodných místech, kde nehrozí znečištění nekvalitní povrchovou vodou
či splašky, a uchovávat donesenou vodu tak, aby nedošlo k jejímu brzkému znehodnocení.
• V případě použití povrchové vody k pití lze vodu upravit buď v konvenčních vodárnách,
pokud jsou však nedostupné, tak lze použít např. moderní membránové mobilní vodárny,
které za relativně nízkou cenu připraví z místního zdroje kvalitní pitnou vodu (podstatně
levněji, než stojí distribuovaná balená voda – ta má opodstatnění v místech bez zdroje
vody).26
• V oblastech Středního Východu a Severní Afriky (MENA region) kde je fyzický
nedostatek vody stále výraznější, přistoupili k recyklaci odpadních vod pro zemědělské
účely a tím uchovali pitnou vodu před použitím v zemědělství.134
• Pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti je nutné dbát na komunitní rozměr hospodaření
vodou, kdy např. v rámci rozvojové pomoci musí mít místní lidé pocit, že jsou to oni sami,
kteří si zajistí nový čistý zdroj vody (a kteří zodpovídají za jeho funkci v budoucnu).
1.5.8. Atmosférické aerosoly
Atmosférické aerosoly jsou malé částice kapalného nebo pevného skupenství rozptýlené
v atmosféře. Jejich velikost se pohybuje od 1 nm po 100 µm. Tvoří asi jenom 10-9
–10-7
hmoty atmosféry. I když se může zdát, že jsou všechny velmi malé, jejich velikostní
rozmezí odpovídá relativnímu porovnání velikosti mravence (1 mm) s Eiffelovou věží
(cca 300 m). I díky této velikostní variabilitě mají různé částice různé fyzikální, chemické
nebo biologické vlastnosti. Kromě velikosti se mohou lišit i tvarem – od dokonale sféricky
kulatých (kapalné částice), přes nepravidelní zoubkatý tvar (saze) až po dlouhé vláknité
jehličky (azbestová vlákna).
Až 2/3 aerosolové hmoty představují částice přírodního původu jako například pyl,
mořský sprej, saharský písek, částice z vulkanické činnosti nebo lesních požárů, viry nebo
oblačná jádra. Částice mohou být tvořeny i z plynných látek, které stromy produkují např.
isopen, které v atmosféře kondenzují a stávají se částicemi. Na tenhle druh částic jsou
žijící organismy na planetě dobře adaptovány.
Naproti tomu částice antropogenního původu tvoří zbylou 1/3 a pocházejí ze spalování
fosilních paliv, průmyslu, oderu pneumatik na cestě, vaření, kouření, postřikování
74
pesticidy, nanášení laku/barev nebo se taky vytváří kondenzací průmyslově vytvořených
plynných látek. Mají negativnější zdravotní účinky jako přírodní a jsou regionálně
specifické.
Obrázek 38 Různorodost tvarů aerosolových částic. Zleva: částice z vulkanické
činnosti, pyl, mořská sůl a saze.136
Jejich chemické složení může být velmi různorodé a díky jejich malému povrchu (čím
menší částice, tým větší povrch) mohou na sebe efektivně vázat i různé škodlivé látky jako
polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, polychlorované bifenyl
ethery/furany nebo řadu pesticidů či těžkých kovů.
Aerosolové částice významně ovlivňují zdraví člověka, hydrologický cyklus, klima a
dohlednost.
Částice většinou kategorizují do tří skupin: PM10, PM2.5 a PM1. PM
označuje Particulate Matter – částice, které mají průměr do 10 µm (PM10),
do 2.5 µm (PM2.5) a do 1 µm (PM1).PM10 částice při vdechnutí zůstávají
v horných dýchacích cestách. Částice PM2.5 pronikají až do dolních
dýchacích cest (po průdušinky). Částice PM1 pronikají i do plicních sklípků
a částice pod 0,1 µm přestupují skrz vlásečnice do krevního oběhu a tak do
celého těla. Znečištění ovzduší tak může způsobovat onemocnění plic jako
astma, bronchitida, pneumonie nebo rakovina plic, kardiovaskulární
onemocnění, které může vézt až k embolií či infarktu myokardu, nebo taky
problémy s početím, plodností a nízkou porodní váhou novorozence.
Jedním z nejdůležitějších efektů aerosolů je jejich efekt na klima. Částice v atmosféře
interagují se slunečným zářením dvojí způsobem: Přímo, tj. Přímým rozptylem světla nebo
jeho absorpci v částici. Rozptyl světla je signifikantnější než absorpce a přímý efekt má tak
ochlazující účinek. Rozptyl a absorpce jsou závislé zejména na velikosti a chemickém složení
částice. Nepřímý efekt souvisí se zvětšením plochy mraků, a tak zvýšení odrazivosti,
vertikálním vývinem mraků a zvýšení doby jejich života. Nepřímý efekt má ještě silnější
chladící účinek. Tak aerosoly soupeří se skleníkovými plyny a vyrovnávají jejich oteplující
účinek na klima.137
75
Ochlazující účinek aerosolů - pokud se snažíme o čistější atmosféru (kvůli
lidskému zdraví), zmírňujeme tím ochlazující účinek malých částic
v atmosféře. Globální vliv aerosolů na klima se snížil o cca 30 % v porovnání
s rokem 2000. Co tedy chceme? Čistý vzduch nebo nepřehřátou planetu? A
netkví řešení v něčem jiném?138
Únosná mez pro koncentraci aerosolů v atmosféře
Diagnóza – dosud nekvantifikováno (Obrázek 14).
Globální znečištění ovzduší aerosoly ještě nebylo spolehlivě kvantifikováno. Přes to začíná
být zřetelné, že některých částech světa je znečištění ovzduší příliš vysoké (např. v jižní Asii).
Proto je velmi důležité redukovat emise aerosolů, ku příkladu rozšířit využívaní obnovitelných
zdrojů energie nebo moderních filtračních technologií. Nízko-emisní zóny ve městech mohou
účinně bojovat proti lokálnímu znečištění.139
1.5.9. Nové entity (chemické znečištění, plasty)
• Perzistentní organické polutanty (POPs) - látky odolné vůči fyzikálně-chemickému i
biologickému rozkladu a hromadící se ve složkách ŽP i živých organismech (v tukových
tkáních). Nebezpečnost těchto látek spočívá v jejich schopnosti narušovat hormonální
systém organismů, způsobovat rakovinu + další účinky. Mezi takovéto látky patří např.
DDT, Lindan, PCBs (kap. 5.2.3), chlorované dioxiny, některé bromované zpomalovače
hoření a další.
Obrázek 39 Používání DDT je nyní regulováno, ale řada dalších rizikových chemikálií není.140
• Látky narušující hormonální systém (tzv. endokrinní disruptory) – tyto látky mají buď
schopnost vyvolávat hormonální účinky (např. díky své struktuře podobné hormonům),
nebo narušují hormonální řízení organismu např. zablokováním některého enzymu
významného v biosyntéze hormonů. Výslednými projevy těchto účinků jsou např. snížení
76
až ztráta plodnosti, cukrovka, onemocnění štítné žlázy, vývojové poruchy atd. Mezi
takovéto látky patří řada zástupců ze skupiny POPs (viz výše), ale také Bisfenol A, některé
ftaláty, tributyl cín nebo umělo vytvořené hormony (např. estrogeny z kontraceptiv
vyskytující se v povrchových vodách).
• Rakovinotvorné látky – látky schopné vyvolávat různé druhy rakoviny, a to většinou při
dlouhodobém působení nízkých dávek. Mezi takovéto látky patří řada zástupců ze skupiny
POPs (viz výše), dále např. azbest, benzo[a]pyren (např. v cigaretovém kouři), a další.
• Látky poškozující mozek – tyto látky mohou i ve velmi nízkých koncentracích
poškozovat vyvíjející se mozek plodu přímo v těle matky. Toto poškození se pak může
projevit různými poruchami učení, chování (např. vyšší kriminalitou), snížení IQ či
mozkovou obrnou. Až 28 % ze všech těchto poruch je údajně způsobeno chemickým
znečištěním ŽP, a vědci hovoří dokonce o tzv. „tiché pandemii“ otravy těmito látkami.
Mezi tyto látky patří olovo, metylrtuť, PCBs, toluen, arzen.46
• Plasty v ŽP – patří mezi nové problémy chemického znečištění, a to konkrétně světových
oceánů. Zdroji těchto plastikových kousků jsou především splachy z urbanizovaných
oblastí, či přímo házení plastů do oceánů. Tyto kousky se hromadí (jsou velmi odolné
proti rozkladu) v určitých oblastech oceánů, kde jejich koncentrace může i
několikanásobně překročit koncentraci planktonu – potravinové základny oceánských
ekosystémů. Mořské organismy (ryby, ale např. i albatrosi) si tyto kousky pletou
s potravou, a po jejich nahromadění v žaludku hynou hlady. Tento problém se stoupající
produkcí plastů značně narůstá (Obrázek 40).47
Obrázek 40 Světová produkce plastů (polymerní vlákna a pryskyřice) v tunách 1950-2019.141
Mimo výše uvedené skupiny by se do kategorie „chemické znečištění“ mohla zařadit i
problematika skleníkových plynů (kap. 1.5.1), okyselování oceánů (kap. 1.5.4), freony (kap.
1.5.3), spotřeba dusíku a fosforu (kap. 1.5.5).
• Důležitým mechanizmem boje proti znečištění je nasměrování výroby a průmyslu k tzv.
Cirkulární ekonomice, co znamená využívání “odpadního materiálu” pro jiný účel a nikoli
77
plýtvat.142
• Zvlášť znepokojivým faktem je, že se v prostředí nevyskytují látky jako individuální
složky, nýbrž jich směs/ koktail, který může mýt signifikantnější účinky, jelikož látky
mohou spolu reagovat nebo se potencovat ve větší aktivitu.
Obrázek 41 SDG 3: Good Health And Well-Being.143
Únosná mez chemického znečištění
Diagnóza – překročena? (Obrázek 14).
Na začátku roku 2022 se vědci vyjádřili, že i když bylo chemické znečištění velice obtížně
kvantifikovatelné v kontextu planetárních mezí (před lidmi chemické znečištění prakticky
neexistovalo), koktail chemického znečištění již ohrožuje stabilitu globálních ekosystémů, na
kterých lidstvo závisí. Plasty vzbuzují zvláště velké obavy, spolu s 350 000 dalšími
syntetickými chemikáliemi. Produkce chemikálii vzrostla 50násobně od roku 1950 do 2022 a
předpokládá se, že do roku 2050 se opět ztrojnásobí (pesticidy, průmyslové látky, antibiotika
atd.).142
“For example, the total mass of plastics now exceeds the total mass of all
living mammals. That to me is a pretty clear indication that we’ve crossed
a boundary. We’re in trouble, but there are things we can do to reverse
some of this.” Prof. Bethanie Carney Almorth 142
78
? Porozumění tématu – otázky a úkoly ?
1) Jak se nazývá aktuální geologické období? Charakterizujte jeho hlavní znaky.
2) Jak se vyvíjel počet obyvatel na Zemi v uplynulých 50 letech v absolutních počtech a jak
se vyvíjela rychlost růstu? Je situace stejná ve všech regionech?
3) Jaké jsou důsledky růstu počtu obyvatel? Je problematický samotný počet? Lze lidnatost
nějak regulovat, a jaká je role žen v těchto snahách?
4) Je globální problém chudoby řešitelný, a jaká je situace v jednotlivých regionech světa?
Charakterizujte možná řešení včetně jejich nedostatků.
5) Jaké jsou příčiny nedostatku kvalitní vody, jaké jsou regionální odlišnosti a jaká jsou
možná řešení? V čem tkví rizika nadměrného využívání sladké vody?
6) Problémem spojeným s potravou je jen její nedostatek? Jaké jsou příčiny podvýživy či
hladomorů?
7) Lze považovat růst počtu lidí nakažených virem HIV za dobrou zprávu? Popište možnosti
zabránění nákaze virem HIV.
8) Co je považováno za hlavní fyzikální příčinu nynějšího globálního oteplování a čeho je to
důsledek? Vyjmenujte nejvýznamnější skleníkové plyny a jejich zdroje.
9) Jak souvisí globální klimatická změna s globálním oteplováním? Jsou důsledky globální
klimatické změny jen negativní? Existuje nějaká tolerovatelná mez nárůstu koncentrace
skleníkových plynů?
10) Je problematika globálního oteplování jediným závažným problémem spojeným s růstem
koncentrace CO2 v atmosféře?
11) Jakým mechanismem dochází k rozkladu stratosférického ozónu a jaké to má důsledky?
Jaká je prognóza úbytku stratosférického ozónu v následujících 50 letech? Charakterizujte
roli všech zapojených skupin při řešení otázky úbytku ozónu.
12) Existuje nějaký globální environmentální problém, který se daří úspěšně řešit (či dokonce
vyřešit)?
13) Jak mnoho člověk ovlivňuje globální biogeochemický cyklus dusíku a fosforu? Jak je
definována mez, kterou by globální spotřeba dusíku neměla překročit? Jaké jsou globální
a lokální důsledky nadměrné spotřeby dusíkatých a fosfátových hnojiv?
14) Popište souvislost mezi nadměrnou spotřebou dusíku, globální klimatickou změnou a
ozónovou dírou.
15) Jak mohou aerosoly ovlivňovat klima?
16) Jakými způsoby můžeme pomoci krajině zachovat její rozmanitost a zvrátit důsledky
nadměrného využívání krajiny?
17) Jak se vyvíjí stav biodiverzity na Zemi v antropocénu? Jaké jsou příčiny takovéhoto
vývoje? Jaký je význam biodiverzity a funkčních ekosystémů?
79
Použitá literatura
1. Kohák, E. Zelená svatozář - Kapitoly z ekologické etiky. (Slon, 2006).
2. Rynda, I. Diskuze o udržitelném rozvoji. (2013).
3. Crutzen, P. J. Geology of mankind. Nature 415, 23 (2002).
4. UNEP. One Planet Many People. United Nations Environment Programme (2005).
5. IPCC. Climate Change and Land. https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2019/11/Headlinestatements_Final.pdf
(2017).
6. Rockström, J. et al. A safe operating space for humanity. Nature 461, 472–475 (2009).
7. Jonas, H. Princip odpovědnosti. (Oikúmené, 1997).
8. Meadows, D., Randers, J. & Meadows, D. Limits to Growth: The 30-Year Global Update. (Chelsea
Green Publishing, 2004).
9. Worldwatch Institute. State of the World 2008: Innovations for a Sustainable Economy. (2008).
10. Our World In Data. Share of consumer expenditure spent on food.
https://ourworldindata.org/grapher/share-of-consumer-expenditure-spent-on-food (2021).
11. United Nations: Statistics Division. End poverty in all its forms everywhere.
https://unstats.un.org/sdgs/report/2022/goal-01/ (2021).
12. United Nations: Department of Economic and Social Affairs. The Sustainable Development Goals
Report 2022. (2022).
13. UNEP. Goal 1: No poverty. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainable-developmentgoals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-1-no
(2020).
14. Wall, T. The Millennium Development Goals Report. (UN, 2012).
15. Bajgar, M. Dejte jim to „cash“. RESPEKT (2013).
16. USDA Economic Research Service (ERS). Share of consumer expenditure spent on food. Our World in
Data https://ourworldindata.org/grapher/share-of-consumer-expenditure-spent-on-food (2021).
17. Hannah Ritchie. What is childhood wasting? Our World in Data https://ourworldindata.org/wastingdefinition
(2022).
18. The World Bank. Prevalence of undernourishment (% of population).
https://data.worldbank.org/indicator/SN.ITK.DEFC.ZS?end=2020&start=2001&view=chart (2020).
19. Our World In Data. Obesity is one of the leading risk factors for early death.
https://ourworldindata.org/obesity#obesity-is-one-of-the-leading-risk-factors-for-early-death (2023).
20. Assadourian, E. Vital Signs. (2008).
21. Civil Eats. How Corn Ethanol for Biofuel Fed Climate Change. https://civileats.com/2022/02/14/howcorn-ethanol-for-biofuel-fueled-climate-change/
(2022).
22. UNEP. Goal 2: Zero Hunger. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainable-developmentgoals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-2
(2020).
23. World Food Programme. Five Steps to Zero Hunger. https://medium.com/world-food-programmeinsight/five-steps-to-zero-hunger-e7975823a87c#.gpwayxg0i
(2017).
24. Blesh, J., Hoey, L., Jones, A. D., Friedmann, H. & Perfecto, I. Development pathways toward “zero
hunger”. World Dev 118, 1–14 (2019).
25. Smart Food. Smart Food. https://www.smartfood.org/ (2023).
26. Amadou, I. & Lawali, S. Smart Management of Malnutrition Using Local Foods: A Sustainable Initiative
for Developing Countries. Front Sustain Food Syst 6, 725536 (2022).
27. Wikipedia. Amartya Sen. http://en.wikipedia.org/wiki/Amartya_Sen (2013).
28. Agrifood Networks. Resilient Food Systems - Food Aid is not a Solution to Zero Hunger - Foodlog.
https://agrifoodnetworks.org/article/food-aid-is-not-a-solution-to-zero-hunger (2023).
29. Adams, S. Obesity killing three times as many as malnutrition. The Telegraph
http://www.telegraph.co.uk/health/healthnews/9742960/Obesity-killing-three-times-as-many-as-
80
malnutrition.html (2012).
30. Kerski, J. & Ross, S. The essentials of the Environment. (Hodder Education, 2005).
31. Organisation, W. H. World malaria report 2021. World Health Organization (2021).
32. Max Roser and Hannah Ritchie. Malaria. Our World in Data https://ourworldindata.org/malaria (2022).
33. UNAIDS. Global HIV & AIDS statistics — Fact sheet. https://www.unaids.org/en/resources/fact-sheet
(2023).
34. Max Roser and Hannah Ritchie. HIV / AIDS. Our World in Data https://ourworldindata.org/hiv-aids
(2023).
35. Joint United Nations Programme on HIV/ AIDS. IN DANGER: UNAIDSUNAIDS Global AIDS Update
2022. (2022).
36. Centers for Disease Control and Prevention. Malaria Worldwide - How Can Malaria Cases and Deaths
Be Reduced? - Insecticide-Treated Bed Nets. (2019).
37. BBC News. New malaria vaccine is world-changing, say scientists. https://www.bbc.com/news/health-
62797776 (2022).
38. Green, E. C., Halperin, D. T., Nantulya, V. & Hogle, J. A. Uganda’s HIV prevention success: the role of
sexual behavior change and the national response. AIDS Behav 10, 335–46; discussion 347-50 (2006).
39. Carson, R. Silent Spring. (1962).
40. Centers for Disease Control and Prevention. Malaria Worldwide - How Can Malaria Cases and Deaths
Be Reduced? - Drug resistance in the Malaria Endemic World. (2019).
41. Future Population Growth - Our World in Data. https://ourworldindata.org/future-population-
growth#two-centuries-of-rapid-global-population-growth-will-come-to-an-end.
42. Our World In Data. Population Growth. https://ourworldindata.org/population-growth#two-centuriesof-rapid-global-population-growth-will-come-to-an-end
(2023).
43. Our World in Data. Fertility Rate. https://ourworldindata.org/fertility-rate (2023).
44. Wikipedia. IPAT. http://en.wikipedia.org/wiki/I_=_PAT (2013).
45. Gasana, J. Remember Rwanda? http://www.worldwatch.org/node/524 (2002).
46. Engelman, R. More Population, Nature, and What Women Want. (2008).
47. Wikipedia. One-child policy. http://en.wikipedia.org/wiki/One-child_policy (2013).
48. Hayes, A. What Was China’s One-Child Policy? Its Implications and Importance.
https://www.investopedia.com/terms/o/one-child-policy.asp (2022).
49. Hayes, A. One-Child Policy. https://www.investopedia.com/terms/o/one-child-policy.asp (2021).
50. Wikipedia. One-child policy. http://en.wikipedia.org/wiki/One-child_policy (2013).
51. Steffen, W. et al. Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science
(1979) 347, (2015).
52. Wang-Erlandsson, L. et al. A planetary boundary for green water. Nature Reviews Earth and
Environment vol. 3 380–392 Preprint at https://doi.org/10.1038/s43017-022-00287-8 (2022).
53. Freshwater planetary boundary “considerably” transgressed: New research.
https://news.mongabay.com/2022/04/freshwater-planetary-boundary-considerably-transgressed-new-
research/.
54. Biermann, F. & Kim, R. E. The Boundaries of the Planetary Boundary Framework: A Critical Appraisal
of Approaches to Define a “Safe Operating Space” for Humanity. Annu Rev Environ Resour 45, 497–
521 (2020).
55. Kimbrough, L. We’ve crossed the land use change planetary boundary, but solutions await.
https://news.mongabay.com/2022/08/weve-crossed-the-land-use-change-planetary-boundary-butsolutions-await/
(2022).
56. National Geoaphic. The Greenhouse Effect and our Planet. National Geographic
https://education.nationalgeographic.org/resource/greenhouse-effect-our-planet/ (2023).
81
57. Wikipedia. Greenhouse gas. Wikipedia https://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas (2023).
58. Our World in Data. Emissions by sector. https://ourworldindata.org/emissions-by-sector (2023).
59. Climate Watch. Key Visualizations. https://www.climatewatchdata.org/keyvisualizations?visualization=3
(2019).
60. NASA. Carbon Dioxide . NASA https://climate.nasa.gov/vital-signs/carbon-dioxide/ (2023).
61. World Meteorological Organization. WMO update: 50:50 chance of global temperature temporarily
reaching 1.5°C threshold in next five years | World Meteorological Organization.
https://public.wmo.int/en/media/press-release/wmo-update-5050-chance-of-global-temperaturetemporarily-reaching-15°c-threshold
(2022).
62. Steffen, W. et al. Planetary boundaries: Guiding human development on a changing planet. Science
(1979) 347, (2015).
63. IPCC. Intergovernmental Panel on Climate Change. https://www.ipcc.ch/ (2023).
64. McCarthy, J. Climate Change: Impacts, Adaptation & Vulnerability. Ipcc Working Group 10032 (2001).
65. Earth, B. Global Temperature Report for 2021. https://berkeleyearth.org/global-temperature-report-for-
2021/ (2021).
66. World Economic Forum. Co2 levels in atmosphere at their highest in 800,000 years.
https://www.weforum.org/agenda/2018/05/earth-just-hit-a-terrifying-milestone-for-the-first-time-inmore-than-800-000-years
(2018).
67. BBC News. Climate change: Current warming ‘unparalleled’ in 2,000 years.
https://www.bbc.com/news/science-environment-49086783 (2019).
68. NOAA. Climate change: Global sea level. NOAA https://www.climate.gov/newsfeatures/understanding-climate/climate-change-global-sea-level
(2022).
69. IPCC. AR6 Climate Change 2021: The Physical Science Basis. https://www.ipcc.ch/report/sixthassessment-report-working-group-i/
(2021).
70. EPA. Forests Impacts & Adaptation. http://www.epa.gov/climatechange/impactsadaptation/forests.html#impacts
(2013).
71. College of Natural Resources News. 5 Ways Climate Change Impacts Forests.
https://cnr.ncsu.edu/news/2021/08/5-climate-change-impacts-forests/ (2021).
72. Vidal, J. Melting Arctic ice clears the way for supertanker voyages. The Guardian
http://www.theguardian.com/environment/2011/oct/05/melting-arctic-ice-supertankers (2011).
73. Vidal, J. Melting Arctic ice clears the way for supertanker voyages. The Guardian
http://www.theguardian.com/environment/2011/oct/05/melting-arctic-ice-supertankers (2011).
74. Goldenberg, S. America’s first climate refugees. The Guardian
http://www.theguardian.com/environment/interactive/2013/may/13/newtok-alaska-climate-changerefugees?guni=Resource:promo-related-article
US Alaska climate refugees:microapp guardiannewsinteractives-static:Alaska:
climate refugees (2013).
75. Salas, R. N. & Jha, A. K. Climate change threatens the achievement of effective universal healthcare.
The BMJ 366, (2019).
76. UNEP. Goal 10: Reduced inequalities. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainabledevelopment-goals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-10
(2020).
77. Wikipedia. List of countries by carbon dioxide emissions.
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_carbon_dioxide_emissions (2013).
78. Tollefson, J. & Monastersky, R. The global energy challenge: Awash with carbon. Nature 491, 654–5
(2012).
79. Stop fossil fuels. Carbon Emissions & Atmospheric Concentration.
https://stopfossilfuels.org/politicians-not-enough/carbon-emissions-concentration/ (2018).
80. Wikisource. Doha Amendment to the Kyoto Protocol.
82
http://en.wikisource.org/wiki/Doha_Amendment_to_the_Kyoto_Protocol (2012).
81. UNFCCC. The Paris Agreement. https://unfccc.int/process-and-meetings/the-paris-agreement (2023).
82. European Commission. A European Green Deal. https://commission.europa.eu/strategy-andpolicy/priorities-2019-2024/european-green-deal_en
(2023).
83. NOAA. Climate Models. https://www.climate.gov/maps-data/climate-data-primer/predictingclimate/climate-models
(2023).
84. Marshall, M. Terraforming Earth: Geoengineering megaplan starts now. NewScientist (2013).
85. Worldwatch Institute. State of the World 2008: Innovations for a Sustainable Economy. (2008).
86. United Nations Sustainable Development. UN Report: Nature’s Dangerous Decline ‘Unprecedented’;
Species Extinction Rates ‘Accelerating’.
https://www.un.org/sustainabledevelopment/blog/2019/05/nature-decline-unprecedented-report/
(2019).
87. NPR. These Animals Might Go Extinct Because No One Wants To Eat Them.
https://www.npr.org/sections/thesalt/2015/04/24/401965111/these-animals-might-go-extinct-becauseno-one-wants-to-eat-them
(2015).
88. Tollefson, J. Humans are driving one million species to extinction. Nature vol. 569 171 Preprint at
https://doi.org/10.1038/d41586-019-01448-4 (2019).
89. Phys.org. Half world’s birds in decline, species moving ‘ever faster’ to extinction.
https://phys.org/news/2022-09-world-birds-decline-species-faster.html (2022).
90. IUCN. IUCN Red List of Threatened Species. https://www.iucnredlist.org/ (2023).
91. FAO. The status of fishery resources. https://www.fao.org/3/cc0461en/online/sofia/2022/status-offishery-resources.html
(2022).
92. UNEP. Goal 14: Life below water. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainabledevelopment-goals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-14
(2020).
93. United Nations. Species Extinction Rate Hundreds of Times Higher Than in Past 10 Million Years,
Warns Secretary-General Observance Message, Urging Action to End Biodiversity Loss by 2030.
https://press.un.org/en/2022/sgsm21291.doc.htm (2022).
94. Rockström, J. et al. A safe operating space for humanity. Nature 461, 472–475 (2009).
95. BirdLife International. State of the World’s Birds. https://www.birdlife.org/papers-reports/state-of-theworlds-birds-2022/
(2022).
96. Reuters. The collapse of insects. https://www.reuters.com/graphics/GLOBALENVIRONMENT/INSECT-APOCALYPSE/egpbykdxjvq/
(2023).
97. Green Pest Services. How Many Insects are There? https://greenpestservices.net/how-many-insects-arethere/
(2023).
98. UNEP. Convention of Biological Diversity. https://www.cbd.int/ (2023).
99. UNFCCC. New International Biodiversity Agreement Strengthens Climate Action.
https://unfccc.int/news/new-international-biodiversity-agreement-strengthens-climate-action (2022).
100. Copernicus. 2019’s Ozone Hole in Context. https://atmosphere.copernicus.eu/2019s-ozone-hole-context
(2020).
101. UNEP. Ozone layer recovery is on track, helping avoid global warming by 0.5°C.
https://www.unep.org/news-and-stories/press-release/ozone-layer-recovery-track-helping-avoid-globalwarming-05degc
(2023).
102. Inman, M. Laughing Gas Biggest Threat to Ozone Layer, Study Says.
http://news.nationalgeographic.com/news/2009/08/090827-laughing-gas-ozone.html (2009).
103. EPA. Health and Environmental Effects of Ozone Layer Depletion.
http://www.epa.gov/ozone/science/effects/index.html (2011).
104. EPA. The Montreal Protocol on Substances that Deplete the Ozone Layer.
83
http://www.epa.gov/ozone/intpol/index.html (2012).
105. Climate & Clean Air Coalition. Hydrofluorocarbons (HFCs). https://www.ccacoalition.org/short-livedclimate-pollutants/hydrofluorocarbons-hfcs
(2023).
106. European Commission. Climate-friendly alternatives to HFCs. https://climate.ec.europa.eu/euaction/fluorinated-greenhouse-gases/climate-friendly-alternatives-hfcs_en
(2023).
107. Meadows, D. D., Randers, J. & Meadows, D. D. Limits to Growth: The 30-Year Global Update. (Chelsea
Green Publishing, 2004).
108. Ravilious, K. Save the Ozone Layer, Give Global Warming a Boost? National Geographic
http://news.nationalgeographic.com/news/2010/01/100127-ozone-hole-global-warming/ (2010).
109. NewScientist. Climate bonanza through ozone-hole healing. NewScientist
http://www.newscientist.com/article/mg19325943.200-climate-bonanza-through-ozoneholehealing.html#.UimXzT9SZI0
(2007).
110. Meadows, D., Randers, J. & Meadows, D. Limits to Growth: The 30-Year Global Update. (Chelsea
Green Publishing, 2004).
111. Alaska Ocean Acidification Network. Intro to OA. https://aoan.aoos.org/intro-to-oa/ (2023).
112. Allemand, D. & Osborn, D. Ocean acidification impacts on coral reefs: From sciences to solutions.
Regional Studies in Marine Science vol. 28 100558 Preprint at
https://doi.org/10.1016/j.rsma.2019.100558 (2019).
113. IEA. Nitrogen demand by end use and scenario, 2020-2050 – Charts – Data & Statistics.
https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/nitrogen-demand-by-end-use-and-scenario-2020-2050
(2021).
114. Brownlie, W. J., Sutton, M. A., Heal, K. V., Reay, D. S. & Spears (eds.), B. M. Our Phosphorus Future.
UK Centre for Ecology & Hydrology, Edinburgh (2022). doi:10.13140/RG.2.2.17834.08645.
115. WRI. World Hypoxic and Eutrophic Coastal Areas. World Resources Institute
http://www.wri.org/map/world-hypoxic-and-eutrophic-coastal-areas (2008).
116. Initiative, H. C. How we transform the landscape and exceed the planetary boundary. https://helmholtzklima.de/en/planetary-boundaries-land-use-deforestation
(2022).
117. Review, G. F. Deforestation Linked to Agriculture. https://research.wri.org/gfr/forest-extent-
indicators/deforestation-agriculture#how-much-forest-has-been-replaced-by-specific-agriculturalcommodities
(2023).
118. Winkler, K., Fuchs, R., Rounsevell, M. & Herold, M. Global land use changes are four times greater
than previously estimated. Nat Commun 12, 1–10 (2021).
119. UNEP. Goal 15: Life on land. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainable-developmentgoals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-15
(2020).
120. Körner, C. A matter of tree longevity: Tree longevity rather than growth rate controls the carbon capital
of forests. Science vol. 355 130–131 Preprint at https://doi.org/10.1126/science.aal2449 (2017).
121. World Economic Forum. Low-income communities lack access to clean water. It’s time for change.
World Economic Forum https://www.weforum.org/agenda/2022/08/access-clean-water-inequalityfinancing/
(2022).
122. Hannah Ritchie and Fiona Spooner. Clean Water. Our World in Data https://ourworldindata.org/cleanwater
(2019).
123. Environment & Society Portal. State of the World 2008: Innovations for a Sustainable Economy.
https://www.environmentandsociety.org/mml/state-world-2008-innovations-sustainable-economy
(2008).
124. UNSTAT. Goal 6:Ensure availability and sustainable management of water and sanitation for all.
https://unstats.un.org/sdgs/report/2022/goal-06/.
125. UN. The Millennium Development Goals Report 2015.
84
www.un.org/millenniumgoals/2015_MDG_Report/pdf/MDG%20report%202015%20presentation_fina
l.pdf (2015).
126. WHO. Drinking-water. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/drinking-water (2023).
127. IWMI. Revealing the Face of Water Scarcity.
http://www.iwmi.cgiar.org/About_IWMI/Strategic_Documents/Annual_Reports/1998/WSacarcity.pdf
(1998).
128. Development, U. N. S. Water and Sanitation. https://www.un.org/sustainabledevelopment/water-andsanitation/
(2023).
129. Water.org. Women And Water - A Woman’s Crisis. https://water.org/our-impact/water-crisis/womenscrisis/
(2023).
130. The Glass Hammer. World Water Day 2022: Why Water Is A Women’s Issue.
https://theglasshammer.com/2022/03/world-water-day-2022-why-water-is-a-womens-issue/ (2022).
131. WFF. World Wetlands Day - RESTORE & REPLENISH WETLANDS. https://wwfcee.org/news/2february-2022-world-wetlands-day-restore-replenish-wetlands
(2022).
132. UNEP. Goal 6: Clean water and sanitation. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainabledevelopment-goals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-6
(2020).
133. Ait-Kadi, M. Water for Development and Development for Water: Realizing the Sustainable
Development Goals (SDGs) Vision. Aquat Procedia 6, 106–110 (2016).
134. IWMI. IWMI Annual report 2020.
https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahU
KEwiWp5ftkoKCAxXjhf0HHYIvDzUQFnoECBMQAQ&url=https%3A%2F%2Fwww.iwmi.cgiar.or
g%2FAbout_IWMI%2FStrategic_Documents%2FAnnual_Reports%2F2021%2Fiwmi-annual-report-
2020.pdf&usg=AOvVaw3WGbXIWJIphXHUBTS16Elz&opi=89978449 (2021)
doi:10.5337/2021.210.
135. National Geographic. Once Written Off for Dead, the Aral Sea Is Now Full of Life. National Geographic
https://blog.education.nationalgeographic.org/2018/03/21/once-written-off-for-dead-the-aral-sea-isnow-full-of-life/
(2021).
136. NASA Earth Observatory. Aerosols: Tiny Particles, Big Impact.
https://earthobservatory.nasa.gov/features/Aerosols (2023).
137. Seinfeld, J. H. & Pandis, S. N. Atmospheric chemistry and physics. Fundamentals of Physics and
Chemistry of the Atmosphere (John Wiley & Sons, Ltd, 2006). doi:10.1007/978-3-662-04540-4_16.
138. Voosen, P. Cleaner air is adding to global warming. Science (1979) 377, 353–354 (2022).
139. Initiative, H. C. Have we exceeded the planetary boundary for air pollution? https://helmholtzklima.de/en/planetary-boundaries-air-pollution-aerosols
(2022).
140. The New Atlantis. The Truth About DDT and Silent Spring.
https://www.thenewatlantis.com/publications/the-truth-about-ddt-and-silent-spring (2012).
141. Our World in Data. Global plastics production. https://ourworldindata.org/grapher/global-plasticsproduction
(2023).
142. Persson, L. et al. Outside the Safe Operating Space of the Planetary Boundary for Novel Entities. Environ
Sci Technol 56, 1510–1521 (2022).
143. UNEP. Goal 3: Good health and well-being. UNEP https://www.unep.org/explore-topics/sustainabledevelopment-goals/why-do-sustainable-development-goals-matter/goal-3
(2020).
144. Hannah Ritchie, P. R. and M. R. Greenhouse gas emissions. Our World in Data
https://ourworldindata.org/greenhouse-gas-emissions.
85