Vladimír Štefl Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Archimedes - Simple English Wikipedia, the free encyclopedia Historie II. Fyzikální poznání do Galilea Fyzika Vladimír Štefl Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Fyzika mechanika Mechanika - nejstarší fyzikální věda, její rozvoj spojen s dopravou, konstrukcí strojů, stavebnictvím, vojenstvím méchaniké - nauka o strojích elementární poznatky známy několik tisíciletí př.n.l., viz stavby egyptské, babylonské, jednoduché mechanismy Aristoteles 384 - 322 škola v Athénách, lykein - lyceum, procházení žáků - peripató peripatetická škola, zkoumání vlastností světa Fyzika, O nebi, O vzniku a zániku, Meteorologie, Problémy, Mechanika přírodně-filozofické spisy Aristoteles 384 - 322 Učení o pohybu - širší smysl než později u Galilea pohyb - kvalitativní, kvantitativní, látková změna, realizace jevu, široké chápání, vše je v přírodě pohyb místní pohyb - změna místa, odpovídá dnešnímu chápání pohybu ve fyzice, přirozený a vynucený přirozený pohyb - probíhající bez vnějšího podnětu, těžší živly dolů, lehké směrem vzhůru, volný pád: ,,tedy v prázdnu bude všechno stejně rychlé“ - vakuum, vychází z pozorování přímočarý pohyb musí být nutně omezen, Fyzika - 8 knih: ,,Proto buď bude v klidu anebo bude v pohybu do nekonečna, pokud mu v tom něco silnějšího nezabrání.“ vynucený pohyb - stálý vnější podnět Aristoteles O nebi, kniha II., kap. 14: ,,Je tedy zcela zřejmé, že Země musí být uprostřed světa a musí být nehybná, a to z příčin, které jsme vyložili, i také proto, že těžká tělesa vyhozená vzhůru do výšky podají po svislici zpět do téhož bodu, a to i tehdy, jestliže byla velkou silou vržena nesmírně daleko.“ ,,Po těchto rozborech je zřejmé, že Země se ani nehýbá, ani není položena mimo střed. Vyplývá nám z toho i příčina její nehybnosti.“ Země se jeví běžnému pozorovateli bez pohybu, zatímco Slunce, Měsíc nikoliv, tudíž je nehybná, nekritičnost ke zkušenostem získaným smysly, kolem Země postupně obíhají Měsíc, Slunce, Venuše, Merkur, Mars, Jupiter, Saturn, upevněny na celkem 59 sférách Aristoteles zákony skládání sil působících v jednom bodě a v jedné přímce, rovnováha na páce , vlastnosti jednoduchých mechanismů svět rozdělen - podměsíční a nebeský, nebeských sfér, první se vyvíjí , druhý je stálý a neměnný Obsah obrázku Artefakt, socha, Busta, Řezba Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku Posvátná místa, umění, obraz, místo uctívání Popis byl vytvořen automaticky Archimédés 287 - 212 zakladatel statiky a hydrostatiky, statický moment síly, skládání rovnoběžných sil, věty o rovnováze zavěšených těles na páce, Archimedův šroub vycházel z neopisovaných pokusů, byl experimentátorem, rovnováha na páce: ,,souměřitelné veličiny jsou v rovnováze, jestliže délky na kterých jsou zavěšeny jsou v obráceném poměru k jejich tíhám“ O počtu písečných zrn - Psamittes (zachyceny astronomické úvahy Aristarcha ze Samu) zabýval se rovněž astronomií - popis způsobu určování pozorovaného úhlového průměru Slunce Archimédés O měření kruhu O rovnováze neboli těžištích rovinných obrazců vycházel z pojmu těžiště ,,Dejte mi místo, kde bych mohl stanout, a pohnu Zemí“ O plovoucích tělesech zkoumá podmínky rovnováhy v plovoucích a ponořených tělesech v závislosti na jejich hustotě a hustotě kapaliny Archimedův zákon … jezero Titicaca přesun kamenů, čluny z rákosu! O počtu písečných zrn Poselství Eratosthenovi - O metodě matematika - obvod a obsah kruhu, objemy těles (koule) Obsah obrázku Obdélník, svíčka, design Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku Lidská tvář, Lidské vousy, portrét, obraz Popis byl vytvořen automaticky Leukippos z Milétu 490 - 420 elejská filozofická škola, nekonečná dělitelnost látky, atomy dále již nedělitelné částice látky, v neustálém pohybu Velký systém světa, O mysli Leukipos …,, nepatrné, jednotlivé částice, které se liší pouze tvarem a polohou …“ atomy jsou charakterizovány uspořádáním, polohou, jsou v neustálém pohybu, k němuž musí existovat prázdno mezi nimi - vakuum prostor má své nejmenší možné oblasti, které už nemají části – anety … moderní fyzika, relace neurčitosti Démokritos 460 - 370 žák Leukippose dále rozvinul atomismus, atomy v neustálém pohybu, probíhajícím podle nutnosti, předzvěst mechanického determinismu, atomy se spojují, vytvářejí struktury, jsou opatřeny ,,háčky“ - přitažlivé síly atomy se pohybují v neomezeném prázdnu, jsou od sebe odděleny, lišíce se tvary, velikostí, polohou i pořádkem, vzájemně se dostihují, srážejí, odskakují, splétají astronomie ,,světy jsou nesčíslné, liší se velikostí, vzdálenosti mezi nimi jsou nestejné, někde vznikají a jinde zanikají … jednalo se o filozofické spekulace, myšlenkové konstrukce, vycházející z nedokonalých pozorování Herón Alexandrijský 10 - 75 mechanik, optik, matematik, spisy Mechanika, Herónova kniha o zvedání těžkých předmětů, Heronova baňka, parní koule - aeolipila, demonstrace reaktivního pohonu Katoptrika - věda o odrazu paprsků od lesklých povrchů, předformulace Fermatova principu: ,,Pohybující se snaží pohybovat po dráze, která je vzhledem k prostorové vzdálenosti nejkratší, protože předmět nemá čas na pomalejší pohyb“ - příroda je vždy úsporná Optika vedle astronomie a matematiky jedna z nejstarších věd společný pojem antické optiky a geometrie - paprsek , synonymum s geometrickým pojmem přímka, v současnosti svazek přímek = svazek paprsků zákon přímočarého šíření světla v průhledných stejnorodých prostředích, z něho vycházel Tháles Milétský 624-545 př.n.l. určoval výšku předmětů z délky jejich stínu, vzdálenost lodí na moři, výpočet zatmění Slunce a Měsíce Eukleidés 365-300?, spis Katoptrika, zákon odrazu světla, ze symetrie mezi předmětem a jeho obrazem v rovinném zrcadle Arabské období vznik nové kultury a vědy po druhém požáru Alexandrijské knihovny 640 n.l., vznik nových škol v Damašku, Bagdádu po řeckém vzoru, v dílčích případech pokrokové období Fyzikové se zabývali mechanikou, optikou, astronomií Al-Battání (Albategnius) 858 - 929, přesná pozorování, astronomické tabulky, sklon ekliptiky Nauka o hvězdách Alhazzen (Abú Alí al-Hasan) 965-1038 optik, výzkum lomu světla, astronomická refrakce: ,,Hvězdy se zdají být na nebi posunuty, neboť látka nebeská je subtilnější než látka tvořící ovzduší a také průhlednější.“ Al-Bíruní 973 - 1048, měření hustot kovů, drahokamů Ulugh-Beg 1394 - 1449, velký zední kvadrant, přesná pozorování, katalog hvězd, přesné astronomické tabulky Model dráhy Merkuru v Almagestu - Swerdlow*: Ptolemaiova interpretace pohybu Merkuru empirická, numerické parametry dráhy odvozovány z pozorovacích údajů, model dráhy - ovál s dvěma perigei nepřesvědčivý - zjednodušený modelový případ elipsy, Země ve středu elipsy O nikoliv v ohnisku F, perigea jsou body na konci malé poloosy C, D a apogea body na konci velké poloosy A, B. Budeme hypoteticky posouvat Zemi z bodu O k ohnisku elipsy F. Současně se budou perigea pohybovat na stejnou stranu, do poloh C1, D1, C2, D2 atd. až dosáhnou bodu B skutečného perigea, nejbližšího ohnisku F, v kterém bude Země. * Swerdlow, N. M.: Ptolemy´s theory of the inferior planets. JHA 20, (1989), p. 29. image009-upraven Kritika modelu pohybu Merkuru v arabské kultuře Ibn al-Haytham - Alhazen (965 - 1040) 220px-Ibn_al-Haytham Jābir Ibn Aflash (1100 - 1160) Işlāh al-Majistí - kritika modelu dráhy Merkuru, vhodná pozorování mukhtār , odlišná hodnota pozorované polohy apogea až o 30 o Jabir_ibn_Aflah Shukūk c alā Batlamyūs - pochybnosti o Ptolemaiově teorii, fāsid - chybná metoda určení parametrů dráhy Merkuru Ibn al-Zarqālluh (1029 - 1087) deferent dráhy Merkuru - qaţc nāqiş - elipsa imagesAl-Zarqali Arabský model pohybu Merkuru 220px-Shatir500Mercury Nasir al Din al - Tusi (1201 - 1274) Ibn - al - Šátir (1304 - 1375) Model pohybu Merkuru Koperníka má arabské kořeny. * Kennedy, E.S., Roberts, V.: The Planetary Theory of Ibn al-Shátir. Isis 50, (1959), No. 3, p. 227. Alfonsinské tabulky ≈ r. 1284 Alfons X. - Moudrý Merkur - synodická oběžná doba Tablas_alfonsies zvětšování chyb s časem Středověk vznik univerzit Boloňa 1088, Padova 1212, Oxford 1229, Cambridge 1209, Neapol 1224, Řím 1303, Paříž 1215 scholastika, (scholastik -učený), vychází z Aristotela, výklad jevů, vlastností těles - tajemné síly, skryté, temné, jejich podstata nemůže být objasněna, např. magnetovec astrologie, alchymie teorie impetusu, Jean Buridan 1300-1358, vytvořil nauku o pohybu, započatý pohyb tělesa pokračuje setrvačností, těleso si nese svůj vložený pohyb, impetus - jakýsi původní impuls, chápán jako součin rychlosti a množství hmoty tělesa, padající kámen shromažďuje impetus, zatímco u pohybujících se vod v důsledku tření se zmenšuje, impetus používal i Kepler… Renesance Leonardo da Vinci 1452 - 1519 proti scholastice, důležitá praxe, jediným zdrojem poznání je pokus, formuloval principy experimentální metody: ,,Dříve než vyvodíš ze speciálního případu obecný zákon, zopakuj pokus 2krát či 3krát a zkoumej, vyvolávají-li vždy stejné pokusy stejné následky.“ Vyvození závěrů, obecných zákonů, musí být dále prověřováno dalšími pokusy, které jsou kritériem poznání Řešil technické problémy, statiky, studoval podmínky rovnováhy na páce, pohyb po nakloněné rovině, stanovil částečné zákonitosti rovnováhy či jednoduchých pohybů těles, V optice zákony perspektivy, vlastnosti lidského oka, navrhl dalekohled Leonardo da Vinci 64 sepsaných spisů, umělec, inženýr, vědec, pozorování, experimenty, anatomické poznámky, různá stádia letu ptáků, odpor vzduchu, vzdušné proudy → létající mechanismy… Leonardo da Vinci létající mechanismy Leonardo da Vinci Hydrotechnická studia, zejména v raném období, experimentální zkoumání proudících kapalin a hydrostatických jevů, meliorace močálů, vodní stavby, regulace toků, jeřáby, vodní bagry, kolečkové nakladače, vodní kola, pumpy, keson pro práci pod vodou, zdymadlová vrata, zavírající se do tupého úhlu proti tlaku vody, aby tlak vody na straně přítoků zamezil jejich propustnosti a stále více je svíral… Leonardo da Vinci Jako první vyložil popelavý svit Měsíce: ,,Měsíc je neprůhledné a pevné těleso, nemá světlo sám od sebe, Slunce osvětluje takovou jeho část, jakou vidí. Z této zářící části vidíme tolik, kolik ona vidí z nás. A jeho noc přijímá tolik záře, kolik mu propůjčují naše vodstva tím, že mu odrážejí obraz Slunce, který se zrcadlí ve všech vodách, jež vidí Slunce a tmu. podobKoper Mikuláš Koperník 1473 - 1543 ,,největším astronomickým objevem tisíciletí je skoro určitě heliocentrická soustava Mikuláše Koperníka“ J. Grygar: Mikuláš Koperník - lékař, právník, kanovník, matematik, finačník, astronom kopernik_horoskop_anonim horoskop: ,,vynikající filozof, matematik, kacíř, falešný věštec, svůdce žen“ životopis, vypracování J. Retik, J. Schőner Koperníkova studia – Polsko, Itálie CopernicusHouse Krakov: 1491 - 1495 Alfonsinské tabulky Bologna, Řím: 1496 - 1501 D. M. Novara - pozorování zákrytu Aldebarana Měsícem, konjunkce Saturnu s Měsícem, kritika Ptolemaiovy teorie pohybu Měsíce Padova, Ferrara: 1501 - 1503 licenciát lékařství, doktor kanonického práva heliocentrická myšlenka Z knihovny Koperníka Alfonsinské tabulky sestavené r. 1252 Malý komentář ~ r. 1509 Komentářík Nicolai Copernici de hypothesibus motuum caelestium a se constitutis commentariolus Mikuláše Koperníka malý komentář o jím vypracovaných hypotézách nebeských pohybů Commentariolus - Malý komentář 1. Není jednoho bodu, který by byl středem všech nebeských drah nebo sfér. 2. Střed Země není středem světa, je pouze středem tíže a středem měsíční dráhy. 3. Všechny sféry obíhají kolem Slunce jako svého středu, proto je Slunce položeno v blízkosti středu světa. 4. Vzdálenost Země od Slunce je nepatrná ve srovnání s velikostí nebeské klenby. Změna polohy pozorovatele, způsobená ročním pohybem Země kolem Slunce, působí zdánlivé posouvání hvězd. Je však příliš malá vzhledem k nesmírné vzdálenosti nebeské klenby, aby takový pohyb mohl být pozorován. Principy heliocentrismu 5. Všechny pohyby, které pozorujeme na hvězdné obloze vznikají z pohybu Země. To totiž ona spolu s nejbližšími živly - vodou a vzduchem - se otáčí denně kolem nehybných pólů. Hvězdná obloha je nepohyblivá. 6. Vše, co se zdá být pohybem Slunce, nepochází z jeho pohybu, ale z pohybu Země a její sféry. Země obíhá kolem Slunce tak jako každá jiná planeta. Země vykonává zároveň několik různých pohybů. 7.Přímý i zpětný pohyb planet není jejich vlastním pohybem, ale klamem vznikajícím při pohybu Země. Její pohyb dostačuje k výkladu mnoha jevů na obloze. Matematické důkazy, které jsou předurčeny pro velké knihy (maiori volumini destinatas)… Principy heliocentrismu Nicolai Copernici Torinensis De Revolutionibus Orbium coelestium Libri sex Mikuláše Koperníka Toruňského šest knih o obězích nebeských sfér O obězích nebeských sfér r. 1543 derevolutionibus 500 kopií – I. vydání, známo 277, Olomouc, Praha – 2 knihy 600 kopií – II. vydání, známo 324, Brno, Český Krumlov K terminologii De Revolutionibus Orbium coelestium Původní název zřejmě pouze De Revolutionibus Koperník - středověká latinská terminologie, nedůslednost používání, více termínů pro jednu skutečnost, neexistence jednoznačného jazyka De Revolutionibus, polsky O obrotach, česky O obězích Koperník = rotační pohyb tělesa kolem osy + postupný kruhový pohyb kolem určitého středu, v jeho době nebyly tyto pojmy definovány, tím spíše rozlišovány. Druhý pojem orbium vyžaduje zpřesnění. V textu Koperník píše orbis vel sphaera, tedy svět nebo sféra, termín orbis chápe jako sféru. Z další ukázky ,,orbes, quibus sidera feruntur errantia“, česky ,,sféry, kterými jsou planety nesené“, je zřejmé, že planeta je sférou v jeho konstrukci unášena. - orbis - sphaera (kruh – sféra) uvádí do pohybu planetu na ní upevněnou Koperník nezaujímá stanovisko o fyzikální podstatě sfér, nelze zjednodušit, že je pokládá za materiální… po Koperníkovi až Kepler r. 1609 Astronomia Nova → orbita Poznámky v Oběhům pictOwenGingerich Owen Jay Gingerich * 1930 CensusGingerich Schéma sluneční soustavy De-revol ,,heliocentrický model“ co je středem sluneční soustavy ? střed dráhy Země je středem planetárních drah De Revolutionibus, polsky O obrotach, česky O obězích ,,sféry, kterými jsou planety nesené“ Byl Aristarchos Koperníkem antiky nebo Koperník Aristarchem pozdní renesance? Aristarchos ,,Philolaos věřil v pohyb Země a někteří dokonce říkají, že Aristarchos ze Samu byl téhož názoru.“ Aristarchos zmiňován 6krát, 3krát šlo o chybnou interpretaci Archusianus – Eratosthenes Oběhy Obsah - VI. knih: Země, Slunce, hvězdy, Měsíc, planety I. kniha ,,A tak já při tom uspořádání pohybů, které Zemi dále ve svém díle připisuji, jsem konečně po mnohém a dlouhém pozorování shledal, že jestliže se pohyby ostatních planet přenesou na oběh Země a to se stane základem pro oběh kterékoli planety, nejen že tak vyjdou jejich zdánlivé pohyby, ale i pořadí a velikosti všech planet a sfér a celé nebe se tak dokonale navzájem propojí, že v žádné jeho části není možno cokoliv přemístit, aniž by se uvedly v nepořádek všechny ostatní části a celý svět.“ kinematický princip relativity Pohyb Měsíce Ibn - al - Šátir 1304 - 1376 poměr poloměrů epicyklů 1 097 : 237 = 4,63 : 1 změna poměru vzdáleností v apogeu a perigeu 4 : 3 Relativní vzdálenosti ve Sluneční soustavě relvzdal1 Koperník s. astr. Merkur 0,3953 0,3871 Venuše 0,7193 0,7233 Země 1,0000 1,0000 Mars 1,5198 1,5237 Jupiter 5,2192 5,2028 Saturn 9,3213 9,5389 Teorie pohybu Merkuru v Obězích Oběhy, dvacátá osmá kapitola: Z jakého důvodu se odchylky Merkuru v blízkosti hexagonálních aspektů jeví větší než v blízkosti perigea. V současné interpretaci < eif = < aie - < aif = 116 o 13´- 60 o = 56 o 13´, připomínáme, že < aif = 180 o - < bif = 180 o - 120 o = 60 o . Výpočet < fei, známe if = 212, ei = 9 655, < eif = 56 o 13´ . Z kosinové věty vypočteme ef2 = if2 + ei2 – 2.if.ei.cos < eif = 90987640.16 → ef = 9 538.7 (Koperník uvádí 9 540) . Prostřednictvím sinové věty → sin < fei → < fei = 1 o 3 ´ 36“, Koperník = 1 o 4´. Doplněná pozorování Merkuru v Obězích V páté knize v třicáté kapitole O novějších pozorováních pohybu Merkuru Koperník uvádí: ,,Tuto cestu ke zkoumání pohybu Merkuru nám ukázali staří filozofové, kteří měli k dispozici jasnější oblohu, protože Nil (jak uvádějí) nezpůsobuje takové mlhy jako u nás Visla. Nám v drsnější krajině příroda odepřela tuto výhodu, neboť u nás je klidné ovzduší vzácnější a navíc pro značný sklon sféry lze zřídka pozorovat Merkur, pouze v největší vzdálenosti od Slunce, takže v Beranovi a v Rybách se našemu pohledu vůbec nevynořuje a opět zapadá v Panně a ve Váhách. Neukazuje se však ani v Rakovi nebo v Blížencích, pouze tehdy, když nastává soumrak nebo svítání, nikoliv v noci, pakliže by Slunce značně postoupilo do znamení Lva.“ Doplněná pozorování Merkuru - špatné pozorovací podmínky neumožňovaly Koperníkovi ve Fromborku pozorovat Merkur, v Obězích poznamenává:,, je obtížné ho pozorovat a stanovovat jeho polohu…“. - uvítal, když v roce 1539 Joachim Rheticus (1514 – 1574) přivezl nové pozorovací údaje Merkuru dvou norimberských astronomů. Koperník z nich vybral: - jedno ranní pozorování Bernarda Walthera (1430 – 1504) z 9. září 1491 - dvě ranní pozorování z 9. ledna a 18. března r. 1504 Johanna Schönera (1477 – 1547) - Koperník je zapracoval – druhý model * Johannes_Schoner_Astronomer_01 Doplněná pozorování Merkuru v Obězích Koperník: ,,V důsledku toho mnoho obtíží, těžkostí a práce nám tato planeta při jejím sledování připravuje. Proto jsme převzali tři polohy planety z přesných pozorování v Norimberku…“ ,,První získal Bernard Walter, žák Regiomontana, roku 1491 po Kristu dne 9. září…“ …,,Druhé pozorování bylo se uskutečnilo roku 1504 po Kristu dne 9. ledna o 6 1/2 hodině po půlnoci, kdy v Norimberku kulminoval desátý stupeň Štíra. Pozoroval Johannes Schöner, nalezl planetu na 3 1/3 o Kozoroha se severní šířkou 0 o 45´…“ …,,Třetí pozorování, které rovněž učinil Johannes Schöner proběhlo toho roku 1504 dne 18. března. Nalezl Merkur na 26 o 6´ Berana vychýlený na sever téměř o 3 o…“ Druhý model pohybu Merkuru v Obězích Interpretace výše uvedených doplněných pozorování si vynutila vytvoření složitějšího a komplikovanějšího tzv. druhého modelu pohybu Merkuru, který Koperník komentoval v kapitolách třicet až třicet dva páté knihy Oběhů. Merkur se v něm pohybuje po excentru gh se středem v m, uskutečňuje jeden oběh za rok. Střed m kmitá po přímce mfl rovněž s roční periodou. Dvojnásobná amplituda kmitání ml je rovna součtu průměru epicyklu kl a malého kruhu fd původního prvního modelu, tedy 424 + 380 ≈ 800 dílů, respektive přibližně dvojnásobku průměru kružnice fd, jak Koperník zdůvodňuje. Samotná přímka rotuje kolem středu f s úhlovou rychlostí, rovnou rozdílu úhlových rychlostí Merkuru a Země při jejich oběhu kolem Slunce, viz obr. Přístroje Mikuláše Koperníka pristroj trikvetrum – paralaktický instrument, přesnost 5´ ptolemaiovský kvadrant, přesnost 5´ astroláb – armilární sféra, přesnost asi 10´ důsledné matematické zpracování pozorování Záznamy pozorování Koperníka PozorKoper Pozor1Koper předpověd J. Stofflera z r. 1518 tři částečná zatmění Slunce, tři úplná zatmění Měsíce, poznámky rukou Koperníka Pozorování Koperníka 63 písemně doložených pozorování podle objektů Slunce - 15, Měsíc 12, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn - celkem 29, stanovení zeměpisné šířky 3, hvězdy - 3, kometa - 1 pozorování ve Warmii, Itálii, Polsku 1497, 9. března – Bologna, zákryt Aldebarana Měsícem ... pozorování s D. M. Novarou (1454 - 1504) 1541, 21. srpna - Frombork, zatmění Slunce Koperníkova pozorování pouze doplňovala astronomické údaje získané v literatuře z pozorování jiných, například převzatá pozorování Merkura Přínos heliocentrické soustavy určení siderických oběžných dob planet stanovení relativních vzdáleností ve sluneční soustavě kopernik9 použití stejných pozorovacích přístrojů, lidského oka, obdobné matematiky jako Ptolemaios jiný astronomický obraz světa – heliocentrický změna pohledu na postavení člověka ve vesmíru, Země jednou z planet, Koperník - racionální antropocentrista, vesmír má racionální povahu a lze ho poznat Rukopis Oběhů Jiří Retik → Valentin Othon → Jakub Christmas → Jan Amos Komenský → Nosticova knihovna → Krakov http://www.bj.uj.edu.pl/bjmanus/revol/plist-p.html JanAmosKomen1 AKT_DA~1 Oběhy - poznámky čtenářů skotsko Gerhard Mercator 1512 - 1594 Willebrord Snell 1580 - 1626 vesměs pouze k I. knize Oběhy – poznámky čtenářů TychoBrahe Bruno1 Tycho Brahe 1546 - 1601 Giordano Bruno 1548 - 1600 Rozšíření ,,Oběhů“ po Evropě CenzuraRevol cenzura ,,záležitost“ dominikánů O. Gingerich – An Annotated Census of Copernicus' De Revolutionibus. Oběhy – provádění cenzury cenzorství Kanovník ve Fromborku 1510 - 1543 mikulas-kopernik-8 map katedrála Panny Marie pozorovací věž Koperníka frombork3 Koperník - rekonstrukce podoby kopernik kopernik1 P29275cde_kopernik nález vlasů v knize, rozbor DNA, kosterní pozůstatky Koperníka ?! Tycho Brahe 1546 - 1601 životopis, výzkum pozůstatků spisy O nové hvězdě r.1573 Druhá kniha o nedávných jevech v nebeském světě r.1588 Přístroje obnovené astronomie r.1598 životní krédo: ,,ne moc a bohatství, ale vědění vládne žezlem času“ Tycho_Brahe Tycho Brahe ,,kometa byla od nás tak daleko, že její největší paralaxa nemohla být větší než 15 stupňů. Odtud plyne, že by mohla být vzdálena přinejmenším 230 zemských poloměrů od Země. Z čehož pak dále vyplývá, že se nacházela mezi drahou Měsíce a Venuše.“ - rozbití teorie sfér Tycho Brahe mquadrant R = 2 m, Δ = 0,5 mm zední kvadrant - velmi přesný přístroj … čtyři osoby při pozorování Observatoř a přístroje Tychona Brahe TYCHOI nejpřesnější pozorovatel před vynálezem dalekohledu Uraniborg, Sterneborg Dlouhodobá přesná pozorování Marsu Marsdata Poznámky Paula Witticha 1546 - 1586 Tychonova soustava - popis Wittich Giordano Bruno 1548 - 1600 renesanční filozof, působící v Itálii, Švýcarsku, Francii, Anglii, Německu, Česku r. 1588, psal dialogy Večeře na Popeleční středu 1584 - vesmír je časově a prostorově nekonečný, bez pevných bodů, privilegovaného středu: ,,svět je nekonečný, a že proto v něm nemůže býti vůbec žádného obvodu nebo kdekoliv mezi středem a obvodem ve vztahu…“ ,,vesmír je nekonečný, v něm je obrovské množství hvězd, jež nejsou nijak jinak upevněny nežli Země, Měsíc, Slunce i ostatní nesčetná vesmírná tělesa se pohybují v onom eterickém prostředí týmž způsobem jako naše Země…“ O nekonečnu, vesmíru a světech 1584 - nekonečný počet hvězd umísťuje do nekonečného prostoru