Metodika hodnocení krajinného rázu – část záměry Pracovní verze 5, draft k připomínkám 29. listopadu 2023 Roman Bukáček, Simona Vondráčková, ivan Vorel Agentura ochrany přírody a krajiny Kaplanova 1931, Praha 4 Obsah C Postup hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. 2 C.1 Úvodní část. 2 C.2 Záměr. 2 C.3 Charakteristika krajinného rázu území 4 C.4 Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. 5 C.5 Souhrn a závěr. 5 C Postup hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz sestává z pěti základních kroků: 1. Popis záměru a stanovení základních potenciálních rizik (hrozeb) záměru ve vztahu ke krajinnému rázu 2. Vymezení potenciálně dotčeného krajinného prostoru a jeho charakteristika 3. Identifikace charakteristických znaků krajinného rázu vymezeného dotčeného krajinného prostoru a jejich klasifikace 4. Vyhodnocení vlivu záměru na stanovené znaky krajinného rázu a zákonná kritéria KR 5. Stanovení vlivu záměru na krajinný ráz s odůvodněním Následující metodika popisuje jednotlivé kroky. C.1 Cíle hodnocení C.1.1 Stanovení cílů Cílem je vymezit úkol (účel hodnocení), předmět, k čemu se hodnocení vyjadřuje, na co se zaměřuje, a stanovit, co hodnocení neobsahuje. Hlavní a dílčí cíle hodnocení § předmět hodnocení s uvedením čeho se hodnocení týká (např. vlivu záměru výstavby X, předmětem hodnocení je vlastní stavba na parcele č. Y) předmět hodnocení je buď celý záměr, nebo jen vybraná část § stanovení hlavního cíle hodnocení (např. hlavním cílem hodnocení je vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz pro účely projednání s orgánem ochrany přírody, vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz pro účely oznámení EIA apod.) § případné dílčí cíle hodnocení (nepovinně) (např. doplnění návrhu forem zmírnění dopadu na krajinný ráz; vyhodnocení variant záměru s návrhem výběru vhodnější apod.) § vymezení čeho se hodnocení netýká (nepovinně) (např. že se vyhodnocení netýká posouzení souladu s ÚPD, dopravního řešení, ekonomických aspektů, architektonických nebo urbanistických kvalit nad rámec problematiky krajinného rázu apod.) Poznámka: cíle mohou vyplývat ze zadání orgánu ochrany přírody (např. Cílem je prokázat, že daný záměr nesníží hodnotu krajinného rázu místa, respektuje harmonické vztahy a nenaruší nerušený výhled na dominantu...) Součástí kapitoly je seznam podkladů využitých v hodnocení včetně citace metodického postupu hodnocení. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.2 Popis záměru Základní informace § vypisuje se, čeho se záměr týká (výstavby, přestavby, změny využití území apod.), nebo o jaký záměr se jedná (např. stavba rodinného domu, stavba nové komunikace, stavba stožáru mobilního operátora atd.); § uvádí se zde též území kraje, obce a katastr, kam je záměr situován, případně výpis dotčených parcel, dle typu a rozsahu záměru (u velkých záměrů se parcely nevypisují, ale vypisuje se seznam dotčených katastrů a obcí) Popis záměru z hlediska krajinného rázu § výpis podstatných informací z technické zprávy – popis umístění, charakteristika stavby (její hmotové, architektonické řešení, rozměry atd.), seznam stavebních objektů, vegetační úpravy, nebo seznam ploch představujících změnu v území, fáze přípravy projektové dokumentace, atd. § situace záměru (situační výkres), § výkres širších vztahů s vyznačením místa, kam je záměr situován, § Výřezy z poskytnuté projektové dokumentace (výkresová část) – zejména pohledy, řezopohledy, a nepovinně fotodokumentace/poskytnuté vizualizace § Typy záměru a jejich význam z hlediska krajinného rázu § Typy záměru o záměr je bodový, např. stavba rodinného nebo bytového domu, rozhledna, větrná elektrárna; o záměr je liniového charakteru, např. dopravní stavba (železnice, silnice, cyklostezka), nadzemní vedení technické infrastruktury, liniové vodní dílo; o záměr je plošného charakteru, např. průmyslové, skladovací a jiné areály, fotovoltaická elektrárna umístěná mimo objekty, parkoviště, změna kultury (funkčního využití území); o záměr je kombinací výše uvedeného (urbanistická studie předkládající návrh rozvoje sídla). § Význam záměru o záměr lokálního (místního) charakteru, nepředstavující svým rozsahem, měřítkem či vizuálním uplatněním exces; o záměr je nadmístního charakteru, dominující svou výškou, přesahující svými rozměry běžné měřítko obvyklých staveb či funkčního využití území, nebo se vizuálně uplatňující v širším území nad rámec lokality, kam je umístěn. Shrnutí § Popis potenciálních rizik, které záměr představuje ve vztahu ke krajinnému rázu, tj. které stavební objekty nebo které předkládané změny využití území mohou krajinný ráz ovlivnit a jak (záměr může ovlivnit obraz sídla, obraz dílčí části krajiny, nebo místa, může ovlivnit obraz krajinné scény apod.), z kapitoly tak vyplývá, proč je záměr a v jakém rozsahu hodnocen ve vztahu ke stanoveným cílům a vyhodnocení by se mělo k těmto „hypotézám“ v závěru vyjádřit. Mohou se uvést otázky, které by mělo hodnocení zodpovědět. Vztah záměru ke krajinnému rázu vyplývá vždy z daného typu. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.2.1 Rozbor dostupných podkladů týkajících se krajinného rázu Existující hodnocení území z hlediska krajinného rázu Hodnocení území z hlediska krajinného rázu může být zpracováno jako samostatný dokument nebo součást např. územní studie krajiny. Pokud je na území zpracováno hodnocení území, slouží takový materiál jako podklad pro identifikaci a klasifikaci znaků krajinného rázu dotčeného krajinného prostoru. Hodnocení území je významným dokumentem při zpracování hodnocení záměrů, při zpracování hodnocení záměru se postupuje v takovém případě specificky, za využití příslušného materiálu hodnocení území. Postup je stanoven v příslušných podkapitolách metodiky (doplnit později čísla). Koncepce ochrany přírody a krajiny Pro stanovení znaků a hodnot jsou analyzovány i koncepce ochrany přírody a krajiny. Jednotlivé kroky budou upřesněny. Nástroje územního plánování Rozbor platných odpovídajících ÚPP a ÚPD dle významu záměru (ÚAP, případně ÚSK, dále ZÚR, ve většině případech především ÚP obcí či RP). Cílem rozboru je zjištění přítomnosti diferenciace území z hlediska krajinného rázu na územní jednotky a analýza hodnot krajinného rázu v nástrojích územního plánování. Provádí se: § Analýza hodnot území kraje/ORP stanovených v územně analytických podkladech (ÚAP), které souvisí s krajinným rázem (jevy 8a, 11, 13a, 17a, 17b, 30 atd.) § Analýza přírodních a kulturních hodnot týkajících se krajinného rázu stanovených v zásadách územního rozvoje (kap. e) upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje), případně v cílových kvalitách krajin § Analýza přírodních a kulturních hodnot území obce týkajících se krajinného rázu stanovených územním plánem (kap. b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot a kap. e) koncepce uspořádání krajiny) § Analýza územní studie krajiny, případně jiných územních studií nebo regulačních plánů, pokud existují z hlediska identifikace hodnot krajinného rázu Výsledkem analýzy je identifikace a zhodnocení existujícího členění území na územní jednotky z hlediska krajinného rázu v územně plánovacích podkladech a nalezení hodnot týkajících se krajinného rázu v územně plánovacích nástrojích, které mohou sloužit následně pro identifikaci a klasifikaci znaků a hodnot dotčeného krajinného prostoru. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.3 Dotčený krajinný prostor (DKP) Vymezení DKP je důležitým krokem celého hodnocení, jehož nesprávné provedení vede k omylům a nejasnostem. Každý záměr se z pohledu ochrany krajinného rázu v krajině projevuje pohledově a ve vztazích. Proto vymezení DKP vždy předchází ověření možné viditelnosti záměru a rozbor prostorových a funkčních vztahů v krajině, kam je záměr situován, který se provádí v odpovídajícím měřítku[1] a analýza širších vztahů v krajině. Na základě těchto kroků je vymezen DKP, v němž budou identifikovány a klasifikovány znaky s cílem je následně porovnat se záměrem a na základě toho zjistit, které z nich jsou záměrem zasaženy a do jaké míry. C.3.1 Základní rozbory Analýza viditelnosti Aby bylo možné zjistit rozsah tohoto projevu – pohledový impakt [2], je nutné provést exaktní analýzu viditelnosti záměru prostředky systémů GIS nad modelem terénu odpovídajícího měřítka a přesnosti. Výstupem jsou vyznačená místa pohledového impaktu, tj. části území, odkud by měl být záměr patrný. Analýza musí kromě modelu terénu zohledňovat zástavbu a zeleň (včetně lesů) a její výsledky by měly být ověřeny terénními průzkumy z míst, která systém vyznačil jako zasažená. Cílem analýzy je vymezení pohledového impaktu záměru. Pozn.: Specifika analýzy viditelnosti a vymezení DKP budou dále rozpracovány podle typu a významu záměru, např. pro větrné elektrárny, objekty v pohledově exponovaných místech, liniové stavby apod., aby postup byl jednotný. Analýza prostorových a funkčních vztahů Rozbor je zaměřen především na možné uplatnění záměru v prostorových a funkčních vztazích v krajině a je cílen k určení možného rozsahu jeho uplatnění[3]: § u prostorových vztahů jde o určení potenciálního uplatnění záměru vůči významným hmotným prvkům krajinné scény (zejména k okolním dominantám, pohledovým horizontům vymezujícím prostor, kam je záměr situován, důležitým prvkům vytvářejícím obraz krajiny tvořící krajinný rámec záměru, prostorovým osám, průhledům apod.); dále jsou ve vztahu k záměru sledovány o měřítko záměru ve vztahu k prvkům krajiny, jež se v prostoru, kam je záměr situován uplatňují, o důležité body, linie a prostory, které s místem, kam je záměr situován souvisí, o osové vazby, rysy symetrie, gradace v území apod., jež ovlivňují jeho obraz § u funkčních vztahů je sledována funkce záměru ve vztahu o ke stávajícímu využití a k funkčním vazbám v území, kam je záměr situován, o k jevům a prvkům jejichž existence uvádí důležité vazby a vztahy podmíněné určitou funkcí (např. záhumení cesta, mosty spojující sídla po obou stranách řeky, komunikace sloužící ke spojení s administrativními centry, urbanistická struktura sídla, prostorové uspořádání krajiny apod.), Analýza širších vztahů území Analýza širších vztahů území se provádí za účelem stanovení hranic DKP, pohledových vztahů (významných pohledových míst, odkud bude záměr viditelný), stanovení genia loci a stanovení rozsahu pohledového impaktu (např. i přeshraničního). Území, které je vyhodnocováno se odvíjí od provedené analýzy viditelnosti a analýzy prostorových a funkčních vztahů. C.3.2 Vymezení dotčeného krajinného prostoru Na základě předchozích analýz je vymezován záměrem potenciálně dotčený krajinný prostor (DKP), který představuje část krajiny, v níž lze vlivem záměru předpokládat zásah do hodnot krajinného rázu. Vymezení se provádí tak, aby DKP zahrnoval: § Prostory zahrnujícími významný pohledový impakt zjištěný analýzou viditelnosti. § Prostory zahrnujícími analýzou nalezená vyhlídková (referenční) místa. § Území, jež charakterově se zasaženými prostory zjištěnými uvedenými analýzami souvisí. Např. v případě rozvojové zóny s budoucí zástavbou na okraji vsi, DKP zahrnuje nejen ves samotnou, ale i její krajinný rámec, jež se vsí souvisí (plužina, průměty obrazu sídla v krajině) Princip vymezování DKP § Základem pro vymezení DKP jsou provedené analýzy. § DKP zahrnuje na základě provedených analýz část území, v němž se na základě provedených analýz záměr projeví. Prostor je obvykle vymezený pohledovými a terénními ohraničeními nebo charakterově odlišujícími se prostory. § Dotčený krajinný prostor může být celistvě vymezený prostor, dílčí separátně vymezená území nebo vymezené území a k němu stanovené body – referenční místa vyhlídkových míst, které mohou být vymezeny samostatně za hranicemi DKP[4]. § V případě, kdy DKP zahrnuje velké území (zejména v případě liniových nebo plošně rozsáhlých záměrů), je možné jej rozdělit na několik dílčích částí dotčeného krajinného prostoru (viz dále). § V případě existence hodnocení území z hlediska krajinného rázu zahrnuje ty části vymezených krajinných celků a krajinných prostorů, které jsou s DKP v územním průmětu. Možné případy vymezení DKP: Vymezení DKP Případy vymezení Příklad Jediný ucelený DKP Záměr zasahuje jediný ucelený prostor Rodinný dům – sídlo a jeho krajinný rámec DKP sestávající z více částí Záměr zasahuje více vzájemně se odlišujících prostorů, v nichž se záměr projevuje rozdílným způsobem a v nichž lze přepokládat rozdílný zásah charakteristických znaků krajinného rázu Vedení VVN/ZVN procházející více prostory DKP (ucelený, nebo z více částí) s místy definujícími širší vztahy Předchozí případy vymezení DKP doplněné souvisejícími místy, jež mohou být záměrem ovlivněny z hlediska širších vztahů Větrná elektrárna, pro níž byl na základě analýz vymezen DKP a dále dílčí místa definující významné průhledy v nichž se stavba pohledově uplatní, např. na horizontu v cenné krajinné scenérii, nebo v cenném obrazu sídla, společně s významnou krajinnou dominantou apod. Vymezení dílčích částí DKP V případě, kdy záměr zasahuje do více charakterově odlišných částí krajiny, je třeba vymezený DKP rozdělit na dílčí části. V takovém případě je pro každou část zpracována charakteristika, viz následující krok (kapitola) hodnocení. Jedná se o záměry, u nichž je předpoklad zásahu velkého území (trasa nadzemního elektrického vedení, dopravní komunikace – silniční, železniční), nebo do velké plochy (v případě výškových, dominantních staveb) apod. Shrnutí vymezení DKP Kapitola uvádí, jak jsou vedeny hranice DKP a z jakého důvodu, tj. jaký prostor zahrnují. Dále je třeba odůvodnit případné členění DKP na dílčí části, jež vychází z charakteru zásahu daného typu záměru. Kapitolu je možné doplnit schématy, případně fotografiemi. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.4 Charakteristika krajinného rázu DKP Charakteristika DKP je provedena na základě rozboru dostupných podkladů (hodnocení území z hlediska krajinného rázu, koncepce ochrany přírody a krajiny, nástrojů územního plánování), rozboru území a je upřesněna terénním šetřením. Cílem charakteristiky DKP je identifikace a klasifikace znaků a hodnot krajinného rázu pro vlastní vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. Charakteristika území DKP je v hodnocení předkládána v následující struktuře: § Přírodní charakteristika § Kulturní a historická charakteristika § Prostorová charakteristika § Shrnutí V případě, že je DKP rozčleněn na více částí, pak se základní charakteristika celého DKP soustředí na uvedení odlišností jednotlivých vymezených částí a každá z těchto částí je dále charakterizována, v uvedené struktuře. Při zpracování charakteristiky je voleno měřítko hodnocení území DKP, jež vychází z významu záměru[5]. C.4.1 Přírodní charakteristika § Popisuje se přírodní prostředí a přírodní prvky a segmenty krajiny vymezeného DKP, a to včetně případných důležitých vztahů s navazujícím územím. Jde především o o reliéf krajiny a uplatňující se prvky geologického podloží, skalní útvary, o charakter a tvar sítě vodních toků, charakter a uspořádání vodních ploch, o přítomné formy vegetačních prvků, charakter zalesnění, lesní porosty, liniová zeleň, zeleň sídel, solitérní zeleň, zatravnění atd. o specifické přírodní nebo přírodě blízké segmenty v krajině, o specifika přírodního prostředí, § Stanovuje se seznam indikátorů zvýšené přírodní hodnoty s popisem, jak se dané indikátory projevují v krajině a co je předmětem ochrany/zvýšené hodnoty. Seznam slouží pro stanovení znaků a hodnot přírodní charakteristiky. § Uvádí se seznam znaků a hodnot přírodní charakteristiky DKP a jejich klasifikace – forma viz kap. C.4.6. C.4.2 Kulturní a historická charakteristika § Popisuje se kulturní charakter krajiny (její kulturní prostředí – využití krajiny, členění ploch v krajině, charakter osídlení, charakter sídla, přítomnost regionálních prvků apod.) vymezeného DKP, a to včetně případných důležitých vztahů s navazujícím územím. Jde především o o stručný historický vývoj území ve vztahu ke krajinnému rázu, důležité milníky ovlivňující vzhled krajiny o stanovení přítomnosti prvků historického vývoje v krajině (prvky historického členění krajiny, cestní sítě, historická struktura osídlení, dochovaná historická zástavba a její prostorové uspořádání, rysy tradiční architektury) o charakteristika současné krajiny ve vztahu ke krajinnému rázu, zejména prostorové členění krajiny, uspořádání ploch, plužin sídel, land use (využití krajiny), o přítomnost prvků technické a dopravní infrastruktury a jejich uspořádání, antropogenní tvary v krajině, o specifické jevy a prvky kulturního prostředí krajiny o případné stávající znehodnocení krajinného rázu (antropogenního charakteru) § Stanovuje se seznam indikátorů zvýšené kulturní a historické hodnoty s popisem, jak se dané indikátory projevují v krajině a co je předmětem ochrany/zvýšené hodnoty. Seznam slouží pro stanovení znaků a hodnot přírodní charakteristiky. § Uvádí se seznam znaků a hodnot kulturní a historické charakteristiky DKP a jejich klasifikace – forma viz kap. C.4.6. C.4.3 Prostorová charakteristika § Popisuje se prostorová charakteristika krajiny vymezeného DKP a to včetně případných důležitých vztahů s navazujícím územím. Jde především o percepci krajiny, důležité vztahy prostorové scény DKP apod. Zejména se uvádí o charakter obrazu krajiny (včetně popisu scenérií z významných vyhlídkových bodů), o prostorové vztahy mezi jednotlivými částmi nebo prvky krajiny, o funkční vztahy zaměřené na využití a uspořádání krajiny a zasazení sídel do krajiny či uspořádání jiných kulturních prvků ve vztahu k přírodnímu prostředí a e ve vzájemném vztahu, o přítomnost dominant § Uvádí se seznam znaků a hodnot prostorové charakteristiky DKP a jejich klasifikace – forma viz kap. C.4.6. § Pozn.: Charakteristika je věnována i existujícím narušením území DKP, rozsahu narušení[6]. C.4.4 Postup v případě existence dokumentu hodnocení území z hlediska krajinného rázu Pokud je na řešeném území nebo jeho části zpracované hodnocení území z hlediska krajinného rázu, je žádoucí vycházet v případě stanovení znaků jednotlivých charakteristik z těchto materiálů. Tento materiál slouží jako podklad, z nichž jsou převzaty a případně upřesněny či doplněny ty znaky, které se týkají DKP. V ojedinělých případech, kdy je vymezení DKP do značné míry shodné s vymezeným KP, je možné znaky převzít z hodnocení území bez úpravy.[7] Analýza dokumentu se provádí v následujících krocích: § z hodnocení se identifikují krajinné prostory, které jsou v územním průmětu s vymezeným DKP (možné doplnit schématem – zákresem); § charakteristika krajinných prostorů (přírodní, kulturní a historická a prostorová) se využije při stanovení charakteristik DKP § ze seznamu znaků a hodnot jednotlivých charakteristik příslušných krajinných prostorů se provede výběr, který se vztahuje k řešenému DKP, ten slouží pro stanovení znaků a hodnot krajinného rázu DKP; znaky se převezmou, upřesní se, doplní, případně se upraví klasifikace; § identifikující se případné další hodnoty krajinného rázu vymezené v hodnocení území[8], které se vztahují k řešenému území (DKP); ty slouží jako podklad pro stanovení znaků a hodnot jednotlivých charakteristik krajinného rázu DKP; § shrne se a odůvodní výběr a způsob implementace daných znaků jednotlivých charakteristik příslušných KP; § Provede se charakteristika území dle kap. C.4.1, C.4.2 a C.4.3, která bude reflektovat zpracované hodnocení území. C.4.5 Shrnutí charakteristiky DKP Jde o závěrečnou kapitolu charakteristiky území DKP, jejímž cílem je shrnutí získaných poznatků. V případě vymezení dílčích částí DKP zohledňuje shrnutí toto členění. Správně provedená charakteristika DKP dává odpověď na otázky: § čím jsou dány přírodní hodnota a estetická hodnota krajinného rázu, § co vytváří harmonické vztahy a harmonické měřítko v krajině a jak, § jaké jsou v území přítomné kulturní dominanty[9], § jaké jsou v území přítomny významné krajinné prvky (VKP) a zvláště chráněná území (ZCHÚ) § případně jaké by měly být cíle ochrany krajinného rázu. C.4.6 Znaky a rysy krajinného rázu DKP a jejich klasifikace Výsledkem charakteristiky vymezeného DKP je seznam znaků krajinného rázu DKP, v případě jeho členění na dílčí části pak je seznam zpracován pro každou vymezenou část. Seznam se uvádí formou tabulky . Znaky v tabulce jsou přehledně sestaveny a rozděleny dle základních charakteristik. Uvedeným znakům je stanovena jejich klasifikace z hlediska ochrany krajinného rázu, tj. jejich význam, projev a cennost a dále zákonné hodnoty, které daný znak utváří či ovlivňuje uvedením jejich kódů E/P/M/H[10]. Výčet znaků DKP nebo jeho dílčích částí je vždy uspořádán následujícím způsobem § znaky přírodní charakteristiky, § znaky kulturní a historické charakteristiky, § znaky prostorové charakteristiky. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.5 Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz území Cílem hodnocení je zjištění vlivu záměru na zákonná kritéria uvedená v §12: - Estetickou hodnotu krajinného rázu - Přírodní hodnotu - Harmonické měřítko a vztahy v krajině - ZCHÚ - VKP - Kulturní dominanty prostřednictvím vyhodnocení vlivu záměru na identifikované znaky výše uvedených charakteristik území DKP a na indikátory zvýšených hodnot. Hodnocení se provádí pro jednotlivá zákonná kritéria, následně se provede celkové vyhodnocení a odůvodnění vlivu na jednotlivá zákonná kritéria a souhrnně. Odůvodnění může být doplněno schématy, vizualizacemi, fotkami apod. Tento postup je rozdělen do dílčích kroků: 1. Vyhodnocení vlivu záměru na znaky a hodnoty jednotlivých charakteristik – tabulka 2. Vyhodnocení vlivu záměru na zákonná kritéria s odůvodněním (odkazem na vyhodnocení příslušných znaků a hodnot jednotlivých charakteristik) C.5.1 Způsob vyhodnocení zásahu znaků krajinného rázu DKP Samotné hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz je prováděno hodnocením vlivu záměru na jednotlivé identifikované znaky, tj. jakou měrou je záměrem znak zasažen. Součástí je i vyhodnocení změny obrazu krajiny vlivem záměru – možno prokázat zákresy záměrů do fotopanoramat, případně vizualizací záměru. Síla zásahu je stanovena ve stupnici zásahu: žádný/mírný/středně silný/silný/stírající. Bude doplněno, jak hodnotit a budou doplněny tabulky, do nichž bude hodnocení prováděno. C.5.2 Hodnocení vlivu záměru ve vztahu ke stanovaným podmínkám ochrany uvedených v hodnocení území případně v koncepci ochrany přírody a krajiny Pokud se v řešeném území nachází koncepce ochrany přírody a krajiny a z ní vyplývající podmínky ochrany krajinného rázu, nebo hodnocení území z hlediska krajinného rázu, použijí se stanovené podmínky ochrany ve vztahu ke krajinnému rázu a provede se vyhodnocení. Podmínky ochrany se musí vztahovat k řešenému území. Výstupem je uvedení ve stupnici: podmínka je respektována, částečně respektována, není respektována. Pokud je respektována částečně anebo respektována není, je uvedeno odůvodnění. Bude doplněna tabulka, do níž bude hodnocení prováděno. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.6 Souhrnné hodnocení C.6.1 Souhrnné vyhodnocení vlivu na zákonná kritéria krajinného rázu Souhrnné vyhodnocení vlivů uvádí míru vlivu záměru na jednotlivá zákonná kritéria krajinného rázu včetně dílčích odůvodnění. Bude doplněna tabulka, do níž bude vyhodnocení provedeno. Souhrnný vliv je stanoven na základě předchozího zjištění zásahu jednotlivých charakteristických znaků DKP (či jeho jednotlivých částí) ve stupnici: § žádný vliv – nebyl zjištěn žádný zásah; § mírný vliv – zjištěný zásah je zanedbatelný, jsou zasaženy znaky doplňující; § středně silný vliv – zjištěný zásah se promítá do nerušeného uplatnění znaků spoluurčujících nebo doplňujících s vysokou cenností; § silný zásah – zjištěný zásah se promítá do nerušeného uplatnění znaků spoluurčujících se zvýšenou cenností, či hodnotných kulturních dominant; § stírající zásah – zjištěný zásah se promítá do nerušeného uplatnění znaků zásadně vytvářejících kvalitu krajinného rázu, spoluurčujících s vysokou cenností; Vyhodnocení se provádí předepsanou formou, podkladem je vyhodnocení stanovené v úvodu kap. C.5. C.6.2 Souhrnné vyhodnocení stanovených podmínek ochrany krajinného rázu Uvede se shrnutí, celkové zhodnocení na hodnocením území nebo koncepcí ochrany přírody a krajiny stanovené podmínky ochrany krajinného rázu. C.7 Návrhy opatření k hodnocení Hodnocení krajinného rázu může být na základě požadavku zadavatele nebo na základě zjištění skutečností doplněno návrhem opatření vedoucích ke zmírnění zjištěného vlivu. Jde o opatření, která budou zapracována do dokumentace záměru a budou součástí jeho realizace. Opatření mohou sloužit jako odborný podklad pro stanovení podmínek OOP. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.8 Závěr hodnocení Závěr uvádí celkové vyhodnocení a případná doporučení hodnotitele. Bude mít předepsanou formu – větu, případné doplnění. Věta bude konstruovaná tak, aby reflektovala zadání – důvody pořízení hodnocení a respektovala zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád. Výstup kapitoly: Bude doplněno C.9 Požadované výstupy C.9.1 Obsah hodnocení Úvodní tiráž § Název akce § Objednatel/Investor/Autor projektu, návrhu § Metodika hodnocení § Autor hodnocení § Datum nebo období hodnocení § Cíle hodnocení Charakteristika záměru § Základní informace § Popis záměru z hlediska krajinného rázu § Shrnutí Dotčený krajinný prostor (DKP) § Základní rozbory o Analýza viditelnosti o Analýza prostorových a funkčních vztahů v krajině o Analýza širších vztahů v krajině § Vymezení dotčeného krajinného prostoru Charakteristika krajinného rázu DKP a jeho případných částí § Přírodní charakteristika § Kulturní a historická charakteristika § Prostorová charakteristika § Shrnutí charakteristiky § Znaky a rysy základních charakteristik krajinného rázu DKP (případně jeho částí) a jejich klasifikace Znak [význam/projev/cennost] Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz DKP § Hodnocení vlivu na identifikované charakteristické znaky DKP, případně jeho částí o Tabulka(tabulky) § Hodnocení vlivu záměru ve vztahu ke stanovaným podmínkám ochrany uvedených v hodnocení území případně v koncepci ochrany přírody a krajiny Souhrnné hodnocení § Souhrnné vyhodnocení vlivu na zákonná kritéria krajinného rázu § Souhrnné vyhodnocení stanovených podmínek ochrany krajinného rázu Návrhy opatření ke zmírnění vlivů na krajinný ráz (nepovinně) Závěr hodnocení Přílohy (nepovinně) § Přílohy dle uvážení C.9.2 Tabulky Zde budou přiloženy podobně jako u předchozí metodiky tabulky C.10 Uplatnění metodiky v praxi C.10.1 Hodnocení krajinného rázu záměru jako podklad pro rozhodování orgánů státní správy Jde v praxi o nejvíce užívanou formu hodnocení. Bude zde popsáno, kdy je vhodné hodnocení provést. C.10.2 Hodnocení krajinného rázu v rámci řízení EIA Oznámení V rámci zjišťovacího řízení, je hodnocení provedeno do úrovně vymezení DKP, tj. do kapitoly C. V závěru tohoto předběžného hodnocení je uveden předpoklad potenciálního vlivu – bude zde rozpracováno. Hodnocení EIA (tzv. velká EIA) Navazuje na předchozí hodnocení, dalšími kroky popsanými v kap. C.3.2 a dále. C.10.3 Hodnocení krajinného rázu v rámci souhrnného stanoviska dle §67 Bude doplněno na základě jednání s ministerstvem tak, aby schéma a případná doplnění navazovala na požadavky vyplývající ze zákona a metodika se dala v rámci §67 využít. ________________________________ [1] Uvedené měřítko vždy vychází z typu a rozměrů záměru. [2] Pohledový nebo také vizuální projev záměru je jeho důležitým a mnohdy podstatným aspektem, který potenciálně ovlivňuje krajinný ráz prostoru, do něhož je záměr situován. Vizuální projev může mít určitý dopad v dotčeném krajinném prostoru; takový dopad je chápan jako pohledový impakt. [3] Např. u návrhu rozvoje sídla je rozbor zaměřen na celé sídlo nebo jeho dotčenou část (u větších sídel), navazující urbanistickou strukturu, prostorové uspořádání zástavby, její výšku a měřítko, obraz sídla v krajině a jeho zasazení do krajiny v kontextu umístění záměru apod. [4] místa, která mohou být záměrem ovlivněna nad rámec DKP v širších krajinných vztazích. Jedná se především o místa, z nichž se záměr může projevit, nebo do jejichž obrazu může záměr zasáhnout, ale není účelné rozšiřovat nadbytečně DKP. Jde především o dílčí významné průhledy (např. vyhlídky), nebo vzdálená, často vyvýšená, dominantní místa, jež mohou být záměrem ovlivněna. [5] V případně záměru nadmístního záměru není účelné identifikovat detailní prvky krajiny, jako např. boží muka, solitérní stromy atd. [6] Narušení však nelze brát jako odůvodnění pro prosazení necitlivě provedeného záměru v krajině. Smyslem ochrany krajinného rázu je ochrana hodnot, nikoliv jejich další znehodnocení. [7] Ve většině případů bude DKP zahrnovat pouze část vymezeného KP, případně bude obsahovat více KP (jejich části). Je to z důvodu odlišného principu vymezení KP a DKP. [8] Jedná se o samostatně vymezené hodnoty – dominanty, významné horizonty a další jevy týkajících se krajinného rázu navržené na doplnění do ÚAP [9] Přírodní dominanty území DKP a navazujících prostorů uplatňující se do obrazu DKP jsou řešeny v rámci přírodní charakteristiky. [10] E – estetická hodnota; P – přírodní hodnota; M – harmonické měřítko; H - harmonické vztahy, V – významný krajinný prvek, D - dominanta