Bylo, nebylo… znalost oblohy, fází Měsíce, jasných hvězd, kalendáře předešla písmo o tisíce let! Jak to víme? Skalní kresby, rytiny, sošky • jeskyně Lascaux (stáří cca 17 tis. let) • Blanchardská kalendářní kost (32 tis. let) • Lausselská Venuše (25 tis. let) • kost z jeskyně Thaïs (12 tis. př.n.l.) Megalitické stavby s orientací na Slunce, Měsíc, hvězdy • Göbekli Tepe, Turecko – svatyně (stáří 11. tis. let) • Waren Field, Skotsko – 8 tis. let př.n.l. • Goseckský kruh, Německo 4 900-4 700 př.n.l • Makotřasy – 3 500 př.n.l. • Stonehenge – 3 100 př.n.l. • Observatoř Kokino 1 800 př.n.l. Göbekli Tepe, Turecko • na seznamu UNESCO od r. 2018 • objev v 90. letech 20. století • pravděpodobně nejstarší chrám a observatoř světa (cca 9 tisíc let př.n.l. – nejstarší zbytky, ale možná i starší) • vybudovali ji lidé z kultury lovců a sběračů, u nichž se předpokládá, že neměli kovové nástroje a používali jen nástroje kamenné! – sloupy 3-6 m vysoké, hmotnost 40-60 tun • stavbu navrhoval někdo, kdo zřejmě dobře rozuměl geometrickým principům a to několik tisíc let před prvními psanými záznamy! • objevená část se neskládá z oddělených struktur, části B, C a D, kruhy až 30 m v průměru se zdají být geometricky propojené, založené na základním tvaru téměř dokonalého rovnostranného trojúhelníku • dosud byl vykopán pouze zlomek (možná dokonce jen 5 %) celého komplexu • záměrně zasypáno 8 tis. let př.n.l. – proč? sloupy s reliéfy vytesány z jednoho kusu vápence Sloupy v kruhových ohradách umožňovaly sledovat východy Síria – „zrod nové hvězdy“ Významný objekt: Sírius ale (pro Göbekli Tepe) pozorovatelný až od cca 9100 př.n.l., dříve kvůli precesi pod obzorem! Každý z chrámů pravděpodobně sloužil k pozorování jiných objektů Chrám D 12 sloupců po obvodů = 12 měsíců Symboly na sloupech (liška nebo vlčice) odkazují na Měsíc Zobrazení zatmění Slunce v Blížencích Soubor znalostí o nebi Platón – 4. st př.n.l. - termín astronomie (= astron + nomos = hvězda + počítat, zákon) – věda o vesmíru, jeho složkách, vzniku a vývoji Astronomie - vznik před cca 6000 lety v době vzniku prvních písemných záznamů nejstarší věda! - pozorování a teprve pak snaha o analýzu, interpretaci, popis opakování a vůbec dějů - starší než literatura – nejstarší sumerské texty 2600 př.n.l. Albert Veliký, Albertus Magnus (13. st.) – „doctor universalis“, stavěl na díle Aristotela, 21 svazků z mnoha oblastí lidského vědění Znalosti o nebi, nebeských tělesech – 2 oblasti: - praktická - teoretická Albert se mýlil! - astronomie je potřebná, praktická věda - astrologie – nepraktická víra, že děje na obloze určují lidský život a chod dějin Astronomie x astrologie astrologie astronomie “Astrologie si nezasluhuje, aby jí člověk věnoval svou pozornost, avšak lidé žijí v klamné představě, že k matematikovi patří” "Pravda, astrologie je bláznivá holčina, avšak, milý bože, kampak by se poděla její matka, vysoce rozumná astronomie, kdyby tuto bláznivou dcerku neměla!..., ...A příjmy matematiků jsou ostatně tak ubohé, že by matinka určitě hladověla, kdyby dceruška nic nevydělávala." Johannes Kepler kolem 30000(?) př.n.l. – nejstarší zaznamenaná astronomická pozorování (Orion na klu mamuta) (stáří 32-38 tis. let), kresby v jeskyni Lascaux (13-15 tis. let)… kolem 9000 př.n.l. – vznik Göbekli Tepe (Turecko) kolem 8000 př.n.l. – kalendář Warren Field (Skotsko) kolem 5500 př.n.l. – první(?) použití gnómónu 3500 př.n.l. – kamenná observatoř Makotřasy Stručná historie astronomie (klíčové události) kolem 3000 př.n.l. – první písemné materiály o astronomii (Egypt, Čína, Mezopotámie a Střední Amerika) 2697 př.n.l. - nejstarší zachovaný záznam o zatmění Slunce (Čína) kolem 2000 př.n.l. - první slunečně-měsíční kalendáře v Egyptě a Mezopotámii - svatyně Stonehenge (Anglie) - poprvé vykreslená „souhvězdí“ starověkými astronomy 6. st. př.n.l. Pythagoras a Thales z Miletu spekulují, že Země je koule 340 př.n.l. Aristoteles: O nebi kolem 280 př.n.l. - Aristrachus ze Sámu předpokládá, že Země obíhá kolem Slunce (heliocentrismus); první odhad vzdálenosti Země-Slunce kolem 240 př.n.l. - Eratosthenes měří obvod Země kolem 130 př.n.l. Hipparchos objevuje precesi a sestavuje první katalog hvězd (kolem 1000 nejjasnějších hvězd) 45 př.n.l. – zavedení juliánského kalendáře (čistě sluneční kalendář) v římské říši (na radu řeckého astronoma Sosigena) kolem 140 n.l. – Ptolemaios – teorie geocentrismu, Almagest 1572 – „Tychonova“ supernova v Kasiopeji – vyvrácení Aristotelovy podoby kosmu, zejména neměnnosti světa hvězd Tadeáš Hájek z Hájku Svět hvězd se mění! Tycho Brahe Vynález dalekohledu Kdo - ??? Kdy - ??? Kde - ??? Tradičně, ale špatně – 1609 Galileo Galilei, Itálie 2.10.1608 – přihláška patentu dalekohledu – Hans Lippershey odmítnut – přístroj je již znám! poč. léta 1609 – Galileo Galilei – dalekohled (3x zvětšení, později až 20x) 25.8.1609 – Galilei předvedl dalekohled zákonodárcům v Benátkách kresby Měsíce (IX.-X. 1609) červenec 1609 - Thomas Harriot (6x zv.) – kresby Měsíce, v prosinci kresby slunečních skvrn; objeveno až r. 1784 duben 1611 – Galileův přítel Federico Cesi – termín „telescopium“ Fotografie pol. 19. st. – záznam obrazu, vynález fotografie 1840 John William Draper – nejstarší dochovaný snímek Měsíce 1850 – John Adam Whipple, William Cranch Bond – daguerotypie Vegy 1883 - Andrew Ainslie Common – snímky mlhoviny na suchých deskách; dlouhé expozice => hvězdy na snímku slabší než pozorovatelné vizuálně pravidelné a intenzivní využití – po dobu století (konec 19. – konec 20. st.) skleněné archivy Astronomie v/z kosmu 1945 – rakety V2 1957 – počátek kosmické éry – vypuštění 1. umělé družice „Křemíková“ astronomie konec 20. st. - snímání obrazu pomocí elektronického čipu 1969 CCD (Charge-coupled device) – W. S. Boyle a G. E. Smith (Nobelova cena 2009) jiná technologie CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) - první návrhy a ideje počátkem 60. let 20. st. od 1979 - masivní rozšíření i mezi amatéry (nejprve CCD, dnes CMOS) Mnohopásmová astronomie (multimessenger astronomy) 2017 – detekce splynutí 2 neutronových hvězd